číslo jednací: S0297/2016/VZ-18905/2016/521/KMz

• Instance: I.
• Věc: Zemědělské stroje – dodávka
• Účastníci:
  1. Školní statek Středočeského kraje, příspěvková organizace
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2016
• Datum nabytí právní moci: 13. 5. 2016

Č. j.: ÚOHS-S0297/2016/VZ-18905/2016/521/KMz

3. května 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, jichž se dopustil zadavatel

• Školní statek Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 72081368, se sídlem Hlavní 169, 250 89 Lázně Toušeň,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Zemědělské stroje – dodávka“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě Výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 8. 9. 2014, přičemž oznámení o zadání veřejné zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 23. 1. 2015 pod ev. č. zakázky 506243 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 1. 2015 pod ev. č. 2015/S 019-030463,

vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – Školní statek Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 72081368, se sídlem Hlavní 169, 250 89 Lázně Toušeň – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ust. § 85 odst. 4 citovaného zákona neuveřejnil na svém profilu zadavatele [https://ezakazky.kr-stredocesky.cz/profil/skolnistatek/0/844DA668DA726891C1257D4D00618CEB] písemnou zprávu zadavatele o části č. 1. „Disková rotační sekačka s kondicionérem, záběr 3–4 m“ veřejné zakázky „Zemědělské stroje – dodávka“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě Výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 8. 9. 2014 nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od uzavření kupní smlouvy na plnění předmětné části veřejné zakázky s vybraným uchazečem PRVNÍ CHRÁNĚNÁ DÍLNA s.r.o., IČO 28685521, se sídlem Raisova 769/9, 400 03 Ústí nad Labem, ze dne 21. 1. 2015, tedy nejpozději dne 5. 2. 2015, ale až dne 30. 3. 2015.

II.

Zadavatel – Školní statek Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 72081368, se sídlem Hlavní 169, 250 89 Lázně Toušeň – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ust. § 85 odst. 4 citovaného zákona neuveřejnil na svém profilu zadavatele [https://ezakazky.kr-stredocesky.cz/profil/skolnistatek/0/844DA668DA726891C1257D4D00618CEB] písemnou zprávu zadavatele o části č. 2. „Rozmetadlo statkových hnojiv, nosnost 8–10t“ veřejné zakázky „Zemědělské stroje – dodávka“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě Výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 8. 9. 2014 nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od uzavření kupní smlouvy na plnění předmětné části veřejné zakázky s vybraným uchazečem PRVNÍ CHRÁNĚNÁ DÍLNA s.r.o., IČO 28685521, se sídlem Raisova 769/9, 400 03 Ústí nad Labem, ze dne 21. 1. 2015, tedy nejpozději dne 5. 2. 2015, ale až dne 30. 3. 2015.

III.

Zadavatel – Školní statek Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 72081368, se sídlem Hlavní 169, 250 89 Lázně Toušeň – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ust. § 85 odst. 4 citovaného zákona neuveřejnil na svém profilu zadavatele [https://ezakazky.kr-stredocesky.cz/profil/skolnistatek/0/844DA668DA726891C1257D4D00618CEB] písemnou zprávu zadavatele o části č. 3. „Polonesený obracecí pluh“ veřejné zakázky „Zemědělské stroje – dodávka“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě Výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 8. 9. 2014 nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od uzavření kupní smlouvy na plnění předmětné části veřejné zakázky s vybraným uchazečem PRVNÍ CHRÁNĚNÁ DÍLNA s.r.o., IČO 28685521, se sídlem Raisova 769/9, 400 03 Ústí nad Labem, ze dne 21. 1. 2015, tedy nejpozději dne 5. 2. 2015, ale až dne 30. 3. 2015.

IV.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu se zadavateli – Školní statek Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 72081368, se sídlem Hlavní 169, 250 89 Lázně Toušeň – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 2 500,- Kč (dva tisíce pět set korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

ODŮVODNĚNÍ

1. Zadavatel – Školní statek Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 72081368, se sídlem Hlavní 169, 250 89 Lázně Toušeň (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 8. 9. 2014 podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), odesláním Výzvy k podání nabídek zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zemědělské stroje – dodávka“, přičemž oznámení o zadání veřejné zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 23. 1. 2015 pod ev. č. zakázky 506243 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 1. 2015 pod ev. č. 2015/S 019-030463 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Ve Výzvě k podání nabídek zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky jako dodávku zemědělských strojů.

3. Z Výzvy k podání nabídek je dále zřejmé, že zadavatel v souladu s § 98 zákona rozdělil veřejnou zakázku na část č. 1 „Disková rotační sekačka s kondicionérem, záběr 3–4 m“ (dále jen „část č. 1“), část č. 2 „Rozmetadlo statkových hnojiv, nosnost 8-10t“ (dále jen „část č. 2“) a část č. 3 „Polonesený obracecí pluh“ (dále jen „část č. 3“).

4. Předpokládanou hodnotu (a zároveň maximální hodnotu) veřejné zakázky zadavatel stanovil ve Výzvě k podání nabídek pro část č. 1 veřejné zakázky ve výši 471 000 Kč bez DPH, pro část č. 2 veřejné zakázky ve výši 740 000 Kč bez DPH a pro část č. 3 veřejné zakázky ve výši 400 570 Kč bez DPH. Celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky tedy byla stanovena ve výši 1 611 570 Kč bez DPH.

5. Dne 21. 1. 2015 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem PRVNÍ CHRÁNĚNÁ DÍLNA s.r.o., IČO 28685521, se sídlem Raisova 769/9, 400 03 Ústí nad Labem (dále jen „vybraný uchazeč“), Kupní smlouvu na plnění předmětu části č. 1 veřejné zakázky, přičemž téhož dne uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem též Kupní smlouvu na plnění části č. 2 veřejné zakázky a Kupní smlouvu na plnění části č. 3 veřejné zakázky.

6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad postupy zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky. Na základě podkladů a informací uveřejněných na profilu zadavatele, jež jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0297/2016/VZ, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Právní posouzení

K právnímu postavení zadavatele

7. Před zkoumáním samotného postupu zadavatele v zadávacím řízení se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda Školní statek Středočeského kraje, příspěvková organizace, naplňuje definici zadavatele podle zákona.

8. Z dokumentu nazvaného „Zřizovací listina“ ze dne 6. 9. 2010 je zřejmé, že zadavatel je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Středočeský kraj, IČO 70891095, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5.

9. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

10. Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

11. S ohledem na uvedené lze konstatovat, že zadavatel naplňuje definici veřejného zadavatele uvedenou v ust. § 2 odst. 2 písm. c) zákona, neboť je příspěvkovou organizací, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

Relevantní ustanovení zákona

12. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

13. Podle § 17 písm. w) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí profilem zadavatele elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.

14. Podle § 85 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu.

15. Podle § 85 odst. 4 zákona písemnou zprávu zadavatel uveřejní na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

16. Podle § 98 odst. 4 zákona je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. Ustanovení § 13 odst. 4 tím není dotčeno.

17. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

K uveřejnění písemné zprávy zadavatele

18. Úřad předně konstatuje, že vzhledem ke skutečnosti, že se zadavatel dopustil týchž správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s ust. § 85 odst. 4 zákona neuveřejnil na svém profilu písemnou zprávu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od uzavření kupních smluv na plnění předmětu části č. 1, části č. 2 a části č. 3 veřejné zakázky dne 21. 1. 2015, tedy nejpozději dne 5. 2. 2015, ale až dne 30. 3. 2015, uvádí Úřad následující závěry v odůvodnění tohoto příkazu společně k výrokům I., II. a III. tohoto příkazu.

19. Podle § 85 odst. 1 zákona je zadavatel povinen vyhotovit o každé veřejné zakázce písemnou zprávu. Obligatorní náležitosti písemné zprávy zadavatele jsou vymezeny v ust. § 85 odst. 2 zákona, přičemž lze konstatovat, že písemná zpráva zadavatele představuje shrnutí základních informací o zadavateli, uchazečích (popř. zájemcích), veřejné zakázce a průběhu zadávacího řízení. Význam písemné zprávy zadavatele spočívá v tom, že informuje širší veřejnost (tj. subjekty neúčastnící se zadávacího řízení na veřejnou zakázku) o skutečnostech, které z jiných povinně uveřejňovaných dokumentů nejsou zřejmé (např. odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, identifikační údaje ostatních uchazečů a jejich nabídkové ceny, odůvodnění vyloučení zájemců či uchazečů z účasti v zadávacím řízení atd.), čímž umožňuje kontrolu zadávacího řízení ze strany ostatních subjektů a přispívá tak ke zvýšení transparentnosti celého zadávacího řízení.

20. Podle § 85 odst. 4 zákona je zadavatel povinen na svém profilu uveřejnit písemnou zprávu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení. Ukončením zadávacího řízení se dle zákona rozumí buď uzavření smlouvy na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky, nebo zrušení zadávacího řízení.

21. Úřad předesílá, že ačkoli se v dané věci jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu (celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena ve výši 1 611 570 Kč bez DPH), tak vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel zahájil její zadávání postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, byl povinen dle § 26 odst. 5 zákona postupovat podle ustanovení zákona platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky.

22. V šetřené věci zadavatel ukončil zadávací řízení uzavřením smluv na plnění předmětu jednotlivých částí veřejné zakázky, přičemž kupní smlouvy na plnění předmětu části č. 1 veřejné zakázky, části č. 2 veřejné zakázky a části č. 3 veřejné zakázky byly uzavřeny týž den, tj. 21. 1. 2015. Lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele počala běžet dle právní úpravy obsažené v ust. § 605 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dnem následujícím po dni uzavření smlouvy, tj. dne 22. 1. 2015, a uplynula dne 5. 2. 2015. Posledním dnem pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele tak byl den 5. 2. 2015.

23. Z údajů uvedených na profilu zadavatele je zřejmé, že zadavatel uveřejnil písemnou zprávu zadavatele společně pro část č. 1, část č. 2 a část č. 3 veřejné zakázky na svém profilu dne 30. 3. 2015, tj. 53 dnů po uplynutí zákonem stanovené lhůty.

K vydání příkazu

24. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

25. Úřad považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu skutkové zjištění za dostatečné a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s ust. § 85 odst. 4 zákona neuveřejnil na svém profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od uzavření smluv na plnění jednotlivých částí veřejné zakázky, tedy do 5. 2. 2015, ale až dne 30. 3. 2015, jak je uvedeno ve výroku I., II. a III. tohoto příkazu.

26. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

27. Úřad pro úplnost odůvodnění tohoto příkazu dodává, že vliv na výběr nejvhodnější nabídky není znakem skutkové podstaty správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona. Objektem skutkové podstaty správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona je zájem na zajištění transparentnosti zadávacího řízení a po ukončení zadávacího řízení prostřednictvím uveřejňování zákonem požadovaných dokumentů a informací, resp. tímto uveřejňováním dosahovaná informovanost nejširší veřejnosti o průběhu zadávání veřejných zakázek, tedy o vynakládání veřejných prostředků. V šetřené věci je rozhodné, zda zadavateli vznikla ze zákona povinnost uveřejnění, a následně, jak této povinnosti dostál. Úřad proto ani není oprávněn zohlednit, zda pochybení zadavatele mělo vliv na průběh zadávacího řízení nebo zda mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť to není znakem předmětné skutkové podstaty správního deliktu.

K uložení sankce

28. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona, neboť se zadavatel dopustil tří správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

29. Podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době spáchání správních deliktů odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne 6. 3. 2015 novelizováno, přičemž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době vydání tohoto příkazu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

30. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto příkazu), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení, resp. spáchání správních deliktů umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona proto Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v ust. § 121 odst. 3 zákona (ve znění ke dni vydání tohoto příkazu).

31. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 29. 3. 2016, přičemž správní řízení ve věci spáchání správních deliktů je zahájeno doručením tohoto příkazu. Ke spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu došlo dne 6. 2. 2015, kdy marně uplynula lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele na jeho profilu. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla.

32. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

33. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

34. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který správní delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

35. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g).

36. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správních deliktů dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, přičemž za jejich spáchání lze podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona zadavateli uložit pokutu do 20 000 000 Kč.

37. S ohledem na skutečnost, že se jedná o skutkově totožné správní delikty, pro které je stanovená stejná výše pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce ukládat sankci podle přísněji trestného spáchaného správního deliktu. V daném případě je tedy s ohledem na souběh správních deliktů nutné uložit úhrnnou pokutu ve výši odpovídající spáchání pouze jednoho ze správních deliktů a ke spáchání ostatních správních deliktů přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.

38. Zadavatel nejzávažnějším způsobem porušil zákon tím, že neuveřejnil na svém profilu písemnou zprávu o části č. 2 veřejné zakázky, neboť kupní cena za tuto část veřejné zakázky v porovnání s kupními cenami za ostatní dvě části veřejné zakázky byla nejvyšší, přičemž nelze odhlédnout od skutečnosti, že konstatování závažnosti správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona (viz níže) se odvíjí taktéž od finančních prostředků, které mají být v souvislosti s danou částí veřejné zakázky vynaloženy.

39. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu a ke správním deliktům uvedeným ve výrocích I. a III. tohoto příkazu s ohledem na použití zásady absorpce přihlédl v rámci přitěžujících okolností.

40. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

41. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

42. Pokud jde o způsob spáchání správního deliktu, Úřad především uvádí, že v daném případě došlo postupem zadavatele k porušení uveřejňovací povinnosti, jež je projevem zásady transparentnosti, tedy základního principu provázejícího postup zadavatele, ovšem nelze konstatovat, že by zadavatel zcela rezignoval na splnění tzv. uveřejňovacích povinností. Jednalo se tedy v tomto případě o správní delikt svoji povahou méně závažný.

43. Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání správního deliktu. Tím, že zadavatel v daném případě neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele o části č. 2 veřejné zakázky na svém profilu v zákonem stanovené lhůtě, byla způsobena situace, kdy byla ztížena možnost kontroly (ať už širší veřejností či k tomu příslušnými orgány) postupu zadavatele z hlediska dodržování principu hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji, přičemž písemná zpráva zadavatele je jedním z dokumentů, který se významně podílí na informování veřejnosti o průběhu celého zadávacího řízení, jakož i o jeho výsledku (k tomu srov. blíže bod 19 odůvodnění tohoto příkazu).

44. Úřad však při stanovování výše pokuty zohlednil ve prospěch zadavatele jako polehčující okolnost tu skutečnost, že se zadavatel dopustil správního deliktu ve věci veřejné zakázky, jejíž hodnota odpovídá veřejné zakázce malého rozsahu. V této souvislosti Úřad dodává, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). S ohledem na zmíněné je pak třeba při úvahách o výši sankce zohlednit konkrétní hodnotu veřejné zakázky, neboť zjevně není na místě ukládat sankci např. ve vyšší výměře, než jaká je sama hodnota veřejné zakázky (zde 810 397,50 Kč vč. DPH pro část č. 2 veřejné zakázky, přičemž hodnota části č. 1 a části č. 3 veřejné zakázky v každé z těchto částí nečinila ani 500 000,- Kč vč. DPH).

45. Úřad dále jako polehčující okolnost zohlednil také to, že zadavatel zadával veřejnou zakázku malého rozsahu (tedy takovou, jež nemusí zadávat postupem podle zákona) ve zjednodušeném podlimitním řízení, tudíž zvolil přísnější postup, který klade na zadavatele i v oblasti tzv. uveřejňovacích povinností větší nároky, než při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. V této souvislosti Úřad dále považuje za polehčující okolnost také skutečnost, že zadavatel uveřejnil kupní smlouvu na plnění předmětu části č. 2 veřejné zakázky na svém profilu ještě týž den, kdy byla podepsána (Úřad připomíná, že tento den byl zároveň rozhodným dnem pro stanovení lhůty dle § 85 odst. 4 zákona), a oznámení o zadání veřejné zakázky odeslal do Věstníku veřejných zakázek následující den po jejím uzavření, tudíž alespoň částečná kontrola ze strany veřejnosti byla zachována. Nelze také odhlédnout od skutečnosti, že zadavatel uveřejnil písemnou zprávu zadavatele na svém profilu před zahájením šetření ze strany Úřadu. Právě uvedené polehčující okolnosti Úřad hodnotí ve svém souhrnu tak, že nade vší pochybnost prokazují, že záměrem zadavatele nebylo zadávací řízení jakkoli „zatemňovat“ a že neuveřejnění písemné zprávy zadavatele bylo spíše než důsledkem úmyslu zadavatele důsledkem jeho opomenutí.

46. V rámci přitěžujících okolností Úřad přihlédl ke skutečnosti, že se zadavatel dopustil dalších dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

47. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu zadavatele. V této souvislosti Úřad přihlédl i k finančním možnostem zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z výkazu zisku a ztráty zadavatele sestaveného ke dni 31. 12. 2015, který zadavatel Úřadu předložil, Úřad naznal, že s ohledem na objem finančních zdrojů, jimiž zadavatel disponuje (pro rok 2015 činily hlavní a hospodářské výnosy po zaokrouhlení celkem 65 150 889,- Kč), nelze pokutu uloženou ve výši  2 500,- Kč považovat nejen za likvidační (viz výše), ale ani za jeho ekonomickou podstatu nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou).

48. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele správního deliktu, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená sankce projevit (výlučně jen) ve sféře zadavatele, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení sankce. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

49. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 2 500 Kč (tj. při samé spodní hranici zákonné sazby) vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. S ohledem na výše uvedené bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu.

50. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754‑17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

Školní statek Středočeského kraje, příspěvková organizace, Hlavní 169, 250 89 Lázně Toušeň

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy