číslo jednací: R0287/2016/VZ-31493/2017/322/KTr
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Decentralizace tepelného hospodářství města Meziboří |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2016 |
| Datum nabytí právní moci | 31. 10. 2017 |
| Související rozhodnutí | S0689/2016/VZ-45161/2016/532/ZČa R0287/2016/VZ-31493/2017/322/KTr |
| Dokumenty |  2016_R0287.pdf 357 KB |
|
Č. j.:ÚOHS-R0287/2016/VZ-31493/2017/322/KTr |
|
Brno 30. října 2017 |
V řízení o rozkladu ze dne 15. 11. 2016 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 16. 11. 2016 navrhovatelem –
- A - BENET s.r.o., IČO 27306879, se sídlem Obchodní 35, Velebudice, 434 01 Most,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0689/2016/VZ-45161/2016/532/ZČa ze dne 8. 11. 2016 vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
- město Meziboří, IČO 00266086, se sídlem nám. 8. května 341, 435 13 Meziboří,
učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Decentralizace tepelného hospodářství města Meziboří“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 8. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 8. 2016 pod ev. č. 641242,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0689/2016/VZ-45161/2016/532/ZČa ze dne 8. 11. 2016
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
I. Řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 31. 10. 2016 byl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušnému podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k dohledu nad dodržováním zákona, doručen návrh navrhovatele – A - BENET s.r.o., IČO 27306879, se sídlem Obchodní 35, Velebudice, 434 01 Most (dále jen „navrhovatel“), na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – město Meziboří, IČO 00266086, se sídlem nám. 8. května 341, 435 13 Meziboří (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávaní veřejné zakázky s názvem „Decentralizace tepelného hospodářství města Meziboří“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 8. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 8. 2016 pod ev. č. 641242 (dále jen „veřejná zakázka“).
II. Napadené rozhodnutí
2. Dne 8. 11. 2016 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0689/2016/VZ-45161/2016/532/ZČa (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým správní řízení podle § 117a písm. e) zákona zastavil, neboť návrh navrhovatele ze dne 31. 10. 2016 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce nebyl doručen Úřadu ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona, tedy do 10 kalendářních dnů ode dne 4. 10. 2016, v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl, tedy do 14. 10. 2016, nýbrž až dne 31. 10. 2016.
3. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že návrh musí být dle § 114 odst. 4 zákona doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl. Úřad dále uvedl, že rozhodnutí zadavatele ze dne 3. 10. 2016 o námitkách navrhovatele bylo navrhovateli doručeno dne 4. 10. 2016. Posledním dnem lhůty pro doručení návrhu Úřadu byl v šetřeném případě den 14. 10. 2016, nicméně návrh navrhovatele Úřad obdržel až dne 31. 10. 2016. Úřad též konstatoval, že správní řízení vedené pod sp. zn.ÚOHS-S0650/2016/VZ v rámci návrhu v téže věci bylo zastaveno podle § 117a písm. c) zákona pro nesložení kauce navrhovatelem, přičemž složení kauce v tomto správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0689/2016/VZ nemůže nijak zhojit nesložení kauce v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0650/2016/VZ a nemá žádný vliv na skutečnost, že návrh podaný v této věci opětovně dne 31. 10. 2016 již byl podán opožděně.
III. Rozklad navrhovatele
4. Dne 16. 11. 2016 doručil navrhovatel Úřadu rozklad proti napadenému rozhodnutí ze dne 15. 11. 2016. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 9. 11. 2016. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
5. Navrhovatel uvádí, že podal návrh na přezkoumání úkonů zadavatele dne 10. 10. 2016, přičemž dne 21. 10. 2016 bylo navrhovateli doručeno rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0650/2016/VZ-43089/2016/532/ZČa ze dne 21. 10. 2016 (dále jen „předchozí rozhodnutí Úřadu“), kterým bylo řízení zastaveno z důvodu neuhrazení kauce v zákonné lhůtě spolu s podání návrhu. Navrhovatel souhlasí s tím, že udělal chybu a neinformoval se o povinnosti zaplacení kauce. Po obdržení předchozího rozhodnutí Úřadu však tuto chybu napravil a zaplatil kauci ve stanovené výši, spolu s čímž podal návrh znovu. Úřad však opětovně rozhodl o zastavení správního řízení.
6. Navrhovatel k tomu namítá, že běžně realizuje veřejné zakázky, avšak do dnešní doby možnosti návrhu k Úřadu nevyužil, proto též došlo k pochybení a k nezaplacení kauce v řádném termínu. Dle navrhovatele však došlo k tak zásadním pochybením, že se rozhodl podat k Úřadu návrh. Navrhovatel dále namítá, že ihned po obdržení předchozího rozhodnutí Úřadu sjednal nápravu a kauci uhradil, Úřad se však i přesto nezabýval věcným obsahem návrhu.
Další průběh správního řízení
7. Dne 28. 11. 2016 oznámil Úřad účastníkům správního řízení, že rozklad nebyl opatřen uznávaným elektronickým podpisem a nebyl tedy učiněn v zákonem předvídané formě. Z toho důvodu se předseda Úřadu nemohl věcí zabývat. Současně Úřad účastníkům správního řízení sdělil, že napadené rozhodnutí nabylo dne 25. 11. 2016 právní moci.
8. S ohledem na principy dobré správy předseda Úřadu v rámci svého dozorčího postavení předběžně posoudil, zda jsou či nejsou ohledně napadeného rozhodnutí dány důvody pro zahájení přezkumného řízení z moci úřední, eventuálně zda jsou splněny podmínky obnovy řízení nebo nového rozhodnutí ve věci.
9. Dne 26. 5. 2017 sdělil předseda Úřadu účastníkům správního řízení Sdělením k přípisu navrhovatele ze dne 15. 11. 2016 č. j. ÚOHS-14940/2017/322/KBe, že po provedeném předběžném posouzení věci z moci úřední nedošel k závěru, že lze mít důvodně za to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, pročež nebyl dán prostor pro zahájení přezkumného řízení, v němž by bylo možné postupem podle § 94 a násl. správního řádu napadené rozhodnutí zrušit.
10. Dne 11. 9. 2017 obdržel Úřad rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2017, č. j. 7 As 221/2017-40 týkající se výkladu ustanovení § 117c odst. 1 písm. b) zákona. Nejvyšší správní soud v něm sice přisvědčil Úřadu, že jedinou formou, kterou lze podle citovaného ustanovení zákona podat rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu, je elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem. Přesto však Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že „ze systematického i teleologického výkladu plyne, že smyslem vložení § 117c odst. 1 písm. b) do zákona o veřejných zakázkách byla elektronizace zasílání podání týkajících se rozkladu ve věcech řízení o přezkoumání úkonů zadavatele“ a že „podání podle § 117c odst. 1 zákona o veřejných zakázkách bylo možné učiniti prostřednictvím datové schránky“ s tím, že není třeba dalšího potvrzování podání zasílaných prostřednictvím datové schránky pomocí elektronického podpisu.
11. Úřad plně respektuje tento nově poskytnutý výklad Nejvyššího správního soudu a v souladu se zásadou dobré správy přistoupil ke změně své ustálené rozhodovací praxe při výkladu ustanovení § 117c odst. 1 písm. b) zákona. Bez ohledu na již dříve provedené předběžné posouzení napadeného rozhodnutí v rámci zhodnocení předpokladů pro zahájení přezkumného řízení podle správního řádu bude podaný rozklad proti napadenému rozhodnutí projednán v souladu s tímto zákonem.
12. Dne 21. 9. 2017 odeslal Úřad účastníkům správního řízení oznámení o pokračování správního řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0287/2016/VZ podaném proti napadenému rozhodnutí.
IV. Řízení o rozkladu
13. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
14. Zadavatel uvádí, že vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení, jelikož v nabídce nevyplnil požadované subkritéria pro hodnocení. Proti tomuto rozhodnutí o vyloučení podal navrhovatel námitky, ve kterých dle zadavatele uznal svou chybu a informace doplnil. Zadavatel je však toho názoru, že následným doplněním by došlo k porušení konkurenčního prostředí, jelikož navrhovatel měl již znalost ostatních nabídnutých cen, a proto zadavatel své rozhodnutí nezrušil. Dle zadavatele tak postupoval plně v souladu se zásadou zákazu diskriminace a transparentnosti.
15. Zadavatel dále namítá, že neobdržel od navrhovatele žádné námitky proti zadávacím podmínkám, přičemž skutečnosti namítané proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele jsou argumenty proti zadávacím podmínkám. Zadavatel též uvádí, že navrhovatel nesložil opakovaně jistotu dle § 114 odst. 3 zákona a dále, že kauce složená na účet Úřadu ve výši 100 000 Kč neodpovídá podle § 115 odst. 1 zákona 1 % z nabídkové ceny navrhovatele.
Stanovisko předsedy Úřadu
16. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
17. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím zastavil dle § 117a písm. e) zákona správní řízení, neboť návrh navrhovatele nebyl doručen ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy.
18. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou podrobně rozvedeny důvody, na základě kterých jsem napadené rozhodnutí potvrdil a navrhovatelem podaný rozklad zamítl.
V. K námitkám rozkladu
19. Podle § 114 odst. 4 věty první zákona musí být návrh doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl.
20. Podle § 115 odst. 1 zákona je navrhovatel s podáním návrhu povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč. Bankovní spojení Úřad uveřejní na své internetové adrese.
21. Podle § 115 odst. 5 zákona musí být kauce připsána na účet Úřadu nejpozději poslední den lhůty stanovené podle § 114 odst. 4 nebo 5 zákona pro doručení návrhu Úřadu.
22. Podle § 117a písm. c) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže nedošlo k připsání kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona na účet Úřadu ve lhůtě podle § 115 odst. 5 zákona.
23. Podle § 117a písm. e) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 114 odst. 4 nebo 5.
24. Dne 4. 10. 2016 obdržel navrhovatel rozhodnutí o námitkách ze dne 3. 10. 2016, kterým zadavatel námitkám navrhovatele nevyhověl. Desetidenní lhůta pro doručení návrh Úřadu podle § 114 odst. 4 zákona tak uplynula dne 14. 10. 2016. Návrh navrhovatele v projednávaném případě vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0689/2016/VZ byl doručen Úřadu dne 31. 10. 2016.
25. V obecné rovině k problematice povinnosti navrhovatele doručit zadavateli návrh v desetidenní lhůtě podle § 114 odst. 4 uvádím, že tato podmínka je obligatorní náležitostí aktivní legitimace k podání návrhu.
26. Zákon poskytuje v přiměřené míře ochranu subjektivních práv jak účastníkům zadávacího řízení v postavení dodavatelů, tak samotnému zadavateli. K ochraně těchto práv mají všichni účastníci stanoveny přesně určené lhůty, přičemž jejich zachování je ve všech případech podmínkou realizace opravných prostředků proti úkonům zadavatele. Lhůty stanovené zákonem, stejně jako přísná formalizace zadávacího procesu, směřují k jeho urychlení tak, aby všichni zmínění účastníci zadávacího řízení měli vždy dostatečnou právní jistotu. Jestliže je na doručení návrhu Úřadu podle § 114 odst. 4 zákona vázáno počítání lhůty pro zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení podle § 111 odst. 5 zákona, je právě jistota doručení návrhu Úřadu ve stanovené desetidenní lhůtě rozhodná pro možnost zadavatele činit další úkony, zejména uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem.
27. Zákonem stanovená lhůta je lhůtou hmotněprávní povahy, což znamená, že v ní musí být návrh Úřadu doručen a její zmeškání nelze prominout. K tomu odkazuji na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 As 114/2011 ze dne 11. 9. 2012, kde je uvedeno, že „Za lhůtu je nutno považovat časový interval, v němž má být, případně musí být, něco vykonáno. Lhůtou je rovněž časový úsek, ve kterém může být nárok (subjektivní právo) uplatněn u příslušného objektu. Teorie rozlišuje dva druhy lhůt. Jsou jimi lhůty hmotněprávní a procesní. Hmotněprávní lhůty jsou lhůty, jejichž běh je stanoven zákonem a zpravidla jej nelze ovlivnit jednáním adresátů příslušných právních norem. Konec lhůty je absolutní a jejich zmeškání má za následek zánik práva. Tyto lhůty nelze navracet ani prominout. Jedná se o lhůty prekluzivní, neboli propadné.“
28. Úřad správně posoudil, že desetidenní lhůta pro doručení návrhu Úřadu podle § 114 odst. 4 zákona uplynula dne 14. 10. 2016, a že návrh byl Úřadu doručen až po marném uplynutí lhůty pro podání návrhu Úřadu dne 31. 10. 2016. Návrh navrhovatele tak nebyl podán v zákonné lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona a Úřad v takovém případě je povinen bez dalšího postupovat podle dispozice § 117a zákona, jelikož s nepodáním návrhu v zákonné lhůtě zákon spojuje jediný následek, kterým je zastavení řízení bez dalšího. Nedostatek spočívající v nepodání návrhu v zákonné lhůtě nelze nijak zhojit. V posuzované věci přitom není sporu o tom, že návrh navrhovatele byl podán opožděně, což ani navrhovatel nerozporuje.
29. Jelikož navrhovatel ani ve svém rozkladu neuvádí žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že podal návrh se všemi náležitostmi v zákonem stanovené lhůtě dle § 114 odst. 4 zákona, nelze jinak než se ztotožnit s posouzením Úřadu v napadeném rozhodnutí, neboť návrh navrhovatele byl podán až dne 31. 10. 2016, přičemž poslední den lhůty pro doručení návrhu Úřad byl den 14. 10. 2016. Lze též konstatovat, že správní spis vedený v projednávané věci neobsahuje ani jiné podání, které by bylo možno považovat za včasně podaný návrh se všemi zákonnými náležitostmi.
30. Navrhovatel k tomu namítá, že podal návrh na přezkoumání úkonů zadavatele ve věci předmětné veřejné zakázky dne 10. 10. 2016, avšak s podáním tohoto návrhu chybně neuhradil kauci v zákonné lhůtě. Proto po doručení předchozího rozhodnutí Úřadu tuto chybu napravil a kauci ve stanovené výši zaplatil, s čímž podal návrh znovu. K této námitce nejprve v obecné rovině uvádím následující.
31. V případě, že návrhu chybí kterákoliv náležitost dle § 114 odst. 3 zákona, pak je třeba takový návrh považovat za vadný. Z hlediska toho, o jakou vadu se jedná, může Úřad postupovat pouze dvěma možnými způsoby. V případě, že se jedná o vadu odstranitelnou, Úřad musí v souladu s § 37 odst. 3 v návaznosti na § 45 odst. 2 správního řádu vyzvat navrhovatele k odstranění vad, poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučit jej o následcích jejich neodstranění. V případě, že se však jedná o vadu neodstranitelnou, Úřad může toliko zahájené správní řízení zastavit pro vady podání, neboť zde není dán prostor pro nápravu takového nedostatku ze strany navrhovatele. Při rozlišení, zda se jedná o vadu odstranitelnou nebo neodstranitelnou, je třeba vycházet z § 117a zákona.
32. Je zřejmé, že za odstranitelné vady podání lze považovat pouze ty, které jsou v § 117a zákona vyjmenovány pod písmenem a), neboť zákon zde předpokládá zastavení správního řízení až poté, co Úřad navrhovatele vyzve k jejich odstranění a navrhovatel je ani přes výzvu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstraní. U náležitostí pod písm. b) až e) téhož ustanovení pak zákon předpokládá zastavení správního řízení, pokud návrh trpí tam vyjmenovanými vadami, a to bez toho, aby Úřad navrhovatele k jejich odstranění nejprve vyzýval. Z dikce zákona samého tak vyplývá, že za odstranitelné vady lze považovat nedostatek obecných náležitostí podání, neoznačení zadavatele, neuvedení, čeho se navrhovatel domáhá a nepřipojení dokladu o složení kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona, přičemž v případě těchto nedostatků je Úřad povinen postupovat ve smyslu § 37 odst. 3 resp. § 45 odst. 2 správního řádu.
33. Nedostatek náležitostí podle § 117a písm. b) až e) zákona je tedy třeba považovat za vady neodstranitelné, pro něž Úřad správní řízení zastaví bez dalšího. Mezi neodstranitelné vady návrhu tak dle § 117a písm. c) zákona náleží i nepřipsání kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona na účet Úřadu ve lhůtě podle § 115 odst. 5 zákona.
34. Ke stejnému výkladu lze dospět i na základě textu důvodové zprávy k zákonu č. 40/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jež s účinností od 6. 3. 2015 změnil mimo jiné i § 114 a § 117a zákona (dále jen „novela zákona“). Tato důvodová zpráva ke změně § 117a zákona uvádí následující:
35. „K bodu 28 a 29 [ § 117a písm. a), b), c) a d)]
36. Nově je také koncipován důvod pro zastavení správního řízení, kdy v tomto ustanovení specifikované vady návrhu jsou vadami neodstranitelnými, což má za následek zastavení správního řízení. Smyslem je posílení odpovědnosti navrhovatele za jeho podání, kdy již před podáním návrhu ví, jaké náležitosti musí jeho návrh splňovat. S ohledem na důraz, který je kladen na rychlost správního řízení týkajícího se přezkumu veřejných zakázek, se jeví nezbytné, aby správní řízení, které je zahájeno i na základě vadného návrhu (toliko neběžela lhůta pro vydání rozhodnutí), nebylo zbytečně (a mnohdy obstrukčně) protahováno ze strany navrhovatelů na úkor postupu zadavatelů v rámci zadávacího řízení. Jde o standardní požadavky na navrhovatele, kterému je ze zákona zřejmé, že mimo jiné má spolu s návrhem složit kauci v předepsané výši či že má jednoznačně uvést, v čem spatřuje porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech.“
37. Smyslem a účelem § 117a zákona, jak jej nastínila důvodová zpráva k novele, je přenést na navrhovatele větší odpovědnost za podaný návrh. Děje se tak nepřímo tím, že došlo k rozšíření okruhu tzv. neodstranitelných vad podání, při jejichž zjištění v návrhu navrhovatele Úřad bez dalšího zahájené správní řízení zastaví. Současně platí, že náležitosti, které taxativně jmenuje § 114 odst. 3 zákona, musí návrh obsahovat nejpozději do okamžiku uplynutí lhůty pro podání návrhu.
38. Ve věci předmětné veřejné zakázky podal navrhovatel návrh dne 10. 10. 2017, kterým bylo zahájeno správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0650/2016/VZ. Spolu s tímto návrhem nebyla připsána kauce na účet Úřadu a nebyla uhrazena ani do uplynutí zákonem stanovené lhůty, a proto Úřad přistoupil předchozím rozhodnutím Úřadu k zastavení správního řízení bez dalšího, jelikož mu jiný procesní postup právní předpisy neumožňují. Po doručení předchozího rozhodnutí Úřadu navrhovatel podal dne 31. 10. 2017 opětovně návrh na zahájení správního řízení v téže věci vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0689/2016/VZ, s nímž uhradil kauci.
39. Podle § 115 odst. 5 zákona musí být kauce připsána na účet Úřadu nejpozději poslední den lhůty stanovené podle § 114 odst. 4 nebo 5 zákona pro doručení návrhu Úřadu. Jelikož navrhovatel nesložil kauci na účet Úřadu v zákonné lhůtě, nelze jinak než se ztotožnit s posouzením Úřadu, neboť ke dni 14. 10. 2016, kdy marně uplynula lhůta pro složení kauce, kauce prokazatelně na účet Úřadu v celé zákonné výši složena nebyla. Na výše uvedeném závěru nemůže ničeho změnit ani to, že s opětovně podaným návrhem (avšak opožděným) byla kauce již složena. K připsání kauce na účet Úřadu muselo totiž dojít společně s podáním návrhu nebo kdykoli v průběhu lhůty dle § 114 odst. 4 zákona. Navrhovatel tedy sice může nedostatek spočívající v nepřipsání kauce na účet Úřadu společně s návrhem zhojit, ale pouze do okamžiku skončení lhůty pro podání návrhu. Připsání kauce na účet Úřadu v zákonné lhůtě je podmínkou vedení řízení. Lhůta pro připsání kauce stanovená zákonem je lhůtou hmotněprávní, její zmeškání nelze prominout a jejím uplynutím právo (zde právo na rozhodnutí o návrhu Úřadem) zaniká. Současně složení kauce v tomto správní řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0689/2016/VZ nemůže zhojit nesložení kauce ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0650/2016/VZ, jelikož, jak již bylo výše uvedeno, nesložení kauce je neodstranitelnou vadu návrhu. Úřad tedy zastavil předchozí správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0650/2016/VZ v souladu se zákonem.
40. Navrhovatel k tomu namítá, že k jeho pochybení došlo, jelikož i přes svou praxi v oblasti veřejných zakázek nevyužívá podávání návrhů k Úřadu. Jak již bylo uvedeno, odpovědnost za podaný návrh nese navrhovatel, a pokud je k Úřadu podán návrh mající vady (přičemž do okamžiku skončení lhůty pro podání návrhu se nestane takový návrh bezvadným) a jedná-li se o neodstranitelnou vadu návrhu, nelze o takovém návrhu meritorně rozhodnout. Obdobně nelze meritorně rozhodnout o návrhu, který nebyl doručen Úřadu v zákonné lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona.
41. K tomu dodávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona. V této souvislosti zdůrazňuji, že v obecné rovině se dle § 113 zákona rozlišují dva způsoby zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, a to řízení zahájené na návrh navrhovatele a řízení zahájené Úřadem z moci úřední. Účel tohoto řízení je vymezen například v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Ans 1/2009 – 58 ze dne 8. 7. 2009, dle kterého „možnost zahájit správní řízení z moci úřední slouží prvořadě k tomu, aby ve veřejném zájmu byla určitá věc správním orgánem autoritativně vyřešena a nikoliv k realizaci individuálních veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob“. Správní řízení zahájené na návrh naopak slouží k ochraně oprávněných zájmů navrhovatele a je tak vymezeno obsahem návrhu. Je tedy plně na navrhovateli, aby splnil všechny své zákonné povinnosti k podání bezvadného návrhu řádně a včas, a tím splnil zákonné podmínky pro přezkoumání úkonů zadavatele.
42. Nadto podotýkám, že předmětným postupem není ani v nejmenším dotčeno oprávnění Úřadu zahájit se zadavatelem řízení o spáchání správního deliktu z moci úřední, a to v případě, že zjistí skutečnosti, jež zakládají podezření, že se určitý zadavatel dopustil správního deliktu nebo při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu se zákonem.
43. K nové skutečnosti, že zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku, uvádím, že tato okolnost není pro nyní vedené správní řízení o rozkladu podstatná. Úřad zastavil správní řízení podle § 117a písm. e) zákona, jelikož návrh nebyl podán v zákonné lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona, resp. nebyly splněny podmínky pro vedení řízení o přezkoumání úkonu. Z tohoto důvodu není účelem přezkumu předsedy Úřadu, zda skutečně došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a rovněž tuto skutečnost neposuzuji ani jako podklad správního řízení, neboť již od počátku nejsou splněny podmínky pro vedení správního řízení.
44. Závěrem tedy shrnuji, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když zastavil správní řízení podle § 117a písm. e) zákona, neboť návrh navrhovatele nebyl doručen Úřadu ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona, tj. když byly splněny zákonem předpokládané podmínky pro zastavení správního řízení.
VI. Závěr
45. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
46. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody pro zrušení či změnu napadeného rozhodnutí, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Město Meziboří, nám. 8. května 341, 435 13 Meziboří
2. A - BENET s.r.o., Obchodní 35, Velebudice, 434 01 Most
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 26 zákona v návaznosti na ustanovení § 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení § 273 odst. 1 tohoto zákona.