ÚOHS hostil odborníky na veřejnou podporu

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pořádal další ročník konference o veřejné podpoře, která se pravidelně koná již od roku 2009. Přibližně stovka účastníků reprezentujících zejména poskytovatele a příjemce veřejné podpory a další odborníky na tuto problematiku si během dvoudenní konference vyslechla téměř dvě desítky přednášek.

Účastníky přivítal předseda ÚOHS Petr Mlsna, který například připomněl význam veřejné podpory při překonávání důsledků covidové pandemie i roli Úřadu v procesu schvalování této podpory. „Veřejná podpora je poněkud v pozadí, ale právě v pandemii se ukázalo, jak důležitá je to oblast. Kolegové z veřejné podpory dokázali dojednat s Evropskou komisí vydání více než 50 rozhodnutí o covidových podpůrných opatřeních. Dovolím si říci, že především díky nim bylo možno poměrně rychle pomoci statisícům podnikatelů, aby pandemii přečkali," řekl na úvod konference předseda ÚOHS. V úvodním proslovu předseda Mlsna rovněž zmínil jednoznačný trend směřování veřejné podpory do oblastí související s životním prostředím, klimatem a udržitelností.

Jeho slova následně potvrdila Maria Velentza z Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž (DG COMP) Evropské komise, podle níž současným cílem unijní soutěžní politiky je zajistit, aby evropská ekonomika byla dostatečně odolná a dokázala překonat těžké výzvy, jimž v současné době čelí. Připomněla roli covidového dočasného rámce veřejné podpory i současného krizového rámce souvisejícího s válkou na Ukrajině při obnově a posílení unijní ekonomiky. Zásadní význam Komise přikládá přechodu k zelené ekonomice, který podporuje právě řadou předpisů o veřejné podpoře – například pokyny k veřejné podpoře pro klima, ochranu životního prostředí a energetiku (CEEAG), revidované pokyny regionální podpory, sdělení k podpoře na významné projekty společného evropského zájmu (IPCEI) a chystané revize obecného nařízení o blokových výjimkách (GBER).

Místopředseda ÚOHS Petr Solský následně představil činnost Úřadu v oblasti veřejné podpory a podrobně se zabýval také chystaným nařízením o zahraničních subvencích. Vedoucí oddělení veřejné podpory Libuše Bílá pak podala přehled předpisů týkajících se veřejné podpory, které již v nedávné době prošly revizí a u kterých se revize ještě do konce roku chystá. V rámci této „legislativní smršti“ již byly novelizovány GBER, IPCEI, CEEAG, předpisy na podporu investic v rizikovém financování, pojištění vývozních úvěrů či oznámení o prosazování pravidel státní podpory vnitrostátními soudy. Revize, či její dokončení, v nejbližší době čeká oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací, širokopásmových sítí, podporu železnic, bank v obtížích atd. Libuše Bílá také informovala o zpracovávání výroční zprávy o podpoře služeb obecného hospodářského zájmu (SOHZ). Právě na tento druh veřejné podpory byla zaměřena přednáška Gabriely Kinclové z oddělení veřejné podpory ÚOHS, která objasnila řadu praktických aspektů při poskytování vyrovnávacích plateb na tyto služby.

Odpolední část konference zahájila opět Libuše Bílá z ÚOHS, tentokrát příspěvkem o možnostech veřejné podpory ze strany krajů a obcí. Vysvětlila jednotlivé znaky veřejné podpory, tedy veřejné prostředky, selektivní zvýhodnění podniku, narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi členskými státy, a také pojem lokálního účinku podpory. Věnovala se také povinnostem, které musí územní samosprávy plnit v roli poskytovatele podpory a také v roli příjemce podpory.

Koen Van de Casteele z DG COMP Evropské komise podrobně analyzoval covidový dočasný rámec, včetně uvedení statistických údajů z využívání této podpory v jednotlivých členských státech. Následně přiblížil také již provedené i chystané revize GBER.

Zástupce Ministerstva pro místní rozvoj Richard Nikischer seznámil účastníky konference s podporou, která je zaměřena na transformaci uhelných regionů a rozvoj hospodářsky a sociálně ohrožených území, a to v rámci Strategie regionálního rozvoje 2021+, Strategie RE:START a Plánu spravedlivé územní transformace.

Nové pokyny pro klima, životní prostředí a energetiku (CEEAG) podrobně představila Iva Příkopová z ÚOHS. Nový předpis umožňuje podporu většího množství technologií a vyšší míru podpory, která se vypočítává podle tzv. mezery ve financování. Právní úpravu v oblasti zemědělství a rybolovu následně prezentovala Martina Břešťovská z Ministerstva zemědělství ČR. První den konference ukončil Ivan Mužík ze Státního fondu životního prostředí, jenž popsal fungování tzv. Modernizačního fondu a oblasti, které z něj lze podporovat.

Druhý den konference zahájila místopředsedkyně Národní sportovní agentury Markéta Kabourková prezentací v oblasti sportu. Věnovala se jak otázkám podpory pro profesionální i neprofesionální sportovce a sportovní kluby, tak možnostem podpory sportovní infrastruktury. Zdůraznila význam lokální působnosti příjemce – pokud je jeho činnost regionálně omezena, nemůže dojít k ovlivnění obchodu mezi členskými státy. To se naopak předpokládá v případě nejvyšších profesionálních soutěží.

Oblasti cestovního ruchu a turismu se věnoval Eduardo Cabrera Maqueda DG COMP Evropské komise. Uvedl, že covidová pandemie způsobila v sektoru, v němž ještě v roce 2019 pracovalo v EU 23,5 milionu lidí a vytvářel téměř 10 % HDP, došlo v důsledku pandemie k poklesu o 50 % a ztrátě 2,3 milionu pracovních míst. Malé a střední podniky, které tvoří naprostou většinu soutěžitelů v turistickém sektoru, bylo možno podporovat na základě covidového dočasného rámce, přičemž podpora na investice a solventnost v tomto režimu bude dobíhat až do konce roku 2022, resp. 2023. Vedle toho je možno turistické odvětví podporovat na základě GBER, podporou de minimis či podle krizového dočasného rámce. Podpora by měla směřovat zejména na posílení malých a středních podniků a dopravy, jejich digitalizaci a energetickou efektivitu a udržitelnost.

Caroline Buts z univerzity v Bruselu a Zoltán Bartucz z maďarského úřadu předsedy vlády, resp. jeho úřadu  pro monitoring veřejné podpory prezentovali případové studie týkající se veřejných podpor pro německou automobilku BMW a estonskou pekárenskou společnost Eesti Pagar. Na obou případech demonstrovali zejména motivační efekt podpory a právní jistoty pro příjemce i poskytovatele.

Závěr konference obstaral Michael Kincl z Nejvyššího soudu, který tradičně rozebral některé zajímavé případy z rozhodovací praxe Evropské komise a z judikatury Soudního dvora Evropské unie (SDEU). Věnoval se rozsudkům SDEU, například ve věcech KW a SG proti Autonome Provinz Bozen, Solar Electric Holding proti Evropské komisi nebo poskytování voucherů na širokopásmové připojení k internetu pro malé a střední podniky v Itálii.

Prezentace z konference jsou dostupné zde

Tiskové oddělení ÚOHS
22/099