Mezinárodní spolupráce v zákoně o ochraně hospodářské soutěže
Nově vložená hlava IX zákona o ochraně hospodářské soutěže komplexně upravuje koncept tzv. mezinárodní spolupráce a reflektuje transpoziční požadavky směrnice ECN+. Kodifikace v této hlavě stanovuje režim aplikace soutěžních pravidel podle čl. 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) mezi jednotlivými členskými státy v situacích, kdy soutěžní orgán jednoho státu při aplikaci evropského soutěžního práva vyžaduje přeshraniční spolupráci s dalším členským státem. Soutěžní orgán jiného členského státu je orgán určený členským státem, který je odpovědný za aplikaci soutěžních pravidel podle čl. 101 a 102 SFEU. V České republice je hlavním garantem mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany hospodářské soutěže Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“)
Mezinárodní spolupráce bude probíhat zejména v těchto případech:
1. Doručování písemnosti do/z jiného členského státu
Úřad má pravomoc žádat o doručení dokumentů (rozhodnutí nebo jiných písemností), které se týkají uplatňování článku 101 a 102 SFEU largo sensu, tj. včetně předběžných námitek vůči porušení těchto článků, rozhodnutí uplatňující tyto články, a to i rozhodnutí týkající se výkonu rozhodnutí, a dále i všechna procesní usnesení. Na takto doručené dokumenty se v tuzemsku hledí stejně jako na dokumenty doručené Úřadem.
V opačném případě, pokud Úřad obdrží žádost o doručení písemnosti od soutěžního orgánu jiného členského státu, doručuje zaslané rozhodnutí, jako by bylo rozhodnutím Úřadu podle norem tuzemského právního řádu, tj. na základě správního řádu.
2. Vymáhání nedoplatku na pokutě
Úřad má nově možnost žádat o vymožení nedoplatku na pokutě při uplatňování článku 101 a 102 SFEU – tato pravomoc se může uplatnit např. v případě, že Úřad uloží pokutu za protisoutěžní jednání zahraničnímu subjektu, který na území ČR nemá žádný majetek, případně pokud pokutovaný soutěžitel vyvede majetek do zahraničí.
Stejně tak může soutěžní orgán jiného členského státu žádat o vymáhání nedoplatku na pokutě. Při správě placení nedoplatku na pokutě z jiného členského státu se postupuje podle daňového řádu v rámci dělené správy. Okamžik počátku, běh a délka lhůty pro placení nedoplatku na pokutě se řídí právním řádem žádajícího členského státu.
Ačkoliv je Úřad je stanoven orgánem, který zajišťuje provádění mezinárodní spolupráce při uplatňování článků 101 a 102 SFEU, na základě žádosti o mezinárodní spolupráci předané Úřadem vymáhá nedoplatky na pokutě uložené v žádajícím členském státě Celní úřad pro Jihomoravský kraj, který je správcem placení nedoplatku na pokutě. Je tomu tak z důvodu, že tento úřad vymáhá i pokuty uložené Úřadem. Stanovení příslušnosti Úřadu k vymáhání pokut uložených zahraničními soutěžními orgány do mezinárodní spolupráce v oblasti hospodářské soutěže se nejevilo jako žádoucí, jelikož v současnosti pokuty nevymáhá. Z tohoto důvodu se zachovává současný model, kdy pokuty uložené v oblasti ochrany hospodářské soutěže vymáhá celní úřad. Lze nicméně předpokládat, že počet žádostí ze zahraničí bude nízký.
Úřad má dle § 24e zákona o ochraně hospodářské soutěže za určitých podmínek možnost žádost o mezinárodní spolupráci odmítnout. Bude tomu tak například za situace, kdy žádost nebude obsahovat identifikační údaje soutěžitelů a informace potřebné k zajištění doručování písemnosti nebo vymáhání nedoplatku na pokutě, pokud rozhodnutí přiložené k žádosti o mezinárodní spolupráci při vymáhání nedoplatku na pokutě není konečné nebo pokud by poskytnutí mezinárodní spolupráce mohlo zjevně ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky.
Podrobnosti o náležitostech potřebných pro identifikaci soutěžitelů a pro popis doručovaných rozhodnutí nebo jiných písemností týkajících se uplatňování článků 101 a 102 SFEU uvedených v žádosti jsou stanoveny vyhláškou č. 227/2023 Sb., o podrobnostech žádosti o shovívavost a žádosti o mezinárodní spolupráci.