číslo jednací: R217/2015/VZ-25855/2016/321/MMl

• Instance: II.
• Věc: Revitalizace Slovanského náměstí v Kroměříži
• Účastníci:
  1. město Kroměříž
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 27. 6. 2016
• Související rozhodnutí: S305/2015/VZ-17602/2015/522/DMa; R217/2015/VZ-25855/2016/321/MMl

Č. j.: ÚOHS-R217/2015/VZ-25855/2016/321/MMl

27. června 2016

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 28. 7. 2015, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 29. 7 2015, podaném zadavatelem –

• městem Kroměříž, IČO 00287351, se sídlem Velké náměstí 115/1, 767 01 Kroměříž,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S305/2015/VZ-17602/2015/522/DMa ze dne 13. července 2015, ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona výše specifikovaným zadavatelem v souvislosti se změnou zadávacích podmínek, konkrétně úpravou čl. 2. 7. přílohy č. 5 zadávací dokumentace – Smlouva o dílo, v podlimitní veřejné zakázce „Revitalizace Slovanského náměstí v Kroměříži“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 28. 3. 2014 a uveřejněno dne 31. 3. 2014 pod evidenčním číslem 482322, přičemž oznámení o zadání veřejné zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 20. 6. 2014,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S305/2015/VZ-17602/2015/522/DMa ze dne 13. července 2015

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1],k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, zahájil dne 26. 5. 2015 na základě obdrženého podnětu správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem – městem Kroměříž, IČO 00287351, se sídlem Velké náměstí 115/1, 767 01 Kroměříž (dále jen „zadavatel“) v souvislosti se změnou zadávacích podmínek, konkrétně úpravou čl. 2. 7. přílohy č. 5 zadávací dokumentace – Smlouva o dílo, v podlimitní veřejné zakázce „Revitalizace Slovanského náměstí v Kroměříži“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 28. 3. 2014 a uveřejněno dne 31. 3. 2014 pod evidenčním číslem 482322, přičemž oznámení o zadání veřejné zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 20. 6. 2014 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Úřad si na základě skutečností uvedených v podnětu vyžádal od zadavatele veškerou dokumentaci související s předmětnou veřejnou zakázkou a jeho vyjádření k obsahu podnětů. Na základě posouzení obsahu podnětu a dokumentace zaslané zadavatelem získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel neporušil zákon tím, že v případě veřejné zakázky nedodržel postup stanovený zákonem.

II.             Napadené rozhodnutí

3. Úřad přezkoumal případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů a na základě vlastního zjištění vydal dne 13. července 2015 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S305/2015/VZ-17602/2015/522/DMa (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým rozhodl výrokem I. tak, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 40 odst. 3 zákona, když prostřednictvím dodatečných informací č. 1 k zadávacím podmínkám ze dne 7. 4. 2014 tyto upravil, a to tak, že z čl. 2. 7. přílohy č. 5 zadávací dokumentace (Smlouva o dílo) vypustil požadavek – „…Předmětem díla jsou rovněž činnosti, práce a dodávky, které nejsou ve výchozích dokumentech obsaženy, ale o kterých zhotovitel věděl nebo podle svých odborných znalostí a zkušeností vědět měl a anebo mohl, že jsou k řádnému a kvalitnímu provedení díla dle této smlouvy a dané povahy třeba, a to i s přihlédnutím ke standartní [sic] praxi při realizaci děl podobného charakteru“ – aniž by jakkoliv prodloužil lhůtu pro podání nabídek, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel­ uzavřel dne 12. 6. 2014 s vybraným uchazečem Správa a údržba Kroměřížska, s. r. o., IČO 269 08 298 se sídlem Kotojedy 56, 767 01 Kroměříž smlouvu na veřejnou zakázku. Výrokem II. Úřad uložil pokutu ve výši 40 000 Kč.

4. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že v šetřeném případě je pro posouzení případu stěžejní otázkou, zda zadavatel provedl dílčí úpravu zadávacích podmínek tím, že dodatečnými informacemi č. 1 k zadávacím podmínkám ze dne 7. 4. 2014 tyto upravil. Úřad konstatoval, že zadavatel provedl úpravu rozsahu povinností, které budou na základě smlouvy o dílo pro vybraného uchazeče závazné, přičemž uvedenou změnu nelze hodnotit jako prosté vysvětlení nejasností, případně toliko „administrativní úpravu“. S ohledem na výše uvedené tedy Úřad považuje vypuštění požadavku definovaného v čl. 2. 7. části zadávací dokumentace označené jako „Příloha č. 5 zadávací dokumentace – Smlouva o dílo“ za jednoznačnou úpravu zadávacích podmínek.

5. Ve vztahu k povinnosti prodloužit lhůtu pro podání nabídek v souvislosti se změnou zadávacích podmínek Úřad uvedl, že zákon ve svém § 40 odst. 3 definuje dvě povinnosti ve vztahu k prodloužení lhůty pro podání nabídek. První povinnost vyplývá z úvodní věty § 40 odst. 3 zákona, dle které je veřejný zadavatel povinen současně s provedenou změnou zadávacích podmínek přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek, a to podle povahy provedené úpravy. Druhou povinností, kterou musí zadavatel dodržet, je pak povinnost prodloužit lhůtu podání nabídek tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek, a to v případě takové změny zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných dodavatelů. V této souvislosti je to pak zadavatel, kdo musí zhodnotit charakter provedené změny a následně přistoupit buďto k přiměřenému prodloužení lhůty, nebo prodloužení lhůty o celou délku v případě takové změny, která může rozšířit okruh možných dodavatelů. Zákon nicméně nepřipouští situaci, kdy v případě změny zadávacích podmínek nebude lhůta pro podání nabídek prodloužena vůbec.

6. Úřad tedy dospěl k závěru, že zadavatel přiměřeně neprodloužil lhůtu pro podání nabídek a tento nezákonný postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

III.           Námitky rozkladu

7. Dne 29. 7. 2015 obdržel Úřad od zadavatele rozklad ze dne 28. 7. 2015, jímž bylo rozhodnutí Úřadu napadeno v plném rozsahu. Napadené rozhodnutí zadavatel převzal dne 16. 7. 2015. Rozklad byl tedy doručen v zákonné lhůtě.

8. Zadavatel ve svém rozkladu trvá na svém stanovisku, že neupravil zadávací podmínky na základě dodatečné informace č. 1 ve smyslu § 40 odst. 3 zákona. Zadavatel předestírá otázku, zda lze za úpravu zadávacích podmínek považovat jakoukoliv dodatečnou informaci, kterou zadavatel uchazečům sděluje. Zadavatel opakuje, že je přesvědčen, že nedošlo k úpravě zadávacích podmínek ve smyslu § 40 odst. 3 zákona, k tomuto by mohlo dojít jedině v případě, že by jakékoli ujasnění či jakýkoli zásah do textu zadávací dokumentace byl úpravou zadávacích podmínek. Dle názoru zadavatele je nezbytné, byť to není výslovně uvedeno v zákoně, zkoumat reálný dopad provedeného zásahu do zadávacích podmínek na základě dodatečné informace. Zadavatel dle svého názoru přistoupil pouze k formální úpravě textu smlouvy o dílo, přičemž z obsahového hlediska nedošlo k úpravě zadávacích podmínek.

Závěr rozkladu

9. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že se návrh na přezkoumání úkonů zadavatele zamítá, případně aby zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil k dalšímu řízení.

IV.          Řízení o rozkladu

10. Úřad neshledal důvody pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc správnímu orgánu rozhodujícím o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

11. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

12. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S305/2015/VZ-17602/2015/522/DMa ze dne 13. července 2015 rozhodl tak jak je uvedeno ve výrocích napadeného rozhodnutí, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.

V.            K námitkám rozkladu

13. Základem rozkladových námitek zadavatele je jeho stanovisko, že neupravil zadávací podmínky na základě dodatečné informace č. 1 ve smyslu § 40 odst. 3 zákona.

14. Nejprve je vhodné připomenout již dříve judikovaný závěr, že „zejména zadávací dokumentace pak musí uchazečům sloužit coby dostatečně konkrétní, jasný, jednoznačný a srozumitelný zdroj informací o tom, jak mají zpracovat své nabídky, neboť zadávací dokumentace podle § 44 odst. 1 ZVZ vymezuje předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace podle téhož ustanovení ZVZ odpovídá zadavatel. Zadávací dokumentací se tedy rozumí souhrn všech konkrétní požadavků zadavatele na zpracování nabídky.“ (k tomu srovnej např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 19/2011 ze dne 2. 8. 2012). Takovýto požadavek na jasnost a srozumitelnost zadávací dokumentace se musí vztahovat nejen na předmět nabídky, ale také na požadavky zadavatele v rámci zadávacích podmínek. Pokud tedy dodavatel nemá postaveno najisto, jak má vykládat požadavky zadavatele, má možnost požadovat vyjasnění. V přezkoumávaném případě dodavatel považoval čl. 2. 7. přílohy č. 5 zadávací dokumentace (Smlouva o dílo) za rozporný se zásadami poctivého obchodního vztahu, proto se obrátil na zadavatele s požadavkem na jeho vysvětlení, jak koresponduje požadavek zadavatele obsažený v obchodních podmínkách se zákonem, což je plně v souladu s § 49 zákona.

15. Zadavatel v dodatečných informacích č. 1 k zadávacím podmínkám ze dne 7. 4. 2014 tyto upravil a to tak, že z čl. 2. 7. přílohy č. 5 zadávací dokumentace – Smlouva o dílo vypustil větu: „…Předmětem díla jsou rovněž činnosti, práce a dodávky, které nejsou ve výchozích dokumentech obsaženy, ale o kterých zhotovitel věděl nebo podle svých odborných znalostí a zkušeností vědět měl a anebo mohl, že jsou k řádnému a kvalitnímu provedení díla dle této smlouvy a dané povahy třeba, a to i s přihlédnutím ke standartní [sic] praxi při realizaci děl podobného charakteru.“ Zadavatel tedy upustil od svého původního požadavku souvisejícího s realizací předmětného díla. Obchodní podmínky jsou s odkazem na § 44 odst. 3 písm. a) zákona obligatorní náležitostí zadávací dokumentace, přičemž účelem obchodních podmínek je vymezit konkrétní okruh práv a povinností mezi zadavatelem a vybraným uchazečem.

16. Je tedy třeba souhlasit se závěrem Úřadu, uvedeným v napadeném rozhodnutí, že dodatečnými informacemi upravil zadavatel zadávací podmínky. Postup zadavatele totiž nelze vyhodnotit jako pouhou „formální úpravu textu“, když svou dodatečnou informaci změnil svůj požadavek na to, co je předmětem díla. O vysvětlení by se mohlo jednat v případě, kdy by zadavatel např. odstraňoval nesoulad mezi částmi zadávací dokumentace či opravu zjevných chyb v zadávací dokumentaci, v přezkoumávaném případě však zadavatel měnil svůj požadavek na rozsah předmětu díla. Takovýto výklad zadávacích podmínek je třeba označit za výklad vznášející jiné „zmírňující“ požadavky na dodavatele ve vztahu k předmětu díla a tím pádem jako změnu zadávacích podmínek. K dokreslení toho, co lze považovat za „vysvětlení zadávací dokumentace“ odkazuji např. na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 70/2011 ze dne 7. 3. 2013.

17. Na základě výše uvedeného jsem tedy dospěl ke stejnému závěru, jako Úřad v napadeném rozhodnutí, tedy že zadavatel prostřednictvím dodatečných informací k zadávacím podmínkám č. 1 upravil zadávací podmínky. Zákon přitom dává zadavatelům nástroj, jehož prostřednictvím takovou změnu mohou učinit, aby současně jejich postup byl v souladu se zákonem.

18. Změnu zadávacích podmínek je nutné uskutečnit takovým způsobem, který musí být v souladu se zásadami, na kterých zadávací řízení stojí, resp. má-li zadavatel dostát zásadě nediskriminace účastníků, je povinen při změně zadávací dokumentace oznámit ji takovým způsobem, aby nebyli diskriminováni žádní potenciální dodavatelé, tj. oznámit změnu zadávací dokumentace stejnou formou, jakou ji sám vyhlásil a to za dodržení stejných podmínek, zejména zákonem stanovených lhůt, přičemž právě uvedené vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 131/2007 ze dne 12. května 2008, kde tento dále dospěl k závěru, že „postup zadavatele, který změnil zadávací dokumentaci a o této změně informoval dodavatele 15 dní před uplynutím lhůty pro podání nabídky, aniž prodloužil lhůtu k jejímu podání, však činí postup zadavatele netransparentním. Zadavatel je povinen při změně předmětu zakázky lhůtu pro podání nabídky prodloužit takovým způsobem, aby po změně nebyla kratší než zákonem stanovená lhůta minimální. Zadavatel by tímto postupem mohl měnit předmět zakázky takovým způsobem, který by byl sto objektivně znemožnit či ztížit uchazečům o veřejnou zakázku se ucházet, a nutně vzbuzuje pochybnosti o důvodech kroků zadavatele.“ Z tohoto vyplývá, že i když ještě zbývalo do konce lhůty pro podání nabídek 15 dnů (jak v citovaném, tak v tomto případě), je povinen zadavatel lhůtu pro podání nabídek prodloužit.

19. Zákon v § 40 odst. 3 pak uvádí, že provede-li veřejný zadavatel úpravy zadávacích podmínek, je povinen současně přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast v zadávacím řízení nebo lhůtu pro podání nabídek, a to podle povahy provedené úpravy. V případě takové změny zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných dodavatelů, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání žádosti o účast nebo pro podání nabídek.

20. Zákon tedy v případě úpravy zadávacích podmínek stanoví zadavateli povinnost posoudit, jak významná je jím provedená změna a podle jejího vlivu na možný okruh dodavatelů prodloužit lhůtu pro podání nabídek. Úřad správně dospěl k závěru, že dodatečnou informací č. 1 došlo ke změně zadávací dokumentace, což s ohledem na skutečnost, že tímto došlo k vypuštění požadavku zadavatele ve vztahu k předmětu díla tak, že předmětem díla již nebyly činnosti, práce a dodávky, které nejsou ve výchozích dokumentech obsaženy, o kterých zhotovitel věděl nebo podle svých odborných znalostí a zkušeností vědět měl a anebo mohl, že jsou k řádnému a kvalitnímu provedení díla dle této smlouvy a dané povahy třeba, a to i s přihlédnutím ke standardní praxi při realizaci děl podobného charakteru mohlo mít vliv na rozhodnutí potenciálních dodavatelů o jejich účasti v zadávacím řízení. Zadavatel tímto modifikoval práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy. Sám zadavatel podle svého vyjádření považoval svůj původní požadavek za neobhajitelný, resp. obtížně vymahatelný, případně si byl vědom jiných negativních dopadů a z tohoto důvodu přistoupil k jeho změně, z čehož lze dovodit, že sám zadavatel nepovažoval svůj požadavek, resp. jeho vypuštění za marginální, lze tedy shledat, že šlo o více než formální charakter provedené úpravy. Kdyby zadavatel tomuto ustanovení obchodních podmínek nepřikládal žádanou váhu, neměl by rovněž důvod tento požadavek v reakci na žádost jednoho z uchazečů vypustit. Z uvedeného vyplývá nedůvodnost námitky zadavatele, že šlo pouze o formální úpravu zadávacích podmínek. Úřad nehodnotil vhodnost či vymahatelnost daného požadavku, ale pouze dopad jeho vypuštění na změnu zadávacích podmínek, případně na okruh potenciálních uchazečů. Vypuštění požadavku na předem nespecifikovaný okruh činností, jež by byl uchazeč povinen dle uvedeného článku obchodních podmínek realizovat, mohl mít vliv na rozhodnutí uchazečů, zda nabídku podat či nikoliv. Jeho vypuštění tedy nelze považovat za formální změnu zadávacích podmínek.

21. K názoru zadavatele, že je nezbytné, byť to není výslovně uvedeno v zákoně, zkoumat reálný dopad provedeného zásahu do zadávacích podmínek na základě dodatečné informace konstatuji, že z ustanovení § 40 odst. 3 zákona lze jednoznačně dovodit, že příslušná lhůta by měla být v případě změny zadávacích podmínek prodloužena vždy. Zadavatel měnící zadávací podmínky nemá na výběr, zda ji s ohledem na charakter změny prodlouží, nebo neprodlouží, potud tedy není dán zákonem prostor pro to, aby zadavatel zkoumal, zda lhůtu prodlouží či nikoli. Zadavatel je povinen zkoumat povahu provedené úpravy a podle toho provést prodloužení lhůty pro podání nabídek přiměřeně, jinými slovy z pohledu délky prodloužení je zde prostor pro vlastní úvahu zadavatele. Zadavatel je dále povinen zkoumat, zda se jedná o takovou změnu zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných dodavatelů, pokud ano, zadavatel je povinen prodloužit lhůtu tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání žádosti o účast nebo pro podání nabídek.

22. Pokud tedy zadavatel nesplnil povinnost danou mu zákonem, a neprodloužil přiměřeně lhůtu pro podání nabídek, dopustil se spáchání správního deliktu tak, jak bylo uvedeno ve výroku I. napadeného rozhodnutí.

23. Vzhledem k tomu, že zadavatel v podaném rozkladu nevznášel žádné námitky proti výši nebo způsobu uložení pokuty, přezkoumal jsem výrok III. napadeného rozhodnutí ve smyslu ust. § 89 odst. 2 správního řádu z hlediska jeho zákonnosti a z hlediska zákonnosti postupu Úřadu, který jeho vydání předcházel. Po přezkoumání tohoto výroku mám za to, že Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí správně vymezil horní hranici pro uložení pokuty v souladu s ust. § 120 odst. 2 zákona a současně při určení výše pokuty přihlédl ke všemu, k čemu ve smyslu ust. § 121 odst. 2 zákona přihlédnout měl, když posoudil jak závažnost a následky správního deliktu, způsobu jeho spáchání, tak i okolnosti, za nichž byl správní delikt spáchán, přičemž své úvahy srozumitelně odůvodnil. Současně se Úřad přezkoumatelným způsobem vypořádal i s tím, že uložená pokuta není v daném případě likvidační. Mám tak za to, že Úřad stanovil výši pokuty v souladu se zákonem a své rozhodnutí přezkoumatelným způsobem odůvodnil.

24. Ve smyslu ust. § 89 odst. 2 správního řádu jsem tedy přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí ve všech jeho výrocích a jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když napadené rozhodnutí jsem shledal zákonným a věcně správným. Úřad ve správním řízení dostatečně zjistil skutkový stav věci tak, aby mohl posoudit, zda se v daném případě zadavatel dopustil porušení zákona a zda toto porušení bylo způsobilé ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Současně Úřad všechny podklady pro vydání rozhodnutí řádně označil a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a které ho vedly k závěru, že byly splněny podmínky pro uložení sankce, přičemž zjištěný skutkový stav přezkoumal z hlediska naplnění zákonných ustanovení. Dále Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití.

VI.          Závěr

25. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

26. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

město Kroměříž, Velké náměstí 115/1, 767 01 Kroměříž

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona, není-li uvedeno jinak.