Předseda Petr Mlsna definitivně zamítl návrh v případu „Želivka“

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna zamítl rozklad společností SMP Vodohospodářské stavby a.s., a EUROVIA CZ a.s., (Společnost ÚV Želivka, 3. stavba) ve věci zadávacího řízení „PI18018 Modernizace ÚVŽ, 3. stavba (rekonstrukce F1) - Zhotovitel stavby“ zadavatele VODA Želivka, a.s. Došlo tak k potvrzení prvoinstančního rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh, jímž se navrhovatel bránil proti svému vyloučení ze zadávacího řízení.

Případ byl pozorně sledován odbornou veřejností, neboť jeho jádrem bylo zejména posouzení otázek souvisejících s požadavky na odborné schopnosti stavbyvedoucích a jejich prokazování.

Zadavatel v tomto zadávacím řízení požadoval, aby člen realizačního týmu dodavatele v pozici „Stavbyvedoucí pozemních staveb“ mj. disponoval „doložitelnou zkušeností na pozici stavbyvedoucího pozemních staveb při realizaci výstavby nebo rekonstrukce alespoň jedné obdobné Úpravny pitné vody pro obyvatele ve finančním rozsahu alespoň 100.000.000,- Kč bez DPH. Navrhovatel podle zadavatele nepředložil doklady, které svědčily o požadovaných zkušenostech navrhovaného člena realizačního týmu. Dodavatel byl na základě toho ze soutěže o zakázku vyloučen, což Úřad následně potvrdil v prvoinstančním rozhodnutí. Předseda ÚOHS nyní toto rozhodnutí potvrdil, když zamítl rozklad s tím, že nesplnění kvalifikace bylo zadavatelem a následně prvoinstančním orgánem posouzeno správně. Důkazy, které navrhovatel v této souvislosti předložil, neprokazují samostatně ani ve vzájemných souvislostech, že by dotčeného odborného pracovníka bylo v rámci jeho zapojení při realizaci referenční zakázky možno pokládat za stavbyvedoucího. Navrhovatel tuto jeho aktivitu tedy nebyl schopen prokázat. Současně zadavatel svůj závěr o vyloučení navrhovatele patřičně odůvodnil.

Předseda Úřadu současně v rozhodnutí o rozkladu podrobně vysvětlil, jak přistupovat k pojmu stavbyvedoucí. Založí-li zadavatel kvalifikační kritérium na pojmu „stavbyvedoucí“, aniž by jej blíže definoval, nemůže bez dalšího uznávat pouze zkušenosti na pozici autorizovaného stavbyvedoucího. Ve stavebnictví je běžnou praxí, že se takto označují i osoby bez příslušné autorizace, vykonávající na stavbě různé činnosti. Závěr o splnění požadavku na zkušenost stavbyvedoucího tedy nemůže stát na otázce udělené autorizace, a nemůže stát ani na označení funkce slovem „stavbyvedoucí“, neboť by šlo o hrubý formalismus a taková zkušenost by o reálných schopnostech člena realizačního týmu ničeho nevypovídala. Rozhodujícím faktorem pro posouzení kvalifikace v takovém případě bude naopak to, zda člen realizačního týmu získal zkušenost s činnostmi, které stavební praxe chápe jako činnosti náležející stavbyvedoucímu (lze hovořit o materiálním pojetí stavbyvedoucího). Úřad zjistil, že jde o následující obecně vymezené činnosti:

• odborně vede provádění nebo odstraňování stavby,
• řídí provádění nebo odstraňování stavby v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací,
• zajišťuje dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů,
• zajišťuje řádné uspořádání staveniště a provozu na něm a dodržení požadavků na výstavbu, popřípadě technických předpisů a technických norem.
• zajišťuje vytyčení tras technické infrastruktury na staveništi,
• působí k odstranění závad vzniklých při provádění nebo odstraňování stavby
• neprodleně oznamuje stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby,
• vytváří podmínky pro kontrolní prohlídku stavby a
• spolupracuje s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, jakož i s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.

Aby byl zadavatel schopen posoudit zkušenost člena realizačního týmu, měl by si udělat rámcovou představu o tom, jakými konkrétními postupy se výše uvedené obecné charakteristiky činnosti na daném typu stavby zpravidla realizují, aby věděl, co má v dokumentech předložených uchazečem o veřejnou zakázku konkrétně hledat. Neméně podstatná je pak okolnost, že vedle náležitého obsahu referenční činnosti je znakem stavbyvedoucího v materiálním pojetí i odpovědnost za náležité provedení této referenční činnosti.

Rozhodnutí v této věci jsou již dostupná na webu ÚOHS:

Rozhodnutí I. stupně

Rozhodnutí II. stupně

Tiskové oddělení ÚOHS
25/127 – R0057/2025