číslo jednací: S0514/2016/VZ-32877/2016/522/DMa
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Pchery - kanalizace a ČOV II. etapa |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb. - zastavení SŘ |
| Rok | 2016 |
| Datum nabytí právní moci | 9. 11. 2016 |
| Související rozhodnutí | S0514/2016/VZ-32877/2016/522/DMa R0217/2016/VZ-44710/2016/323/LVa |
| Dokumenty |  2016_S0514.pdf 453 KB |
|
Č. j.: ÚOHS-S0514/2016/VZ-32877/2016/522/DMa |
|
5. srpna 2016 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 21. 7. 2016 na návrh ze dne 20. 7. 2016, jehož účastníky jsou
-
zadavatel – obec Pchery, IČO 00234788, se sídlem Humny 333, 273 08 Pchery,
-
navrhovatel:
o RISL s.r.o., IČO 45310653, se sídlem U Vodárny 461, 253 01 Hostivice,
o STAVOKOMPLET spol. s r. o., IČO 47052945, se sídlem Královická 251,250 01 Zápy a
o Šindler, důlní a stavební společnost s r. o., IČO 00204382, se sídlem Nádražní 2581/4, 150 00 Praha 5,
společníci společnosti „Společnost RISL-Stavokomplet-Šindler“, která vznikla na základě smlouvy o společnosti podle § 2716 – 2746 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uzavřené dne 20. 5. 2016, přičemž podle čl. V citované smlouvy o společnosti je vedoucím společníkem společník RISL s.r.o., IČO 45310653, se sídlem U Vodárny 461, 253 01 Hostivice, který je zároveň oprávněn zastupovat ostatní společníky ve správním řízení,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Pchery - kanalizace a ČOV II. etapa“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 4. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 4. 2016 pod ev. č. 371384, ve znění opravy uveřejněné dne 29. 4. 2016,
rozhodl takto:
Správní řízení se podle § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť k návrhu navrhovatele – RISL s.r.o., IČO 45310653, se sídlem U Vodárny 461, 253 01 Hostivice, STAVOKOMPLET spol. s r. o., IČO 47052945, se sídlem Královická 251,250 01 Zápy a Šindler, důlní a stavební společnost s r. o., IČO 00204382, se sídlem Nádražní 2581/4, 150 00 Praha 5, společníků společnosti „Společnost RISL-STAVOKOMPLET-Šindler“, která vznikla na základě smlouvy o společnosti podle § 2716 – 2746 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uzavřené dne 20. 5. 2016 – ze dne 20. 7. 2016 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Pchery - kanalizace a ČOV II. etapa“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 4. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 4. 2016 pod ev. č. 371384, ve znění opravy uveřejněné dne 29. 4. 2016, zaslanému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže před uzavřením smlouvy, nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.
Odůvodnění
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 21. 7. 2016 návrh navrhovatele:
-
RISL s.r.o., IČO 45310653, se sídlem U Vodárny 461, 253 01 Hostivice,
-
STAVOKOMPLET spol. s r. o., IČO 47052945, se sídlem Královická 251,250 01 Zápy a
-
Šindler, důlní a stavební společnost s r. o., IČO 00204382, se sídlem Nádražní 2581/4, 150 00 Praha 5,
společníků společnosti „Společnost RISL-Stavokomplet-Šindler“, která vznikla na základě smlouvy o společnosti podle § 2716 – 2746 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uzavřené dne 20. 5. 2016, přičemž podle čl. V citované smlouvy o společnosti je vedoucím společníkem společník RISL s.r.o., IČO 45310653, se sídlem U Vodárny 461, 253 01 Hostivice, který je zároveň oprávněn zastupovat ostatní společníky ve správním řízení (dále jen „navrhovatel“) na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů učiněných zadavatelem – obec Pchery, IČO 00234788, se sídlem Humny 333, 273 08 Pchery (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejné zakázky „Pchery - kanalizace a ČOV II. etapa“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 4. 2016 uveřejněno a ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 4. 2016 pod ev. č. 371384, ve znění opravy uveřejněné dne 29. 4. 2016 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dnem 21. 7. 2016, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení.
3. Navrhovatel se ve svém návrhu domáhá zrušení zadávacího řízení, neboť zadavatel nejednoznačně stanovil procesní postup v zadávacím řízení, netransparentně stanovil požadavky na prokázání kvalifikace a dále neakceptoval doklady o prokázání kvalifikace navrhovatele a ani neumožnil vysvětlení nabídky navrhovatele.
4. Účastníky správního řízení podle ustanovení § 116 zákona jsou:
- zadavatel,
- navrhovatel.
5. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S0514/2016/VZ-30713/2016/522/DMa ze dne 22. 7. 2016.
ZÁVĚRY ÚŘADU
6. Úřad přezkoumal náležitosti návrhu a na základě zjištěných skutečností konstatuje, že návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky nesplňuje podmínky stanovené v § 114 odst. 3 zákona, a proto mu nezbylo než správní řízení zastavit. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
7. Podle § 114 odst. 3 zákona návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.
8. Z dikce § 114 odst. 3 věty třetí zákona vyplývá, že součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku je mj. doklad o doručení námitek zadavateli.
9. Podle § 117a písm. d) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.
10. K návrhu navrhovatele ze dne 20. 7. 2016 doručenému Úřadu dne 21. 7. 2016 prostřednictvím datové schránky (dále jen „návrh“) jsou v datové zprávě připojeny následující přílohy:
-
Rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení ze dne 15. 6. 2016
-
Námitka proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení ze dne 30. 6. 2016
-
Rozhodnutí zadavatele o námitce stěžovatele ze dne 30. 6. 2016 proti rozhodnutí o vyloučení zájemce z účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky ze dne 4. 7. 2016
-
Rozhodnutí zadavatele o námitkách stěžovatelů proti rozhodnutí o jejich vyloučení z účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky ze dne 4. 7. 2016
-
doklad o úhradě kauce – výpis z účtu
-
doručenka datové zprávy – detail zprávy – Návrh na přezkoumání úkonů zadavatele
S ohledem na posledně uvedené má Úřad postaveno na jisto, že doklad o doručení námitek k návrhu nebyl přiložen.
11. Úřad v této souvislosti dále uvádí, že zákon rozlišuje náležitosti návrhu, jejichž nesplnění lze odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem [srov. § 117a písm. a) zákona] a náležitosti, jejichž absence je důvodem pro zastavení řízení bez dalšího, kam patří mj. i ust. § 117a písm. d) zákona. V naposledy uvedeném ustanovení zákona, pod které je třeba podřadit také šetřený případ, zákonodárce možnost zhojení nesplnění náležitostí návrhu v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem nezakotvil. Úřad proto nemůže navrhovatele k odstranění takové vady řízení vyzvat či zkoumat důvody absence zákonné náležitosti návrhu.
12. V návrhu ze dne 20. 7. 2016 navrhovatel v bodě I. uvádí mj., že »Proti Rozhodnutí o vyloučení podal Navrhovatel v zákonné lhůtě dle § 110 zák. č. 137/2006 Sb. (dále také „Zákon“)[,] o veřejných zakázkách[,] ve znění pozdějších předpisů[,] dne 30. 6. 2016 námitku (dále jen „Námitka“). «
13. V rozhodnutí o námitkách ze dne 4. 7. 2016 zadavatel uvádí mj., že „Stěžovatel RISL s. r. o., U Vodárny 461, 253 01 Hostivice, IČ: 45310653 vedoucí společník Společnosti RISL-Stavokomplet-Šindler podal dne 30. 6. 2016 námitky proti rozhodnutí o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky v otevřeném podlimitním řízení s názvem ,Pchery – kanalizace a ČOV II. etapa‘“. K tomu Úřad uvádí, že datum uvedené v rozhodnutí o námitkách nelze považovat za doklad, který prokazuje určité skutečnosti, v daném případě tedy řádnost a včasnost doručení námitek. Dle Úřadu je nutno rozlišovat mezi písemností, kterou je o námitkách rozhodováno, třebaže informaci (tvrzení) o doručení námitek obsahuje, a vlastním dokladem o doručení námitek.
14. Součástí návrhu byl rovněž dokument označený jako „Námitka proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení“ ze dne 30. 6. 2016. K tomu Úřad uvádí, že z dikce zákona a stejně tak z jeho jazykového výkladu je zřejmé, že je nutno rozlišovat mezi písemností, která obsahuje text podaných námitek, a dokladem o doručení námitek. Námitky zejména obsahují informaci o tom, kdo je činí, proti jakým úkonům zadavatele se jimi brojí, čeho se jejich prostřednictvím stěžovatel domáhá, případně datum vyhotovení námitek. Oproti tomu za doklad o doručení námitek je třeba považovat takový doklad, který je způsobilý prokázat řádnost a včasnost doručení námitek zadavateli, tedy skutečnosti jiné.
15. Navrhovatel přílohou návrhu doručeného Úřadu učinil mimo jiného písemnost obsahující text námitek a rozhodnutí o nich, které rovněž obsahuje deklaraci o datu doručení námitek a o včasnosti jejich doručení. Zákonodárce však v již citovaném ustanovení § 114 odst. 3 třetí věta zákona výslovně uvedl požadavek, že přílohou návrhu má být doklad o doručení námitek zadavateli.
16. Je třeba na tomto místě uvést, že ani text podaných námitek, ani rozhodnutí o námitkách není povinnou náležitostí návrhu, resp. povinnou přílohou návrhu. Přestože Úřad postup navrhovatele, který tyto písemnosti spolu s návrhem předloží, shledává vhodným a pro průběh správního řízení přínosným, nelze takovým písemnostem (námitkám bez dokladu o jejich doručení, resp. rozhodnutí o nich) přiřadit „vlastnosti“, které má mít samotný doklad o doručení námitek, třebaže informace o doručení námitek je v rozhodnutí o námitkách uvedena, a to z následujících důvodů.
17. Námitky, resp. rozhodnutí o nich, které byly přílohou návrhu, nejsou dokladem objektivně potvrzujícím datum doručení námitek zadavateli a zejména pak včasnost jejich doručení zadavateli, tedy zda byly v tomto ohledu splněny zákonem stanovené požadavky, které jsou kladeny na navrhovatele v souvislosti s podáním námitek a které mají vliv na možnost Úřadu o následném návrhu věcně rozhodnout [nejsou-li námitky podány včas a řádně, Úřad musí následný návrh podávaný před uzavřením smlouvy zamítnout jako podaný neoprávněnou osobou – k tomu srov. § 110 odst. 7 věta šestá a § 118 odst. 5 písm. c) zákona]. Rozdíl mezi námitkami a dokladem o doručení byl popsán výše (viz bod 14 odůvodnění rozhodnutí). Pokud jde o rozhodnutí o námitkách, ani to nemůže být považováno bez dalšího za doklad o doručení námitek, neboť obsahuje toliko neověřenou informaci o jejich doručení, zatímco doklad o doručení námitek by měl jednoznačně prokazovat samotné doručení takových námitek zadavateli. Zjednodušeně řečeno, přiložené námitky, resp. rozhodnutí o nich, neprokazují způsob doručení a dále také včasnost podaných námitek zadavateli, a nejsou tedy dokladem o jejich doručení, který je zákonodárcem, jednoznačně užitou formulací v ustanovení § 114 odst. 3 zákona, požadován.
18. V souvislosti se zde řešenou problematikou je možno ještě nad rámec uvedeného dodat, že v případech, kdy je požadován doklad o doručení písemnosti, musí se jednat o doklad prokazující způsob a dobu doručení, tedy je třeba, aby byl zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. V případě užití elektronických komunikací je možno za doklad o doručení považovat záznam (informaci), které jednotlivé elektronické prostředky umožňují, ze kterého je zřejmé datum a způsob doručení.
19. Dokladem o doručení námitek Úřad nerozumí toliko „doručenku“. Byť by se mohl jevit ve výroku uvedený závěr jako vysoce formalistický, není tomu tak v posuzovaném případě. Pokud by předložil navrhovatel „doklad“, z něhož by mohl být postaven najisto jak způsob, tak okamžik doručení námitek, což je stěžejní pro další postup Úřadu (důležitost je akcentována tím, že zákonodárce doklad o doručení námitek výslovně stanovil jako náležitost, kterou musí navrhovatel spolu s návrhem předložit, a dále tím, že k jeho předložení Úřad nemá dodatečně vyzývat a poskytovat k tomu dodatečnou lhůtu, poněvadž jde o požadavek jasně plynoucí ze zákona a je chybou navrhovatele, pokud jej nepřiloží), a to např. vlastní právní jednání – listinu obsahující námitky, na které by např. bylo razítko s datem a další náležitosti převzetí (podpis atd.), resp. doručení těchto námitek zadavateli, šlo by ještě o takový, zákonem předvídaný „doklad o doručení námitek“. V posuzovaném případě však navrhovatel přiložil mj. námitky a rozhodnutí o námitkách, z něhož není možné ověřit (ke shodnému tvrzení stran Úřad nemůže přihlédnout, viz níže) zda skutečně byly námitky resp. následný návrh na zahájení správního řízení doručeny řádně a včas.
20. To, že samo rozhodnutí o námitkách, resp. tvrzení o datu (údaj o způsobu doručení absentuje) doručení námitek, nemůže být samo o sobě považováno za doklad o době jejich doručení, lze ostatně demonstrovat i pomocí argumentu a simili. Nelze jistě pochybovat o tom, že v situaci, kdy by navrhovatel učinil přílohou návrhu rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek z toho důvodu, že byly doručeny opožděně, by Úřad nebyl oprávněn návrh bez dalšího zamítnout jako podaný neoprávněnou osobou podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona s odůvodněním, že má přeci k dispozici doklad o opožděném doručení námitek. Není‑li pak tvrzení o opožděném doručení námitek dokladem o jejich skutečně opožděném doručení, nemůže být logicky ani tvrzení o jejich včasném doručení dokladem o tom, že byly skutečně doručeny včas (a řádně).
21. Úřad s ohledem na výše uvedené v daném případě nemá (a kvůli absenci dokladu jednoznačně prokazujícího způsob a dobu doručení námitek nemůže mít) na jisto postaveno, zda navrhovatel v souvislosti s podáním námitek splnil to, co mu zákon ukládá (a co má navrhovatel v souladu s ustanovením § 114 odst. 3 zákona právě prostřednictvím předmětného dokladu prokázat). Úřad v šetřeném případě sice má informaci o tom, že námitky byly navrhovatelem podány, nemá však z návrhu a jeho příloh postaveno na jisto, jakým způsobem byly námitky ve skutečnosti doručeny a hlavně kdy se tak stalo. V této souvislosti Úřad pro úplnost doplňuje, že například v případě doručování prostřednictvím datové schránky je navíc zapotřebí rozlišovat okamžik dodání do datové schránky a okamžik přihlášení oprávněné osoby ve smyslu § 8 odst. 1 - 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále rovněž „ZEU“), když teprve přihlášením oprávněné osoby je písemnost v soukromoprávním styku možno považovat za doručenou [k tomu srov. § 18a odst. 2 citovaného zákona]. Doklady přiložené k návrhu pak neumožňují ověřit, zda byla příslušná ustanovení dopadající např. na doručování námitek datovou schránkou (bylo-li tímto způsobem skutečně doručováno) jak navrhovatelem, tak zadavatelem správně vyložena a aplikována.
22. Navíc zákon (a tím v posuzovaném případě i Úřad) nepožaduje po dodavateli nic nepřiměřeného. Jsou-li tak příkladmo námitky doručovány zadavateli prostřednictvím datové zprávy do datové schránky, jednoznačně existuje doklad o doručení, který pak má být dle zákona přiložen k návrhu. Je pak chybou dodavatele, že dle zákona nejednal a takový doklad nepřiložil. Oním dokladem v takovém případě by byl v praxi doklad o doručení datové zprávy, tzv. doručenka. Doručenka prokazující mj. doručení datové zprávy v sobě nese následující údaje: v části „Typ zprávy:“, kde je uveden údaj „Doručená datová zpráva:“; současně taková listina (doručenka) musí v části „Události zprávy:“ nést informace o konkrétním datu a čase, kdy byla datová zpráva obsahující námitky stěžovatelem podána, dále kdy byla dodána do datové schránky příjemce (tzn. zadavatele), a konečně kdy se pověřená osoba zadavatele podle § 8 odst. 6 ZEU přihlásila do datové schránky, tedy údaj, kdy byla datová zpráva doručena. Nelze přitom dovozovat, že by Úřad zákon vykládal striktněji a požadoval – formalisticky nahlíženo - pouze takový typ „doručenky“. Zákon hovoří o tom, že dodavatel musí v zákonem předepsané lhůtě Úřadu dodat doklad o doručení námitek. Za akceptovatelný doklad prokazující doručení námitek zadavateli lze např. u doručování do datové schránky považovat i tzv. detail zprávy, ze kterého vyplývá datum a čas doručení dokumentu do datové schránky. V šetřeném případě však navrhovatel na přiložení dokladu o doručení námitek dle zákona o veřejných zakázkách zcela rezignoval. Tím však znemožnil projednání podaného návrhu ve věcné rovině, poněvadž nesplnil zákonem stanovenou podmínku, a to aby Úřadu dodal spolu s návrhem doklad o doručení námitek zadavateli.
23. Návrh a jeho přílohy, kdy ovšem absentuje právě doklad o doručení námitek, není objektivním a tedy dostatečným podkladem pro to, aby Úřad posoudil včasnost doručení námitek zadavateli jako podmínky vedení správního řízení, kdy podle § 110 odst. 7 zákona je podání námitek řádně a včas podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele.
24. Zakotvením povinnosti učinit součástí návrhu doklad o doručení námitek zadavateli ve spojení s negativním následkem v podobě zastavení správního řízení v případě nesplnění uvedené povinnosti (bez možnosti odstranění tohoto nedostatku návrhu) je sledováno, aby Úřad mohl rychle a správně posoudit splnění procesních podmínek vedení správního řízení, a tedy aby postupy zadavatelů mohly být v zahájeném správním řízení Úřadem co nejdříve přezkoumány nebo správní řízení pro nesplnění podmínek řízení co nejdříve zastaveno, a tak bylo zamezeno bezdůvodnému blokování zadávacích řízení, resp. soutěží o návrh. Úřad dodává, že přesné stanovení okamžiku doručení námitek je klíčové pro stanovení počátku běhu dalších lhůt, jako je například zákonná tzv. blokační lhůta, ve které nelze uzavřít smlouvu. I ze zde předestřené argumentace Úřadu je evidentní, jaký dopad může mít skutečnost, že součástí návrhu navrhovatele nebyl doklad o doručení námitek a že přiložení námitek resp. rozhodnutí o nich, které obsahuje neověřenou informaci o doručení námitek, nemůže nahradit doklad o jejich doručení.
25. Ani kombinace návrhu, námitek a rozhodnutí o námitkách, které navrhovatel přiložil k návrhu, nemohou nahradit zákonem požadovaný doklad o doručení námitek, ačkoliv v zásadě strany včasné doručení námitek nečiní sporným, neboť ze zaslaných písemností není zřejmé, zda byly námitky zadavateli skutečně doručeny dne 30. 6. 2016. Okolnost, že strany doručení námitek zadavateli nečiní sporným, ničeho nemění na skutečnosti, že Úřad má povinnost z moci úřední při přijetí návrhu ověřit, zda návrh splňuje všechny zákonem vyžadované náležitosti, kdy jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, navrhovatel nesplnil všechny požadavky, jež jsou na něj ustanovením § 114 odst. 3 zákona kladeny, a potřebuje ve lhůtě pro doručení návrhu sám z dokladu o doručení námitek ověřit, zda byly námitky včasné.
26. K uvedenému Úřad uvádí, že v dané věci by nebylo možno přijmout ani případnou argumentaci navrhovatele vycházející z ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu. Na šetřený případ nelze výše uvedená ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kde je v těchto ustanoveních in fine uvedeno „(...) písemnost se považuje za doručenou jen v případě, že adresát písemnosti její převzetí od příjemce uzná nebo že je z jeho postupu v řízení zjevné, že mu bylo doručeno." a dále, že „Písemného dokladu o doručení nebo dodání však není zapotřebí, je-li z postupu účastníka řízení v řízení zjevné, že mu bylo doručeno“ aplikovat, neboť jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 As 2/2013-46 ze dne 24. 4. 2013, vztah mezi dodavatelem a zadavatelem je primárně vztahem soukromoprávním. Z uvedeného plyne, že doručování námitek zadavateli nepodléhá právní úpravě obsažené ve správním řádu. V této souvislosti nicméně Úřad pro úplnost dodává, že i v případě, že by se jednalo o písemnost doručovanou podle správního řádu, nic by to neměnilo na aplikaci zvláštní úpravy § 114 odst. 3 zákona, který stanoví povinnost přiložit k návrhu doklad o doručení námitek, o jehož nutných náležitostech bylo pojednáno výše. Nadto účelem doložení dokladu o doručení námitek není pouze ověření skutečnosti, že námitky byly zadavateli doručeny, a zadavatel se s nimi mohl seznámit, což je právě účelem ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kdy je v komentáři k těmto ustanovením uvedeno „jedná-li účastník v řízení tak, že je z jeho jednání zřejmé, že je mu obsah písemnosti znám, není písemného dokladu zapotřebí“[1], nýbrž i posouzení toho, zda byly splněny veškeré zákonem požadované náležitosti a podmínky (viz § 114 odst. 3 zákona a § 110 odst. 7 šestá věta zákona). Doklad o doručení námitek zadavateli má pro Úřad význam taktéž z hlediska zjištění počátku běhu blokační lhůty ve smyslu § 111 odst. 5 zákona, tedy pro zajištění efektivního průběhu správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v některém ze zadávacích řízení. Pro Úřad je tedy nezbytné mít na jisto postaveno přesné datum, kdy byly námitky zadavateli doručeny, nikoliv tedy pouze mít potvrzení, že se s námitkami zadavatel seznámil, jinými slovy pro Úřad není v této věci rozhodující pouze to, že námitky byly doručeny.
27. Závěrem tedy Úřad konstatuje, že z dokumentů zaslaných navrhovatelem (viz bod 10 odůvodnění tohoto rozhodnutí) pouze vyplývá informace navrhovatele o podání námitek (dle navrhovatele v zákonné lhůtě) a dále informace zadavatele z přiloženého rozhodnutí o námitkách, že námitky byly doručeny dne 30. 6. 2016 a že se tak stalo v zákonné lhůtě, což však zároveň Úřadu neumožňuje si tuto skutečnost ověřit, přičemž ani shodná deklarace zadavatele a navrhovatele nemůže být pro Úřad ze shora podrobně uvedených důvodů dostačující. Dle Úřadu nelze na daný případ aplikovat ani ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, neboť Úřadu nepostačuje, že zadavatel nepopírá, popř. konkludentně potvrzuje, že mu byla písemnost doručena, nýbrž Úřad zároveň potřebuje ověřit i její náležitosti a prokazatelně, na základě objektivních podkladů zjistit přesné datum (s čímž je imanentně spojena i potřeba zjištění způsobu) jejího doručení.
28. Pro úplnost Úřad uvádí, že i na svých webových stránkách www.uohs.cz výslovně uvádí, že doklad o doručení námitek zadavateli musí být součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy.
29. Zároveň zákon nepřipouští, jak již bylo uvedeno výše, aby navrhovatel tento nedostatek návrhu odstranil, neboť Úřad je v souladu s § 117a písm. d) zákona povinen správní řízení bez dalšího, v případě, že doklad o doručení námitek nebyl k návrhu připojen, zastavit.
30. Jelikož k návrhu navrhovatele ze dne 20. 7. 2016 nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, což je dle § 117a písm. d) zákona bez dalšího důvodem pro zastavení řízení, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží:
1. Obec Pchery, Humny 333, 273 08 Pchery
2. RISL s.r.o., U Vodárny 461, 253 01 Hostivice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] JUDr. Josef Vedral, Ph.D. Správní řád. Komentář. Praha: BOVA POLYGON, 2012. s. 254. ISBN 978-80-7273-166-4.