číslo jednací: R302/2015/VZ-01617/2016/321/IPs
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Modernizace komunikační infrastruktury Ministerstva vnitra - Praha a tranzitní část |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2015 |
| Datum nabytí právní moci | 18. 1. 2016 |
| Související rozhodnutí | S0412/2015/VZ-25972/2015/541/MSc R302/2015/VZ-01617/2016/321/IPs |
| Dokumenty |
|
Č. j.: ÚOHS-R302/2015/VZ-01617/2016/321/IPs |
|
18. ledna 2016 |
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 16. 9. 2015, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, podaném navrhovatelem –
-
společností ATS-TELCOM PRAHA a.s., IČO 61860409, se sídlem Trojská 195/88, 171 00 Praha 7,
proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0412/2015/VZ-25972/2015/541/MSc ze dne 4. 9. 2015, vydaném ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Modernizace komunikační infrastruktury Ministerstva vnitra - Praha a tranzitní část“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 3. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 3. 2015 pod ev. č. 497065, ve znění opravy uveřejněné dne 14. 4. 2015 a dne 30. 4. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 18. 3. 2015 pod ev. č. 2015/S 054-093973, ve znění opravy uveřejněné dne 17. 4. 2015 pod ev. č. 2015/S 075-131407 a dne 5. 5. 2015 pod ev. č. 2015/S 086-154653, jehož dalším účastníkem je zadavatel –
-
Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7,
jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0412/2015/VZ-25972/2015/541/MSc ze dne 4. 9. 2015
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m .
ODŮVODNĚNÍ
I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, zahájil na návrh navrhovatele – společnosti ATS-TELCOM PRAHA a.s., IČO 61860409, se sídlem Trojská 195/88, 171 00 Praha 7 (dále jen „navrhovatel“), správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7 (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Modernizace komunikační infrastruktury Ministerstva vnitra - Praha a tranzitní část“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 3. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 3. 2015 pod ev. č. 497065, ve znění opravy uveřejněné dne 14. 4. 2015 a dne 30. 4. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 18. 3. 2015 pod ev. č. 2015/S 054-093973, ve znění opravy uveřejněné dne 17. 4. 2015 pod ev. č. 2015/S 075-131407 a dne 5. 5. 2015 pod ev. č. 2015/S 086-154653 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Navrhovatel se svým návrhem domáhal zrušení zadávacího řízení pro veřejnou zakázku, a dnem, kdy Úřad tento návrh obdržel (10. 7. 2015), bylo v souladu s § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
3. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0412/2015/VZ-20633/2015/541/MSc ze dne 30. 7. 2015, ve znění opravného usnesení č. j. ÚOHS-S0412/2015/VZ-20840/2015/541/MSc ze dne 3. 8. 2015, Úřad zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření dle § 117 odst. 1 písm. b) zákona. Proti citovanému rozhodnutí o předběžném opatření podal navrhovatel dne 14. 8. 2015 rozklad.
4. Dne 28. 8. 2015 obdržel Úřad oznámení zadavatele, jehož přílohou byla smlouva na plnění veřejné zakázky uzavřená dne 24. 8. 2015 mezi zadavatelem a vybraným uchazečem – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4 – Michle (dále jen „vybraný uchazeč“).
II. Napadené usnesení
5. Po posouzení podmínek pro vedení řízení vydal Úřad dne 4. 9. 2015 usnesení č. j. ÚOHS-S0412/2015/VZ-25972/2015/541/MSc (dále jen „napadené usnesení“), kterým podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní řízení zastavil, neboť návrh navrhovatele se stal zjevně bezpředmětným.
6. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že dne 14. 7. 2015 oznámil účastníkům zahájení správního řízení. Následně usnesením ze dne 28. 7. 2015 určil zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
7. Dne 28. 8. 2015 obdržel Úřad oznámení zadavatele, jehož přílohou byla smlouva na plnění veřejné zakázky uzavřená dne 24. 8. 2015 mezi zadavatelem a vybraným uchazečem. Vzhledem k tomu, že došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, stal se návrh navrhovatele ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zjevně bezpředmětným, což dle napadeného usnesení představuje důvod pro zastavení správního řízení. Úřad tak rozhodl o zastavení správního řízení.
III. Námitky rozkladu
8. Uvedené rozhodnutí napadl zadavatel rozkladem doručeným Úřadu dne 16. 9. 2015. Napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 4. 9. 2015. Rozklad tak byl podán v zákonné lhůtě.
9. Navrhovatel v podaném rozkladu v prvé řadě namítá, že napadené usnesení považuje za vydané v rozporu s právními předpisy, neboť Úřad se nezabýval meritem jeho návrhu. Námitky navrhovatele přitom byly Úřadu předloženy v době, kdy ještě nebyly bezpředmětné, neboť ještě nebyla uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky. V této souvislosti navrhovatel tvrdí, že pro něj se návrh bezpředmětným nestal a způsob šetření veřejné zakázky ze strany Úřadu považuje za nedostatečný. Postupem Úřadu dochází dle navrhovatele k tomu, že zahájení správního řízení je neúčelné a zcela bezpředmětné již od samého počátku.
10. Dále navrhovatel uvádí skutečnosti týkající se jeho žádosti o uložení předběžného opatření, jíž Úřad nevyhověl. Navrhovatel je dále přesvědčen, že se Úřad nezabýval jeho vyjádřením k podkladům rozhodnutí ze dne 20. 8. 2015.
11. Navrhovatel v rozkladu na podporu své argumentace odkazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S13,37/2015/VZ, resp. ÚOHS-R173,175/2015/VZ.
Závěr rozkladu
12. Navrhovatel v podaném rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
13. Přípisem ze dne 21. 9. 2015 zaslal zadavatel Úřadu vyjádření k podanému rozkladu, v němž uvedl, že se ztotožňuje s postupem Úřadu, setrvává na svých tvrzeních a necítí potřebu svou argumentaci dále rozšiřovat.
IV. Řízení o rozkladu
14. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí dle § 87 správního řádu a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.
Stanovisko předsedy Úřadu
15. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, jakož i soulad řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru
16. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0412/2015/VZ-25972/2015/541/MSc ze dne 4. 9. 2015, rozhodl tak, že dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní řízení zastavil, neboť návrh navrhovatele se stal zjevně bezpředmětným, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. Rovněž s odůvodněním napadeného usnesení jsem se zcela ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného usnesení.
V. K námitkám rozkladu
17. V rozhodovaném případě se navrhovatel domáhal zrušení zadávacího řízení.
18. Podle § 118 odst. 1 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
19. Podle § 152 odst. 4 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
20. Podle § 93 odst. 1 správního řádu se pro řízení o odvolání obdobně použijí ustanovení hlav I až IV, VI a VII této části, jestliže v této hlavě není stanoveno jinak.
21. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
22. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
23. Z § 118 odst. 1 zákona vyplývá, že Úřad může zrušit zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele pouze v případě, že došlo ke splnění podmínek v citovaném ustanovení stanovených, tedy že a) zadavatel nedodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, b) toto nedodržení postupu bylo způsobilé ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a c) současně dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Stanovené podmínky je nutné splnit kumulativně. V případě, že jedna z výše uvedených podmínek splněna není, nemá již Úřad možnost postupovat v řízení tak, že zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jednotlivý úkon zadavatele zruší (tak jak navrhovatel požadoval ve správním řízení), neboť takovému postupu brání nenaplnění zákonem stanovených podmínek. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě došlo dne 24. 8. 2015 k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, není naplněna podmínka uvedená pod písmenem c) tohoto bodu rozhodnutí o rozkladu.
24. Za výše uvedeného stavu se tak návrh navrhovatele na zrušení zadávacího řízení ze strany Úřadu stal zjevně bezpředmětným, přičemž v rozhodovaném případě lze bezpředmětnost návrhu (žádosti) ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu spatřovat v tom, že o návrhu navrhovatele již není možné rozhodnout způsobem, který navrhovatel požaduje, neboť pro takový postup nejsou splněny zákonné podmínky stanovené v § 118 odst. 1 zákona.
25. Vzhledem k tomu, že v průběhu správního řízení došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, mám za to, že Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem, když předmětné správní řízení zastavil, neboť návrh navrhovatele se stal zjevně bezpředmětným. Správnost a zákonnost takového postupu Úřadu potvrdil i Nejvyšší správní soud, a to rozsudkem č. j. 4 As 249/2014 – 43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „uzavřel-li zadavatel v průběhu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeného na návrh podle § 114 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, smlouvu na veřejnou zakázku, odpadl předmět řízení (kterým je posouzení možnosti uložení opatření k nápravě, tj. napravení pochybení zadavatele v zadávacím řízení) a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže řízení zastaví podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu z roku 2004, neboť se návrh stal zjevně bezpředmětným.“ Je tak zřejmé, že postup Úřadu nelze považovat za nezákonný či nesprávný. Související rozkladové námitky tedy považuji za nedůvodné.
26. V této souvislosti dále podotýkám, že neshledávám důvodu rozporovat další judikáty Nejvyššího správního soudu, na něž navrhovatel ve svém rozkladu odkazuje (jedná se o rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2012 č. j. 8 As 103/2011-92 a rozsudek ze dne 26. 6. 2013 č. j. 7 Afs 79/2012-37), neboť jejich závěry na šetřenou věc přímo dopadají. Uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky mezi zadavatelem a vybraným uchazečem, ke kterému došlo dne 24. 8. 2015, nastal takový stav, který je nutno vnímat jako bezpředmětnost žádosti ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, neboť přijetím jakéhokoli rozhodnutí ve věci přezkumu postupů zadavatele veřejné zakázky, ať už pro navrhovatele kladného, či záporného, by právní postavení navrhovatele nebylo nijak ovlivněno či změněno. Jak konstatuje Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 26. 6. 2013 č. j. 7 Afs 79/2012-37 „důvod pro zastavení řízení podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam“, a dále, že „i kdyby tedy Úřad stěžovatelově návrhu plně vyhověl a napadené rozhodnutí zadavatele zrušil, tento by se přesto nemohl obchodní veřejné soutěže zúčastnit. V tomto ohledu tedy rozhodnutí Úřadu již nemůže mít pro stěžovatele význam. Proto byly splněny podmínky pro aplikaci ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu“.
27. Vzhledem ke shora uvedenému není rovněž možné přisvědčit rozkladové námitce, dle níž se měl Úřad zabývat meritem návrhu navrhovatele, resp. vyjádřit se ke skutečnostem a postupům zadavatele v zadávacím řízení. Pokud totiž v průběhu správního řízení nastala taková situace, jak je tomu v tomto případě (uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky), nemohu postupovat jinak, než správní řízení zastavit, neboť správní řád v § 66 odst. 1 neumožňuje posoudit otázku zastavení řízení v rámci správního uvážení, jak ostatně vyplývá z konstrukce tohoto ustanovení, kdy správní řád stanoví, že „řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví“. Rovněž § 90 odst. 4 správního řádu mi ukládá „bez dalšího napadené rozhodnutí zrušit a řízení zastavit“.
28. Rozkladové námitky, směřující proti postupům Úřadu při posouzení návrhu navrhovatele na uložení předběžného opatření, spočívajícího v pozastavení zadávacího řízení pro veřejnou zakázku, resp. při rozhodnutí o rozkladu podaném navrhovatelem proti rozhodnutí, jímž Úřad tento návrh zamítl, není možné posuzovat v rámci tohoto řízení o rozkladu, neboť otázka uložení předběžného opatření není předmětem napadeného usnesení, proti němuž rozklad směřuje.
29. Navrhovatel dále namítá, že k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky došlo z důvodu nečinnosti Úřadu. S tímto tvrzením se nemohu ztotožnit. Z obsahu správního spisu vyplývá, že Úřad poté, co dne 10. 7. 2015 obdržel návrh navrhovatele, zaslal účastníkům správního řízení dne 14. 7. 2015 oznámení o zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. Usnesením ze dne 12. 8. 2015 Úřad vyzval účastníky správního řízení k tomu, aby se vyjádřili k podkladům rozhodnutí a určil jim lhůtu, ve které byli oprávnění vyjádřit svá stanoviska. Smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky byla uzavřena dne 24. 8. 2015. Pokud za výše uvedeného stavu navrhovatel namítá nečinnost Úřadu, pak k tomu uvádím, že z postupu, který je uveden shora, je patrné, že Úřad postupoval zcela v souladu se zákonem, a to za dodržení všech povinností, které jsou mu stanoveny správním řádem, a které tak musí povinně dodržet. Vzhledem k jednotlivým úkonům, které Úřad v rámci správního řízení provedl a které jsou vyjmenovány výše tak nelze tento postup považovat za nečinnost.
30. Podle § 44 odst. 1 správního řádu je řízení o žádosti zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Podle § 47 odst. 1 správního řádu o zahájení řízení je správní orgán povinen uvědomit bez zbytečného odkladu všechny jemu známé účastníky. V rozhodovaném případě bylo správní řízení zahájeno dnem 10. 7. 2015, přičemž Úřad o zahájení správního řízení uvědomil účastníky oznámením ze dne 14. 7. 2015. Svoji zákonnou povinnost tak splnil čtvrtý pracovní den následující po dni, kdy obdržel návrh navrhovatele. Bez ohledu na skutečnost, že pojem bez zbytečného odkladu je neurčitým právním pojmem, lze za dané situace jednoznačně uzavřít, že Úřad vyrozuměl účastníky o zahájení správního řízení bez zbytečného odkladu.
31. Podle § 114 odst. 6 zákona je zadavatel povinen zaslat Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 kalendářních dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle dokumentaci o veřejné zakázce nebo soutěži o návrh. Uvedené zákonné ustanovení na jedné straně zakotvuje zadavateli povinnost zaslat Úřadu ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy obdrží návrh na zahájení správního řízení, své stanovisko a zadávací dokumentaci k veřejné zakázce, avšak současně i vymezuje minimální lhůtu, kterou zadavatel k zaslání vyjádření a dokumentace má, a kterou nelze zkrátit. Touto je lhůta 10 dnů.
32. Podle § 36 odst. 3 správního řádu platí, že nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal. Podle § 39 správní orgán účastníkovi určí přiměřenou lhůtu k provedení úkonu, pokud ji nestanoví zákon a je-li toho zapotřebí. Určením lhůty nesmí být ohrožen účel řízení ani porušena rovnost účastníků. Podle § 117c odst. 3 zákona Úřad stanoví účastníkům řízení před vydáním rozhodnutí ve věci lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Tato lhůta nesmí být kratší než 7 kalendářních dnů. K pozdějším vyjádřením Úřad nesmí přihlédnout. Správní řád tedy stanoví, že účastníkům musí být dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Jde o jedno z nejzásadnějších procesních práv účastníků správního řízení, které nesmí být účastníkům upřeno. Vzhledem k tomu, že jde o úkon účastníka, správní orgán je povinen mu k provedení takového úkonu stanovit přiměřenou lhůtu ve smyslu § 39 odst. 1 správního řádu. V rozhodovaném případě byli účastníci správního řízení vyzvání, aby se vyjádřili k podkladům rozhodnutí usnesením ze dne 12. 8. 2015. Vzhledem k tomu, že Úřad je povinen umožnit účastníkům správního řízení, aby se vyjádřili k podkladům rozhodnutí, nelze takový jeho postup považovat za nečinnost, či snad za pouhé formální uplatňování povinností podle správního řádu. S ohledem na povinnosti stanovené správním řádem, jde totiž o povinnosti, které je správní orgán povinen dodržovat, to znamená, že nemá možnost posoudit, zda takový postup v tom kterém řízení použije a který ne. Taková pravidla vymezují zásadu oficiality a legality správního řízení a účastníkům správního řízení zaručují rovnost a možnost uplatnění všech jejich procesních práv. Jiný postup správního orgánu tak ani možný není a argumentaci navrhovatele o formálním postupu je třeba odmítnout. Současně uvádím, že s ohledem na výše uvedené není možné postup Úřadu považovat za nečinnost, neboť je zřejmé, že Úřad všechny úkony prováděl bez zbytečného odkladu a bez průtahů.
33. Co se týče vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 20. 8. 2015, neshledal jsem, že by jeho obsah měl být pro posouzení věci rozhodný. Jak jsem uvedl shora, v průběhu správního řízení nastal takový stav, na jehož základě nemohl Úřad postupovat jinak, než správní řízení ve věci veřejné zakázky zastavit, jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí. Dotčené vyjádření navrhovatele na tento stav nemohlo mít a nemá vliv, tudíž neshledávám jako pochybení, pokud se vypořádání jeho obsahu neobjevilo v napadeném usnesení.
34. Pokud navrhovatel dále namítá, že napadené usnesení je nezákonné i z toho důvodu, že pro něj se jeho návrh bezpředmětným nestal, konstatuji, že ve věci veřejné zakázky došlo ke vzniku takové situace, že rozhodnutím (kladným či záporným) o jeho návrhu již nemůže dojít ke změně jeho právního postavení vzhledem k veřejné zakázce, resp. takové rozhodnutí již nemůže mít pro navrhovatele význam, neboť došlo k uzavření smlouvy na plnění dotčené veřejné zakázky.
35. Rovněž nemohu souhlasit s tím, že se Úřad snaží zbavovat podání především formální cestou, jak tvrdí navrhovatel v rozkladu. Dotčené usnesení představuje vyústění skutkového stavu, který ve správním řízení prokazatelně nastal, přičemž shora jsem uvedl zákonná ustanovení správního řádu a zákona, která Úřadu ukládají postupovat v dané situaci právě tak, jak učinil prostřednictvím napadeného usnesení.
36. V daném případě jsem z hlediska námitek obsažených v rozkladu přezkoumal věcnou správnost napadeného usnesení ve smyslu ust. § 89 odst. 2 správního řádu, když s ohledem na výše uvedené uvádím, že napadené usnesení jsem shledal věcně správným. Navrhovatel tak v podaném rozkladu nevznesl takovou námitku, která by vzbuzovala pochybnosti o správnosti napadeného usnesení.
37. Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu jsem kromě věcné správnosti napadeného usnesení přezkoumal i jeho zákonnost a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když napadené usnesení jsem shledal rovněž zákonným. Úřad ve správním řízení dostatečně zjistil skutkový stav věci tak, aby mohl posoudit, zda v daném případě nastaly podmínky pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. Současně Úřad všechny podklady pro vydání usnesení řádně označil a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a které ho vedly k závěru, že byly splněny podmínky pro zastavení správního řízení, přičemž zjištěný skutkový stav přezkoumal z hlediska naplnění zákonných ustanovení. Dále Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití.
38. Nelze tedy po přezkoumání napadeného rozhodnutí přisvědčit tvrzení navrhovatele, že napadené rozhodnutí je nezákonné a nesprávné. Závěrem tedy shrnuji, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když správní řízení zastavil, neboť se návrh navrhovatele stal zjevně bezpředmětným.
VI. Závěr
39. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že v řízení nastaly podmínky pro zastavení správního řízení jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
ATS-TELCOM PRAHA a.s., Trojská 195/88, 171 00 Praha 7
Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.


