číslo jednací: R0217/2016/VZ-44710/2016/323/LVa

Instance II.
Věc Pchery - kanalizace a ČOV II. etapa
Účastníci
  1. obec Pchery
  2. RISL s.r.o.
  3. STAVOKOMPLET spol. s r.o.
  4. Šindler, důlní a stavební společnost s r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2016
Datum nabytí právní moci 9. 11. 2016
Související rozhodnutí S0514/2016/VZ-32877/2016/522/DMa
R0217/2016/VZ-44710/2016/323/LVa
Dokumenty file icon 2016_R0217.pdf 414 KB

Č. j.: ÚOHS-R0217/2016/VZ-44710/2016/323/LVa

 

7. listopadu 2016

 

 

V řízení o rozkladu ze dne 18. 8. 2016 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 19. 8. 2016 navrhovatelem –

  • RISL s.r.o., IČO 45310653, se sídlem U Vodárny 461, 253 01 Hostivice,
  • STAVOKOMPLET spol. s r.o., IČO 47052945, se sídlem Královická 251, 250 01 Zápy, a
  • Šindler, důlní a stavební společnost s r.o., IČO 00204382, se sídlem Nádražní 2581/4, 150 00 Praha 5,

společníci společnosti „Společnost RISL-Stavokomplet-Šindler“, která vznikla na základě smlouvy o společnosti podle § 2716 – 2746 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uzavřené dne 20. 5. 2016, přičemž podle čl. V citované smlouvy o společnosti je vedoucím společníkem společník RISL s.r.o., IČO 45310653, se sídlem U Vodárny 461, 253 01 Hostivice, který je zároveň oprávněn zastupovat ostatní společníky ve správním řízení,

jehož účastníkem je dále zadavatel –

  • obec Pchery, IČO 00234788, se sídlem Humny 333, 273 08 Pchery,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0514/2016/VZ-32877/2016/522/DMa ze dne 5. 8. 2016 vydanému ve správním řízení zahájeném dne 21. 7. 2016 na návrh ze dne 20. 7. 2016 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Pchery - kanalizace a ČOV II. etapa“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 4. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek  dne 15. 4. 2016 pod ev. č. 371384, ve znění opravy uveřejněné dne 29. 4. 2016,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0514/2016/VZ-32877/2016/522/DMa ze dne 5. 8. 2016

 

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 21. 7. 2016 návrh navrhovatele:

  • RISL s.r.o., IČO 45310653, se sídlem U Vodárny 461, 253 01 Hostivice,
  • STAVOKOMPLET spol. s r. o., IČO 47052945, se sídlem Královická 251, 250 01 Zápy a
  • Šindler, důlní a stavební společnost s r. o., IČO 00204382, se sídlem Nádražní 2581/4, 150 00 Praha 5,

společníků společnosti „Společnost RISL-Stavokomplet-Šindler“, která vznikla na základě smlouvy o společnosti podle § 2716 – 2746 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uzavřené dne 20. 5. 2016, přičemž podle čl. V citované smlouvy o společnosti je vedoucím společníkem společník RISL s.r.o., IČO 45310653, se sídlem U Vodárny 461, 253 01 Hostivice, který je zároveň oprávněn zastupovat ostatní společníky ve správním řízení (dále jen „navrhovatel“),

na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů učiněných zadavatelem – obec Pchery, IČO 00234788, se sídlem Humny 333, 273 08 Pchery (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejné zakázky „Pchery - kanalizace a ČOV II. etapa“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 4. 2016 uveřejněno a ve Věstníku veřejných zakázek  dne 15. 4. 2016 pod ev. č. 371384, ve znění opravy uveřejněné dne 29. 4. 2016 (dále jen „veřejná zakázka“). Za účastníky správního řízení Úřad označil navrhovatele a zadavatele.

2.             Navrhovatel podání návrhu odůvodnil tím, že zadavatel nejednoznačně stanovil procesní postup v zadávacím řízení, netransparentně stanovil požadavky na prokázání kvalifikace a dále neakceptoval doklady o prokázání kvalifikace navrhovatele a ani neumožnil vysvětlení nabídky navrhovatele.

3.             Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S0514/2016/VZ-30713/2016/522/DMa ze dne 22. 7. 2016.

 

II.             Napadené rozhodnutí

4.             Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření zadavatele a na základě vlastního zjištění vydal dne 5. 8. 2016 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0514/2016/VZ-32877/2016/522/DMa (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým rozhodl, že správní řízení se podle § 117a písm. d) zákona zastavuje, neboť k návrhu navrhovatele zaslanému Úřadu před uzavřením smlouvy nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.

5.             V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad poukázal na § 115 zákona, podle kterého je v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli (viz bod 7. odůvodnění napadeného rozhodnutí), dále na § 117a písm. d) zákona, dle kterého Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona (viz bod 9. odůvodnění napadeného rozhodnutí). V bodu 10. odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že má „postaveno na jisto, že doklad o doručení námitek k návrhu nebyl přiložen“. V bodu 11. odůvodnění napadeného rozhodnutí se Úřad vyjádřil, že „zákon rozlišuje náležitosti návrhu, jejichž nesplnění lze odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem [srov. § 117a písm. a) zákona] a náležitosti, jejichž absence je důvodem pro zastavení řízení bez dalšího, kam patří mj. i ust. § 117a písm. d) zákona. V naposledy uvedeném ustanovení zákona, pod které je třeba podřadit také šetřený případ, zákonodárce možnost zhojení nesplnění náležitostí návrhu v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem nezakotvil. Úřad proto nemůže navrhovatele k odstranění takové vady řízení vyzvat či zkoumat důvody absence zákonné náležitosti návrhu“.

III.           Rozklad zadavatele

6.             Dne 19. 8. 2016 obdržel Úřad rozklad navrhovatele ze dne 18. 8. 2016 směřující proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 5. 8. 2016. Navrhovatel podal rozklad v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

7.             V rozkladu navrhovatel uvádí, že je „závěr Úřadu pro hospodářskou soutěž nutno považovat za vysoce formalistický, neboť z připojených listin dle názoru navrhovatele je najisto postaveno, že námitky navrhovatele byly zadavateli doručeny řádně a včas.“

8.             Navrhovatel nesouhlasí s úvahou Úřadu a ryze formalistickým výkladem, podle kterých z rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele pouze vyplývá, že zadavatel nepopírá, popř. konkludentně potvrzuje, že mu byla písemnost doručena. Dle navrhovatele „[z] Rozhodnutí zadavatele o námitce stěžovatele proti rozhodnutí o vyloučení zájemce z účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky zcela jednoznačně vyplývá přesné datum doručení námitek zadavateli, když zadavatel výslovně jak v označení Rozhodnutí, tak i v textu Rozhodnutí (první odstavec) výslovně potvrzuje, že navrhovatel podal/tedy i doručil námitky dne 30. 6. 2016.“ Dále navrhovatel poukazuje na to, že námitky navrhovatele jsou „opatřené elektronickým podpisem navrhovatele s vyznačením data 30. 6. 2016 součástí Rozhodnutí zadavatele o námitce stěžovatele ze dne 30. 6. 2016 s poukazem na to, že doručení námitek navrhovatele proti Rozhodnutí zadavatele o vyloučení účasti v zadávacím řízení bylo uveřejněno na profilu zadavatele (…).“

9.             Dle navrhovatele je dokladem prokazujícím včasnost doručení námitek zadavateli samotné rozhodnutí zadavatele. Skutečnost, že námitky byly doručeny zadavateli včas, je dle navrhovatele prokázána rozhodnutím zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení s vyznačením skutečnosti o jeho doručení navrhovateli. Toto údajně v praxi zcela běžné vyznačení skutečnosti o doručení rozhodnutí navrhovateli v sobě obsahuje informaci o konkrétním datu doručení.

10.         Navrhovatel dále doplňuje, že „námitky byly zadavateli zasílány jak elektronicky prostřednictvím e-mailu, tak i prostřednictvím datové schránky“, čímž doplňuje prokázání skutečnosti, že tvrzený nedostatek návrhu neexistuje.

11.         Dle názoru navrhovatele je na šetřený případ aplikovatelné „ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, když zadavatel mimo vší pochybnost výslovně potvrdil, že navrhovatel podal/doručil námitky dne 30. 6. 2016, když skutečnost, že se tak stalo v zákonné lhůtě, lze ověřit z předloženého Rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče, na něm je vyznačena informace o konkrétním datu doručení.“

Závěr rozkladu

12.         Navrhovatel žádá, aby předseda Úřadu rozhodl tak, že se napadené rozhodnutí ruší a věc se vrací Úřadu k věcnému projednání.

IV.          Řízení o rozkladu

13.         Vzhledem k tomu, že Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury dle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) postoupil v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu věc odvolacímu správnímu orgánu.

Stanovisko předsedy Úřadu

14.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí ustavenou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

15.         Úřad tím, že rozhodl o zastavení správního řízení podle § 117a písm. d) zákona z důvodu, že k návrhu navrhovatele zaslanému Úřadu před uzavřením smlouvy nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, postupoval správně a v souladu se zákonem.

V.            K námitkám rozkladu

16.         K námitce, kterou by se dalo shrnout tak, že není potřeba k návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele připojit doklad o doručení námitek, pokud informace o doručení námitek vyplývá z jiných předložených dokumentů, uvádím následující.

17.         Podle ustanovení § 114 odst. 3 zákona návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.

18.         Již z tohoto uvedeného ustanovení zákona vyplývá, že zákon za náležitosti návrhu výslovně označuje i doklad o doručení námitek zadavateli. Pokud tedy navrhovatel sporuje to, že by měl k návrhu připojovat doklad o doručení námitek, pak se z jeho strany jedná o nedůvodnou rozkladovou námitku, která je v přímém rozporu se zněním zákona. 

19.         Podle ust. § 117a zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže

a)      návrh neobsahuje obecné náležitosti podání nebo označení zadavatele nebo v něm není uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá, nebo k návrhu není připojen doklad o složení kauce ve výši podle § 115 odst. 1 a navrhovatel tyto nedostatky návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstranil,

b)      návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech,

c)      nedošlo k připsání kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona na účet Úřadu ve lhůtě podle § 115 odst. 5 zákona,

d)      k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona,

e)      návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 114 odst. 4 nebo 5 zákona, nebo

f)       v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a zákona.

20.         Výše uvedené ustanovení zákona vymezuje ty situace, za kterých Úřad neprovádí věcné posouzení obsahu návrhu, ale za kterých správní řízení zastaví, pro vady podaného návrhu. Náležitosti návrhu jsou stanoveny v ust. § 114 odst. 3 zákona. Z věty 1. tohoto zákonného ustanovení vyplývá, že návrh musí obsahovat:

a.             obecné náležitosti pro podání, které jsou vymezeny v ust. § 37 odst. 2 správního řádu, které zní: „Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující sek této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí“,

b.             označení zadavatele,

c.              uvedení v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech,

d.             návrhy na provedení důkazů,

e.             uvedení, čeho se navrhovatel domáhá.

Kromě těchto náležitostí návrhu však zákon v ustanovení § 114 odst. 3 ve větě druhé a třetí vymezuje okruh toho, co musí být k návrhu připojeno, přičemž se tak jedná o další zákonem stanovené náležitosti návrhu, kterými jsou:

f.               písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhovatel navrhl, a to v elektronické podobě. Platí, že je navrhovatel nemusí připojit, pokud jsou součástí dokumentace o veřejné zakázce,

g.             doklad o složení kauce podle § 115,

h.             a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.

21.         V případě, že kterákoliv výše uvedená náležitost v návrhu chybí, pak takový návrh je třeba považovat za návrh vadný. Z hlediska toho, o jakou vadu se jedná, může Úřad postupovat pouze dvěma možnými způsoby. V případě, že se jedná o vadu odstranitelnou, musí postupovat v souladu s ustanovení § 37 odst. 3 správního řádu v návaznosti na ustanovení § 45 odst. 2 správního řádu, což znamená, že navrhovatele vyzve k odstranění vad, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění vad. V případě, že se však jedná o vadu neodstranitelnou, Úřad může postupovat pouze jedním způsobem, a to tak, že zahájené správní řízení zastaví pro vady podání. Pro vymezení toho, o jakou vadu návrhu se jedná, je třeba vycházet přímo ze znění ustanovení § 117a zákona, které je citováno výše.

22.         Z ustanovení § 117a zákona, které je účinné od 6. 3. 2015, a které se použije na dané správní řízení, neboť toto bylo zahájeno podáním návrhu dne 21. 7. 2016, vyplývá, že zákon rozlišuje mezi zastavením řízení pro neodstranění vad, k jejichž odstranění byl navrhovatel vyzván a které neodstranil, a mezi zastavením řízení pro nedostatek náležitostí návrhu, které jsou vadami neodstranitelnými. Takové členění vyplývá přímo ze samotného textu tohoto ustanovení, přičemž je zřejmé, že za odstranitelné vady podání lze považovat pouze ty, které jsou vyjmenovány pod písmenem a), neboť zákon zde výslovně předpokládá zastavení správního řízení až poté, co Úřad navrhovatele vyzve k odstranění vad a navrhovatel je ani přes výzvu neodstraní. U náležitostí pod písm. b) až e) však zákon předpokládá zastavení správního řízení, pokud návrh trpí tam vyjmenovanými vadami, a to bez toho, aby Úřad navrhovatele k odstranění vad nejprve vyzýval. Ze samotného textu zákona je tak zcela zřejmé, že za odstranitelné vady, lze považovat nedostatek obecných náležitostí podání, neoznačení zadavatele, neuvedení, čeho se navrhovatel domáhá a nepřipojení dokladu o  složení kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona, přičemž v případě těchto nedostatků je Úřad povinen postupovat ve smyslu ustanovení § 37 odst. 3 resp. ustanovení § 45 odst. 2 správního řádu. Nedostatek ostatních náležitostí vyjmenovaných pod písmeny b) až e) je třeba považovat za vady neodstranitelné, pro něž Úřad správní řízení bez dalšího zastaví. Mezi těmito neodstranitelnými vadami je pak pod písm. d) uvedeno i nepřipojení dokladu o doručení námitek zadavateli. Nadto poukazuji na skutečnost, že důvod pro zastavení uvedený pod písm. f) § 117a zákona se vztahuje k řízení zahájenému z moci úřední. Toto ustanovení dopadá na situace, kdy Úřad v probíhajícím řízení, vedeném z moci úřední zjistí, že nejsou dány důvody pro to, aby takové řízení bylo vedeno, což znamená, že nejde o důvod k zastavení řízení pro vadu návrhu. S ohledem na předmět daného řízení, kdy se jedná o nepřipojení dokladu o doručení námitek zadavateli, nepovažuji za podstatné se tímto konkrétním důvodem k zastavení řízení blíže zabývat.

23.         Ke stejnému výkladu pak lze dospět i na základě textu důvodové zprávy k zákonu č. 40/2015 Sb., změna zákona o veřejných zakázkách, který s účinností od 6. 3. 2015 změnil mimo jiné i ustanovení § 114 a § 117a zákona. Tato důvodová zpráva ke změně ustanovení § 117a zákona uvádí:

„K bodu 28 a 29 [ § 117a písm. a), b), c) a d)]

Nově je koncipován důvod pro zastavení řízení v případě, kdy návrh neobsahuje předepsané obecné náležitosti podání nebo označení zadavatele nebo čeho se navrhovatel domáhá. Neobsahuje-li návrh tyto požadavky stanovené zákonem o veřejných zakázkách a správním řádem (§ 114 odst. 3 ZVZ, § 37 odst. 2 správního řádu) a navrhovatel tyto vady ani ve lhůtě stanovené Úřadem neodstraní, pak jde o důvod pro zastavení správního řízení.

Nově je také koncipován důvod pro zastavení správního řízení, kdy v tomto ustanovení specifikované vady návrhu jsou vadami neodstranitelnými, což má za následek zastavení správního řízení. Smyslem je posílení odpovědnosti navrhovatele za jeho podání, kdy již před podáním návrhu ví, jaké náležitosti musí jeho návrh splňovat. S ohledem na důraz, který je kladen na rychlost správního řízení týkajícího se přezkumu veřejných zakázek, se jeví nezbytné, aby správní řízení, které je zahájeno i na základě vadného návrhu (toliko neběžela lhůta pro vydání rozhodnutí), nebylo zbytečně (a mnohdy obstrukčně) protahováno ze strany navrhovatelů na úkor postupu zadavatelů v rámci zadávacího řízení. Jde o standardní požadavky na navrhovatele, kterému je ze zákona zřejmé, že mimo jiné má spolu s návrhem složit kauci v předepsané výši či že má jednoznačně uvést, v čem spatřuje porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech.“

24.         S ohledem na smysl a účel ustanovení § 117a je tak zřejmé, že zákon novelou účinnou od 6. 3. 2015 přenáší na navrhovatele větší odpovědnost za podaný návrh, a to zejména v tom smyslu, že rozšiřuje okruh tzv. neodstranitelných vad podání, při jejichž zjištění Úřad postupuje tak, že správní řízení bez dalšího zastaví. Mezi tyto neodstranitelné vady návrhu zákon řadí i doklad o doručení námitek, což znamená, že v případě, že Úřad obdrží návrh, který neobsahuje doklad o doručení námitek zadavateli, pak jediný možný postup v zahájeném správním řízení je jeho zastavení.

25.         Současně platí, že náležitosti, které vyjmenovává ustanovení § 114 odst. 3 zákona, musí návrh obsahovat již ve chvíli, kdy je podán, neboť vést správní řízení lze pouze na základě návrhu, který je podán řádně a včas. Z hlediska včasnosti platí, že návrh je podán včas, pokud je dle ustanovení § 114 odst. 4 zákona podán ve lhůtě 10 kalendářních dnů ode dne, v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl, případně jej dle ustanovení § 114 odst. 6 zákona lze podat ve lhůtě do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek navrhovatelem, pokud zadavatel námitky nevyřídil podle § 111 odst. 1 zákona. Za situace, kdy navrhovatel podá návrh až po uplynutí uvedených lhůt Úřad řízení podle ustanovení § 117a písm. e) zákona zastaví z důvodu, že návrh nebyl podán včas. Z hlediska posouzení toho, zda je návrh podán řádně je pak třeba vyjít z náležitostí stanovených zákonem, konkrétně pak zejména těch, které jsou stanoveny v ustanovení § 114 odst. 3 zákona. K náležitostem návrhu odkazuji na odůvodnění uvedené výše. Považuji však za nutné poukázat na skutečnost, že posouzení toho, zda je návrh podán řádně a včas se vztahuje k okamžiku, kdy byl návrh podán. Pokud tedy je k Úřadu podán návrh, který není podán řádně a jedná-li se o neodstranitelnou vadu návrhu, pak je z povahy věci vyloučeno, aby taková vada mohla být zhojena jakýmkoliv následným postupem navrhovatele nebo Úřadu a Úřad správní řízení zastaví.

26.         Jak Úřad uvedl v bodu 10. odůvodnění napadeného rozhodnutí, „[k] návrhu navrhovatele ze dne 20. 7. 2016 doručenému Úřadu dne 21. 7. 2016 prostřednictvím datové schránky (dále jen „návrh“) jsou v datové zprávě připojeny následující přílohy:

  • Rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení ze dne 15. 6. 2016
  • Námitka proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení ze dne 30. 6. 2016
  • Rozhodnutí zadavatele o námitce stěžovatele ze dne 30. 6. 2016 proti rozhodnutí o vyloučení zájemce z účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky ze dne 4. 7. 2016
  • Rozhodnutí zadavatele o námitkách stěžovatelů proti rozhodnutí o jejich vyloučení z účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky ze dne 4. 7. 2016
  • doklad o úhradě kauce – výpis z účtu 
  • doručenka datové zprávy – detail zprávy – Návrh na přezkoumání úkonů zadavatele“

27.         V rozhodovaném případě je tedy z obsahu podaného návrhu zřejmé, že navrhovatel k němu doklad o doručení námitek zadavateli nepřipojil, a proto došlo k naplnění předpokladů pro zastavení správního řízení.

28.         Nadto poukazuji na skutečnost, že povinnost předložit doklad o doručení námitek zadavateli je stanovena navrhovateli, a to společně s návrhem podaným k Úřadu. Zákon tak Úřadu nedává možnost a ani mu nestanovuje povinnost odstranit vady za účastníka správního řízení v případě, že návrh trpí neodstranitelnými vadami, naopak mu v takovém případě dává povinnost správní řízení zastavit. Námitku zadavatele, že Úřad postupoval vysoce formalisticky, tedy považuji za nedůvodnou, jelikož Úřad postupoval právě tak, jak mu ukládá zákon.

29.         K tvrzení zadavatele, že námitky byly zadavateli zasílány jak elektronicky prostřednictvím e-mailu, tak i prostřednictvím datové schránky, uvádím, že tato okolnost není pro posouzení šetřeného případu nijak relevantní, jelikož rozhodující skutečností v dané věci je, že zadavatel žádný doklad o doručení námitek zadavateli k návrhu Úřadu nepřipojil.

30.         K aplikaci ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu se již Úřad vyjádřil v bodu 26. odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde mimo jiné konstatoval, že „vztah mezi dodavatelem a zadavatelem je primárně vztahem soukromoprávním“, z čehož plyne, že „doručování námitek zadavateli nepodléhá právní úpravě obsažené ve správním řádu“ a dále že „i v případě, že by se jednalo o písemnost doručovanou podle správního řádu, nic by to neměnilo na aplikaci zvláštní úpravy § 114 odst. 3 zákona.“ I tuto námitku zadavatele tedy shledávám nedůvodnou.

31.         Ve smyslu ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu jsem tedy přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí, jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když napadené rozhodnutí jsem shledal zákonným a věcně správným. Úřad ve správním řízení dostatečně přezkoumal obsah návrhu navrhovatele a současně uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a dostatečně odůvodnil jejich použití.

VI.          Závěr

32.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu

33.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1.             RISL s.r.o., U Vodárny 461, 253 01 Hostivice

2.             obec Pchery, Humny 333, 273 08 Pchery

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1]Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 26 zákona v návaznosti na ustanovení § 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení § 273 odst. 1 tohoto zákona.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz
cs | en