číslo jednací: R85/2015/VZ-10878/2015/321/KKř

• Instance: II.
• Věc: Nákup multifunkčních zařízení pro resort MF
• Účastníci:
  1. JANUS spol. s r. o.
  2. Česká republika – Ministerstvo financí České republiky
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 7. 5. 2015

Č. j.: ÚOHS-R85/2015/VZ-10878/2015/321/KKř

7. května 2015

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 12. 3. 2015, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže následujícího dne, podaném navrhovatelem –

• JANUS spol. s r.o., IČO 40764281, se sídlem Na Lysinách 43, 147 00 Praha 4,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, č. j. ÚOHS-S1137/2014/VZ-5481/2015/532/MOn ze dne 25. 2. 2015, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• Česká republika – Ministerstvo financí České republiky, IČO 00006947, se sídlem Letenská 15, 118 01 Praha 1,

učiněných v části 1 „Nákup multifunkčních zařízení pro Generální finanční ředitelství“ veřejné zakázky „Nákup multifunkčních zařízení pro resort MF“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 12. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 12. 2013 pod ev. č. 369264, ve znění opravy uveřejněné dne 21. 1. 2014, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 12. 2013 pod ev. č. 2013/S 245-426344, ve znění opravy uveřejněné dne 23. 1. 2014 pod ev. č. 2014/S 016-023882,

jsem podle ustanovení § 152 odst. 4 ve spojení s § 90 odst. 4 a § 66 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j.  ÚOHS-S1137/2014/VZ-5481/2015/532/MOn ze dne 25. 2. 2015

z r u š u j i

a správní řízení ve věci

z a s t a v u j i.

Odůvodnění

I. Veřejná zakázka a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, zahájil dne 29. 12. 2014 správní řízení na základě návrhu navrhovatele – JANUS spol. s r.o., IČO 40764281, se sídlem Na Lysinách 43, 147 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo financí České republiky, IČO 00006947, se sídlem Letenská 15, 118 01 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) učiněných v části 1 „Nákup multifunkčních zařízení pro Generální finanční ředitelství“ veřejné zakázky „Nakup multifunkčních zařízení pro resort MF“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 12. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 12. 2013 pod ev. č. 369264, ve znění opravy uveřejněné dne 21. 1. 2014, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 12. 2013 pod ev. č. 2013/S 245-426344, ve znění opravy uveřejněné dne 23. 1. 2014 pod ev. č. 2014/S 016-023882 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Dnem  29. 12. 2014 bylo zahájeno správní řízení na návrh navrhovatel, přitom za účastníky řízení Úřad označil navrhovatele a zadavatele. Navrhovatel se podaným návrhem domáhal toho, aby Úřad přezkoumal úkony zadavatele, neboť má za to, že neexistují žádné zákonné důvody, které by umožňovaly jeho vyloučení z předmětného zadávacího řízení. Podle navrhovatele je jediným důvodem vyloučení údajně nesprávný odkaz na právní předpis uvedený v návrhu smlouvy, který však lze korigovat v rámci procesu uzavírání smlouvy, neboť taková oprava by fakticky nemohla jakkoliv zasáhnout do podmínek zadávacího řízení a jakkoliv ovlivnit pořadí nabídek, či jakkoliv zhoršit postavení zadavatele, tím spíše, když se obsah práv a povinností v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanská zákoník“) oproti úpravě v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“), neliší. Rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení je dle textu návrhu zmatečné, nesrozumitelné, nepřezkoumatelné, nedostatečně odůvodněné a účelové, čímž dochází mimo jiné k porušení základních zásad podávaných v § 6 zákona. Zadavatelovo rozhodnutí o zrušení výběru nejvhodnější nabídky pak dle navrhovatele nelze považovat za relevantní úkon zadavatele, jelikož je zadavatel vydáním rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky vázán. Z těchto důvodů navrhovatel navrhoval, aby Úřad rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení a související úkony zrušil, případně  zjistí-li, že zadávací řízení trpí tak zásadními vadami, které nelze zhojit, pak žádá, aby Úřad zadávací řízení zrušil.

3. K podanému návrhu se vyjádřil zadavatel tak, že je přesvědčen, že postupoval v souladu s ustanovením § 111 odst. 6 zákona a § 79 odst. 5 téhož zákona. Návrh navrhovatele pak považuje za účelový, neboť navrhovatel napadá zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ve svých námitkách ze dne 3. 12. 2014, ačkoliv toto rozhodnutí obdržel již dne 4. 7. 2014 a měl tak proti němu uplatnit námitky ve lhůtě 15 dní ode dne doručení rozhodnutí. Vyjádření zadavatele předestírá přesvědčení, že vyloučením navrhovatele a zrušením rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nepochybil, jelikož navrhovatel pozměnil obchodní a platební podmínky, čímž nedodržel zadávací podmínky, když změna odkazu na právní předpis v návrhu smlouvy je nepřípustnou změnou, nikoliv drobným formálním nedostatkem, jak tvrdí navrhovatel.

4. Navrhovatel se dále podaným návrhem domáhal vydání předběžného opatření, kterým by byl zadavateli v zadávacím řízení uložen zákaz uzavřít smlouvu na předmět veřejné zakázky. Úřad o návrhu na vydání předběžného opatření rozhodl tak, že návrh v této části zamítl.

II. Napadené rozhodnutí

5. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S1137/2014/VZ-5481/2015/532/MOn ze dne 25. 2. 2015 (dále jen „napadené rozhodnutí“), v němž ve výroku I. rozhodl tak, že návrh navrhovatele se v části, která se týká rozhodnutí zadavatele ze dne 2. 7. 2014 o zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 4. 6. 2014 a v části, která obsahuje námitky ohledně porušení kontraktační povinnosti, zamítá, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou. Výrokem II. Úřad konstatoval, že se návrh navrhovatele v části návrhu, která se týká oprávněnosti rozhodnutí zadavatele ze dne 19. 11. 2014 o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení a odůvodnění tohoto rozhodnutí, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona.

6. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad shrnul všechny relevantní skutečnosti, o nichž učinil následující závěry. K výroku I. napadeného rozhodnutí uvedl, že aby mohl navrhovatel podat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu, musí být námitky proti předmětnému úkonu v zadávacím řízení podány mimo jiné včas, což se v daném případě nestalo, neboť navrhovatel námitky proti rozhodnutí o zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a námitky ohledně porušení „kontraktační“ povinnosti zadavateli zaslal téměř 5 měsíců po lhůtě stanovené v § 110 odst. 2 zákona (konkrétně navrhovatel podal námitky dne 5. 12. 2014, přičemž lhůta pro jejich podání vypršela dne 21. 7. 2014). Z tohoto důvodu tak navrhovatel není oprávněnou osobou pro podání návrhu spočívajícího v přezkumu výše specifikovaných námitek, a proto Úřad návrh v této části zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. napadeného rozhodnutí.

7. Výrok II. Úřad odůvodnil tak, že z obsahu zadávací dokumentace a dodatečných informací č. 6 není jakýchkoliv pochyb o tom, že si zadavatel v obchodních podmínkách dostatečně jasně, nerozporně a srozumitelně vyhradil požadavek, aby se smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky řídila výlučně obchodním zákoníkem. Navrhovatel (stejně jako ostatní dodavatelé mající zájem účastnit se předmětného zadávacího řízení) byl povinen seznámit se s tímto požadavkem zadavatele a v plném rozsahu jej akceptovat, a to i při zpracování své nabídky, potažmo návrhu smlouvy. Přesto z  návrhu smlouvy předloženého v rámci podané nabídky vyplývá, že navrhovatel zpracoval návrh smlouvy v rozporu s tím, co zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci, a tudíž taková nabídka byla hodnotící komisí v souladu s § 76 odst. 1 zákona vyřazena a následně byl, dle ustanovení § 76 odst. 6 téhož zákona navrhovatel vyloučen z účasti v zadávacím řízení.

8. Úřad se neztotožnil s tvrzením navrhovatele, že změna odkazů ve smlouvě na jiný právní předpis je toliko „formální nepřesností“. Naopak se jedná o zásadní změnu právní úpravy obsažené v návrhu smlouvy oproti zadávacím podmínkám, což ve světle § 82 odst. 2 zákona není přípustná obměna. Rovněž nelze připustit ani „korigování“ tohoto pochybení v rámci procesu uzavírání smlouvy, neboť kdyby na takový argument Úřad přistoupil, de facto by tím vyhodnotil institut návrhu smlouvy, jakožto bezvýznamný dokument, jelikož by dodavatele k ničemu nezavazoval. Úřad tuto část odůvodnění uzavírá tím, že všichni dodavatelé byli povinni splnit zadavatelem stanovené zadávací podmínky, když jim v tom nic nebránilo, protože zadávací dokumentace byla určitá, jednoznačná a nebylo tedy žádných pochyb o tom, jakým způsobem mají dodavatelé zpracovat svoji nabídku. Nadto rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele podle názoru Úřadu splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti pro takovýto druh rozhodnutí, neboť je jednoznačné, srozumitelné a není jakýchkoliv pochyb o tom, jakého uchazeče zadavatel z účasti v zadávacím řízení vylučuje, podle jakého ustanovení a z jakého konkrétního důvodu.

9. Dále Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že na posouzení návrhu tak, jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí, nemůže mít vliv nesprávný odkaz na přechodné ustanovení zákona, zadavatelem uvedené v dodatečných informacích k zadávacím podmínkám č. 6, neboť je zcela zřejmé, že zadavatel opakovaně projevil svoji vůli, aby smlouva byla uzavřena podle obchodního zákoníku a nikoliv podle zákoníku občanského. S ohledem na tyto skutečnosti Úřad nezjistil pochyby na straně zadavatele a tedy ani důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona.

III. Námitky rozkladu

10. Dne 13. 3. 2015 obdržel Úřad rozklad navrhovatele ze dne 12. 3. 2015. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 26. 2. 2015. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

11. Navrhovatel rozkladem brojí proti oběma výrokům napadeného rozhodnutí, jakož i jejich odůvodněním, jelikož jsou nesprávné a nezákonné, stejně jako rozhodnutí zadavatele, kterým navrhovatele vyloučil z účasti v zadávacím řízení, včetně dalších úkonů zadavatele negativně se dotýkajících nabídky navrhovatele.

12. Nesprávnost závěrů Úřadu navrhovatel spatřuje především v konstatování, že návrh byl v části podán neoprávněnou osobou, což navrhovatel zdůvodňuje tak, že v zadávacím řízení nebyl zadavatelem učiněn žádný relevantní úkon, který by bylo možno považovat za rozhodnutí o zrušení výběru nejvhodnější nabídky, neboť dokument, jež měl představovat zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, neobsahoval ani základní (formální) náležitosti a z tohoto důvodu se tedy jednalo o úkon nulitní (neurčitý, nesrozumitelný a nezpůsobilý založit právní následky). Nadto k tomu navrhovatel uvádí, že dle jeho přesvědčení nelze po oznámení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky vůbec přistoupit k opětovnému posuzování a hodnocení nabídek, jelikož již byla založena kontraktační povinnost zadavatele. Zákon přitom přesně definuje okamžik, kdy zadavateli jmenovaná kontraktační povinnost vznikne, přičemž od tohoto okamžiku zadavatel může pouze přistoupit k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem nebo zrušit zadávací řízení podle ustanovení § 84 zákona. Pokud je pak takovýto zákonný rámec ukládající zadavateli povinnost uzavřít smlouvu poté, co sám vybral nejvhodnější nabídku a regulující postup při jejím uzavírání porušen, dojde tím rovněž k porušení zákona. K tomu navrhovatel dále dodává, že nelze nabourávat právní jistotu a legitimní očekávání uchazečů svévolným postupem zadavatele, jež vydává a ruší svá rozhodnutí dle aktuální nálady.

13. Navrhovatel považuje za nesprávný též závěr Úřadu, že nenastaly důvody pro uložení nápravného opatření za postup zadavatele související s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť je toho názoru, že jsou zde naopak založeny důvody pro uložení nápravného opatření, protože zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Pochybení zadavatele spatřuje především v tom, že tento nebyl oprávněn vyřadit nabídku navrhovatele a následně jej vyloučit, pokud jediným důvodem pro takové kroky byl pouze údajně nesprávně formulovaný odkaz na právní předpis jmenovaný v návrhu smlouvy, tedy jinými slovy řečeno, za relevantní důvod vyloučení nelze považovat dílčí formální nepřesnost, která by při existenci výslovné právní úpravy byla bezpředmětná, a kterou lze zejména korigovat v rámci procesu uzavírání smlouvy.

14. Do výčtu zadavatelových pochybení navrhovatel zařadil i nesprávný odkaz na přechodné ustanovení, podle nějž byl zadavatel oprávněn uzavřít smlouvu podle příslušných ustanovení obchodního zákoníku, namísto účinného občanského zákoníku. Napadené rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení je tak odůvodněno ustanovením, které dopadá na zcela jiné situace, a z tohoto pohledu je tedy dle navrhovatele zcela zmatečné, nesrozumitelné a nepřezkoumatelné, čímž dochází mimo jiné k porušení základních zásad zakotvených v ustanovení § 6 zákona a zadávací řízení je i z tohoto důvodu nutno považovat za netransparentní, diskriminační a porušující zásadu rovného zacházení. Napadené rozhodnutí pak nelze ani přezkoumat, jelikož odkazuje na nepřiléhavé zákonné ustanovení. S uvedeným souvisí i namítaná nesprávnost dodatečných informací, když zadavatel sám způsobil nejasnosti ohledně správného odkazu na příslušné přechodné ustanovení právního předpisu.

15. Podle navrhovatele nevzal Úřad v potaz možnost korekce formálních náležitostí smlouvy, když zákon sám předpokládá možnost případné úpravy návrhu smlouvy předloženého uchazečem, pokud jde o formality neměnící smlouvu v podstatných náležitostech. Navrhovatel je toho názoru, že jsou smluvní strany oprávněny upravit text návrhu smlouvy na realizaci veřejné zakázky, pokud takové změny nemění podmínky zadávacího řízení a nejsou v neprospěch zadavatele.

16. Navrhovatel v rozkladu upozorňuje též na bezpředmětnost odkazu, existuje-li výslovná zákonná regulace a na skutečnost, že obsah práv a povinností regulovaných obchodním a občanským zákoníkem je de facto totožný. Výslovně v této souvislosti uvádí, že pokud by smlouva byla uzavřena s odkazem na nesprávný předpis, neznamenalo by to v daném případě žádnou podstatnou změnu smluvních podmínek, a tedy ani důvod pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení.

17. V důsledku nesprávných, nezákonných a diskriminačních postupů a úkonů zadavatele, které odporují zákonným pravidlům a účelu zákona, a které zejména porušují základní zásady podávané z § 6 zákona, je navrhovateli způsobena zásadní újma spočívající v nemožnosti získání veřejné zakázky. Závěrem rozkladu navrhovatel poukazuje též na svou pochybnost o účelovosti postupu zadavatele (směřující k jeho diskriminaci).

Závěr rozkladu

18. Navrhovatel s ohledem na své argumenty a uvedené skutečnosti navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že zruší rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení a rovněž zruší rozhodnutí o vyřazení navrhovatelovy nabídky a veškeré případné úkony předcházející či úkony související. Pokud však zjistí, že zadávací řízení trpí tak zásadními vadami, které nelze odstranit v dalším průběhu zadávacího řízení, pak navrhovatel žádá, aby předseda Úřadu zadávací řízení zrušil. Eventuálně pak, aby předseda Úřadu zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil k dalšímu řízení Úřadu.

IV. Řízení o rozkladu

19. Úřad neshledal důvody pro postup podle ustanovení § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „správní řád“), tedy pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí, a proto v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.

20. Dne 3. 4. 2015 bylo Úřadu doručeno navrhovatelovo zpětvzetí návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele uplatněného v souladu s ustanovením § 113, 114 a násl. zákona. V tomto podání navrhovatel výslovně uvedl, že bere svůj návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, týkajících se předmětného zadávacího řízení, který uplatnil u Úřadu dne 29. 12. 2014, zpět a žádá Úřad, aby správní řízení zahájené jmenovaným návrhem zastavil.

Stanovisko předsedy Úřadu

21. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení s právními předpisy a řízení, jež mu předcházelo, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

22. Vzhledem k tomu, že v řízení nastala skutečnost odůvodňující zastavení řízení (zpětvzetí návrhu na zahájení zadávacího řízení), pak byly splněny zákonné podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

V. K podanému rozkladu a jeho zpětvzetí

23. V rozhodovaném případě se zadavatel podaným rozkladem domáhal zrušení napadeného rozhodnutí.

24. Podle ustanovení § 152 odst. 4 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

25. Podle ustanovení § § 93 odst. 1 správního řádu jestliže v této hlavě není stanoveno jinak, pro řízení o odvolání se obdobně použijí ustanovení hlav I až IV, VI a VII této části.

26. Podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel vzal svou žádost zpět; jestliže je žadatelů více, musí se zpětvzetím souhlasit všichni žadatelé; ve sporném řízení správní orgán řízení nezastaví, pokud se zpětvzetím odpůrce z vážných důvodů nesouhlasí.

27. Podle ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

28. Ustanovení § 66 správního řádu tak stanoví důvody, pro které se nevydává rozhodnutí ve věci, ale řízení se zastaví. Podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu v případě, že žadatel vezme svoji žádost zpět, pak správní orgán postupuje tak, že správní řízení zastaví. Podle ustanovení § 66 odst. 1 správního řádu postupuje správní orgán I. stupně v případě, že důvod pro zastavení nastane v průběhu správního řízení, vedeném v I. stupni. V případě, že takový důvod pro zastavení nastane až v průběhu řízení o rozkladu, pak správní orgán postupuje dle ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu, a to ve spojení s ustanovení § 66 odst. 1 správního řádu.

29. Za výše uvedeného stavu, kdy navrhovatel vzal svou žádost zcela zpět (podáním ze dne 1. 4. 2015, doručeného Úřadu dne 3. 2. 2015), tak nastala skutečnost předvídaná ustanovení § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu. Pokud tedy v průběhu správního řízení o rozkladu došlo ke zpětvzetí návrhu navrhovatele, pak ve smyslu ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu nastala taková skutečnost, která odůvodňuje zastavení správního řízení, a tedy ve správním řízení o rozkladu nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

30. S ohledem na výše uvedené, kdy nastaly podmínky pro zastavení správního řízení, jsem se dále již nevypořádával s námitkami navrhovatele, týkajícími se zákonnosti napadeného rozhodnutí, neboť ve smyslu ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu se napadené rozhodnutí zrušuje bez dalšího.

Závěr

31. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že v řízení nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1. JANUS spol. s r.o., IČO 40764281, se sídlem Na Lysinách 43, 147 00 Praha 4

2. Česká republika – Ministerstvo financí České republiky, IČO 00006947, se sídlem Letenská 15, 118 01 Praha 1

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 26 zákona v návaznosti na ustanovení § 158 odst. 1 a 2 zákona.