číslo jednací: R158/2015/VZ-21142/2015/323/KKř
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Park Hvězdička a Nízkoprahové centrum v parku Hvězdička – dodávka vnitřního vybavení |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2015 |
| Datum nabytí právní moci | 12. 8. 2015 |
| Související rozhodnutí | S469/2014/VZ-11259/2015/542/RNi R158/2015/VZ-21142/2015/323/KKř |
| Dokumenty |  2015_R158.pdf 420 KB |
|
Č. j.: ÚOHS-R158/2015/VZ-21142/2015/323/KKř |
|
10. srpna 2015 |
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 27. 5. 2015, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, podaném navrhovatelem –
-
READY INTERIER s.r.o., IČO 28787943, se sídlem Vocelova 1135/4, 500 02 Hradec Králové, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 3. 6. 2014 Mgr. Janou Klosovou, advokátkou, ev. č. 8730, se sídlem tř. Svobody 645/2, 779 00 Olomouc,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S469/2014/VZ-11259/2015/542/RNi ze dne 11. 5. 2015, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v druhé části nazvané „Park Hvězdička a Nízkoprahové centrum v parku Hvězdička – dodávka vnitřního vybavení“ podlimitní veřejné zakázky „Park Hvězdička a Nízkoprahové centrum v parku Hvězdička“, zadávané zadavatelem –
-
Statutární město Brno, IČO 44992785, se sídlem Dominikánské nám. 196/1, 602 00 Brno,
v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 16. 1. 2014 a uveřejněno dne 21. 1. 2014 pod ev. č. 361160, a za účasti vybraného uchazeče –
-
ČEGAN s.r.o., IČO 26274744, se sídlem Husova 1693/35, 664 51 Šlapanice, ve správním řízení zastoupeného na základě generální plné moci ze dne 26. 5. 2014 JUDr. Filipem Horákem, advokátem, ev. č. 4441, se sídlem Radnická 376/11, 602 00 Brno,
jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S469/2014/VZ-11259/2015/542/RNi ze dne 11. 5. 2015,
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel, jímž je Statutární město Brno, IČO 44992785, se sídlem Dominikánské nám. 196/1, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel“), odeslal podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] do Věstníku veřejných zakázek dne 16. 1. 2014 a uveřejnil dne 21. 1. 2014 pod ev. č. 361160 oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání podlimitní veřejné zakázky „Park Hvězdička a Nízkoprahové centrum v parku Hvězdička“.
2. Z bodu 1) Přílohy B oznámení o zakázce vyplývá, že předmětem druhé části veřejné zakázky nazvané „Park Hvězdička a Nízkoprahové centrum v parku Hvězdička – dodávka vnitřního vybavení“ (dále jen „veřejná zakázka“) byla dodávka a montáž vnitřního vybavení pro nízkoprahové centrum v parku Hvězdička, která bude provedena dle projektové dokumentace.
3. V bodě 6.3 „Technické kvalifikační předpoklady podle § 56 zákona“ zadávací dokumentace je k veřejné zakázce uvedeno, že zadavatel s odkazem na § 56 odst. 1 písm. a) zákona požaduje seznam uchazečem v posledních 3 letech realizovaných zakázek s obdobným předmětem plnění, tj. interiérové vybavení prostor, a to s uvedením jejich obsahu, rozsahu a doby poskytnutí. Přílohou tohoto seznamu musí být osvědčení vydané či podepsané veřejným zadavatelem, pokud bylo zboží dodáno veřejnému zadavateli, osvědčení vydané jinou osobou, pokud bylo zboží dodáno jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele, není-li možné získat od této osoby (z důvodů spočívajících na její straně) osvědčení. Zadavatel stanovil, že minimální úroveň tohoto technického kvalifikačního předpokladu činí 3 kompletně realizované zakázky v samostatné výši min. 0,7 mil. Kč bez DPH.
4. Z formuláře pro prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů, který je součástí nabídky vybraného uchazeče, plyne, že vybraný uchazeč prokazoval prostřednictvím subdodavatele, jímž je společnost Potrusil s.r.o., IČO 25310119, se sídlem Hybešova 1647/51, 66451 Šlapanice (dále jen „subdodavatel“ nebo „zhotovitel“), technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona, tedy předložení seznamu významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech.
5. V nabídce vybraného uchazeče je doložena smlouva o smlouvě budoucí uzavřená dne 10. 2. 2014 mezi vybraným uchazečem a subdodavatelem (dále jen „smlouva o smlouvě budoucí“). Podle článku 3.1 smlouvy o smlouvě budoucí je předmětem této smlouvy o dílo výroba prvků interiéru a odborný dohled při montáži v rozsahu stanoveném technickou specifikací předmětné veřejné zakázky. Tamtéž v článku 3.2 je uvedeno, že pro účely výroby prvků interiéru poskytne vybraný uchazeč subdodavateli pracovníky se sníženou pracovní schopností na provádění pomocných prací při výrobě, zejména v předmontáži a kompletaci výrobku.
6. V protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 13. 3. 2014 je v bodě 2. „Posouzení kvalifikace (dle § 59 a následujícího zákona)“ k prokázání kvalifikace vybraným uchazeče uvedeno, že vybraný uchazeč prokázal splnění kvalifikačních předpokladů v požadovaném rozsahu a nebude požádán k dalšímu objasnění informací či dokladů prokazujících splnění kvalifikace, které předložil ve své nabídce.
7. Z potvrzení vydaného Úřadem práce České republiky – Krajskou pobočkou v Brně dne 22. 1. 2014 vyplývá, že uchazeč ČEGAN s.r.o., IČO 26274744, se sídlem Husova 1693/35, 664 51 Šlapanice (dále jen „vybraný uchazeč“) byl v období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 zaměstnavatelem zaměstnávajícím více jak 25 zaměstnanců, z nichž více než 50 % zaměstnanců byly osoby se zdravotním postižením, přičemž stavy uvedené v předmětném potvrzení zjišťoval zaměstnavatel jako průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců.
8. V bodě 6. „Popis hodnocení nabídek včetně odůvodnění“ zprávy o posouzení a hodnocení nabídek je uvedeno, že komise pro hodnocení nabídek provedla hodnocení v souladu s § 78 odst. 1 písm. b) zákona podle základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny, přičemž hodnocena byla celková nabídková cena za realizaci předmětu veřejné zakázky bez DPH. Vybraný uchazeč ve své nabídce doložil doklady splňující požadavky plynoucí z § 101 zákona, tj. potvrzení Úřadu práce o zaměstnání zdravotně postižených zaměstnanců, díky čemuž měl podle názoru hodnotící komise při hodnocení nabídky nárok na snížení výše nabídkové ceny o 15 %. Dne 30. 4. 2014 zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče, o čemž byli všichni uchazeči v souladu s § 81 odst. 3 zákona informováni oznámením ze dne 2. 5. 2014.
9. Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 30. 4. 2014 podal navrhovatel READY INTERIER s.r.o., IČO 28787943, se sídlem Vocelova 1135/4, 500 02 Hradec Králové (dále jen „navrhovatel“) námitky, jímž zadavatel nevyhověl. Následně byl dne 6. 6. 2014 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) doručen návrh navrhovatele na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a návrh na nařízení předběžného opatření. Tímto dnem bylo ve smyslu § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení.
10. Dne 14. 7. 2014 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S469/2014/VZ-14725/2014/513/RNi, jímž zadavateli nařídil předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
Původní rozhodnutí Úřadu
11. Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů a na základě vlastního zjištění vydal dne 26. 8. 2014 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S469/2014/VZ-18020/2014/513/RNi (dále jen „původní rozhodnutí Úřadu“), kterým rozhodl tak, že se návrh navrhovatele ze dne 5. 6. 2014 podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odst. 1 a 2 tohoto ustanovení zákona.
12. Úřad se v odůvodnění původního rozhodnutí Úřadu podrobně zabýval splněním požadavků vybraného uchazeče podle § 101 zákona, přičemž ve světle relevantních skutečností dospěl k závěru, že vybraný uchazeč pro uplatnění zvýhodnění při hodnocení nabídek splnil všechny zákonem stanovené požadavky a skutečnost, že při prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů využil subdodavatele, mu nelze přikládat k tíži, neboť zákon tuto možnost nevylučuje a zadavatel si v zadávací dokumentaci nevyhradil, že by některá část plnění neměla být plněna subdodavatelsky.
13. Původní rozhodnutí Úřadu mimo jiné uvádí, že v souvislosti s prokázáním splnění chybějící části kvalifikace subdodavatelem předložil vybraný uchazeč v nabídce smlouvu o smlouvě budoucí, z níž jasně vyplývají závazky subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění předmětné veřejné zakázky vybraným uchazečem a poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude vybraný uchazeč oprávněn disponovat. Úřad k této otázce následně uvedl, že je ve smlouvě o smlouvě budoucí rovněž upraveno, že vybraný uchazeč poskytne subdodavateli pro plnění určeného předmětu plnění pracovníky se sníženou pracovní schopností na provádění pomocných prací při výrobě, zejména pak při demontáži a kompletaci výrobků.
14. Na základě relevantních faktů Úřad konstatoval, že vybraný uchazeč předložil v rámci zadávacího řízení pro druhou část veřejné zakázky nabídku, která svým obsahem splňovala jak požadavky zadavatelem stanovené v zadávacích podmínkách, tak i požadavky stanovené zákonem.
Předchozí rozhodnutí předsedy Úřadu
15. Dne 29. 12. 2014 vydal předseda Úřadu rozhodnutí č. j. ÚOHS-R325/2014/VZ-27700/2014/321/IPs ze dne 29. 12. 2014 (dále jen „předchozí rozhodnutí předsedy Úřadu“), kterým původní rozhodnutí Úřadu zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
16. Předseda Úřadu zrušil původní rozhodnutí Úřadu z důvodu nepřezkoumatelnosti, neboť se Úřad nedostatečně zabýval posouzením smlouvy o smlouvě budoucí, a to z hlediska § 51 odst. 4 písm. b) zákona. V původním rozhodnutí Úřadu absentovaly dle předsedy Úřadu závěry a úvahy týkající se obsahu subdodavatelské smlouvy a jejího naplnění zákonných požadavků. Předseda Úřadu uvedl, že pokud závěr Úřadu ohledně náležitostí subdodavatelské smlouvy není nijak odůvodněný, přestože se jedná o jednu ze stěžejních námitek formulovaných navrhovatelem v rozkladu, pak je původní rozhodnutí Úřadu nepřezkoumatelné. Proto byl v předchozím rozhodnutí předsedy Úřadu vysloven závazný právní názor, aby Úřad při novém projednání posoudil, zda z předložené subdodavatelské smlouvy dostatečně jasně plyne, co je jejím předmětem a kdo je dodavatelem a kdo subdodavatelem. Teprve po posouzení této otázky může Úřad posoudit navazující otázku, a to zda vybraný uchazeč splnil kvalifikační předpoklady tak, jak to požadoval zadavatel v zadávací dokumentaci. Současně byl pak Úřad dle závazného právního názoru povinen zabývat se účelem jednotlivých ustanovení zákona namítaných navrhovatelem a vypořádat se se všemi podklady rozhodnutí a všemi námitkami účastníků řízení, včetně těch rozkladových, a své závěry náležitě odůvodnit.
II. Napadené rozhodnutí
17. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S469/2014/VZ-11259/2015/542/RNi ze dne 11. 5. 2015 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým o návrhu navrhovatele rozhodl tak, že se návrh ze dne 5. 6. 2014 podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona.
18. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad setrval na svých závěrech vyslovených v původním rozhodnutí Úřadu. Ke smlouvě o smlouvě budoucí Úřad konstatoval, že přesná podoba a nezbytné náležitosti subdodavatelské smlouvy nejsou zákonem výslovně upraveny, nicméně lze dovodit, že by ze subdodavatelské smlouvy měl jasně vyplývat závazek subdodavatele, že disponuje potřebnými kapacitami a odbornými zkušenostmi a je připraven je v rámci dané veřejné zakázky využít. Uvedené Úřad opřel o rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 57/2013 – 90 ze dne 6. 10. 2014, jež shrnuje podmínky kladené na obsah a podobu subdodavatelské smlouvy. K samotnému obsahu smlouvy o smlouvě budoucí Úřad konstatoval, že z ní jasně vyplývá závazek subdodavatele poskytnout plnění určené k realizaci předmětné veřejné zakázky vybraným uchazečem a závazek poskytnout následnou součinnost při realizaci této veřejné zakázky, neboť je jednoznačně uvedeno, ve vztahu k jaké části veřejné zakázky a jakým způsobem bude participace ze strany subdodavatele probíhat a do jaké míry se bude subdodavatel podílet na plnění veřejné zakázky. Úřad proto dovodil, že předmětná smlouva splňuje požadavky, jež jsou na obsah subdodavatelské smlouvy rozhodovací praxí kladeny. V napadeném rozhodnutí Úřad v této souvislosti rovněž uvedl, že ze smlouvy o smlouvě budoucí jednoznačně vyplývá, kdo vystupuje v předmětném smluvním vztahu v pozici dodavatele a kdo v pozici subdodavatele.
19. Úřad dále uvedl, že ačkoliv si je vědom poměru, ve kterém je předmět plnění rozdělen mezi vybraného uchazeče a jeho subdodavatele, musel konstatovat, že takovéto rozdělení smluvních povinností není zákonem omezeno a nevyloučí-li tuto možnost sám zadavatel, pak nelze takto nastavený vztah mezi dodavatelem a subdodavatelem omezovat v situacích, kdy jeden z nich splňuje podmínky pro zvýhodnění ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 zákona. Úřad v napadeném rozhodnutí dále uvedl, že vybraný uchazeč předložil v rámci zadávacího řízení pro druhou část veřejné zakázky nabídku, která svým obsahem splňovala jak požadavky zadavatelem stanovené v zadávacích podmínkách, tak i požadavky stanovené zákonem.
III. Námitky rozkladu
20. Napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 13. 5. 2015. Navrhovatel podal rozklad proti napadenému rozhodnutí dne 27. 5. 2015, tedy v zákonem stanovené lhůtě.
21. Napadené rozhodnutí navrhovatel považuje za nesprávné, jelikož v něm Úřad nesprávně vyhodnotil skutečnosti, jež byly předmětem přezkumu, a zároveň se nevypořádal s fakty uvedenými v předchozím rozhodnutí předsedy Úřadu. Podle navrhovatele se Úřad v napadeném rozhodnutí věnoval převážně otázce možnosti plnění prostřednictvím subdodavatele, aniž by proti takové skutečnosti jeho námitky směřovaly. Sporná otázka měla naopak spočívat v aplikaci ustanovení § 101 odst. 4 zákona. Proto v tomto směru považuje navrhovatel napadené rozhodnutí za nesprávné, neboť výklad Úřadu a samotné připuštění možnosti aplikace § 101 odst. 4 zákona způsobem nastíněným v napadeném rozhodnutí vede k obcházení zákona.
22. Navrhovatel trvá na tom, že je nepřípustné, aby veřejnou zakázku získal na základě zvýhodnění podle § 101 odst. 4 zákona uchazeč, který sice naplňuje předpoklady jmenovaného ustanovení, nicméně zakázku bude fakticky realizovat subjekt jiný, který nedisponuje zaměstnanci se zdravotním postižením, a to na základě subdodavatelské smlouvy. V takovémto postupu navrhovatel spatřuje obcházení zákona a popření jeho smyslu a účelu. Navrhovatel v této souvislosti považuje problematickou zejména skutečnost, že vítězný uchazeč předmět veřejné zakázky fakticky neplní, resp. plní jen v minimální části. Z tohoto pohledu pak zákonné zvýhodnění podle § 101 odst. 4 zákona neužívá vítězný uchazeč, ale subdodavatel, který však osoby se zdravotním postižením nezaměstnává, což nelze zhojit tím, že mezi vybraným uchazečem a jeho subdodavatelem dojde k dohodě o „poskytnutí“ zaměstnanců.
23. V rozkladu je navrhovatelem dále namítáno, že se Úřad v napadeném rozhodnutí nevypořádal s obsahem smlouvy o smlouvě budoucí, jejímž předmětem je závazek k uzavření smlouvy o dílo, když z napadeného rozhodnutí není jasné její hodnocení, které nadto neodpovídá hmotnému právu. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že za zhotovitele je třeba považovat subdodavatele a za objednatele vybraného uchazeče, přičemž ve smlouvě o dílo musí být ujednáno, které konkrétní práce má zhotovitel pro objednatele provést, aby bylo v rámci plnění předmětu veřejné zakázky doloženo, že takové práce má vybraný uchazeč zajištěny. Podle navrhovatele však ze smlouvy o smlouvě budoucí plyne opak, neboť je v podstatě zaměněna role zhotovitele a objednatele, dále absentuje rozsah podílu účasti „zapůjčených pracovníků vybraného uchazeče“ na plnění předmětu veřejné zakázky a není dostatečně jasně vymezen rozsah plnění subdodavatele a předmět díla. Obsah smlouvy pak dle navrhovatele neodpovídá požadavkům zmíněným v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 57/2013 – 90 ze dne 6. 10. 2014, který požadavky na určitost a jasnost smlouvy specifikuje. S tímto tvrzeným rozporem se dle navrhovatele Úřad vůbec nevypořádal.
24. Rozklad brojí i proti konstatování zadavatele, shrnutým pod bodem 40 napadeného rozhodnutí[2], že nelze na danou věc plně aplikovat výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně, neboť postup zadavatele časově předcházel vydání tohoto rozsudku. Navrhovatel k tomu uvádí, že jmenovaný rozsudek Krajského soudu v Brně je nutno použít v rámci rozhodnutí Úřadu v plném rozsahu.
25. Navrhovatel má dále za to, že postupem zadavatele bylo porušeno jeho právo na rovné zacházení jmenované v § 6 odst. 1 zákona, když mu bylo znemožněno uspět v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, přestože jeho nabídková cena byla nejnižší, a tímto postupem mu ve svém důsledku vznikla újma. Z důvodů shrnutých v rozkladu považuje navrhovatel výběr nejvhodnější nabídky za rozporný se zákonem a napadené rozhodnutí za nesprávné.
Závěr rozkladu
26. Závěrem rozkladu navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu přezkoumal napadené rozhodnutí a aby rozkladu vyhověl. V návaznosti na to navrhovatel dále navrhuje, aby bylo napadené rozhodnutí změněno tak, že rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 30. 4. 2014 se zrušuje, jakož i celé zadávací řízení a aby bylo zadavateli nařízeno provést nové hodnocení nabídek.
IV. Řízení o rozkladu
27. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
28. Dne 8. 6. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 5. 6. 2015 k rozkladu navrhovatele, v němž uvádí, že je toho názoru, že vybraný uchazeč splnil kvalifikační předpoklady v souladu se zákonem a v plném rozsahu dle zadávacích podmínek, přičemž technické kvalifikační předpoklady splnil prostřednictvím subdodavatele, a to v souladu s § 51 odst. 4 zákona. Zadavatel si není vědom toho, že by hodnotící komise jakkoliv pochybila, když v souladu s § 101 zákona přihlédla k platnému potvrzení místně příslušného Úřadu práce České republiky o zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Ke smlouvě o smlouvě budoucí zadavatel ve svém vyjádření dodává, že uvedená smlouva je dle jeho mínění ve shodě se zákonem a požadavky uvedenými v zadávací dokumentaci k veřejné zakázce. S ohledem na své přesvědčení má zadavatel za to, že nejsou dány důvody pro to, aby předseda Úřadu rozkladu navrhovatele vyhověl.
Vyjádření vybraného uchazeče k rozkladu
29. Dne 8. 6. 2015 obdržel Úřad vyjádření vybraného uchazeče ze dne 4. 6. 2015 k rozkladu navrhovatele, v němž vybraný uchazeč uvedl, že považuje napadené rozhodnutí za správné a v souladu s právními předpisy, zejména pak se zákonem. Vybraný uchazeč odkazuje na své dřívější vyjádření, v němž již formuloval své závěry a na nichž nadále trvá, přesto výslovně uvedl, že splnil veškeré požadavky zákona i zadavatele pro účast ve výběrovém řízení a prokázal též svůj nárok na zvýhodnění své nabídky jako zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením. Předložená nabídka dle názoru vybraného uchazeče splňovala všechny zákonné požadavky a zároveň požadavky stanovené zadavatelem v zadávacích podmínkách, s ohledem na což byl v souladu se zákonem vybrán jako vítězný uchazeč s nejnižší nabídkovou cenou. Proto vybraný uchazeč navrhuje, aby předseda Úřadu podaný rozklad navrhovatele zamítl.
Stanovisko předsedy Úřadu
30. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu navrhovatele a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
31. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je uvedeno v jeho výroku, rozhodl správně a v souladu se zákonem.
32. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení, případně změně napadeného rozhodnutí.
V. K námitkám rozkladu
33. Navrhovatel své rozkladové námitky předně směřuje k aplikaci ustanovení § 101 odst. 4 zákona, když v tomto směru považuje napadené rozhodnutí za nesprávné, neboť připouští „obcházení zákona“, resp. účelu ustanovení § 101 odst. 4 zákona. K tomu je třeba nejdříve shrnout, v čem účel § 101 odst. 4 zákona spočívá. Obecně lze říci, že podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením je ve veřejném zájmu, přičemž ustanovení § 101 odst. 4 zákona je výrazem podpory tohoto zájmu a vytčení sociálních hledisek v oblasti zadávání veřejných zakázek. Je nepochybné, že je ku prospěchu společnosti a jejích přirozených hodnot, aby byly osoby se zdravotním postižením zaměstnávány, důsledkem čehož jsou zároveň zapojeny do společenského systému a společnosti vůbec. Je-li tedy ve veřejném zájmu, aby byly osoby se zdravotním postižením zaměstnávány, pak je třeba cílit i k podpoře, či v tomto případě ke zvýhodnění takových zaměstnavatelů, pro něž může být z mnoha důvodů obtížnější, případně nákladnější zaměstnávat osoby zdravotně postižené. Vedle preferenčních ustanovení zakotvených v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, patří i § 101 zákona k sociálně zvýhodňujícím ustanovením, jimiž se zákonodárce snažil osoby se zdravotním postižením „vtáhnout“ do společenského života. Ačkoliv předmětné ustanovení představuje ve své podstatě oslabení zásady rovného zacházení a zásady zákazu diskriminace dodavatelů v průběhu zadávacího řízení podávaných v § 6 odst. 1 zákona, jde o zákonnou výjimku, jež je právně a společensky akceptovatelná a odůvodněná trvalým veřejným zájmem na zvýhodnění zdravotně postižených osob.
34. Možnost preference takto sociálně zvýhodněných dodavatelů je dvojí. Jednak § 101 odst. 1 zákona předpokládá možnost ze strany zadavatele omezit okruhu dodavatelů jen na ty, jež zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením podle zvláštního právního předpisu z celkového počtu zaměstnanců dodavatele, a jednak jde o zvýhodnění určitých dodavatelů při hodnocení nabídek ve smyslu § 101 odst. 4 zákona, kam spadá nyní posuzovaná otázka. Předpokladem aplikace této výjimky je kumulativní splnění všech podmínek, které jsou v předmětném ustanovení taxativně stanoveny. První podmínkou je, aby zadavatel zadával veřejnou zakázku v otevřeném řízení, v užším řízení nebo zjednodušeném podlimitním řízení. Druhá podmínka spočívá v tom, že musí jít o podlimitní veřejnou zakázku, neboť ustanovení § 101 odst. 4 zákona se na nadlimitní veřejné zakázky neaplikuje. Další podmínka se dotýká předmětu veřejné zakázky, kdy se musí při režimu zvýhodnění jednat o veřejnou zakázku na dodávky nebo veřejnou zakázku na služby. Jsou-li takto definované podmínky splněny, pak platí, že účastní-li se zadávacího řízení dodavatel, který zaměstnává více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením, je třeba na jeho nabídkovou cenu nahlížet jako na nejnižší za předpokladu, že není vyšší o více jak 15 % oproti té z nabídkových cen, která by byla jinak nejnižší nabídkovou cenou. To znamená, že pro hodnocení je rozhodná výše nabídkové ceny takového dodavatele snížená o 15 %. V této souvislosti poznamenávám, že skutečnost, že dodavatel zaměstnává zákonem vyžadovaný počet zaměstnanců se zdravotním postižením, dodavatel prokazuje v souladu s § 101 odst. 2 zákona k nabídce přiloženým potvrzením Úřadu práce České republiky – krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu, případně potvrzeními nebo rozhodnutími orgánu sociálního zabezpečení, která se týkají osob se zdravotním postižením, a to ve vztahu ke každému ze čtyř předchozích kalendářních čtvrtletí přede dnem zahájení zadávacího řízení.
35. V nyní posuzovaném případě se jedná o podlimitní veřejnou zakázku zadávanou v otevřeném řízení, jejímž předmětem je dodávka a montáž vnitřního vybavení pro nízkoprahové centrum v parku Hvězdička. Ve vztahu k vybranému uchazeči pak ze spisového materiálu plyne, že jím je dodavatel zaměstnávající alespoň 26 osob, z nichž minimálně 14 jsou osoby se zdravotním postižením, což je doloženo příslušným potvrzením vydaným Úřadem práce České republiky – Krajskou pobočkou v Brně. Nabídková cena tohoto vybraného uchazeče, snížená pro hodnocení nabídek dle § 101 odst. 4 zákona o 15 %, pak představuje nejnižší nabídkovou cenu. Z tohoto pohledu proto není pochyb, že zadavatel správně vyhodnotil nutnost aplikace § 101 odst. 4 zákona na hodnocenou nabídku vybraného uchazeče a jako nejnižší ji vybral v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Z tohoto důvodu je správný rovněž závěr Úřadu, podle nějž vybraný uchazeč splnil všechny zákonem stanovené požadavky pro uplatnění zvýhodnění při hodnocení nabídek.
36. V důsledku cenového zvýhodnění nemusí být nabídka dodavatele zaměstnávajícího osoby se zdravotním postižením v počtu stanoveném v § 101 odst. 4 zákona ekonomicky nejvýhodnější v porovnání s nabídkou dodavatele, který zvýhodnění využít ve svůj prospěch nemůže, neboť nezaměstnává příslušný počet osob se zdravotním postižením nebo je nezaměstnává vůbec. Z tohoto pohledu se může navrhovateli jevit postup dle § 101 odst. 4 zákona jako nerovný, nicméně jak už jsem se zmínil výše, takovéto zvýhodnění je způsobilé narušit zásadu rovnosti a zásadu zákazu diskriminace zákonem připuštěným způsobem, a to z akceptovatelného důvodu opírajícího se o veřejný zájem. Na legálnosti takového postupu nic nemění ani fakt, že vybraný uchazeč prokázal splnění určité části kvalifikace požadované zadavatelem prostřednictvím subdodavatele a že předmět plnění veřejné zakázky je subdodavatelskou smlouvou přerozdělen mezi vybraného uchazeče a subdodavatele v poměru, v jakém je. Ztotožňuji se s tvrzením Úřadu, že možnost takového přerozdělení smluvních povinností není zákonem nijak omezena a pokud se na takové spolupráci dodavatel se subdodavatelem dohodnou, pak v tomto postupu není možno shledat porušení zákona, byť za dané situace je účel ustanovení směřujícího ke zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením de facto oslaben. Jedinou možností, jak zabránit některým dodavatelům, aby „zneužívali“ ustanovení § 101 odst. 4 zákona, je stanovení požadavku zadavatelem podle § 44 odst. 6 zákona, kterým může vyloučit, aby určitou věcně vymezenou část plnění předmětu veřejné zakázky neplnil subdodavatel. Nicméně tato možnost je pouze fakultativní, a i přes takové omezení zadavatel nemůže oprávnění plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele vyloučit úplně.
37. Vzhledem k tomu, že v případě uplatnění režimu zvýhodnění ve smyslu § 101 odst. 4 zákona se aplikují obecná ustanovení zákona, beze zbytku platí rovněž § 51 odst. 4 zákona, podle nějž je dodavatel, není-li sám schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované zadavatelem, oprávněn prokázat splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prostřednictvím subdodavatele, a to za předpokladu, že zadavateli předloží zákonem požadované dokumenty. Protože není speciálního ustanovení, které by vylučovalo tuto možnost, potažmo možnost provádět část (byť převážnou) předmětu plnění veřejné zakázky prostřednictvím subdodavatele, pak je postup vybraného uchazeče a jeho subdodavatele v souladu se zákonem a není možné přisvědčit námitce navrhovatele, že jde o obcházení zákona, jelikož „přerozdělení“ smluvních povinností mezi jmenované dva subjekty je za současného znění relevantních ustanovení zákona zcela legální.
38. Zadavatel poté, co vybraný uchazeč doložil v rámci své nabídky potvrzení místně příslušného Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Brně prokazující, že zaměstnával v každém ze čtyř předchozích kalendářních čtvrtletí více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením (tedy naplnil všechny předpoklady stanovené v § 101 odst. 4 až 6 zákona), ani nemohl postupovat jinak, než že přepočetl nabídku vybraného uchazeče a při zjištění, že tato nabídková cena nebyla vyšší o více než 15 % v porovnání s nejnižší nabídkovou cenou jiného uchazeče, který nezaměstnává z více než poloviny osoby se zdravotním postižením, musel takto zvýhodněnou nabídku vybrat jako nejvýhodnější. Z dikce § 101 odst. 4 zákona totiž neplyne, že by takové zvýhodnění bylo volbou zadavatele, ale naopak z něj vyplývá, že pokud určitý uchazeč naplní předpoklady uvedené v § 101 odst. 4 až 6 zákona, pak je povinností zadavatele výši nabídkové ceny uchazeče pro účely hodnocení snížit způsobem předvídaným v § 101 odst. 4 zákona.
39. K argumentu zadavatele, že Úřad, jakožto kontrolní orgán, musí vyplnit svou rozhodovací praxí mezeru v zákoně a postavit najisto, jaký způsob prokazování kvalifikace prostřednictvím subdodavatele a potažmo plnění veřejné zakázky prostřednictvím subdodavatele je pro tyto zvýhodněné subjekty přijatelný a v mezích zásad zadávacího řízení, uvádím, že zde neshledávám mezeru v zákoně, jíž je nutné jakkoliv překlenout. Podle výkladu příslušných ustanovení zákona je zřejmé, jaká pravidla zákon v případě uplatnění zvýhodnění ve smyslu § 101 odst. 4 zákona nastavuje. Mám za to, že pokud zákonodárce výslovně stanovil, že pro prokázání skutečností, na jejichž základě je uplatňováno zvýhodnění nabídky dodavatele při jejím hodnocení, není přípustné užití institutu subdodavatele (viz § 101 odst. 3 zákona), pak nebylo jeho úmyslem v opačné situaci jakkoliv omezit plnění předmětu veřejné zakázky prostřednictvím subdodavatele ve prospěch dodavatele, který naplňuje zákonné předpoklady pro zvýhodnění ve smyslu § 101 zákona. Není-li tedy v zákoně zakotveno jakékoliv zakazující či omezující ustanovení, pak je zřejmé, že takový postup, který byl uplatněn i v nyní řešeném případě, neodporuje zákonným ustanovením, byť lze v obecné rovině souhlasit s tím, že účel § 101 zákona za těchto podmínek není zcela naplněn. Přesto, pokud by tuto otázku Úřad posoudil jinak, resp. dal navrhovateli za pravdu, rozhodl by contra legem. Z tohoto pohledu je tedy tato námitka navrhovatele nedůvodná.
40. S ohledem na shora řečené, spolu s tím, že je za posuzované situace irelevantní, zda část předmětu veřejné zakázky bude plnit vybraný uchazeč prostřednictvím subdodavatele, musím konstatovat, že Úřad aplikaci ustanovení § 101 odst. 4 zákona vyložil správně a v souladu se zákonem.
41. Další okruh rozkladových námitek směřuje proti nejasnému hodnocení obsahu smlouvy o smlouvě budoucí, které nadto dle názoru navrhovatele odporuje hmotnému právu. Smlouvou o smlouvě budoucí prokazoval vybraný uchazeč chybějící část kvalifikace prostřednictvím subdodavatele. Jednalo se tedy o subdodavatelskou smlouvu, k jejímž náležitostem zákon v § 51 odst. 4 písm. b) stanoví pouze tolik, že z ní musí vyplývat závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) zákona. Blíže se k náležitostem subdodavatelské smlouvy vyjádřil Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 57/2013 – 90 ze dne 6. 10. 2014, z nějž Úřad cituje v bodě 67. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Jmenovaný rozsudek byl potvrzen rozhodnutím Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 204/2014 – 46 ze dne 14. 5. 2015, v němž se Nejvyšší správní soud se závěry Krajského soudu v Brně ztotožnil a dodal, že „kromě obecných požadavků na platnost právního úkonu musí subdodavatelská smlouva být dostatečně určitá a srozumitelná. Mimo těchto minimálních požadavků je však třeba trvat také na tom, aby formulace takové smlouvy byla natolik konkrétní, že z ní bude zřejmé, jaká část kvalifikačních předpokladů bude za dodavatele prokázána prostřednictvím subdodavatele. Uvedený požadavek je dán tím, že subdodavatelská smlouva tvoří právní základ pro doplnění kvalifikace dodavatele v chybějícím rozsahu subdodavatelem. To jasně vyplývá i z dikce shora citovaného § 51 odst. 4 písm. b) zákona o veřejných zakázkách, podle které ze subdodavatelské smlouvy má vyplývat závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem (případně k poskytnutí věcí či práv), a to „alespoň v rozsahu v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d)“.
42. Neztotožňuji se s názorem navrhovatele, že by Úřad nehodnotil obsah smlouvy o smlouvě budoucí jasně. Jsem naopak toho názoru, že Úřad v napadeném rozhodnutí doplnil správní úvahy v rozsahu závazného právního názoru vysloveného v předchozím rozhodnutí předsedy Úřadu dostatečně srozumitelně, když obsah smlouvy posoudil z hlediska náležitostí, které „definoval“ ve svém výše zmíněném rozsudku Krajský soud v Brně, zejména ve vztahu k reálné míře participace subdodavatele na veřejné zakázce. Předmět veřejné zakázky v posuzovaném případě spočívá v zajištění dodání vnitřního vybavení a jeho montáže v Nízkoprahovém centru v parku Hvězdička, což koresponduje s předmětem smlouvy vymezeným ve smlouvě o smlouvě budoucí, kde je uveden závazek smluvních stran pojmout jako předmět budoucí smlouvy o dílo výrobu prvků interiéru a odborný dohled při montáži v rozsahu stanoveném technickou specifikací veřejné zakázky, přičemž pro účely výroby prvků interiéru poskytne vybraný uchazeč, jakožto objednatel, zhotoviteli pracovníky se sníženou pracovní schopností na provádění pomocných prací při výrobě, zejména v předmontáži a kompletaci výrobků. Mám za to, že takto určený předmět smlouvy o smlouvě budoucí, předložené pro účely prokázání splnění chybějící části kvalifikace, je vymezen dostatečně jasně, určitě a srozumitelně, neboť z textu je zřejmé, že vybraný uchazeč se bude podílet na výrobě vnitřního vybavení prostřednictvím zhotoviteli poskytnutých pracovníků (tj. osob se zdravotním postižením) v rozsahu provádění pomocných prací a zhotovitel bude výrobu interiérových prvků zajišťovat v rámci vlastních kapacit ve zbylém rozsahu a dále bude provádět konečnou montáž včetně dozoru nad ní.
43. Rovněž se neztotožňuji s přesvědčením navrhovatele, že by hodnocení smlouvy o smlouvě budoucí neodpovídalo hmotnému právu. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na úpravu smlouvy o dílo vymezenou v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. K tomu uvádím, že s ohledem na dobu, kdy bylo zahájeno zadávací řízení (tj. leden roku 2014) a na dobu uzavření smlouvy o smlouvě budoucí (tj. únor 2014), je zřejmé, že veškeré smlouvy mezi vybraným uchazečem a subdodavatelem musí být uzavřeny podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Nicméně i z této úpravy smlouvy o dílo vyplývá závazek objednatele a zhotovitele, jak je navrhovatelem prezentován v rozkladu. Přesto nemohu dát navrhovateli za pravdu v otázce, že by došlo, dle textu předložené smlouvy o smlouvě budoucí, k záměně postavení objednatele a zhotovitele. S ohledem na autonomii vůle smluvních stran v soukromoprávních vztazích není na překážku ustanovení smlouvy, podle něhož objednatel poskytne k části zhotovení díla své zaměstnance, kteří pod vedením zhotovitele a ve spolupráci se zaměstnanci zhotovitele budou vykonávat pomocné práce při výrobě interiérového vybavení Nízkoprahového centra v parku Hvězdička. Ustanovení občanského zákoníku neurčují kogentně, jak má obsah smlouvy o dílo přesně vypadat, resp. nevylučují, aby si smluvní strany v rámci takové smlouvy ujednaly i jiné závazky, které považují za vhodné a které odpovídají dohodnutým podmínkám spolupráce. V této souvislosti musím zmínit, že navrhovatelova úvaha ohledně opodstatněnosti a „vhodnosti“ ujednání o poskytnutí zaměstnanců vybraného uchazeče ve smlouvě o dílo není správná, neboť takové ujednání je v souladu s autonomií vůle smluvních stran, které si tvoří v zákonných mezích obsah svých smluvních závazků, a přestože jde takové ustanovení nad rámec obvyklé koncepce smlouvy o dílo, není vyloučeno, aby si jej vybraný uchazeč se zhotovitelem ujednal.
44. Nadto platí, že smlouva se neposuzuje podle „názvu“, ale podle svého obsahu v podobě ujednaných závazků smluvních stran. To znamená, že „pro posouzení povahy smlouvy z hlediska její příslušnosti k určitému smluvnímu typu je rozhodné nikoliv její označení, nýbrž její obsah“, jak ve svém rozsudku uvedl Nejvyšší soud České republiky, sp. zn. 23 Cdo 37/2010 ze dne 31. 3. 2011. Proto namítá-li navrhovatel, že došlo k obrácení rolí objednatele a zhotovitele a že předmět díla není pojmově vymezen dle zákonné úpravy smlouvy o dílo, jde o zcela irelevantní námitky, neboť vzhledem k tomu, že není rozhodné, jaký smluvní typ si pro svou subdodavatelskou smlouvu smluvní strany zvolí, není nutné, aby budoucí smlouva o dílo byla obsahově „skutečně“ smlouvou o dílo. Vzhledem k absenci formálních požadavků na subdodavatelskou smlouvu ve smyslu § 51 odst. 4 písm. b) zákona není vyloučeno, aby si smluvní strany mezi sebou uzavřely jakýkoliv vyhovující typ smlouvy, případně aby si uzavřely smlouvu inominátní ve smyslu § 1746 odst. 2 občanského zákoníku. V této souvislosti musím zmínit, že namítá-li navrhovatel, že vybraný uchazeč poskytne zhotoviteli své zaměstnance, jež jsou osoby se zdravotním postižením, je zřejmé, že se tito na předmětu veřejné zakázky budou aktivně podílet a tedy že dojde alespoň z části, pokud ne zcela, k naplnění účelu § 101 odst. 4 zákona. I z tohoto důvodu se proto neztotožňuji s námitkou navrhovatele, že zvýhodnění při hodnocení nabídky „neužívá“ vybraný uchazeč (či využívá toliko zanedbatelnou měrou).
45. Podle navrhovatele není dostatečně jasně a srozumitelně vymezen rozsah plnění subdodavatele a ani není prokazatelný. Jak již vyplývá z textu odůvodnění tohoto rozhodnutí, s tímto tvrzením se neztotožňuji. Domnívám se, že pro potřeby prokázání splnění kvalifikace podle § 51 odst. 4 zákona je míra participace subdodavatele ve smlouvě o smlouvě budoucí vymezena dostatečně. Svůj názor mohu podpořit již citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 204/2014 – 46 ze dne 14. 5. 2015, kde je judikováno, že „zcela detailní úprava celého subdodavatelského vztahu ve smlouvě, jíž se prokazuje splnění části kvalifikace subdodavatelsky, není nezbytná. To však neznamená, že není třeba trvat na tom, aby závazky v subdodavatelské smlouvě byly konkretizovány alespoň do té míry, aby vyhověly výše dovozeným kritériím a vždy také podmínkám konkrétní veřejné zakázky“. Mám za to, že smluvní ujednání vybraného uchazeče a subdodavatele ve smlouvě o smlouvě budoucí naplňují požadavky stanovené Nejvyšším správním soudem, neboť předmětná smlouva vedle obecných náležitostí upravuje otázku, ve vztahu k jaké části veřejné zakázky bude participace ze strany subdodavatele probíhat a do jaké míry se bude subdodavatel podílet na plnění předmětu veřejné zakázky. Je tedy zřejmé, že závazek zhotovitele a vybraného uchazeče k výrobě prvků interiéru a odborného dohledu při montáži v rozsahu stanoveném technickou specifikací veřejné zakázky obstojí při hodnocení subdodavatelské smlouvy uzavřené za účelem prokázání splnění části kvalifikace z pohledu právní úpravy i judikatury správních soudů.
46. Navrhovatel v podaném rozkladu dále uvádí, že považuje za zcela nepřiléhavé vyjádření zadavatele pod bodem 41. odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde je konstatováno, že rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 57/2013 – 90 ze dne 6. 10. 2014 nelze plně aplikovat, neboť postup zadavatele časově předcházel jeho vydání. S tímto přesvědčením navrhovatele se ztotožňuji, avšak jde o námitku zcela nedůvodnou, neboť Úřad v napadeném rozhodnutí shrnul podklady pro vydání rozhodnutí, včetně předmětného vyjádření zadavatele ze dne 16. 1. 2015 a na danou věc jmenovaný rozsudek Krajského soudu v Brně v plné míře aplikoval, když argumentu zadavatele nepřisvědčil, jelikož takovýto závěr zadavatele nepovažoval, shodně jako já, za správný.
47. V závěru rozkladu navrhovatel sděluje, že mu postupem zadavatele vznikla újma, když zadavatel vybral jako nejvhodnější nabídku vybraného uchazeče, přestože nabídka navrhovatele byla nejnižší. K tomu uvádím, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když při hodnocení podaných nabídek přihlédl ke zvýhodnění nabídky vybraného uchazeče ve smyslu § 101 odst. 4 zákona, neboť k takovému postupu byl podle znění relevantních ustanovení zákona povinen. V takovém případě pak nelze mít pochyby o tom, že navrhovateli újma vzniknout nemohla, neboť zadavateli nelze přičítat k tíži, že způsobem, jak mu ukládá zákon, přepočetl, resp. zvýhodnil nabídku vybraného uchazeče a tedy de facto „výhodnější“ nabídku odsunul na druhé místo v pořadí podaných nabídek. Postupem zadavatele ani nedošlo k namítanému porušení práva na rovné zacházení se všemi uchazeči, neboť jak jsem již uvedl výše, zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením, je akceptovatelným a zákonem aprobovaným omezením zásad zakotvených v § 6 odst. 1 zákona, když je takový zásah prováděn s ohledem na veřejný zájem na zvýhodnění zdravotně postižených osob v pracovněprávních vztazích, za současného kumulativního splnění všech zákonem taxativně stanovených podmínek. Závěrečné námitky zadavatele formulované v rozkladu a vypořádané v tomto bodě tohoto rozhodnutí proto považuji za nedůvodné.
Závěr
48. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
49. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Mgr. Jana Klosová, tř. Svobody 645/2, 779 00 Olomouc
2. Statutární město Brno, Dominikánské nám. 196/1, 602 00 Brno
3. JUDr. Filip Horák, Radnická 376/11, 602 00 Brno
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy