číslo jednací: R228/2015/VZ-44879/2015/321/MMl
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Tisk a dodávka publikací v DNS-2013/0139 |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2015 |
| Datum nabytí právní moci | 17. 12. 2015 |
| Související rozhodnutí | S0333/2015/VZ-18357/2015/522/KČe R228/2015/VZ-44879/2015/321/MMl |
| Dokumenty |  2015_R228.pdf 383 KB |
| Č. j.: R228/2015/VZ-44879/2015/321/MMl | Brno: 17. prosince 2015 |
Ve správním řízení o rozkladu zedne 23. 7. 2015, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 3. 8. 2015, podaném zadavatelem –
-
Univerzitou J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, IČO 44555601, se sídlem Pasteurova 1, 400 96 Ústí nad Labem,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, č.j. ÚOHS-S0333/2015/VZ- 18357/2015/522/KČe ze dne 17. 7. 2015, ve věci možného spáchání správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb.,o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, výše specifikovaným zadavatelem při zadání veřejné zakázky
„Tisk a dodávka publikací v DNS-2013/0139“ v dynamickém nákupním systému, jejíž zjednodušené oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 9. 2013 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 20. 9. 2013 pod ev. č. 367335, přičemž oznámení o zavedení
„Dynamického nákupního systému tiskařské služby“ bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 7. 2012 pod ev. č. 225516 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28.7. 2012 pod zn. 2012/S144-240906,
jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, veznění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle
§ 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-S0333/2015/VZ-18357/2015/522/KČe ze dne 17.7.2015
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
ODŮVODNĚNÍ
I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)1 k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, zahájil dne 9. 6. 2015 správní řízení z moci úřední. Na základě podnětu s žádostí o prošetření postupu zadavatele - Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, IČO 44555601, se sídlem Pasteurova 1, 400 96 Ústí nadLabem (dále jen „zadavatel“) při zadávání veřejné zakázky „Tisk a dodávka publikací v DNS - 2013/0139“ v dynamickém nákupním systému, jejíž zjednodušené oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 9. 2013 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 20. 9.2013 pod ev. č. 367335, přičemž oznámení o zavedení „Dynamického nákupního systému tiskařské služby“ bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 7. 2012 pod ev. č. 225516 a v Úředním věstníku Evropské uniedne 28. 7. 2012 pod zn. 2012/S144-240906, (dále jen „veřejná zakázka“) si Úřad vyžádal příslušnou dokumentaci o veřejné zakázce. Po jejím přezkoumání získal Úřad pochybnost, zda zadavatel tím, že stanovil lhůtu pro podání předběžných nabídek v délce pouze 14 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení, dodržel postup stanovený v § 95 odst. 3 zákona, podle kterého tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů, a zda se tím nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1písm. a) zákona. Z uvedeného důvodu zahájil v této věci správní řízení z moci úřední, přičemž za účastníka označil zadavatele.
II. Napadené rozhodnutí
1. Úřad přezkoumal případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů anazákladě vlastního zjištění vydal dne 17. 7. 2015 rozhodnutí č.j. ÚOHS- S0333/2015/VZ-18357/2015/522/KČe (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž konstatoval, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím,že nedodržel postup stanovený v § 95 odst. 3 zákona, když stanovil lhůtu pro podání předběžných nabídek do 4. 10. 2013, tj.v délce 14 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení v dynamickém nákupním systému, ačkoliv minimální lhůta stanovená pro podání předběžných nabídek činí 15 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídkya zadavatel uzavřel dne 11. 11. 2013 s vybraným uchazečem, společností Polypress s.r.o. IČO 26351731, se sídlem Truhlářská 486, 36017 Karlovy Vary, smlouvu. Za spáchání správního deliktu byla zadavateli uložena pokuta ve výši 2 000 Kč.
3. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, žev šetřeném případě bylo zjednodušené oznámení ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 20. 9. 2013. Zadavatel v tomto zjednodušeném oznámení stanovil lhůtu propodání předběžných nabídekdo 4. 10.2013. Lhůta propodání předběžných nabídek stanovená zadavatelem tak v šetřeném případěčinila pouze 14 dnů. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 95 odst. 3 zákona tím, že stanovil lhůtu pro podání předběžných nabídek o jeden den kratší než je15 denní lhůta, stanovená v této souvislosti jako minimum v citovaném ustanovení zákona. Z dokumentace o veřejné zakázce přitom vyplývá, že vpředmětném případě senejedná o situaci, kdy by zadavatel zadával veřejnou zakázku bezprostředně po zavedení dynamického nákupního systému (dále jen „DNS“), kdy je zjednodušené oznámení nahrazeno oznámením otevřeného řízení o zavedení DNS dle § 93 odst. 3 zákona.
4. Úřad dále konstatoval, že uvedeným postupem zadavatele mohl být ovlivněn okruh možných v úvahu přicházejících dodavatelů, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel lhůtu propodání předběžných nabídek stanovil v souladu se zákonem, mohli předběžnou nabídkupodat další dodavatelé – a to právě ještě 15. den od uveřejnění zjednodušeného oznámení – kteří následně mohli být do DNS zařazeni a ve veřejné zakázce případně nabídnout nižší nabídkovou cenu, než jakou zadavateli nabídnul vybraný uchazeč.
5. Co se týče výše uložené pokuty Úřad uvedl, že ve vztahu k posouzení závažnosti spáchání správního deliktu zadavatelovo jednání, kdy stanovil lhůtu pro podání předběžných nabídekv rozporu se zákonem, sice bylo způsobilé narušit základní princip zadávání veřejných zakázek, tedy vytvoření soutěžního prostředí, které má umožnit z co možná nejširšího okruhu podaných nabídek vybrat pro zadavatele to nejvhodnější plnění, nikoliv však zásadním způsobem, a to zejména s ohledem na skutečnost, že lhůta byla stanovena kratší pouze o jeden den.Tuto skutečnost zhodnotil Úřad jako polehčující, a to zásadním způsobem. O nikoli zásadním narušení soutěžního prostředí vypovídá rovněž to, že zadavatel obdržel na veřejnou zakázku celkem sedm nabídek, čímž podle názoru Úřadu byla hospodářská soutěž a konkurence mezi dodavateli v podstatné míře zachována. Úřad uzavřel, žev kontextu výše zmíněných okolnosti lze považovat správní delikt za méně závažný. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, činí podle uzavřené smlouvy celkem 84 095,00 Kčs DPH. Horní hranice možné pokuty (10 %zceny veřejné zakázky) tedy je 8 409,50 Kč. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele. Po zvážení všech okolností případu a zejména pak s přihlédnutím k polehčujícím okolnostem, Úřad uložil pokutu ve výši 2000 Kč.
III. Námitky rozkladu
6. Dne 3. 8. 2015 obdržel Úřad od zadavatele rozklad zedne 23. 7. 2015. Napadené rozhodnutí zadavatel převzal dne 17.7.2015. Rozklad byl tedy doručen v zákonné lhůtě.
7. Zadavatel v rozkladu konstatuje, že nesouhlasí s názorem Úřadu, že uveřejněním zjednodušeného oznámení o zakázce v rámci DNS, mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídkyatoz následujících důvodů. Zadavatel konstatuje, že lhůta byla stanovena vdélce 14 apůl dne. Podle ust. § 94 odst. 1 zákona zadavatel umožní po celou dobu trvání DNS každému dodavateli podat předběžnou nabídku, tedy i v době mimo lhůtu pro podání předběžných nabídek. Zadavatel má tedy možnost posoudit a do DNS zařaditi ty dodavatele, kteří předběžnou nabídku poslali před odesláním výzvy k podání nabídek,tedy i po skončení lhůty propodání předběžných nabídek. Zadavatel konstatuje, že v tomto případě měli zájemci ozařazenído DNS možnost podat předběžnou nabídku lhůtu ještě o 6 dní delší. Zadavatel k tomuto uvádí, že v době od konce lhůty pro podání předběžných nabídek do doby odeslání výzvy k podání nabídek nepodal žádný ze zájemců svou předběžnou nabídku. Z tohoto důvodu má zadavatel za to, želhůta pro podání předběžných nabídek rozhodně neměla žádný vliv navýběr nejvhodnější nabídky. Na závěr rozkladu zadavatel zmiňuje, že i připravovaný zákon o zadávání veřejných zakázek počítá se zrušením formuláře zjednodušeného oznámení o zakázce vrámci DNS.
Závěr rozkladu
8. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
IV. Řízení o rozkladu
9. Úřad neshledal důvody pro postup podle § 87 zákona č.500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„správní řád“) a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věcsprávnímu orgánu rozhodujícím o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
10. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu,a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a spřihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
11. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0333/2015/VZ-18357/2015/522/KČe ze dne 17.7. 2015 konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu tím, že nedodržel postup stanovený v § 95 odst. 3 zákona, neboť stanovil lhůtu pro podání předběžných nabídek kratší, než je jako minimum stanoveno v citovaném ustanovení zákona, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel smlouvu, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem seztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.
V. K námitkám rozkladu
12. Nejprve konstatuji, že rozklad zadavatele obsahuje pouze argumenty, které již byly vzneseny ve správním řízení prvního stupně, přičemž Úřad se snimi vyčerpávajícím způsobem vypořádal vnapadeném rozhodnutí. Rozklad tedy nepřináší žádnou novou právní argumentaci, na základě níž by bylo možné dospět k odlišnému posouzení věci.
13. Ve smyslu ust. § 89 odst. 2 správního řádu jsem kromě věcné správnosti výroku
I. napadeného rozhodnutí přezkoumal ijeho zákonnost a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu v řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, když napadené rozhodnutí jsem shledal rovněž zákonným. Úřad ve správním řízení dostatečně zjistil skutkový stav věci tak,aby mohl posoudit, zda se vdaném případě zadavatel dopustil spáchání správního deliktu. Současně Úřad všechny podklady pro vydání napadeného rozhodnutí řádně označil a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a které ho vedly k závěru, že byla naplněna skutková podstata uvedeného správního deliktu, přičemž zjištěný skutkový stav přezkoumal z hlediska naplnění zákonných ustanovení. Dále Úřad uvedl všechny právní normy, které vdané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití.
14. Podle § 95 odst. 3 zákona zadavatel zjednodušeným oznámením vyzývá dodavatele k podání předběžných nabídek.Lhůta pro podání předběžných nabídek nesmí být kratší než 15 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení. Zadavatel v rozkladu nerozporuje, želhůtu pro podání předběžných nabídek stanovil vdélce kratší než 15 dnů.Ke konstatování zadavatele, že dodavatelé mohou podávat předběžné nabídky průběžně po celou dobu trvání DNS, tj.ipo skončení lhůtypropodání předběžných nabídek (s odkazem § 94 odst. 1 zákona), uvádím, že o tomto není v předmětné věci sporu. Lzetedy přisvědčit zadavateli v tom, že podle § 94 odst. 1 zákona zadavatel umožní po celou dobu trvání DNS každému dodavateli podat předběžnou nabídku,tedyi v době mimo lhůtu pro podání předběžných nabídek. Toto ustanovení však nevyvrací povinnost zadavatele stanovit lhůtu pro podání předběžných nabídek tak, aby nebyla kratší než 15 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení. Zjednodušené oznámení je opakovanou výzvou kpřeložení předběžných nabídek, přičemž jeho účelem je informovat zejména další dodavatele s tím, že by mohli zvážit svoje zařazení do toho konkrétního DNS, přičemž zjednodušené oznámení zvyšuje transparentnost transakcí prováděných pomocí DNS. Podle ust. § 95 odst. 6 zákona zadavatel odešle výzvu k podání nabídek zájemcům zařazeným do dynamického nákupního systému až poté, co byly posouzeny veškeré předběžné nabídky podané ve lhůtě pro podání předběžných nabídek podle zjednodušeného oznámení. Zadavatel musí v časovém harmonogramu zadávání dílčí veřejné zakázky počítat jednak sminimální lhůtou patnácti dnů pro podání předběžných nabídek, jednak se lhůtou patnácti dnů pro posouzení předběžných nabídek; neobdrží-li však zadavatel žádnou předběžnou nabídku, může odeslat výzvu k podání nabídek bezodkladně po marném uplynutí lhůty pro podání předběžných nabídek, tedyv nejzazším případě po uplynutí patnácti dnů pouveřejnění zjednodušeného oznámení. Přestože dodavatelům v teoretické rovině nic nebrání po uplynutí zákonné lhůty 15 dnů podat předběžnou nabídku,není zde však žádná jistota či záruka pro dodavatele, že zadavatel podanou předběžnou nabídku po této lhůtě posoudí a zařadí do DNS. Ve vztahuk ustanovení § 94 odst. 1 zákona, nanějž odkazuje zadavatel v rozkladu, tedy uzavírám, že jsem seztotožnil se závěry Úřadu uvedenými v bodě 26 napadeného rozhodnutí a námitky zadavatele s touto problematikou související jsem z výše uvedených důvodů shledal nedůvodnými.
15. Ke stěžejní námitce rozkladu, že zadavatel nenaplnil jednu ze zákonných podmínek pro spáchání správního deliktu, a to podmínku zda svým postupem podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, uvádím následující. Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky,a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku. Podstatné ovlivnění nebo možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky je tedy jedním ze základních znaků tohoto správního deliktu. V případě ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky dochází k naplnění materiálního znaku skutkové podstaty správního deliktu, kterým je určitý stupeň nebezpečnosti resp. škodlivosti pro společnost. Je třeba zejména zdůraznit skutečnost, že v případě pojmů společenská nebezpečnost či společenská škodlivost se jednáo neurčité právní pojmy. Z obecného výkladu těchto pojmů však lze dospět k takovému závěru, že za jednání nebezpečné či škodlivé pro společnost, jemožné považovat takové jednání, které směřuje proti veřejnému zájmu společnosti, a to proti takovému zájmu, který mábýt právem chráněn a současně dosahuje určité intenzity. Z hlediska znění a obsahu zákona je možné za právem chráněný zájem považovat zejména efektivní vynakládání veřejných prostředků a existenci spravedlivé a otevřené soutěže o veřejné zakázky. K naplnění materiálního znaku správního deliktu tak dojde tehdy, pokud jednání zadavatele jednak ohrožuje některý právem chráněný zájem a současně dosahuje určité intenzity, tedy následky takového jednání nejsou zcela zanedbatelné. Z toho jak jetento znak zákonem koncipován nevyplývá, že by skutečně muselo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, a zároveň skutečné ovlivnění Úřad nemusí dokazovat, když právě postačí pouhá možnost takovéhoto ovlivnění.
16. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu zedne 31. 5. 2007 č.j. 8As 17/2007-135, týkajícího se posuzování správních deliktů, vyplývá, že správní delikty představují vesrovnání s trestnými činy jinou formu protiprávního společensky nebezpečného jednání a pro jejich trestnost majíplatit podobné principy a pravidla jako v případě trestných činů. Upravují-li zásady soudního trestání situaci, v níž formálně trestný skutek nelze považovat za trestný čin, je-li jeho společenská nebezpečnost nižší než nepatrná, musí obdobná pravidla platiti pro správní delikty. Podstatou správních deliktů je postih za jednání v rozporu s právem. K jeho trestnosti však nepostačuje, že jednání po formální stránce vykazuje znaky skutkové podstaty deliktu, pokud zároveň není jednáním společensky nebezpečným (škodlivým). Jinými slovy, aby mohlo být určité protiprávní jednání kvalifikováno jako správní delikt, musí být kromě formálních znaků deliktního jednání naplněna i materiální stránka deliktu,a jednání musí vykazovat určitou míru společenské nebezpečnosti ve vztahu k porušené povinnosti, stanovené zákonem na ochranu odpovídajících hodnot.
17. V daném případě tato možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky spočívá veskutečnosti, že vzhledem k tomu, že zadavatel zkrátil lhůtu propodání předběžných nabídek, mohlo dojít ktomu,žeby mohli podat nabídku i další potenciální dodavatelé. Dodavatelé mohou samozřejmě podávat předběžné nabídky průběžně po celou dobu trvání DNS, tj.ipo skončení lhůtypro podání předběžných nabídek, jak uvádí zadavatel. Avšak dodavatelé jsou jižpakv nejistotě, zda zadavatel jejich nabídku posoudí, a zda takového dodavatele ještě do DNS zařadía následně vyzve k podání nabídkyči nikoli. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že mohlo dojít k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, neboť zadavatel mohl svým postupem, kdy zkrátil lhůtu pro podání předběžných nabídek pod zákonem stanovený minimální limit, zúžit spektrum předložených nabídek. Nelze tedy vyloučit možnost, že vpřípadě,kdy by zadavatel stanovil lhůtuv souladu se zákonem, obdržel by jiné (výhodnější) nabídky a mohl by vybrat vhodnější nabídku.
18. Zákon nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Jak rovněž konstatoval Krajský soud v Brně v rozsudku č.j. 62 Af 58/2010-159 zedne 20. 3. 2012
„Pro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, žeby existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že byse taková nabídkastala nabídkou vítěznou…K tomu je třeba poukázat na to, žese jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat.“ Námitka zadavatele je tedy irelevantní, neboť zadavatel svým jednáním naplnil všechny znaky skutkové podstaty správního deliktu.
19. S ohledem na výše uvedené a z hlediska závěrů citovaných rozsudků, kteréna předmětnou věc přiléhavě dopadají, mámza to, že ve správním řízení bylo prokázáno, že zadavatel sedopustil spáchání správního deliktu dle ustanovení
§ 120 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídkya tedy tímto svým jednáním zadavatel ohrozil spravedlivou a otevřenou soutěž, když takový postup ohrožuje i efektivní vynakládání veřejných prostředků, tímto tedy došlo knaplnění materiálního znaku správního deliktu.
20. Na závěr rozkladu zadavatel zmiňuje, že i připravovaný zákon ozadávání veřejných zakázek počítá se zrušením formuláře zjednodušeného oznámeníozakázcev rámci DNS. K tomuto konstatuji, žetatonámitka není důvodná, neboť nelze přijmout argument, že budoucí právní úprava možná předmětný institut již nebude upravovat. Pro posouzení postupu zadavatele je relevantní pouze aktuální právní úprava, která stanoví povinnost zadavatele stanovit lhůtu pro podání předběžných nabídek tak,že nesmí být kratší než 15 dnů. Budoucí právní úprava jepro konstatování předmětného správního deliktu spáchaného zadavatelem irelevantní. Pro úplnost uvádím, že novýzákon o zadáváníveřejných zakázek není dosud ani platný ani účinný.
21. Co se týče uložené pokuty uvádím následující. Ustanovení § 121 odst. 2 zákona obsahuje výčet skutečností, knimžje možno přiurčení výměry pokuty přihlédnout. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že prourčení výměry pokuty je rozhodná závažnost správního deliktu, přičemž je zde uveden demonstrativní výčet skutečností, k nimž má být při posouzení závažnosti správního deliktu přihlédnuto. Zákon uvádí, žepři posouzení závažnosti správní deliktu má být přihlédnuto zejména ke způsobu jeho spáchání, k následkům správního deliktuak okolnostem, zanichž byl spáchán. Úřadv odůvodnění napadeného rozhodnutí přihlédl ke všem okolnostem spáchání správního deliktu a rovněž zohlednil ekonomickou situaci zadavatele. Pro úplnost konstatuji, že zadavatel ve svém rozkladu nikterak nenamítá výši uložené pokuty.
22. S ohledem na závěry vyslovené v odůvodnění napadeného rozhodnutí mám za to, že Úřad postupoval zcela v souladu s ust. § 121 odst. 2 zákona, kdyžpři určení výše pokuty za spáchaný správní delikt přihlédl jak k závažnosti spáchaného správního deliktu, tak i k jeho následkům, a dále i k okolnostem jeho spáchání, přičemž tyto okolnosti řádně v odůvodnění napadeného rozhodnutí označil, uvedl závěry, na základě nichž posoudil, zda se jedná o polehčující a přitěžující okolnosti a následně tyto při samotném určení výše pokuty zohlednil.
VI. Závěr
23. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
24. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákonač. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152odst. 4 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. PetrRafaj předseda
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Pasteurova 1, 40096 Ústí nad Labem
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy