číslo jednací: R15/2014/VZ-4548/2014/321/PMa
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Stravování v rezortu MO 2013-2017 ve Staré Boleslavi, Štěpánovu, Dobrušce |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2014 |
| Datum nabytí právní moci | 19. 2. 2015 |
| Související rozhodnutí | S471/2013/VZ-21171/2013/511/KCh R15/2014/VZ-4548/2014/321/PMa |
| Dokumenty |  2014_R15.pdf 331 KB |
|
Č. j.: ÚOHS-R15/2014/VZ-4548/2014/321/PMa |
|
18. února 2015 |
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 7. 1. 2014, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, jenž podal navrhovatel –
- společnost ARTER – CATERINGOVÝ SERVIS s.r.o., IČO 28959396, se sídlem Za Černým mostem 1526, 198 00 Praha 9, ve správním řízení zastoupená JUDr. Danielou Urbanovou, advokátkou se sídlem Opletalova 5, 110 00 Praha 1,
proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 19. 12. 2013 č. j. ÚOHS-S471/2013/VZ-24271/2013/511/KCh ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
- Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 1, 160 01 Praha 6,
učiněných v části I. „Stravování u VÚ 5721 Stará Boleslav“ veřejné zakázky „Stravování v rezortu MO 2013-2017 ve Staré Boleslavi, Štěpánovu, Dobrušce“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 14. 1. 2013 a uveřejněno dne 17. 1. 2013 pod evidenčním číslem 343157,
jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 19. 12. 2013 č. j. ÚOHS-S471/2013/VZ-24271/2013/511/KCh
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m .
O d ů v o d n ě n í
I. Zadávací řízení a řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 1, 160 01 Praha 6 (dále jen „zadavatel“), odeslal dne 14. 4. 2013 do Věstníku veřejných zakázek oznámení o zahájení otevřeného řízení, které bylo uveřejněno dne 17. 1. 2013 pod ev. č. 343157, podle § 27 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], za účelem zadání veřejné zakázky s názvem „Stravování v rezortu MO 2013-2017 ve Staré Boleslavi, Štěpánovu, Dobrušce“ (dále jen „veřejná zakázka“). Dne 29. 7. 2013 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh navrhovatele – společnosti ARTER – CATERINGOVÝ SERVIS s.r.o., IČO 28959396, se sídlem Za Černým mostem 1526, 198 00 Praha 9, ve správním řízení zastoupené JUDr. Danielou Urbanovou, advokátkou se sídlem Opletalova 5, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) na zahájení správního řízení týkající se části I. „Stravování u VÚ 5721 Stará Boleslav“ veřejné zakázky.
2. Dnem doručení návrhu bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dle § 113 zákona, za jehož účastníky Úřad označil zadavatele a navrhovatele.
3. Návrhem se navrhovatel domáhal zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, případně zrušení celého zadávacího řízení. Navrhovatel uvedl, že zadavatel nejdříve vybral nabídku navrhovatele pro část I. veřejné zakázky jako nejvhodnější, následně však své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zrušil z toho důvodu, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahovala zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele a že nabídka navrhovatele nebyla z hodnocení vyřazena, přestože obsahovala nulovou cenu, čímž nevyhověla požadavkům stanoveným v zadávací dokumentaci předmětné veřejné zakázky. Následně zadavatel navrhovatele vyloučil z další účasti v zadávacím řízení z výše uvedených důvodů. Na základě námitek navrhovatele zadavatel zrušil rozhodnutí o vyloučení navrhovatele, neboť toto rozhodnutí nebylo dostatečně zdůvodněno. Téhož dne však zadavatel opětovně rozhodl o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení z důvodu obsažení nulové ceny v nabídce. Vzhledem k tomu, že zadavatel nevyhověl námitkám navrhovatele proti jeho opětovnému vyloučení, podal navrhovatel návrh Úřadu.
4. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S471/2013/VZ-21171/2013/511/KCh ze dne 31. 10. 2013 (dále jen „rozhodnutí ve věci“) Úřad zamítl návrh navrhovatele v části směřující proti zadávacím podmínkám části I. předmětné veřejné zakázky podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona, neboť dospěl k závěru, že návrh nebyl v této části podán oprávněnou osobou, a v části, která se týkala jeho vyloučení z další účasti v zadávacím řízení na část I. předmětné veřejné zakázky z důvodu obsažení nulové ceny v nabídce, Úřad návrh podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl, neboť v tomto ohledu nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odstavce 1 nebo 2 zákona. Následně Úřad obdržel dne 22. 11. 2013 nedatovaný rozklad navrhovatele, který zaevidoval pod sp. zn. ÚOHS-R382/2013/VZ.
5. Dne 3. 12. 2013 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 2. 12. 2013 k rozkladu navrhovatele a spolu s ním i Smlouvu o poskytování stravování u vojenského zařízení 551200 Stará Boleslav č. 135050086 ze dne 13. 11. 2013.
II. Napadené usnesení
6. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 19. 12. 2013 usnesení č. j. ÚOHS-S471/2013/VZ-24271/2013/511/KCh (dále jen „napadené usnesení“), jehož bodem 1. výroku předmětné správní řízení zastavil ve smyslu ustanovení § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), neboť návrh navrhovatele se stal zjevně bezpředmětným. V bodě 2. výroku napadeného usnesení Úřad řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R382/2013/VZ doručeném Úřadu dne 22. 11. 2013 proti rozhodnutí č. j. ÚOHS-S471/2013/VZ-21171/2013/511/KCh ze dne 31. 10. 2013 podle § 88 odst. 2 správního řádu v návaznosti na § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavil, neboť návrh navrhovatele se stal zjevně bezpředmětným.
7. V odůvodnění napadeného usnesení Úřad ve vztahu k bodu 1. výroku uvedl, že správní orgán podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou. Následně Úřad poukázal na skutečnost, že zadavatel dne 13. 11. 2013 uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky. Z tohoto důvodu se stal návrh navrhovatele, aby Úřad zrušil úkon zadavatele spočívající v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, případně aby zadávací řízení zrušil, zjevně bezpředmětným, a Úřad proto napadeným usnesením rozhodl dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu o zastavení správního řízení tak, jak je uvedeno ve výroku napadeného usnesení.
8. K bodu 2. výroku napadeného usnesení Úřad konstatoval, že dle § 88 odst. 1 správního řádu má správní orgán, který vydal rozhodnutí napadené rozkladem, předat spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 30 dnů ode dne doručení rozkladu. Podle § 88 odst. 2 správního řádu platí, že pokud před předáním spisu odvolacímu správnímu orgánu nastal některý z důvodů zastavení řízení uvedený v § 66 odst. 1 písm. a), e), f) nebo g) nebo v § 66 odst. 2 správního řádu, správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, řízení zastaví, ledaže by rozhodnutí o odvolání mohlo mít význam pro náhradu škody. Vzhledem k tomu, že před předáním spisu odvolacímu správnímu orgánu nastala okolnost předvídaná § 88 odst. 2 správního řádu, tj. žádost navrhovatele se stala zjevně bezpředmětnou, a nastala tedy skutečnost, která je důvodem pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, Úřad rozhodl o zastavení řízení o rozkladu navrhovatele vedeném pod sp. zn. ÚOHS-R382/2013/VZ.
III. Námitky rozkladu
9. Dne 7. 1. 2014 byl Úřadu doručen rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 23. 12. 2013. Rozklad byl tedy podán v zákonem stanovené lhůtě. Navrhovatel v rozkladu shrnuje průběh zadávacího a správního řízení. V závěru rozkladu navrhovatel uvádí, že nesouhlasí se závěry Úřadu obsaženými v napadeném usnesení. Podle navrhovatele má právní posouzení provedené Úřadem při přezkoumání postupu zadavatele význam pro případnou náhradu škody či pro jiné právní prostředky, kterými by se navrhovatel mohl domáhat svých práv.
Závěr rozkladu
10. S ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti navrhovatel v závěru rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil a přezkoumal postup zadavatele v zadávacím řízení.
IV. Vyjádření zadavatele k rozkladu
11. Podáním ze dne 14. 1. 2014 se k rozkladu navrhovatele vyjádřil zadavatel, když uvedl, že rozklad navrhovatele neobsahuje žádné nové skutečnosti či důkazy, pouze z něj vyplývá nesouhlas se závěry Úřadu uvedenými v napadeném usnesení. Zadavatel se ztotožňuje se závěry Úřadu a navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad zamítl a potvrdil napadené usnesení.
V. Řízení o rozkladu
12. Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
13. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, jež mu předcházelo, s právními předpisy a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
14. Úřad tím, že svým usnesením č. j. ÚOHS-S471/2013/VZ-24271/2013/511/KCh ze dne 19. 12. 2013 podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu předmětné správní řízení zastavil, neboť návrh navrhovatele se stal zjevně bezpředmětným, a současně zastavil správní řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R382/2013/VZ ze dne 22. 11. 2013 proti rozhodnutí č. j. ÚOHS-S471/2013/VZ-21171/2013/511/KCh rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného usnesení jsem se v plné míře ztotožnil.
VI. K námitkám rozkladu
15. Před vypořádáním rozkladových námitek je potřeba konstatovat, že obecně se návrh stává bezpředmětným v situaci, kdy nastanou takové skutečnosti, že rozhodnutí správního orgánu přestane mít pro účastníky řízení význam, neboť vydáním takového rozhodnutí nedojde fakticky ke změně právního postavení těchto účastníků. Na zjevnou bezpředmětnost lze také pohlédnout z perspektivy toho, zda po změně daných okolností bude správní orgán i nadále oprávněn rozhodnout o právních poměrech, jež chce dotyčný účastník upravit uplatněním svého nároku ve správním řízení. Důležitým aspektem takové situace je přitom skutečnost, že správní orgán nemůže rozhodnout ve smyslu žádosti účastníka řízení, neboť důvody pro rozhodnutí o věci odpadly díky změně skutkových okolností – správní orgán tedy nemůže rozhodnout ani ve prospěch ani v neprospěch účastníků řízení.
16. Bezpředmětnost je tedy založena tím, že Úřad již nemůže z povahy věci uložit nápravné opatření, neboť již nejsou naplněny podmínky uvedené v ustanovení § 118 odst. 1 zákona – tedy že dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Zadávací řízení je ukončeno uzavřením smlouvy a Úřad nemůže zrušit rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, případně zrušit zadávací řízení, z čehož plyne, že navrhovateli nelze vyhovět či nevyhovět, lze pouze zastavit správní řízení v souladu s ustanovením § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, jak bylo učiněno v napadeném usnesení.
17. Rozklad navrhovatele je tvořen shrnutím průběhu zadávacího řízení a správního řízení před Úřadem. Jedinou rozkladovou námitkou je tvrzení navrhovatele, že přezkoumání postupu zadavatele má význam pro případnou náhradu škody či pro jiné právní prostředky, kterými by se navrhovatel mohl domáhat svých práv. Z rozkladu navrhovatele však není zřejmé, jakým jednáním zadavatele mohla navrhovateli vzniknout škoda, případně v jaké výši. Z obsahu správního spisu přitom vyplývá, že navrhovatel vznik škody netvrdil ani v průběhu správního řízení, námitka se poprvé objevuje až v rámci správního řízení o rozkladu proti napadenému usnesení. Již na základě nedostatku tvrzení týkajících se případné škody způsobené navrhovateli a její náhrady nelze k námitce navrhovatele přihlédnout, neboť není zřejmé, o jakou náhradu škody se navrhovateli jedná.
18. Nad rámec vypořádání rozkladových námitek podotýkám, že po posouzení průběhu zadávacího řízení lze předpokládat, že se navrhovatel domnívá, že by mu škoda mohla být způsobena tím, že jej zadavatel neoprávněně vyloučil ze zadávacího řízení, přičemž kdyby k tomuto kroku zadavatel nepřistoupil a nezrušil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky navrhovatele, byl by to právě navrhovatel, jehož nabídka by byla vybrána jako nejvhodnější. V této souvislosti je zapotřebí odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 50/2006 – 137 ze dne 29. 4. 2008, kde uvedl, že: „Uchazeč v zadávacím řízení nemá právo na to, aby se stal vítězným uchazečem, kterému bude veřejná zakázka přidělena, ani právo na vlastní uzavření smlouvy. Rozhodnutí o vyloučení uchazeče z další účasti v zadávacím řízení tak v dané věci není způsobilé zasáhnout do hmotněprávního postavení stěžovatele, ani se sféry jeho veřejných subjektivních práv nedotýká…To ostatně vyplývá i ze samotného smyslu veřejného zadávacího řízení, jímž je výběr nejvhodnější smluvní strany z co nejširšího okruhu uchazečů.“ Z logiky věci tedy význam pro náhradu škody nepřichází v úvahu a Úřad k možným dopadům rozhodnutí na náhradu škody nepřihlížel, neboť k tomu nebyl s ohledem na výše uvedené povinen.
19. Lze tedy shrnout, že Úřad postupoval správně, když správní řízení včetně správního řízení o rozkladu pro bezpředmětnost zastavil poté, co došlo k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, aniž by zohlednil případný nárok navrhovatele na náhradu škody, navíc z průběhu správního řízení ke dni vydání napadeného usnesení ani z jednání jeho účastníků nijak nevyplývalo, že by jiné rozhodnutí mohlo mít význam pro náhradu škody.
VII. Závěr
20. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladech.
21. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody pro zrušení či změnu napadeného rozhodnutí, rozhodl jsem tak, jak je ve výrokové části uvedeno.
Poučení
Proti tomu rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Česká republika – Ministerstvo obrany, Tychonova 1, 160 01 Praha 6
2. JUDr. Daniela Urbanová, advokátka, Opletalova 5, 110 00 Praha 1
Vypraveno dne:
Viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn.: pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.