ÚOHS zveřejňuje výsledky sektorového šetření nákupu potravin z hlediska významné tržní síly

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže provedl v minulém roce rozsáhlé sektorové šetření, jehož cílem bylo popsat vývoj a úroveň férovosti vztahů mezi dodavateli a odběrateli s významnou tržní silou během let 2016 až 2018, a zmapovat, jak fungují ustanovení novelizovaného zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů.

V rámci šetření Úřad v první fázi oslovil vybraná profesní sdružení dodavatelů i odběratelů k tomu, aby získal co nejobecnější náhled zástupců obou typů smluvních stran na účinky novely zákona. Následně již směřoval žádost na konkrétní odběratele, u nichž se presumuje významná tržní síla. V poslední fázi pak zaměstnanci Úřadu provedli také několik místních šetření v obchodních prostorách dodavatelů, a to jednak kvůli ověření relevance doposud shromážděných informací, a dále k obstarání bližšího vysvětlení některých problematických smluvních podmínek.

V rámci zprávy Úřad zpřístupňuje výsledky sektorového šetření v několika tematických okruzích. V prvé řadě byla zpracována deskripce velkoobchodního trhu, a to s akcentem na organizační formy, kterým doposud nebyla věnována dostatečná pozornost: nákupní kooperace a online odběratele potravin. Dále se jedná o poznatky týkající se nákupu potravin za velmi nízké ceny a způsobů, s jejichž pomocí se silní odběratelé snaží sjednanou cenu dále snižovat. Úřadu se v rámci šetření podařilo vysledovat i principy tzv. vázaných služeb a úsilí některých obchodních řetězců dodatečně snižovat nákupní cenu potravin skrze „dobrovolně-povinný“ závazek dodavatele odebrat od řetězce určité množství služeb, ať už jde o služby marketingové, logistické či jiné. Pozornost byla věnována rovněž nákupu potravin s privátní značkou, tj. výrobků, které sice pro obchodní řetězec vyrobí konkrétní dodavatel, ale na pultech se prezentují pod značkou řetězce. Úřad vyhodnocoval také omezování smluvní volnosti: 3% limit na zpětná peněžní plnění dodavatele související s nákupem potravin, třicetidenní lhůtu pro splatnost faktur a tříměsíční garantovanou platnost kupní ceny.

V rámci jednotlivých kapitol zprávy podává Úřad sadu doporučení pro dobrou praxi, která mají za cíl vnést do vztahů mezi dodavatelem a odběratelem větší férovost a zároveň z nich vyplývá náhled Úřadu na to, jaká praxe dodavatelsko-odběratelských vztahů se Úřadu jeví z hlediska interpretace současné právní úpravy jako žádoucí.

Klíčovou úlohu ve snaze o nastolení skutečně férové obchodní spolupráce mezi zainteresovanými stranami na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice přitom ÚOHS přisuzuje především participaci dodavatelů i odběratelů při potírání nekalých obchodních praktik.

 

Odkaz pro stažení zprávy: Závěrečná zpráva o výsledku sektorového šetření v oblasti významné tržní síly 

 

Doporučení ÚOHS pro soutěžitele

K nákupním cenám

• U některých odběratelů s významnou tržní silou ve smluvních podmínkách stále přetrvávají některé bonusy a slevy, které nemají odpovídající protiplnění. Tyto slevy bude třeba ze smluvních podmínek co nejdříve odstranit.
• Vzhledem ke skutečnosti, že zadní marže odběratelů s významnou tržní silou nebyla ani novelou č. 50/2016 Sb. zcela vymýcena (kvůli existenci 3% limitu a některým „povoleným“ slevám, např. slevě množstevní), se doporučuje dodavatelům rozhodovat o velkoobchodním prodeji zboží vždy na základě výpočtu čisté nákupní ceny. Formálně sjednaná cena sama o sobě nemusí být vypovídající.
• V případě pochybností o dodržování platné legislativy související s nízkými nákupními cenami na velkoobchodním trhu by měl dodavatel svůj podnět adresovat příslušnému orgánu, jímž bude v případě příliš nízké sjednané ceny Specializovaný finanční úřad, a v případě nástrojů tzv. zadní marže Úřad. Toto dělení však nemusí být zcela ostré, což ale lze řešit institutem postoupení věci pro věcnou nepříslušnost.
• Sjednání smluvních podmínek souvisejících s nákupní cenou by mělo být vždy transparentní, tj. pokud odběratel žádá nějaký bonus nebo slevu, měl by s dodavatelem vždy písemně sjednat i protiplnění za tuto slevu. Podobně je tomu také u služeb, jejichž obsah by měl mít pro dodavatele konkrétní ekonomický přínos. Přitom musí být brán v úvahu 3% limit dle § 3a ZVTS.

K vázání služeb

• Vázané a mnohdy zcela fiktivní služby stále přetrvávají, i když v menší míře než v minulosti. V této souvislosti se zvýšil tlak na vyjednávání smluvních podmínek. Výskyt vázaných služeb bez adekvátního protiplnění by měl být z dodavatelsko-odběratelské reality odstraněn. Tato praktika totiž pokřivuje fungování trhu a vnáší do obchodních vztahů nežádoucí prvky nekorektnosti, které mohou citelně poškozovat slabší stranu obchodního vztahu.
• Ze strany odběratelů by měl být kladen akcent na férovost obchodních jednání a smluvních vztahů jako takových. Pokuta za přestupek může být citelným zásahem do hospodaření odběratele a může na něj vrhnout negativní světlo. Uvedené může mít mimo jiné dopad kupříkladu na podmínky poskytování úvěrů bankami či dobré jméno obchodního řetězce v očích zákazníků.
• Pro efektivnější činnost Úřadu, který zasahuje proti výskytu vázaných a fiktivních služeb poskytovaných obchodními řetězci je nepostradatelná součinnost ze strany dodavatelů. Úřad by do budoucna uvítal výrazně intenzivnější kooperaci s dodavateli potravin. Dodavatelům proto doporučuje neváhat a poskytovat úplné, správné a včasné informace. Na základě těchto informací totiž může být Úřadem, v případě prokázání protizákonného jednání odběratele či odběratelů, předmětné jednání zapovězeno a nežádoucí stav na trhu včas zhojen.

K limitům smluvní volnosti

• Dodavatelsko-odběratelské vztahy se stále vyznačují značně nevyváženými smluvními podmínkami, které jsou vychýleny ve prospěch odběratelů s významnou tržní silou. V budoucnu by měl být kladen větší důraz na zajištění vyváženosti takovýchto smluv, např. i v oblasti smluvních pokut nebo postupování pohledávek.
• Do budoucna je vhodné zachovat standard plné písemnosti právního jednání a dobrou platební morálku, která se primárně odvíjí od zákonem stanovené doby splatnosti faktur.
• U adresátů ZVTS je stále patrné nedostatečné porozumění některým ustanovením § 3a zákona, ať už se jedná o obsah pojmu peněžitá plnění nebo garance platnosti kupní ceny. Úřad bude usilovat o to, aby text budoucí právní úpravy v oblasti významné tržní síly byl jednoznačný a činil co nejméně výkladových problémů.

Tiskové oddělení ÚOHS
19/074/VTS002