číslo jednací: R311/2014/VZ-11126/2015/323/PMo
Instance | II. |
---|---|
Věc | Kolová vyvážecí souprava |
Účastníci |
|
Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
Rok | 2014 |
Datum nabytí právní moci | 13. 5. 2015 |
Související rozhodnutí | S432/2014/VZ-17744/2014/524/ZKu R311/2014/VZ-11126/2015/323/PMo |
Dokumenty | ![]() |
Č. j.:ÚOHS-R311/2014/VZ-11126/2015/323/PMo |
|
12. května 2015 |
|
|
|
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 3. 9. 2014, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, navrhovatelem –
- společností ENTRACON s.r.o., IČO 26823187, se sídlem U Splavu č.p. 46, 788 13 Rapotín, p. Vikýřovice, ve správním řízení zastoupenou na základě plné moci ze dne 21. 10. 2013 JUDr. Petrem Dítě, MBA, LL.M., advokátem, ev. č. ČAK 00095, se sídlem Horní náměstí 19, 779 00 Olomouc,
proti výroku II. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S432/2014/VZ-17744/2014/524/ZKu ze dne 25. 8. 2014, vydanému ve věci veřejné zakázky s názvem „Kolová vyvážecí souprava“, zadávané zadavatelem –
- městem Teplice nad Metují, IČO 00273139, se sídlem Rooseveltova 15, 549 57 Teplice nad Metují,
ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 24. 3. 2014, která byla uveřejněna na profilu zadavatele téhož dne,
jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Výrok II. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 25. 8. 2014, č. j. ÚOHS-S432/2014/VZ-17744/2014/524/ZKu,
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel – město Teplice nad Metují, IČO 00273139, se sídlem Rooseveltova 15, 549 57 Teplice nad Metují (dále jen „zadavatel“), zahájil dne 24. 3. 2014 odesláním výzvy k podání nabídky podle § 25 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], zjednodušené podlimitním řízení na veřejnou zakázku s názvem „Kolová vyvážecí souprava“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Zadavatel v části 4. VYMEZENÍ PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY zadávací dokumentace stanovil, že „[p]ředmětem zadávacího řízení je zakázka na dodávku - konkrétně pořízení profesionální kolové vyvážecí soupravy, která bude využívána pro hospodaření v lesních porostech města Teplice nad Metují.“ Zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 5 000 000,- Kč bez DPH. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky v zadávací dokumentaci uvedl nejnižší nabídkovou cenu bez DPH.
3. Zadavatel obdržel nabídky od tří uchazečů, přičemž dopisem ze dne 17. 4. 2014 byl navrhovatel – společnost ENTRACON s.r.o., IČO 26823187, se sídlem U Splavu č.p. 46, 788 13 Rapotín, p. Vikýřovice, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 21. 10. 2013 JUDr. Petrem Dítě, MBA, LL.M., advokátem, ev. č. ČAK 00095, se sídlem Horní náměstí 19, 779 00 Olomouc (dále jen „navrhovatel“), vyzván k vysvětlení nabídky a rozhodnutím ze dne 2. 5. 2014 byl zadavatelem vyloučen z účasti v zadávacím řízení. Dne 12. 5. 2014 podal navrhovatel zadavateli námitky proti rozhodnutí ze dne 2. 5. 2014, kterým byl zadavatelem vyloučen ze zadávacího řízení. Zadavatel námitkám nevyhověl rozhodnutím ze dne 13. 5. 2014. Jelikož navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele ze dne 13. 5. 2014 o námitkách navrhovatele ze dne 12. 5. 2014 za učiněné v souladu se zákonem, podal návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“), jehož součástí byl i návrh na vydání předběžného opatření dle § 117 odst. 1 písm. a) zákona.
4. Dne 23. 5. 2014 návrh obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Tímto dnem bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, za jehož účastníky Úřad označil zadavatele a navrhovatele. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S432/2014/VZ-12979/2014/524/ZKu ze dne 18. 6. 2014 Úřad zamítl návrh na vydání předběžného opatření dle § 117 odst. 1 písm. a) zákona.
II. Napadené rozhodnutí
5. Dne 25. 8. 2014 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S432/2014/VZ-17744/2014/524/ZKu (dále jen „napadené rozhodnutí“ nebo „prvostupňové rozhodnutí“). Ve výroku I. prvostupňového rozhodnutí Úřad ve smyslu § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítl návrh navrhovatele v části směřující proti zadávacím podmínkám, neboť návrh v této části nebyl podán oprávněnou osobou. Ve výroku II. prvostupňového rozhodnutí Úřad dle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl návrh navrhovatele v části týkající se vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na základě rozhodnutí zadavatele ze dne 2. 5. 2014, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona.
6. Výrok I. prvostupňového rozhodnutí Úřad opřel o konstatování, že navrhovatel nevyužil práva k podání námitek proti zadávacím podmínkám, neboť námitky, z jejichž obsahu se dá seznat, že v části směřují proti zadávacím podmínkám, doručil zadavateli až dne 12. 5. 2014. Navrhovatel však měl s ohledem na lhůtu pro podání nabídek, jež skončila dne 8. 4. 2014, možnost doručit zadavateli zdůvodněné námitky proti zadávacím podmínkám do 14. 4. 2014. Úřad tedy návrh navrhovatele v této části zamítl dle § 118 odst. 5 písm. c) zákona, jelikož podání návrhu v části týkající se zadávacích podmínek nepředcházely řádně a včas podané námitky v téže věci. Navrhovatel dle Úřadu nesplnil zákonnou podmínku pro podání návrhu, a proto nebyla tato část návrhu podána oprávněnou osobou.
7. Výrok II. prvostupňového rozhodnutí Úřad opřel o konstatování, že z písemného vysvětlení nabídky navrhovatelem ze dne 24. 4. 2014, z vyjádření společnosti Poclain hydraulics s.r.o. (dále jen „Poclain hydraulics“) ze dne 19. 5. 2014, i ze stanoviska Ústavu automobilního a dopravního inženýrství Vysokého učení technického v Brně (dále jen „ÚADI VUT“) ze dne 29. 5. 2014 vyplývá skutečnost, že navrhovatelem nabízený hydraulický diferenciál není totéž, co zadavatelem požadovaný mechanický diferenciál. Poclain hydraulics ve vyjádření ze dne 19. 5. 2014 uvádí, že u hydrostatických pohonů je širší volba možných variant pro řešení protiprokluzových systémů a jsou jimi např. sériové zapojení, TwinLock zapojení, dělič průtoku, oddělené obvody nebo elektronický protiprokluzový systém, případně jejich kombinace. K tomu Úřad učinil závěr, že navrhovatel podal nabídku, která nesplňovala požadavky stanovené v zadávací dokumentaci, a to konkrétně technickou podmínku na hydrauliku, a sice hydrostatický pojezd s mechanickými diferenciály a technickou podmínku týkající se podvozku, a sice mechanické diferenciály s uzávěrkou.
8. Jelikož nabídka navrhovatele dle Úřadu nesplňovala technické podmínky stanovené v zadávací dokumentaci, přičemž z vyjádření ÚADI VUT ze dne 29. 5. 2014 lze dovodit, že plnění nabízené navrhovatelem není rovnocenné k plnění poptávanému zadavatelem, bylo povinností hodnotící komise dle § 76 odst. 1 zákona takovou nabídku vyřadit a zadavatel měl povinnost dle § 76 odst. 6 zákona navrhovatele bezodkladně vyloučit ze zadávacího řízení. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí dále konstatoval, že zadavatel při vyloučení navrhovatele rozhodnutím ze dne 2. 5. 2014 postupoval v souladu se zákonem, přičemž splnil i zákonný požadavek na bezodkladnost tohoto úkonu, neboť navrhovatele vyloučil téhož dne, kdy hodnotící komise nabídku navrhovatele vyřadila.
III. Námitky rozkladu
9. Napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 26. 8. 2014. Navrhovatel podal rozklad proti výroku II. napadeného rozhodnutí dne 3. 9. 2014. Úřad obdržel rozklad navrhovatele téhož dne, tedy v zákonem stanovené lhůtě.
10. Navrhovatel v rozkladu v prvé řadě namítá, že Úřad vycházel jednostranně pouze z tvrzení zadavatele a z jím předloženého stanoviska, aniž by se řádně vypořádal s tvrzeními a důkazy předloženými navrhovatelem. Dle navrhovatele Úřad při zjišťování skutkového stavu jednal v rozporu s ustanovením § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), které Úřadu ukládá zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Dle navrhovatele se Úřad v napadeném rozhodnutí nezabýval námitkami navrhovatele a formálně se omezil pouze na závěry vyplývající z tvrzení zadavatele. Napadené rozhodnutí tak dle navrhovatele neobsahuje ani jakékoli hodnocení jednotlivých důkazů či úvahy Úřadu.
11. Navrhovatel dále uvádí, že si Úřad vůbec neověřoval fakta a spokojil se pouze s argumentací zadavatele, a to zejména v následujícím: a) Mechanický převod energie je vždy ztrátovější než hydraulický přenos. Tudíž není pravdou, že následný provoz je ekonomičtější, je tomu přesně naopak. Obdobné stroje dle navrhovatele vykazují velké rozdíly ve spotřebě pohonných hmot, což mluví jednoznačně ve prospěch hydrostatického přenosu; b) Stroj Novotný LVS 520 má ložnou plochu o 31 % menší oproti stroji Entracon EF60, efektivita vybraného stroje je tak nižší než u stroje navrhovatele; c) Tvrzení, že s mechanickými uzávěrkami se může pracovat v obtížnějších terénech lépe než s hydraulickým pojezdem, dle navrhovatele neodpovídá praktickému provozu, což se potvrdilo, když zadavatel testoval oba stroje s tím, že z videozáznamu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (dále jen „MZLU“) dle navrhovatele vyplývá, že stroj společnosti STROJÍRNA NOVOTNÝ s.r.o., IČO 26819678, se sídlem 789 01 Hrabová 50 (dále jen „STROJÍRNA NOVOTNÝ“), v těžkém terénu nemá sílu a uzávěrka nefunguje; d) Argument, že více strojů splňuje zadané parametry, je dle navrhovatele nereálný, neboť ne všechny zmiňované stroje mají mechanické diferenciály, ale používají např. tzv. flow dividery a nesplňují ani další kritéria zadavatele, tudíž do výběrového řízení ani nemohly být přihlášeny.
12. Dle navrhovatele tak nelze vycházet pouze z tvrzení zadavatele a z jeho stanoviska, ani z nich není možné dovozovat splnění či nesplnění podmínek technického charakteru. Tento názor dle navrhovatele potvrzuje i to, že kromě navrhovatele a účastníků nabízejících stroje vyrobené STROJÍRNOU NOVOTNÝ se do zadávacího řízení jiný subjekt nepřihlásil a že takto nastavené podmínky byly nastaveny pouze pro stroje STROJÍRNY NOVOTNÝ, neboť jiný dodavatel je nemohl splnit.
13. Navrhovatel podotýká, že pokud zadavatel požadoval splnění konkrétního technického řešení, byť objektivně existují řešení rovnocenná, byl povinen svůj požadavek řádně zdůvodnit. Tím, že zadavatel stanovil technické podmínky, které objektivně neodůvodnil a které mohly splnit stroje pouze jediného výrobce, postupoval v rozporu s § 45 odst. 3 zákona, se základními zásadami zadávacího řízení i s rozhodovací praxí, neboť svým jednáním zcela vyloučil soutěžní prostředí.
14. Následně navrhovatel namítá, že se Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí nevypořádal s námitkami navrhovatele ani s jím předloženými důkazy. Úřad dále nevzal v potaz zadávací dokumentaci veřejné zakázky č. j.: VLS-005674/2013/1900 zadavatele Vojenské lesy a statky ČR, s.p., se sídlem Pod Juliskou 5, 549 57 Praha 6 (dále jen „Vojenské lesy a statky“), ve věci zadávacího řízení na dodávku obdobné vyvážecí soupravy, v níž je sporný požadavek zadavatele řešen obecnějším požadavkem, čímž nedochází k diskriminačnímu jednání s potenciálními uchazeči, jak je tomu v tomto případě. Úřad dle navrhovatele nezohlednil ani vyjádření Poclain Hydraulics ze dne 19. května 2014.
IV. Závěr rozkladu
15. S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu výrok II. napadaného rozhodnutí zrušil a rozhodnutí v této části vrátil Úřadu k novému projednání a rozhodnutí.
Řízení o rozkladu
16. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí v rámci postupu podle § 87 správního řádu a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.
V. Stanovisko předsedy Úřadu
17. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu navrhovatele a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
18. Navrhovatel podal rozklad pouze do výroku II. napadeného rozhodnutí. Dle § 82 odst. 3 správního řádu v případě, že odvolání, resp. rozklad, směřuje jen proti některému výroku rozhodnutí nebo proti vedlejšímu ustanovení výroku, který netvoří nedílný celek s ostatními, a pokud tím nemůže být způsobena újma některému z účastníků, nabývá zbytek výrokové části právní moci, umožňuje-li to povaha věci. V šetřeném případě lze konstatovat, že výrok I. a výrok II. napadeného rozhodnutí netvořily nedílný celek, o kterém by nebylo možno separátně rozhodovat a jehož výroky by spolu neoddělitelně souvisely, když výrokem I. byl dle § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítnut návrh navrhovatele v části směřující proti zadávacím podmínkám, jehož řešení nijak nesouvisí s napadeným výrokem II., kterým byl dle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítnut návrh navrhovatele v části týkající se vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na základě rozhodnutí zadavatele ze dne 2. 5. 2014. V daném případě se nedá hovořit ani o případné újmě, která by mohla být způsobena účastníku řízení, jelikož navrhovatel rozkladem výrok I. prvostupňového rozhodnutí nenapadl. Druhý účastník řízení rozklad nepodal. Na základě uvedeného tedy konstatuji, že napadené rozhodnutí č. j. ÚOHS-S432/2014/VZ-17744/2014/524/ZKu ze dne 25. 8. 2014 bylo doručeno navrhovateli a vzhledem k tomu, že výrok I. tohoto rozhodnutí nebyl v zákonné lhůtě napaden rozkladem, za splnění podmínek zakotvených v ustanovení § 82 odst. 3 správního řádu nabyl samostatně právní moci marným uplynutím 15 denní lhůty pro podání rozkladu, tedy 10. 9. 2014, a přezkum napadeného rozhodnutí v rámci tohoto správního řízení o rozkladu je tedy v části výroku I. vyloučen.
19. Úřad tím, že ve výroku II. napadeného rozhodnutí podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl návrh navrhovatele v části týkající se vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na základě rozhodnutí zadavatele ze dne 2. 5. 2014, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona, postupoval správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně výroku II. napadeného rozhodnutí.
VI. K námitkám rozkladu
20. Ačkoliv navrhovatel napadl pouze výrok II. napadeného rozhodnutí, jeho námitky obsažené v rozkladu směřují primárně do nastavení zadavatelem stanovených zadávacích podmínek. Jelikož rozkladem nenapadený výrok I. prvostupňového rozhodnutí již nabyl právní moci, nejsem oprávněn výrok I. a na něj navazující argumentaci přezkoumat. Následující vypořádání rozkladové argumentace navrhovatele jde tedy ve své podstatě nad rámec nutného přezkumu výroku II. napadeného rozhodnutí.
21. Navrhovatel v rozkladu namítá věcnou nesprávnost a nesprávné posouzení věci a nedostatečné vypořádání se s tvrzeními navrhovatele uvedenými v návrhu na zahájení správního řízení a v průběhu prvostupňového řízení. K této námitce navrhovatele konstatuji, že po přezkoumání napadeného výroku II. prvostupňového rozhodnutí a k němu se vztahujícího odůvodnění jsem se s ním ztotožnil a dospěl jsem k závěru, že výrok II. napadeného rozhodnutí je přezkoumatelný a věcně správný, přičemž podrobnosti budou uvedeny dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí. V této souvislosti rovněž doplňuji, že jsem přezkoumal zákonnost výroku II. napadeného rozhodnutí a k němu navazující odůvodnění, jak ukládá odvolacímu správnímu orgánu ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu, dle kterého odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Dále jsem přezkoumal jeho věcnou správnou v rozsahu námitek a současně i postup Úřadu, a dospěl jsem k závěru, že Úřad zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v zákonném rozsahu. Neztotožňuji se s navrhovatelem, že Úřad vycházel pouze z tvrzení zadavatele a z jeho stanoviska. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že Úřad vyšel z dokumentace o zakázce, z písemného vysvětlení nabídky navrhovatelem ze dne 24. 4. 2014, z vyjádření Poclain hydraulics ze dne 19. 5. 2014 a ze stanoviska ÚADI VUT. Z ničeho naopak nevyplývá, že by Úřad jako podklad napadeného rozhodnutí použil vyjádření zadavatele. Úřad v části III. napadeného rozhodnutí „Průběh správního řízení“ shrnul písemné vyjádření zadavatele, avšak takovéto shrnutí nelze označit jako podklad rozhodnutí. Jedná se totiž pouze o rekapitulaci vyjádření obou účastníků správního řízení. Závěry Úřadu jsou obsaženy až v části IV. napadeného rozhodnutí, což je z rozhodnutí jasně patrno, neboť tato část je označena jako „Závěry Úřadu“. V této části napadeného rozhodnutí je odpovídajícím způsobem zrekapitulován skutkový stav věci a rovněž jsou zde uvedeny relevantní právní závěry Úřadu.
22. Ve vztahu k souvisejícímu konstatování navrhovatele, dle něhož Úřad při zjišťování skutkového stavu věci jednal v rozporu s ustanovením § 3 správního řádu, které Úřadu ukládá zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, odkazuji na předchozí bod tohoto rozhodnutí, kde je tato námitka částečně vypořádána. K tomu doplňuji, že Úřad posoudil zadávací dokumentaci a postup zadavatele při posouzení nabídek, dále písemné vysvětlení nabídky navrhovatelem ze dne 24. 4. 2014 i důkazy, které navrhovatel navrhl Úřadu k provedení. Úřad tedy dostatečně zjistil skutkový stav věci, aby mohl posoudit, zda v daném případě zadavatel v důsledku vyloučení navrhovatele, a sice rozhodnutím ze dne 2. 5. 2014, postupoval vsouladu se zákonem, či nikoliv. Tento skutkový stav je dán zejména obsahem a požadavky zadávací dokumentace a nabídkou navrhovatele, neboť jejich soulad bylo třeba posoudit, což Úřad v napadeném rozhodnutí učinil. Současně se zabýval i předloženými stanovisky (bod 47. odůvodnění napadeného rozhodnutí), což v souhrnu představuje podklady rozhodnutí, z nichž lze dostatečně zjistit skutkový stav věci, aby o věci mohlo být rozhodnuto.
23. Navrhovatel dále namítá, že pokud zadavatel požadoval splnění konkrétního technického řešení, byť objektivně existují řešení rovnocenná, byl povinen svůj požadavek řádně zdůvodnit. Tím, že zadavatel stanovil technické podmínky, které objektivně neodůvodnil a které mohly splnit stroje pouze jediného výrobce, dle navrhovatele postupoval v rozporu s ustanovením § 45 odst. 3 zákona, se základními zásadami zadávacího řízení i s rozhodovací praxí, neboť svým jednáním zcela vyloučil soutěžní prostředí. Zdůrazňuji, že se jedná o námitku, která svou podstatou směřuje do výroku I. prvostupňového rozhodnutí, tedy do nastavení zadávacích podmínek zadavatelem. Jelikož již výše uvedený výrok napadeného rozhodnutí nabyl právní moci, není možné tuto argumentaci vznesenou navrhovatelem v rozkladu vypořádat, jak bylo uvedeno v bodě 18. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Navrhovatel, pokud měl za to, že zadávací podmínky jsou neurčité, nesrozumitelné, či diskriminační, měl možnost dle § 110 odst. 3 zákona podat námitky proti zadávacím podmínkám, v nichž mohl mimo jiné namítat, že technická podmínka mechanického diferenciálu byla v zadávacích podmínkách nastavena v rozporu s § 45 odst. 3 zákona. Vzhledem ke skutečnosti, že lhůta pro podání nabídek skončila dne 8. 4. 2014, měl navrhovatel možnost doručit zadavateli zdůvodněné námitky proti zadávacím podmínkám do 14. 4. 2014. Navrhovatel však nevyužil práva k podání námitek proti zadávacím podmínkám. Námitky, z jejichž obsahu se dá seznat, že v části směřují proti zadávacím podmínkám, totiž zadavateli doručil až dne 12. 5. 2014. Předmětný postup Úřadu nebyl v rozporu s § 3 správního řádu, jak tvrdí navrhovatel v rozkladu, přičemž s ohledem na výše uvedené neobstojí jeho argumentace, dle které Úřad odmítl přezkoumávat samotný obsah technických podmínek a zabýval se pouze formálním postupem zadavatele bez ohledu na obsahovou stránku samotného odůvodnění.
24. Úřad podle názoru navrhovatele nezohlednil ani vyjádření Poclain Hydraulics ze dne 19. 5. 2014. K této námitce konstatuji, že Úřad zjistil v zákonném rozsahu stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, přičemž provedl příslušné relevantní závěry na základě zjištění plynoucích z dokumentace o veřejné zakázce a ze skutečností uvedených účastníky správního řízení v jeho průběhu. K tomuto odkazuji na ustanovení § 52 správního řádu, podle něhož správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné pro zjištění věci. Úřad v tomto případě vzal v potaz písemné vysvětlení nabídky navrhovatelem ze dne 24. 4. 2014, vyjádření Poclain hydraulics ze dne 19. 5. 2014, i stanovisko ÚADI VUT ze dne 29. 5. 2014, když v bodě 47. odůvodnění napadeného rozhodnutí z vyjádření Poclain hydraulics citoval a mimo jiné uvedl, že „… navrhovatelem nabízený hydraulický diferenciál není totéž, co zadavatelem požadovaný mechanický diferenciál…“. Úřad se tedy zabýval posouzením písemného vysvětlení nabídky navrhovatele ze dne 24. 4. 2014, vyjádření Poclain hydraulics ze dne 19. 5. 2014, i stanoviska ÚADI VUT ze dne 29. 5. 2014, přičemž z těchto dokumentů dovodil relevantní závěry obsažené v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Výše uvedené tvrzení Poclain hydraulics obsažené ve vyjádření ze dne 19. 5. 2014, a rovněž i jeho tvrzení, dle něhož je u hydrostatických pohonů širší volba možných variant pro řešení protiprokluzových systémů, by však mělo právní relevanci ve vztahu k hypotetickému posuzování (ne)zákonnosti zadavatelem stanovených technických podmínek. S ohledem na skutečnost, že navrhovatel nepodal námitky proti zadávací dokumentaci, zkoumal Úřad pouze správnost postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Tato námitka je z těchto důvodů irelevantní. Pro úplnost konstatuji, že zadavatel stanoví podle svých požadavků zadávací podmínky, na základě nichž by pak měl obdržet vzájemně porovnatelné nabídky. Zadavatel následně posuzuje, zda jsou podány nabídky, které jsou v souladu s těmito zadávacími podmínkami. Pokud by zadavatel postupoval jinak, byl by jeho postup v rozporu se zákonem. Za situace, kdy navrhovatel nesouhlasil s nastavením zadávacích podmínek, tedy konkrétně s technickou podmínkou na hydrauliku – hydrostatický pojezd s mechanickými diferenciály a technickou podmínku týkající se podvozku – mechanické diferenciály s uzávěrkou, měl podat zadavateli námitky proti těmto zadávacím podmínkám, a to v zákonem stanovené lhůtě. To však navrhovatel, jak bylo výše konstatováno, neučinil.
25. K výše uvedenému zdůrazňuji, že navrhovatel v daném případě nabídl takový předmět plnění, jež nesplňuje zadavatelem stanovené technické podmínky a zadavatel proto dospěl k rozhodnutí navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit. Úřad přezkoumal, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem a z rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky nezjistil, že by tento úkon byl výsledkem nezákonného jednání zadavatele v zadávacím řízení. S tímto postupem Úřadu jsem se zcela ztotožnil. Závěr Úřadu, že vyloučení navrhovatele zadavatelem za nesplnění technických podmínek bylo učiněno v souladu se zákonem, neboť povinností zadavatele je vyloučit uchazeče ze zadávacího řízení podle § 76 odst. 6 zákona, pokud nesplní požadovanou technickou podmínku, je správný.
26. V další části rozkladu navrhovatel poukazuje na to, že mechanický převod energie je vždy ztrátovější než hydraulický přenos, tudíž není pravda, že následný provoz je ekonomičtější s tím, že obdobné stroje vykazují velké rozdíly ve spotřebě pohonných hmot, což mluví ve prospěch hydrostatického přenosu. Dále navrhovatel podotýká, že Stroj Novotný LVS 520 má ložnou plochu o 31 % menší oproti stroji Entracon EF60, efektivita vybraného stroje je tak nižší než u stroje navrhovatele. Doplňuje, že tvrzení, že s mechanickými uzávěrkami se může pracovat v obtížnějších terénech lépe než s hydraulickým pojezdem, neodpovídá praktickému provozu, s tím, že stroj STROJÍRNY NOVOTNÝ nemá v těžkém terénu sílu a uzávěrka nefunguje, což dle něj vyplývá z videozáznamu MZLU. K této argumentaci navrhovatele uvádím následující. Jak již bylo výše uvedeno, v daném případě Úřad nepřezkoumával zadavatelem stanovené technické podmínky, jelikož podání návrhu v části týkající se zadávacích podmínek nepředcházely řádně a včas podané námitky, pročež navrhovatel nesplnil podmínku pro podání návrhu zakotvenou v ustanovení § 110 odst. 7 zákona, a tato část návrhu tak nebyla podána oprávněnou osobou, což zakládá důvod pro zamítnutí této části návrhu podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona. Úřadu proto nepříslušelo přezkoumávat, zda předmětná dodávka zahrnující profesionální kolovou vyvážecí soupravu by v praxi skutečně splňovala účel zamýšlený zadavatelem, resp. zda by efektivita stroje STROJÍRNY NOVOTNÝ byla v praxi nižší či vyšší než efektivita stroje nabídnutého navrhovatelem. V tomto kontextu je rovněž irelevantní zabývat se otázkou, zda je mechanický přenos energie ztrátovější než přenos hydraulický, a který z těchto způsobů přenosu energie lze označit za ekonomičtější. To samé platí ve vztahu k následné argumentaci navrhovatele, dle které stroj STROJÍRNY NOVOTNÝ nemá v těžkém terénu odpovídající sílu. Úřad správně posuzoval pouze to, zda navrhovatelem předložená nabídka splňovala požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci.
27. Dále navrhovatel uvádí, že to, že předmětné zadávací podmínky byly nastaveny pouze pro stroje STROJÍRNY NOVOTNÝ a nemohl je tak splnit jiný dodavatel, vyplývá mimo jiné ze skutečnosti, že kromě navrhovatele a účastníků nabízejících stroje vyrobené STROJÍRNOU NOVOTNÝ se do zadávacího řízení jiný subjekt nepřihlásil, uvádím následující. Jak bylo správně uvedeno v odůvodnění napadeného rozhodnutí, z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 8. 4. 2014 vyplývá, že zadavatel obdržel nabídky od tří uchazečů, přičemž je nerozhodné, zda zbývající dva uchazeči kromě navrhovatele nabízeli stroje STROJÍRNY NOVOTNÝ, či nikoliv. V daném případě plnění nabízené navrhovatelem nade vší pochybnost nesplňovalo technické požadavky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci, a proto zadavatel postupoval při vyloučení navrhovatele správně a v souladu se zákonem. I s ohledem na výše uvedené skutečnosti zdůrazňuji, že počet podaných nabídek nemůže v daném případě indikovat správnost či nesprávnost předmětného postupu zadavatele. Tato námitka vznesená navrhovatelem v rozkladu proto nemůže obstát.
28. Pokud se jedná o argumentaci navrhovatele, dle níž Úřad ve vztahu ke svým závěrům učiněným v napadeném rozhodnutí nevzal v potaz zadávací dokumentaci veřejné zakázky č. j.: VLS-005674/2013/1900 zadavatele Vojenské lesy a statky ve věci zadávacího řízení na dodávku obdobné vyvážecí soupravy, v níž má být sporný požadavek zadavatele řešen obecnějším požadavkem, čímž nedochází k diskriminačnímu jednání s potenciálními uchazeči, jak je tomu dle navrhovatele v daném případě, je třeba uvést následující. Výše uvedená veřejná zakázka, na kterou upozorňuje navrhovatel v rozkladu, tedy zakázka s názvem „Dodávka vyvážecí soupravy (forwarderu) pro divizi Plumlov“, zadávaná Vojenskými lesy a statky, nebyla v minulosti předmětem přezkumu ze strany Úřadu. Z toho důvodu a zejména s ohledem na všechny výše zdůrazněné skutečnosti je tedy zcela bezpředmětné obě veřejné zakázky, resp. technické požadavky zadavatelů na předmět obou veřejných zakázek, jakkoliv porovnávat. Nad rámec výše uvedeného doplňuji, že správní řád v ustanovení § 2 odst. 4 upravuje zásadu postupu správního orgánu s ohledem na legitimní očekávání účastníků řízení. Legitimní očekávání však může vyvolat pouze pravomocné rozhodnutí Úřadu, nikoliv postup odlišného zadavatele učiněný v jiné veřejné zakázce.
29. Na základě podaného rozkladu jsem tedy ve smyslu ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal zákonnost napadeného výroku II. prvostupňového rozhodnutí a jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek, splňujících podmínky stanovené v ust. § 82 odst. 2 správního řádu a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, který vydání napadeného rozhodnutí předcházel, když jsem shledal výrok II. napadeného rozhodnutí zákonným a věcně správným. Úřad ve správním řízení dostatečně zjistil skutkový stav věci tak, aby mohl posoudit, zda navrhovatel nabídl takový předmět plnění, jež splňuje zadavatelem stanovené technické podmínky, a zda tedy zadavatel postupoval správně a v souladu se zákonem, když navrhovatele vyloučil z další účasti v zadávacím řízení. Současně Úřad všechny podklady pro vydání napadeného rozhodnutí řádně označil a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a které ho vedly k výše uvedenému závěru, přičemž zjištěný skutkový stav přezkoumal z hlediska naplnění zákonných ustanovení. Dále Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití.
30. Nelze tedy po přezkoumání výroku II. napadeného rozhodnutí přisvědčit tvrzení navrhovatele, že napadený výrok II. prvostupňového rozhodnutí je nesprávný, neboť závěry Úřadu, obsažené v tomto výroku prvostupňového rozhodnutí, jsou dostatečně odůvodněny a jsou vnitřně logicky uspořádané. Závěrem tedy shrnuji, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když v napadeném výroku II. prvostupňového rozhodnutí dle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl návrh navrhovatele v části týkající se vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 118 odst. 1 nebo 2 zákona.
VII. Závěr
31. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu výroku II. napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
32. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno výrok II. napadeného rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. město Teplice nad Metují, Rooseveltova 15, 549 57 Teplice nad Metují
2. JUDr. Petr Dítě, MBA, LL.M., advokát, Horní náměstí 19, 779 00 Olomouc
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn.: pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.