číslo jednací: R0182/2016/VZ-37847/2016/322/KBe

• Instance: II.
• Věc: TR Triangle - nová R 110 kV
• Účastníci:
  1. ČEZ Distribuce, a. s.
  2. ELTODO, a.s.
  3. EGEM s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno
• Rok: 2016
• Datum nabytí právní moci: 15. 9. 2016

Č. j.:ÚOHS-R0182/2016/VZ-37847/2016/322/KBe

15. září 2016

V řízení o rozkladu ze dne 27. 6. 2016 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem –

• ČEZ Distribuce, a. s., IČO 24729035, se sídlem Teplická 874/8, 405 02 Děčín, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 21. 4. 2016 společností Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o., IČO 24225029, se sídlem Karoliny Světlé 301/8, 110 00 Praha 1,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j ÚOHS-S0246,S0248/2016/VZ-24841/2016/541/MSc ze dne 10. 6. 2016 vydanému ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v jednacím řízení s uveřejněním veřejné zakázky s názvem „TR Triangle - nová R 110 kV“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 11. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 11. 2015 pod ev. č. 527240 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 2. 12. 2015 pod evidenčním číslem 2015/S 233-424152, a jehož dalšími účastníky jsou navrhovatelé –

• ELTODO, a.s., IČO 45274517, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha 4,

• EGEM s.r.o., IČO 63886464, se sídlem Novohradská 736/36, 370 08 České Budějovice,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 4 a § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0246,S0248/2016/VZ-24841/2016/541/MSc ze dne 10. 6. 2016

r u š í m

a správní řízení ve věci návrhu navrhovatele ELTODO, a.s., IČO 45274517, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha 4, a ve věci návrhu navrhovatele EGEM s.r.o., IČO 63886464, se sídlem Novohradská 736/36, 370 08 České Budějovice, na uložení nápravného opatření v zadávacím řízení veřejné zakázky s názvem „TR Triangle - nová R 110 kV“ zadávané v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 11. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 11. 2015 pod ev. č. 527240 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 2. 12. 2015 pod evidenčním číslem 2015/S 233-424152

z a s t a v u j i.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Dne 22. 3. 2016 podal navrhovatel – ELTODO, a.s., IČO 45274517, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel I“) námitky proti rozhodnutí zadavatele – ČEZ Distribuce, a. s., IČO 24729035, se sídlem Teplická 874/8, 405 02 Děčín, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 21. 4. 2016 společností Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o., IČO 24225029, se sídlem Karoliny Světlé 301/8, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) o vyloučení navrhovatele I z účasti v jednacím řízení s uveřejněním veřejné zakázky s názvem „TR Triangle - nová R 110 kV“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 11. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 11. 2015 pod ev. č. 527240 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 2. 12. 2015 pod evidenčním číslem 2015/S 233-424152 (dále jen „veřejná zakázka“). Zadavatel rozhodnutím ze dne 1. 4. 2016, které bylo navrhovateli I doručeno dne 6. 4. 2016, námitkám navrhovatele I nevyhověl.

2. Dne 24. 3. 2016 podal navrhovatel – EGEM s.r.o., IČO 63886464, se sídlem Novohradská 736/36, 370 08 České Budějovice (dále jen „navrhovatel II“) námitky proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele II z účasti v jednacím řízení s uveřejněním veřejné zakázky. Zadavatel námitky navrhovatele II rozhodnutím ze dne 1. 4. 2016, které bylo navrhovateli II doručeno dne 5. 4. 2016, odmítl, neboť nebyly podány osobou, která by byla pro podání námitek řádně zmocněna.

3. Dne 14. 4. 2016 podal navrhovatel I k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušnému podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky (dále jen „návrh I“). Správní řízení ve věci tohoto návrhu bylo vedeno pod sp. zn. ÚOHS-S0246/2016/VZ.

4. Dne 14. 4. 2016 podal navrhovatel II k Úřadu návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky (dále je „návrh II“). Správní řízení ve věci tohoto návrhu bylo vedeno pod sp. zn. ÚOHS-S0248/2016/VZ.

5. Návrhem I se navrhovatel I domáhal, aby Úřad zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku. Návrhem II se navrhovatel II domáhal, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele II z účasti v zadávacím řízení, případně zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku.

6. Usnesením č. j. ÚOHS-S0248/2016/VZ-20529/2016/541/MSc ze dne 17. 5. 2016 Úřad spojil správní řízení vedená pod sp. zn. ÚOHS-S0246/2016/VZ a ÚOHS-S0248/2016/VZ.

II.             Napadené rozhodnutí

7. Dne 10. 6. 2016 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0246,S0248/2016/VZ-24841/2016/541/MSc (dále jen „napadené rozhodnutí“).

8. Úřad výrokem I. napadeného rozhodnutí rozhodl, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 63 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona tím, že v rámci požadavků na prokázání technické způsobilosti stanovených v bodě 12.1 kvalifikační dokumentace stanovil nejednoznačně a tím i netransparentně požadavek na předložení referenčních zakázek, když uvedl, že zájemce musí v rámci technických kvalifikačních předpokladů prokázat, že „v posledních 3 letech (před datem pro předložení žádostí o účast) realizoval pro jiný subjekt než je on sám, min. 3 dokončené, předané a zprovozněné zakázky obdobného rozsahu a charakteru s tím, že v rámci těchto zakázek realizoval vlastní montážní kapacitou (nikoliv prostřednictvím subdodavatele) montáž a zhotovení technologické části rozvodny o napěťové hladině 110 kV a 22 kV. Současně k těmto zakázkám obdobného rozsahu a charakteru prokáže, že alespoň 2 z těchto 3 zakázek byly každá v ceně více než 60 mil. Kč. Zakázkou obdobného rozsahu a charakteru se rozumí výstavba nové rozvodny o napěťové hladině 110 kV nebo vyšší o min. 5 polích a 4 polí VN či rekonstrukce stávající rozvodny o napěťové hladině 110 kV nebo vyšší o min. 5 polích a 4 polí VN, které byly realizovány dle realizační projektové dokumentace“ a současně stanovil, že „za relevantní pro prokázání výše uvedeného technického kvalifikačního předpokladu lze považovat pouze takovou předchozí zakázku, v jejímž rámci zájemce vlastními kapacitami (nikoli prostřednictvím subdodavatele) realizoval montáž a zhotovení technologické části rozvodny o napěťové hladině 110 kV a 22 kV“, čímž znemožnil objektivní posouzení kvalifikace dodavatelů, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

9. Úřad výrokem II. napadeného rozhodnutí rozhodl, že jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele ruší zadávací řízení veřejné zakázky.

10. Úřad výrokem III. napadeného rozhodnutí uložil zadavateli uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.

III.           Rozklad zadavatele

11. Dne 27. 6. 2016 obdržel Úřad rozklad zadavatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 10. 6. 2016. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky zadavatele

12. Zadavatel v rozkladu napadá napadené rozhodnutí v celém rozsahu, jelikož jej považuje za nesprávné a nezákonné. Zadavatel namítá, že navrhovatel I nebyl oprávněn k podání návrhu z důvodu nezákonných zadávacích podmínek, jelikož jím nebyly řádně, resp. včas podány námitky ve smyslu § 110 zákona. Podáním ze dne 22. 3. 2016 sice navrhovatel I namítal údajnou nezákonnost zadávacích podmínek, ale to bylo podáno opožděně, tedy o nich zadavatel nerozhodoval. Námitky proti kvalifikační dokumentaci lze totiž podat ve lhůtě do 5 dnů ode dne skončení lhůty pro podání žádosti o účast, která byla stanovena do 5. 1. 2016. Dle zadavatele přitom nelze souhlasit se závěrem Úřadu, že nejasnost zadávacích podmínek vyšla najevo až v pozdější fázi zadávacího řízení. Dle zadavatele byl způsob prokázání kvalifikace formulován jasně a srozumitelně. Argumentaci navrhovatele I ohledně možné jiné interpretace poté považuje zadavatel za účelovou.

13. Dle zadavatele ani navrhovatel II nesplnil podmínku řádného a včasného podání námitek, jelikož osoba podávající námitky nebyla dostatečně zmocněna. Závěr Úřadu, že podepisující osoba je vysoce postavená v organizační struktuře navrhovatele II, považuje za nedostatečně zdůvodněný a nepodložený jakýmkoli důkazem. Zadavatel dále uvádí, že z přiložené plné moci k námitkám nevyplývá zmocnění pana Kopfa k podání námitek, přičemž tohoto pochybení si byl vědom i sám navrhovatel II, ale Úřad tuto skutečnost zcela přehlíží. V obecné rovině přitom dle zadavatele platí, že zmocněnec musí prokázat, že je k právnímu jednání za zmocnitele oprávněn a předložení plné moci bez prokázání zmocnění k podání námitek tak nemůže jít k tíži zadavatele.

14. Zadavatel dále namítá, že jeho postup při odmítnutí námitek kvůli nedostatku zmocnění zástupce je v souladu s rozhodovací praxí Úřadu, jelikož se jedná o základní náležitost dle § 110 odst. 7 zákona. Z námitek nebylo dle zadavatele zřejmé, zda je podává navrhovatel II nebo pan Kopf, který bez zjevného oprávnění námitky podepsal. Zadavatel nesouhlasí s názorem Úřadu, že si měl nechat doložit plnou moc a nesouhlasí též s analogickou aplikací rozhodnutí, které Úřad uvádí v napadeném rozhodnutí. Dle zadavatele mu zákon nedává možnost vyzvat navrhovatele II k doplnění námitek, jelikož ani lhůtu pro rozhodnutí o námitkách nelze prodloužit. Pokud by navrhovatel II neposkytl součinnost a nedoplnil by zmocnění, mohl by se tak zadavatel dostat do situace, kdy nebude schopen v zákonem stanovené lhůtě námitky vypořádat.

15. Zadavatel namítá, že závěr Úřadu ohledně nejednoznačnosti bodu 12.1 kvalifikační dokumentace je nesprávný, jelikož Úřad zcela přehlíží, že k předmětnému kvalifikačnímu předpokladu byly zadavatelem poskytnuty dodatečné informace, které zcela nepochybně obsah tohoto bodu vyjasnily, resp. zpřesnily. Dle zadavatele je dále již z definice uvedené v tomto bodu zřejmé, že aby bylo možné považovat určitou zakázku za obdobného rozsahu a charakteru, tak je nutné v rámci jedné zakázky realizovat jak práce na napěťové hladině 110 kV, tak práce na napěťové hladině vysokého napětí. Zadavatel je přesvědčen, že z kontextu bodu 12.1 kvalifikační dokumentace jednoznačně vyplývá konkrétní hladina vysokého napětí a tedy nelze mít pochyb, že kvalifikovaným je pouze ten uchazeč, který v posledních třech letech realizoval min. 3 zakázky obdobného rozsahu a charakteru, v rámci kterých realizoval vlastní montážní kapacitou montáž a zhotovení technologické části rozvodny o napěťové hladině jak 110 kV, tak 22 kV. Zadavatel tedy nesouhlasí se závěrem Úřadu o nejednoznačnosti a vnitřní rozpornosti stanoveného požadavku a se závěrem Úřadu, dle kterého i přes poskytnuté dodatečné informace zůstává požadavek nejasný. Zadavatel dále namítá, že počet zájemců, kteří byli vyloučeni ze zadávacího řízení z důvodu neprokázání kvalifikace, nic nevypovídá o jasnosti a srozumitelnosti kvalifikační dokumentace.

16. Závěrem rozkladu zadavatel namítá, že v zadávacím řízení postupoval zcela v souladu se zákonem, a proto Úřad nebyl oprávněn rozhodnout o uložení nápravného opatření a o uložení povinnosti hradit náklady řízení. Proto jsou rovněž výroky II. a III. nezákonné.

Závěr rozkladu

17. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV.          Řízení o rozkladu

18. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

19. Dne 28. 7. 2016 obdržel Úřad podání zadavatele, v němž zadavatel informoval o tom, že dne 18. 7. 2016 rozhodl o zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky a jehož přílohou bylo rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky ze dne 18. 7. 2016. Dne 22. 7. 2016 uveřejnil zadavatel ve Věstníku veřejných zakázek Oznámení o zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky pod evidenčním číslem formuláře 7651021027240.

Stanovisko předsedy Úřadu

20. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

21. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

22. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

V.            K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

23. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

24. Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.

25. Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

26. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

27. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

28. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.

29. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.

30. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhů. Návrhem I se navrhovatel I domáhal uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona v podobě zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky. Návrhem II se navrhovatel II domáhal uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona v podobě zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele II ze zadávacího řízení, případně zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky. V době podání návrhů tedy bylo cílem navrhovatelů zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele II ze zadávacího řízení a zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky. V průběhu vedení tohoto správního řízení však došlo ke zrušení zadávacího řízení zadavatelem, čímž bylo zadávací řízení veřejné zakázky skončeno. K uložení nápravného opatření ve formě zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele II ze zadávacího řízení tedy uvádím, že i kdyby Úřad zrušil zadavatelovo rozhodnutí o vyloučení navrhovatele II ze zadávacího řízení, nebylo by už možné, aby se poté navrhovatel II zadávacího řízení veřejné zakázky účastnil, neboť toto bylo zadavatelem již skončeno.

31. V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrhy, které v době svého podání bezpředmětnými nebyly, se jimi staly, neboť po zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrhy směřovaly, tj. zrušení jednotlivého úkonu zadavatele v zadávacím řízení veřejné zakázky, nebo zrušení celého zadávacího řízení pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.

32. I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhů navrhovatelů, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatelů a rozhodnutí Úřadu o návrzích navrhovatelů by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění navrhovateli zamýšleného významu v době podání návrhů by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěli navrhovatelé podáním návrhů dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrhy navrhovatelů se tak staly bezpředmětnými žádostmi ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

33. Zastavením řízení pro zjevnou bezpředmětnost návrhu navrhovatele tehdy, bylo-li zadávací řízení zrušeno v průběhu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele samotným zadavatelem, se Nejvyšší správní soud zabýval v rozsudku ze dne 29. 5. 2015, č. j. 7 As 101/2014, ve kterém dospěl k závěru, že: „v případě, že zadávací řízení bylo po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zrušeno, nelze aplikovat ust. § 118 odst. 5 písm. a) zákona o veřejných zakázkách. Proto stěžovatel a) [Úřad, pozn. předsedy Úřadu] postupoval správně, pokud řízení podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavil, neboť zákon o veřejných zakázkách neobsahuje vlastní úpravu zastavení řízení zahájeného na návrh a podle ust. § 118 odst. 5 lze postupovat pouze v případech zamítnutí návrhu z věcných důvodů nebo tehdy, je-li návrh podán neoprávněnou osobou.“ Zrušením zadávacího řízení zadavatelem se tedy návrhy navrhovatelů staly zjevně bezpředmětnými, a tudíž nelze nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu dovozovat jeho povinnost vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i po zrušení zadávacího řízení, tedy poté, co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

34. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

35. Ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně normativně určuje postup odvolacího správního orgánu v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.

36. Jelikož jsem z obsahu správního spisu zjistil, že rozklad směřuje proti rozhodnutí, které ukládá zadavateli nápravné opatření týkající se zadávacího řízení, které již bylo zrušeno, dospěl jsem k závěru, že tím došlo k naplnění hypotézy § 90 odst. 4 správního řádu. Proto jsem napadené rozhodnutí zrušil a řízení o rozkladu bez dalšího zastavil.

37. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, nezbývá, než postupem dle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

VI.          Závěr

38. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

39. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona, nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1. Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o., Karoliny Světlé 301/8, 110 00 Praha 1

2. ELTODO, a.s., Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha 4

3. EGEM s.r.o., Novohradská 736/36, 370 08 České Budějovice

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona.