číslo jednací: S0339/2013/VZ-19197/2015/531/ESt

• Instance: I.
• Věc: Rekonstrukce místních komunikací v Boršově nad Vltavou – centrální část
• Účastníci:
  1. obec Boršov nad Vltavou
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. a) zákona
• Rok: 2013
• Datum nabytí právní moci: 4. 12. 2015
• Související rozhodnutí: S0339/2013/VZ-19197/2015/531/ESt; R245/2015/VZ-41998/2015/323/KHo

Č. j.: ÚOHS-S0339/2013/VZ-19197/2015/531/ESt

23. července 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 10. 6. 2013 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – obec Boršov nad Vltavou, IČO 00244694, se sídlem Obecní 52, 373 82 Boršov nad Vltavou, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 20. 5. 2015 JUDr. Petrem Neubauerem, advokátem, ev. č. ČAK 09352, NEUBAUER & PARTNER s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26070341, se sídlem Na Sadech 4/3, 370 01 České Budějovice,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem při zadávání podlimitní veřejné zakázky „Rekonstrukce místních komunikací v Boršově nad Vltavou – centrální část“, zadávané formou zjednodušeného podlimitního řízení výzvou k podání nabídky ze dne 29. 5. 2012, na kterou byla dne 8. 8. 2012 uzavřena smlouva, ve znění dodatku č. 1 ze dne 30. 10. 2012 a dodatku č. 2 ze dne 14. 11. 2012,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – obec Boršov nad Vltavou, IČO 00244694, se sídlem Obecní 52, 373 82 Boršov nad Vltavou – se dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce místních komunikací v Boršově nad Vltavou – centrální část“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 29. 5. 2012 postup stanovený v ustanovení § 62 odst. 3 citovaného zákona, když ve zjednodušeném podlimitním řízení požadoval po dodavatelích a zájemcích v bodech 5.3 „Profesní kvalifikační předpoklady (§ 54)“ a 5.5 „Technické kvalifikační předpoklady (§ 56)“ zadávací dokumentace doložení dokladů prokazujících splnění profesních a technických kvalifikačních předpokladů do nabídky, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a  zadavatel uzavřel dne 8. 8. 2012 smlouvu na plnění výše uvedené veřejné zakázky.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – obec Boršov nad Vltavou, IČO 00244694, se sídlem Obecní 52, 373 82 Boršov nad Vltavou – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

ODŮVODNĚNÍ

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – obec Boršov nad Vltavou, IČO 00244694, se sídlem Obecní 52, 373 82 Boršov nad Vltavou, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 20. 5. 2015 JUDr. Petrem Neubauerem, advokátem, ev. č. ČAK 09352, NEUBAUER & PARTNER s.r.o., advokátní kancelář, IČO 20670341, se sídlem Na Sadech 4/3, 370 01 České Budějovice (dále jen „zadavatel“) – zahájil na základě písemné výzvy k podání nabídky ze dne 29. 5. 2012 zadávací řízení na veřejnou zakázku „Rekonstrukce místních komunikací v Boršově nad Vltavou – centrální část“ (dále jen „veřejná zakázka“), zadávanou formou zjednodušeného podlimitního řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1]. Zadavatel dne 30. 5. 2012 zveřejnil na svém profilu http://www.stavebnionline.cz/profil/borsovnvlt výzvu k podání nabídky.

2. Zadavatel se nechal v souladu s § 151 zákona zastoupit k výkonu práv a povinností souvisejících s předmětným zadávacím řízením na základě plné moci ze dne 18. 4. 2012 společností STAVEBNÍ PORADNA, spol. s r.o., IČO 62508822, se sídlem Průběžná 48, 370 04 České Budějovice.

3. Z výzvy k podání nabídky vyplývá, že předmětem plnění dané veřejné zakázky byla „rekonstrukce stávajících místních komunikací kat. C3 (ulice Farská a K Pilotovi). V rámci rekonstrukce dojde k rozšíření komunikace na šířku 6,00 m se zpevněnými vjezdy a jednostranným chodníkem širokým 1,50 m. Součástí rekonstrukce bude rovněž osazení nových uličních vpustí a jejich napojení na stávající kanalizaci a dále zajištění povinné publicity projektu. Rozsah díla je vymezen výkazem výměr, projektovou dokumentací a podmínkami zadávací dokumentace. Kromě provedení stavebních prací je součástí zhotovení díla také vytýčení inženýrských sítí dotčených stavbou, geometrické zaměření provedené stavby v grafické a digitální podobě v návaznosti na pozemky dle katastrální mapy vč. geometrického plánu, předání všech dokladů, revizí a zkoušek potřebných ke kolaudačnímu řízení, předložení atestů použitých výrobků a materiálů a dokumentace skutečně provedeného díla.“

4. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na 6 100 000,- Kč bez DPH a náklady na publicitu projektu na cca 40 000,- Kč bez DPH.

5. Z výzvy k podání nabídky též vyplývá, že základním hodnotícím kritériem byla nejnižší nabídková cena.

6. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 18. 6. 2012 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem sedm nabídek.

7. Dne 20. 7. 2012 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky, a to nabídky uchazeče SWIETELSKY stavební s.r.o., odštěpný závod Dopravní stavby JIH, IČO 48035599, se sídlem Pražská tř. 495/58, 370 04 České Budějovice (dále jen „vybraný uchazeč). Odůvodněním výběru nejvhodnější nabídky byla nejnižší nabídková celková cena díla: 3 837 090,77 Kč bez DPH, tj. 4 604 508,92 Kč vč. DPH.

8. Dne 8. 8. 2012 uzavřel zadavatel smlouvu o dílo s vybraným uchazečem. Cena veřejné zakázky činila dle čl. V. „Cena díla“ předmětné smlouvy celkem 3 837 090,77 Kč bez DPH, tj. 4 604 508,92 Kč vč. DPH. Cena za plnění veřejné zakázky byla v důsledku uzavření dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo ze dne 14. 11. 2012 navýšena na 5 046 092,38 Kč vč. DPH.

9. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona obdržel podnět, týkající se postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky.

10. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele písemné vyjádření k podnětu a veškerou dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou. Po jejím přezkoumání získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem a z tohoto důvodu zahájil správní řízení z moci úřední.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

11. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

12. Úřad oznámil zahájení správního řízení z moci úřední účastníkovi řízení dopisem č. j. ÚOHS-S339/2013/VZ-10538/2013/514/PJa ze dne 7. 6. 2013, přičemž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Usnesením č. j. ÚOHS-S339/2013/VZ-10650/2013/514/PJa z téhož dne určil Úřad účastníkovi řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

13. Dnem 10. 6. 2013, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona v návaznosti na § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení z moci úřední.

Vyjádření zadavatele ze dne 17. 6. 2013

14. Dne 18. 6. 2013 obdržel Úřad stanovisko zadavatele ze dne 17. 6. 2013. Zadavatel má za to, že v rámci šetřeného zadávacího řízení jednal v souladu se zákonem.

15. Zadavatel uvádí, že v zadávací dokumentaci je uvedeno, že „splnění základních kvalifikačních předpokladů se dle § 62 u podlimitní veřejné zakázky prokazuje předložením čestného prohlášení. Z obsahu čestného prohlášení musí být zřejmé, že dodavatel splňuje příslušné základní kvalifikační předpoklady požadované veřejným zadavatelem“, tedy, že všichni uchazeči mohli požadavky na splnění kvalifikačních předpokladů prokázat předložením čestného prohlášení.

16. Zadavatel doplňuje, že také v žádostech o písemné objasnění předložených informací či dokladů nebo předložení dalších informací či dokladů prokazujících splnění kvalifikace upozorňuje uchazeče na možnost prokázat splnění kvalifikace způsobem podle § 62 odst. 3 zákona.

17. Zadavatel uzavírá, že z důvodu toho, že žádný z uchazečů nevyužil možnosti prokázat splnění kvalifikačních předpokladů čestným prohlášením, musel zadavatel při posuzování kvalifikace posuzovat již „příslušné konkrétní doklady“ předložené jednotlivými uchazeči v nabídkách.

Rozhodnutí Úřadu ze dne 13. 3. 2014

18. Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S339/2013/VZ-5685/2014/514/PJa ze dne 13. 3. 2014 konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávaní veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v ustanovení § 62 odst. 3 zákona, když ve zjednodušeném podlimitním řízení po uchazečích o veřejnou zakázku požadoval v bodech 5.3 „Profesní kvalifikační předpoklady (§ 54)“ a 5.5 „Technické kvalifikační předpoklady (§ 56)“ zadávací dokumentace doložení dokladů prokazujících splnění profesních a technických kvalifikačních předpokladů do nabídky, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, azadavatel uzavřel dne 8. 8. 2012 smlouvu na plnění veřejné zakázky (výrok I.).

19. Současně Úřad ve výroku II. shora citovaného rozhodnutí rozhodl o udělení pokuty zadavateli za spáchání správního deliktu ve výši 30 000,- Kč.

20. Proti výše zmíněnému rozhodnutí podal zadavatel dne 27. 3. 2014 prostřednictvím datové schránky rozklad, který byl Úřadu doručen téhož dne.

Rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 7. 5. 2015

21. Po projednání rozkladu předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-R90/2014/VZ-10875/2015/322/HKo ze dne 7. 5. 2015, které nabylo právní moci dne 11. 5. 2015, zrušil podle § 152 odst. 5 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 správního řádu, prvostupňové rozhodnutí č. j. ÚOHS-S339/2013/VZ-5685/2014/514/PJa ze dne 13. 3. 2014 (dále jen „napadené rozhodnutí“) a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

22. Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí ve vztahu k výroku I. napadeného rozhodnutí konstatoval, že Úřad nerozhodl správně a v souladu s právními předpisy, neboť s ohledem na legální definici pojmu „uchazeč“ dospěl k závěru, že „Úřad tohoto pojmu použil na několika místech odůvodnění napadeného rozhodnutí nesprávně.“

23. Ve vztahu k výše uvedenému předseda Úřadu v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že „V posuzovaném případě zadavatel postupoval v rozporu s § 62 odst. 3 zákona tím, že v bodech 5.3 a 5.5 zadávací dokumentace stanovil povinnost předložit k prokázání splnění profesních a technických kvalifikačních předpokladů konkrétní doklady, které by však ve zjednodušeném podlimitním řízení bývaly byly relevantní až ve fázi před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku. Tento požadavek vyplývající ze zadávací dokumentace se v první řadě dotkl zájemců a dodavatelů, kteří se se zadávacími podmínkami seznámili na profilu zadavatele, a mohl mít vliv na jejich rozhodnutí o tom, zda podají nabídku v zadávacím řízení. Z toho vyplývá, že právě ve vztahu k těmto subjektům mohlo v posuzovaném případě dojít k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, coby k naplnění jedné z kumulativních podmínek spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, neboť pouze zájemci a dodavatelé (tedy nikoliv uchazeči) mohli být tímto požadavkem zadavatele od podání nabídky odrazeni.“

24. V dalším předseda Úřadu potvrzuje závěry Úřadu obsažené v napadeném rozhodnutí, že povinnost předložit k prokázání splnění profesních a technických kvalifikačních předpokladů konkrétní doklady se vztahovala rovněž na „uchazeče“, avšak k tomu dodává, že „vůči uchazečům zadavatel svoje pochybení napravil, neboť uchazeči, kteří neprokázali splnění kvalifikačních předpokladů zcela v souladu se zákonem či zadávacími podmínkami, byli zadavatelem dožádáni postupem podle § 59 odst. 4 zákona, v rámci něhož zadavatel tyto uchazeče upozornil na možnost prokázání splnění kvalifikačních předpokladů předložením čestného prohlášení v souladu s § 62 odst. 3 zákona.“

25. Předseda Úřadu k výše uvedenému doplnil, že zadavatel tedy nepožadoval předložení konkrétních dokladů k prokázání výše uvedených kvalifikačních předpokladů ve lhůtě pro podání nabídek po „uchazečích“, jak Úřad uvedl v bodě 40. odůvodnění napadeného rozhodnutí, nýbrž po „zájemcích“ a „dodavatelích“. Předseda Úřadu rovněž nesouhlasí se závěrem Úřadu učiněným v bodě 41. odůvodnění napadeného rozhodnutí, podle kterého zadavatel uchazeče o veřejnou zakázku neinformoval o možnosti splnit kvalifikační předpoklady uvedené v bodech 5.3 a 5.5 zadávací dokumentace předložením čestného prohlášení, neboť „zadavatel uchazeče (alespoň ty, kterým byla zaslána žádost podle § 59 odst. 4 zákona) o možnosti prokázat splnění kvalifikačních předpokladů předložením čestného prohlášení dodatečně informoval.“ Dále předseda Úřadu poukazuje na nesprávnost závěru vysloveného Úřadem v bodě 42. odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť „zadavatel postupem v rozporu se zákonem neztížil podmínky kladené pouze na uchazeče o veřejnou zakázku, nýbrž především na zájemce a dodavatele, neboť právě oni mohli být postupem zadavatele od podání nabídky odrazeni, a na rozdíl od uchazečů se nemohli dozvědět o možnosti prokázat splnění profesních a technických kvalifikačních předpokladů předložením čestného prohlášení, a to ani dodatečně prostřednictvím žádostí podle § 59 odst. 4 zákona.“

26. Předseda Úřadu v odůvodnění svého rozhodnutí dodává, že nesprávné posouzení (označení) okruhu subjektů v napadeném rozhodnutí ze strany Úřadu se promítlo i do výroku I. napadeného rozhodnutí, ve kterém Úřad rovněž nesprávně užil výrazu „uchazečích“, neboť od podání nabídky mohl nezákonný požadavek zadavatele odradit „zájemce“ a „dodavatele“, a tudíž „právě ve vztahu k nim mohla být naplněna podmínka podstatného ovlivnění nebo možnosti ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, jakožto jedna z kumulativních podmínek možného konstatování spáchání správního deliktu zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.“

27. K postupu Úřadu v novém projednání věci předseda Úřadu uvedl, že „V novém projednání věci se bude Úřad ve smyslu závazného právního názoru podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu zabývat otázkou, na jaké subjekty, jež právní úprava zadávání veřejných zakázek předpokládá a jejichž legální definice jsou obsaženy v § 17 zákona, se požadavek zadavatele stanovený v bodech 5.3 a 5.5 zadávací dokumentace vztahoval, a ve vztahu k jakým subjektům mohlo případně dojít k naplnění jedné z podmínek možného konstatování spáchání správního deliktu zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, a to k podstatnému ovlivnění či možnosti ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.“

28. Závěrem předseda Úřadu poukázal na rozpor mezi obsahem zadávací dokumentace, jež byla uveřejněna na profilu zadavatele a z níž Úřad vycházel v napadeném rozhodnutí a obsahem dokumentace, která je součástí dokumentace o veřejné zakázce zaslané zadavatelem Úřadu, přičemž uložil povinnost, aby se Úřad v novém projednání věci zabýval „rozporem ve znění orámovaného odstavce bodu 5. zadávací dokumentace obsaženého ve verzi zadávací dokumentace, jež byla uveřejněna na profilu zadavatele, a ve verzi zadávací dokumentace, jež byla Úřadu předložena jako součást dokumentace o veřejné zakázce. Úřad v novém projednání věci rovněž posoudí, zda uvedený rozpor ve znění orámovaného odstavce bodu 5. zadávací dokumentace nemá vliv na možné konstatování spáchání správního deliktu zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.“

Nové projednání věci Úřadem

29. Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, přípisem č. j. ÚOHS-S339/2013/VZ-11548/2015/531/ESt ze dne 14. 5. 2015 účastníka řízení vyrozuměl o pokračování řízení. Shora citovaným přípisem Úřad zadavatele v dalším informoval, že nad rámec skutečností uvedených v oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S339/2013/VZ-10538/2013/514/PJa ze dne 7. 6. 2013 rozšiřuje správní řízení o pochybnosti o souladu postupu zadavatele s ustanovením § 62 odst. 3 zákona, když ve zjednodušeném podlimitním řízení požadoval po dodavatelích doložení dokladů prokazujících splnění profesních a technických kvalifikačních předpokladů do nabídky. Současně Úřad účastníku řízení usnesením č. j. ÚOHS-S339/2013/VZ-11556/2015/531/ESt z téhož dne určil lhůty, ve kterých mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy, vyjádřit v řízení své stanovisko a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

30. Zadavatel se v určených lhůtách, ani později, již nevyjádřil.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

31. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o šetřené veřejné zakázce, vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v ustanovení § 62 odst. 3 zákona, když ve zjednodušeném podlimitním řízení požadoval po dodavatelích a zájemcích v bodech 5.3 „Profesní kvalifikační předpoklady (§ 54)“ a 5.5 „Technické kvalifikační předpoklady (§ 56)“ zadávací dokumentace doložení dokladů prokazujících splnění profesních a technických kvalifikačních předpokladů do nabídky, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a s vybraným uchazečem zadavatel uzavřel dne 8. 8. 2012 smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

32. Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.

33. Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

34. Podle § 17 písm. a) zákona se dodavatelem pro účely tohoto zákona rozumí fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo zahraniční dodavatel.

35. Podle § 17 písm. j) zákona se uchazečem pro účely tohoto zákona rozumí dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení.

36. Podle § 17 písm. n) zákona se zájemcem pro účely tohoto zákona rozumí dodavatel, který podal ve stanovené době žádost o účast v užším řízení, v jednacím řízení s uveřejněním nebo v soutěžním dialogu, nebo dodavatel, který byl zadavatelem vyzván k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, k podání předběžné nabídky v dynamickém nákupním systému, k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení, k podání nabídky v řízení na základě rámcové smlouvy, nebo k potvrzení zájmu o účast v případě zadávacího řízení zahájeného uveřejněním pravidelného předběžného oznámení.

37. Podle § 52 odst. 1 zákona je v otevřeném řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení dodavatel povinen prokázat splnění kvalifikace ve lhůtě pro podání nabídek. V případě otevřeného řízení se zavedením dynamického nákupního systému je dodavatel povinen prokázat splnění kvalifikace nejpozději s podáním předběžné nabídky.

38. Podle § 54 zákona splnění profesních kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který předloží

a) výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán,

b) doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci,

c) doklad vydaný profesní samosprávnou komorou či jinou profesní organizací prokazující jeho členství v této komoře či jiné organizaci, je-li takové členství nezbytné pro plnění veřejné zakázky na služby podle zvláštních právních předpisů,

d) doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky nezbytná podle zvláštních právních předpisů,

e) doklad prokazující schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací podle příslušného druhu zajištění ochrany utajované informace při plnění veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, odpovídající požadavkům na opatření, která stanovil zadavatel v zadávacích podmínkách.

39. Podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona může veřejný zadavatel k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce požadovat seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně.

40. Podle § 62 odst. 1 zákona zadává-li veřejný zadavatel podlimitní veřejnou zakázku, je povinen požadovat prokázání splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů dodavatele. Požaduje-li veřejný zadavatel rovněž prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů, použije se § 56 zákona obdobně. Veřejný zadavatel může požadovat také prohlášení podle ustanovení § 50 odst. 1 písm. c) zákona.

41. Podle § 62 odst. 2 zákona se splnění základních kvalifikačních předpokladů u podlimitní veřejné zakázky prokazuje předložením čestného prohlášení. Z obsahu čestného prohlášení musí být zřejmé, že dodavatel splňuje příslušné základní kvalifikační předpoklady požadované veřejným zadavatelem. Veřejný zadavatel může v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit povinnost dodavatele prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů doklady uvedenými v § 53 odst. 3 zákona, popřípadě povinnost prokázat těmito doklady splnění některých základních kvalifikačních předpokladů.

42. Podle § 62 odst. 3 zákona se ve zjednodušeném podlimitním řízení prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje; ustanovení § 62 odst. 2 zákona se nepoužije. Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 zákona, je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4 zákona.

Relevantní ustanovení dalších právních předpisů

43. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

44. Podle § 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 128/2000 Sb., o obcích“), je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

45. Zadavatel odeslal dne 29. 5. 2012 výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení na předmětnou veřejnou zakázku ze dne 29. 5. 2012 pěti vybraným zájemcům, a to konkrétně těmto: vybranému uchazeči, společnosti Dopravní stavby HP Bohemia s.r.o., IČO 25161601, se sídlem Poříčská 282, 373 82 Boršov nad Vltavou, společnosti OK Signistav s.r.o., IČO 28131347, se sídlem Poříčí 227, 373 82 Boršov nad Vltavou, společnosti HOCHTIEF CZ a. s., divize Pozemní stavby Čechy závod Jih, IČO 46678468, se sídlem Okružní 544, 370 04 České Budějovice (dále jen „zájemce HOCHTIEF CZ a. s.“), a společnosti Leyrer + Graf stavební společnost s.r.o., IČO 26089661, se sídlem Jivno 43, 373 71 Jivno (dále jen „zájemce Leyrer + Graf stavební společnost s.r.o.“).

46. Zadavatel podle § 38 zákona uveřejnil dne 30. 5. 2012 písemnou výzvu na profilu zadavatele http://www.stavebnionline.cz/profil/borsovnvlt. Vloženým dokumentem „Výzva k podání nabídky“ definuje zadavatel požadavky na prokázání splnění kvalifikace a další požadavky zadavatele s tím, že bližší informace o způsobu prokázání kvalifikace budou uvedeny v zadávací dokumentaci.

47. Zadavatel v části „Zadávací dokumentace“ výzvy k podání nabídek uvedl, že „Textová část zadávací dokumentace je zveřejněna v souladu s § 48 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách na profilu zadavatele http://www.stavebnionline.cz/profil/borsovnvlt (…)“

48. Úřad na základě vlastní činnosti zjistil, že na shora citovaném profilu zadavatele uveřejnil zadavatel dne 30. 5. 2012 zadávací dokumentaci.

49. Zadavatel v úvodu bodu 5. „Kvalifikační předpoklady dodavatele“ zadávací dokumentace uveřejněné na profilu zadavatele[2] (dále jen „zadávací dokumentace“ nebo též „zadávací dokumentace uveřejněná na profilu zadavatele“) nejprve stanovil, jaké kvalifikační předpoklady musí dodavatel obecně splnit, přičemž uvedl, že „Kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky dle § 50 zákona je dodavatel, který

a) splní základní kvalifikační předpoklady podle § 53,

b) splní profesní kvalifikační předpoklady podle § 54,

c) předloží čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku a

d) splní technické kvalifikační předpoklady podle § 56.“

50. V totožném bodě zadávací dokumentace zadavatel následně v orámované zvýrazněné části stanovil, že „Uchazeč, se kterýmbude možno uzavřít smlouvu podle § 82, bude před uzavřením této smlouvy POVINEN předložitzadavateli originály nebo ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace.“

51. Ze zadávací dokumentace, která byla Úřadu zadavatelem zaslána na vyžádání v rámci šetření podnětu dne 7. 6. 2013 (dále jen „zadávací dokumentace zaslaná zadavatelem“) Úřad zjistil, že v bodu 5. „Kvalifikační předpoklady dodavatele“ této zadávací dokumentace zadavatel v orámované zvýrazněné části stanovil, že „Splnění kvalifikačních předpokladů se prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje.Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82, je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4.“

52. V bodě 5.2 „Základní kvalifikační předpoklady (§ 53)“ zadávací dokumentace zadavatel specifikoval způsob prokázání základních kvalifikačních předpokladů, přičemž v posledním odstavci tohoto bodu uvádí, že „Splnění základních kvalifikačních předpokladů se dle § 62 u podlimitní veřejné zakázky prokazuje předložením čestného prohlášení.Z obsahu čestného prohlášení musí být zřejmé, že dodavatel splňuje příslušné základní kvalifikační předpoklady požadované veřejným zadavatelem.“

53. V bodě 5.3 „Profesní kvalifikační předpoklady (§ 54)“ zadávací dokumentace zadavatel určil, že „Splnění profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 prokáže dodavatel, který předloží:

• k písm. a)

výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán (výpis nesmí být ke dni podání nabídky starší 90 dnů);

• k písm. b)

doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky – živnostenský list (event. výpis ze živnostenského rejstříku) pro provádění staveb a výkon zeměměřických činností (pro zabezpečení dokumentace skutečného provedení stavby není nutné předkládatživnostenský list na projektovou činnost, tyto práce jsou pokryty ŽL na provádění staveb),

• k písm. d)

doklad osvědčující odbornou způsobilostdodavatele nebo osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje – osvědčení o autorizaci odpovědných zástupců nebo osob pověřených vedením stavby v oboru dopravní stavby.“

54. Zadavatel v bodě 5.4 „Ekonomická a finanční způsobilost (§ 62)“ zadávací dokumentace stanovil, že „Splnění ekonomické a finanční způsobilosti prokáže dodavatel, který předloží čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku (§ 62, resp. § 50 odst. 1 písm. c) zákona).“

55. V bodě 5.5 „Technické kvalifikační předpoklady (§ 56)“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „Splnění technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 zákona prokáže dodavatel, který předloží:

• k odst. 3 písm. a)

Seznam minimálně 5 realizovaných staveb, jejichž předmětem plnění byla výstavba nebo rekonstrukce komunikací s živičným povrchem s finančním objemem každé stavby min. 3 mil. Kč bez DPH (viz Zvláštní příloha č. 2) provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění těchto stavebních prací.

Pokud bude uchazeč prokazovat splnění technických kvalifikačních předpokladů certifikátem systému certifikovaných stavebních dodavatelů, uvede přímý odkaz na konkrétní zapsanou stavbu, kterou prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů.

Ke všem uvedeným realizovaným zakázkám uchazeč doloží kopie osvědčení objednatelů o řádném plnění těchto stavebních prací (osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně).

Dodavatel uvede výhradně dokončené a předané stavby. Z uvedených údajů musí být patrno postavení zhotovitele v dodavatelském systému (hlavní dodavatel, subdodavatel, člen sdružení apod.) a dále jeho podíl na zakázce (finanční podíl prací realizovaných uchazečem musí odpovídat min. výši požadované zadavatelem – viz text výše).“

56. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 18. 6. 2012 je zřejmé, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 7 nabídek na plnění šetřené veřejné zakázky. Z předmětného protokolu současně vyplývá, že nabídku z pěti zadavatelem vyzvaných zájemců (viz výše) nepodal zájemce HOCHTIEF CZ a. s., a zájemce Leyrer + Graf stavební společnost s.r.o.

57. Jak již bylo konstatováno Úřadem výše (viz bod 7. a 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí), jako nejvhodnější nabídka byla zadavatelem shledána nabídka vybraného uchazeče, s nímž následně dne 8. 8. 2012 zadavatel uzavřel smlouvu o dílo.

K postavení zadavatele

58. Úřad se nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel v šetřeném případě spadá do některé z kategorií zadavatelů podle § 2 odst. 1 zákona. Podle citovaného ustanovení zákona je za zadavatele veřejné zakázky považován veřejný, sektorový, případně dotovaný zadavatel. Na základě § 2 odst. 2 písm. c) zákona náleží do kategorie veřejných zadavatelů i územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Podle § 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, platí, že obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad tudíž tuto část odůvodnění uzavírá s konstatováním, že zadavatel, tj. obec Boršov nad Vltavou, coby základní územní samosprávný celek, je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona. Osoba „zadavatele veřejné zakázky“ je tudíž zcela prokazatelně dána.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

59. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že způsob prokazování kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení upravuje ustanovení § 62 odst. 3 zákona, podle něhož dodavatelé prokazují splnění kvalifikačních předpokladů formou čestného prohlášení, z jehož obsahu musí být zadavateli zřejmé, že dodavatel zadavatelem požadované kvalifikační předpoklady splňuje. K samotnému předložení listin, kterými bude splnění kvalifikačních předpokladů prokázáno, dochází až ve fázi po výběru nejvhodnější nabídky, kdy vítězný dodavatel, tedy dodavatel, se kterým má být uzavřena smlouva, je povinen takové listiny (originály listin, popř. úředně ověřené kopie) zadavateli předložit.

60. Z dikce ustanovení § 62 odst. 3 zákona tudíž vyplývá, že zadavatel není v případě zjednodušeného podlimitního řízení oprávněn požadovat od dodavatelů začlenění dokladů k prokázání kvalifikačních předpokladů do jejich nabídek, jelikož, s ohledem na relativně krátkou minimální lhůtu pro podání nabídek, jež činí ve zjednodušeném podlimitním řízení 15 dnů, postačuje dodavatelům v této lhůtě předložit čestné prohlášení, z jehož textu bude zřejmé, že dodavatelé příslušné kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem pro danou veřejnou zakázku splňují. Úřad přitom podotýká, že v případě § 62 odst. 3 zákona se jedná o kogentní ustanovení, od něhož není možno se odchýlit, oproti odst. 2 téhož ustanovení zákona, kde je zadavateli dána možnost v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit povinnost dodavatele prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů doklady uvedenými v § 53 odst. 3 zákona, popřípadě povinnost prokázat těmito doklady splnění některých základních kvalifikačních předpokladů.

61. Jak již bylo uvedeno výše (viz body 1. a 45. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel šetřenou veřejnou zakázku zadával ve zjednodušeném podlimitním řízení, přičemž způsob prokazování kvalifikačních předpokladů specifikoval v bodě 5. „Kvalifikační předpoklady dodavatele“ zadávací dokumentace (viz bod 49. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a jeho „podbodech“, ve kterých stanovil požadavky na prokázání jednotlivých kvalifikačních předpokladů.

62. Požadavky na prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů vymezil zadavatel v bodě 5.3 „Profesní kvalifikační předpoklady (§ 54)“ zadávací dokumentace, v němž specifikoval dokumenty, které požaduje předložit k prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů. Konkrétně se jednalo o výpis z obchodního rejstříku, doklad o oprávnění k podnikání (pro provádění staveb a výkon zeměměřičských činností), a doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele (osvědčení o autorizaci v oboru dopravní stavby) (viz bod 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

63. Požadavky na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů vymezil zadavatel v bodě 5.5 „Technické kvalifikační předpoklady (§ 56)“ zadávací dokumentace. Konkrétně zadavatel požadoval předložení seznamu minimálně 5 realizovaných staveb, jejichž předmětem byla výstavba nebo rekonstrukce komunikací s živičným povrchem s finančním objemem stavby minimálně 3 mil. Kč bez DPH provedených dodavatelem za posledních 5 let, a to včetně doložení osvědčení objednatelů o řádném plnění těchto stavebních prací (viz bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

64. Z výše uvedeného tak zcela jednoznačně vyplývá, že zadavatel v zadávacích podmínkách, jmenovitě v bodech 5.3 „Profesní kvalifikační předpoklady (§ 54)“ a 5.5 „Technické kvalifikační předpoklady (§ 56)“ zadávací dokumentace, stanovil, že k prokázání splnění profesních a technických kvalifikačních předpokladů požaduje předložení konkrétních dokladů podle § 54 zákona, resp. podle § 56 zákona, a to již při podání nabídky. Úřad však uvádí, že v této fázi zadávacího řízení zadavatel nebyl oprávněn předmětné doklady požadovat, neboť, jak již bylo Úřadem konstatováno shora, zákon (konkrétně § 62 odst. 3, věta druhá) stanovuje, že takové doklady (listiny) je povinen zadavateli předložit až vítězný dodavatel, tedy dodavatel, se kterým má být uzavřena smlouva na realizaci veřejné zakázky, a to až před samotným uzavřením této smlouvy.

65. Ve světle shora popsaných skutečností proto Úřad konstatuje, že zadavatel v rozporu se zákonem požadoval již ve lhůtě pro podání nabídek po dodavatelích a zájemcích, ke splnění profesních a technických kvalifikačních předpokladů, předložení listin, jež však nebyl v uvedené fázi zadávacího řízení oprávněn požadovat. Z bodu 5.3 „Profesní kvalifikační předpoklady (§ 54)“ a bodu 5.5 „Technické kvalifikační předpoklady (§ 56)“ zadávací dokumentace je totiž bez nejmenších pochyb patrné, že zadavatel neumožnil prokázání citovaných kvalifikačních předpokladů formou čestného prohlášení, nýbrž, v rozporu s § 62 odst. 3 zákona, ve výše specifikovaných bodech zadávací dokumentace výslovně uvedl požadavky na prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů podle § 54 a § 56 zákona, tj. předložením konkrétních dokumentů a listin. Pro srovnání Úřad uvádí, že v případě prokazování základních kvalifikačních předpokladů zadavatel v bodě 5.2 „Základní kvalifikační předpoklady (§ 53)“ zadávací dokumentace sice taxativně vymezil dokumenty požadované k prokázání těchto kvalifikačních předpokladů podle § 53 zákona, avšak následně v posledním odstavci tohoto bodu výslovně uvedl, že „Splnění základních kvalifikačních předpokladů se dle § 62 u podlimitní veřejné zakázky prokazuje předložením čestného prohlášení.“ (viz bod 52. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Obdobně zadavatel v bodě 5.4 „Ekonomická a finanční způsobilost (§ 62)“ zadávací dokumentace výslovně vymezil, že „Splnění ekonomické a finanční způsobilosti prokáže dodavatel, který předloží čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku (…)“ (viz bod 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Lze tudíž konstatovat, že způsob prokázání základních kvalifikačních předpokladů, jakož i ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů, rozdílně od způsobu prokazování profesních a technických kvalifikačních předpokladů, byl zadavatelem stanoven v souladu s požadavky § 62 odst. 3 zákona, neboť zadavatel v zadávací dokumentaci explicitně určil, že základní a ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady budou ze strany dodavatelů prokazovány formou čestného prohlášení.

66. Tím, že zadavatel k prokázání profesních a technických kvalifikačních předpokladů požadoval v bodech 5.3 „Profesní kvalifikační předpoklady (§ 54)“ a 5.5 „Technické kvalifikační předpoklady (§ 56)“ zadávací dokumentace po dodavatelích a zájemcích předložení konkrétních dokladů (listin), namísto čestného prohlášení, nedodržel postup stanovený v § 62 odst. 3 zákona. Zadavatel tak neoprávněně zpřísnil požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů ve zjednodušeném podlimitním řízení, když po dodavatelích a zájemcích požadoval doložení dokladů prokazujících splnění profesních a technických kvalifikačních předpokladů do jejich nabídek. Úřad na tomto místě zdůrazňuje, že zadavatel má povinnost požadovat prokázání kvalifikace v mezích zákona, nikoliv znění zákona svým postupem zpřísňovat. Požadovat doklady k prokázání kvalifikačních předpokladů již ve fázi podávání nabídek je možné v jiných druzích zadávacích řízení, avšak nikoliv ve zjednodušeném podlimitním řízení, v němž byla šetřená veřejná zakázka zadávána.

67. Jak bylo Úřadem dovozeno a popsáno výše, zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 62 odst. 3 zákona, jelikož k prokázání profesních a technických kvalifikačních předpokladů požadoval předložení konkrétních dokumentů a listin ve smyslu § 54, resp. § 56 zákona, namísto čestného prohlášení. Úřad se nyní bude věnovat zjištění, na jaké subjekty, jež § 17 zákona upravuje, se nezákonný požadavek zadavatele vztahoval, tzn. na které subjekty mohl mít nezákonný postup zadavatele negativní dopad. Úřad primárně předesílá, že zákon definuje v § 17 tři subjekty, jež mohou usilovat o získání konkrétní veřejné zakázky, a to dodavatele, zájemce a uchazeče o veřejnou zakázku.

68. Pojem „dodavatel“ vymezený v § 17 písm. a) zákona představuje osobu, která se může zadávacího řízení účastnit, a se kterou zadavatel, v případě, že se tato osoba následně stane vítězem daného zadávacího řízení, uzavře smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. Úřad uvádí, že termín „dodavatel“ je dosti široký, neboť dodavatelem je prakticky každá fyzická nebo právnická osoba, pokud dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce; jinými slovy řečeno, vykonává činnost či dodává produkt (zboží, službu či stavební práci), o nějž má zadavatel zájem a na jehož získání vypsal příslušné zadávací řízení.

69. Dalším subjektem, jehož zákonná úprava předpokládá, je „uchazeč“ o veřejnou zakázku. Dle § 17 písm. j) zákona je uchazečem o veřejnou zakázku dodavatel, jenž podal nabídku v zadávacím řízení. Z dikce tohoto ustanovení zákona tudíž vyplývá, že uchazečem o veřejnou zakázku se stává určitý dodavatel až teprve v tom okamžiku, kdy podá svoji nabídku do zadávacího řízení. Uchazeči o veřejnou zakázku jsou tak dodavatelé, jež zadávací podmínky stanovené konkrétním zadavatelem, a tedy i jeho požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů, již reflektovali do svých nabídek a tyto nabídky předložili zadavateli s cílem účastnit se zadávacího řízení a získat veřejnou zakázku.

70. Konečně posledním subjektem, jehož právní úpravu zákon obsahuje, je „zájemce“ o veřejnou zakázku. Podle § 17 písm. n) zákona se zájemcem rozumí, mimo jiného, dodavatel, který byl zadavatelem vyzván k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení.

71. Úřad na tomto místě považuje pro potřeby dalšího posouzení věci za nutné upozornit na skutečnost, že předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R90/2014/VZ-10875/2015/322/HKo ze dne 7. 5. 2015 poukázal na nesoulad mezi obsahem zadávací dokumentace uveřejněné na profilu zadavatele, a obsahem zadávací dokumentace zaslané zadavatelem, a to konkrétně na rozpor v orámované části bodu 5. „Kvalifikační předpoklady dodavatele“ těchto zadávacích dokumentací (viz bod 28. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

72. Jak již bylo Úřadem uvedeno výše (viz bod 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v zadávací dokumentaci zaslané zadavatelem uvedl zadavatel v předmětné orámované části bodu 5. „Kvalifikační předpoklady dodavatele“ této zadávací dokumentace, že „Splnění kvalifikačních předpokladů se prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje.Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82, je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4.“ Oproti tomu v zadávací dokumentaci uveřejněné na profilu zadavatele stanovil zadavatel v totožné orámované části bodu 5. „Kvalifikační předpoklady dodavatele“ této zadávací dokumentace, že „Uchazeč, se kterýmbude možno uzavřít smlouvu podle § 82, bude před uzavřením této smlouvy POVINEN předložitzadavateli originály nebo ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace.“(viz bod 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

73. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že v šetřeném zadávacím řízení existovaly dvě rozdílné „verze“ zadávací dokumentace, s odlišně přísnými požadavky zadavatele na prokázání kvalifikačních předpokladů. Rozdíl mezi zadávací dokumentací uveřejněné na profilu zadavatele a zadávací dokumentací zaslané zadavatelem spočíval v absenci věty „Splnění kvalifikačních předpokladů se prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje.“, v jedné z nich, a to v zadávací dokumentaci uveřejněné na profilu zadavatele. Z právě řečeného tudíž vyplývá, že zadávací dokumentace zaslaná zadavatelem obsahovala v  orámované části bodu 5. „Kvalifikační předpoklady dodavatele“ informaci o možnosti prokazovat kvalifikační předpoklady obecně, tedy bezesporu i profesní a technické kvalifikační předpoklady, předložením čestného prohlášení. Lze proto konstatovat, že zadávací dokumentace zaslaná zadavatelem, byla, co se týče prokazování kvalifikace, „mírnější“, v komparaci se zadávací dokumentací uveřejněné na profilu zadavatele, a to právě v důsledku toho, že zadávací dokumentace zaslaná zadavatelem výslovně připouštěla prokazování kvalifikačních předpokladů jako celku formou čestného prohlášení. Úřad k tomu podotýká, že fakt, že v zadávacím řízení existovaly dvě rozdílné zadávací dokumentace, již sám o sobě způsobuje porušení zásady transparentnosti, jež nachází své vyjádření v § 6 odst. 1 zákona. Úřad nicméně dodává, že tato otázka, tj. „duplicita“ zadávacích dokumentací, není předmětem správního řízení, který je vymezen v oznámení o zahájení správního řízení, tudíž z ní Úřad nebude v tomto řízení vyvozovat závěry o možném nezákonném jednání zadavatele.

74. Jak bylo Úřadem popsáno již výše, zadavatel ve výzvě k podání nabídek uvedl, že textová část zadávací dokumentace je uveřejněna na jeho profilu (viz bod 47. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřadem bylo současně zjištěno, že zadavatel zadávací dokumentaci uveřejnil na svém profilu dne 30. 5. 2012 (viz bod 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad přitom opětovně předesílá, že zadávací dokumentace uveřejněná na profilu zadavatele neobsahovala v bodu 5. „Kvalifikační předpoklady dodavatele“ možnost prokazovat splnění kvalifikačních předpokladů jako celku, tzn. včetně profesních a technických kvalifikačních předpokladů, předložením čestného prohlášení. Pro úplnost Úřad dodává, že zadávací dokumentace uveřejněná na profilu zadavatele neumožňovala prokazovat profesní a technické kvalifikační předpoklady formou čestného prohlášení ani v bodech 5.3 „Profesní kvalifikační předpoklady (§ 54)“ a 5.5 „Technické kvalifikační předpoklady (§ 56)“ této zadávací dokumentace. Jinak řečeno, závěr, který byl uveden výše, a sice že zadavatel v šetřeném zadávacím řízení postupoval v rozporu s § 62 odst. 3 zákona, když ve zjednodušeném podlimitním řízení požadoval, za účelem prokázání splnění profesních a technických kvalifikačních předpokladů, doložení dokladů již do nabídky, učinil Úřad ze zadávací dokumentace uveřejněné na profilu zadavatele, neboť jak vyplývá z výše uvedeného, dodavatelé a zájemci o veřejnou zakázku měli možnost seznámit se se zadávací dokumentací ve znění, v jakém byla uveřejněna na profilu zadavatele.

75. Výše bylo řečeno, že jedním ze subjektů, jehož právní úpravu zákon obsahuje, je dodavatel. Současně bylo uvedeno, že pojem „dodavatel“ je značně široký. Rozumí se jím totiž fakticky libovolná fyzická či právnická osoba, která je reálně schopná plnit předmět konkrétní veřejné zakázky. V šetřeném případě předmět plnění spočíval v opravě místních komunikací; jednalo se tudíž o veřejnou zakázku na stavební práce. Úřad uvádí, že dodavatelem přezkoumávané veřejné zakázky mohla být, ve smyslu § 17 písm. a) zákona, celá řada subjektů, které působí nejen na tuzemském relevantním trhu, nýbrž i na trhu zahraničním (jelikož „dodavatelem“ je podle § 17 písm. o) zákona chápán i zahraniční dodavatel). Úřad konstatuje, že jedním z hlavních cílů zákona je snaha o efektivní vynakládání veřejných financí. Základním předpokladem hospodárného vynakládání veřejných peněz je přitom reálná soutěž mezi subjekty, které mají zájem o získání konkrétní veřejné zakázky. K zabezpečení této chtěné soutěže zákonodárce konstruuje celou řadu mechanismů, mezi něž lze řadit i profil zadavatele. Profil zadavatele je podle § 17 písm. x) zákona elektronický nástroj, prostřednictvím něhož zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup. Profil zadavatele tak umožňuje dodavatelům, tj. fyzickým a právnickým osobám, zjistit, že daný zadavatel zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku a dává jim tak možnost se soutěže o tuto veřejnou zakázku zúčastnit. Úřad dodává, že zadavatel má povinnost uveřejňovat na svém profilu relevantní dokumenty týkající se veřejné zakázky, a to včetně zadávací dokumentace.

76. Jak bylo Úřadem dovozeno a podrobně popsáno již shora, zadávací dokumentace uveřejněná na profilu zadavatele neumožňovala prokázání splnění profesních a technických kvalifikačních předpokladů formou čestného prohlášení. Nelze proto vyloučit, že dodavatelé, jež se o veřejné zakázce dozvěděli z profilu zadavatele a kteří by byli jinak schopni tuto veřejnou zakázku v praxi plnit, se po seznámení se zadávací dokumentací uveřejněné na profilu zadavatele rozhodli nepodat nabídku do šetřeného zadávacího řízení, a to vzhledem k tomu, že „obstarání si“ dokladů, jež zadavatel k prokázání profesních a technických kvalifikačních předpokladů požadoval a jejich začlenění do nabídky, bylo pro tyto dodavatele ve lhůtě pro podání nabídek velmi obtížné, ne-li zcela nereálné. Úřad tudíž konstatuje, že nezákonný postup zadavatele spočívající v porušení § 62 odst. 3 zákona byl bez nejmenších pochyb způsobilý „odradit“ potenciální dodavatele od podání nabídky a ve svém důsledku tak mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, coby jedné z podmínek pro naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Pokud jde tedy o závěr obsažený ve shora citovaném rozhodnutí předsedy Úřadu, a sice aby se Úřad v novém projednání věci zabýval otázkou, na jaké subjekty, jejichž legální definice jsou obsaženy v § 17 zákona, mohl mít nezákonný postup zadavatele negativní dopad, pak Úřad, ve světle shora řečeného, uvádí, že ve vztahu k dodavatelům mohl mít nezákonný postup zadavatele bez nejmenších pochyb vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

77. Výše bylo řečeno, že podle § 17 písm. n) zákona je zájemcem o veřejnou zakázku, mimo jiného, dodavatel, který byl zadavatelem ve zjednodušeném podlimitním řízení vyzván k podání nabídky (viz bod 70. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V šetřeném případě zadavatel vyzval k podání nabídky celkem 5 zájemců. Z těchto pěti vyzvaných zájemců však dva následně nepodali nabídku (viz bod 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad opakuje, že zadavatel ve výzvě k podání nabídky uvedl, že textová část zadávací dokumentace je uveřejněna na jeho profilu (viz bod 47. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jednalo se přitom o zadávací dokumentaci uveřejněnou na profilu zadavatele, tzn. o zadávací dokumentaci, která neumožňovala prokázat splnění profesních a technických kvalifikačních předpokladů předložením čestného prohlášení. Vzhledem k této skutečnosti Úřad dovozuje, že postup zadavatele v rozporu s § 62 odst. 3 zákona, kdy tento požadoval k prokázání splnění profesních a technických kvalifikačních předpokladů předložení konkrétních dokumentů (listin) již do nabídky, mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky i ve vztahu k zájemcům, neboť, Úřad opakuje, zájemci HOCHTIEF CZ a. s., a Leyrer + Graf stavební společnost s.r.o., kteří byli zadavatelem vyzváni k podání nabídky, nabídku do zadávacího řízení nepodali. Nelze přitom vyloučit, že důvodem nepodání nabídky byl právě nezákonný požadavek zadavatele na prokázání profesních a technických kvalifikačních předpokladů prostřednictvím konkrétních dokladů a listin, namísto předložení čestného prohlášení. Úřad tudíž vyslovuje dílčí závěr, a sice ten, že nezákonný postup zadavatele v šetřeném zadávacím řízení mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky i pokud jde o zájemce o veřejnou zakázku.

78. Úřad opakuje, že zadavatel obdržel celkem 7 nabídek na plnění šetřené veřejné zakázky (tzn. od 3 zájemců, které zadavatel vyzval k podání nabídky + od 4 dalších „nevyzvaných“ uchazečů). Úřad uvádí, že je zřejmé, že uchazeči o veřejnou zakázku vycházeli při tvorbě jejich nabídek ze zadávací dokumentace uveřejněné na profilu zadavatele. Úřadem bylo přitom z dokumentace o veřejné zakázce zjištěno, že 4 uchazeči neprokázali, mimo jiného, splnění profesních a technických kvalifikačních předpokladů. Zadavatel, resp. hodnotící komise, tudíž podle § 59 odst. 4 zákona tyto uchazeče žádostmi ze dne 28. 6. 2012 vyzvala k předložení dodatečných dokladů k prokázání kvalifikace. V předmětných žádostech, které jsou součástí spisového materiálu, byla přitom výslovně připuštěna možnost „dodatečně“ prokázat splnění profesních, jakož i technických, kvalifikačních předpokladů podle § 62 odst. 3 zákona, tj. předložením čestného prohlášení.

79. Jak bylo popsáno již výše, uchazeči při tvorbě jejich nabídek vycházeli ze zadávací dokumentace uveřejněné na profilu zadavatele, která nepřipouštěla prokázání profesních a technických kvalifikačních předpokladů formou čestného prohlášení. Tři uchazeči přitom kvalifikační předpoklady jako celek, tedy včetně profesních a technických kvalifikačních předpokladů, splnili již při podání nabídky, byť fakticky profesní a technické kvalifikační předpoklady prokazovali na základě dokladů, jejichž předložení nebyl zadavatel v této fázi zadávacího řízení oprávněn požadovat. Tito 3 uchazeči se tak podřídili nezákonnému požadavku zadavatele na prokázání profesních a technických kvalifikačních předpokladů a předmětné kvalifikační předpoklady řádně splnili. U zbývajících 4 uchazečů zadavatel svůj nezákonný postup zhojil tím, že v žádostech ze dne 28. 6. 2012 explicitně připustil prokázání profesních a technických kvalifikačních předpokladů formou čestného prohlášení. Tito 4 uchazeči tak dostali „šanci“, aby profesní a technické kvalifikační předpoklady prokázali nikoliv konkrétními dokumenty a listinami, jak zadavatel protiprávně stanovil v zadávací dokumentaci, nýbrž prostřednictvím čestného prohlášení, a tedy v souladu s § 62 odst. 3 zákona. Úřad tudíž, i na základě odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R90/2014/VZ-10875/2015/322/HKo ze dne 7. 5. 2015, konstatuje, že ve vztahu k uchazečům zadavatel své pochybení napravil, jelikož uchazeče, kteří neprokázali splnění kvalifikačních předpokladů již ve lhůtě pro podání nabídek postupem podle § 59 odst. 4 zákona, dožádal k doplnění kvalifikace, přičemž dané uchazeče upozornil na možnost prokázání, mimo jiného, profesních a technických kvalifikačních předpokladů předložením čestného prohlášení. Ve vztahu k uchazečům o veřejnou zakázku tak nezákonný postup zadavatele nemohl mít, vzhledem k tomu, že 3 uchazeči prokázali splnění kvalifikačních předpokladů jako celku již při podání nabídky, přičemž zbývající 4 uchazeči byli v žádosti o dodatečné splnění kvalifikace informováni o možnosti prokázat profesní a technické kvalifikační předpoklady formou čestného prohlášení, vliv na výběr nejvhodnější nabídky, a tudíž ve vztahu k uchazečům o veřejnou zakázku, rozdílně od dodavatelů a zájemců, není naplněna jedna z podmínek pro konstatování správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

80. V návaznosti na všechny výše uvedené skutečnosti tak Úřad uzavírá, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když ve zjednodušeném podlimitním řízení požadoval v bodech 5.3 „Profesní kvalifikační předpoklady (§ 54)“ a 5.5 „Technické kvalifikační předpoklady (§ 56)“ zadávací dokumentace uveřejněné na profilu zadavatele doložení dokladů prokazujících splnění profesních a technických kvalifikačních předpokladů do nabídky, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a  zadavatel již dne 8. 8. 2012 uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky. Nelze totiž zcela vyloučit možnost, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet nabídky na plnění veřejné zakázky od dalších potenciálních dodavatelů, případně od některého ze dvou vyzvaných zájemců, kteří následně nepodali do zadávacího řízení nabídku, přičemž některá z těchto nabídek mohla skýtat pro zadavatele výhodnější podmínky plnění, než tomu bylo v případě nabídky vybraného uchazeče.

81. Úřad tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

IV. K ULOŽENÍ POKUTY

82. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

83. Tím, že zadavatel v šetřeném případě nepostupoval v souladu s § 62 odst. 3 zákona, když ve zjednodušeném podlimitním řízení požadoval po dodavatelích a zájemcích doložení dokladů prokazujících splnění profesních a technických kvalifikačních předpokladů již při předložení nabídky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a s vybraným uchazečem zadavatel uzavřel dne 8. 8. 2012 smlouvu na plnění veřejné zakázky, naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

84. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

85. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 22. 1. 2013. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 8. 8. 2012, kdy zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem. Správní řízení bylo zahájeno dne 10. 6. 2013. Z uvedených skutečností vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

86. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

87. Cena veřejné zakázky v šetřeném případě, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí 5 046 092,38 Kč vč. DPH (viz dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo ze dne 14. 11. 2012, pozn. Úřadu). Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 504 609 Kč.

88. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

89. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.

90. Z hlediska stupně závažnosti správního deliktu vycházel Úřad především ze skutečnosti, že zadavatel svým postupem zúžil počet potenciálních dodavatelů veřejné zakázky tím, že požadoval, aby splnění kvalifikačních předpokladů dodavatelé prokázali již při předložení nabídky. Pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet větší počet nabídek, přičemž nelze vyloučit, že by některá z těchto nabídek byla pro zadavatele ekonomicky výhodnější než nabídka vybraného uchazeče, čímž by došlo k úspoře financí z veřejných rozpočtů. Uvedený postup zadavatele tak mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Úřad v této souvislosti dodává, že zákon označuje za správní delikt nejen jednání, které prokazatelně ovlivnilo zadávací řízení, ale i takové jednání, které pouze mělo potenciál takového ovlivnění, aniž nutně k tomuto ovlivnění prokazatelně došlo.

91. Co se týče způsobu, resp. okolností za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad konstatuje, že zadavatel porušil postup stanovený v § 62 odst. 3 zákona tím, že požadoval prokázání splnění profesních a technických kvalifikačních předpokladů formou dokladů (a nikoli formou čestného prohlášení) prokazujících splnění kvalifikace již při předložení nabídky uchazečem. Jak již Úřad uvedl výše, důsledkem nezákonného postupu zadavatele mohla být limitace potenciálních dodavatelů, přičemž lze předpokládat, že by zadavatel při dodržení postupu stanoveného v § 62 odst. 3 zákona obdržel nabídky od více uchazečů.

92. Úřad v daném případě jako polehčující okolnost shledává tu skutečnost, že v případě prokazování ostatních kvalifikačních předpokladů, tedy vyjma profesních a technických kvalifikačních předpokladů, zadavatel v zadávací dokumentaci uveřejněné na profilu zadavatele výslovně uvedl, že k jejich prokázání postačuje předložení čestného prohlášení.

93. Po pečlivém posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech neshledal Úřad žádné přitěžující okolnosti, jež by měly vliv na uloženou výši pokuty.

94. Úřad dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Při stanovení výše pokuty vzal tedy Úřad v úvahu i finanční možnosti zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Úřad na základě vlastní činnosti zjistil, že v roce 2012, tedy v roce, kdy došlo ke spáchání správního deliktu, hospodařil zadavatel s částkou přesahující 29 mil. Kč, stejně tak i v následujících letech zadavatel hospodařil s částkou v řádech několika mil. Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.

95. Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku č. j. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.

96. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů zadavatele Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil stanovenou výši pokuty v hodnotě 30 000,- Kč, vzhledem k okolnostem případu, jako dostačující. Uložená pokuta tak naplňuje dostatečně obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti.

97. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť smlouva na realizaci veřejné zakázky byla uzavřena a nápravy tak již nelze dosáhnout jinak. Z uvedených důvodů uložil Úřad pokutu ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

98. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží:

JUDr. Petr Neubauer, advokát, Na Sadech 4/3, 370 01 České Budějovice,

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pozn.: Pokud je v textu rozhodnutí uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jedná se o znění účinné v době zahájení zadávání veřejné zakázky.

[2] Úřad podotýká, že veškeré níže uvedené skutečnosti byly zjištěny a tedy vyplývají ze zadávací dokumentace uveřejněné na profilu zadavatele, která je zároveň součástí spisu vedeného v předmětném správním řízení, pokud nebude Úřadem výslovně uvedeno jinak.