číslo jednací: R159/2014/VZ-11112/2015/322/IJu

• Instance: II.
• Věc: Zajištění a provoz datových sítí WAN Nejvyššího kontrolního úřadu
• Účastníci:
  1. ha-vel internet s. r. o.
  2. Česká republika – Nejvyšší kontrolní úřad
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
• Rok: 2014
• Datum nabytí právní moci: 13. 5. 2015
• Související rozhodnutí: S539/2013/VZ-8178/2014/514/ZČa; R159/2014/VZ-11112/2015/322/IJu

Č. j.: ÚOHS-R159/2014/VZ-11112/2015/322/IJu

12. května 2015

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 19. 5. 2014 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 20. 5. 2014 navrhovatelem –

• ha-vel internet s.r.o., IČO 25354973, se sídlem Olešní 587/11A, Muglinov, 712 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 9. 5. 2013 JUDr. Pavlem Zajícem, advokátem, ev. č. ČAK 4743, IČO 64128831, se sídlem Nad Porubkou 2335, 708 00 Ostrava,

proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S539/2013/VZ-8178/2014/514/ZČa ze dne 29. 4. 2014 vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• Česká republika – Nejvyšší kontrolní úřad, IČO 49370227, se sídlem Jankovcova 1518/2, Holešovice, 170 04 Praha,

učiněných při zadávaní veřejné zakázky s názvem „Zajištění a provoz datových sítí WAN Nejvyššího kontrolního úřadu“, zadávané formou zjednodušeného podlimitního řízení, které bylo zahájeno výzvou ze dne 30. 7. 2013,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S539/2013/VZ-8178/2014/514/ZČa ze dne 29. 4. 2014

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Dne 2. 9. 2013 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek návrh navrhovatele – ha-vel internet s.r.o., IČO 25354973, se sídlem Olešní 587/11A, Muglinov, 712 00 Ostrava (dále jen „navrhovatel“) na zahájení řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Nejvyšší kontrolní úřad, IČO 49370227, se sídlem Jankovcova 1518/2, 170 04 Praha (dále jen „zadavatel“) učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Zajištění a provoz datových sítí WAN Nejvyššího kontrolního úřadu“, zadávané formou zjednodušeného podlimitního řízení, které bylo zahájeno výzvou ze dne 30. 7. 2013 (dále jen „veřejná zakázka“). Návrhem se navrhovatel domáhal uložení nápravného opatření v podobě zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky (dále jen „návrh“).

2. Dne 17. 9. 2013 oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS-S539/2013/VZ-17455/2013/514/ZČa zahájení správního řízení.

3. Dne 16. 9. 2013 vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S539/2013/VZ-17457/2013/514/ZČa, v němž určil účastníkům lhůty, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy, vyjádřit své stanovisko a vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí. Zadavateli Úřad určil lhůtu k podání informace o dalších úkonech v zadávacím řízení veřejné zakázky, které zadavatel provede. Navrhovateli Úřad stanovil lhůtu k zaslání originálu plné moci udělené JUDr. Pavlovi Zajíci, advokátovi, ev. č. ČAK 4743, IČO 64128831, se sídlem Nad Porubkou 2335, 708 00 Ostrava, k zastupování ve správním řízení.

4. Dne 31. 10. 2013 obdržel Úřad vyjádření stanoviska zadavatele, jehož přílohou byl znalecký posudek soudního znalce Ing. Vladimíra Kryštofa ze dne 21. 10. 2013.

5. Dne 2. 12. 2013 seznámil Úřad účastníky s novými skutečnostmi ve správním řízení přípisem č. j. ÚOHS-S539/2013/VZ-23539/2013/514/ZČa a usnesením č. j. ÚOHS-S539/2013/VZ-23546/2013/514/ZČa z téhož dne účastníkům určil lhůty, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy, vyjádřit své stanovisko a vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí, a to v návaznosti na další skutečnosti, které budou podkladem pro rozhodnutí (vyjádření zadavatele a znalecký posudek soudního znalce Ing. Vladimíra Kryštofa ze dne 21. 10. 2013).

6. Dne 12. 3. 2014 Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S539/2013/VZ-5472/2014/514/ZČa zamítl návrh navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona.

7. Dne 27. 3. 2014 Úřad obdržel rozklad navrhovatele ze dne 26. 3. 2014 proti rozhodnutí č. j. ÚOHS-S539/2013/VZ-5472/2014/514/ZČa ze dne 12. 3. 2014 (dále jen „rozklad ze dne 26. 3. 2014“).

8. Dne 17. 4. 2014 zadavatel odeslal do Věstníku veřejných zakázek oznámení o zadání veřejné zakázky, které bylo uveřejněno dne 18. 4. 2014. Téhož dne zadavatel na svém profilu uveřejnil smlouvu na realizaci veřejné zakázky uzavřenou s vybraných uchazečem dne 10. 4. 2014.

II. Napadené usnesení

9. Dne 29. 4. 2014 vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S539/2013/VZ-8178/2014/514/ZČa (dále jen „napadené usnesení“). Výrokem 1. napadeného usnesení Úřad zastavil správní řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), neboť návrh navrhovatele se stal zjevně bezpředmětným. Výrokem 2. napadeného usnesení Úřad zastavil řízení o rozkladu ze dne 26. 3. 2014 vedenému pod sp. zn. ÚOHS-R87/2014/VZ podle § 88 odst. 2 správního řádu, v návaznosti na § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, neboť se rozklad ze dne 26. 3. 2014 stal zjevně bezpředmětným.

10. V odůvodnění napadeného usnesení Úřad shrnul skutkový stav zadávacího a správního řízení před Úřadem s poukázáním na časovou souvislost a uvedl relevantní právní úpravu.

11. Výrok 1. napadeného usnesení Úřad odůvodnil tím, že vzhledem k tomu, že dne 10. 4. 2014 zadavatel uzavřel smlouvu na realizaci veřejné zakázky s vybraným uchazečem, tak se návrh navrhovatele, jímž se domáhal zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky, stal zjevně bezpředmětným.

12. Výrok 2. napadeného usnesení Úřad odůvodnil tím, že rozklad ze dne 26. 3. 2014 se stal podle § 88 odst. 2 správního řádu zjevně bezpředmětným před předáním spisu odvolacímu správnímu orgánu a zároveň rozklad ze dne 26. 3. 2014 nemůže mít význam pro náhradu škody, proto Úřad řízení o rozkladu ze dne 26. 3. 2014 zastavil.

III. Námitky rozkladu

13. Dne 20. 5. 2014 Úřad obdržel rozklad navrhovatele proti napadenému usnesení. Napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 5. 5. 2014, z čeho vyplývá, že rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

14. Navrhovatel v rozkladu namítá, že napadené usnesení postrádá konkrétní úvahu či argumentaci, na základě které Úřad dospěl k závěru, že rozhodnutí o rozkladu nemůže mít význam pro náhradu škody, a proto je nepřezkoumatelné a zmatečné.

15. Dále navrhovatel namítá, že mu bylo upřeno právo na spravedlivý proces, jelikož vůbec nebylo rozhodnuto o jeho rozkladu ze dne 26. 3. 2014, čímž navrhovateli hrozí, že mu nebude vrácena kauce.

16. Navrhovatel dále namítá, že nebyly splněny podmínky pro zastavení správního řízení, jelikož pokud by Úřad umožnil předsedovi Úřadu zabývat se věcnou stránkou rozkladu navrhovatele, dospěl by k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a proto jsou splněny podmínky pro uložení nápravného opatření.

17. V závěru rozkladu navrhovatel namítá, že Úřad se nezabýval možností, že zadavatel spáchal správní delikt ve smyslu § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

Závěr rozkladu

18. S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené usnesení v celém rozsahu zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV. Řízení o rozkladu

19. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

20. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

21. Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem, když napadeným usnesením zastavil správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, neboť se návrh stal zjevně bezpředmětným, a když zastavil řízení o rozkladu ze dne 26. 3. 2014, neboť se rozklad navrhovatele stal zjevně bezpředmětným. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného usnesení a zamítnutí podaného rozkladu.

V. K námitkám rozkladu

22. Úřad výrokem 1. napadeného usnesení zastavil toto správní řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. Zastavení správního řízení Úřad odůvodnil tím, že vzhledem k tomu, že zadavatel uzavřel dne 10. 4. 2014 smlouvu na realizaci veřejné zakázky, stal se návrh navrhovatele zjevně bezpředmětným. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

23. K tomu uvádím, že uzavřením smlouvy nově nastal stav, kdy zanikla jakákoli možnost uložení nápravného opatření Úřadem, tj. i zrušení zadávacího řízení veřejné nabídky, jehož se navrhovatel návrhem domáhal. Návrh se tak stal v průběhu vedení tohoto správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, neboť již není zadávacího řízení, jež by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím zrušit, nebo v rámci jeho průběhu zrušit jednotlivý úkon zadavatele. V okamžiku uzavření smlouvy bylo ukončeno zadávání a nelze již rozhodnout o nápravném opatření ve smyslu § 118 odst. 1 zákona, a ani nelze návrh navrhovatele zamítnout podle § 118 odst. 5 zákona. Závěr úřadu o zastavení správního řízení z důvodu, že zadavatel uzavřel dne 10. 4. 2014 smlouvu na realizaci plnění, čímž se návrh stal zjevně bezpředmětným, proto považuji za správný a učiněný v souladu se zákonem a správním řádem.

24. V souvislosti se zastavením řízení odkazuji na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2012 č. j. 8 As 103/2011-92, ze kterého vyplývá, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ K bezpředmětnosti návrhu navrhovatele uvádím, že v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2013 č. j. 7 Afs 79/2012-37, je definována jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele.“ V době podání návrhu k Úřadu bylo předmětem návrhu navrhovatele, aby Úřad uložil nápravné opatření zadavateli, tj. aby zrušil zadávací řízení veřejné zakázky. V průběhu řízení o návrhu však byla v této veřejné zakázce uzavřena smlouva, a tak i v případě, že by Úřad shledal v úkonech zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky porušení zákona, nemohl by z důvodu uzavření smlouvy uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky. Prvotního cíle, kterého navrhovatel podáním návrhu k Úřadu chtěl dosáhnout tedy již nelze dosáhnout ani v případě, že by Úřad návrhu navrhovatele plně vyhověl.

25. Co se týče bezpředmětnosti návrhu (resp. žádosti) uvádím, že ve smyslu usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2008 č. j. 8 As 47/2005 – 92, je předmět řízení definován „za pomoci dvou kritérií: subjektivního a objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typu řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů“. Navrhovatelovým cílem bylo dosáhnout zrušení zadávacího řízení, avšak uzavřením smlouvy již tento cíl není možný, tudíž došlo k takové změně okolností, že ani předmětu řízení již nelze dosáhnout.

26. Předmětem tohoto správního řízení ve smyslu citovaného usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, tj. hospodářským cílem návrhu navrhovatele, je uložení nápravného opatření v podobě zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky. Z výše uvedeného přitom vyplývá, že v tomto správním řízení došlo k takové změně skutkových okolností, které znamenají, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení zadávacího řízení.

27. K tomu poznamenávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání hospodářského cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona.

28. K námitce navrhovatele, že napadené usnesení postrádá konkrétní úvahu či argumentaci, na základě které Úřad dospěl k závěru, že rozhodnutí o rozkladu nemůže mít význam pro náhradu škody, uvádím následující. Úřad zastavil řízení o rozkladu ze dne 26. 3. 2014 v souladu s § 88 odst. 2 správního řádu, který uvádí, že pokud před předáním spisu odvolacímu správnímu orgánu nastal některý z důvodů zastavení řízení uvedený v § 66 odst. 1 správního řádu, správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, řízení zastaví, ledaže by rozhodnutí o odvolání mohlo mít význam pro náhradu škody. K náhradě škody dodávám, že navrhovatel v průběhu správního řízení vedeného Úřadem ani v řízení o rozkladu se nikterak nedomáhal náhrady újmy na jmění (resp. škody).

29. K tomu dále odkazuji na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008 č. j. 5 As 50/2006 – 137, kde Nejvyšší správní soud uvedl, že: „Uchazeč v zadávacím řízení nemá právo na to, aby se stal vítězným uchazečem, kterému bude veřejná zakázka přidělena, ani právo na vlastní uzavření smlouvy. … Jediné garantované právo je právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na  nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený uchazeč neúspěšně bránil námitkami.“ Proto považuji námitku navrhovatele týkající se náhrady škody z výše uvedených důvodů za irelevantní.

30. K námitce navrhovatele, že mu bylo upřeno právo na spravedlivý proces, jelikož vůbec nebylo rozhodnuto o jeho rozkladu ze dne 26. 3. 2014, čímž mu hrozí, že mu nebude kauce vrácena, uvádím následující. Podle § 115 odst. 2 zákona je kauce příjmem státního rozpočtu, jestliže Úřad pravomocným rozhodnutím návrh zamítne podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona, nebo pravomocným rozhodnutím rozhodne o zastavení řízení, pokud vzal navrhovatel návrh zpět poté, co bylo v témže správním řízení nepravomocně rozhodnuto o zamítnutí návrhu podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona. V souvislosti s tím podle § 115 odst. 3 zákona pokud Úřad rozhodne jiným způsobem, vrátí kauci spolu s úroky navrhovateli do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

31. V případě zastavení správního řízení dle § 88 odst. 2 správního řádu v návaznosti na § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, kauce není příjmem státního rozpočtu a navrhovateli má být v takovém případě vrácena. Vzhledem k výše uvedenému, považuji námitku navrhovatele týkající se hrozby, že mu nebude kauce vrácena za neodůvodněnou a k tomu dodávám, že naopak kauce by navrhovateli nebyla vrácena v případě, že by Úřad rozhodoval o uložení nápravného opatření a rozhodl by podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona ve smyslu, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jelikož došlo k uzavření smlouvy v zadávacím řízení veřejné zakázky.

32. K námitce navrhovatele, že nebyly splněny podmínky pro zastavení správního řízení, jelikož pokud by Úřad umožnil předsedovi Úřadu zabývat se věcnou stránkou rozkladu navrhovatele, dospěl by k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem, uvádím následující. Úřad v odůvodnění napadeného usnesení přezkoumatelným způsobem uvedl svůj závěr, že vzhledem k tomu, že dne 10. 4. 2014 zadavatel uzavřel smlouvu na realizaci veřejné zakázky s vybraným uchazečem, tak se návrh navrhovatele, jímž se domáhal zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky, stal zjevně bezpředmětnou žádostí a uložení nápravného opatření již není možné.

33. K této námitce podotýkám, že z § 118 odst. 1 zákona vyplývá, že k tomu, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření, musí být kumulativně splněny zákonné podmínky, že zadavatel nedodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky a tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zároveň dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ovšem za situace, že již byla uzavřena smlouva, je zřejmé, že k tomuto kumulativnímu naplnění všech tří podmínek již nemůže nikdy dojít, a tedy je nadbytečné zkoumat splnění dalších podmínek nutných pro uložení nápravného opatření, jelikož při nesplnění jediné z těchto podmínek již nápravné opatření být uloženo nemůže. Proto považuji postup Úřadu, když zastavil řízení o rozkladu ze dne 26. 3. 2014 za správný a učiněný v souladu se zákonem a správním řádem.

34. Co se týče námitky, že Úřad se nezabýval možností spáchání správního deliktu, uvádím následující. Skutečnosti uvedené navrhovatelem v rozkladu vyvolávající podezření o spáchání správního deliktu ve smyslu § 120 odst. 1 písm. a) zákona jsou zdrojem informací Úřadu, které Úřad posoudí a zváží zahájení správního řízení z moci úřední. Zastavením správního řízení vedeného o návrhu navrhovatele Úřad nijak nevylučuje možnost dalšího prošetření zadávacího řízení či úkonů zadavatele Úřadem. Pokud by totiž Úřad získal důvodné pochybnosti o souladu postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky se zákonem, nezbylo by mu než zahájit správní řízení z moci úřední ve věci podezření ze spáchání správního deliktu zadavatelem.

35. V souvislosti s výše uvedenou námitkou pak poukazuji na názor vyslovený Ústavním soudem v usnesení ze dne 8. 10. 2002 sp. zn. II. ÚS 586/02, kde uvedl, že: „lze souhlasit s názorem, že nemůže záležet na libovůli správního orgánu, zda řízení, které lze zahájit z vlastního podnětu, zahájí či nikoliv, neboť jeho činnost je ovládána mimo jiné principem oficiality, podle kterého správní orgán má právo a povinnost zahájit řízení, jakmile nastane skutečnost předvídaná zákonem, bez ohledu na to, jak ji zjistí.“ Z uvedeného plyne, že pokud se Úřad dozví o možném porušení zákona, a to bez ohledu na zdroj těchto informací, je nejen jeho právem, ale i povinností se takovouto skutečností zabývat a v případě, že nabyde důvodného podezření, že k porušení zákona skutečně došlo, zahájit správní řízení.

36. K výše uvedeným úvahám podotýkám, že tyto byly učiněny, aniž by byl předjímán další postup Úřadu. Upozorňuji přitom na další z pasáží již citovaného usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 10. 2002 sp. zn. II. ÚS 586/02, ve kterém je vysloven názor, že: „…Na druhé straně však neexistuje dle názoru Ústavního soudu žádné ústavně zaručené subjektivní právo fyzické nebo právnické osoby na to, aby vůči jinému subjektu bylo zahájeno správní řízení, v jehož rámci by byl tento subjekt za porušení právních předpisů stíhán“.

VI. Závěr

37. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení z důvodů uváděných v rozkladu.

38. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené usnesení zrušit nebo změnit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1. Česka republika – Nejvyšší kontrolní úřad, Jankovcova 1518/2, 170 04 Praha

2. JUDr. Pavel Zajíc, advokát, Nad Porubkou 2335, 708 00 Ostrava

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona, není-li uvedeno jinak.