ÚOHS pořádá již desátý ročník Svatomartinské konference o soutěžním právu

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pořádá dnes a zítra ve svém brněnském sídle již desátý ročník Svatomartinské konference, na níž každoročně seznamuje a diskutuje s odbornou veřejností o nejnovějších událostech v oblasti soutěžní politiky.

Konference byla zahájena I. místopředsedou Úřadu Hynkem Bromem, který přirovnal roli ÚOHS ke strážci národního parku: „Musíme svěřenou oblast pravidelně procházet a starat se o vyznačování jejích hranic a značení, abychom nastavovali limity a cesty, kterými se mají soutěžitelé ubírat. Jen tak budou mít podniky jasno v tom, jaké jednání je v souladu se zákonem a co už je porušením stanovených pravidel.“

Úvodní blok konference byl tradičně zaměřen na shrnutí všech významných událostí v hospodářské soutěži v České republice, na Slovensku i na úrovni Evropské unie za poslední rok. Místopředseda Hynek Brom se věnoval výsledkům ÚOHS, v jejichž rámci zdůraznil zejména rekordní sankce uložené v případě kartelu stavebních společností. Připomněl však, že Úřad nepouští ze zřetele ani řádově menší případy. „Dáváme tak jasně najevo, že soutěžní pravidla jsou závazná i pro malé soutěžitele. Malé případy opravdu nemíníme vypouštět,“ uvedl Hynek Brom, který se podělil i o několik statistických údajů. Od počátku roku již Úřad zahájil 9 správních řízení v oblasti zakázaných dohod a vydal stejný počet rozhodnutí. Toto číslo by podle místopředsedy nemělo být pro letošek ještě konečné. Uloženy byly v prvostupňových řízeních pokuty v souhrnné výši 354 508 000 Kč.

Mezi nejdůležitější soudní počiny uplynulého období zařadil místopředseda ÚOHS nedávný rozsudek Krajského soudu v Brně týkající se kartelu pekařů, který po 12 letech konstatoval, že tehdy provedené místní šetření bylo v souladu se zákonem a Úřad k němu přistoupil na základě věrohodných indicií.

Výsledky slovenského soutěžního úřadu představil jeho místopředseda Boris Gregor. Slovenský úřad se dlouhodobě zaměřuje na oblast bid riggingu, kde už v roce 2016 vydal 9 rozhodnutí. Současně zmínil slovenský místopředseda velký případ vertikální dohody v oblasti mlékárenských produktů a servisu motorových vozidel. V oblasti soudního přezkumu byla slovenskému úřadu potvrzena dvě rozhodnutí, zejména pak kartel distributorů informační techniky. I na Slovensku řeší v současné době otázky spojené s místním šetřením, když u Nejvyššího soudu leží žádost o sjednocující stanovisko ohledně potřeby soudního souhlasu pro šetření v obchodních prostorách.

Petr Zákoucký (AK Clifford Chance) představil nejdůležitější judikaturu na úrovni Evropské unie. Upozornil mimo jiné na nedávné kritické stanovisko generálního advokáta Wahla k rozhodnutí Evropské komise ve věci Intel.

Speciální přednášku, která byla další částí programu, obstaral advokát David Anderson, který se zaměřil na vliv soukromoprávního vymáhání na účinnost leniency programů, možnou změnu limitů pro notifikaci fúzí a zohledňování tzv. compliance programů při ukládání pokut za protisoutěžní jednání.

Odpolední program byl věnován soukromoprávnímu vymáhání soutěžního práva. Tato problematika je v současné době aktuální, neboť do konce letošního roku dojde k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/104/EU ze dne 26. listopadu 2014, která se danou problematikou zabývá. Ředitel Sekce druhostupňového rozhodování, který moderoval panel zaměřený na právní aspekty soukromoprávního vymáhání soutěžního práva v českém právním prostředí, ve své prezentaci mimo jiné informoval, v jaké fázi se implementační práce nacházejí. Zdůraznil dále možná negativa a rizika navrhované právní úpravy, jako například zakotvení speciální kauzální příslušnosti Krajského soudu v Brně nebo zvláštního soudního řízení týkajícího se zpřístupnění dokumentů. Jiří Macek z Vrchního soudu v Praze ve své prezentaci shrnul významné kauzy řešené tímto soudem, v nichž byla vymáhána škoda. Týkaly se především zneužívání dominantního postavení a v poslední době i nedovolené veřejné podpory. Jiří Kindl se zaměřil na přístup žalobce k podkladům, jenž je klíčový pro účinné uplatňování tohoto práva, a na substantivní znalost soutěžního práva. Konstatoval, že dosavadní právní nástroje pro přístup k dokumentům nejsou náležitě využívány ani ze strany žalobců, ani ze strany soudů. Kindl je toho názoru, že primární má zůstat veřejné vymáhání. Soukromé vymáhání je vhodné posílit jako doplněk zejména u follow-on případů v návaznosti na rozhodnutí soutěžních úřadů, prodloužení promlčecí lhůty apod. Wolfgang Deselaers konstatoval vzestup soukromoprávního vymáhání soutěžního práva v Evropě a srovnal jeho principy s právem USA. Věnoval se rovněž rozboru konkrétního případu kartelu Air Cargo. Kateřina Schenková následně analyzovala situaci v oblasti soukromoprávního vymáhání v Rakousku a konstatovala, že i v Rakousku je velmi málo úspěšných rozsudků, v nichž se žalobci domohli náhrady škody. Připomněla případ kartelu výtahů a eskalátorů, v němž Evropská komise v roce 2007 uložila rekordní pokutu ve výši 992 milionů eur. V roce 2010 bylo následně podáno více než 20 follow-on žalob na náhradu škody přesahující 100 milionů eur.

Druhý panel zabývající se soukromoprávním vymáháním se zaměřil na problematiku kvantifikace škody. Dle Michala Petra řešily české soudy za posledních dvacet let třicet případů žalob na náhradu škody. Nejčastěji se přitom jednalo právě o soutěžní private enforcement. Spor většinou skončil smírem mezi stranami a žádný rozsudek neuložil povinnost nahradit škodu.

Praktické způsoby kvantifikace škody uvedli dva další panelisté. Doris Hildebrand přiblížila výpočet cenové predikce prostřednictvím regresní analýzy a Vitaly Pruzhansky pak uvedl konkrétní případ výpočtu u protisoutěžního jednání britské společnosti National Grid. Soudní případ neúspěšné žaloby na náhradu škody z českého prostředí prezentoval Pavel Vacek z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy. Závěrečné slovo patřilo Kamilu Nejezchlebovi z odboru kartelů ÚOHS, který nadnesl několik úvah o tom, jakým způsobem by měly soudy pv soukromoprávních žalobách přistupovat k tzv. pass-on, tedy přenášení navýšení ceny na další články dodavatelsko-odběratelského řetězce.

Tiskové oddělení ÚOHS
16/093