číslo jednací: S0293/2015/VZ-15433/2015/523/MLi

• Instance: I.
• Věc: Dodávka technického vybavení pro Integrovanou střední školu technickou Vysoké Mýto
• Účastníci:
  1. Integrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 10. 7. 2015

Č. j.:ÚOHS-S0293/2015/VZ-15433/2015/523/MLi

23. června 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení, jež bylo zahájeno dne 18. 5. 2015 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – Integrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380, IČO 15028585, se sídlem Mládežnická 380, 566 01 Vysoké Mýto,

ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, při zadávání částí A, B, D a E veřejné zakázky „Dodávka technického vybavení pro Integrovanou střední školu technickou Vysoké Mýto“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy ze dne 19. 12. 2013, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 20. 12. 2013,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Integrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380, IČO 15028585, se sídlem Mládežnická 380, 566 01 Vysoké Mýto – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání části A veřejné zakázky „Dodávka technického vybavení pro Integrovanou střední školu technickou Vysoké Mýto“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy ze dne 19. 12. 2013, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 20. 12. 2013, nedodržel postup stanovený v § 147a odst. 2 citovaného zákona, neboť smlouvu na část A cit. veřejné zakázky neuveřejnil na svém profilu ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva s vybraným uchazečem – společností První hanácká BOW, spol. s r.o., IČO 47670631, se sídlem Příčná 84/1, 779 00 Olomouc – byla uzavřena dne 28. 1. 2014, přičemž uvedenou smlouvu na svém profilu uveřejnil až dne 26. 5. 2014.

II.

Zadavatel – Integrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380, IČO 15028585, se sídlem Mládežnická 380, 566 01 Vysoké Mýto – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání části B veřejné zakázky „Dodávka technického vybavení pro Integrovanou střední školu technickou Vysoké Mýto“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy ze dne 19. 12. 2013, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 20. 12. 2013, nedodržel postup stanovený v § 147a odst. 2 citovaného zákona, neboť smlouvu na část B cit. veřejné zakázky neuveřejnil na svém profilu ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva s vybraným uchazečem – Ing. Petrem Piskačem, IČO 11060581, místo podnikání Věry Junkové 59, 530 03 Pardubice – byla uzavřena dne 28. 1. 2014, přičemž uvedenou smlouvu na svém profilu uveřejnil až dne 26. 5. 2014.

III.

Zadavatel – Integrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380, IČO 15028585, se sídlem Mládežnická 380, 566 01 Vysoké Mýto – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání části D veřejné zakázky „Dodávka technického vybavení pro Integrovanou střední školu technickou Vysoké Mýto“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy ze dne 19. 12. 2013, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 20. 12. 2013, nedodržel postup stanovený v § 147a odst. 2 citovaného zákona, neboť smlouvu na část D cit. veřejné zakázky neuveřejnil na svém profilu ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva s vybraným uchazečem – společností INOX KT s.r.o., IČO 26368005, se sídlem K Letišti 907, 339 01 Klatovy – byla uzavřena dne 28. 1. 2014, přičemž uvedenou smlouvu na svém profilu uveřejnil až dne 26. 5. 2014.

IV.

Zadavatel – Integrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380, IČO 15028585, se sídlem Mládežnická 380, 566 01 Vysoké Mýto – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání části E veřejné zakázky „Dodávka technického vybavení pro Integrovanou střední školu technickou Vysoké Mýto“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy ze dne 19. 12. 2013, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 20. 12. 2013, nedodržel postup stanovený v § 147a odst. 2 citovaného zákona, neboť smlouvu na část E cit. veřejné zakázky neuveřejnil na svém profilu ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva s vybraným uchazečem – společností TechnoBank, s.r.o., IČO 26500213, se sídlem Dolina 69/15, 165 00 Praha 6 – byla uzavřena dne 31. 1. 2014, přičemž uvedenou smlouvu na svém profilu uveřejnil až dne 26. 5. 2014.

V.

Zadavatel – Integrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380, IČO 15028585, se sídlem Mládežnická 380, 566 01 Vysoké Mýto – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání části A veřejné zakázky „Dodávka technického vybavení pro Integrovanou střední školu technickou Vysoké Mýto“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy ze dne 19. 12. 2013, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 20. 12. 2013, nedodržel postup stanovený v § 85 odst. 4 citovaného zákona, neboť písemnou zprávu o části A cit. veřejné zakázky neuveřejnil na svém profilu ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, když smlouva s vybraným uchazečem – společností První hanácká BOW, spol. s r.o., IČO 47670631, se sídlem Příčná 84/1, 779 00 Olomouc – byla uzavřena dne 28. 1. 2014, přičemž písemnou zprávu o části A cit. veřejné zakázky na svém profilu uveřejnil až dne 26. 5. 2014.

VI.

Zadavatel – Integrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380, IČO 15028585, se sídlem Mládežnická 380, 566 01 Vysoké Mýto – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání části B veřejné zakázky „Dodávka technického vybavení pro Integrovanou střední školu technickou Vysoké Mýto“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy ze dne 19. 12. 2013, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 20. 12. 2013, nedodržel postup stanovený v § 85 odst. 4 citovaného zákona, neboť písemnou zprávu o části B cit. veřejné zakázky neuveřejnil na svém profilu ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, když smlouva s vybraným uchazečem – Ing. Petrem Piskačem, IČO 11060581, místo podnikání Věry Junkové 59, 530 03 Pardubice – byla uzavřena dne 28. 1. 2014, přičemž písemnou zprávu o části B cit. veřejné zakázky na svém profilu uveřejnil až dne 26. 5. 2014.

VII.

Zadavatel – Integrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380, IČO 15028585, se sídlem Mládežnická 380, 566 01 Vysoké Mýto – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání části D veřejné zakázky „Dodávka technického vybavení pro Integrovanou střední školu technickou Vysoké Mýto“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy ze dne 19. 12. 2013, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 20. 12. 2013, nedodržel postup stanovený v § 85 odst. 4 citovaného zákona, neboť písemnou zprávu o části D cit. veřejné zakázky neuveřejnil na svém profilu ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, když smlouva s vybraným uchazečem – společností INOX KT s.r.o., IČO 26368005, se sídlem K Letišti 907, 339 01 Klatovy – byla uzavřena dne 28. 1. 2014, přičemž písemnou zprávu o části D cit. veřejné zakázky na svém profilu uveřejnil až dne 26. 5. 2014.

VIII.

Zadavatel – Integrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380, IČO 15028585, se sídlem Mládežnická 380, 566 01 Vysoké Mýto – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání části E veřejné zakázky „Dodávka technického vybavení pro Integrovanou střední školu technickou Vysoké Mýto“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy ze dne 19. 12. 2013, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 20. 12. 2013, nedodržel postup stanovený v § 85 odst. 4 citovaného zákona, neboť písemnou zprávu o části E cit. veřejné zakázky neuveřejnil na svém profilu ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, když smlouva s vybraným uchazečem – společností TechnoBank, s.r.o., IČO 26500213, se sídlem Dolina 69/15, 165 00 Praha 6 – byla uzavřena dne 31. 1. 2014, přičemž písemnou zprávu o části E cit. veřejné zakázky na svém profilu uveřejnil až dne 26. 5. 2014.

IX.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. - VIII. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Integrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380, IČO 15028585, se sídlem Mládežnická 380, 566 01 Vysoké Mýto – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

 pokuta ve výši 20 000 Kč (dvacet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ A POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Integrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380, IČO 15028585, se sídlem Mládežnická 380, 566 01 Vysoké Mýto (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 19. 12. 2013 odesláním výzvy k podání nabídky zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání mj. částí A, B, D a E veřejné zakázky „Dodávka technického vybavení pro Integrovanou střední školu technickou Vysoké Mýto“, přičemž na profilu zadavatele byla výzva uveřejněna dne 20. 12. 2013 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Ve věci výše uvedené veřejné zakázky obdržel Úřad podání, jehož obsahem byl podnět k přezkoumání postupu zadavatele při jejím zadávání, a proto si Úřad od zadavatele vyžádal vyjádření a dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. 

3. Zadavatel uvedl v bodu 4. výzvy k podání nabídky následující vymezení předmětu plnění pro jednotlivé části veřejné zakázky.

4. Pro část A zadavatel uvedl: „Předmětem části A zakázky v rámci tohoto zadávacího řízení je dodávka techniky pro opravy karosérií. Zadavatel požaduje, aby dodané výrobky byly nové. Nesmí se jednat o repasi.“

5. Pro část B zadavatel uvedl: „Předmětem části B zakázky v rámci tohoto zadávacího řízení je dodávka malého CNC gravírovacího a řezacího laseru, malého CNC soustruhu pracujícího ve dvou osách s vestavěným řídícím programem. Zadavatel požaduje, aby dodané výrobky byly nové. Nesmí se jednat o repasi.“

6. Pro část D zadavatel uvedl: „Předmětem části D zakázky v rámci tohoto zadávacího řízení je dodávka trenažéru pro virtuální svařování a plazmového řezacího stroje s lineárním pojezdem. Zadavatel požaduje, aby dodané výrobky byly nové. Nesmí se jednat o repasi.“

7. Pro část E zadavatel uvedl: „Předmětem části E zakázky v rámci tohoto zadávacího řízení je dodávka 20 ks profesionálních pracovních stolů. Zadavatel požaduje, aby dodané výrobky byly nové. Nesmí se jednat o repasi.“

8. Předpokládaná hodnota (maximální hodnota) všech částí veřejné zakázky byla v bodu 5. výzvy k podání nabídky stanovena na 2 709 093 Kč bez DPH. Pro jednotlivé části veřejné zakázky byly předpokládané hodnoty stanoveny následovně: pro část A – 329 753 Kč bez DPH, pro část B – 480 992 Kč bez DPH, pro část C – 869 422 Kč bez DPH, pro část D – 557 851 Kč bez DPH, pro část E – 198 347 Kč bez DPH, pro část F – 272 728 Kč bez DPH.

9. Po přezkoumání obsahu dokumentace o veřejné zakázce získal Úřad pochybnosti, zda ve vztahu k částem veřejné zakázky A, B, D a E zadavatel postupoval v souladu s ust. § 147a odst. 2 zákona, tj. zda uveřejnil smlouvu na veřejnou zakázku do 15 dnů od jejího uzavření, a zda se tak nedopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, a zda zadavatel ve vztahu k částem A, B, D a E veřejné zakázky postupoval v souladu s ust. § 85 odst. 4 zákona, tj. zda uveřejnil písemnou zprávu zadavatele ve lhůtě stanovené zákonem, a zda se tak nedopustil správních deliktů dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

10. Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

11. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S293/2015/VZ-11651/2015/523/MLi ze dne 15. 5. 2015, který byl doručen dne 18. 5. 2015; tímto dnem bylo dle § 113 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, správní řízení zahájeno. Úřad zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S293/2015/VZ-11653/2015/523/MLi ze dne 15. 5. 2015 stanovil lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Usnesením č. j. ÚOHS-S293/2015/VZ-13795/2015/523/MLi ze dne 9. 6. 2015 stanovil Úřad zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve správním řízení vyjádřil pouze jednou, a to dopisem, který Úřad obdržel dne 22. 5. 2015. K podkladům rozhodnutí se zadavatel nevyjádřil.

Stanovisko zadavatele

12. Dne 22. 5. 2015 obdržel Úřad stanovisko zadavatele, ve kterém zadavatel uvedl, že pozdní uveřejnění smluv a písemných zpráv bylo způsobeno jednak nezkušeností zadavatele s realizací veřejných zakázek, dále také nutností vysoutěžit projekt co nejrychleji a značným pracovním zatížením pracovnice, která měla uveřejňování dokumentů na profilu zadavatele na starosti. Zadavatel ihned po zjištění nedostatků podnikl kroky k napravení stavu a za nesplnění povinností uveřejnění byl dle svého vyjádření již sankcionován poskytovatelem podpory.

13. Dále zadavatel uvedl, že ustanovení zákona porušil zcela neúmyslně a nijak nechtěl porušit zásadu transparentnosti, což je patrné např. z toho, že oznámení o zadání zakázky odeslal do Věstníku veřejných zakázek již 3. 2. 2014 a na profilu má stále k dispozici výzvu k podání nabídky i se smlouvou, která je nyní doplněna o identifikaci vybraných uchazečů a ceny. Z profilu zadavatele lze také zjistit, že smlouvy i písemné zprávy byly elektronicky podepsány již 30. 1. 2014, tedy k jejich pozdnímu uveřejnění došlo pouze administrativním nedopatřením. 

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

14. Úřad přezkoumal na základě ust. § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

15. Podle ust. § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

16. Podle ust. § 85 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu.

17. Podle ust. § 85 odst. 4 zákona písemnou zprávu zadavatel uveřejní na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

18. Podle ust. § 147a odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele

(a) smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků,

(b) výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky,

(c) seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky. 

19. Podle ust. § 147a odst. 2 zákona veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písm. a) zákona celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé zákona, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejnění informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na

(a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH,

(b) smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d) zákona,

(c) smlouvy na plnění veřejných zakázek zadané na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

20. S ohledem na povahu zadavatele (příspěvková organizace) se Úřad zabýval otázkou, zda zadavatel naplňuje definici zadavatele podle zákona, přičemž k zodpovězení této otázky je nutno vycházet z § 2 odst. 2 písm. c) zákona.

21. Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

22. V šetřeném případě je zadavatel dle zřizovací listiny č. j. KrÚ 18383/2005 OŠMS/10 ze dne 27. 10. 2005 příspěvkovou organizací Pardubického kraje.

23. Úřad konstatuje, že vzhledem k tomu, že Pardubický kraj je územním samosprávným celkem, jenž plní funkci zřizovatele zadavatele (coby příspěvkové organizace), je zadavatel veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona.

K uveřejnění smluv na profilu zadavatele po zákonné lhůtě

24. Úřad nejprve obecně uvádí, že zákonná úprava zadávání veřejných zakázek je založena mimo jiné na principu veřejné publicity výsledků zadávacích řízení realizovaných podle zákona. Každý zadavatel má povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení, a to bez ohledu na to, zda je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky, nebo jeho zrušením. Je-li zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky, je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů po uzavření smlouvy tuto smlouvu uveřejnit na svém profilu v souladu s ust. § 147a odst. 2 zákona.

25. Transparentnost a následná kontrola zadávacího řízení (v nejširším slova smyslu) je dle Úřadu možná pouze v případě, že veřejnosti bude poskytnuto co nejvíce informací o průběhu zadávacího řízení. Za tímto účelem se rovněž provádí statistické vyhodnocení veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti v informačním systému. Důvodem je skutečnost, že je při zadávání a realizaci veřejných zakázek nakládáno s prostředky z veřejných zdrojů. I proto má zadavatel povinnost uveřejnit informaci o uzavření smlouvy i smlouvu, na základě které se veřejná zakázka realizuje, a to ve lhůtách stanovených zákonem.

26. Uveřejnění smluv na profilu zadavatele je odrazem principu veřejné publicity. Pokud je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky, je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů po uzavření smlouvy uveřejnit tuto smlouvu na svém profilu v souladu s § 147a odst. 1 zákona, a to včetně všech jejích změn a dodatků. Uveřejnění uzavřené smlouvy umožňuje jak kontrolu ze strany Úřadu, tak zejména kontrolu ze strany široké veřejnosti, která tak má možnost seznámit se s podmínkami smlouvy a také konečnou cenou veřejné zakázky.

27. Zadavatel uzavřel smlouvu na část A veřejné zakázky s vybraným uchazečem – společností První hanácká BOW, spol. s r.o., IČO 47670631, se sídlem Příčná 84/1, 779 00 Olomouc (dále jen „První hanácká BOW“) – dne 28. 1. 2014. Povinnost zadavatele uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku na jeho profilu měla být dle zákona ze strany zadavatele splněna nejpozději do uplynutí 15 denní lhůty, tj. ke dni 12. 2. 2014. Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva byla uveřejněna dne 26. 5. 2014, tzn. 118 dnů po uzavření smlouvy a 103 dnů po uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění.

28. Smlouvu na část B veřejné zakázky uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem – Ing. Petrem Piskačem, IČO 11060581, místo podnikání Věry Junkové 59, 530 03 Pardubice (dále jen „Ing. Piskač“) – dne 28. 1. 2014. Povinnost zadavatele uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku na jeho profilu měla být dle zákona ze strany zadavatele splněna nejpozději do uplynutí 15 denní lhůty, tj. ke dni 12. 2. 2014. Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva byla uveřejněna dne 26. 5. 2014, tzn. 118 dnů po uzavření smlouvy a 103 dnů po uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění.

29. Smlouvu na část D veřejné zakázky uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem – INOX KT s.r.o., IČO 26368005, se sídlem K Letišti 907, 339 01 Klatovy (dále jen „INOX KT“) – dne 28. 1. 2014. Povinnost zadavatele uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku na jeho profilu měla být dle zákona ze strany zadavatele splněna nejpozději do uplynutí 15 denní lhůty, tj. ke dni 12. 2. 2014. Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva byla uveřejněna dne 26. 5. 2014, tzn. 118 dnů po uzavření smlouvy a 103 dnů po uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění.

30. Smlouvu na část E veřejné zakázky uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem – TechnoBank, s.r.o., IČO 26500213, se sídlem Dolina 69/15, 165 00 Praha 6 (dále jen „TechnoBank“) – dne 31. 1. 2014. Povinnost zadavatele uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku na jeho profilu měla být dle zákona ze strany zadavatele splněna nejpozději do uplynutí 15 denní lhůty, tj. ke dni 17. 2. 2014 (v tomto případě poslední den lhůty připadl na sobotu, proto posledním dnem lhůty pro splnění povinnosti je nejbližší následující pracovní den). Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva byla uveřejněna dne 26. 5. 2014, tzn. 115 dnů po uzavření smlouvy a 98 dnů po uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění.

31. Úřad se dále k výrokům I. – IV. tohoto rozhodnutí vyjadřuje souhrnně, neboť se ve všech případech jedná o spáchání správního deliktu téže skutkové podstaty spočívajícího v porušení téže povinnosti stanovené zákonem.

32. Nejprve Úřad uvádí, že v ustanovení § 147a odst. 1 zákona je uveden taxativní výčet skutečností či dokumentů, které zadavatel uveřejnit na svém profilu musí, přičemž je na uvážení zadavatele, zda uveřejní případně i další skutečnosti či dokumenty. Zároveň zákon v ust. § 147a odst. 2 stanoví, že zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písm. a) zákona celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. V šetřeném případě zadavatel smlouvy na veřejnou zakázku na svém profilu uveřejnil, avšak nedodržel lhůtu stanovenou zákonem, neboť smlouvy na svém profilu uveřejnil se zpožděním 98 až 103 dnů.

33. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. Ohledně uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele je tato povinnost stanovena v § 147a odst. 1 a 2 zákona, podle kterých má zadavatel povinnost uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku do 15 dnů od uzavření této smlouvy včetně změn a dodatků. Z citovaných ustanovení zákona vyplývá pro zadavatele povinnost uveřejnit smlouvu na svém profilu jednak včas, tj. do 15 dnů od uzavření, a dále řádně, tj. kompletní smlouvu včetně všech jejích změn a dodatků.

34. K problematice naplnění materiální stránky deliktu sděluje Úřad následující skutečnosti. Nejvyšší správní soud se k materiální stránce správních deliktů vyjadřuje např. v rozsudku sp. zn. 9 As 34/2012 ze dne 9. 9. 2012, kde uvádí: „V zásadě totiž platí, že v případě správních deliktů je jejich materiální stránka dána již samotným naplněním skutkové podstaty deliktu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2009, č. j. 5 As 104/2008-45, nebo rozsudek ze dne 30. 3. 2011, č. j. 1 Afs 14/2011-62). Až ve chvíli, kdy se jedná o případ, v němž je sporné, zda konkrétní společenská nebezpečnost [ne]dosahuje ani minimální hranice typové nebezpečnosti, je nezbytné, aby se správní orgán zabýval materiální stránkou správního deliktu i v odůvodnění svého rozhodnutí. (….) Obecně je přitom nutno vycházet z premisy, že  již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň společenské nebezpečnosti zpravidla vyšší než nepatrný (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 1996, sp. zn. 1 Tzn 2/96). (….) Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném rozsudku prvního senátu, obzvláště u správních deliktů, jejichž naplnění nevyžaduje zavinění, nebudou mít okolnosti obvykle zkoumané v souvislosti s konkrétní společenskou nebezpečností (míra zavinění, vztah pachatele k jednání, způsob spáchání atd.) žádný vliv na naplnění materiální stránky deliktu. Tyto zvláštní okolnosti daného případu však nezůstanou bez povšimnutí, ale budou správním orgánem hodnoceny při stanovení výše sankce“.

35. V souladu s výše citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu lze tedy obecně vycházet z toho, že jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem za  správní delikt, naplňuje v běžně se vyskytujících případech materiální znak správního deliktu, neboť takové jednání porušuje či ohrožuje určitý zájem společnosti. Pokud se však dle výše citovaného rozsudku k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty správního deliktu, přidruží další významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti, nedojde k naplnění materiálního znaku správního deliktu a takové jednání potom nemůže být označeno za správní delikt. Úřad v této souvislosti konstatuje, že materiální stránku správního deliktu v šetřeném případě tvoří škodlivé následky spočívající v ohrožení zájmu společnosti na včasném seznámení se veřejnosti s výsledkem zadávacího řízení, včetně všech zákonem stanovených povinných informací, tedy jde o ochranu principu veřejné publicity výsledku zadávacího řízení, přičemž uveřejnění výsledku zadávacího řízení je zároveň stěžejním prostředkem kontroly postupu zadavatele širokou veřejností a v širším smyslu je projevem zásady transparentnosti zadávacího řízení.

36. V šetřeném případě bylo naplnění formální stránky správního deliktu dostatečně prokázáno, neboť nedošlo k uveřejnění uzavřených smluv v zákonem stanovené lhůtě. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. V případě tohoto deliktu není třeba k naplnění skutkové podstaty žádné další zákonné podmínky, postačí pouhé neuveřejnění či nedodržení způsobu uveřejnění stanoveného zákonem, anebo uveřejnění po lhůtě stanovené zákonem. Z uvedeného je tedy zřejmé, že v souvislosti se spácháním správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona není potřeba zkoumat, zda došlo k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky (příp. další podmínky), neboť tato skutečnost není znakem skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

37. S ohledem na to, že pozdním uveřejněním smluv na části A, B, D a E veřejné zakázky zadavatel nedodržel postup stanovený v § 147a odst. 2 zákona, Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí.

K uveřejnění písemných zpráv na profilu zadavatele po zákonné lhůtě

38. K výrokům V. – VIII. tohoto rozhodnutí se Úřad vyjádří rovněž souhrnně, neboť se ve všech případech jedná o spáchání téhož správního deliktu spočívajícího v porušení téže povinnosti stanovené zákonem.

39. Úřad uvádí, že stejně jako v případě povinnosti uveřejnění uzavřených smluv na profilu zadavatele je i uveřejnění písemných zpráv odrazem principu veřejné publicity. Ať už je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy či nikoli, je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů po ukončení zadávacího řízení uveřejnit na svém profilu písemnou zprávu v souladu s ust. § 85 odst. 4 zákona. Uveřejnění písemné zprávy umožňuje jak kontrolu ze strany Úřadu, tak zejména kontrolu ze strany široké veřejnosti, která tak má možnost seznámit se s průběhem zadávacího řízení a jeho výsledkem.

40. Pro úplnost je třeba konstatovat, že za ukončení zadávacího řízení se považuje uzavření smlouvy na veřejnou zakázku nebo zrušení zadávacího řízení.

41. Zadavatel uzavřel smlouvu na část A veřejné zakázky se společností První hanácká BOW dne 28. 1. 2014. Povinnost zadavatele uveřejnit písemnou zprávu na jeho profilu měla být dle zákona ze strany zadavatele splněna nejpozději do uplynutí 15 denní lhůty, tj. ke dni 12. 2. 2014. Z profilu zadavatele vyplývá, že písemná zpráva byla uveřejněna dne 26. 5. 2014, tzn. 118 dnů po uzavření smlouvy a 103 dnů po uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění.

42. Smlouvu na část B veřejné zakázky uzavřel zadavatel s Ing. Piskačem dne 28. 1. 2014. Povinnost zadavatele uveřejnit písemnou zprávu na jeho profilu měla být dle zákona ze strany zadavatele splněna nejpozději do uplynutí 15 denní lhůty, tj. ke dni 12. 2. 2014. Z profilu zadavatele vyplývá, že písemná zpráva byla uveřejněna dne 26. 5. 2014, tzn. 118 dnů po uzavření smlouvy a 103 dnů po uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění.

43. Smlouvu na část D veřejné zakázky uzavřel zadavatel se společností INOX KT dne 28. 1. 2014. Povinnost zadavatele uveřejnit písemnou zprávu na jeho profilu měla být dle zákona ze strany zadavatele splněna nejpozději do uplynutí 15 denní lhůty, tj. ke dni 12. 2. 2014. Z profilu zadavatele vyplývá, že písemná zpráva byla uveřejněna dne 26. 5. 2014, tzn. 118 dnů po uzavření smlouvy a 103 dnů po uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění.

44. Smlouvu na část E veřejné zakázky uzavřel zadavatel se společností TechnoBank dne 31. 1. 2014. Povinnost zadavatele uveřejnit písemnou zprávu na jeho profilu měla být dle zákona ze strany zadavatele splněna nejpozději do uplynutí 15 denní lhůty, tj. ke dni 17. 2. 2014 (v tomto případě poslední den lhůty připadl na sobotu, proto posledním dnem lhůty pro splnění povinnosti je nejbližší následující pracovní den). Z profilu zadavatele vyplývá, že písemná zpráva byla uveřejněna dne 26. 5. 2014, tzn. 115 dnů po uzavření smlouvy a 98 dnů po uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění.

45. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. Povinnost uveřejnit na svém profilu písemnou zprávu vyplývá pro zadavatele z ust. § 85 odst. 4 zákona, a to nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení. V šetřeném případě zadavatel písemnou zprávu na svém profilu uveřejnil, avšak nedodržel lhůtu stanovenou zákonem, neboť písemné zprávy na svém profilu uveřejnil se zpožděním 98 až 103 dnů.

46. K problematice naplnění materiální stránky deliktu Úřad pro přehlednost odkazuje na body 35. a 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí a dodává, že v tomto případě tvoří materiální stránku správního deliktu škodlivé následky spočívající v ohrožení zájmu společnosti na včasném seznámení se veřejnosti s průběhem zadávacího řízení a jeho výsledkem, tedy jde stejně jako v případě uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku o ochranu principu veřejné publicity, přičemž uveřejnění písemné zprávy je opět stěžejním prostředkem kontroly postupu zadavatele širokou veřejností a v širším smyslu je projevem zásady transparentnosti zadávacího řízení.

47. I stran uveřejnění písemných zpráv bylo naplnění formální stránky správního deliktu dostatečně prokázáno, neboť nedošlo k uveřejnění písemných zpráv v zákonem stanovené lhůtě. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. Jak již bylo řečeno výše, v případě tohoto deliktu není třeba k naplnění skutkové podstaty žádné další zákonné podmínky, postačí pouhé neuveřejnění či nedodržení způsobu uveřejnění stanoveného zákonem, anebo uveřejnění po lhůtě stanovené zákonem, jak již Úřad uvedl výše.

48. S ohledem na to, že pozdním uveřejněním písemných zpráv o částech A, B, D a E veřejné zakázky zadavatel porušil postup stanovený v § 85 odst. 4 zákona, Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výrocích V. až VIII. tohoto rozhodnutí.

49. K argumentu zadavatele, že pozdní uveřejnění smluv a písemných zpráv bylo způsobeno nezkušeností s realizací veřejných zakázek, dále také nutností vysoutěžit projekt co nejrychleji, a značným pracovním zatížením pracovnice, která měla uveřejňování dokumentů na profilu zadavatele na starosti, Úřad konstatuje, že tyto skutečnosti nemohou mít vliv na odpovědnost zadavatele za spáchání správního deliktu, přičemž v posuzovaném případě je nepochybné, že k naplnění skutkové podstaty správních deliktů došlo.

50. Dále zadavatel uvedl, že ustanovení zákona porušil zcela neúmyslně a nijak nechtěl porušit zásadu transparentnosti. Ani tato skutečnosti však nemůže mít vliv na odpovědnost zadavatele za spáchání správního deliktu, neboť skutková podstata již byla naplněna a odpovědnost zadavatele za správní delikt je konstruována jako odpovědnost objektivní, tedy na subjektivních okolnostech nezávislá. Jedinou možností liberace zadavatele by bylo naplnění ust. § 121 odst. 1 zákona, podle kterého právnická osoba za správní delikt neodpovídá v případě, že vynaložila veškeré úsilí, které po ní bylo možné požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. K uvedenému Úřad doplňuje, že břemeno tvrzení a prokazovaní pro případné liberační důvody jsou v tomto případě na zadavateli, resp. pachateli správního deliktu, nikoli na správním orgánu, přičemž Úřad v předmětném případě neshledal okolnosti, které by naplnily uvedený liberační důvod. Uvedené skutečnosti však mohou být zohledněny při ukládání pokuty za spáchání správního deliktu.

IV. K uložení sankce

51. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

52. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel svým postupem opakovaně naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

53. Z obsahu tohoto rozhodnutí vyplývá, že se zadavatel dopustil celkem osmi správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona uvedených ve výrocích I. až VIII. tohoto rozhodnutí, tím, že

• při zadávání části A veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 147a odst. 2 zákona, neboť smlouvu na část A veřejné zakázky neuveřejnil na svém profilu ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva se společností První hanácká BOW byla uzavřena dne 28. 1. 2014, přičemž na svém profilu uvedenou smlouvu uveřejnil až dne 26. 5. 2014,
• při zadávání části B veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 147a odst. 2 zákona, neboť smlouvu na část B veřejné zakázky neuveřejnil na svém profilu ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva s Ing. Piskačem byla uzavřena dne 28. 1. 2014, přičemž na svém profilu uvedenou smlouvu uveřejnil až dne 26. 5. 2014,
• při zadávání části D veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 147a odst. 2 zákona, neboť smlouvu na část D veřejné zakázky neuveřejnil na svém profilu ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva se společností INOX KT byla uzavřena dne 28. 1. 2014, přičemž na svém profilu uvedenou smlouvu uveřejnil až dne 26. 5. 2014,
• při zadávání části E veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 147a odst. 2 zákona, neboť smlouvu na část E veřejné zakázky neuveřejnil na svém profilu ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva se společností TechnoBank byla uzavřena dne 31. 1. 2014, přičemž na svém profilu uvedenou smlouvu uveřejnil až dne 26. 5. 2014,
• při zadávání části A veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 85 odst. 4 zákona, neboť písemnou zprávu o části A veřejné zakázky neuveřejnil na svém profilu ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva se společností První hanácká BOW byla uzavřena dne 28. 1. 2014, přičemž písemnou zprávu o části A veřejné zakázky na svém profilu uveřejnil až dne 26. 5. 2014,

• při zadávání části B veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 85 odst. 4 zákona, neboť písemnou zprávu o části B veřejné zakázky neuveřejnil na svém profilu ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva s Ing. Piskačem byla uzavřena dne 28. 1. 2014, přičemž písemnou zprávu o části B veřejné zakázky na svém profilu uveřejnil až dne 26. 5. 2014,

• při zadávání části D veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 85 odst. 4 zákona, neboť písemnou zprávu o části D veřejné zakázky neuveřejnil na svém profilu ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva se společností INOX KT byla uzavřena dne 28. 1. 2014, přičemž písemnou zprávu o části D veřejné zakázky na svém profilu uveřejnil až dne 26. 5. 2014,
• při zadávání části E veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 85 odst. 4 zákona, neboť písemnou zprávu o části E veřejné zakázky neuveřejnil na svém profilu ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva se společností TechnoBank byla uzavřena dne 31. 1. 2014, přičemž písemnou zprávu o části E veřejné zakázky na svém profilu uveřejnil až dne 26. 5. 2014.

54. Podle § 121 odst. 3 zákona – ve znění účinném ke dni zahájení zadávacího řízení – odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

55. Podle ust. čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny, které stanoví, že trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán a pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější, zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty.

56. V tomto případě došlo před zahájením správního řízení s účinností ke dni 6. 3. 2015 ke změně ustanovení § 121 odst. 3 zákona, který nově uvádí, že „odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán“. Úřad proto v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době zahájení správního řízení), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožnoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s delším odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl.

57. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl dne 3. 3. 2015, kdy obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele. Ke spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. až III. tohoto rozhodnutí došlo dne 13. 2. 2014, kdy marně uplynula lhůta pro uveřejnění smluv na veřejnou zakázku na profilu zadavatele. Ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku IV. tohoto rozhodnutí došlo dne 18. 2. 2014, kdy marně uplynula lhůta pro uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku na profilu zadavatele. Ke spáchání správních deliktů uvedených ve výroku V. až VII. tohoto rozhodnutí došlo dne 13. 2. 2014, kdy marně uplynula lhůta pro uveřejnění písemných zpráv na profilu zadavatele. Ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku VIII. tohoto rozhodnutí došlo dne 18. 2. 2014, kdy marně uplynula lhůta pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele. Správní řízení ve věci možného spáchání správních deliktů bylo zahájeno dne 18. 5. 2015. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla.

58. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až VIII. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku sp. zn. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku sp. zn. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a sp. zn. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

59. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

60. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

61. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

62. V daném případě se zadavatel dopustil osmi správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, za něž lze v souladu s citovaným ustanovením § 120 odst. 2 písm. b) zákona uložit pokutu do 20 000 000 Kč.

63. Vzhledem k tomu, že se jedná o správní delikty, pro které je stanovena stejná horní sazba výše pokuty, nelze podle tohoto hlediska ukládat sankci za závažnější ze spáchaných deliktů. V daném případě je však nutné s ohledem na použití zásady absorpce uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů a k dalším přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.

64. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a ke správním deliktům uvedeným ve výrocích II. až VIII. tohoto rozhodnutí s ohledem na použití zásady absorpce přihlédl v rámci přitěžujících okolností.

65. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

66. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán).

67. Pokud jde o způsob spáchání správního deliktu, Úřad především uvádí, že v daném případě došlo postupem zadavatele k porušení povinnosti uveřejnění, jež je projevem zásady transparentnosti zadávacího řízení, tedy základního principu provázejícího postup zadavatele, ovšem nelze konstatovat, že by zadavatel zcela ignoroval existenci zákona. Jednalo se tedy v tomto případě o správní delikt, který nedosahuje nejvyššího stupně závažnosti. Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání správního deliktu. Tím, že zadavatel v daném případě uveřejnil po zákonné lhůtě na svém profilu smlouvu na veřejnou zakázku, byla způsobena situace, kdy byla ztížena možnost kontroly (ať už širší veřejností či k tomu příslušnými orgány) postupu zadavatele z hlediska dodržování principu hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji. Ve vztahu ke všem spáchaným správním deliktům však Úřad dodává, že jejich negativní dopad byl do jisté míry limitován, neboť zadavatel, přestože nikoli ve lhůtě dle zákona, uveřejnil na svém profilu smlouvy i písemné zprávy o veřejné zakázce alespoň později. Byť tedy není tento postup zadavatele způsobilý zhojit jeho pochybení, snižuje negativní následky nezákonného postupu zadavatele, neboť veřejná kontrola byla, byť později, než zákon předpokládá, umožněna.

68. Co se týče okolností, za nichž byl správní delikt spáchán, považuje Úřad za přitěžující skutečnost, že se zadavatel dopustil rovněž spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích II. až VIII. tohoto rozhodnutí. Za polehčující okolnost lze považovat skutečnosti, že zadavatel odeslal dne 3. 2. 2014, tedy méně než 7 dní po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, oznámení o zadání veřejné zakázky do Věstníku veřejné zakázky, z čehož je možno usuzovat, že nebylo záměrem zadavatele ztěžovat kontrolu jeho postupu ze strany veřejnosti či Úřadu ani porušení zásady transparentnosti. Za přitěžující okolnost naopak Úřad pokládá to, že zadavatel uveřejnil smlouvu na veřejnou zakázku se zpožděním 103 dnů, tedy zpožděním značným, kterým byla kontrola ze strany veřejnosti zpožděna o více než tři měsíce.

69. Při určení výše pokuty přihlédl Úřad rovněž k hodnotě předmětné veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou (čím vyšší jsou výdaje, tím vyšší je zájem společnosti na dodržování uveřejňovacích povinností ze strany zadavatele, resp. tím vyšší je míra ohrožení účelného vynakládání veřejných prostředků). S ohledem na zmíněné je pak třeba při úvahách o výši sankce zohlednit hodnotu veřejné zakázky, neboť zjevně není na místě ukládat sankci ve výši nepřiměřené samotné hodnotě veřejné zakázky. Úřad konstatuje, že výši uložené sankce pokládá za přiměřenou právě i ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky (pro část A veřejné zakázky stanovena na 329 753 Kč), v průběhu jejíhož zadávání se zadavatel správního deliktu dopustil.

70. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad přihlédl i k finančním možnostem zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z výroční zprávy zadavatele za školní rok 2013/2014 vyplývá, že zadavatel disponoval příjmy ve výši 36 185 516,13 Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze považovat za likvidační.

71. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Je tedy třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. S přihlédnutím k následkům spáchání správního deliktu a k nutnosti naplnění sankčních účinků nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel, nemůže-li uhradit pokutu z rozpočtových zdrojů, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav. Pokuta uložená zadavateli tak naplňuje dostatečně obě funkce.

72. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad uložil pokutu ve výši 20 000,- Kč uvedenou ve výroku IX. tohoto rozhodnutí.

73. Pokuta uložená ve výroku IX. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

Integrovaná střední škola technická Vysoké Mýto, Mládežnická 380, 566 01 Vysoké Mýto

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy