číslo jednací: 47590/2023/873
spisová značka: S0752/2023/KS

Instance I.
Věc Spojení soutěžitelů ČEPS, a.s. / NET4GAS Holdings, s.r.o.
Účastníci
  1. ČEPS, a.s.
  2. NET4GAS Holdings, s.r.o.
Typ správního řízení Spojování soutěžitelů (fúze)
Výrok povoleno
Rok 2023
Datum nabytí právní moci 29. 11. 2023
Dokumenty file icon 2023_S0752.pdf 261 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0752/2023/KS

Číslo jednací:      ÚOHS-47590/2023/873

 

Brno 29. 11. 2023

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0752/2023/KS, zahájeném dne 1. 11. 2023 podle § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a § 15 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s § 21 odst. 1 téhož zákona, na základě návrhu účastníka řízení, společnosti ČEPS, a.s., se sídlem Praha 10, Elektrárenská 774/2, IČO 25702556, zastoupeného JUDr. Ing. Ondřejem Havránkem, advokátem, se sídlem Praha 1, Na Florenci 2116/15, na povolení spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 a násl. téhož zákona, vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů toto

rozhodnutí:

Spojení soutěžitelů ČEPS, a.s., se sídlem Praha 10, Elektrárenská 774/2, IČO 25702556, a NET4GAS Holdings, s.r.o., se sídlem Praha 4, Nusle, Na hřebenech II 1718/8, IČO 29135001, ve smyslu § 12 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ke kterému má dojít na základě Smlouvy o prodeji a koupi obchodních podílů ve společnosti NET4GAS Holdings, s.r.o.uzavřené dne 29. 9. 2023 mezi společnostmi ČEPS, a.s., jako kupujícím, a Borealis Novus Parent B.V., se sídlem Nizozemské království, Amsterdam, Muiderstraat 9U, a Allianz Infrastructure Luxembourg I S.à r.l., se sídlem Lucemburské velkovévodství, Lucemburk, Rue Albert Borschette 2A, jako prodávajícími, v jejímž důsledku má společnost ČEPS, a.s., získat obchodní podíl představující 100 % základního kapitálu a hlasovacích práv ve společnosti NET4GAS Holdings, s.r.o., a tím i možnost tuto společnost výlučně kontrolovat, se podle § 16 odst. 2 téhož zákona

 

POVOLUJE.

 

Odůvodnění

1.             Při posuzování spojení soutěžitelů vycházel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) zejména z návrhu na povolení spojení, dotazníku k povolení spojení, listiny zakládající spojení, výpisů z obchodního rejstříku či obdobného zahraničního registru, výročních zpráv, jakož i dalších skutečností týkajících se spojujících se soutěžitelů nebo spojením dotčených oblastí. Úřad rovněž přihlédl k rozhodovací praxi Evropské komise (dále jen „Komise“) ve spojením dotčených oblastech.

2.             Skutečnost, že se Úřad spojením zabývá, byla v souladu s § 16 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“) zveřejněna v Obchodním věstníku č. OV08200858 dne 6. 11. 2023. Tato skutečnost byla současně zveřejněna na internetových stránkách Úřadu. V návaznosti na zveřejnění informace o probíhajícím správním řízení Úřad neobdržel žádné námitky proti uvedenému spojení soutěžitelů.

3.             Za účelem získání informací potřebných k náležitému zjištění skutkového stavu v oblastech dotčených předmětným spojením Úřad oslovil konkurenty spojujících se soutěžitelů působící v oblasti skladování zemního plynu se žádostí o poskytnutí informací a vyjádření se k předmětnému spojení.

4.             Úřad při hodnocení možných dopadů posuzovaného spojení soutěžitelů vycházel také z vyjádření a informací oslovených soutěžitelů, které tito poskytli ve svých odpovědích.

I. Notifikační podmínky

5.             K posuzovanému spojení soutěžitelů má dojít v souladu s § 12 odst. 2 zákona na základě Smlouvy o prodeji a koupi obchodních podílů ve společnosti NET4GAS Holdings, s.r.o.uzavřené dne 29. 9. 2023 mezi společnostmi ČEPS, a.s., se sídlem Praha 10, Elektrárenská 774/2, IČO 25702556 (dále jen „ČEPS“), jako kupujícím, a Borealis Novus Parent B.V., se sídlem Nizozemské království, Amsterdam, Muiderstraat 9U, a Allianz Infrastructure Luxembourg I S.à r.l., se sídlem Lucemburské velkovévodství, Lucemburk, Rue Albert Borschette 2A, jako prodávajícími, v jejímž důsledku nabude společnost ČEPS obchodní podíl představující 100 % na základním kapitálu a hlasovacích právech ve společnosti NET4GAS Holdings, s.r.o., se sídlem Praha 4, Nusle, Na hřebenech II 1718/8, IČO 29135001 (dále jen „NET4GAS Holdings“), a tím i možnost vykonávat nad touto společností výlučnou kontrolu.

6.             Posuzovaná transakce tak představuje spojení soutěžitelů podle § 12 odst. 2 zákona, neboť podle citovaného ustanovení se za spojení soutěžitelů považuje, pokud jeden nebo více podnikatelů anebo jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují již alespoň jednoho soutěžitele, získá možnost přímo či nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele nebo jeho část, zejména nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů anebo smlouvou nebo jinými způsoby, které jim umožňují takového soutěžitele nebo jeho část kontrolovat.

7.             Dále se Úřad zabýval otázkou, zda předmětné spojení splňuje také druhé notifikační kritérium, stanovené v § 13 zákona. Vzhledem k tomu, že celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva spojující se soutěžitelé dosáhli každý za poslední účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, je notifikační podmínka stanovená v § 13 písm. a) zákona splněna. Navrhované spojení soutěžitelů tak podléhá povolení Úřadu.

II. Charakteristika spojujících se soutěžitelů

8.             Společnost ČEPS působí na území České republiky jako operátor přenosové soustavy elektřiny, přičemž zajišťuje provoz a rozvoj přenosové soustavy. Společnost ČEPS také zajišťuje přeshraniční přenosy pro export, import a tranzit elektrické energie. Společnost ČEPS dále kontroluje společnost ČEPS Invest, a.s., která je aktivní v oblastech technického a projektového řešení staveb a komplexní inženýrské činnosti ve vztahu k přenosové soustavě pro účely společnosti ČEPS, a společnost Gas Storage CZ, s.r.o. (dále jen „Gas Storage“), jež je činná na území České republiky zejména v oblasti skladování zemního plynu (společnosti ČEPS, ČEPS Invest, a.s., a Gas Storage společně dále jen „Skupina ČEPS“). Jediným akcionářem společnosti ČEPS je Česká republika, jejíž práva vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu, které kontroluje řadu dalších společností, z nichž žádná nepůsobí v oblastech dotčených posuzovaným spojením soutěžitelům.

9.             Společnost NET4GAS Holdings je holdingovou společností, jež působí prostřednictvím společností NET4GAS, s.r.o. (dále jen „NET4GAS“), a BRAWA, a.s. (dále též společně „Skupina NET4GAS“), v oblasti přepravy zemního plynu a poskytování s tím souvisejících služeb, neboť společnost NET4GAS je provozovatelem přepravní plynové soustavy na území České republiky a společnost BRAWA, a.s., vlastní plynovod Gazela, který je provozován společností NET4GAS.

III. Dopady spojení

10.         Za účelem zjištění, zda navrhované spojení soutěžitelů nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, zejména proto, že by jím vzniklo nebo bylo posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, Úřad vymezuje relevantní trh, kterým je v souladu s § 2 odst. 2 zákona trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.

11.         Při vymezování relevantních trhů v jednotlivých případech spojení soutěžitelů, k nimž dochází podle § 12 odst. 2 zákona, se Úřad zaměřuje na činnosti, které na území České republiky provozuje soutěžitel, nad nímž je v důsledku spojení získávána kontrola, a z nich pak zejména na ty, které se zároveň překrývají s činnostmi soutěžitele získávajícího možnost kontroly, resp. které jim vertikálně předcházejí či na ně navazují.

12.         Z výše uvedeného výčtu podnikatelských aktivit spojujících se soutěžitelů vyplývá, že oba spojující se soutěžitelé na území České republiky působí v oblasti energetiky – plynárenství, přičemž nabývaná Skupina NET4GAS je aktivní v oblasti přepravy zemního plynu a Skupina ČEPS působí v oblasti skladování zemního plynu.

III.1 Přeprava zemního plynu

13.         V oblasti přepravy zemního plynu působí ze spojujících se soutěžitelů pouze Skupina NET4GAS.

14.         Služby přepravy plynu jsou na území České republiky poskytovány na základě výlučné licence, jejímž držitelem je v současné době společnost NET4GAS. Služby přepravy plynu poskytované společností NET4GAS jsou využívané zákazníky k uspokojení dvou hlavních potřeb, a to (i) mezinárodní přepravy zemního plynu přes území České republiky do koncových destinací mimo Českou republiku a (ii) vnitrostátní přepravy zemního plynu na území České republiky do distribučních sítí a zásobníků plynu a k velkým průmyslovým spotřebitelům. Za účelem naplnění těchto potřeb provozuje společnost NET4GAS pět kompresorových stanic a zhruba sto předávacích stanic (včetně tří hraničních) na rozhraní s tuzemskou plynárenskou sítí.

15.         Cenu za poskytování služby přepravy plynu pro příslušné období stanovuje v cenovém rozhodnutí Energetický regulační úřad (dále jen „ERU“), přitom takto stanovená cena je pro společnost NET4GAS závazná. V aukcích má proto společnost NET4GAS povinnost nabízet služby přepravy plynu za cenu stanovenou v cenovém rozhodnutí, jež je platné v den aukce. Nicméně výsledná aukční cena, za níž je přepravní kapacita společností NET4GAS reálně prodávána, může být vyšší, a to v případě, že je v aukci vyšší poptávka po službách přepravy plynu a ta vede k vyšší clearingové ceně a k aukční prémii.

16.         Tato oblast je charakteristická uzavíráním dlouhodobých smluv o přepravě na cca 15 až 20 let, nicméně v důsledku nedávné ruské invaze na Ukrajinu dochází ke změně preferencí a uzavírání kratších terminovaných smluv s nižšími rezervacemi kapacity a větším počtem zákazníků. 

17.         Provozování přepravní soustavy je striktně regulovanou činností, v rámci níž je mimo jiné i stanovena povinnost umožnit přístup třetích stran do přepravní soustavy za podmínek stanovených ERU a za regulované ceny stanovené také tímto úřadem. Společnost NET4GAS tak má povinnost s výjimkou plynovodu Gazela zpřístupnit za objektivních nediskriminačních podmínek a podmínek stanovených ERU své služby přepravy zemního plynu třetím stranám.

18.         V rámci své dosavadní rozhodovací praxe[1] se Úřad touto oblastí již zabýval, když v minulosti vymezil v rámci plynárenství samostatný věcně relevantní trh přepravy zemního plynu. Oblastí přepravy zemního plynu se ve své rozhodovací praxi zabývala také Komise.

19.         Komise ve své rozhodovací praxi[2] trhy s plynem dále rozděluje na (i) těžbu a průzkum zemního plynu, (ii) velkoobchodní dodávky plynu, (iii) přepravu plynu (prostřednictvím systémů s vysokým tlakem), (iv) distribuci plynu (prostřednictvím systémů s nízkým tlakem), (v) skladování plynu, (vi) obchodování s plynem, (vii) dodávky plynu konečným zákazníkům a (viii) trh s infrastrukturou pro import plynu.

20.         Ve vztahu k přepravě zemního plynu Komise dále uvedla, že se skládá ze služeb fyzické přepravy plynu prostřednictvím vysokotlakového potrubí velkoobchodním dodavatelům plynu, jejichž cílem je dále přeprodat jejich plyn dalším velkoobchodníkům s plynem, distributorům nebo velkým průmyslovým zákazníkům, jež jsou přímo připojeny k plynárenské přepravní soustavě. Komise dále ve své rozhodovací praxi[3] uvedla, že plynárenské sítě jsou přirozenými monopoly a že každá taková síť představuje samostatný výrobkový trh.

21.         S přihlédnutím k předcházející rozhodovací praxi Úřadu i Komise pro účely tohoto správního řízení Úřad zvažoval vymezení věcně relevantního trhu jako trhu pro přepravu zemního plynu. Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že posuzované spojení soutěžitelů nevzbuzuje obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, ponechal Úřad pro účely tohoto rozhodnutí otázku konečného vymezení věcně relevantního trhu otevřenou, přičemž posoudil dopady spojení soutěžitelů ve vztahu k přepravě zemního plynu.

22.         Z hlediska geografického Úřad[4] i Komise[5] naznačily ve své rozhodovací praxi vymezení geografického relevantního trhu přepravy zemního plynu jako trhu národního, nicméně Komise k tomuto také poznamenala, že region pokrytý sítí fyzické infrastruktury představuje nejužší možné vymezení geografického relevantního trhu. Komise ve své rozhodovací také uvedla, že každá vyrovnávací zóna[6] je považována za samostatný geografický trh, a to z důvodu odlišných podmínek pro přepravu plynu do a mezi zónami stejně jako z důvodu odlišných tržních podílů mezi dodavateli.[7]

23.         Jelikož NET4GAS provozuje v České republice plynovou přepravní soustavu jako jediný subjekt, lze trh pro přepravu zemního plynu posoudit na územím národním. Konečné vymezení geografického relevantního trhu však může zůstat otevřené, neboť předmětná transakce nevzbuzuje obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže.

24.         V oblasti přepravy zemního plynu působí na území České republiky ze spojujících se soutěžitelů pouze společnost NET4GAS. Ta dosáhla za rok 2022 na tomto trhu na území České republiky tržního podílu 100 %, neboť je držitelem výlučné licence k provozování této činnosti. V důsledku realizace předmětného spojení soutěžitelů tak nedojde k nárůstu tržního podílu spojujících se soutěžitelů na trhu přepravy zemního plynu na území České republiky.

III.2 Skladování zemního plynu

25.         V oblasti skladování zemního plynu působí ze spojujících se soutěžitelů na území České republiky pouze Skupina ČEPS, a to prostřednictvím společnosti Gas Storage.

26.         Společnost Gas Storage provozuje na území České republiky celkem 6 podzemních zásobníků na uskladnění zemního plynu. Nabízení skladovacích kapacit zásobníků na skladování zemního plynu na trhu podléhá sektorové regulaci, zejména zákonu č. 458/2000 Sb., zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“) a vyhlášky č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem (dále jen „Pravidla trhu s plynem“), přičemž je stanovena povinnost nabízet tyto skladovací kapacity na základě nediskriminačního a transparentního přístupu. Veškeré volné skladovací kapacity je nezbytné dle aktuálně účinných právních předpisů nabízet prostřednictvím aukcí, podmínky výkonu činnosti uskladňování plynu se řídí právními předpisy vydávanými ERU a podmínkami stanovenými v Řádu provozovatele zásobníku plynu schvalovaném ERU. Volné skladovací kapacity jsou inzerovány společností Gas Storage transparentně prostřednictvím jejich webových stránek, rezervace volných kapacit pak probíhá prostřednictvím elektronických aukcí tzv. aukčním systémem a prostřednictvím elektronických žádostí tzv. nominačním systémem.

27.         Skladovací kapacity jsou dle Pravidel trhu s plynem rezervovány jako (i) roční skladovací kapacita, (ii) měsíční skladovací kapacita a (iii) denní skladovací kapacita. Roční a měsíční skladovací kapacity jsou rezervovány na základě výsledku elektronické aukce. Informace o plánovaných elektronických aukcích jsou transparentně dopředu zveřejňovány na internetových stránkách provozovatelů podzemních zásobníků plynu s tím, že přístup do těchto aukcí je umožněn každému účastníkovi trhu. Rezervace ročních skladovacích kapacit je dále limitována v dalších aspektech právními předpisy. Denní skladovací kapacita je rezervována na základě žádosti o rezervaci denní skladovací kapacity předložené zájemcem provozovateli podzemního zásobníku plynu, který je naopak podle energetického zákona povinen dopředu zveřejňovat nezbytné informace k podání žádosti a také je povinen zveřejňovat způsob vyhodnocení obdržených žádostí, což má za cíl zajišťovat transparentnost celého mechanismu. V reakci na nedávnou energetickou krizi se nově při skladování zemního plynu také uplatňuje princip „use it or lose it“, na základě kterého má ukladatel dle smlouvy o uskladňování plynu nejen právo, ale i povinnost využívat rezervovanou skladovací kapacitu v požadovaném rozsahu, přičemž na nevyužitou skladovací kapacitu má povinnost provozovatel podzemního zásobníku plynu uspořádat aukci s nulovou vyvolávací hodnotou. Tento princip má za cíl znemožnit blokování rezervovaných a nevyužitých kapacit podzemních zásobníků plynu vítězem aukce. Dle energetického zákona má ERU pravomoc cenové regulace služby uskladňování plynu v podzemních zásobnících plynu v případě, že shledá důvod k takové regulaci. Provozovatelé zásobníku plynu jsou povinni zveřejňovat mimo jiné (i) Řád provozovatele zásobníku plynu, (ii) vzorové smlouvy o uskladnění plynu, (iii) detailní informace o svých skladovacích kapacitách včetně výsledné ceny a velikosti rezervované skladovací kapacity v jednotlivých aukcích za poslední 3 kalendářní roky. Prostřednictvím všech těchto instrumentů by měl být zajištěn nediskriminační a transparentní přístup k podzemním zásobníkům plynu.   

28.         Prostřednictvím kapacit podzemních zásobníků zemního plynu dochází k vykrývání a vyrovnávání kolísání sezónní a špičkové spotřeby zemního plynu v průběhu roku. V letních měsících, kdy bývá spotřeba zemního plynu nižší, dochází k vtláčení plynu do podzemních zásobníků plynu, naopak v zimních měsících, kdy bývá spotřeba zemního plynu vysoká, dochází téměř výhradně k čerpání zemního plynu z podzemních zásobníků plynu za účelem vyrovnání deficitu mezi aktuální spotřebou a produkcí/importem zemního plynu.

29.         Služby uskladnění zemního plynu poptávají především (i) obchodníci s plynem a (ii) stát, pokud jde o uskladnění plynu v rámci hmotných rezerv.[8] Dodavatelé zemního plynu, tj. obchodníci s plynem a výrobci plynu, mají povinnost dodržovat podmínky bezpečnostního standardu dle energetického zákona, na základě kterých jsou v případě dodávek zemního plynu tzv. chráněným zákazníkům ve smyslu vyhlášky č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, povinni prokázat, že mají určitou část svých zásob uloženou v podzemních zásobnících plynu. Dle energetického zákona lze pro účely bezpečnostního standardu využívat podzemní zásobníky plynu připojené k české plynárenské soustavě i zahraniční podzemní zásobníky plynu nacházející se na území EU.

30.         Úřad se ve své předchozí rozhodovací praxi[9] týkající se oblasti plynárenství již skladováním zemního plynu zabýval, když v minulosti vymezil samostatný věcně relevantní trh uskladňování zemního plynu. Komise se ve své dosavadní rozhodovací praxi touto oblastí také zabývala, když ve svých předchozích rozhodnutích[10] vymezila samostatný věcný trh pro skladování zemního plynu.

31.         Komise také zvážila další rozdělení na pórové a kavernové zásobníky stejně jako na zásobníky vhodné pro skladování s vysokou výhřevnou hodnotou (H-gas) a zásobníky vhodné pro skladování s nízkou hodnotou výhřevnosti (L-gas), konečné vymezení však bylo ponecháno otevřené.[11]

32.         Z hlediska geografického Úřad[12] i Komise[13] ve své rozhodovací praxi uvedly, že trh se skladováním plynu lze vymezit územím národním, Komise k tomuto dále ještě konstatovala, že případně s další liberalizací evropských trhů s plynem může být tento trh vymezen územím širším než národním.[14] 

33.         Úřad při vymezení věcného i geografického relevantního trhu vycházel ze své předchozí rozhodovací praxe i z dosavadní rozhodovací praxe Komise a považoval z hlediska věcného za relevantní trh skladování zemního plynu bez další segmentace a z hlediska geografického vymezil tento trh územím národním. Konečné vymezení věcného i geografického relevantního trhu ponechal otevřené, neboť spojení soutěžitelů nevzbuzuje obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže.

34.         V oblasti skladování zemního plynu působí na území České republiky ze spojujících se soutěžitelů pouze Skupina ČEPS. Z hlediska skladovacích kapacit dosahoval tržní podíl Skupiny ČEPS na tomto trhu v České republice v roce 2022 přibližně [75-85] %.  Při posuzování tržního podílu dle těžebního výkonu činila výše tržního podílu Skupiny ČEPS na území České republiky na trhu skladování zemního plynu v roce 2022 přibližně [65-75] %. V případě stanovení tržního podílu dle vtláčecího výkonu pak činil tržní podíl Skupiny ČEPS na trhu skladování zemního plynu v České republice v roce 2022 přibližně [65-75] %.

35.         V oblasti skladování zemního trhu působí na území České republiky další 2 společnosti, a to společnost MND Energy Storage a.s. (dále jen „MND“) a společnost Moravia Gas Storage a.s. (dále jen „MGS“), jež provozují každá jeden podzemní zásobník na skladování zemního plynu na území Jižní Moravy. Navíc v roce 2025 by mělo dojít k připojení zásobníku provozovaného společností SPP Storage, s.r.o., k české plynárenské soustavě.

36.         V důsledku předmětné transakce nedojde na trhu skladování zemního plynu k navýšení tržního podílu spojujících se soutěžitelů.

37.         Úřad dále ke vztahu těchto dvou trhů, tj. trhu přepravy zemního plynu a trhu skladování zemního plynu, uvádí, že se nejedná o trhy na sebe vertikálně navazující, ale spíše o trhy, které se vzájemně doplňují. K obdobnému závěru došla ve své rozhodovací praxi[15] i Komise, když uvedla, že předcházejícími trhy k aktivitám dodávek a obchodu s plynem jsou trhy s infrastrukturou pro zemní plyn, konkrétně přepravní a distribuční sítě, zásobníky plynu a zařízení LNG. V rámci trhů s infrastrukturou již Komise nedovodila žádné vertikální vazby. V důsledku předmětné transakce tak nedojde k posílení horizontálních překryvů ani ke vzniku či posílení vertikálních překryvů činností spojujících se soutěžitelů.

38.         Nicméně s ohledem na skutečnost, že provozování přepravní soustavy a podzemních zásobníků pro skladování zemního plynu jsou služby, které využívají stejní zákazníci (obchodníci se zemním plynem) a spojující se soutěžitelé dosahují každý na svém trhu významného postavení, Úřad oslovil konkurenty spojujících se stran na trhu skladování zemního plynu s žádostí o vyjádření jejich názoru na možný dopad předmětné transakce na hospodářskou soutěž. Oba konkurenti spojujících se soutěžitelů působící na trhu skladování zemního plynu (společnosti MND a MGS) v reakci na žádost Úřadu ve svých vyjádřeních shodně uvedli, že v současné době a za současného stavu, tedy za situace, kdy jsou přepravní trasy společnosti NET4GAS využívány výhradně pro přepravu zemního plynu, za aktuálního znění právních předpisů, s ohledem na uzavřené smlouvy a přijaté řády nemá dle jejich názoru předmětná transakce negativní dopad na hospodářskou soutěž.

39.         V této souvislosti obě oslovené společnosti ve svém vyjádření nicméně upozornily na skutečnost, že do budoucna je na území České republiky i v EU v rámci politiky Green Deal plánován postupný přechod ze zemního plynu na vodík, pro jehož přepravu bude nezbytné modernizovat či dobudovat přepravní trasy. Dle názoru obou oslovených společností by mohlo dojít k upřednostňování investic na trasách výhodných pro Skupinu ČEPS. Tato skutečnost by dle názoru obou společností mohla mít zásadní dopad na hospodářskou soutěž na trhu skladování plynů, neboť jiné společnosti nabízející skladování čistého vodíku by nemusely být schopné přepravu vodíku do svých skladovacích struktur zajistit.

40.         K těmto vyjádřením a informacím uvádí Úřad následující.

41.         Výše popsané obavy obou oslovených společností se týkají možného budoucího chování a je je v současné době obtížné predikovat a jasně definovat do budoucna. Jelikož se však jedná v posuzovaném případě o oblasti, ve kterých dosahují spojující se soutěžitelé vysokých tržních podílů, bude Úřad v rámci své dozorové pravomoci, jež mu svěřuje zákon v § 20 odst. 1 písm. a) zákona, nad tím, zda a jakým způsobem soutěžitelé plní povinnosti vyplývající pro ně ze zákona a z rozhodnutí Úřadu, tyto oblasti i chování spojujících se soutěžitelů na nich průběžně sledovat, aby mohl v případě, že bude mít podezření na narušení hospodářské soutěže, zasáhnout/podniknout adekvátní kroky v režimu zákona.

IV. Závěr

42.         S ohledem na uvedené skutečnosti dospěl Úřad k závěru, že posuzované spojení soutěžitelů nezvýší tržní sílu spojovaných soutěžitelů natolik, aby vedlo ke vzniku nebo posílení dominantního postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, které by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. Pro naplnění všech podmínek uvedených v § 16 odst. 2 věta třetí zákona, Úřad rozhodl o povolení navrhovaného spojení soutěžitelů, a toto rozhodnutí ve stanovené lhůtě vydává.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení v souladu s § 152 odst. 1 a 5, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho oznámení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Ing. Kamil Nejezchleb, Ph.D.

místopředseda

 

 

Obdrží:

JUDr. Ing. Ondřej Havránek, advokát

EY Law advokátní kancelář, s.r.o.

Na Florenci 2116/15

110 00 Praha 1 - Nové Město

IDDS: fbkhjke

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

 

PM 29. 11. 2023



[1] Viz rozhodnutí ve věci S25/02 RWE Gas AG / Jihomoravská plynárenská, a.s. / Severočeská plynárenská, a.s./ Severomoravská plynárenská, a.s./ Středočeská plynárenská, a.s./ Transgas, a.s./ Východočeská plynárenská, a.s./ Západočeská plynárenská, a.s.

[2] Viz např. rozhodnutí ve věci M.9641 SNAM / FSI / OLT, M.3440 ENI / EDP / GDP, M.3294 EXXONMOBIL / BEB, M.3293 Shell / BEB, M.4180 Gaz de France / Suez či M.3868 DONG / Elsam / Energi E.

[3] Viz např. rozhodnutí ve věci M.9641 SNAM / FSI / OLT, M.6984 EPH / STREDOSLOVENSKA ENERGETIKA či M.3696 E.ON / MOL.

[4] Viz rozhodnutí ve věci S25/02 RWE Gas AG / Jihomoravská plynárenská, a.s. / Severočeská plynárenská, a.s./ Severomoravská plynárenská, a.s./ Středočeská plynárenská, a.s./ Transgas, a.s./ Východočeská plynárenská, a.s./ Západočeská plynárenská, a.s.

[5] Např. v rozhodnutích M.9641 SNAM/FSI/OLT, M.6984 EPH / STREDOSLOVENSKA ENERGETIKA či M.3696 E.ON / MOL.

[6] Vyrovnávací zóna je v podstatě systém výstup-vstup (včetně vstupů ze zásobníků a LNG do přepravního systému a výstupů z přepravního systému do zásobníku), na který se aplikují specifická pravidla a dohody o vyrovnávání (včetně nákupu flexibilního plynu, vyrovnávací služby a poplatky za nerovnováhu).

[7] Např. rozhodnutí 39.402 RWE gas foreclosure a M.4180 GDF / Suez. 

[8] Např. v roce 2022 byl uskladněn Státní správou hmotných rezerv v podzemních zásobnících plynu zemní plyn o celkovém objemu 2 400 GWh.

[9] Viz rozhodnutí ve věci S25/02 RWE Gas AG / Jihomoravská plynárenská, a.s. / Severočeská plynárenská, a.s./ Severomoravská plynárenská, a.s./ Středočeská plynárenská, a.s./ Transgas, a.s./ Východočeská plynárenská, a.s./ Západočeská plynárenská, a.s.

[10] Např. v rozhodnutích M.5467 RWE / Essent či M.3410 Total / Gaz de France.

[11] Např. v rozhodnutích M.5467 RWE / Essent či M.3410 Total / Gaz de France.

[12] Viz rozhodnutí ve věci S25/02 RWE Gas AG / Jihomoravská plynárenská, a.s. / Severočeská plynárenská, a.s./ Severomoravská plynárenská, a.s./ Středočeská plynárenská, a.s./ Transgas, a.s./ Východočeská plynárenská, a.s./ Západočeská plynárenská, a.s.

[13] Např. v rozhodnutí M.4110 E.ON / ENDESA.

[14] Např. v rozhodnutí M.3696 E.ON / MOL.

[15] Viz rozhodnutí ve věci M.4180 Gaz de France / Suez.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en