číslo jednací: R0010/2017/VZ-08863/2017/323/EBr
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | IP konektivita do zahraničí |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2017 |
| Datum nabytí právní moci | 14. 3. 2017 |
| Související rozhodnutí | S0749/2016/VZ-50824/2016/532/MOn R0010/2017/VZ-08863/2017/323/EBr |
| Dokumenty |  2017_R0010.pdf 362 KB |
|
Č. j.:ÚOHS-R0010/2017/VZ-08863/2017/323/EBr |
|
Brno 13. března 2017 |
V řízení o rozkladu ze dne 5. 1. 2017 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 6. 1. 2017 navrhovatelem –
-
Telia Carrier Czech Republic a.s., IČO 26207842, se sídlem K červenému dvoru 25a, 130 00 Praha 3,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0749/2016/VZ-50824/2016/532/MOn ze dne 28. 12. 2016 vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh dne 12. 12. 2016 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
-
CESNET, zájmové sdružení právnických osob, IČO 63839172, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha 6,
učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „IP konektivita do zahraničí“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 8. 2016 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 17. 8. 2016 pod ev. č. 642260, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 20. 8. 2016 pod ev. č. 2016/S 160‑290265, jehož dalším účastníkem je vybraný uchazeč –
-
PRO-ZETA a.s., IČO 15891585, se sídlem Tiskařská 257/10, 108 00 Praha 10,
jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0749/2016/VZ-50824/2016/532/MOn ze dne 28. 12. 2016
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 12. 12. 2016 byl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušnému podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]), k dohledu nad dodržováním zákona, doručen návrh navrhovatele – Telia Carrier Czech Republic a.s., IČO 26207842, se sídlem K červenému dvoru 25a, 130 00 Praha 3 (dále jen „navrhovatel“), na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů (dále jen „návrh“) zadavatele – CESNET, zájmové sdružení právnických osob, IČO 63839172, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha 6 (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávaní veřejné zakázky s názvem „IP konektivita do zahraničí“zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 8. 2016 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 17. 8. 2016 pod ev. č. 642260, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 20. 8. 2016 pod ev. č. 2016/S 160‑290265 (dále jen „veřejná zakázka“).
II. Napadené rozhodnutí
2. Dne 28. 12. 2016 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0749/2016/VZ-50824/2016/532/MOn z téhož dne (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým správní řízení podle § 117a písm. d) zákona zastavil, neboť k návrhu navrhovatele nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.
3. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že z předložených příloh návrhu vyplývalo, že za „doklad o doručení námitek“ zadavateli považuje navrhovatel „Námitky uchazeče proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky“ ze dne 22. 11. 2016, na jejichž titulní straně je mimo jiného uveden navrhovatelem zamýšlený způsob doručování námitek zadavateli, a to tak, že námitky budou zasílány elektronicky.
4. Z dikce zákona a stejně tak z jeho jazykového výkladu bylo dle Úřadu zřejmé, že je nutno rozlišovat mezi písemností, která obsahuje text podaných námitek a dokladem o doručení námitek. Námitky zejména obsahují informaci o tom, proti jakým úkonům zadavatele navrhovatel brojí, a čeho se domáhá. Oproti tomu doklad o doručení námitek je nutno dle Úřadu vnímat v tom smyslu, že se jedná o určitý záznam, který prokazuje určité skutečnosti, v daném případě, tedy právě řádnost a včasnost doručení námitek.
5. Závěrem odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že přílohou návrhu není žádná písemnost, ze které lze najisto určit včasné a řádné doručení námitek, ani konkrétní způsob doručení námitek zadavateli. Z uvedeného tedy dle Úřadu vyplývalo, že návrh navrhovatele nenaplňoval požadavky zákona na doložení dokladu o doručení námitek.
III. Rozklad navrhovatele
6. Dne 6. 1. 2017 doručil navrhovatel Úřadu rozklad proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 2. 1. 2017. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
7. Navrhovatel v rozkladu rozporuje závěr Úřadu uvedený v napadeném rozhodnutí a namítá, že Úřad postupoval nezákonně, když nesprávným způsobem aplikoval příslušná ustanovení zákona.
8. Konkrétně navrhovatel v rozkladu uvádí, že k návrhu přiložil rozhodnutí o námitkách, které potvrzení o doručení námitek zadavateli obsahuje, přičemž toto předložení rozhodnutí o námitkách lze považovat za splnění podmínky předložení dokladu o doručení námitek zadavateli. V rámci této námitky navrhovatel odkazuje zejména na body 16 a 18 odůvodnění napadeného rozhodnutí.
9. Dále navrhovatel ve svém rozkladu namítá, že bylo povinností Úřadu vyzvat navrhovatele k případnému vysvětlení či doplnění, aby byly všechny problematické okolnosti postaveny najisto a věc spadající do působnosti Úřadu tak mohla být řádně meritorně projednána.
10. Další námitkou uvedenou v rozkladu navrhovatel namítá, že z § 114 odst. 3 věty druhé zákona jasně vyplývá, že dokumenty, které jsou součástí dokumentace o veřejné zakázce, není třeba k návrhu připojit, neboť i pokud by navrhovatel žádným dokladem o doručení námitek nedisponoval, postačovalo by v souladu s výše uvedeným ustanovením zákona předložit Úřadu veškerou dostupnou dokumentaci o veřejné zakázce.
11. V rámci další námitky uvedené v rozkladu navrhovatel uvádí, že samostatným dokladem o doručení námitek nedisponuje, neboť veškerá komunikace byla v souladu s instrukcí zadavatele realizována prostřednictvím elektronického systému E-ZAK, přičemž tento negeneruje potvrzení či doklady o doručení jednotlivých zpráv.
12. Závěrem rozkladu navrhovatel konstatuje porušení ze strany Úřadu základních zásad správního řízení, a to zejména principů dobré správy, služby veřejnosti a principu materiální pravdy. Zároveň navrhovatel namítá, že Úřad by neměl jen mechanicky hledat formální chyby návrhů za účelem formálního zastavování správních řízení bez sebemenšího zájmu o výkon dohledu nad dodržováním zákona.
Závěr rozkladu
13. Navrhovatel v rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí v plném rozsahu zrušil.
Vyjádření zadavatele
14. Dne 13. 1. 2017 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele, ve kterém zadavatel uvádí, že trvá na své argumentaci uvedené ve vyjádření k návrhu a rozklad považuje za účelový a nedůvodný. Dále zadavatel konstatuje, že napadené rozhodnutí bylo vydáno zcela v souladu s konstantní rozhodovací praxí Úřadu a že z odůvodnění napadeného rozhodnutí jasně vyplývá, proč je doklad o doručení námitek pro další pokračování správního řízení tak důležitý a zákon jeho nedostatek považuje za nezhojitelný a spojuje s ním následek spočívající v zastavení řízení. Nelze proto dle zadavatele v této souvislosti mluvit o poškozování důvěry ve spravedlnost nebo o postupu, který nedodržuje principy správního práva.
15. Závěrem svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.
Vyjádření vybraného uchazeče
16. Dne 13. 1. 2017 obdržel Úřad vyjádření vybraného uchazeče – PRO-ZETA a.s., IČO 15891585, se sídlem Tiskařská 257/10, 108 00 Praha 10 (dále jen „vybraný uchazeč“), v němž tento nesouhlasí s názorem navrhovatele, že v případě změny napadeného rozhodnutí nevznikne žádnému subjektu újma, neboť má za to, že vznikne, a to nejen jemu samotnému, ale také zadavateli. Závěrem svého vyjádření vybraný uchazeč uvádí, že zadavatel vypsal veřejnou zakázku s cílem technické i ekonomické optimalizace a tohoto cíle bylo dosaženo.
IV. Řízení o rozkladu
17. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Doplnění rozkladu ze dne 26. 1. 2017
18. Dne 27. 1. 2017 doručil navrhovatel Úřadu doplnění rozkladu, v němž apeluje na předsedu Úřadu, aby s ohledem na obavu uzavření smlouvy v zadávacím řízení vydal rozhodnutí o předběžném opatření, na základě kterého bude zakázáno uzavření smlouvy v zadávacím řízení veřejné zakázky.
Doplnění rozkladu ze dne 17. 2. 2017
19. Dne 20. 2. 2017 doručil navrhovatel Úřadu další doplnění rozkladu, v němž uvádí, že vybraný uchazeč byl vybrán zadavatelem i přesto, že nesplňuje podmínky stanovené zadávací dokumentací k veřejné zakázce. Zároveň navrhovatel namítá, že vybraný uchazeč je toliko smluvním partnerem zadavatele, a celé plnění veřejné zakázky či jeho drtivá část bude poskytováno třetí osobou, která sama nemůže či nechce být sama účastna zadávacího řízení na veřejnou zakázku. K prokázání těchto skutečností navrhovatel v doplnění rozkladu odkazuje na komentářovou literaturu a na internetové články, z nichž tyto informace dle jeho názoru vyplývají.
Stanovisko předsedy Úřadu
20. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
21. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím zastavil dle § 117a písm. d) zákona správní řízení, neboť k návrhu navrhovatele nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy.
22. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou podrobně rozvedeny důvody, na základě kterých jsem napadené rozhodnutí potvrdil a navrhovatelem podaný rozklad zamítl.
V. K námitkám rozkladu
23. Navrhovatel v rámci svého rozkladu namítá především nesprávnou interpretaci příslušných ustanovení právních předpisů ve vztahu k definici dokladu o doručení námitek ve smyslu § 114 odst. 3 zákona. K posouzení rozkladových námitek navrhovatele rekapituluji nejprve základní východiska pro rozhodování Úřadu.
K významu dokladu o doručení a k možnosti výzvy k doplnění
24. Náležitosti řádného návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele upravuje § 114 odst. 3 zákona tak, že „návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4“.
25. V případě, že návrhu chybí kterákoliv náležitost dle § 114 odst. 3 zákona, pak je třeba takový návrh považovat za vadný. Vady návrhu představují obligatorní zákonný důvod pro zastavení řízení. Úřad zahájené řízení ve smyslu § 117a zákona zastaví, pokud „a) návrh neobsahuje obecné náležitosti podání nebo označení zadavatele nebo v něm není uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá, nebo k návrhu není připojen doklad o složení kauce ve výši podle § 115 odst. 1 a navrhovatel tyto nedostatky návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstranil“. Úřad zahájené řízení ve smyslu § 117a písm. b) až d) zákona zastaví, aniž by navrhovatele vyzýval k odstranění vad podání rovněž v případě, že „d) k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4“.
26. Ze shora uvedeného plyne, že Úřad je povinen rozlišovat mezi vadami odstranitelnými a neodstranitelnými a z hlediska toho, o jakou vadu se jedná, postupovat v zásadě dvěma možnými způsoby. V případě odstranitelné vady Úřad vyzve (ve smyslu § 37 odst. 3 a § 45 odst. 2 správního řádu) navrhovatele k jejímu odstranění v dodatečně poskytnuté lhůtě. V případě, že se však jedná o vadu neodstranitelnou, Úřad může toliko zahájené správní řízení zastavit pro vady podání, neboť zde není dán prostor pro nápravu takového nedostatku ze strany navrhovatele.
27. Uvedený postup plně konvenuje účelu zákona č. 40/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který s účinností od 6. 3. 2015 změnil mimo jiné i § 114 a § 117a zákona (dále jen „novela zákona“). Důvodová zpráva k novele zákona ve vztahu ke změně § 117a zákona výslovně uvádí, že „nově je také koncipován důvod pro zastavení správního řízení, kdy v tomto ustanovení specifikované vady návrhu jsou vadami neodstranitelnými, což má za následek zastavení správního řízení. Smyslem je posílení odpovědnosti navrhovatele za jeho podání, kdy již před podáním návrhu ví, jaké náležitosti musí jeho návrh splňovat. S ohledem na důraz, který je kladen na rychlost správního řízení týkajícího se přezkumu veřejných zakázek, se jeví nezbytné, aby správní řízení, které je zahájeno i na základě vadného návrhu (toliko neběžela lhůta pro vydání rozhodnutí), nebylo zbytečně (a mnohdy obstrukčně) protahováno ze strany navrhovatelů na úkor postupu zadavatelů v rámci zadávacího řízení. Jde o standardní požadavky na navrhovatele, kterému je ze zákona zřejmé, že mimo jiné má spolu s návrhem složit kauci v předepsané výši či že má jednoznačně uvést, v čem spatřuje porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech“.
28. V návaznosti na výše uvedené akcentuji, že novela zákona přenesla na navrhovatele větší odpovědnost za řádnost návrhu a dodržení všech formálních náležitostí, jejichž nesplnění spojuje přímo či nepřímo s právním následkem zastavení řízení. Se zvyšujícími se nároky na formální stránku návrhu pak nepochybně rostou též požadavky na formu jednotlivých náležitostí. Náležitosti musí mít takovou podobu a kvalitu, aby mohl Úřad bez důvodné pochybnosti posoudit na základě podaného návrhu jeho úplnost, stejně jako platnost a průkaznost dokládaných skutečností.
29. Povinné náležitosti návrhu dle zákona přitom nejsou vyžadovány nijak svévolně. Dikce splnění všech náležitostí již při zahájení správního řízení sleduje legitimní účel, reprezentovaný především prevencí vedení nedůvodných a neoprávněných správních řízení. Za splnění všech formálních náležitostí návrhu jako nezbytné podmínky pro vedení správního řízení pak odpovídá navrhovatel, neboť k jeho žádosti je správní řízení zahajováno a vedením správního řízení může současně dojít k omezení práv dalších účastníků.
30. Samotný doklad o doručení má stěžejní význam pro zákonnost správního řízení, neboť představuje kruciální okolnost pro posouzení přípustnosti podaného návrhu z hlediska obligatorního a řádného předchozího využití institutu námitek jako opravného prostředku (ve smyslu § 110 odst. 7 zákona) a dále pro stanovení počátku běhu lhůty, po kterou zadavatel nesmí (ve smyslu § 111 odst. 5 zákona) v případě podání řádného návrhu uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky. Za zákonnost správního řízení a jeho vedení v souladu se zásadou hospodárnosti a efektivnosti odpovídá Úřad, který je k zajištění účelu řízení oprávněn, pro zahájení řízení, potažmo vydání závazného rozhodnutí, požadovat po navrhovateli kvalifikované podklady. Klade-li tedy zákon odpovědnost za prokázání doručení námitek zadavateli na navrhovatele, je navrhovatel povinen již při podání návrhu předložit způsobilý doklad o doručení.
31. V návaznosti na výše uvedené sděluji, že Úřad je oprávněn a povinen v mezích zákona a v rámci výkonu své pravomoci akceptovat jen takové podklady, které umožňují objektivní posouzení skutečností, jichž jsou nositeli, a není zároveň povinen vyzývat navrhovatele k doplnění dokladu o doručení námitek zadavateli. Za této situace se plně ztotožňuji s odůvodněním Úřadu uvedeným v napadeném rozhodnutí, neboť mám za to, že z dokumentů zaslaných navrhovatelem a připojených k návrhu, konkrétně ani z námitek navrhovatele ani z rozhodnutí zadavatele o těchto námitkách nevyplývá čas ani způsob doručení námitek zadavateli a toto tedy nemůže nahrazovat předmětný doklad o doručení, což dále blíže odůvodňuji. Zároveň považuji za nutné s ohledem na výše uvedené konstatovat, že námitku navrhovatele o povinnosti vyzvat jej k doplnění návrhu neshledávám důvodnou.
K průkaznosti informace v rozhodnutí o námitkách
32. Navrhovatel v rozkladu uvádí, že k průkaznosti doručení námitek zadavateli mělo vyhovět již navrhovatelem předložené rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, v němž je výslovně uvedeno, že zadavatel obdržel dne 22. 11. 2016 námitky stěžovatele (dále jen „neověřená informace“).
33. K uvedené námitce předesílám, že doklad o doručení námitek jako povinná náležitost návrhu nepředstavuje skutečnost, která by měla být primárně předmětem dokazování v průběhu správního řízení, když zákon vyžaduje, aby doručení námitek zadavateli bylo postaveno najisto již při podání návrhu.
34. Pokud jde o průkaznost informace obsažené v rozhodnutí o námitkách, pak poukazuji, že zákon předvídá více způsobů doručování, přičemž s každým jednotlivým způsobem je spojen určitý druh dokladu, ze kterého vyplývá jak datum, popřípadě čas doručení, tak také způsob tohoto doručení, neboť právní skutečnost „doručení“ představuje primární objekt takového dokladu o doručení. K tomu odkazuji na § 148 odst. 2 zákona, dle kterého „písemnosti podle tohoto zákona lze doručit osobně, prostřednictvím osoby, která provádí přepravu zásilek (kurýrní služba), prostřednictvím držitele poštovní licence podle zvláštního právního předpisu, elektronickými prostředky, prostřednictvím datové schránky, nebo jiným způsobem“.
35. Z hlediska povahy právního úkonu neověřenou informaci za doklad o doručení těchto námitek považovat nelze, neboť představuje co do objektivity sdělení toliko výpověď účastníka správního řízení. K tomu doplňuji, že případná nepravdivost údaje o doručení námitek zadavateli, ať již záměrná či neúmyslná, není pro zadavatele spojena s přímými nepříznivými právními následky, když uvedení data doručení námitek nepatří ani k povinným náležitostem předmětného právního úkonu. Pokud by pak v průběhu správního řízení vyšla najevo chybnost neověřené informace a navrhovatel by nemohl doručení námitek zadavateli prokázat jiným způsobem, mohla by taková situace vést nejen k nejistotě o běhu zákonných lhůt, ale v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení též k vedení, potažmo zastavení neoprávněného správního řízení v jeho pozdějších fázích.
36. Nelze přehlédnout, že neověřená informace nevypovídá ani o žádném způsobu doručení, jehož známost umožňuje též případné pozdější ověření pravosti dokladu o doručení. Účelem prokázání dokladu o doručení námitek totiž není jen deklarace skutečnosti, že měl zadavatel možnost se s obsahem námitek navrhovatele seznámit, ve vztahu ke které by se prohlášení zadavatele o obdržení námitek mohlo jevit jako dostačující, ale zejména osvědčení oprávněnosti zahajovaného správního řízení a určení počátku běhu zákonem stanovených lhůt. Ve vztahu k druhému jmenovanému účelu pak musím považovat též požadavek na zřejmost způsobu doručení z předkládaného dokladu o doručení za legitimní a plně v souladu se smyslem zákonné úpravy.
37. Ke vztahu neověřené informace a dokladu o doručení námitek, jež je povinnou náležitostí návrhu, uvádím, že se ze strany zadavatele jedná o odlišné právní úkony. Doklad o doručení námitek má ryze formální povahu a představuje jediný účel takového právního úkonu. Navrhovatel má možnost bezvadnost takto přijatého potvrzení ověřit a s vědomím povinnosti disponovat validním dokladem o doručení, případně učinit kroky k nápravě. Naproti tomu primárním účelem rozhodnutí o námitkách je vypořádání tvrzené nezákonnosti zadávacího řízení. K nedostatku průkaznosti informace o doručení uvedené v rozhodnutí o námitkách doplňuji, že pokud by zadavatel z jakéhokoliv důvodu uvedl chybné datum doručení námitek a rozhodl o jejich odmítnutí pro opožděnost, navrhovatel by bez řádného objektivního dokladu o doručení neměl proti tvrzení zadavatele efektivní prostředek obrany.
38. K výše uvedenému shrnuji, že rozdíl mezi dokladem o doručení námitek a neověřenou informací je dán povahou úkonu zadavatele, když doklad o doručení námitek disponuje, na rozdíl od výpovědi účastníka správního řízení ve formě neověřené informace, formální, objektivní hodnotou. Pro úplnost podotýkám, že chybnost předmětné neověřené informace by mohla vyplývat též z nesprávné interpretace právních předpisů vztahujících se ke stanovení okamžiku doručení, přičemž jak již bylo naznačeno výše, právní skutečnost doručení námitek zadavateli musí být objektivně osvědčena již při zahájení řízení, když zákon odpovědnost za prokázání této skutečnosti přenáší na navrhovatele.
39. K této problematice dále podotýkám, že navrhovatel pouhým doložením rozhodnutí o námitkách zadavatele nepřiložil k návrhu ověřenou informaci o doručení námitek, a to buď ze strany nezávislého subjektu (provozovatele poštovních služeb) či v podobě záznamu, ze kterého je zřejmé datum a způsob doručení námitek zadavateli v případě užití elektronických komunikací. Nelze tedy říci, že tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách týkající se data doručení námitek zadavateli bylo dokladem o doručení námitek zadavateli ve smyslu § 114 odst. 3 zákona. Z toho důvodu ani tuto námitku navrhovatele neshledávám důvodnou.
K dalším námitkám rozkladu
40. Dále navrhovatel v rozkladu namítá, že dokumenty, které jsou součástí zadávací dokumentace k veřejné zakázce, není třeba k návrhu připojovat, neboť tato premisa vyplývá z § 114 odst. 3 zákona. S touto námitkou však nemohu souhlasit. V § 114 odst. 3 zákona je mimo jiné uvedeno, že navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Z výše citované věty tedy vyplývá, že důkazní prostředky, o něž se navrhovatel v návrhu opírá, tento nemusí, jsou-li součástí zadávací dokumentace, k návrhu připojovat v elektronické podobě. K tomu považuji za nutné dodat, že doklad o doručení námitek zadavateli, jak již bylo uvedeno výše, nepředstavuje skutečnost, která by měla být primárně předmětem dokazování v průběhu správního řízení. Nejedná se tedy o důkazní prostředek, který navrhovatel navrhl Úřadu k provedení, nýbrž se jedná o obligatorní součást návrhu prokazující řádné a včasné doručení námitek zadavateli, která musí být jako taková připojena k návrhu již při jeho doručení Úřadu. Na základě výše uvedeného ani tuto námitku navrhovatele neshledávám důvodnou.
41. K námitce, že navrhovatel nedisponuje dokladem o doručení námitek zadavateli, neboť veškerá komunikace mezi zadavatelem a navrhovatelem byla realizována prostřednictvím elektronického systému E-ZAK, uvádím následující. Doklad o doručení námitek zadavateli je ve smyslu § 114 odst. 3 zákona podmínkou přípustnosti návrhu navrhovatele a zároveň podmínkou dalšího vedení správního řízení. Navrhovatel má tedy dle výše uvedeného ustanovení zákona povinnost doklad o doručení námitek zadavateli k návrhu připojit a prokázat tím řádné a včasné doručení. Skutečnost, že komunikace mezi zadavatelem a navrhovatelem probíhala prostřednictvím elektronického systému E-ZAK tak nemůže obejít povinnost stanovenou zákonem pro náležitosti návrhu a zároveň nemůže zprostit navrhovatele odpovědnosti za předložení bezvadného návrhu. Z výše uvedených důvodů ani tuto námitku navrhovatele neshledávám důvodnou.
42. K námitce, že došlo ze strany Úřadu v důsledku neprojednání návrhu navrhovatele k narušení principu dobré a přátelské správy a tím k narušení základní povinnosti Úřadu a principu fungování veřejné správy, uvádím následující. Obecně je třeba poměřovat na jedné straně stojící princip možnosti přístupu ke správnímu orgánu a na druhé straně stojící zásadu, podle níž „práva náležejí bdělým“ a zásadu účelnosti a efektivnosti správního řízení. V rozhodovaném případě Úřad svým postupem navrhovateli neubral ani neztížil jeho právo podat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, ani mu žádným způsobem nezasáhl do jeho procesních práv a bylo tedy pouze na účastníkovi správního řízení, aby splnil náležitosti návrhu, který k Úřadu podává, a to s tím důsledkem, že pokud tyto náležitosti nesplní, dojde k zastavení správního řízení. Je tedy zcela zřejmé, že navrhovateli nic nebránilo, aby podal návrh řádně a včas v souladu s tím, co po něm požaduje zákon. Pokud ovšem navrhovatel podal návrh, který byl stižen neodstranitelnou vadou, pak se sám vystavil následku, který zákon předpokládá, tedy, že bude správní řízení zastaveno. Za situace, kdy je taková povinnost stanovena zákonem a navrhovatel tuto povinnost nesplní, nelze jeho povinnost přenášet na Úřad, neboť by tím došlo k porušení zásady spočívající v efektivitě a účelnosti správního řízení. V daném případě z obsahu návrhu podaného navrhovatelem vyplývá, že navrhovatel nedodržel povinné náležitosti návrhu stanovené zákonem, a proto zákonný důsledek, kterým je v rozhodovaném případě zastavení správního řízení, nemůže být vykládán jako neumožnění uplatňovat dotčeným osobám jejich práva a oprávněné zájmy. Ani tuto námitku z výše uvedených důvodů neshledávám důvodnou.
43. Co se týká doplnění rozkladu navrhovatele, konstatuji, že vzhledem k tomu, že námitky v něm uvedené nesměřovaly proti zastavení řízení z důvodu, že k návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, nýbrž směřovaly k doplnění obsahu návrhu, který nebyl s ohledem na jeho neodstranitelnou vadu vůbec věcně projednán, neshledávám tyto v rámci nyní projednávané problematiky důvodnými.
44. Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu jsem přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí, jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když jsem napadené rozhodnutí shledal zákonným a věcně správným. Úřad ve správním řízení dostatečně přezkoumal náležitosti návrhu navrhovatele a současně uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a dostatečně odůvodnil jejich použití.
45. Závěrem tedy shrnuji, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když zastavil správní řízení podle § 117a písm. d) zákona, neboť k návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, čímž byly splněny zákonem stanovené podmínky pro zastavení řízení.
VI. Závěr
46. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se správním řádem a zákonem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
47. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. CESNET, zájmové sdružení právnických osob, Zikova 1903/4, 160 00 Praha 6
2. Telia Carrier Czech Republic a.s., K červenému dvoru 25a, 130 00 Praha 3
3. PRO-ZETA a.s., Tiskařská 257/10, 108 00 Praha 10
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 26 zákona v návaznosti na ustanovení § 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení § 273 odst. 1 tohoto zákona.