Na Konferenci o veřejné podpoře zaznívalo volání po jednodušších pravidlech i možnosti podpory tradičních průmyslových oborů

Další ročník pravidelné Konference o veřejné podpoře, proběhl v brněnském sídle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve dnech 11. a 12. června 2025. V jednotlivých panelech se hovořilo o nových rámcových pravidlech veřejné podpory připravovaných Evropskou komisí a směřování unijní politiky veřejné podpory, o podporách na přípravu území pro investice a revitalizaci brownfieldů, podporách pro vědu a výzkum, nové rozhodovací praxi a judikatuře i o řadě dalších praktických témat k aplikaci pravidel pro veřejnou podporu.

Konferenci zahájil předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna, který se ve svém úvodním slově zaměřil mimo jiné na dění na úrovni Evropské unie, kde je v rámci nové průmyslové politiky Evropské komise – Clean Industrial Deal chystán také flexibilnější rámec veřejné podpory, jenž by měl umožnit rychlejší a cílenější schvalování podpůrných opatření ve prospěch transformace evropského hospodářství. Předseda Úřadu dále představil jednotlivá konferenční témata a neopomněl také zmínit podíl ÚOHS na vyjednávání o notifikacích české veřejné podpory v Bruselu nebo metodické materiály k problematice veřejné podpory vydané v poslední době Úřadem. Celé úvodní slovo je zveřejněno na webu Úřadu.

Koen Van De Casteele z Evropské komise přiblížil publiku strategické iniciativy Evropské komise pro posílení energetické soběstačnosti, zvýšení bezpečnosti a posílení konkurenceschopnosti EU – Kompas konkurenceschopnosti EU (Competitiveness Compass) a Clean Industrial Deal (CID). Právě v rámci CID byl avizován nový Rámec pro opatření státní podpory na podporu dohody o čistém průmyslu, tzv. CISAF (Clean Industrial Deal State Aid Framework). Finální podobu CISAF by měla Komise představit v průběhu léta, přičemž s jeho účinností se počítá až do konce roku 2030. Rámec umožní poskytovat podporu na základě výjimky uvedené v článku 107 (3)(c) SFEU a má podpořit mimo jiné rychlejší zavádění obnovitelných zdrojů, usnadnit dekarboniazci a energetickou efektivitu průmyslu, podpořit výrobu čistých technologií či zavést nástroje na snížení rizika pro soukromé investory. Procesy by měly být příslušně zjednodušeny oproti současným předpisům.

Na úrovni EK probíhají také úvahy a přípravy revize obecného nařízení o blokových výjimkách (GBER), jehož dosavadní podoba je účinná do konce roku 2026. Komise se podle pana Van De Casteele snaží předpis aktualizovat, zjednodušit a zpřehlednit, bude se snažit zahrnout do blokové výjimky i sociální podniky a podporu pro znevýhodněné pracující.

Místopředseda ÚOHS Petr Solský poté představil českou pozici k návrhu CISAF. Ten by měl podle něj přinést větší flexibilitu a zrychlení schvalování opatření ze strany Evropské komise. Upřesnil, že podpory dle CISAF budou muset být notifikované Komisi, pokud se opatření nevejde pod CISAF, bude připadat v úvahu alternativní využití CEEAG (Pokyny ke státní podpoře v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky), RAG (Pokyny k regionální podpoře) nebo obecné výjimky podle článku 107 odst. 2) nebo 3) SFEU.

ČR ve svých připomínkách k CISAF požaduje zejména uznání jaderné energie za klíčovou bezemisní energii, dále prosazuje umožnění podpory nejen obnovitelného vodíku, ale také nízkouhlíkového, zohledňování specifik jaderných projektů a umožnění podpory pro příslušnou infrastrukturu. „Navrhli jsme, aby byl podpořen i stávající průmysl, který je ve fázi přechodu na nové technologie. Důležitá je pro nás také podpora kapacitních mechanismů, kde jsme akcentovali nutnost dlouhodobějšího plánování a jistoty a zachování flexibility strategických rezerv s ohledem na specifické podmínky jednotlivých členských států,“ upřesnil Petr Solský. Co se týče možných změn GBER, ČR prosazuje nejen revizi struktury, ale i obsahu, zejména zjednodušení a zpřehlednění podmínek a pravidel.

Ředitel Tomáš Juhás z Ministerstva průmyslu a obchodu shrnul pohled ministerstva na veřejnou podporu, zejména pochválil, že jaderná energetika je konečně z pohledu EU považována za přijatelnou. Současně upozorňoval na nutnost dále zjednodušovat pravidla veřejné podpory, protože administrace jednotlivých opatření je za standardních podmínek přespříliš náročná. Upozornil však na skutečnost, že největší ekonomiky v EU v minulých letech poskytly více než 80 % objemu podpory, což se nutně musí odrazit na jednotném trhu. Vyjádřil rovněž naději, že dojde k výraznému zjednodušení projektů IPCEI (významné projekty společného evropského zájmu). Pozitivní vývoj spatřuje u Akčního plánu EK pro automobilový průmysl, současně by však měl být na celounijní úrovni podpořen i další tradiční průmysl, zejména ocelářství, které při výši evropských cen energií nemá šanci na přežití.

Europoslankyně Jana Nagyová sdělila účastníkům konference názor člena Evropského parlamentu na problematiku veřejných podpor a celkového směřování evropské ekonomiky, přičemž upozorňovala zejména na celkové zaostávání Unie a selhání zelené politiky. S řadou vystupujících se shodla na nutnosti podpory tradičního průmyslu a jeho transformace.

Druhý panel konference měl za cíl přiblížit pohledy různých subjektů (developera, investora,  poskytovatele podpory a koordinačního orgánu z hlediska rozhodovací praxe Evropské komise) na podporu investičních akcí. Zbyněk Pokorný ze Státní investiční a rozvojové společnosti představil fázi přípravy území. Státní developer SIRS je největší veřejnoprávní subjekt připravující území, aby v případě zájmu investora bylo možno projekt zahájit do 2-3 let. Veřejnou podporu je nutno v případě infrastrukturních projektů posuzovat na úrovni developera či vlastníka pozemku určeného na výstavbu infrastruktury, dále provozovatele infrastruktury a také uživatele infrastruktury.

Ředitel Bohumil Šmucr z Ministerstva průmyslu a obchodu představil, jak stát podporuje brownfieldy z evropských fondů. O získání evropských peněz na revitalizace brownfieldů je velká poptávka, která výrazně přesahuje dostupné zdroje. Například v programovém období 2014-2020 bylo podpořeno 353 projektů s celkovou plochou 651 000 m2, a to celkem 4,3 miliardami korun. V současné době probíhá program (2021-2027) s alokací 2 miliardy korun, přičemž podpora brownfieldů je možná výhradně pro oblast turistického ruchu, konkrétně na renovace podnikatelských subjektů a nemovitých kulturních památek. Podpořit je vždy možno pouze počáteční investici, aktuálně probíhá 100 projektů.

Zkušenosti investora pak zprostředkoval Michal Kadera ze Škody Auto. Upozornil, že současné nastavení pravidel veřejné podpory v rámci EU neumožňuje téměř žádnou podporu pro tradiční průmysl, přestože prochází závažnou krizí, zejména vzhledem k vysokým cenám energií. Například pro investici do nové karosárny a lakovny ve výši 500 milionů euro je možno získat podporu ve výši cca 8 milionů euro, přestože se jedná o strategicky důležitou investici, která může znamenat zachování automobilového průmyslu v Evropě. Navrhoval, aby byla umožněna podpora komplexních transformačních projektů, včetně podpůrných provozů, nelimitovat podporu pouze na novou hospodářskou činnost. Samozřejmostí by mělo být celkové zjednodušení procesů i zmenšení množství programů.

Na závěr panelu okomentovala vedoucí Oddělení veřejné podpory ÚOHS Libuše Bílá několik rozhodnutí Evropské komise týkajících se právě podpory na rozvoj území a přípravu pozemků, např. postup německých orgánů v rámci programu pro zlepšení regionální ekonomické struktury a územního rozvoje (GRW), či přípravu území, na kterém má být postavena továrna společnosti Jaguar Land Rover na Slovensku.

Podporou pro vědu a výzkum se zabýval třetí panel konference, který zahájil Koen Van De Casteele z DG COMP Evropské komise. Veřejné investice v této oblasti mají nejen podnítit výzkum, ale také zvýšit zájem soukromých investorů. Od roku 2022 funguje v této oblasti revidovaný Rámec podpory pro výzkum, rozvoj a inovace (sdělení Komise), avšak poskytované podpory vyžadují notifikaci ke Komisi. Současně je možno většinu těchto podpor poskytovat podle GBER, což rozhodnutí Komise nevyžaduje. Přednášející se následně podrobně zabýval pojmem doplňkové hospodářské činnosti (ancillary economic activity), který je pro posuzování podpor VaV zásadní.

Martin Bunček z Technologické agentury ČR kritizoval přehnanou složitost pravidel pro veřejnou podporu a přílišnou administrativní zátěž, která podle něj způsobuje, že již nejsou kapacity na vlastní výzkum. Spíše „de lege ferenda“ navrhoval výrazné zjednodušení pravidel podpory pro VaV, zejména nastavení jednotné intenzity podpory, zjednodušení kategorizace podniků a jednodušší pravidla pro kombinování různých finančních zdrojů.

Milan Bumbálek na závěr podrobně rozebral a vysvětlil základní pojmy související s podporou pro VaV – zejména nehospodářské a hospodářské činnosti a vedlejší hospodářské činnosti. Zdůraznil také konsekvence při nedodržení podmínek, kdy doporučil hospodářské a nehospodářské činnosti striktně oddělovat a hlídat dodržení 20% ročního podílu hospodářských činností, jehož překročení může rezultovat v povinnost vrátit dotaci nebo její část.

Michael Kincl z Nejvyššího soudu seznámil publikum se čtyřmi případy veřejné podpory, o nichž rozhodovala v posledním roce Evropská komise, případně Soudní dvůr EU. Rozhodnutí Evropské komise o podpoře pro místní drobné podniky v italském regionu Valchiavenna konstatovalo, že opatření nepředstavuje veřejnou podporu. Jednalo se skutečně o velice izolovanou oblast, nedochází tedy k ovlivnění obchodu mezi členskými státy EU. Konstatováním, že se nejedná o veřejnou podporu dopadlo i rozhodnutí týkající se podpory na volnočasová sportovní zařízení v Irsku. Rozsudek SDEU C-588/23 Scai Srl v Regionne Campania řešil přenos veřejné podpory na další subjekt, přičemž výsledkem bylo, že neoprávněnou podporu je možno vymáhat i od jiného subjektu, než kterému byla původně poskytnuta.

Poslední uvedený rozsudek se týkal stížnosti přispívajícího člena klubu FC Barcelona, který si stěžoval, že francouzský klub Paris Saint-Germain získal hráče Lionela Messiho v důsledku neoprávněné veřejné podpory. Stěžovatel však neprokázal, že by byl oprávněnou osobou.

Petr Kadlec z AK Havel & Partners navázal podrobným rozborem tří rozhodnutí EK určeným České republice - o podpoře pro Českou poštu (ISDS a základní služby) a dále schválením veřejné podpory na výstavbu jaderného bloku v Dukovanech.

S case study týkající se podpory výstavby horkovodu Dukovany-Brno vystoupila na závěr prvního dne Anna Cervanová z AK Rowan Legal. V daném případě získal poskytovatel vyjádření Komise, že se jedná o situaci přirozeného monopolu, tedy neexistuje hospodářská soutěž v dané oblasti a podpoření projektu tedy nemá na hospodářskou soutěž dopad.

O konferenční příspěvky druhého dne se postarali výlučně zástupci ÚOHS, celkově byl zaměřen především na praktická témata související s poskytováním veřejné podpory. Výjimkou byl první příspěvek Gabriely Kinclové, která podrobně informovala o návrzích nových předpisů v oblasti dopravy – blokové výjimce pro podpory v dopravě (TBER) a pokynech k podpoře pozemní a multimodální dopravy (LMTG). Nabytí účinnosti se předpokládá nejpozději na počátku příštího roku.

Nařízení TBER umožní pro určité oblasti dopravy poskytovat provozní i investiční podpory pouze na základě rozhodnutí států, nebude vyžadováno schválení Evropské komise. Přednášející probrala jednotlivé kategorie podpory, které jsou v TBER zahrnuty. Upozornila, že podpora TBER nemůže být použita na kompenzace závazku veřejné služby a na některé zvláštní podmínky pro výpočet míry podpory u provozních i investičních podpor.

Pokyny LMTG mají nahradit pokyny pro železniční dopravu z roku 2008, vychází z bohaté rozhodovací praxe, a je rozšířeno na další oblasti dopravy, a u železnice není omezena jen na dopravce, ale i na další navazující obory. U nákladní železniční dopravy zde lze poskytovat kompenzace na závazek veřejné služby.

Se správným postupem při poskytování podpor podle obecného nařízení o blokových výjimkách GBER seznámila publikum Jana Staroňová, když podrobně rozebrala jednotlivé fáze postupu při poskytování tohoto druhu podpor. Podle GBER je poskytováno téměř 90 % všech podpor, každá chyba v postupu přitom způsobuje nezákonnost podpory. Jana Staroňová v rámci svého příspěvku ukázala několik rozhodovacích matic, chcecklist a metodické materiály, podle kterých se mohou poskytovatelé orientovat. Připomněla také, že poskytovatelé mohou kdykoliv kontaktovat Úřad s žádostí o konzultaci.

Michal Vlasák se zevrubně věnoval vymezení definice malého a středního podniku a jednoho podniku, které jsou při poskytování podpor v řadě případů zásadní. Malé a střední podniky jsou vzhledem ke své velikosti na trhu znevýhodněné a podpora by měla tuto nevýhodu částečně kompenzovat. Přesná definice MSP je nezbytná proto, aby podporu skutečně dostávaly pouze podniky této kategorie, nikoliv podniky větší.

Pravidly o navracení neoprávněně poskytnuté podpory se zabývala Eva Slaměnová. Tato oblast se řídí pravidly obsaženými v nařízení Rady 2015/1589, Nařízením Komise 794/2004 a dále sdělením Komise o navracení protiprávních a neslučitelných podpor, oznámení Komise o prosazování pravidel státní podpory vnitrostátními soudy a v neposlední řadě také českým zákonem 215/2004 Sb. Neoprávněně poskytnuté veřejné podpory je nutno navrátit, včetně příslušných úroků, aby došlo k obnovení rovných podmínek na trhu. Podpora se vrací buď na základě rozhodnutí Evropské komise, nebo na výzvu poskytovatele podpory. Úřad v současné době dokončuje podrobnou metodiku, jak mají poskytovatelé při vymáhání navrácení podpory v případech, kdy o navrácení nerozhodla Evropská komise, postupovat.

Konferenci uzavřel Vojtěch Horsák svým příspěvkem o nových předpisech k podpoře de minimis a o zapisování do registru de minimis a jeho nedávných úpravách. V této souvislosti upozornil, že nová lhůta pro zápis do registru se zvýšila z 5 na 20 pracovních dnů, nicméně maximální výše pokuty za nesplnění této povinnosti byla navýšena na 300 000 Kč.

Prezentace z konference je možno stáhnout zde

Tiskové oddělení ÚOHS
25/115