číslo jednací: S0749/2016/VZ-50824/2016/532/MOn
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | IP konektivita do zahraničí |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb. - zastavení SŘ |
| Rok | 2016 |
| Datum nabytí právní moci | 14. 3. 2017 |
| Související rozhodnutí | S0749/2016/VZ-50824/2016/532/MOn R0010/2017/VZ-08863/2017/323/EBr |
| Dokumenty |
|
Č.j.: ÚOHS-S0749/2016/VZ-50824/2016/532/MOn |
|
Brno: 28. prosince 2016 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 12.12.2016 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
-
zadavatel – CESNET, zájmové sdružení právnických osob, IČO 63839172, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha 6,
-
navrhovatel – Telia Carrier Czech Republic a.s., IČO 26207842, se sídlem K červenému dvoru 25a, 130 00 Praha 3,
-
vybraný uchazeč – PRO-ZETA a.s., IČO 15891585, se sídlem Tiskařská 257/10, 108 00 Praha 10,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – CESNET, zájmové sdružení právnických osob, IČO 63839172, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha 6 – učiněných ve veřejné zakázce „IP konektivita do zahraničí“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16.8.2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17.8.2016 pod ev. č. 642260 a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 20.8.2016 pod ev. č. 2016/S 160-290265,
rozhodl takto:
Správní řízení se podle § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť k návrhu navrhovatele – Telia Carrier Czech Republic a.s., IČO 26207842, se sídlem K červenému dvoru 25a, 130 00 Praha 3 – ze dne 12.12.2016 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – CESNET, zájmové sdružení právnických osob, IČO 63839172, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha 6 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „IP konektivita do zahraničí“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16.8.2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17.8.2016 pod ev. č. 642260 a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 20.8.2016 pod ev. č. 2016/S 160-290265, zasílanému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže před uzavřením smlouvy na citovanou veřejnou zakázku, nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel dne 12.12.2016 návrh navrhovatele – Telia Carrier Czech Republic a.s., IČO 26207842, se sídlem K červenému dvoru 25a, 130 00 Praha 3 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – CESNET, zájmové sdružení právnických osob, IČO 63839172, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha 6 (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „IP konektivita do zahraničí“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16.8.2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17.8.2016 pod ev. č. 642260 a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 20.8.2016 pod ev. č. 2016/S 160-290265 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dnem 12.12.2016, kdy Úřad obdržel návrh, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
3. Navrhovatel ve svém návrhu napadá rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a namítá, že vybraný uchazeč nesplnil zadávací podmínky. Navrhovatel taktéž namítá, že nabídka vybraného uchazeče obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, jejíž výši podle navrhovatele objektivně nezdůvodnil. Navrhovatel uvádí, že z uvedených důvodů měl být vybraný uchazeč ze zadávacího řízení vyloučen. Navrhovatel se domáhá zrušení úkonu posouzení nabídek a všech úkonů navazujících, které zadavatel učinil v předmětném zadávacím řízení.
4. Návrh navrhovatele obsahuje současně i návrh na vydání předběžného opatření podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona spočívajícího v uložení zákazu uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení.
5. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
- zadavatel
- navrhovatel,
- vybraný uchazeč – PRO-ZETA a.s., IČO 15891585, se sídlem Tiskařská 257/10, 108 00 Praha 10.
6. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S0749/2016/VZ-49116/2016/532/MOn ze dne 14.12.2016.
7. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0749/2016/VZ-50819/2016/532/MOn ze dne 28.12.2016 Úřad zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona spočívajícího v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.
ZÁVĚRY ÚŘADU
8. Úřad přezkoumal náležitosti návrhu a na základě zjištěných skutečností konstatuje, že návrh na přezkoumání úkonů zadavatele ve věci předmětné veřejné zakázky nesplňuje podmínky stanovené v § 114 odst. 3 zákona, a proto mu nezbylo než správní řízení zastavit. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
9. Podle § 114 odst. 3 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.
10. Z dikce § 114 odst. 3 věty třetí zákona vyplývá, že součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku je mj. doklad o doručení námitek zadavateli.
11. Podle § 117a písm. d) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.
12. Úřadu byl dne 12.12.2016 doručen prostřednictvím datové schránky návrh navrhovatele z téhož dne, přičemž v úvodu svého návrhu navrhovatel uvádí následující přílohy:
- „doklad o zaplacení kauce
- zadávací dokumentace
- rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele
- doklad o doručení námitek zadavateli
- doklad o oznámení o výběru nejvhodnější nabídky“.
13. Z předložených příloh návrhu vyplývá, že za „doklad o doručení námitek“ zadavateli ve smyslu výše uvedených příloh navrhovatel považuje „Námitky uchazeče proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky“ ze dne 22.11.2016 (dále jen „námitky“), na jejichž titulní straně je mimo jiného uveden navrhovatelem zamýšlený způsob doručování námitek zadavateli, a to tak, že námitky budou zasílány elektronicky.
14. Z dikce zákona a stejně tak z jeho jazykového výkladu je zřejmé, že je nutno rozlišovat mezi písemností, která obsahuje text podaných námitek a dokladem o doručení námitek. Námitky zejména obsahují informaci o tom, proti jakým úkonům zadavatele navrhovatel brojí, a čeho se domáhá, resp. výše uvedené je smyslem námitek. Oproti tomu doklad o doručení námitek je nutno vnímat v tom smyslu, že se jedná o určitý záznam, který prokazuje určité skutečnosti, v daném případě, tedy právě řádnost a včasnost doručení námitek.
15. Navrhovatel, jak již bylo uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, přílohou návrhu, doručeného Úřadu, učinil mimo jiného písemnost obsahující text námitek, která rovněž obsahuje deklaraci způsobu podání námitek (blíže viz bod 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zákonodárce však v již citovaném ustanovení § 114 odst. 3 zákona výslovně uvedl požadavek, že přílohou návrhu má být doklad o doručení námitek. Není tedy povinnou náležitostí návrhu, resp. povinnou přílohou návrhu, předkládat text podaných námitek, jelikož to z daného ustanovení zákona, ostatně ani z žádného jiného, nevyplývá. Přestože Úřad tento postup shledává vhodným a pro průběh správního řízení přínosným, nelze takové písemnosti (námitkám bez dokladu o jejich doručení) přiřadit „vlastnosti“, které má doklad o doručení námitek. Pakliže navrhovatel součástí návrhu učinil námitky a žádnou z dalších navrhovatelem přiložených příloh návrhu nelze považovat za doklad o doručení námitek, nenaplňuje návrh podaný navrhovatelem požadavek zákona na doložení dokladu o doručení námitek zadavateli. Stěžejním pro posouzení dané věci je, že navrhovatel přílohou svého podání učinil námitky, které zákon výslovně jako přílohu nepožaduje, avšak nepřipojil k návrhu doklad o doručení námitek. Z námitek, které byly přílohou návrhu, se nepodává informace, zda námitky byly řádně a včas doručeny zadavateli, a zda tedy byly v tomto ohledu splněny zákonem stanovené požadavky, které jsou kladeny na navrhovatele v souvislosti s podáním námitek, a které mají vliv na řádnost podání návrhu k Úřadu. Rozdíl mezi námitkami a dokladem o doručení námitek tedy je v tom, že námitky de facto obsahují věcně namítané skutečnosti, tedy proti jakým úkonům zadavatele navrhovatel brojí, přičemž v daném případě obsahují i informaci o zamýšleném způsobu jejich doručení. Doklad o doručení námitek pak obsahuje údaj (informaci) o doručení takových námitek zadavateli. Navrhovatel sice součástí titulní strany námitek učinil informaci o zamýšleném způsobu doručení námitek, avšak tato informace v námitkách obsažená nemůže zhojit skutečnost, že přílohou návrhu není doklad o doručení námitek zadavateli, neboť z takovéto písemnosti, jak již bylo výše uvedeno, není zřejmé její včasné a řádné doručení zadavateli. Zjednodušeně řečeno, přiložené námitky neprokazují způsob ani včasnost doručení námitek zadavateli, a nejsou tedy dokladem o jejich doručení, který je zákonodárcem, jednoznačně užitou formulací v ustanovení § 114 odst. 3 zákona, požadován.
16. Úřad předesílá, že z návrhu (ani z jeho příloh) není zřejmé, jak konkrétně (tzn. jakým způsobem) navrhovatel zadavateli námitky doručil. Skutečnost, že navrhovatel hodlal námitky podat elektronicky (viz bod 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí) může znamenat, že námitky mohou být podány prostřednictvím datové schránky, e-mailem, popř. jiným druhem datové zprávy. K tomu Úřad uvádí, že v případech, kdy je požadováno prokázání způsobu a doby doručení, tedy kdy je třeba, aby bylo doručení doloženo, jako je tomu ve zde posuzovaném případě, musí být zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. V šetřeném případě, jak již Úřad uvedl výše, bylo pouze deklarováno, že navrhovatel hodlá námitky podat elektronicky. Jakým způsobem však byly námitky skutečně doručovány, není známo. Ke splnění výše uvedeného požadavku je např. v případě doručování prostřednictvím držitele poštovní licence zapotřebí požádat v daném případě Českou poštu o službu „DODEJKA“. Pod pojmem dodejka je namístě vnímat zejména písemný doklad stvrzující předepsané skutečnosti, který je se všemi potřebnými údaji následně vrácen subjektu, jenž písemnost takovým způsobem zasílal. V případě užití elektronických komunikací (jak navrhovatel deklaroval, využil v šetřeném případě tohoto způsobu doručení) je možno za doklad o doručení považovat záznam (informaci), který jednotlivé elektronické prostředky umožňují, ze kterého je zřejmé datum a způsob doručení. Nelze rovněž opomenout ani to, že ustanovení § 149 odst. 4 zákona klade jednoznačný požadavek pro případ, kdy jsou námitky doručovány prostřednictvím elektronických prostředků, kterým je kupříkladu způsob doručování prostřednictvím emailu, a to, že námitky musí být podepsány uznávaným elektronickým podpisem. V případě, že jsou námitky podány prostřednictvím datové schránky, což je taktéž jeden z možných způsobů jejich elektronického podání, je zapotřebí rozlišovat okamžik dodání do datové schránky a doručení do datové schránky. Není rovněž vyloučeno, aby námitky byly podány u zadavatele osobně. V takovém případě je možno doručení námitek prokázat např. předložením písemného dokladu o obdržení námitek vystaveného zadavatelem nebo otiskem podacího razítka zadavatele na předkládaném stejnopisu námitek. Úřad podotýká, že nejasnost ohledně způsobu doručení námitek zadavateli vede k pochybnosti, i s odkazem na výše řečené, „kdy“ byly námitky zadavateli reálně doručeny a zda např. v případě doručování předmětných námitek e-mailem byly podepsány zaručeným elektronickým podpisem. Úřad dodává, že přesné stanovení okamžiku doručení námitek je rozhodující pro stanovení počátku běhu dalších lhůt v zadávacím i správním řízení.
17. Úřad opakuje, že zákonodárce ve výše uvedeném ustanovení § 114 odst. 3 zákona výslovně uvedl požadavek, že přílohou návrhu musí být doklad o doručení námitek zadavateli. Žádnou z navrhovatelem přiložených příloh k návrhu nelze považovat za doklad o doručení námitek zadavateli. Přílohou návrhu není žádná písemnost, ze které lze najisto určit včasné a řádné doručení námitek, ani konkrétní způsob doručení námitek zadavateli. Z uvedeného vyplývá, že návrh navrhovatele nenaplňuje požadavky zákona na doložení dokladu o doručení námitek. Nad rámec považuje Úřad na tomto místě za vhodné uvést, že navrhovatel si musí být vědom toho, že součástí návrhu musí být takový doklad o doručení námitek, z něhož lze postavit najisto, kdy (čas) a jak (způsob) byly doručeny zadavateli námitky, aby Úřad při obdržení návrhu mohl postavit najisto tento okamžik, jenž je zásadní pro další jeho postup.
18. Pokud je v obsahu návrhu nebo jeho přílohách toliko uvedena informace o okamžiku doručení námitek, je nezbytné ve smyslu zákona tuto informaci chápat pouze jako obecnou nezávaznou deklaraci, neboť nesplňuje podmínky dokladu o doručení námitek. Zjednodušeně řečeno informace obsažená v návrhu neprokazuje čas ani konkrétní způsob doručení námitek zadavateli, a nemůže tedy nahrazovat doklad o doručení námitek zadavateli, který je zákonodárcem, jednoznačně užitou formulací ustanovení § 114 odst. 3 zákona, požadován. Byť by se mohl na první pohled jevit ve výroku uvedený závěr jako vysoce formalistický, není tomu tak v posuzovaném případě. Pokud by předložil navrhovatel „doklad“, z něhož by mohl být postaven najisto okamžik doručení námitek, což je stěžejní pro další postup Úřadu (důležitost je akcentována tím, že zákonodárce doklad o doručení námitek výslovně stanovil jako náležitost, kterou musí navrhovatel spolu s návrhem předložit, a dále tím, že k jeho předložení Úřad nemá dodatečně vyzývat a poskytovat k tomu dodatečnou lhůtu, poněvadž jde o požadavek jasně plynoucí ze zákona a je chybou navrhovatele, pokud jej nepřiloží), a to např. vlastní právní jednání – listinu obsahující námitky, na které by např. bylo razítko s datem a další náležitosti převzetí (podpis atd.), resp. doručení těchto námitek zadavateli, šlo by jistě o takový zákonem předvídaný „doklad o doručení námitek“. V posuzovaném případě však navrhovatel nepředložil žádný doklad, z něhož by bylo možné ověřit/postavit najisto (ke shodnému tvrzení stran Úřad nemůže přihlédnout, viz níže), zda skutečně byly námitky doručeny řádně a včas.
19. Úřad s ohledem na výše uvedené v daném případě nemá najisto postaveno, zda navrhovatel v souvislosti s podáním námitek splnil to, co mu zákon ukládá, což má navrhovatel v souladu s ustanovením § 114 odst. 3 zákona právě prokázat prostřednictvím dokladu o doručení námitek, který má tvořit přílohu návrhu. Úřad dodává, že přesné stanovení okamžiku doručení námitek je klíčové pro stanovení počátku běhu dalších lhůt, jako je například zákonná blokační lhůta, ve které nelze uzavřít smlouvu. I ze zde předestřené argumentace Úřadu je evidentní, jaký dopad má to, že součástí návrhu navrhovatele nebyl doklad o doručení námitek, a že návrh (ani žádná z jeho příloh) není schopen nahradit doklad o jejich doručení.
20. Nad rámec shora řečeného Úřad dodává, že skutečnost, že účastníci řízení nečiní doručení námitek primárně sporným, nemůže ničeho změnit na tom, že Úřad má povinnost z moci úřední při přijetí návrhu ověřit, zda návrh splňuje všechny zákonem vyžadované náležitosti, kdy jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, navrhovatel nesplnil všechny požadavky, jež jsou na něj ustanovením § 114 odst. 3 zákona kladeny.
21. K uvedenému Úřad uvádí, že v dané věci by nebylo možno přijmout ani případnou argumentaci navrhovatele vycházející z ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu. Na šetřený případ nelze výše uvedená ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kde je v těchto ustanoveních in fine uvedeno „(…)písemnost se považuje za doručenou jen v případě, že adresát písemnosti její převzetí od příjemce uzná nebo že je z jeho postupu v řízení zjevné, že mu bylo doručeno.“ a dále, že „Písemného dokladu o doručení nebo dodání však není zapotřebí, je-li z postupu účastníka řízení v řízení zjevné, že mu bylo doručeno.“, neboť zákon je v tomto ohledu ve vztahu ke správnímu řádu lex specialis, a tedy se užije ustanovení zákona, nikoliv obecného právního předpisu, v daném případě správního řádu. Ustanovení § 114 odst. 3 zákona v tomto ohledu (výslovného požadavku na doložení dokladu o doručení námitek) má tedy přednost před ustanovením správního řádu a požadavek na doložení dokladu o doručení námitek je tedy povinnou přílohou návrhu a ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu na výše specifikované povinnosti navrhovatele ničeho nemění. V této souvislosti je na místě možno i opětovně zmínit ustanovení § 149 odst. 4 zákona, které uvádí, že „Podává-li dodavatel (…) námitky proti úkonům zadavatele (…) elektronickými prostředky (...), musí být datová zpráva podepsána uznávaným elektronickým podpisem. Zadavatel je oprávněn požadovat podepsání datové zprávy uznávaným elektronickým podpisem nebo označení datové zprávy uznávanou elektronickou značkou u jakýchkoliv datových zpráv zasílaných elektronickými prostředky.“, přičemž povinností Úřadu je zároveň ověřit, zda došlo i ke splnění těchto zákonných náležitostí při podání námitek, resp. Úřad zjišťuje, zda byly námitky podány řádně, tedy např. zda byly opatřeny uznávaným elektronickým podpisem, což rovněž činí ze zákona lex specialis v tomto ohledu ve vztahu k citovaným ustanovením správního řádu.
22. Účelem doložení dokladu o doručení námitek tedy není pouze ověření skutečnosti, že námitky byly zadavateli doručeny, a zadavatel se s nimi mohl seznámit, což je právě účelem ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kdy je v komentáři k těmto ustanovením uvedeno „(...) jedná-li účastník v řízení tak, že je z jeho jednání zřejmé, že je mu obsah písemnosti znám, není písemného dokladu zapotřebí (...)“[1], nýbrž i posouzení toho, zda byly splněny veškeré zákonem požadované náležitosti (viz § 149 odst. 4 zákona), tedy např. zda byly námitky opatřeny uznávaným elektronickým podpisem, jak již bylo uvedeno výše. Doklad o doručení námitek zadavateli má pro Úřad význam taktéž z hlediska zjištění počátku běhu blokační lhůty ve smyslu § 111 odst. 5 zákona, tedy pro zajištění efektivního průběhu správního řízení. Pro Úřad je tedy nezbytné mít na jisto postaveno přesné datum, kdy byly námitky zadavateli doručeny, nikoliv tedy pouze mít potvrzení, že se s námitkami zadavatel seznámil; pro Úřad není v této věci rozhodující pouze to, že námitky byly doručeny.
23. V této souvislosti Úřad pro úplnost uvádí, že námitky, které jsou přílohou návrhu, jsou opatřeny elektronickým podpisem ze dne 12.12.2016, tedy k datu podání návrhu, nikoliv však k navrhovatelem deklarovanému datu podání námitek dne 22.11.2016. Z uvedeného dokumentu tedy nelze zjistit jakou konkrétní formou a kdy, byl doručen zadavateli. V případě, že námitky byly doručovány elektronicky, jak deklaruje navrhovatel, nelze ani zjistit, zda byly opatřeny uznávaným elektronickým podpisem ke dni jejich podání.
24. Závěrem tedy Úřad konstatuje, že z dokumentů zaslaných navrhovatelem (viz bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí) pouze vyplývá, jakým způsobem navrhovatel zamýšlí námitky podat, což však zároveň Úřadu neumožňuje si tuto skutečnost ověřit, přičemž ani uvedení data 22.11.2016 v rozhodnutí zadavatele o námitkách nemůže být pro Úřad dostačující, a dle Úřadu nelze ani na daný případ aplikovat ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, neboť Úřadu nepostačuje, že zadavatel nepopírá, popř. konkludentně potvrzuje, že mu byla písemnost doručena, nýbrž Úřad zároveň potřebuje ověřit i její náležitosti a prokazatelně, na základě relevantních podkladů zjistit přesné datum jejího doručení.
25. Pro úplnost Úřad uvádí, že i na svých webových stránkách www.uohs.cz výslovně uvádí, že doklad o doručení námitek zadavateli musí být součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy.
26. Zároveň zákon nepřipouští, jak již bylo uvedeno výše, aby Úřad navrhovatele k odstranění tohoto nedostatku návrhu vyzval, neboť Úřad je v souladu s § 117a písm. d) zákona povinen správní řízení bez dalšího (tzn., že nemá navrhovatele k tomu vyzývat a stanovovat dodatečnou lhůtu), v případě, že doklad o doručení námitek nebyl k návrhu připojen, zastavit.
27. Jelikož k návrhu navrhovatele ze dne 12.12.2016 nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, což je dle § 117a písm. d) zákona bez dalšího důvodem pro zastavení řízení, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
v z. Mgr. Markéta Dlouhá
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží
1. CESNET, zájmové sdružení právnických osob, Zikova 1903/4, 160 00 Praha 6
2. Telia Carrier Czech Republic a.s., K červenému dvoru 25a, 130 00 Praha 3
3. PRO-ZETA a.s., Tiskařská 257/10, 108 00 Praha 10
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] JUDr. Josef Vedral, Ph. D. Správní řád. Komentář. Praha: BOVA POLYGON, 2012. s. 254. ISBN 978-80-7273-166-4.


