Sektor nealkoholických nápojů – rozrůzněné trhy, vyšší obchodní přirážky i oslabování nejsilnějších hráčů

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal závěrečnou zprávu ze sektorového šetření v oblasti výroby a off-trade prodeje nealkoholických nápojů v České republice. Analýza, v jejímž rámci byla zpracována data za období leden 2020 až červen 2024, ukázala vyšší koncentraci výrobního trhu, avšak s oslabováním nejsilnějších hráčů. Maloobchodníci vzájemně nesoutěží v rámci kategorie nápojů, ale na širším trhu prodeje potravin.

Důvodem k uskutečnění sektorového šetření byl souběh několika faktorů, které vyvolávaly otázky ohledně fungování hospodářské soutěže v daném odvětví. V první řadě se jednalo o rychlý a nadprůměrný růst maloobchodních cen nealkoholických nápojů, jenž v uvedeném období převyšoval průměrný vývoj cen v Evropské unii a v některých okolních státech. Současně byla v této oblasti dlouhodobě pozorována vysoká míra tržní koncentrace na úrovni výroby i maloobchodu.

Šetření zahrnovalo sběr rozsáhlých dat více než téměř tří desítek výrobců a velkoobchodních dodavatelů nealkoholických nápojů, čtrnácti nejvýznamnějších maloobchodních řetězců a dvou relevantních asociací soutěžitelů činných v této oblasti. Úřad zkoumal situaci jednak v oblasti jako celku, tak i v jejím členění dle 14 produktových kategorií a 2 souhrnných kategorií.

Vývoj velkoobchodní tržeb z prodeje nealkoholických nápojů v období 2020–2023 byl tažen především růstem cen, nikoliv růstem spotřeby. Zatímco objemy prodejů se zvýšily jen o několik procent, tržby vzrostly o cca 40 %. Vývoj prodaného objemu nápojů a tržeb se nicméně výrazně lišil mezi jednotlivými produktovými kategoriemi. Nejvyšší růst objemu prodejů zaznamenaly sportovní a energetické nápoje, popř. toniky, naopak prodeje sirupů, džusů či kolových nápojů spíše klesaly. Také tržby rostly v jednotlivých kategoriích odlišným tempem. Obdobné závěry lze učinit i ve vztahu k maloobchodnímu prodeji nealkoholických nápojů.

Z hlediska objemu se nejvíce v rámci jednotlivých produktových kategorií prodávaly ochucené vody, kolové nápoje a minerální vody, nejvyšší tržby výrobcům přinesl prodej kolových nápojů, ochucených vod a minerálních vod. Maloobchodním řetězcům pak nejvyšší tržby přinesly kolové nápoje, ochucené vody a energetické nápoje. Sortiment na trhu tvoří převážně značkové výrobky, představující podstatnou většinu objemů prodaných nealkoholických nápojů (více než 75 %) i tržeb za ně (více než 85 %), přičemž privátní značky obchodních řetězců hrají podstatnou roli zejména u balených stolních a pramenitých vod a ovocných šťáv.

Zatímco v oblasti výroby se odehrává konkurenční boj v rámci jednotlivých produktových kategorií, na maloobchodní úrovni se jeví, že obchodní řetězce mezi sebou soutěží na celkovém trhu maloobchodního prodeje potravin a souvisejícího zboží, nikoli v rámci izolovaného subtrhu maloobchodního prodeje nealkoholických nápojů či dokonce jen trzích jejich jednotlivých produktových kategorií.

Oblast velkoobchodních dodávek nealkoholických nápojů do off-trade distribučního kanálu je v ČR koncentrovaná. Dle prodaného množství i dosažených tržeb jsou nejvýznamnějšími prodejci skupiny Mattoni, Kofola, Maspex a společnostmi Coca-Cola a Veseta. Uvedení soutěžitelé zaujímají v podstatné většině produktových kategorií nealkoholických nápojů pozice nejvýznamnějších dodavatelů, každý z nich zpravidla ve více produktových kategoriích. Obecně lze konstatovat, že v čase docházelo k mírnému snižování souhrnného podílu pěti největších výrobců na prodejích nealkoholických nápojů a naopak byl identifikován mírný nárůst podílu zbývajících výrobců.

V některých produktových kategoriích lze identifikovat jednoznačného leadera, který dosahuje velmi vysokého podílu na prodejích (45 – 55 %) s výrazným odstupem před svými konkurenty (minerální vody, kojenecké vody, sportovní nápoje, toniky a ochucené vody). To by mohlo naznačovat vysokou tržní sílu a potenciálně dominantní postavení v případě, že by skutečně daná kategorie tvořila samostatný relevantní trh. Kromě jediné z produktových kategorií však ve sledovaném období došlo k poklesu podílu nejsilnějšího subjektu, a to dokonce až o více než 10 procentních bodů. Navíc další hráči, přestože mají značný odstup, rovněž zaujímají relativně vysoké tržní podíly a disponují případně kapacitami pro rozšíření své výroby.

V rámci maloobchodního prodeje nealkoholických nápojů bylo zjištěno, že nejvýznamnějšími maloobchodními prodejci nealkoholických nápojů v ČR jsou z hlediska tržeb obchodní řetězce Albert, Lidl, Kaufland, Penny a Makro, dohromady dosahující podílu ve výši přibližně 65 - 75 %. Podíl jednotlivých subjektů se ve sledovaném období podstatně neměnil. Žádný ze subjektů přitom nezaujímá na trhu maloobchodního prodeje potravin v České republice individuální dominantní postavení.

Vážená průměrná cena nealkoholických nápojů na velkoobchodní úrovni ve sledovaném období vzrostla o cca 35 %, maloobchodní ceny pak rostly mírně více, a to o 38 %. Maloobchodní ceny nealkoholických nápojů tak rostly více, než ceny potravin i než celková inflace v ČR. Vývoj ceny se ale podstatně lišil mezi jednotlivými produktovými kategoriemi. Nižší růst cen v porovnání s růstem cen potravin byl identifikován v kategoriích ovocné šťávy, kojenecké vody, džusy, minerální vody a energetické a sportovní nápoje. Úřad zkoumal i detailní vývoj cen a obchodních přirážek u 300 významných nealkoholických nápojů, a to jak na velkoobchodní, tak i maloobchodní úrovni. Ačkoli celkově měli jednotliví výrobci i maloobchodní prodejci v období od ledna 2022 do června 2024 podobný vývoj cen, v měsíčním pozorování docházelo mezi jednotlivými soutěžiteli i jednotlivými výrobky v rámci jednotlivých produktových kategorií k odlišnému vývoji individuálních cen produktů a k odlišnému vývoji výše obchodních přirážek.

Výše obchodních přirážek na velkoobchodní úrovni se podstatně lišila, a to jak mezi jednotlivými výrobci a mezi jednotlivými produktovými kategoriemi, tak i mezi jednotlivými výrobky. Téměř v každé produktové kategorii byl identifikován alespoň jeden výrobek, který byl po dobu alespoň několika měsíců prodáván s minimální obchodní přirážkou, a současně výrobek, který byl dodáván s obchodní přirážkou v řádu vyšších desítek procent. Výše obchodních přirážek jednotlivých výrobků se v čase výrazně měnila, i o desítky procentních bodů.

K obchodním přirážkám na maloobchodní úrovni bylo zjištěno, že nealkoholické nápoje jsou prodá-vány s vyšší obchodní přirážkou, než jaké dosahují obchodní řetězce průměrně při své činnosti. Současně bylo zjištěno, že za sledované období obchodní přirážka maloobchodních řetězců průměrně klesla o 5 procentních bodů. Mezi jednotlivými řetězci docházelo k velkým odlišnostem ve výši dosahované obchodní přirážky, i k jejímu odlišnému vývoji.

Do konečných cen nealkoholických nápojů se od začátku roku 2024 podstatně promítl růst DPH, neboť v absolutní většině produktových kategorií spotřebitelé za nákup nealkoholických nápojů zaplatili více. Nicméně sektorové šetření nezjistilo významné zneužití růstu DPH k navýšení obchodních přirážek obchodníků či výrobců.

V rámci sektorového šetření nebyly shledány výrazné indicie nasvědčující narušení hospodářské soutěže. V oblasti výroby a velkoobchodního prodeje lze sice v rámci některých produktových kategorií nalézt velmi významné výrobce, jejichž podíl na prodejích je vysoký, nicméně ve sledovaném období obvykle tyto podíly klesaly. V případech, kdy zůstalo postavení významných soutěžitelů stabilní či dokonce rostlo, byla důvodem nižší cena v porovnání s ostatními konkurenty. Rovněž výše ceny, resp. obchodních přirážek těchto významných soutěžitelů nenasvědčuje tomu, že by docházelo k aplikaci excesivních cen. Nebyly rovněž shledány indicie případné koordinace soutěžního chování mezi významnými soutěžiteli.

Na maloobchodní úrovni lze nalézt relativně malý počet významných prodejců. Nicméně ani zde sektorové šetření neprokázalo náznaky možného narušení hospodářské soutěže. Obchodní řetězce mezi sebou soutěží nejen cenovou politikou (odlišností v cenách či obchodních přirážkách), ale i skladbou produktů, a to jak v podobě vyššího důrazu na některé produktové kategorie nealkoholických nápojů, tak podílu privátních značek ve své nabídce.

Úřad nicméně v daném odvětví identifikoval významné bariéry vstupu, které jsou způsobeny zejména vysokými investičními náklady, požadavky na marketing či vyjednávací silou maloobchodních řetězců a významných výrobců.

Rychlý a nadprůměrný růst maloobchodních cen nealkoholických nápojů zejména v roce 2022, jenž převyšoval průměrný vývoj cen v Evropské unii a v některých okolních státech, byl spíše krátkodobým jevem. Ze střednědobého hlediska již byl tento vývoj příznivější, protože podle ukazatelů Eurostatu cenová hladina prodeje nealkoholických nápojů byla v ČR v letech 2023 a 2024 jednou z nejnižších ze zemí Evropské unie.

Kompletní zprávu ze sektorového šetření najdete na webu: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | Sektorová šetření

 

Tiskové oddělení ÚOHS

26/051