Evropská komise vyhodnotila dosavadní účinnost směrnice o nekalých obchodních praktikách

Evropská komise vydala rozsáhlou zprávu, v níž hodnotí dosavadní uplatňování směrnice o nekalých obchodních praktikách[1], která byla přijata v roce 2019 a jejímž smyslem bylo posílit postavení menších zemědělců a potravinářů vůči silnějším odběratelům jejich výrobků. Česká republika směrnici transponovala k 1. lednu 2023, a to novelizací zákona o významné tržní síle, na jehož dodržování dohlíží Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Podle zjištění Evropské komise velká většina členských států přijala vyšší úroveň ochrany, čímž využila možnosti přijmout nebo zachovat vnitrostátní pravidla, která jdou nad rámec postupů zakázaných směrnicí. Donucovací orgány byly určeny ve všech zemích EU. V roce 2023 bylo zahájeno přibližně 1500 šetření, z nichž přibližně 17 % vedlo ke zjištění protiprávního jednání, za něž byla uložena pokuta.

Nejčastěji zjištěnými nekalými obchodními praktikami byly opožděné platby za zemědělské a potravinářské produkty podléhající rychlé zkáze nebo nepodléhající rychlé zkáze (50 % a 13 %), platby nesouvisející s konkrétní transakcí (7 %), platby požadované od dodavatele za marketingové akce (7 %), jakož i za skladování, vystavování a zalistování (7 %). Přibližně 41 % zjištěných nekalých praktik bylo zjištěno na maloobchodní úrovni (47 % v roce 2022), 36 % na úrovni potravinářského průmyslu (27 % v roce 2022) a 22 % na úrovni velkoobchodního obchodu (25 % v roce 2022).

Nejnovější průzkum týkající se nekalých obchodních praktik v potravinovém řetězci ukázal, že povědomí o existenci právní úpravy omezující tržní sílu odběratelů je stále příliš nízké (38 % respondentů).  Velký podíl respondentů (57 %) rovněž nevěděl o vnitrostátních orgánech, které tuto legislativu vymáhají.

Evropská komise se rovněž zasadila o zřízení sítě pro prosazování nekalých obchodních praktik (UTP network). Skládá se ze zástupců vnitrostátních donucovacích orgánů, pomáhá zajistit společný přístup k uplatňování pravidel a může vydávat doporučení.

Komise dále oznámila, že letos navrhne nová pravidla týkající se přeshraničních nekalých obchodních praktik. Komise dále zřídila Středisko EU pro sledování zemědělsko-potravinového řetězce (AFCO) s cílem zajistit větší transparentnost cen, struktury nákladů a rozdělení marží a přidané hodnoty v dodavatelském řetězci. Rovněž se uvažuje o změně nařízení, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, přičemž by mělo dojít zejména k posílení organizací producentů s cílem umožnit zemědělcům spolupracovat a účinněji kolektivně vyjednávat.

V České republice kontroluje dodržování zákona o významné tržní síle Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V minulém roce probíhalo přechodného období, během něhož měly všechny subjekty v zemědělsko-potravinářském sektoru čas přizpůsobit svoje smlouvy s dodavateli novým pravidlům. Úřad v této době nemohl zahajovat správní řízení, ale zaměřil se na edukační činnost, když uskutečnil desítky školení a seminářů pro oborová sdružení zemědělců, potravinářů a obchodníků, v jejichž rámci podrobně informoval o nové právní úpravě. V závěru roku pak Úřad rozběhl více než dvě desítky sektorových šetření, v jejichž rámci přezkoumával, zda odběratelé nová pravidla plní. Od počátku roku 2024 pak Úřad na základě zjištěných pochybení zahajuje správní řízení, která v současné době vede s pěti potravináři a obchodníky.

Zpráva Evropské komise k implementaci zákazu nekalých obchodních praktik

 

Tiskové oddělení ÚOHS
24/070