číslo jednací: S0335/2015/VZ-19559/2015/521/ZKu

• Instance: I.
• Věc: Zajištění dodávek tabulek registračních značek
• Účastníci:
  1. Česká republika – Ministerstvo dopravy
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 11. 8. 2015

Č. j.: ÚOHS-S0335/2015/VZ-19559/2015/521/ZKu

Brno 24. července 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 9. 6. 2015 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, cit. zadavatelem při zadávání veřejné zakázky „Zajištění dodávek tabulek registračních značek“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 7. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 7. 2014 pod ev. č. zakázky 489300, ve znění oprav uveřejněných dne 23. 7. 2014, 11. 8. 2014, 8. 9. 2014 a 5. 11. 2014, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 7. 2014 pod ev. č. 2014/S 136-243880, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 7. 2014 pod ev. č. 2014/S 142-254193, 14. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 155-278023, 11. 9. 2014 pod ev. č. 2014/S 174-307288 a 7. 11. 2014 pod ev. č. 2014/S 215-380277,

rozhodl takto:

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v ust. § 85 odst. 4 citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele (viz https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilMD) písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce „Zajištění dodávek tabulek registračních značek“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 7. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 7. 2014 pod ev. č. zakázky 489300, ve znění oprav uveřejněných dne 23. 7. 2014, 11. 8. 2014, 8. 9. 2014 a 5. 11. 2014, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 7. 2014 pod ev. č. 2014/S 136-243880, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 7. 2014 pod ev. č. 2014/S 142-254193, 14. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 155-278023, 11. 9. 2014 pod ev. č. 2014/S 174-307288 a 7. 11. 2014 pod ev. č. 2014/S 215-380277, do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od zrušení zadávacího řízení dne 9. 2. 2015, tedy do 24. 2. 2015, nýbrž až dne 30. 3. 2015.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1 – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 5 000,-  Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 14. 7. 2014 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené zadávací řízení na veřejnou zakázku „Zajištění dodávek tabulek registračních značek“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 15. 7. 2014 pod ev. č. zakázky 489300, ve znění oprav uveřejněných dne 23. 7. 2014, 11. 8. 2014, 8. 9. 2014 a 5. 11. 2014, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 7. 2014 pod ev. č. 2014/S 136-243880, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 7. 2014 pod ev. č. 2014/S 142-254193, 14. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 155-278023, 11. 9. 2014 pod ev. č. 2014/S 174-307288 a 7. 11. 2014 pod ev. č. 2014/S 215-380277 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Zadavatel v části 2.2. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace stanovil, že „[p]ředmětem této veřejné zakázky jsou dodávky tabulek registračních značek a další související služby, jež budou poskytovány na základě Rámcové smlouvy o dílo se Zadavatelem značek (dále jen ,Smlouva´), které budou splňovat veškeré zákonné a technické požadavky. Dodávky tabulek registračních značek budou probíhat podle vyhlášky MD č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel, ve znění pozdějších předpisů, které odpovídá Příloha č. 2 této zadávací dokumentace.“

3. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel uvedl v zadávací dokumentaci nejnižší nabídkovou cenu bez DPH.

4. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel obdržel nabídky od čtyř uchazečů.

5. Rozhodnutím ze dne 9. 2. 2015 zadavatel zrušil podle ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

6. Vzhledem k tomu, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona příslušný k dohledu nad dodržováním zákona, z dokumentace o veřejné zakázce získal pochybnost, zda zadavatel postupoval v souladu s ust. § 85 odst. 4 zákona, tedy zda uveřejnil písemnou zprávu zadavatele ve lhůtě stanovené zákonem, když ji na svém profilu uveřejnil dne 30. 3. 2015, oznámil zadavateli, který je jediným účastníkem správního řízení, přípisem č. j.  ÚOHS-S0335/2015/VZ-13622/2015/521/ZKu ze dne 8. 6. 2015 zahájení správního řízení z moci úřední, přičemž doručením oznámení o zahájení správního řízení dne 9. 6. 2015 bylo téhož dne ve smyslu ust. § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), ve spojení s ust. § 113 zákona správní řízení zahájeno. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0335/2015/VZ-13629/2015/521/ZKu ze dne 8. 6. 2015 zadavateli stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení. Dne 19. 6. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne.

Vyjádření zadavatele

7. Zadavatel se ke správnímu řízení vyjádřil dopisem ze dne 19. 6. 2015, ve kterém uvedl, že si je vědom svého pochybení, přičemž neprodleně po zjištění tohoto pochybení učinil kroky k jeho nápravě, když předmětnou písemnou zprávu zadavatele na svém profilu dodatečně uveřejnil. K pochybení spočívajícím v pozdním uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele došlo dle zadavatele zejména v důsledku nezaviněných objektivních okolností, kterými byly zásadní organizační změny v odboru, jenž zadával předmětnou veřejnou zakázku, přičemž se dle zadavatele jedná o pochybení administrativního charakteru.

8. Zadavatel dále uvedl, že v souladu se zákonem v den vydání rozhodnutí o zrušení předmětného zadávacího řízení (9. 2. 2015) odeslal do Věstníku veřejných zakázek oznámení o zrušení zadávacího řízení, které bylo uveřejněno dne 10. 2. 2015. Zadavatel dodává, že průběh předmětného zadávacího řízení byl dozorován Úřadem v rámci probíhajícího správního řízení vedeného pod sp. zn. S1050/2014/VZ. S ohledem na výše uvedené skutečnosti má tedy zadavatel za to, že jeho postup byl zcela transparentní a nelze v něm spatřovat společenskou nebezpečnost.

9. Zadavatel dále ve vyjádření v souvislosti s možným uložením pokuty odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu a poukazuje na skutečnost, že se dopustil pouze jednoho pochybení, které navíc odstranil 34. den po uplynutí patnáctidenní zákonné lhůty stanovené v ust. § 85 odst. 4 zákona. Zadavatel zdůrazňuje, že šetřená veřejná zakázka byla zadávána v otevřeném řízení, tj. nejtransparentnější možnou formou, přičemž zadavatel včas uveřejnil oznámení o zrušení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek.

10. Zadavatel dále uvedl, že uchazeči o veřejnou zakázku byli s důvody zrušení předmětného zadávacího řízení seznámeni prostřednictvím samotného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 9. 2. 2015, přičemž právě důvod zrušení zadávacího řízení je dle názoru zadavatele jedinou podstatnou informací v písemné zprávě zadavatele, jelikož na realizaci veřejné zakázky nebyla uzavřena žádná smlouva. V důsledku zrušení zadávacího řízení tudíž dle názoru zadavatele nebyly na realizaci veřejné zakázky vynaloženy ani žádné prostředky z veřejných zdrojů, proto v šetřeném případě nelze hovořit o zájmu společnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků. Rovněž dle zadavatele nelze hovořit o ohrožení zájmu společnosti na seznámení se s výsledkem zadávacího řízení, neboť zadavatel řádně a včas odeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek. Vzhledem k tomu, že veřejnost měla možnost seznámit se s výsledkem zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek, byl dle názoru zadavatele zachován princip veřejné publicity.

11. Závěrem vyjádření zadavatel dodává, že stupeň společenské nebezpečnosti včasného neuveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele je v šetřeném případě nepatrný, pročež nemohlo dojít k naplnění materiální stránky správního deliktu, a z toho důvodu zadavatel očekává, že Úřad bude postupovat v souladu se zásadami proporcionality a legitimního očekávání a správní řízení dle ust. § 117a zákona zastaví.

Další průběh správního řízení

12. Usnesením č. j. ÚOHS-S0335/2015/VZ-15984/2015/521/ZKu ze dne 29. 6. 2015 Úřad stanovil zadavateli lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve stanovené lhůtě ani později nevyjádřil.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

13. Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, informací obsažených na profilu zadavatele a vyjádření zadavatele dospěl ve výroku I. tohoto rozhodnutí k závěru, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ust. § 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele (viz https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilMD) písemnou zprávu zadavatele o předmětné veřejné zakázce do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od zrušení zadávacího řízení dne 9. 2. 2015, tedy do 24. 2. 2015, nýbrž až dne 30. 3. 2015. K tomu Úřad uvádí následující skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

14. Podle ust. § 85 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu.

15. Podle ust. § 85 odst. 4 zákona písemnou zprávu zadavatel uveřejní na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

Shrnutí relevantních skutečností

16. Rozhodnutím ze dne 9. 2. 2015 zadavatel zrušil podle ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku, přičemž v odůvodnění tohoto rozhodnutí mj. uvedl, že ho ke zrušení zadávacího řízení přiměly dvě základní skupiny důvodů, a to „(i) časová náročnost předmětného zadávacího řízení, jejímž důsledkem je ta skutečnost, že předmět zadávacího řízení, jak byl vymezen v zadávacích podmínkách co do svého rozsahu, již nepředstavuje pro zadavatele přínos, jejž od něj zadavatel očekával v okamžiku zahájení zadávacího řízení, přičemž zadavatel v nynější fázi zadávacího řízení již nemá možnost provést odpovídající změny zadávacích podmínek, a (ii) vědomost zadavatele o tom, že svým postupem v zadávacím řízení, zejména stanovením některých zadávacích podmínek mohl způsobit ovlivnění okruhu potenciálních uchazečů o realizaci předmětné veřejné zakázky, a tím i zákonnost zadávacího řízení“.

17. Z profilu zadavatele (dostupném na internetové adrese https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilMD) 

vyplývá, že písemná zpráva zadavatele byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 30. 3. 2015, tedy 49 dní po ukončení, resp. zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

K uveřejnění písemné zprávy zadavatele

18. Úřad k povinnosti zadavatele uveřejnit zákonem stanovené dokumenty, které jsou v souvislosti se zadávacím řízením vyhotovovány, nejprve v obecné rovině uvádí,že uveřejňování je jedním ze základních nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tato povinnost má své opodstatnění i z hlediska možnosti veřejné kontroly.

19. Aby mohl být proces zadávání veřejné zakázky považován za transparentní a mohla proběhnout i následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je zákon mj. postaven), což je podmíněno i zákonem stanovenými povinnostmi zadavatele souvisejícími s uveřejňováním různých dokumentů pořízených v souvislosti se zadávacím řízením. Cílem tzv. uveřejňovacích povinností je mimo jiné umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými prostředky (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením povinnosti uveřejnění se zadavatel dopouští správního deliktu, za který hrozí zadavateli sankce, aniž by nesplnění předmětné povinnosti muselo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Informace shromážděné prostřednictvím zákonem stanovené povinnosti uveřejňování pak taktéž slouží ke statistickému vyhodnocování veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie.

20. Jedním z dokumentů, který se významně podílí na informování veřejnosti o průběhu celého zadávacího řízení, jakož i o výsledku zadávacího řízení, je písemná zpráva zadavatele, jejíž minimální obsahové náležitosti upravuje ust. § 85 odst. 2 zákona. Dle ust. § 85 odst. 4 zákona je zadavatel povinen písemnou zprávu o každé veřejné zakázce uveřejnit na svém profilu nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení. Pro úplnost Úřad uvádí, že pod pojem „ukončení zadávacího řízení“ lze podřadit uzavření smlouvy na realizaci veřejné zakázky či zrušení zadávacího řízení.

21. V šetřeném případě zadavatel zrušil zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku rozhodnutím ze dne 9. 2. 2015. Zadavatel tak byl dle § 85 odst. 4 zákona povinen uveřejnit na svém profilu písemnou zprávu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, resp. od zrušení zadávacího řízení, tj. byl povinen tak učinit do 24. 2. 2015. Z profilu zadavatele však vyplývá, že písemná zpráva zadavatele o předmětné veřejné zakázce byla na profilu zadavatele uveřejněna až dne 30. 3. 2015, tedy 49 dní po zrušení zadávacího řízení.

22. S ohledem na vše výše uvedené Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ust. § 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele (viz https://www.egordion.cz/ nabidkaGORDION/profilMD) písemnou zprávu zadavatele o předmětné veřejné zakázce do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od zrušení zadávacího řízení dne 9. 2. 2015, tedy do 24. 2. 2015, nýbrž až dne 30. 3. 2015.

K argumentaci zadavatele

23. K námitce zadavatele, že v důsledku zrušení zadávacího řízení nebyly na realizaci veřejné zakázky vynaloženy žádné prostředky z veřejných zdrojů, a proto v šetřeném případě nelze hovořit o zájmu společnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků, přičemž nelze hovořit ani o ohrožení zájmu společnosti na seznámení se s výsledkem zadávacího řízení, neboť zadavatel řádně a včas odeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek, uvádí Úřad následující. Písemná zpráva zadavatele neslouží, jak již bylo uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, pouze k zaznamenání výsledku zadávacího řízení v návaznosti na uzavření smlouvy na realizaci veřejné zakázky s vybraným uchazečem, ale i k informování veřejnosti o celém průběhu zadávání veřejné zakázky, se kterým jsou rovněž spojeny výdaje z veřejných rozpočtů, neboť si lze jen těžko představit zadávací řízení, s jehož administrací nejsou spojeny žádné náklady. Pro úplnost Úřad dodává, že veřejnost měla sice možnost seznámit se s výsledkem (zrušením) zadávacího řízení z oznámení o zrušení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek, nicméně zde nejsou podrobně rozepsány důvody, které zadavatele ke zrušení zadávacího řízení vedly. Ty jsou podrobně rozepsány (a tedy přístupné veřejnosti) až v písemné zprávě zadavatele, ve které je má zadavatel dle ust. § 85 odst. 2 písm. h) zákona povinnost uvést.

24. K námitce zadavatele, že stupeň společenské nebezpečnosti včasného neuveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele je v šetřeném případě nepatrný, pročež nemohlo dojít k naplnění materiální stránky správního deliktu, uvádí Úřad následující. K naplnění materiální stránky správního deliktu se vyjádřil Nejvyšší správní soud např. v rozsudku sp. zn. 9 As 34/2012 ze dne 9. 9. 2012, kde uvádí: „[v] zásadě totiž platí, že v případě správních deliktů je jejich materiální stránka dána již samotným naplněním skutkové podstaty deliktu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2009, č. j. 5 As 104/2008-45, nebo rozsudek ze dne 30. 3. 2011, č. j. 1 Afs 14/2011-62). Až ve chvíli, kdy se jedná o případ, v němž je sporné, zda konkrétní společenská nebezpečnost [ne]dosahuje ani minimální hranice typové nebezpečnosti, je nezbytné, aby se správní orgán zabýval materiální stránkou správního deliktu i v odůvodnění svého rozhodnutí. (….) Obecně je přitom nutno vycházet z premisy, že  již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň společenské nebezpečnosti zpravidla vyšší než nepatrný (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 1996, sp. zn. 1 Tzn 2/96). (….) Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném rozsudku prvního senátu, obzvláště u správních deliktů, jejichž naplnění nevyžaduje zavinění, nebudou mít okolnosti obvykle zkoumané v souvislosti s konkrétní společenskou nebezpečností (míra zavinění, vztah pachatele k jednání, způsob spáchání atd.) žádný vliv na naplnění materiální stránky deliktu. Tyto zvláštní okolnosti daného případu však nezůstanou bez povšimnutí, ale budou správním orgánem hodnoceny při stanovení výše sankce“.

25. V souladu s výše uvedenými závěry Nejvyššího správního soudu lze tedy obecně vycházet z toho, že jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem za  správní delikt, naplňuje v běžně se vyskytujících případech materiální znak správního deliktu, neboť takové jednání porušuje či ohrožuje určitý zájem společnosti. Pokud se však dle výše citovaného rozsudku k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty správního deliktu, přidruží další významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti, nedojde k naplnění materiálního znaku správního deliktu a takové jednání potom nemůže být označeno za správní delikt. Úřad v této souvislosti konstatuje, že materiální stránku správního deliktu v šetřeném případě tvoří škodlivé následky spočívající v ohrožení zájmu společnosti na včasném seznámení se s celým průběhem a výsledkem (zrušením) zadávacího řízení, jakož i s důvody, které zadavatele ke zrušení zadávacího řízení vedly, neboť ty jsou podrobně rozepsány (a tedy přístupné veřejnosti) až právě v písemné zprávě zadavatele, ve které je má zadavatel dle ust. § 85 odst. 2 písm. h) zákona povinnost uvést. V šetřeném případě Úřad neshledal žádné okolnosti, jež by vylučovaly, že postupem zadavatele spočívajícím v pozdním uveřejnění písemné zprávy zadavatele v rozporu s ust. § 85 odst. 4 zákona nebyl ohrožen zájem společnosti na včasném seznámení se s průběhem, výsledkem zadávacího řízení a důvody zrušení zadávacího řízení. Za takové skutečnosti nelze považovat ani zadavatelem uváděné okolnosti, jejichž relevantností se již Úřad zabýval v bodu 23. odůvodnění tohoto rozhodnutí (údajná neexistence nákladů vynaložených v souvislosti s veřejnou zakázkou či včasné odeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek). Pro úplnost Úřad dodává, že ani to, že zadavatel seznámil uchazeče o veřejnou zakázku s důvody zrušení zadávacího řízení prostřednictvím rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 9. 2. 2015, nelze považovat za skutečnost vylučující naplnění materiální stránky správního deliktu, neboť s důvody zrušení předmětného zadávacího řízení byl seznámen právě pouze úzký okruh čtyř uchazečů o veřejnou zakázku, nikoliv širší veřejnost. Naplnění formální stránky již bylo Úřadem prokázáno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí (bod 21. a 22. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

26. K tvrzení zadavatele, že k pochybení spočívajícím v pozdním uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele došlo zejména v důsledku nezaviněných objektivních okolností, kterými byly zásadní organizační změny v odboru, jenž zadával předmětnou veřejnou zakázku, Úřad uvádí, že tato skutečnost nemůže mít vliv na odpovědnost zadavatele za spáchání správního deliktu, neboť skutková podstata již byla naplněna a odpovědnost zadavatele za správní delikt je koncipována jako odpovědnost objektivní, tedy nezávislá na zavinění. Již pouze pro úplnost Úřad dodává, že za průběh zadávacího řízení je odpovědný zadavatel – Ministerstvo dopravy – jako celek a nikoliv jeho jednotlivé odbory, proto organizační změny na jednom odboru zadavatele lze těžko označit za nezaviněné objektivní okolnosti.

27. K tvrzení zadavatele, že průběh zadávacího řízení byl dozorován Úřadem v tehdy probíhajícím správním řízení a má tedy za to, že jeho postup byl zcela transparentní, Úřad poznamenává, že společné správní řízení vedené pod sp. zn. S1050,1086/2014/VZ bylo zahájené na základě návrhů směřujícím proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky a bylo usnesením č. j. ÚOHS-S1050,1086/2014/VZ-4147/2015/521/ZKu ze dne 12. 2. 2015 zastaveno podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, neboť návrhy se staly zjevně bezpředmětnými právě z důvodu zrušení předmětného zadávacího řízení. Ve společném správním řízení vedeném pod sp. zn. S1050,1086/2014/VZ tak nebyl přezkoumáván postup zadavatele následující po zrušení předmětného zadávacího řízení.

Ke spáchání správního deliktu

28. Podle ust. § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

29. Vzhledem k tomu, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ust. § 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele (viz https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilMD) písemnou zprávu zadavatele o předmětné veřejné zakázce do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od zrušení zadávacího řízení dne 9. 2. 2015, tedy do 24. 2. 2015, nýbrž až dne 30. 3. 2015, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K uložení sankce

30. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel tím, že nedodržel postup stanovený v ust. § 85 odst. 4 zákona (viz výše), naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

31. Podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době spáchání správního deliktu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne 6. 3. 2015 novelizováno, tudíž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době vydání tohoto rozhodnutí odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

32. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. Zadavatel se správního deliktu dopustil dne 24. 2. 2015, kdy marně uplynula lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele, přičemž správní řízení bylo zahájeno dne 9. 6. 2015. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

33. Podle ust. § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

34. V posuzovaném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, přičemž za jeho spáchání lze zadavateli uložit pokutu do 20 000 000 Kč.

35. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

36. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán).

37. Pokud jde o způsob spáchání správního deliktu, Úřad především uvádí, že v daném případě došlo postupem zadavatele k porušení povinnosti uveřejnění, jež je projevem zásady transparentnosti zadávacího řízení, tedy základního principu provázejícího postup zadavatele, ovšem nelze konstatovat, že by zadavatel zcela ignoroval existenci zákona jako takového, nebo že by zcela rezignoval na splnění uveřejňovacích povinností komplexně. Jednalo se tedy v tomto případě o správní delikt nedosahující nejvyšší intenzity závažnosti.

38. Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání správního deliktu. Tím, že zadavatel v daném případě neuveřejnil na svém profilu písemnou zprávu zadavatele v zákonem stanovené lhůtě, byla způsobena situace, kdy byla ztížena možnost kontroly (ať už širší veřejností či k tomu příslušnými orgány) postupu zadavatele z hlediska dodržování principu hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji.

39. Co se týče okolností, za nichž byl správní delikt spáchán, Úřad po posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech shledal při stanovení výše pokuty jako přitěžující okolnost, že zadavatel uveřejnil písemnou zprávu zadavatele na svém profilu až poté, co byl na toto možné pochybení upozorněn Úřadem v souvislosti s žádostí o vyjádření se k podnětu, ve kterém bylo neuveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele namítáno. Úřad ale shledal při stanovování výše pokuty i polehčující okolnost spočívající v tom, že zadavateldne 9. 2. 2015, tedy ve stejný den, kdy rozhodl o zrušení předmětného zadávacího řízení, odeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, z čehož je možné usuzovat, že nebylo záměrem zadavatele ztěžovat kontrolu jeho postupu ze strany veřejnosti či Úřadu, neboť zveřejněním oznámení o zrušení zadávacího řízení byla určitá míra kontroly zachována, byť na úrovni neodpovídající zákonným požadavkům (viz výše bod 23. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

40. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta může jevit jako krajně „nespravedlivá“, přičemž pokuty, jež mají likvidační charakter, jsou nepřípustné. V této souvislosti Úřad přihlédl i k finančním možnostem zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z rozpočtu zadavatele na rok 2015[1]Úřad naznal, že s ohledem na objem finančních zdrojů, se kterými zadavatel ročně hospodaří (pro rok 2015 se jedná o částku 6 170 434 000,- Kč), nepředstavuje pokuta ve výši 5000,- Kč pokutu likvidační.

41. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Je tedy třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. S přihlédnutím k následkům spáchání správního deliktu a k nutnosti naplnění sankčních účinků nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel, nemůže-li uhradit pokutu z rozpočtových zdrojů, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav. Výše uložené pokuty, stanovená při samé dolní hranici maximální zákonné výše, je vzhledem k okolnostem případu přiměřená a naplňuje dostatečně obě funkce.

42. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

43. Pokuta uložená ve výroku II. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží:

Česká republika – Ministerstvo dopravy, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Dostupný na: http://www.mdcr.cz/cs/Legislativa/Ekonomika+a+finance/Rozpocet/rozpocet.htm