číslo jednací: R402/2013/VZ-8037/2014/310/LKo

• Instance: II.
• Věc: Zvýšení efektivity v oblasti diagnostických procesů
• Účastníci:
  1. Fakultní nemocnice Olomouc
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí
• Rok: 2013
• Datum nabytí právní moci: 17. 4. 2014

Č. j.:ÚOHS-R402/2013/VZ-8037/2014/310/LKo

16. dubna 2014

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 4. 12. 2013, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 6. 12. 2013, podaném zadavatelem –

• Fakultní nemocnice Olomouc, IČ 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 6, 779 00 Olomouc,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S703/2012/VZ-22923/2013/521/VČe ze dne 22. 11. 2013, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele, učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zvýšení efektivity v oblasti diagnostických procesů“, v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 16. 2. 2010 pod ev. č. 60042078, ve znění oprav uveřejněných dne 5. 3. 2010, a bylo uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 2. 2010 pod ev. č. 2010/S 37 – 053902, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 6. 3. 2010,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. a) a § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S703/2012/VZ-22923/2013/521/VČe ze dne 22. 11. 2013

r u š í m

a věc

v r a c í m

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.

Odůvodnění

I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Fakultní nemocnice Olomouc, IČ 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 6, 779 00 Olomouc (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejné zakázky „Zvýšení efektivity v oblasti diagnostických procesů“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 16. 2. 2010 pod ev. č. 60042078, ve znění oprav uveřejněných dne 5. 3. 2010, a uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 2. 2010 pod ev. č. 2010/S 37 – 053902, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 6. 3. 2010 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmětem plnění veřejné zakázky je dle bodu 1.1 Podrobné specifikace předmětu veřejné zakázky „upgrade stávajícího systému PACS (Agfa IMPAX verze 4.5) na novou generaci IMPAX, verze 6.3 nebo vyšší. Účelem upgrade je převedení stávajícího systému IMPAX na novou technologickou a funkční úroveň spolu s obměnou serverových komponent (…)“.

3. V bodu 1.6.1 Podrobné specifikace předmětu veřejné zakázky „Minimální požadavky - servery“ zadavatel mimo jiné uvedl požadavek na 1x server (centrální PACS server) Sun Fire T2000 Server.

4. V bodu 5. Zadávacích podmínek zadavatel uvedl, že „V souladu s ustanovením § 44 odstavec 9) Zákona obsahuje-li tato zadávací dokumentace - zejména projektová dokumentace, zadávací a technické podmínky - požadavky nebo odkazy na obchodní názvy a specifická označení zboží, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu (není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a 46 Zákona dostatečně přesný a srozumitelný) zadavatel v takovém případě umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.“

5. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 6. 4. 2010 je zřejmé, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel jednu nabídku. Zadavatel dne 9. 4. 2010 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče – účastníků „Sdružení pro zvýšení efektivity v oblasti diagnostických procesů ve Fakultní nemocnici Olomouc“:

o TRANSKONTAKT-MEDICAL s.r.o., IČ 45797803, se sídlem Na Zatlance 5, 150 00 Praha 5,

o Agfa HealthCare CZECH s.r.o., IČ 27877001, se sídlem Litvínovská 609/3, 190 00 Praha 9,

o OR-CZ spol. s r.o., IČ 48168921, se sídlem Brněnská 19, 571 01 Moravská Třebová,

kteří dne 1. 3. 2010 uzavřeli smlouvu o sdružení.

6. Po přezkoumání dokumentace předmětné veřejné zakázky získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem a z tohoto důvodu zahájil správní řízení z moci úřední. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S703/2012/VZ-23354/2012/521/HKu ze dne 11. 12. 2012, přičemž zadavatele seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 12. 12. 2012 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení.

II. Napadené rozhodnutí

7. Dne 22. 11. 2013 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S703/2012/VZ-22923/2013/521/VČe (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým ve výroku I. rozhodl, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s ustanovením § 44 odst. 9 zákona uvedl v zadávací dokumentaci konkrétní typ centrálního PACS serveru, což vedlo ke zvýhodnění určitého výrobku, ačkoli to nebylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky, přičemž výše uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem na realizaci veřejné zakázky. Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad zadavateli za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. téhož rozhodnutí uložil podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona pokutu ve výši 50 000 Kč.

8. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že s ohledem na možnost případného přezkumu úkonů zadavatele, odkaz nebo specifická označení předmětu veřejné zakázky uvedené v zadávací dokumentaci musí být zadavatel schopen patřičně odůvodnit a doložit.

9. V šetřeném případě zadávací dokumentace obsahuje specifické označení zboží, a to konkrétní typ centrálního PACS serveru „Sun Fire T2000 Server“. Úřad v napadeném rozhodnutí dovodil, že použití této formy specifikace není v daném případě předmětem veřejné zakázky odůvodněno, neboť zadavatel svůj postup v dokumentaci o veřejné zakázce ani v rámci správního řízení patřičně neodůvodnil.

10. Úřad v napadeném rozhodnutí dále uvedl, že předmět veřejné zakázky rovněž nelze považovat za natolik specifický, že by nebylo možné jej dostatečně popsat pomocí obecných charakteristik. Hardware komponenty, respektive požadovaný výkon a vlastnosti, bylo možné podle závěrů Úřadu definovat například za pomoci zkušebních srovnávacích testů „benchmarků“. Úřad dále konstatoval, že k zajištění kompatibility systému mohl zadavatel k technické specifikaci serveru připojit popis stávající struktury informačních a komunikačních technologií, v níž má požadovaný hardware fungovat, stejně jako aplikace, pro něž je hardware pořizován.

11. Z vyjádření zadavatele ke správnímu řízení dle závěrů Úřadu vyplývá, že nebyla vyloučena jiná varianta HW než výrobcem systému IMPAX „doporučená“, a pokud se tedy chtěl zadavatel vyhnout technickým problémům, které by mohly při implementaci systému nastat, mohl tak učinit, aniž by k tomu potřeboval odkázat na konkrétní výrobek.

12. Úřad je toho názoru, že zadavatel v rozporu se zákonem použil při specifikaci předmětu plnění veřejné zakázky odkaz na konkrétní výrobek konkrétního výrobce, a tím nepochybně tomuto výrobci (případně dodavateli, který tyto výrobky dodává) poskytl konkurenční výhodu, oproti dodavatelům, kteří dodávají výrobky výrobců jiných, které by byly pro veřejnou zakázku rovněž použitelné. O možném narušení konkurenčního prostředí pak dle Úřadu svědčí i fakt, že zadavatel v předmětném zadávacím řízení obdržel pouze jednu nabídku.

13. Úřad uzavřel, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 9 zákona, když odkazoval v zadávací dokumentaci na specifické označení zboží, které platí pro určitou osobu za příznačné, což vedlo ke zvýhodnění určitého výrobku, ačkoli to nebylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky. Postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel v daném případě postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet nabídky dalších dodavatelů nabízející výhodnější podmínky pro zadavatele.

III. Námitky rozkladu

14. Proti napadenému rozhodnutí obdržel Úřad v zákonné lhůtě dne 6. 12. 2013 rozklad zadavatele. Zadavatel v podaném rozkladu namítá, že Úřad vágně, bez náležitého odborného zhodnocení, posoudil specifika předmětu veřejné zakázky a možnosti jeho popisu. Zadavatel zdůrazňuje, že systém PACS je mimořádně specifický systém, jenž je certifikován jako zdravotnický prostředek.

15. Zadavatel uvádí, že veřejná zakázka byla zadávána s důrazem na specifické funkční a technické vlastnosti, u nichž je nutně vyžadována kompatibilita se systémem PACS. Případné odchylky technických parametrů jsou podle zadavatele nepřijatelné, neboť by mohly nežádoucím způsobem ovlivnit účelné využívání systému, a potažmo vést k vynakládání zbytečných nákladů, nehledě na možný negativní dopad na poskytování zdravotní péče. Zadavatel dle svého názoru postupoval při vymezení zadávací dokumentace s péči řádného hospodáře tak, aby s ohledem na výše uvedené zamezil případným rizikům, jež hrozila v případě, že by „vysoutěžil“ plnění, které by nebylo kompatibilní se stávajícím systémem.

16. Zadavatel je toho názoru, že Úřad bagatelizoval skutečnost, že zadavatel předložil zadávací dokumentaci k připomínkovému řízení Ministerstvu zdravotnictví. Podle zadavatele nelze výše uvedené opomíjet, neboť tím dochází k porušení ust. § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

17. Zadavatel je přesvědčen, že při stanovení technických podmínek postupoval v souladu se zákonem a zdůrazňuje, že připustil i použití jiných kvalitativně a technicky obdobných řešení. Zadavatel odmítá odpovědnost za Úřadem tvrzený diskriminační postup.

18. Úřad dle zadavatele při svých úvahách nepřihlédl ke skutkovým okolnostem daného případu a zákon aplikoval nesprávně, v důsledku čehož nemůže být napadené rozhodnutí zákonné.

IV. Závěr rozkladu

19. Na základě výše uvedeného zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí podle § 152 odst. 5 písm. a) správního řádu zrušil.

V. Řízení o rozkladu

20. Dne 12. 3. 2014 Úřad obdržel vyjádření zadavatele, ve kterém uvádí, že podle jeho názoru je v šetřeném případě nezbytné posouzení technických aspektů předmětné veřejné zakázky, a proto si za tímto účelem zadavatel nechává zpracovat znalecký posudek. V této souvislosti žádá zadavatel předsedu Úřadu, aby mu poskytl lhůtu 30 dnů k doplnění rozkladu o nové skutečnosti a důkazy.

21. Dne 2. 4. 2014 obdržel Úřad od zadavatele opětovnou žádost o poskytnutí lhůty ke zpracování znaleckého posudku za účelem doplnění rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

22. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

23. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S703/2012/VZ-22923/2013/521/VČe ze dne 22. 11. 2013, kterým rozhodl o spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem, nerozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání. Současně je v tomto rozhodnutí vysloven závazný právní názor, kterým je Úřad při dalším projednání věci vázán.

VI. K námitkám rozkladu

24. Úřad zahájil správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona v návaznosti na porušení § 44 odst. 9 zákona tím, že v zadávací dokumentaci uvedl konkrétní typ centrálního PACS serveru „Sun Fire T2000 Server“.

25. K zahájenému správnímu řízení zaslal zadavatel vyjádření ze dne 21. 12. 2012, v němž tvrdil, že napadená specifikace je odůvodněna předmětem veřejné zakázky podle § 44 odst. 9 zákona. V další argumentaci zadavatel odkázal na přiložené vyjádření dodavatele Agfa Healthcare produktů ze dne 16. 10. 2012 (dále jen „vyjádření dodavatele Agfa HealthCare“). Z předloženého stanoviska mimo jiné vyplývá, že celý systém je provozován jako zdravotnický prostředek, u něhož je při implementaci systému dána povinnost používat pouze otestované a certifikované komponenty. Dle závěrů uvedeného stanoviska byl v době návrhu projektu „upgrade Fakultní nemocnice Olomouc“ jedinou vyhovující a otestovanou možností server T2000 v parametrech uvedených v zadávací dokumentaci, mimo jiné i z důvodu pokrytí vysokého množství příchozích snímků za hodinu ve spojení s velkými objemy dat.

26. Z ust. § 44 odst. 9 zákona vyplývá, že není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nesmí zadávací dokumentace, zejména technické podmínky, obsahovat specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků. Takový odkaz lze výjimečně připustit, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a 46 dostatečně přesný a srozumitelný. Zadavatel v takovém případě umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.

27. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 Afs 30/2010 ze dne 16. 11. 2010 „V souladu s § 44 odst. 9 zákona může zadavatel v zadávací dokumentaci odkazovat při konkretizaci předmětu veřejné zakázky na konkrétní obchodní firmu či výrobek pouze tehdy, je-li to odůvodněno zvláštností předmětu veřejné zakázky nebo není-li schopen objektivně popsat předmět veřejné zakázky s použitím obecných technických podmínek podle § 45 a § 46 citovaného zákona.“

28. K šetřenému případu uvádím, že Úřad byl s ohledem na dikci ust. § 44 odst. 9 zákona a závěry výše citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu v předmětném případě povinen pečlivě zkoumat a vypořádat se s otázkou, zda odkaz na konkrétní typ centrálního PACS serveru v zadávací dokumentaci byl odůvodněn specifiky předmětu veřejné zakázky a zda předmět veřejné zakázky bylo objektivně možné popsat s použitím obecných technických podmínek (§ 45 a 46 zákona) dostatečně přesně a srozumitelně.

29. Posouzením, zda byl odkaz na konkrétní typ centrálního PACS serveru odůvodněn předmětem veřejné zakázky, se Úřad zabýval v bodu 29. napadeného rozhodnutí. Úřad zde dospěl k závěru, že „použití této formy specifikace není v daném případě předmětem veřejné zakázky odůvodněno, neboť zadavatel svůj postup v dokumentaci o veřejné zakázce ani v rámci správního řízení patřičně neodůvodnil.“

30. Výše uvedený závěr Úřadu však nelze přijmout, neboť nemá oporu v platné právní úpravě. Z dikce ust. § 44 odst. 9 zákona totiž nevyplývá, že by měl zadavatel povinnost odůvodnit v dokumentaci o veřejné zakázce použití specifického označení zboží. Zákon v této souvislosti pouze stanovuje, že uvedení specifického označení v zadávací dokumentaci musí být odůvodněno samotným předmětem veřejné zakázky. Rozhodná je tedy reálná existence takového důvodu, nikoliv to, zda a do jaké míry tyto důvody zadavatel uvede v dokumentaci o veřejné zakázce.

31. Nelze se ani ztotožnit se závěrem Úřadu, že měl zadavatel povinnost odůvodnit uvedení specifického označení serveru v zadávací dokumentaci v rámci správního řízení.

32. Dle ustanovení § 3 správního řádu nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu.

33. Podle § 50 odst. 3 správního řádu věty druhé v řízení, v němž má být z moci úřední uložena povinnost, je správní orgán povinen i bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena.

34. Jak vyplývá z ust. § 3 a § 50 odst. 3 správního řádu, v řízení zahájeném ex officio ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 zákona se uplatňuje zásada vyšetřovací (vyhledávací). Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 32/2012 ze dne 30. 5. 2013 „Vyšetřovací zásada velí správnímu orgánu činit vše potřebné k řádnému zjištění skutkového stavu, a to bez ohledu na míru procesní aktivity či naopak indolence účastníka řízení. Je-li skutkový stav nejasný nebo neúplný, musí se správní orgán postarat o odstranění nejasností a mezer dokazováním, tedy dosáhnout takové úrovně zjištění stavu projednávané věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti (§ 3 správního řádu). Přitom platí, že správní orgán má tutéž povinnost jak k vyhledávání skutečností, které jdou účastníku řízení k tíži, tak i ke skutečnostem, které mu naopak prospívají (§ 50 odst. 3 správního řádu).“

35. S ohledem na výše citovaná ustanovení správního řádu a závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 32/2012 ze dne 30. 5. 2013 konstatuji, že v řízení vedeném z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 zákona je Úřad ten, kdo nese odpovědnost za zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Úřad je současně povinen vyhledávat skutečnosti, které jsou zadavateli k tíži i které mu prospívají. Jak vyplývá z ust. správního řádu (§ 36) a z výše citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 32/2012 ze dne 30. 5. 2013, zadavatel má v řízení právo vyjádřit své stanovisko, je oprávněn navrhovat důkazy a vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí, avšak v případě, že tak neučiní nebo se vyjádří pouze k některým námitkám, nesnižuje se tím povinnost Úřadu zjišťovat a posuzovat rozhodné skutečnosti v souladu se zásadou vyšetřovací.

36. Úřad tak měl v přezkoumávaném případě posoudit, zda uvedení konkrétního typu centrálního PACS serveru v zadávací dokumentaci bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky. Úřad se měl při tomto posouzení řádně vypořádat s tvrzeními zadavatele ohledně specifik veřejné zakázky, tedy, že se jedná o upgrade systému, který je certifikovaný jako zdravotnický prostředek, v důsledku čehož musí být použity pouze otestované a certifikované komponenty. A dále s tvrzením, že použití předmětného centrálního serveru bylo pro zadavatele jedinou možností z důvodu pokrytí vysokého množství příchozích snímků za hodinu ve spojení s velkými objemy dat a z důvodu, že se v době návrhu projektu upgradu systému jednalo o jedinou otestovanou možnost. Případně měl Úřad zvážit, zda k odbornému posouzení těchto skutečností nebylo třeba ustanovit znalce a uložit mu vypracování znaleckého posudku.

37. Vzhledem k tomu, že tak Úřad v napadeném rozhodnutí neučinil, a bez posouzení relevantního skutkového stavu konstatoval, že uvedení konkrétního typu centrálního PACS serveru v zadávací dokumentaci nebylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky, trpí napadené rozhodnutí nezákonností spočívající v porušení § 3 a § 50 odst. 3 správního řádu.

VII. Závěr

38. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastaly důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí z důvodu nezákonnosti napadeného rozhodnutí, jsem rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno. Úřad je při svém rozhodování vázán právním názorem vysloveným v tomto rozhodnutí.

39. Při novém projednání věci Úřad posoudí, zda uvedení konkrétního typu centrálního PACS serveru v zadávací dokumentaci bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky ve smyslu § 44 odst. 9 zákona. Úřad řádně posoudí specifika veřejné zakázky tvrzená zadavatelem v rámci správního řízení, tedy, že se jedná o upgrade systému, který je certifikovaný jako zdravotnický prostředek, v důsledku čehož musí být použity pouze otestované a certifikované komponenty a že použití těchto specifických komponent je nezbytné pro zabezpečení funkčnosti celého systému. Úřad v této souvislosti rovněž posoudí tvrzení zadavatele, že použití předmětného centrálního serveru bylo v době zadání veřejné zakázky jedinou otestovanou možností a rovněž jedinou možností z důvodu pokrytí vysokého množství příchozích snímků za hodinu ve spojení s velkými objemy dat. V této souvislosti nechávám Úřadu na správním uvážení, zda je k posouzení výše uvedených skutečností nezbytné vypracování znaleckého posudku.

40. Úřad svá skutková zjištění a rovněž i úvahy, kterými se při jejich hodnocení řídil, následně zakomponuje do odůvodnění rozhodnutí tak, aby rozhodnutí Úřadu bylo v souladu s § 68 odst. 3 správního řádu přezkoumatelné.

41. Pro úplnost konstatuji, že vzhledem ke skutečnosti, že jsem napadené rozhodnutí zrušil pro rozpor se zákonem, žádostmi zadavatele o prodloužení lhůty k doplnění rozkladu o znalecký posudek ze dne 12. 3. 2014 a dne 2. 4. 2014, jsem se nezabýval, neboť závěry znaleckého posudku by již nemohly mít na rozhodnutí předsedy Úřadu vliv. Výše uvedená skutečnost však zadavateli nebrání, aby znalecký posudek předložil Úřadu při novém projednání věci.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

Fakultní nemocnice Olomouc, I. P. Pavlova 6, 779 00 Olomouc

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pozn.: Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona, není-li uvedeno jinak.