číslo jednací: 50697/2023/853
spisová značka: S0530/2023/KD
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Protisoutěžní jednání |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Dohody |
| Výrok | § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže § 7 odst. 1 zákona č. 395/2009 Sb. § 22a odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb. § 20 odst. 4 zákona č. 143/2001 Sb. § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 6. 1. 2024 |
| Dokumenty |  2023_S0530.pdf 350 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0530/2023/KD Číslo jednací: ÚOHS-50697/2023/853 |
|
Brno 20. 12. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0530/2023/KD zahájeném dne 24. 8. 2023 z moci úřední ve smyslu § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, jehož účastníkem je:
Komora podniků komerční bezpečnosti ČR, z.s., IČO 49626787, se sídlem Vrážská 1562/24A, Radotín, 153 00 Praha, zastoupena na základě plné moci ze dne 30. 8. 2023 JUDr. Pavlem Dejlem, Ph.D., LL.M., advokátem a společníkem Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Jungmannova 745/24, 110 00 Praha 1, IČO 26739291,
vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto
ROZHODNUTÍ:
I.
Účastník řízení,
Komora podniků komerční bezpečnosti ČR, z.s., IČO 49626787, se sídlem Vrážská 1562/24A, Radotín, 153 00 Praha,
tím, že v období od 25. 3. 2020 do 15. 9. 2023 stanovil optimální a aktuální hodinové sazby za fyzickou ostrahu majetku a osob (minimální ceny), které zveřejňoval na svých internetových stránkách, v článcích časopisu „Bezpečnost s profesionály“, přijal a uplatňoval zakázané a neplatné rozhodnutí sdružení soutěžitelů o cenách, které mělo za cíl narušení hospodářské soutěže a mohlo vést k narušení hospodářské soutěže na trhu poskytování služeb fyzické ostrahy majetku a osob na území České republiky,
a tím porušil zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a dopustil se přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) tohoto zákona.
II.
Dle § 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení Komoře podniků komerční bezpečnosti ČR, z.s., IČO 49626787, se sídlem Vrážská 1562/24A, Radotín, 153 00 Praha, plnění zakázaného a neplatného rozhodnutí sdružení soutěžitelů popsaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna zakazuje.
III.
Dle § 22a odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení Komoře podniků komerční bezpečnosti ČR, z.s., IČO 49626787, se sídlem Vrážská 1562/24A, Radotín, 153 00 Praha, za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta ve výši 120 000 Kč (slovy: sto dvacet tisíc korun českých).
Uložená pokuta je splatná do 180 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
IV.
Dle § 20 odst. 4 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení, Komoře podniků komerční bezpečnosti ČR, z.s., IČO 49626787, se sídlem Vrážská 1562/24A, Radotín, 153 00 Praha, ukládá toto opatření k nápravě:
Informovat prokazatelně ve lhůtě do 30 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí vhodným a účinným způsobem všechny členy Komory podniků komerční bezpečnosti ČR, z.s., IČO 49626787, se sídlem Vrážská 1562/24A, Radotín, 153 00 Praha, o tomto rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
O splnění tohoto opatření k nápravě je Komora podniků komerční bezpečnosti ČR, z.s., IČO 49626787, se sídlem Vrážská 1562/24A, Radotín, 153 00 Praha, povinna informovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve lhůtě nejpozději do 15 dnů od uplynutí lhůty k jeho splnění.
V.
Dle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení Komoře podniků komerční bezpečnosti ČR, z.s., IČO 49626787, se sídlem Vrážská 1562/24A, Radotín, 153 00 Praha, ukládá povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou 3 500 Kč (slovy: tři tisíce pět set korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. Zahájení a dosavadní průběh správního řízení
1. Dne 24. 8. 2023 zahájil Úřad se sdružením soutěžitelů – Komora podniků komerční bezpečnosti ČR, z.s., se sídlem Vrážská 1562/24A, Radotín, 153 00 Praha, IČO 49626787 (dále též „KPKBČR“), správní řízení sp. zn. S0530/2023/KD (dále též „správní řízení“) ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů.
2. Možné porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů Úřad spatřoval ve stanovení doporučené minimální ceny za fyzickou ostrahu, jejím sdílení a dodržování. Tato jednání mohla dle Úřadu naplňovat znaky skutkové podstaty zakázaného a neplatného rozhodnutí sdružení soutěžitelů dle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, jehož cílem nebo výsledkem mohlo být narušení hospodářské soutěže v oblasti poskytování bezpečnostních služeb.
3. Důvodnými indiciemi[1] pro zahájení řízení ve věci možného porušení zákona bylo zejména zjištění,[2] že KPKBČR uveřejňuje na svých internetových stránkách doporučenou (optimální) minimální cenu za provádění služeb fyzické ostrahy, a to nejméně od roku 2020. Úřad zajistil na internetových stránkách KPKBČR[3] několik vydání časopisu „Bezpečnost s profesionály“, které mj. obsahují informace týkající se podrobné kalkulace mzdových a jiných nákladů pro výkon ostrahy.
4. Účastník řízení vyjádřil dne 19. 10. 2023 zájem o proceduru narovnání dle Oznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 29. 7. 2023 o narovnání dle § 22bb zákona o ochraně hospodářské soutěže[4]. V návaznosti na uvedený zájem účastníka řízení Úřad zahájil proceduru narovnání a v jejím rámci byly účastníkovi řízení sděleny základní skutkové okolnosti případu, ze kterých Úřad vycházel při kvalifikaci jeho jednání posuzovaného v rámci správního řízení, hlavní důkazy a jejich právní hodnocení. Současně byl účastník řízení seznámen s předpokládanou výší pokuty, kterou mu Úřad hodlá uložit.[5] Následně dne 3. 11. 2023 účastník řízení vyjádřil zájem v proceduře narovnání pokračovat.[6]
5. V rámci procedury narovnání Úřad vydal dne 27. 11. 2023 stručné sdělení výhrad, ve kterém účastníku řízení sdělil základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení, odkázal na důkazy obsažené ve spise a informoval o předpokládané výši pokuty.[7]
6. Úřad umožnil účastníku řízení seznámit se s podklady rozhodnutí a stanovil mu lhůtu pro vyjádření se k těmto podkladům a k zaslání návrhu na doplnění dokazování.[8]
7. Úřad obdržel dne 6. 12. 2023 od účastníka řízení závěrečnou žádost o snížení pokuty ve smyslu § 22bb odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.[9] Vzhledem ke splnění všech podmínek Úřad vydává v rámci procedury narovnání toto stručné rozhodnutí.
II. Charakteristika účastníka řízení
8. KPKBČR je právnickou osobou, která vznikla dne 1. 2. 1993, a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též „občanský zákoník“), je spolkem. Do spolkového rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze byla KPKBČR zapsána dne 1. 1. 2014 pod spisovou značkou L 4631.
9. KPKBČR je samosprávnou profesní korporací právnických a fyzických osob, které poskytují služby v oblasti ostrahy majetku a osob nebo se na poskytování těchto služeb podílejí či v této oblasti vyvíjejí vzdělávací, poradenskou, auditorskou či propagační činnost.[10]
10. Účelem KPKBČR je ochrana a zajišťování profesních a společenských potřeb svých členů a prosazování jejich oprávněných zájmů v souladu s právními normami a oborovými standardy, při respektování všech zásad hospodářské soutěže, etických zásad, schválených členskou schůzí, a zvyšování profesní úrovně a společenské prestiže soukromých bezpečnostních služeb poskytujících ostrahu majetku a osob.[11]
11. Podle sdělení účastníka řízení je základním posláním a hlavním cílem činnosti KPKBČR především spolupráce se státními, odbornými a společenskými subjekty zabývajícími se problematikou ostrahy a ochrany osob a majetku; zastupování a prosazování oprávněných zájmů jejích členů; spolupůsobení při tvorbě právních a technických předpisů a vytváření předpokladů pro zvyšování profesní úrovně soukromých bezpečnostních služeb.[12]
12. KPKBČR nabízí 3 formy členství, kdy řádným členem mohou být fyzické a právnické osoby působící v oblasti poskytování služeb ostrahy majetku a osob a v oblastech souvisejících nebo v této oblasti vyvíjející vzdělávací, poradenskou, auditorskou či propagační činnost. Přidruženým členem mohou být fyzické a právnické osoby působící v oblasti poskytování služeb ostrahy majetku a osob a v oblastech souvisejících, a také subjekty (profesní a společenské korporace a profesní organizace), které se na poskytování těchto služeb podílejí, ať už jako poskytovatelé předmětných služeb, nebo podporou společných cílů a zájmů. Čestným členem se mohou stát fyzické osoby, které se svou činností významně zasloužily o rozvoj komory nebo bezpečnostní sféry nebo k tomu významně přispěly.[13]
13. Statutárním orgánem KPKBČR je prezidium jako kolektivní orgán, kde za spolek navenek jedná prezident spolku samostatně, nebo za spolek jednají navenek společně nejméně dva členové prezidia.[14]
14. Dalšími orgány KPKBČR jsou členská schůze (nejvyšší orgán), kontrolní, rozhodčí a smírčí komise.[15]
15. KPKBČR nemá status profesní komory zřizované zvláštním předpisem veřejného práva a podmínkou pro provádění činností v oblasti fyzické ochrany osob a majetku není povinné členství v KPKBČR.
III. Zjištěné skutečnosti
III.1. Stanovení a zveřejňování doporučené ceny za službu fyzické ostrahy
16. Úřad v rámci šetření na internetových stránkách KPKBČR v rubrice „Časopis“ zajistil dne 21. 7. 2023 vydání časopisu „Bezpečnost s profesionály“, který mj. obsahuje informace týkající se optimální a aktuální hodinové sazby včetně kalkulace mzdových nákladů pro výkon ostrahy.
Konkrétně ve vydání časopisu „Bezpečnost s profesionály“:
- „leden-březen/2020“[16] je na stranách č. 3-4 uveden článek „Hodinové sazby v roce 2020“[17],
- „leden-březen/2021“[18] je na straně č. 2 uveden článek „Informace o optimální a aktuální hodinové sazbě v roce 2021“[19],
- „duben-červen/2021“[20] je na straně č. 2 uveden článek „Informace o optimální a aktuální hodinové sazbě v roce 2021“[21],
- „duben-červen/2022“[22] je na straně č. 3 uveden článek „Hodinové sazby v roce 2022“[23],
- „prosinec/2022-únor/2023“[24] je na straně č. 2 uveden článek „Informace o optimální a aktuální hodinové sazbě“[25].
17. Z obsahu profilu KPKBČR na sociální síti Facebook Úřad dále dne 21. 7. 2023 zajistil printscreeny zveřejněných informací, podle nichž bylo vydání „leden-březen/2020“ časopisu „Bezpečnost s profesionály“ (které obsahuje informace týkající se kalkulace mzdových nákladů pro výkon ostrahy) na internetových stránkách KPKBČR uveřejněno nejméně od 25. 3. 2020, neboťdne 25. 3. 2020 byla na zmíněném profilu uveřejněna následující informace: „(…) právě vychází březnové číslo našeho časopisu Bezpečnost s profesionály. Děkujeme všem autorům (…) https://www.kpkbcr.cz/wp-content/uploads/kpkb_duben_2020_korektura.pdf“[26].
18. Optimální a aktuální hodinové sazby uváděné ve zmíněných článcích časopisu „Bezpečnost s profesionály“ vydávané KPKBČR obsahovaly stanovení minimální ceny, která byla rozdělena na mzdové náklady (průměrné náklady na 1 hodinu práce) a ostatní náklady na pracovníka ostrahy s osvědčením odborné způsobilosti „strážný“. Průměrné mzdové náklady na 1 hodinu práce byly prezentovány prostřednictvím vzorové kalkulace obsahující vyčíslení minimální mzdy, příplatků za práci v noci, o svátcích aj., částky za čerpání dovolené a pojištění a odvodů za zaměstnance. Jako ostatní nezbytné náklady pro výkon ostrahy byly uváděny například náklady na zajištění školení, za materiální vybavení zaměstnance, režijní a správní náklady, náklady na vedení evidence a odměny pracovníkům včetně zisku.[27]
19. Dne 15. 9. 2023 Úřad ověřil, že z webových stránek KPKBČR byla odstraněna všechna vydání časopisu Bezpečnost s profesionály.[28]
20. Dle vyjádření KPKBČR ze dne 27. 9. 2023[29] byly ve vybraných číslech časopisu „Bezpečnost s profesionály“ (č. 29 z roku 2020, č. 33 z roku 2021, č. 34 z roku 2021, č. 38 z roku 2022 a č. 40 z roku 2023) zveřejňovány skutečnosti týkající se minimální mzdy a dopadů této mzdy na cenu za provádění služeb fyzické ostrahy.
21. KPKBČR potvrdila, že informace o kalkulaci mzdových a jiných nákladů byly ze strany KPKBČR uveřejňovány od roku 2020 do roku 2023, přičemž upřesnila, že na tvorbě příslušných článků obsahujících informace týkající se kalkulace mzdových a jiných nákladů pro výkon ostrahy se podílel […obchodní tajemství…]. Smyslem a účelem uveřejnění výše uvedených informací bylo, podle vyjádření KPKBČR, upozornit na zvýšení, resp. aktualizaci minimální mzdy tak, aby mohli členové na tuto změnu reagovat a nehradili svým zaměstnancům mzdy nižší než minimální, a tudíž nezákonné. Smyslem uvedeného postupu KPKBČR byl zejména apel na dodržování právních předpisů ze strany členů sdružení. V návaznosti na veřejně dostupné informace (zveřejňované smlouvy o poskytování služeb ostrahy) KPKBČR dovodila, že zveřejňované výpočtové tabulky neměly na hospodářskou soutěž žádný vliv, neboť „navrhované minimální sazby“ nebyly podle obsahu uveřejňovaných smluv dodržovány, a to ani u členů KPKBČR. KPKBČR dále uvedla, že ceny za ostrahu byly v praxi stanovovány hluboko pod cenami, které byly uváděny v časopisu Bezpečnost s profesionály.
22. Úřad v průběhu správního řízení nezjistil skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by KPKBČR vyzývala své členy k dodržování doporučené ceny za fyzickou ostrahu, nebo že by kontrolovala její dodržování, popřípadě, že by KPKBČR její nedodržování sankcionovala.
IV. Právní posouzení
IV.1. Použité znění právních norem
23. Protiprávnost určitého jednání se posuzuje dle právní normy platné v době spáchání přestupku, není-li pozdější právní úprava pro účastníka řízení příznivější. Pro posouzení, zda by bylo použití pozdější právní úpravy pro účastníka řízení příznivější, je rozhodujícím kritériem celkový výsledek z hlediska trestnosti, jehož by bylo při aplikaci předpisu platného v době spáchání přestupku či aplikaci pozdější právní úpravy reálně pro účastníka řízení dosaženo. Za dobu spáchání přestupku se pak považuje okamžik jeho dokonání, neboť teprve tehdy je uskutečněno jednání, jež je předmětem právního posouzení. Dle § 8 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů a nálezu Ústavního soudu č. 325/2020 Sb. (dále jen „přestupkový zákon“),[30] je přestupek, jehož znakem je jednání pachatele spočívající ve vyvolání a následném udržování protiprávního stavu nebo jednání pachatele spočívající v udržování protiprávního stavu, který nebyl pachatelem vyvolán, přestupkem trvajícím. Jednání, jímž pachatel udržuje protiprávní stav, závadný z hlediska správního práva, tvoří jeden skutek a jeden přestupek až do okamžiku ukončení deliktního jednání, tj. až do okamžiku odstranění protiprávního stavu.[31] V posuzovaném případě Úřad ověřil dne 15. 9. 2023 odstranění všech vydání časopisu Bezpečnost s profesionály z webových stránek KPKBČR, tento den tedy Úřad považuje za den ukončení protiprávního jednání.
24. V době spáchání přestupku byl účinný zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 226/2023 Sb. (dále též „zákon“). Přestupkový zákon nebyl od spáchání přestupku, tedy od ukončení protiprávního stavu, dosud novelizován, proto bude Úřadem aplikován ve znění pozdějších předpisů.
25. Procesní úprava vztahující se k předmětnému správnímu řízení je vtělena do několika zákonů. Úřad při vedení správního řízení vychází primárně z procesních ustanovení zákona, která představují lex specialis k obecné právní úpravě správního řízení. Subsidiárně k zákonu o ochraně hospodářské soutěže se použijí přestupkový zákon a zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (coby obecný procesní předpis), a to ve znění pozdějších předpisů.
IV.2. Zákonná a judikatorní východiska
26. Jak bylo uvedeno výše v tomto rozhodnutí, protiprávnost jednání účastníka řízení posuzuje Úřad dle zákona.
27. Ustanovení § 1 zákona upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení, spojením soutěžitelů nebo orgány veřejné správy.
28. Dle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku. Dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané. Kritéria zanedbatelného dopadu dohod na hospodářskou soutěž stanoví Oznámení Úřadu o dohodách, jejichž dopad na soutěž je zanedbatelný (dále též „Oznámení de minimis“).[32] Určité kartelové dohody mezi podniky samy o sobě a vzhledem k obsahu jejich ustanovení, cílům, ke kterým směřují, jakož i k hospodářskému a právnímu kontextu, do kterého spadají, vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž, aby tak bylo možné mít za to, že přezkum jejich důsledků není nutný, jelikož některé formy koordinace mezi podniky mohou být považovány ze škodlivé pro řádné fungování normální hospodářské soutěže již ze své povahy.[33]
29. Rozhodnutí sdružení spočívající ve vydávání (a to i ve formě nezávazného doporučení) ceníků, jestliže z jejich obsahu, cíle, kterého mají dosáhnout, jakož i všech prvků charakterizujících hospodářský a právní kontext, do něhož spadají, vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž a představují dohody s cílem omezit hospodářskou soutěž. Takovéto cílové dohody o cenách mají totiž zásadně ze své podstaty negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu (jejich negativní dopad se presumuje), neboť mohou vést ke sjednocování cen na trhu a/nebo k vyloučení nejistoty vzájemných konkurentů o jejich cenové strategii. Jakékoli stanovení cenového vzorce, určení jednotlivých složek nákladů či pravidel, co do nákladů započítávat, je považováno za závažné porušení soutěžních pravidel. Téměř vždy má pak takové jednání negativní dopad i na ceny pro konečné spotřebitele zboží nebo služeb.
30. Pojem „rozhodnutí sdružení soutěžitelů“, které může ovlivnit hospodářskou soutěž, je v zájmu efektivní aplikace zákona vykládán z hlediska projevu vůle široce; zahrnuje nejen rozhodnutí, dohody, usnesení orgánů sdružení či opatření jeho výkonných orgánů, ale také může jít o stanovy, vnitřní předpisy sdružení apod. Rozhodnutí sdružení soutěžitelů nemusí být vydáno ve formě předvídané interními předpisy sdružení. Na rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 1 zákona lze nahlížet jako na formálně či neformálně podchycený projev vůle soutěžitelů učiněný prostřednictvím autority, na kterou sdružení soutěžitelé přenesli oprávnění k jejímu projevu.[34] Není přitom rozhodné, zda takové rozhodnutí sdružení je přímo závazné pro členy sdružení či nikoliv. Může jít i o pouhé doporučení (bez ohledu na to, jaký může být jeho přesný právní status či charakter), pokud je lze označit za „věrohodný odraz záměru sdružení (jeho vůle) koordinovat chování svých členů v souladu s podmínkami doporučení.“[35]
31. Pro právní kvalifikaci protisoutěžního rozhodnutí sdružení není rozhodné, zda je výsledkem konsensu všech členů sdružení a rovněž, zda může nepřímo dopadat i na jednání jiných – v daném sdružení „nesdružených“ soutěžitelů na trhu. Rozhodnutí sdružení pak fakticky nahrazuje projev vůle jednotlivých soutěžitelů ve sdružení. Pro jeho protiprávnost z hlediska zákona je rozhodné, zda ovlivňuje, případně je způsobilé ovlivnit,[36] soutěžní chování členů sdružení, v důsledku čehož toto rozhodnutí má nebo může mít dopad na hospodářskou soutěž.
32. Lze tedy shrnout, že k tomu, aby nejrůznější opatření, doporučení či rozhodnutí učiněná v rámci sdružení soutěžitelů naplnila skutkovou podstatu zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů, které je s odkazem na § 3 odst. 1 zákona zakázané a neplatné, je-li jeho cílem nebo výsledkem narušení hospodářské soutěže, musí být kumulativně splněno několik podmínek. Předně musí jít o úkon sdružení, tzn. ten, kdo za sdružení úkon učinil, musí být orgánem/osobou oprávněnou za sdružení vystupovat, nebo tak alespoň musí být členy sdružení vnímán. Dále musí jít o adresný úkon sdružení směřující k jeho členům (a to i nepřímo, např. prostřednictvím profesního časopisu dodávaného členům, webových stránek sdružení apod.). Ze samotného úkonu pak musí vyplývat (a to alespoň nepřímo) zřetelná snaha o sjednocení soutěžního chování určitého okruhu soutěžitelů, kteří jsou členy sdružení (zejména u doporučujících forem rozhodnutí sdružení soutěžitelů). Pro posouzení toho, zda se jedná o zakázané rozhodnutí sdružení soutěžitelů, je rovněž třeba, aby se jednalo o takový úkon sdružení, který je přímo zaměřený či alespoň nepřímo způsobující dopad na soutěžní chování jednotlivých soutěžitelů, tj. musí jít o takový projev vůle sdružení, který je zaměřený na způsobení určitého předem předvídaného protisoutěžního následku, popř. který je takový následek alespoň objektivně způsobilý přivodit.
IV.3. Vymezení soutěžitele
33. Soutěžitelem se dle § 2 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.
34. Nezbytným předpokladem pro možnou deklaraci zakázaného a neplatného rozhodnutí sdružení soutěžitelů je zjištění, zda lze účastníka řízení považovat za soutěžitele, resp. sdružení soutěžitelů. Sdružením soutěžitelů ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže se rozumí nejrůznější formy seskupování soutěžitelů. Pro tato seskupení je typické, že většinou nevyvíjejí vlastní ekonomickou činnost na trhu nebo trzích, kde působí jejich členové, ale právě tyto členy sdružují, ať už za účelem prosazování jejich zájmů, udržování a zkvalitňování úrovně dané profese, pro potřeby činnosti vzdělávací, výzkumné, nebo s cílem prezentovat a zastupovat daný obor na veřejnosti, mezinárodním poli, vůči odborným či vzdělávacím institucím, jiným oborovým sdružením a podobně. Nepřítomnost ziskového prvku v činnosti soutěžitele není z hlediska osobní působnosti zákona rozhodná. Typickým příkladem jsou svazy podnikatelů, živnostenská společenstva, komory a jiné spolky, jež nejsou právnickými osobami založenými za účelem podnikatelské činnosti, jejichž činnost však může ovlivnit hospodářskou soutěž na trhu výrobků či služeb.
35. V tomto smyslu je KPKBČR jako spolek sdružující právnické i fyzické osoby, které poskytují mj. fyzické ostrahy, a tedy podnikají v daném oboru, typickým sdružením soutěžitelů, na které plně dopadá osobní působnost zákona (viz § 2 odst. 1 zákona), neboť svou činností v nejširším pojetí – schvalováním profesních či vnitřních předpisů upravujících chování členů sdružení nebo vydáváním stanovisek, případně spoluprací se státními orgány, může ovlivňovat hospodářskou soutěž probíhající v horizontální úrovni mezi jeho členy.
36. Podle vyjádření účastníka řízení v oblasti poskytování služeb ostrahy majetku a osob působí pouze […obchodní tajemství…] z 52 členů sdružení a podíl členů KPKBČR působících v oblasti poskytování služeb ostrahy majetku a osob ve vztahu k předpokládanému počtu subjektů podnikajících v tomto oboru v České republice (počet celkem vydaných licencí) činí cca […obchodní tajemství…]%.[37]
IV.4. Vymezení relevantního trhu
37. Relevantním trhem je dle § 2 odst. 2 zákona trh zboží[38], které je z hlediska své charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh se vymezuje z hlediska věcného (výrobkového), geografického a časového.[39] Z hlediska času se se relevantní trh zkoumá pouze v případě, když v konkrétním okamžiku nebo období jsou soutěžní podmínky výrazně odlišné než v jiných obdobích.
38. V případě cílových dohod jsou nároky na přesnost vymezení relevantního trhu nižší než v případě dohod zakázaných pro svůj protisoutěžní účinek.[40] V případě cílových dohod jeho význam spočívá primárně v uchopení ekonomického a právního kontextu zakázané dohody.
39. Relevantním trhem je v posuzovaném případě trh, na nějž účastník řízení působí prostřednictvím svých členů a který svými rozhodnutími bezprostředně ovlivňuje. Členové KPKBČR provádějí výkon podnikatelské činnosti v oblasti komerčních bezpečnostních služeb, který je na území České republiky upraven zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ŽZ“). K podnikání v oblasti poskytování bezpečnostních služeb je nutné získat příslušnou koncesi, jedná se o provozování koncesované živnosti.[41] Podmínky přístupu k výkonu tohoto podnikání jsou dány požadavky vymezenými v příloze ŽZ. Zveřejnění kalkulace mzdových nákladů pro výkon ostrahy (informace o optimální a aktuální hodinové sazbě /minimální ceně/ za fyzickou ostrahu) se týkalo provádění služeb fyzické ostrahy v rámci předmětu podnikání Ostraha majetku a osob. Provádění služeb fyzické ostrahy majetku a osob představuje ochranu věcí movitých a nemovitých ve vlastnictví nebo správě objednatele a ochranu zdraví a života pracovníků objednatele a ostatních osob přítomných v objektu objednatele. Výkon služby fyzické ostrahy majetku a osob rovněž zahrnuje např. dozor nad instalovanými bezpečnostními prvky technické a režimové ochrany, zajištění informačního servisu zaměstnancům objednatele a návštěvníkům střeženého objektu, zajištění součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému apod.
40. Na základě výše uvedeného vymezil Úřad pro účely daného správního řízení relevantní trh z věcného hlediska jako trh poskytování služeb fyzické ostrahy majetku a osob.
41. Z hlediska geografického vymezení relevantního trhu Úřad ověřil, že poskytování služeb fyzické ostrahy majetku a osob probíhá na celém území ČR za homogenních podmínek. Vzhledem k tomu, že KPKBČR sdružuje subjekty poskytující uvedené služby na celém území České republiky, byl z geografického hlediska relevantní trh pro účely daného řízení vymezen jako území České republiky.
42. Z časového hlediska se jedná o trh trvalý, charakterizovaný pravidelným, opakovaným poskytováním služeb fyzické ostrahy majetku a osob.
43. Úřad pro účely tohoto správního řízení vymezil relevantní trh jako trh poskytování služeb fyzické ostrahy majetku a osob na území České republiky.
IV.5. Právní posouzení jednání soutěžitele spočívajícího ve stanovení a zveřejňování doporučené ceny za službu fyzické ostrahy
44. Úřad toto jednání KPKBČR spočívající ve stanovení a zveřejňování optimální a aktuální hodinové sazby za fyzickou ostrahu majetku a osob (minimální ceny) kvalifikuje jako cílovou zakázanou dohodu ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, tedy přestupek dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona, přičemž se jedná o přestupek trvající od 25. 3. 2020 do 15. 9. 2023.
45. Optimální a aktuální hodinové sazby za fyzickou ostrahu majetku a osob (minimální ceny) byly přijaty orgánem KPKBČR, je zřejmé, že byly určeny členům KPKBČR, neboť z nich vyplývá snaha unifikovat jednání členů KPKBČR při stanovování cen, a byly způsobilé ovlivnit chování členů KPKBČR při jejich cenotvorbě a již jejich zveřejnění dne 25. 3. 2020 naplnilo všechny znaky zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů.
46. Zveřejněním optimální a aktuální hodinové sazby za fyzickou ostrahu majetku a osob (minimální ceny) dne 25. 3. 2020 došlo k nastolení protiprávního stavu a nejméně potenciálnímu narušení hospodářské soutěže, který od tohoto dne trval až do jeho odstranění dne 15. 9. 2023. Ročními aktualizacemi optimální a aktuální hodinové sazby za fyzickou ostrahu majetku a osob (minimální ceny) v letech 2021 až 2023 KPKBČR protiprávní stav spočívající v narušení hospodářské soutěže udržovala.
47. Rozhodnutí KPKBČR v podobě zveřejnění doporučených minimálních cen, jehož předmětem bylo stanovení optimální a aktuální hodinové sazby (minimální ceny) za práci pracovníka (zaměstnance) provádějícího ostrahu majetku a osob, Úřad posoudil s ohledem na jeho obsah, cíl, kterého mělo dosáhnout, jakož i všechny prvky charakterizující hospodářský a právní kontext, do něhož spadal. Shledal, že posuzovaná dohoda vykazuje dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž a že nejsou dány konkrétní okolnosti, které by mohly zpochybnit domnělou škodlivou povahu dotyčné dohody. Posuzovaná dohoda tak představuje dohodu s cílem omezit hospodářskou soutěž.[42] Úřad dodává, že i přesto, že dle vyjádření KPKBČR bylo účelem předmětného jednání především upozornit na zvýšení, resp. aktualizaci minimální mzdy tak, aby mohli členové na tuto změnu reagovat a nehradili svým zaměstnancům mzdy nižší než minimální, je z pohledu ovlivnění hospodářské soutěže zjevné, že stanovení optimálních hodinových sazeb, a to včetně stanovení konkrétní výše ostatních nákladů spojených s výkonem práce a osobou podnikatele v daném oboru (např. příplatky, režijní náklady či zisk), členům sdružení především cíleně omezuje jejich možnost nezávisle soutěžit na základě vlastních úvah a cenových strategií, například prostřednictvím nabízení levnějších služeb, což představuje klíčový soutěžní parametr.[43] Tímto jednáním KPKBČR cíleně přinejmenším potenciálně omezovala soutěž svých členů a ovlivňovala, resp. sjednocovala obecně cenotvorbu v dané oblasti jak u svých členů, tak i nečlenů, a to bez ohledu na to, jaký tvrzený či další cíl takovým jednáním sledovala, nebo zda mělo takové ovlivnění skutečný dopad na hospodářskou soutěž.
48. Ačkoliv nebylo prokázáno, že by došlo k reálnému dopadu na hospodářskou soutěž na vymezeném relevantním trhu, již samotné stanovení optimální a aktuální hodinové sazby za fyzickou ostrahu majetku a osob (minimální ceny) a následné zveřejnění kalkulace pro její výpočet na internetových stránkách KPKBČR mohlo ovlivnit cenovou strategii jednotlivých poskytovatelů služeb fyzické ostrahy, čímž bylo také způsobilé ovlivnit soutěž na trhu poskytování služeb fyzické ostrahy majetku a osob na území České republiky. Vzhledem ke způsobu zveřejnění, kdy stanovené sazby byly volně dostupné všem, tedy i nečlenům KPKBČR, bylo jednání KPKBČR způsobilé ovlivnit nejen chování jeho členů, ale také nečlenů KPKBČR, kteří poskytují služby fyzické ostrahy majetku a osob.
49. Odpovědnost za protisoutěžní jednání spočívající v uzavření zakázané dohody narušující soutěž je odpovědností objektivní. Zákon tedy Úřadu neukládá, aby u osob, které hodlá za porušení hmotněprávních ustanovení zákona sankcionovat, zkoumal zavinění.[44]
50. Úřad konstatuje, že s ohledem na skutečnost, že posuzované jednání účastníka řízení představuje cílové narušení hospodářské soutěže, neuplatní se u něj pravidlo de minimis, resp. nespadá mezi dohody, jejichž dopad na soutěž je zanedbatelný (jež nejsou považovány za zakázané).
51. Posuzované jednání účastníka řízení taktéž nesplňuje podmínky pro vynětí ze zákazu dohod dle § 3 odst. 4 zákona, účastník řízení ani důkazy pro takové vynětí nepředložil a taktéž nejsou naplněny podmínky pro uplatnění žádné z blokových výjimek přijatých na základě nařízení Evropské komise nebo Rady Evropské unie.
IV.6. Obchod mezi členskými státy
52. V průběhu správního řízení Úřad nezjistil, že by jednání účastníka řízení bylo způsobilé přímo či nepřímo, skutečně či potenciálně ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie, resp. mělo unijní rozměr. Hospodářská soutěž v dané oblasti probíhá především na národní úrovni a finanční objem dotčených služeb nepřesahuje stanovenou hranici[45]. V tomto případě proto Úřad neshledal podstatný vliv na obchod mezi členskými státy, tj. z důvodu absence unijního prvku neaplikoval čl. 101 SFEU.
V. Odůvodnění výše pokuty
53. Při úvahách o uložení pokuty vychází Úřad ze znění zákona a přiměřeně z pravidel Postupu při stanovení výše pokut ukládaných za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže účinného od 24. 4. 2018 (dále též „Metodika pro ukládání pokut“).[46] Metodika pro ukládání pokut neupravuje podrobnosti k ukládání pokut sdružením soutěžitelů, a proto ji lze na daný případ využít pouze z hlediska základních principů přiměřeně s ohledem na okolnosti případu.
54. Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu[47], které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností. Dle judikatury českých soudů[48] konkrétní forma postihu a jeho výše musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností, jaké svědčí účastníku řízení, zároveň musí být postih dostatečně znatelný v materiální sféře rušitele, aby v něm byla dostatečně obsažena jeho represivní funkce, aniž by ovšem byl pro něj zjevně likvidačním. Uložená pokuta by tak měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.
55. Za porušení § 3 odst. 1 zákona jednáním, jež je trvajícím přestupkem, je Úřad oprávněn uložit pokutu za celou dobu trvání porušení zákona v případě, že posuzované jednání bylo zakázané po celou dobu jeho účinnosti.
56. Ukládání trestu je založeno na dvou základních principech – principu zákonnosti trestu a individualizace trestu. Zákonnost je zaručena aplikací zákonných kritérií, jež jsou taxativně vymezena v § 22b odst. 1 zákona (přihlédne se k závažnosti přestupku, a to zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán; dále se přihlédne k jednání právnické osoby nebo orgánu veřejné správy v průběhu řízení před Úřadem a jejich snaze odstranit škodlivé následky přestupku). Při individualizaci trestu je třeba přihlédnout ke všem specifikům konkrétního případu. Při posuzování konkrétní závažnosti přestupku není hlavním kritériem skutková podstata přestupku, nýbrž především intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě.[49]
57. Podle § 22a odst. 3 zákona se za přestupek podle odstavce 1 písm. b) uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. Podle § 22a odst. 5 platí, že je-li pokuta podle odstavce 3 ukládána sdružení soutěžitelů, může být uložena až do výše 10 % z úhrnu čistých obratů dosažených za poslední ukončené účetní období jeho členy.[50]
58. Úřad při úvaze o stanovení horní hranice pokuty ukládané sdružení soutěžitelů, tedy zda bude stanovena bez ohledu na obrat jeho členů, nebo naopak do 10 % z úhrnu jejich čistých obratů dosažených za poslední ukončené účetní období, zohlednil charakter a význam sdružení soutěžitelů, počet členů sdružení a jejich tržní sílu, prospěch členů sdružení z rozhodnutí sdružení soutěžitelů, závažnost rozhodnutí sdružení soutěžitelů a jeho dopad. Pokud jde o charakter KPKBČR jakožto sdružení soutěžitelů, je zjevné, že tržní síla a velikost jednotlivých členů tohoto sdružení není vůči němu v zásadním nepoměru. Členství v KPKBČR je dobrovolné a KPKBČR sdružuje 52 členů, z toho jen […obchodní tajemství…] členů má jako předmět podnikání ostrahu majetku a osob a dosahuje příjmů na relevantním trhu. KPKBČR rovněž není sdružením s omezeným počtem soutěžitelů, které nemá žádné příjmy, kterými by nemohlo případně uloženou pokutu uhradit. Z hlediska typu rozhodnutí sdružení soutěžitelů se jedná o závažnou cílovou dohodu, nicméně nebylo prokázáno, že by kvůli ní došlo ke skutečnému narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu, a že byla kontrolována a vymáhána ze strany sdružení. Úřad tak, přestože se typově jedná o velmi závažnou praktiku týkající se určení cen, v daném případě hodlá KPKBČR uložit pokutu dle § 22a odst. 3 zákona v rozmezí do 10 000 000 Kč a nevycházet z celkového obratu jejich členů, resp. ukládat pokutu dle § 22a odst. 5 zákona.
59. Při stanovení konkrétní výše pokuty za přestupek spočívající ve schválení a zveřejnění doporučené ceny za službu fyzické ostrahy Úřad předně vycházel ze zákonem předepsaných kritérií (viz výše), která má v sobě tato pokuta odrážet. Rovněž Úřad zohlednil i další specifika případu, která jsou vzhledem ke svému charakteru pro stanovení výše pokuty relevantní, a zároveň zvažoval případné přitěžující nebo polehčující okolnosti.
60. Co se týče závažnosti přestupku, je třeba při určení konkrétní výše pokuty zohlednit jak typovou, tak konkrétní závažnost jednání, jež je předmětem správního řízení. V tomto rozhodnutí Úřad konstatoval, že přijetí optimální a aktuální hodinové sazby za fyzickou ostrahu majetku a osob (minimální ceny) a její zveřejnění na internetových stránkách KPKBČR je porušením § 3 odst. 1 zákona, neboť účastník řízení přijal a uplatňoval zakázané rozhodnutí sdružení soutěžitelů, které mělo za cíl narušení hospodářské soutěže na vymezeném relevantním trhu. Jde o jednání spadající pod zakázané dohody o přímém určování cen, přičemž jde o tzv. cílovou dohodu, u níž se předpokládá, že její dopad není zanedbatelný. S ohledem na typovou závažnost protisoutěžního jednání hodnotí Úřad schválení a zveřejnění optimální a aktuální hodinové sazby za fyzickou ostrahu majetku a osob (minimální ceny) jako velmi závažný přestupek.
61. Pokud jde o posouzení individuální míry závažnosti posuzovaného přestupku, Úřad uvádí, že ve správním řízení nebyl prokázán skutečný negativní dopad zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů na hospodářskou soutěž na vymezeném relevantním trhu. Nebezpečným tak Úřad shledává potenciální narušení soutěže, k němuž mohlo na základě předmětného rozhodnutí sdružení soutěžitelů docházet. Individuální závažnost posuzovaného jednání snižuje skutečnost, že členové KPKBČR zaujímají na relevantním trhu velmi nízký podíl (viz výše), a potenciální dopad z hlediska velikosti tržního podílu lze označit jako zanedbatelný. Úřad zároveň přihlédl ke skutečnosti, že dodržování aktuální hodinové sazby za fyzickou ostrahu majetku a osob nebylo žádným způsobem ze strany KPKBČR sledováno nebo kontrolováno, a tedy ani jejich nedodržení nijak sankcionováno. Individuální závažnost posuzovaného jednání účastníka řízení dle Úřadu naopak zvyšuje skutečnost, že KPKBČR zveřejnila dokumenty obsahující schválené optimální a aktuální hodinové sazby za fyzickou ostrahu majetku a osob (minimální ceny) na internetových stránkách bez omezení, tzn. byly veřejně dostupné i pro nečleny, tedy ohrožení hospodářské soutěže na relevantním trhu dosahovalo vyšší intenzity, než pokud by byly tyto doporučené ceny zveřejněny pouze interně pro členy KPKBČR.
62. Na základě výše uvedeného stanovil Úřad základní částku pokuty za přestupek spočívající ve stanovení a zveřejnění optimální a aktuální hodinové sazby za služby fyzické ostrahy majetku a osob (minimální ceny) na 200 000 Kč, tj. v úrovni 2 % z maximální hranice pokuty 10 mil. Kč.
63. Úřad při ukládání pokuty zohlednil jednání účastníka řízení v průběhu správního řízení a jeho snahu odstranit škodlivé následky přestupku. Jako polehčující okolnost posoudil Úřad skutečnost, že účastník řízení po zahájení správního řízení ukončil vytýkané jednání a veškeré dokumenty obsahující optimální a aktuální hodinové sazby za fyzickou ostrahu majetku a osob (minimální ceny) ze svých internetových stránek stáhl. Dále Úřad zohlednil skutečnost, že účastník řízení v průběhu správního řízení informoval své členy o protisoutěžním charakteru výše uvedeného jednání a v tomto smyslu zrealizoval školení svých členů.
64. Úřad rovněž zohlednil skutečnost, že účastník řízení v průběhu správního řízení Úřadu předložil a schválil compliance program, který upravuje způsob a možnosti jednání KPKBČR a jejích členů. Compliance program účastníka řízení hodnotí Úřad s ohledem na jeho charakter, míru a včasnost jeho spolupráce a kvalitu navrhovaných opatření jako dostatečný.
65. Při uplatnění výše uvedených zákonných východisek a základních zásad při ukládání pokut a s ohledem na požadavek zajištění dostatečně účinného prosazování soutěžního práva Úřad s přihlédnutím k výše uvedeným polehčujícím okolnostem snížil základní částku pokuty a stanovil výslednou výši pokuty na 150 000 Kč.
66. Úřad na základě splnění všech podmínek pro narovnání dále snížil účastníku řízení výslednou částku pokuty o 20 %, tedy na částku 120 000 Kč.
67. Pokutu uloženou ve shora uvedené výši nepovažuje Úřad za likvidační.
VI. Úhrada pokuty
68. Účastník řízení provede úhradu pokuty na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol uvede své identifikační číslo. Uložená pokuta je splatná do 180 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
VII. Nápravné opatření
69. V souladu s § 20 odst. 4 zákona uložil Úřad účastníku řízení opatření k nápravě. Účastník řízení je povinen prokazatelně informovat ve lhůtě do 30 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí vhodným a účinným způsobem všechny své členy o tomto rozhodnutí, resp. o zákazu a neplatnosti příslušného rozhodnutí sdružení soutěžitelů. O splnění nápravného opatření musí účastník řízení Úřad ve stanovené lhůtě informovat.
70. S ohledem na to, že účastník řízení odstranil dokumenty obsahující doporučené minimální ceny za fyzickou ostrahu a informoval své členy o jejich odstranění, není nutné, aby Úřad v tomto správním řízení ukládal účastníkovi řízení nápravné opatření spočívající v odstranění příslušných dokumentů.
VIII. Zákaz plnění dohody
71. V souladu s § 7 odst. 1 zákona uložil Úřad účastníku řízení KPKBČR zákaz plnění rozhodnutí sdružení soutěžitelů popsaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna.
IX. Náklady řízení
72. Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastník řízení KPKBČR porušil zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona, jsou splněny zákonné podmínky dané § 95 odst. 1 přestupkového zákona, v návaznosti na § 79 odst. 5 správního řádu, pro uložení náhrady nákladů správního řízení účastníku řízení. S ohledem na délku a rozsah provedeného dokazování má Úřad za to, že se jednalo o velmi složitý případ, a proto dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, určil paušální částku nákladů řízení, kterou je povinen účastník řízení uhradit, ve výši 3 500 Kč.
73. Náklady řízení je účastník řízení povinen uhradit do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Náklady se hradí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 2023010530.
X. Závěr Úřadu
74. Na základě všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že bylo prokázáno spáchání přestupku dle zákona spočívajícího v uzavření zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž, a tedy v rozporu s § 3 odst. 1 zákona, a proto Úřad rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.
otisk úředního razítka
Mgr. Ing. Kamil Nejezchleb, Ph.D.
místopředseda Úřadu
Obdrží:
Vážený pan
JUDr. Pavel Dejl, PhD., LL.M., advokát
Jungmannova 745/24
110 00 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Viz přílohy č. 6 a č. 7 dokumentu č. 1 spisu správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0530/2023/KD (dále jen „spis“).
[2] Podnět byl šetřen pod spisovou značkou ÚOHS-P0594/2023/KD a následně se stal součástí spisu.
[3] Viz www.kpkbcr.cz.
[4] Dále jen „Oznámení o narovnání“ – dostupné z https://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/zakazane-dohody/narovnani.html.
[5] Viz dokument č. 13 spisu.
[6] Viz dokument č. 14 spisu.
[7] Viz dokument č. 15 spisu.
[8] Viz dokument č. 16 spisu.
[9] Viz dokument č. 17 spisu.
[10] Viz § 3 Stanov KPKBČR; příloha č. 3 dokumentu č. 1 spisu (dále též „Stanovy“).
[11] Viz tamtéž.
[12] Viz dokument č. 9 spisu.
[13] Viz § 5 Stanov.
[14] Viz § 8 Stanov.
[15] Viz § 8 a 9 Stanov.
[16] Viz příloha č. 9 dokumentu č. 1 spisu.
[17] Viz příloha č. 6 dokumentu č. 1 spisu.
[18] Viz příloha č. 10 dokumentu č. 1 spisu.
[19] Viz příloha č. 6 dokumentu č. 1 spisu.
[20] Viz příloha č. 11 dokumentu č. 1 spisu.
[21] Viz příloha č. 6 dokumentu č. 1 spisu.
[22] Viz příloha č. 12 dokumentu č. 1 spisu.
[23] Viz příloha č. 6 dokumentu č. 1 spisu.
[24] Viz příloha č. 13 dokumentu č. 1 spisu.
[25] Viz příloha č. 6 dokumentu č. 1 spisu.
[26] Viz příloha č. 7 dokumentu č. 1 spisu.
[27] Viz např. příloha 13 dokumentu č. 1 spisu.
[28] Viz příloha dokumentu č. 8 spisu.
[29] Viz dokument č. 9 spisu.
[30] Přestupkový zákon upravuje podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správních trestů a ochranných opatření a zásady pro jejich ukládání, postup před zahájením řízení o přestupku a postup v řízení o přestupku. Na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se ode dne nabytí jeho účinnosti hledí jako na přestupky podle tohoto zákona.
[31] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 as 21/2007-99 ze dne 18. 10. 2006.
[32] Dostupné z: https://www.uohs.cz/cs/legislativa/hospodarska-soutez.html.
[33] Viz např. rozsudek ze dne 30. 1. 2020, Generics (UK) Ltd a další, C-307/18, EU:C:2020:52, odst. 67, nebo rozsudek ze dne 29. 6. 2023, Super Bock Bebidas SA, C-211/22, EU:C:2023:529, odst. 32.
[34] Viz rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 62 Ca 33/2009-50 ze dne 12. 4. 2011.
[35] Srov. věc C-45/85 Verband der Sachversicherer e.V. proti Komisi Evropských společenství, EU:C:1987:34.
[36] Zákon nevyžaduje, aby zakázaná dohoda k narušení hospodářské soutěže skutečně vedla, nebo aby následek fakticky již nastal, postačí, že k narušení mohla vést. To znamená, že uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona je přestupkem ohrožovacím, k jehož naplnění postačí ohrožení (tzn. reálné bezprostřední nebezpečí vzniku poruchy) zájmu chráněného zákonem. Potencialita narušení soutěže je přitom vztažena nejen k protisoutěžnímu cíli dohody, ale i jejímu protisoutěžnímu následku. Tato skutečnost byla opakovaně potvrzena judikaturou českých soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 19/2006 ze dne 9. 1. 2007 nebo rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Ca 64/2004 ze dne 31. 5. 2006).
[37] Viz vyjádření účastníka řízení, dokument č. 9 spisu.
[38] Legislativní zkratka „zboží“ je konkretizována v § 1 odst. 1 zákona, dle kterého tato zahrnuje zboží a služby.
[39] Srov. též Sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství publikované v Úředním věstníku C 372/5 ze dne 9. 12. 1997.
[40] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af75/2010-318 ze dne 23. 2. 2012.
[41] Jedná se o podnikání na základě jednotlivých koncesí: Ostraha majetku a osob, Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob nebo Služby soukromých detektivů.
[42] V této souvislosti Úřad odkazuje na stanovisko generálního advokáta Michala Bobka přednesené dne 5. 9. 2019, Budapest Bank, C-228/18, EU:C:2019:678, odst. 40-51.
[43] Případné hrazení nižší než minimální mzdy zaměstnancům nelze mezi konkurenty na trhu řešit dohodou o minimální ceně pro odběratele jejich služeb.
[44] Od nabytí účinnosti novely zákona o ochraně hospodářské soutěže provedené zákonem č. 155/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (ode dne 1. 9. 2009).
[45] Viz Sdělení Komise Pokyny k pojmu ovlivnění obchodu podle článků 81 a 82 Smlouvy (2006/C 291/17).
[46] Metodika pro ukládání pokut je dostupná z https://www.uohs.cz/cs/legislativa/hospodarska-soutez.html.
[47] Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 15/2013 ze dne 11. 7. 2013, cit: „Nelze po správních orgánech očekávat přesné zdůvodnění, proč byla uložena pokuta zrovna ve výši 200.000 Kč a nikoliv například ve výši 210.000 Kč. Podstatou správního uvážení je, že s ohledem na pestrost možných situací není možné nastavit žádný univerzální vzorec pro výpočet konkrétní výše pokuty. Pokud by tomu tak bylo, zahrnul by jej bezesporu zákonodárce přímo do zákona. Z hlediska soudního přezkumu je rozhodné, že výše pokuty byla uložena v zákonném rozmezí a řádně zdůvodněna, bylo přihlédnuto ke všem zákonným hlediskům a úvahy žalované se pohybují v mezích správního uvážení.“.
[48] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 27/2006 ze dne 6. 4. 2007 potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 Afs 48/2007 ze dne 26. 4. 2010.
[49] Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 1/2012 ze dne 3. 4. 2012.
[50] Není-li pokuta zaplacena v plné výši, každý člen sdružení, který byl zastoupen v rozhodovacím orgánu sdružení, ručí za zaplacení uložené pokuty do výše 10 % ze svého čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období. Není-li přesto pokuta zaplacena v plné výši, ručí následně za zaplacení pokuty každý, kdo byl členem sdružení, do výše 10 % ze svého čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období. Za pokutu neručí člen sdružení, který nebyl jeho členem v době páchání přestupku nebo který prokáže, že rozhodnutí sdružení vedoucí k narušení hospodářské soutěže neprovedl, a před zahájením správního řízení o tomto rozhodnutí nevěděl nebo ho odmítl.