číslo jednací: R0027/2017/VZ-09870/2017/323/PMo
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Vodovodní přivaděč Velké Přílepy, Statenice, Úholičky |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2017 |
| Datum nabytí právní moci | 22. 3. 2017 |
| Související rozhodnutí | S0763/2016/VZ-01922/2017/542/ODv R0027/2017/VZ-09870/2017/323/PMo |
| Dokumenty |  R27_2017.pdf 385 KB |
|
Č. j.: ÚOHS-R0027/2017/VZ-09870/2017/323/PMo |
|
Brno: 20. března 2017 |
V řízení o rozkladu ze dne 31. 1. 2017 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
- společnost SPEEDDRILL, s.r.o., IČO 26745704, se sídlem Pekárenská 1151/10, 141 00 Praha,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0763/2016/VZ-01922/2017/542/ODv ze dne 17. 1. 2017, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 22. 12. 2016 na návrh výše označeného navrhovatele z téhož dne ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
- Přivaděč VPSÚ, dobrovolný svazek obcí, IČO 04429303, se sídlem Náves 10, 252 64 Úholičky,
učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Vodovodní přivaděč Velké Přílepy, Statenice, Úholičky“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 8. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 8. 2016, pod ev. č. 631082, ve znění opravy uveřejněné dne 24. 8. 2016, dne 29. 8. 2016, dne 1. 9. 2016, dne 13. 9. 2016 a dne 27. 9. 2016,
jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0763/2016/VZ-01922/2017/542/ODv ze dne 17. 1. 2017
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 22. 12. 2016 návrh z téhož dne podaný navrhovatelem – společností SPEEDDRILL, s.r.o., IČO 26745704, se sídlem Pekárenská 1151/10, 141 00 Praha (dále jen „navrhovatel“), na přezkoumání úkonů zadavatele – Přivaděč VPSÚ, dobrovolný svazek obcí, IČO 04429303, se sídlem Náves 10, 252 64 Úholičky (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Vodovodní přivaděč Velké Přílepy, Statenice, Úholičky“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 8. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 8. 2016, pod ev. č. 631082, ve znění opravy uveřejněné dne 24. 8. 2016, dne 29. 8. 2016, dne 1. 9. 2016, dne 13. 9. 2016 a dne 27. 9. 2016 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem veřejné zakázky měla v souladu s oznámením o veřejné zakázce být novostavba vodovodního přivaděče z armaturní šachty AŠ0 u vdj Žalov do armaturní šachty AŠ2 osazené v zel. pásu u silnice III/2421 u odbočky na obec Úholičky.
3. Návrhem ve smyslu § 113 zákona na přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky ze dne 22. 12. 2016 (dále jen „návrh“) se navrhovatel domáhal zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 1. 12. 2016 o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení, případně zrušení celého zadávacího řízení. Okamžikem doručení návrhu Úřadu došlo k zahájení správního řízení, které Úřad oznámil účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS-S0763/2016/VZ-50372/2016/542/ODv ze dne 22. 12. 2016.
II. Napadené rozhodnutí
4. Úřad návrh navrhovatele přezkoumal nejprve z hlediska naplnění procesních podmínek pro vedení správního řízení, včetně formálních náležitostí návrhu dle § 114 odst. 3 zákona. Dne 17. 1. 2017 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0763/2016/VZ-01922/2017/542/ODv (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž rozhodl o tom, že se správní řízení o návrhu zastavuje podle § 117a písm. d) zákona, neboť k návrhu navrhovatele nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, a z důvodu nedodržení povinných náležitostí návrhu tak nebyly naplněny procesní podmínky pro vedení řízení.
5. Napadené rozhodnutí Úřad odůvodnil mj. tím, že přílohy návrhu navrhovatele, uvedené v bodě 11. odůvodnění napadeného rozhodnutí, mj. tvoří dva dokumenty, jejichž obsahem jsou data rozhodných skutečností ve vztahu k zasílání dokumentů ze strany navrhovatele, a to dodejka datové zprávy z datové schránky ve věci „Návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – „Vodovodní přivaděč Velké Přílepy, Statenice, Úholičky“ s datem podání 22. 12. 2016 a podací lístek nadepsaný „NÁVRH II UOHS VVŘ-VP V. PŘÍLEPY, STATENICE, ÚHOLIČKY“, datovaný dne 22. 12. 2016. Podle Úřadu nelze ani jeden z těchto dokumentů považovat za doklad o doručení námitek ve smyslu § 114 odst. 3 zákona (s ohledem na jejich obsah a datum, které je shodné s datem podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele, tedy 22. 12. 2016).
6. Podle Úřadu klade ustanovení § 149 odst. 4 zákona jednoznačný požadavek pro případ, kdy jsou námitky doručovány prostřednictvím elektronických prostředků, kterým je kupříkladu způsob doručování prostřednictvím emailu, a to, že námitky musí být podepsány uznávaným elektronickým podpisem. V případě, že jsou námitky podány prostřednictvím datové schránky, což je taktéž jeden z možných způsobů jejich podání, je zapotřebí rozlišovat okamžik dodání do datové schránky a doručení do datové schránky. Přesné stanovení okamžiku doručení námitek je dle Úřadu rozhodující pro stanovení počátku běhu dalších lhůt v zadávacím i správním řízení stejně jako k posouzení oprávněnosti navrhovatele k podání návrhu.
7. Úřad doplnil, že na daný případ nelze aplikovat ustanovení § 19 odst. 5 a 6 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), neboť, jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 As 2/2013-46 ze dne 24. 4. 2013, vztah mezi dodavatelem a zadavatelem je primárně vztahem soukromoprávním. Z uvedeného dle Úřadu vyplývá, že doručování námitek zadavateli nepodléhá právní úpravě obsažené ve správním řádu.
III. Námitky rozkladu
8. Proti napadenému rozhodnutí, které bylo navrhovateli doručeno dne 18. 1. 2017, podal navrhovatel v zákonné lhůtě dne 31. 1. 2017 rozklad datovaný týmž dnem (dále jen „rozklad“). Rozkladem napadá navrhovatel napadené rozhodnutí v celém rozsahu z důvodu nesprávného právního posouzení, resp. nezákonnosti.
9. Navrhovatel ve svém rozkladu poukazuje na to, že v návrhu je seznam příloh, kde je jednoznačně uvedena příloha č. 4 – Doklad o doručení námitek zadavateli. Podle navrhovatele je tak nepochybné, že tento měl být přílohou zasílaného návrhu. Při odesílání návrhu Úřadu prostřednictvím datové schránky nebyl administrativním pochybením označen doklad o doručení námitek zadavateli a tento se nepřiložil jako příloha k odeslanému návrhu. Navrhovatel zdůrazňuje, že tento fakt byl zjištěn po doručení napadeného rozhodnutí. Navrhovatel má tedy za to, že tuto zjevnou chybu při kompletaci zásilky je možné zhojit doplněním a dodatečným doručením dokladu o doručení námitek zadavateli Úřadu, přičemž tento přikládá v příloze rozkladu.
Závěr rozkladu
10. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil, aby bylo možné v zájmu ochrany hospodářské soutěže rozhodovat o meritu věci s cílem zajistit zákonný postup při zadávání veřejné zakázky, přičemž zrušením napadeného rozhodnutí nemůže být způsobena újma účastníků řízení.
IV. Řízení o rozkladu
11. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu předal spis spolu se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
12. Zadavatel ve svém vyjádření k rozkladu ze dne 7. 2. 2017 uvádí, že mu nejsou známy nové skutečnosti než ty, které uvedl ve vyjádření k návrhu ze dne 19. 12. 2016.
Stanovisko předsedy Úřadu
13. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
14. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, že se toto správní řízení podle § 117a písm. d) zákona zastavuje, neboť k návrhu zaslanému Úřadu nebyl připojen doklad o doručení námitek, rozhodl správně a v souladu se zákonem.
15. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a k zamítnutí rozkladu navrhovatele.
V. K námitkám rozkladu
16. Navrhovatel v rámci své stěžejní a jediné rozkladové námitky poukazuje na to, že v návrhu je seznam příloh, kde je uvedena příloha č. 4 – Doklad o doručení námitek zadavateli a je tedy zřejmé, že tento měl být přílohou zasílaného návrhu. Při odesílání návrhu Úřadu prostřednictvím datové schránky nebyl administrativním pochybením označen doklad o doručení námitek zadavateli a tento se nepřiložil jako příloha k odeslanému návrhu, což navrhovatel zjistil po doručení napadeného rozhodnutí. Podle navrhovatele se tak jedná o zjevnou chybu při kompletaci zásilky, kterou je možné zhojit doplněním a dodatečným doručením dokladu o doručení námitek zadavateli Úřadu. K této rozkladové argumentaci uvádím následující.
17. Podle § 114 odst. 3 zákona návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.
18. Podle § 117a zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže
a) návrh neobsahuje obecné náležitosti podání nebo označení zadavatele nebo v něm není uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá, nebo k návrhu není připojen doklad o složení kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona a navrhovatel tyto nedostatky návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstranil,
b) návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech,
c) nedošlo k připsání kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona na účet Úřadu ve lhůtě určené způsobem podle § 115 odst. 5 zákona,
d) k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty ve smyslu § 67 odst. 4 zákona,
e) návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 114 odst. 4 nebo 5 zákona,
f) v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 zákona nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a téhož zákona.
19. V případě, že návrhu chybí kterákoliv náležitost dle § 114 odst. 3 zákona, pak je třeba takový návrh považovat za vadný. Z hlediska toho, o jakou vadu se jedná, může Úřad postupovat pouze dvěma možnými způsoby. V případě, že se jedná o vadu odstranitelnou, Úřad musí v souladu s § 37 odst. 3 v návaznosti na § 45 odst. 2 správního řádu vyzvat navrhovatele k odstranění vad, poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučit jej o následcích jejich neodstranění. V případě, že se však jedná o vadu neodstranitelnou, Úřad může toliko zahájené správní řízení zastavit pro vady podání, neboť zde není dán prostor pro nápravu takového nedostatku ze strany navrhovatele. Při rozlišení, zda se jedná o vadu odstranitelnou nebo neodstranitelnou, je třeba vycházet z § 117a zákona.
20. Je zřejmé, že za odstranitelné vady podání lze považovat pouze ty, které jsou v § 117a zákona vyjmenovány pod písmenem a), neboť zákon zde předpokládá zastavení správního řízení až poté, co Úřad navrhovatele vyzve k jejich odstranění a navrhovatel je ani přes výzvu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstraní. U náležitostí pod písm. b) až e) téhož ustanovení pak zákon předpokládá zastavení správního řízení, pokud návrh trpí tam vyjmenovanými vadami, a to bez toho, aby Úřad navrhovatele k jejich odstranění nejprve vyzýval. Z dikce zákona samého tak vyplývá, že za odstranitelné vady, lze považovat nedostatek obecných náležitostí podání, neoznačení zadavatele, neuvedení, čeho se navrhovatel domáhá a nepřipojení dokladu o složení kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona, přičemž v případě těchto nedostatků je Úřad povinen postupovat ve smyslu § 37 odst. 3, resp. § 45 odst. 2 správního řádu, což znamená, že navrhovatele vyzve k odstranění vad, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění vad. V případě, že se však jedná o vadu neodstranitelnou, Úřad může postupovat pouze jedním způsobem, a to tak, že zahájené správní řízení zastaví pro vady podání. S ohledem na uvedené, považuji domněnku navrhovatele, že Úřad měl v souladu se zásadou dle § 4 odst. 4 správního řádu vyzvat navrhovatele k doplnění návrhu, za neopodstatněnou, a to z následujících důvodů.
21. Nedostatek náležitostí podle § 117a písm. b) až e) zákona je tedy třeba považovat za vady neodstranitelné, pro něž Úřad správní řízení zastaví bez dalšího. Mezi neodstranitelné vady návrhu tak dle § 117a písm. d) zákona náleží nepřipojení dokladu o doručení námitek zadavateli.
22. Ke stejnému výkladu lze dospět i na základě textu důvodové zprávy k zákonu č. 40/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jež s účinností od 6. 3. 2015 změnil mimo jiné i § 114 a § 117a zákona (dále jen „novela zákona“). Tato důvodová zpráva ke změně § 117a zákona uvádí následující:
23. „K bodu 28 a 29 [ § 117a písm. a), b), c) a d)]
Nově je také koncipován důvod pro zastavení správního řízení, kdy v tomto ustanovení specifikované vady návrhu jsou vadami neodstranitelnými, což má za následek zastavení správního řízení. Smyslem je posílení odpovědnosti navrhovatele za jeho podání, kdy již před podáním návrhu ví, jaké náležitosti musí jeho návrh splňovat. S ohledem na důraz, který je kladen na rychlost správního řízení týkajícího se přezkumu veřejných zakázek, se jeví nezbytné, aby správní řízení, které je zahájeno i na základě vadného návrhu (toliko neběžela lhůta pro vydání rozhodnutí), nebylo zbytečně (a mnohdy obstrukčně) protahováno ze strany navrhovatelů na úkor postupu zadavatelů v rámci zadávacího řízení. Jde o standardní požadavky na navrhovatele, kterému je ze zákona zřejmé, že mimo jiné má spolu s návrhem složit kauci v předepsané výši či že má jednoznačně uvést, v čem spatřuje porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech.“
24. S ohledem na smysl a účel ust. § 117a je tak zřejmé, že zákonodárce novelou zákona přenáší na navrhovatele větší odpovědnost za podaný návrh, a to zejména v tom smyslu, že rozšiřuje okruh tzv. neodstranitelných vad podání, při jejichž zjištění Úřad postupuje tak, že správní řízení bez dalšího zastaví. Mezi tyto neodstranitelné vady návrhu zákon řadí i doklad o doručení námitek, což znamená, že v případě, že Úřad obdrží návrh, který neobsahuje doklad o doručení námitek zadavateli, pak jediný možný postup v zahájeném správním řízení je jeho zastavení.
25. Současně platí, že náležitosti, které vyjmenovává ust. § 114 odst. 3 zákona musí návrh obsahovat již ve chvíli, kdy je podán, neboť vést správní řízení lze pouze na základě návrhu, který je podán řádně a včas. Z hlediska včasnosti platí, že návrh je podán včas, pokud je dle ust. § 114 odst. 4 zákona podán ve lhůtě 10 kalendářních dnů ode dne, v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl, případně jej dle ust. § 114 odst. 6 zákona lze podat ve lhůtě do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek navrhovatelem, pokud zadavatel námitky nevyřídil podle § 111 odst. 1 zákona. Za situace, kdy navrhovatel podá návrh až po uplynutí uvedených lhůt Úřad řízení podle ust. § 117a písm. e) zákona zastaví z důvodu, že návrh nebyl podán včas. Z hlediska posouzení toho, zda je návrh podán řádně je pak třeba vyjít z náležitostí stanovených zákonem, konkrétně pak zejména těch, které jsou stanoveny v ust. § 114 odst. 3 zákona. K náležitostem návrhu odkazuji na odůvodnění uvedené výše. Považuji však za nutné poukázat na skutečnost, že posouzení toho, zda je návrh podán řádně a včas se vztahuje k okamžiku, kdy byl návrh podán. Pokud tedy je k Úřadu podán návrh, který není podán řádně a jedná-li se o neodstranitelnou vadu návrhu, pak je z povahy věci vyloučeno, aby taková vada mohla být zhojena jakýmkoliv následným postupem navrhovatele nebo Úřadu a Úřad správní řízení zastaví. Tuto neodstranitelnou vadu nelze zhojit ani v řízení o rozkladu tím, že navrhovatel dodatečně v příloze podaného rozkladu pošle Úřadu doručenku datové zprávy jako doklad o doručení námitek zadavateli.
26. K tomu je třeba dodat, že Úřad má povinnost z moci úřední při přijetí návrhu ověřit, zda návrh splňuje všechny zákonem vyžadované náležitosti, kdy, jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, navrhovatel nesplnil všechny požadavky, jež jsou na něj ustanovením § 114 odst. 3 zákona kladeny, neboť k jeho návrhu nepřipojil doklad o doručení námitek zadavateli.
27. Povinné náležitosti návrhu dle zákona přitom nejsou vyžadovány nijak svévolně. Dikce splnění všech náležitostí již při zahájení správního řízení sleduje legitimní účel, reprezentovaný především prevencí vedení nedůvodných a neoprávněných správních řízení. Za splnění všech formálních náležitostí návrhu jako nezbytné podmínky pro vedení správního řízení pak odpovídá navrhovatel, neboť k jeho žádosti je správní řízení zahajováno a vedením správního řízení může současně dojít k omezení práv dalších účastníků.
28. Samotný doklad o doručení má stěžejní význam pro zákonnost správního řízení, neboť představuje kruciální okolnost pro posouzení přípustnosti podaného návrhu z hlediska obligatorního a řádného předchozího využití institutu námitek jako opravného prostředku (ve smyslu § 110 odst. 7 zákona) a dále pro stanovení počátku běhu lhůty, po kterou zadavatel nesmí (ve smyslu § 111 odst. 5 zákona) v případě podání řádného návrhu uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky. Za zákonnost správního řízení a jeho vedení v souladu se zásadou hospodárnosti a efektivnosti odpovídá Úřad, který je k zajištění účelu řízení oprávněn, pro zahájení řízení, potažmo vydání závazného rozhodnutí, požadovat po navrhovateli kvalifikované podklady. Klade-li tedy zákon odpovědnost za prokázání doručení námitek zadavateli na navrhovatele, je navrhovatel povinen již při podání návrhu předložit způsobilý doklad o doručení.
29. V návaznosti na výše uvedené sděluji, že Úřad je oprávněn a povinen v mezích zákona a v rámci výkonu své pravomoci akceptovat jen takové podklady, které umožňují objektivní posouzení skutečností, jichž jsou nositeli. Argumentaci navrhovatele, v rámci které zdůrazňuje, že Úřad nesprávně posoudil skutečnost, že zadavatel k návrhu nepřipojil doklad o doručení námitek zadavateli, považuji s ohledem na výše uvedené za nedůvodnou, přičemž předmětné – slovy navrhovatele administrativní – pochybení nelze zhojit doplněním a dodatečným doručením dokladu o doručení námitek zadavateli Úřadu, jak tvrdí navrhovatel v rozkladu. Zákon totiž vyžaduje, aby doručení námitek zadavateli bylo postaveno najisto již při podání návrhu. Doklad o doručení námitek zadavateli jako povinná náležitost návrhu tak nepředstavuje skutečnost, která by měla být primárně předmětem dokazování v průběhu samotného správního řízení. Samotný doklad o doručení námitek má osvědčit (doložit) tvrzení o okamžiku doručení námitek, který je stěžejní s ohledem na § 111 odst. 5 zákona na počátek běhu blokační lhůty, tzn. že má mj. významný dosah pro další úkony Úřadu. Proto zákonodárce stanovil, že součástí návrhu musí být též tento doklad, a jeho nedoložení s návrhem spojuje se zastavením správního řízení. Zákon toto výslovně uvádí, a proto musel navrhovatel o povinnosti předložit doklad o doručení námitek vědět. Navrhovatel součástí jeho návrhu učinilmj.dodejku datové zprávy z datové schránky ve věci „Návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – „Vodovodní přivaděč Velké Přílepy, Statenice, Úholičky“ s datem podání 22. 12. 2016 a podací lístek nadepsaný „NÁVRH II UOHS VVŘ-VP V. PŘÍLEPY, STATENICE, ÚHOLIČKY“, datovaný dne 22. 12. 2016. Jak je uvedeno v bodě 14. odůvodnění napadeného rozhodnutí, žádnou z navrhovatelem přiložených příloh návrhu není možné považovat za doklad o doručení námitek. Návrh podaný navrhovatelem proto nenaplňuje požadavek zákona na doložení dokladu o doručení námitek zadavateli. Jak bylo výše konstatováno, zákon předurčuje způsob, jak má být doklad o doručení námitek zadavateli Úřadu prokázán, aby měl Úřad najisto postaveno, zda navrhovatel v souvislosti s podáním námitek splnil to, co mu zákon ukládá.
30. Je vhodné doplnit, že vztah mezi dodavatelem a zadavatelem je primárně vztahem soukromoprávním s tím, že doručování námitek zadavateli nepodléhá právní úpravě obsažené ve správním řádu. Úřad v bodě 16. odůvodnění napadeného rozhodnutí správně konstatoval, že účelem doložení dokladu o doručení námitek není pouze ověření skutečnosti, že námitky byly zadavateli doručeny, a zadavatel se s nimi mohl seznámit, což je účelem § 19 odst. 5 a odst. 6 správního řádu. Pro Úřad je tedy nezbytné mít najisto postaveno přesné datum, kdy byly námitky zadavateli doručeny, nikoliv tedy pouze mít potvrzení, že se zadavatel měl možnost s námitkami seznámit.
31. Dále považuji za důležité poukázat na skutečnost, že Úřad navrhovateli neubral ani neztížil jeho právo podat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, ani mu neumenšil jeho procesní práva. Je zcela zřejmé, že navrhovateli nic nebránilo, aby podal návrh řádně a včas v souladu s tím, co po něm požaduje zákon. Pokud ovšem navrhovatel podal návrh, který byl stižen neodstranitelnou vadou, pak se sám vystavil následku, který zákon předpokládá, tedy že bude správní řízení zastaveno.
32. Ve smyslu ust. § 89 odst. 2 správního řádu jsem tedy přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí, jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když jsem napadené rozhodnutí shledal zákonným a věcně správným. Úřad ve správním řízení dostatečně přezkoumal obsah návrhu navrhovatele a současně uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a dostatečně odůvodnil jejich použití.
33. Závěrem tedy shrnuji, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když zastavil správní řízení podle ust. § 117a písm. d) zákona, neboť k návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, čímž byly splněny zákonem stanovené podmínky pro zastavení řízení.
Závěr
34. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
35. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Přivaděč VPSÚ, dobrovolný svazek obcí, Náves 10, 252 64 Úholičky
2. SPEEDDRILL, s.r.o., Pekárenská 1151/10, 141 00 Praha
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 26 zákona v návaznosti na ustanovení § 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení § 273 odst. 1 tohoto zákona.