číslo jednací: S72C/01-6848/2010/850/ADr

Instance I.
Věc Koordinace cen distributorů PHM
Účastníci
  1. AGIP Praha, a.s.
  2. Aral ČR, a.s.
  3. BENZINA a. s.
  4. ConocoPhillips Czech Republic s.r.o.
  5. OMV Česká republika, s.r.o.
  6. Shell Czech Republic a.s.
Typ správního řízení Dohody
Výrok povoleno posečkání pokuty
Rok 2001
Datum nabytí právní moci 19. 5. 2010
Související rozhodnutí R060-065/2002
R029-033/2003
S072/01-1810/04-ORP
R023-028/2004
S072A/01-4188/04-ORP
R052/2007/01-07315/2008/310-Rá
R150, 154/2008/01-10515/2009/310/M
S72C/01-6848/2010/850/ADr
S72B/01-6502/2010/850/ADr
R052/07-4929/2011/320/KPo
Dokumenty file icon 2001_S072c.pdf  126 KB
Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 19. 5. 2010.  Text označený […] obsahuje obchodní tajemství účastníka řízení.

Č. j.: ÚOHS-S72C/01-6848/2010/850/ADr

 

V Brně dne: 14. května 2010

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako správce daně příslušný podle § 1 odst. 3 a 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, vydává ve věci žádosti společnosti LUKOIL Czech Republic s.r.o., se sídlem Praha 5, Radlice, Kutvirtova 339/5, IČ 27632491, právně zastoupené Mgr. Luďkem Vránou, advokátem se sídlem Praha 2, Lazarská 8, o povolení posečkání se zaplacením pokuty ve výši 22.000.000,- Kč uložené společnosti pravomocným rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. S 72/01-1810/04-ORP ze dne 29. 3. 2004, toto

r o z h o d n u t í:

Žádosti společnosti LUKOIL Czech Republic s.r.o., se sídlem Praha 5, Radlice, Kutvirtova 339/5, IČ 27632491, o povolení posečkání se zaplacením pokuty ve výši 22.000.000,- Kč uložené společnosti pravomocným rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. S 72/01-1810/04-ORP ze dne 29. 3. 2004, se podle § 60 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů,

v y h o v u j e 

povinnost společnosti LUKOIL Czech Republic s.r.o., se sídlem Praha 5, Radlice, Kutvirtova 339/5, IČ 27632491, zaplatit shora specifikovanou pokutu ve výši 22.000.000,- Kč,- Kč (slovy dvacet dva milionů korun českých), se odkládá, a to až do devadesátého dne, který bude následovat po dni nabytí právní moci rozhodnutí Krajského soudu v Brně ve věci správní žaloby společnosti LUKOIL Czech Republic s.r.o., se sídlem Praha 5, Radlice, Kutvirtova 339/5, IČ 27632491, proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. R 23-28/2004 ze dne 31. 5. 2004.

Odůvodění

Sankční rozhodnutí

1.  Společnosti LUKOIL Czech Republic s.r.o., se sídlem Praha 5, Radlice, Kutvirtova 339/5, IČ 27632491 (dále též „společnost Lukoil“ nebo „účastník řízení“) byla rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) č. j. S 72/01-1810/04-ORP ze dne 29. 3. 2004 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“) uložena pokuta ve výši 22.000.000,- Kč za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže formou jednání ve vzájemné shodě s ostatními účastníky daného správního řízení. Prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. R 23-28/2004 ze dne 31. 5. 2004 (dále též „rozhodnutí předsedy“). Rozhodnutí předsedy bylo zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 31 Ca 84/2004-236 ze dne 29. 9. 2006. Avšak pozdější rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 Afs 56/2007-479 ze dne 30. 12. 2009 zrušil uvedený rozsudek krajského soudu. To znamená, že na rozhodnutí předsedy, resp. na prvostupňové rozhodnutí je třeba hledět jako na pravomocné a existující rozhodnutí správního orgánu, které je pro účastníky řízení závazné. Pokuty uložené účastníkům předmětného správního řízení prvostupňovým rozhodnutím potvrzeným rozhodnutím předsedy je tak nutné uhradit.

Podání žádosti

2.  Dne 19. 3. 2010 bylo Celnímu Úřadu Brno doručeno podání účastníka řízení označené jako "Návrh na odklad výkonu rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. R 23-28/2004“, ze dne 18. března 2010. Celní úřad Brno, maje za to, že není věcně a místně příslušným správním orgánem (správcem daně) k projednání návrhu účastníka řízení, postoupil přípisem ze dne 13. 4. 2010 toto podání Úřadu. Celní úřad ve svém přípise uvedl, že dle sjednocujícího stanoviska Ministerstva financí č. j. MF 05/17 303/2010-253 ze dne 9. 3. 2010 je věcně a místně příslušným orgánem k projednání návrhu účastníka řízení Úřad, jak dovodil z čl. II. zákona č. 155/2009 Sb., který novelizoval zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o ochraně hospodářské soutěže“). Na základě této skutečnosti projednal podání účastníka řízení Úřad.

3.  Úřad posoudil shora uvedené podání účastníka řízení jako žádost o posečkání s platbou pokuty uložené prvostupňovým rozhodnutím ve smyslu § 60 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o správě daní“). Přípisem ze dne 20. 4. 2010 vyzval Úřad účastníka řízení k doplnění jeho podání a zaplacení správního poplatku, neboť podání nebylo úplné.

4.  Dne 7. 5. 2010 bylo Úřadu doručeno další podání, ve kterém účastník řízení uvedl, že jeho podání ze dne 18. 3. 2010 bylo skutečně míněno jako žádost o posečkání s platbou pokuty  ve smyslu § 60 odst. 1 zákona o správě daní, a dle výzvy Úřadu účastník řízení svoji žádost doplnil a uhradil správní poplatek[1] ve výši 400,- Kč, který byl na účet Úřadu připsán dne 6. 5. 2010.  

Odůvodnění žádosti

5.  Společnost Lukoil svoji žádost odůvodnila tím, že v současné době čelí složité finanční situaci způsobené zejména globální ekonomickou krizí, jakož i nedávným zvýšením sazby spotřební daně v České republice, […]. Dále společnost poukázala na fakt, že za rok 2009 zaznamenala negativní výsledek hospodaření, […]. Rovněž možnost externího financování je v recentních ekonomických podmínkách obtížně realizovatelná. Vzhledem k výše uvedenému účastník řízení dovozuje, že neprodlené zaplacení pokuty, jak mu to ukládá prvostupňové rozhodnutí, by mu mohlo přinést hrozbu vážné újmy. Dle společnosti Lukoil by snížení provozních nákladů v krátkodobém horizontu nebylo možné bez snížení počtu zaměstnanců.

6.  K prokázání svých tvrzení předložil účastník řízení potřebné podklady, jakým je výkaz zisku a ztrát společnosti a další.

Petit žádosti

7.  S ohledem na výše uvedená tvrzení účastník řízení navrhuje, aby Úřad rozhodl podle § 60 odst. 1 zákona o správě daní tak, že povoluje posečkání zaplacení jemu uložené pokuty dle prvostupňového rozhodnutí, a to až do doby nového meritorního rozhodnutí Krajského soudu v Brně ve věci správní žaloby proti prvostupňovému rozhodnutí, resp. rozhodnutí předsedy.

III. Právní posouzení věci

Zákonná a judikatorní východiska

8.  Podle § 22 odst. 6 zákona o ochraně hospodářské soutěže ve znění účinném do 31. 8. 2009 je v působnosti Úřadu i vybírání a vymáhání pokut, které uložil, když při této činnosti postupuje podle zákona o správě daní.

9.  Podle poslední novely zákona o ochraně hospodářské soutěže provedené zákonem č. 155/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „novela“), která nabyla účinnosti od 1. 9. 2009, ztratil Úřad působnost k vybírání a vymáhání uložených pokut. Avšak dle čl. II novely se řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti novely dokončí podle zákona o ochraně hospodářské soutěže ve znění účinném do dne nabytí účinnosti novely. Společnosti Lukoil byla shora uvedená pokuta uložená prvostupňovým rozhodnutím, které nabylo právní moci před účinnosti novely. K výběru, resp. vymožení uložené pokuty však nedošlo do dne účinnosti novely, tedy inkasní příp. exekuční řízení nebylo Úřadem ukončeno přede dnem nabytí účinnosti novely, ačkoliv bylo Úřadem zahájeno, a proto lze dojít k závěru, že se toto řízení dokončí dle dosavadních předpisů, dle kterých je kompetentním orgánem k výběru, resp. vymožení pokuty Úřad. Toto tvrzení podporuje sjednocující stanovisko Ministerstva financí č. j. MF 05/17 303/2010-253 ze dne 9. 3. 2010.  

10.  Podle § 60 odst. 1 zákona o správě daní může správce daně povolit daňovému dlužníkovi posečkání daně nebo její zaplacení ve splátkách, bylo-li by neprodlené zaplacení spojeno pro dlužníka s vážnou újmou nebo není-li z jiných důvodů možné vybrat celý daňový nedoplatek najednou. Posečkání zaplacení pokuty může být tedy povoleno pouze za splnění podmínek uvedených v citovaném ustanovení zákona o správě daní, když důkazní břemeno o jejich splnění leží na žadateli, tedy účastníku řízení.

11.  Žadatel o posečkání nebo zaplacení pokuty ve splátkách musí doložit, že mu objektivně a zřetelně hrozí újma, jež dosahuje takové intenzity, že je možné ji kvalifikovat jako vážnou. Přiznání posečkání či zaplacení pokuty ve splátkách je proto odůvodnitelné toliko v ojedinělých případech splňujících náročné kritérium objektivní existence vážné újmy. Posečkání pokuty, resp. zaplacení pokuty ve splátkách se tedy vyznačuje mimořádným charakterem a mělo by zajistit, v případech kdy to sociální či ekonomická situace dotčeného subjektu objektivně vyžaduje, nebo kdy je to z legitimních důvodů na místě, že mu budou ulehčeny časové podmínky uhrazení sankce. Na tuto „úlevu“ však není dán právní nárok.[2]

12.  Úřad nepochybuje, že zaplacení uložené pokuty se zpravidla negativně odrazí ve finanční situaci každého trestaného delikventa. Takový dopad je však třeba považovat za základní charakteristiku správního trestu v podobě finanční sankce. Pokud by pokuta neměla negativní vliv na trestaného soutěžitele, neplnila by svou funkci represivní a individuálně preventivní. Skutečnost, že zaplacení pokuty se delikventa jistým způsobem dotkne, tedy mu vznikne určitá újma na majetku, tak není a nemůže z logiky věci být sama o sobě důvodem pro posečkání či povolení zaplacení pokuty ve splátkách. Dopad uložené sankce se proto může projevit i tak, že trestaný soutěžitel je nucen některé své činnosti omezit, což však v žádném případě nelze vykládat tak, že by mu zaplacení uložené pokuty způsobovalo vážnou újmu, jak to předpokládá zákon o správě daní. Ani skutečnost, že delikvent údajně nemá dostatek disponibilních prostředků, nemůže bez dalšího odůvodňovat posečkání pokuty, neboť by se tím de facto popíral jeden ze smyslů správního trestání.

Ekonomická situace soutěžitele

13.  Z podkladů, které účastník řízení spolu se svou žádostí Úřadu předložil, lze skutečně vyčíst, že společnost Lukoil vykázala za poslední hospodářský rok ztrátu […], ačkoliv předchozí rok byla v zisku. […].

14.  Skutečnost, zda neprodlené zaplacení pokuty způsobí společnosti Lukoil vážnou újmu, posuzoval Úřad rovněž v kontextu celkové aktuální ekonomické situace v globálním hospodářství. Je obecně známo, že světová ekonomika prochází vážnou a vleklou recesí, když stále není na jisto postaveno, kdy dojde k znatelnému oživení. Není pochyb o tom, že dopadem ekonomické krize je poznamenána i společnost Lukoil. Za nesporné Úřad také považuje tvrzení, že v současné hospodářské situaci je obtížně dostupné případné externí financování společnosti. Tyto skutečnosti ve spojení s aktuální složitou ekonomickou situací účastníka řízení rovněž indikují, že neprodlené zaplacení pokuty uložené prvostupňovým rozhodnutím by mohlo společnosti Lukoil způsobit újmu, která může dosáhnout intenzity vážné újmy.

IV. Závěr

15.  Vzhledem k výše uvedenému Úřad dospěl k závěru, že společnost Lukoil doložila splnění zákonných podmínek pro povolení posečkání zaplacení pokuty ve smyslu § 60 odst. 1 zákona o správě daní, resp. že jí neprodlené zaplacení uložené pokuty ve stanovené lhůtě může způsobit vážnou újmu.

16.  Úřad totiž při hodnocení hrozby vážné újmy společnosti Lukoil přihlédl jak k aktuální ekonomické situaci společnosti, tak i k celkovému stavu ekonomiky a prognóze jejího dalšího nejistého vývoje. Situaci účastníka řízení tak Úřad posuzoval v širším kontextu, jakým je stav celého globálního hospodářství, neboť žádný ekonomický subjekt, a to i ten nejsilnější, nepůsobí mimo okolnosti a vlivy ekonomického prostředí.

17.  Stranou nelze ponechat ani skutečnost, že povolením posečkání zaplacení pokut není dotčen účel uložené správní sankce, jímž je zejména odradit trestaného soutěžitele od opakovaného porušení zákona, neboť prvostupňové rozhodnutí o uložení pokuty tím není popřeno a účastník řízení nepřestává být pachatelem správního deliktu specifikovaného v tomto rozhodnutí. Povinnost uhradit uloženou správní sankci není účastníku řízení prominuta, ale toliko odložena, a to pro shora konstatované důvody. Jde tedy pouze o úlevu časových podmínek uhrazení sankce.

18.  Vzhledem k výše uvedenému Úřad rozhodl tak, že žádosti společnosti Lukoil o povolení posečkání zaplacení pokut se vyhovuje. Podle § 60 odst. 8 zákona o správě daní ve spojení s § 1 odst. 4 téhož zákona nevzniká z odložené částky pokuty úrok (z prodlení).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle 60 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, nelze odvolat, neboť návrhu bylo v plném rozsahu vyhověno.

JUDr. Robert Neruda, Ph.D.

místopředseda

pověřený řízením Sekce hospodářské soutěže

v zastoupení

Mgr. Igor Pospíšil, ředitel Odboru kartelů

pověřený zastupováním

Obdrží:

Právní zástupce společnosti LUKOIL Czech Republic s.r.o.

Mgr. Luděk Vrána, advokát

AK Vrána & Pelikán

Lazarská 8

120 00 Praha 2

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 


[1] Položka I. bod 1. písmeno d) přílohy Sazebník k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

[2] K tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 97/2008-54 ze dne 5. 12. 2008.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz
cs | en