číslo jednací: S0094/2018/VZ-11613/2018/541/SLa
Instance | I. |
---|---|
Věc | Modernizace přestupního terminálu Sedlčany |
Účastníci |
|
Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
Výrok | § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb. |
Rok | 2018 |
Datum nabytí právní moci | 4. 5. 2018 |
Dokumenty | ![]() |
Č. j.: ÚOHS-S0094/2018/VZ-11613/2018/541/SLa |
|
Brno: 18. dubna 2018 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v řízení o přestupku zahájeném dne 8. 3. 2018 z moci úřední, jehož účastníkem je:
-
obviněný – město Sedlčany, IČO 00243272, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 32, 264 01 Sedlčany,
ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, obviněným – město Sedlčany, IČO 00243272, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 32, 264 01 Sedlčany – v souvislosti s veřejnou zakázkou „Modernizace přestupního terminálu Sedlčany“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 7. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 7. 2017 pod ev. č. Z2017-020761,
rozhodl takto:
I.
Obviněný – město Sedlčany, IČO 00243272, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 32, 264 01 Sedlčany – sedopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. S0495/2017/VZ ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu ze dne 18. 12. 2017 podaného navrhovatelem – Chládek & Tintěra, a.s., IČO 62743881, se sídlem Nerudova 1022/16, 412 01 Litoměřice – na zahájení citovaného správního řízení o přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele ve veřejné zakázce „Modernizace přestupního terminálu Sedlčany“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 7. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 7. 2017 pod ev. č. Z2017-020761, tedy nejpozději do 28. 12. 2017, nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na jmenovanou veřejnou zakázku, neboť Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zaslal pouze prosté kopie čestných prohlášení ke střetu zájmů ze dne 26. 4. 2017, 12. 6. 2017, 13. 6, 2017, 30. 6. 2017, 3. 7. 2017, 4. 7. 2017, 31. 7. 2017, 9. 10. 2017, 30. 10. 2017, prosté kopie nabídek dvou dodavatelů ze dne 2. 10. 2017 a prosté kopie žádostí o účast dvou dodavatelů ze dne 18. 8. 2017, přičemž jmenovaný zadavatel Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nezaslal v uvedené lhůtě podle § 252 odst. 1 citovaného zákona např. protokol o 4. jednání komise ze dne 24. 10. 2017, protokol o 5. jednání komise ze dne 3. 11. 2017 včetně příloh č. 1 až 6 protokolu, zprávu o hodnocení nabídek či úplné znění originálů nabídek všech dodavatelů.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – město Sedlčany, IČO 00243272, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 32, 264 01 Sedlčany – podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá:
pokuta ve výši 50 000,- Kč (padesát tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
III.
Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – město Sedlčany, IČO 00243272, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 32, 264 01 Sedlčany – ukládá
uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Obviněný – město Sedlčany, IČO 00243272, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 32, 264 01 Sedlčany (dále jen „obviněný“ nebo rovněž i „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), zahájil odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení dne 27. 7. 2017 užší řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Modernizace přestupního terminálu Sedlčany“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 7. 2017 pod ev. č. Z2017-020761 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázky je dle článku 2 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace: „Výstavba odbavovací haly, zastřešených příjezdových a odjezdových stání, parkovací stání, technologických zařízení a veřejné technické infrastruktury (splašková a dešťová kanalizace, nádrž na dešťovou vodu, přípojky vodovodu, NN a telefonu, venkovní osvětlení, sadové úpravy a mobiliář).“.
3. Z článku 3. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 45 653 055,80 Kč bez DPH.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU
4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 zákona příslušný k dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokuty za jejich spáchání, obdržel dne 18. 12. 2017 návrh navrhovatele – Chládek & Tintěra, a.s., IČO 62743881, se sídlem Nerudova 1022/16, 412 01 Litoměřice (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky.
5. Dnem 18. 12. 2017, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Správní řízení bylo Úřadem zaevidováno pod sp. zn. S0495/2017/VZ.
6. Zahájení správního řízení vedeného pod sp. zn. S0495/2017/VZ oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0495/2017/VZ-37289/2017/541/SLa ze dne 20. 12. 2017, který byl obviněnému doručen rovněž dne 20. 12. 2017. V oznámení o zahájení správního řízení Úřad upozornil obviněného, že je dle § 252 odst. 1 zákona povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení. Úřad rovněž upozornil obviněného, že vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu a další podání, zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh je zadavatel podle § 252 odst. 3 zákona povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem a dále, že části dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh neuvedené v § 252 odst. 3 zákona a netextovou část zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh je zadavatel podle ustanovení § 252 odst. 4 zákona povinen odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.
7. Jak vyplývá z doručenky poskytnuté navrhovatelem, byl návrh navrhovatele ze dne 18. 12. 2017 ve stejnopisu dodán do datové schránky zadavatele dne 18. 12. 2017, přičemž oprávněná osoba zadavatele se do datové schránky přihlásila dne 19. 12. 2017. Podle § 211 odst. 6 zákona při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta. Jak vyplývá z výše uvedeného, zadavateli byl stejnopis návrhu navrhovatele ze dne 18. 12. 2017 doručen dodáním do datové schránky, tj. dne 18. 12. 2017. Tímto dnem tedy došlo k aktivaci povinnosti obviněného doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu a zaslat dokumentaci o zadávacím řízení.
8. Dne 28. 12. 2017 obdržel Úřad datovou schránkou vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu spolu s částí dokumentace o zadávacím řízení. Úřad zjistil, že zaslané dokumenty tvořící dokumentaci o zadávacím řízení, jako např. čestná prohlášení ke střetu zájmů ze dne 26. 4. 2017, 12. 6. 2017, 13. 6. 2017, 30. 6. 2017, 3. 7. 2017, 4. 7. 2017, 31. 7. 2017, 9. 10. 2017, 30. 10. 2017, nabídka navrhovatele ze dne 2. 10. 2017, nabídka dodavatele – účastníci sdružení „SDRUŽENÍ SEDLČANY TERMINÁL“ SLÁDEK GROUP, a.s., IČO 46356886, se sídlem Jana Nohy 1441, 256 01 Benešov a POHL cz, a.s., odštěpný závod Roztoky, IČO 25606468, se sídlem Nádražní 25, 252 63 Roztoky (dále jen „vybraný dodavatel“) – ze dne 2. 10. 2017 a žádost o účast vybraného dodavatele ze dne 18. 8. 2017, nebyly Úřadu doručeny v zákonem požadované formě, neboť se jednalo o prosté kopie originálních listin, u nichž nebyla řádně provedena konverze podle § 22 a § 23 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Úřad dále zjistil, že neobdržel kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku, když neobdržel např. protokol o 4. jednání komise ze dne 24. 10. 2017, protokol o 5. jednání komise ze dne 3. 11. 2017 včetně příloh č. 1 až 6 protokolu, zprávu o hodnocení nabídek či úplné znění originálů nabídek všech dodavatelů, jejichž absenci Úřad dovodil z obsahu vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 28. 12. 2017, v rámci kterého bylo na citované dokumenty odkazováno.
9. Usnesením č. j. ÚOHS-S0495/2017/VZ-00071/2018/541/SLa ze dne 3. 1. 2017 Úřad obviněnému stanovil podle § 263 odst. 4 zákona dodatečnou lhůtu k doručení kompletní dokumentace o zadávacím řízení. Citované usnesení bylo obviněnému doručeno téhož dne. Úřad v předmětném usnesení obviněného ve vztahu k povinnosti stanovené v ust. § 252 odst. 1 zákona upozornil, že dokumentem tvořícím součást dokumentace o zadávacím řízení se rozumí vždy originál dokumentu v té podobě, ve které byl původně vyhotoven (ať už v listinné nebo elektronické podobě), přičemž originálem dokumentu vyhotoveného v listinné podobě se rozumí pouze vlastní originální vyhotovení listiny a nikoliv její opis, kopie nebo jiné technické zobrazení, byť by byly Úřadu zaslány prostřednictvím datové schránky. Úřad obviněného v předmětném usnesené rovněž upozornil, že podle § 216 odst. 1 zákona tvoří dokumentaci o zadávacím řízení, kterou je zadavatel povinen uchovávat, všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jejich ukončení, vyžaduje zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů.
10. Dne 5. 1. 2018 bylo Úřadu doručeno datovou schránkou 19 podání obsahující část dokumentace o zadávacím řízení v elektronické podobě. Dne 8. 1. 2018 byla Úřadu doručena rovněž část dokumentace o zadávacím řízení v listinné podobě, přičemž v žádném z podání doručených Úřadu dne 5. 1. 2018 ani dne 8. 1. 2018 nebyly obsaženy originály všech žádostí o účast a úplné znění originálů nabídek všech dodavatelů.
III. PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU
11. Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná, vydal dne 8. 3. 2018 příkaz č. j. ÚOHS-S0094/2018/VZ-07131/2018/541/SLa z téhož dne (dále jen „příkaz“), kterým rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona (výrok I. příkazu), a současně byla obviněnému za spáchání přestupku uložena pokuta ve výši 50 000 Kč (výrok II. příkazu).
12. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.
13. Řízení o přestupku bylo zahájeno dne 8. 3. 2018, kdy Úřad podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), v návaznosti na § 150 odst. 3 správního řádu doručil obviněnému výše uvedený příkaz.
14. Dne 16. 3. 2018 obdržel Úřad odpor obviněného z téhož dne proti výroku II. příkazu (dále jen „odpor“).
Odpor obviněného ze dne 16. 3. 2018
15. Odpor obviněného směřuje proti výroku II. příkazu, přičemž obviněný uvádí, že by Úřad mohl (nebo měl) dospět k závěru o nesprávnosti, resp. nepřiměřenosti uložené sankce.
16. Obviněný k výše uvedenému dodává, že je městem o zhruba osmi tisících obyvatelích, které hospodaří s rozpočtem v řádech milionů korun, přičemž pro rok 2018 jsou alokovány výdaje na dopravu v částce okolo 8 milionů korun, a to včetně schváleného plánu oprav a rekonstrukcí, a tudíž fiskální možnosti obviněného jsou tak omezenější, než je na první pohled patrno.
17. Obviněný dále v odporu namítá, že v době vánočních svátku roku 2017 a období před Novým rokem, kdy odcházelo k dočerpání dovolených pro příslušný rok, byla personální situace na Městském úřadě podstavem, který si vyžádal stažení některých zaměstnanců pro účely splnění podmínek stanovených Úřadem ve lhůtě. Nadto obviněný uvádí, že všichni zaměstnanci nejsou seznámení se specifickou problematikou zákona, což zapříčinilo odeslání dokumentů v podobě naskenovaných kopií originálů, přičemž tento stav byl dle obviněného bezodkladně napraven na základě výzvy Úřadu. K výše uvedenému obviněný dále dodává, že došlo k faktickému zkrácení 10-ti denní lhůty, neboť do této připadly vánoční svátky.
18. Obviněný v odporu dále argumentuje, že neposkytl včas pouze tu část dokumentace, která představovala obálky s nabídkami účastníků, kteří se umístili na třetím a dalších místech v domnění, že na hodnocení výběru uchazeče mezi prvními dvěma účastníky a hodnocení mimořádně nízké nabídkové ceny nebude Úřad nutně tuto část požadovat, přičemž obviněný dodává, že si je vědom své objektivní odpovědnosti, nicméně zdůrazňuje, že zaměstnance jeho úřadu v žádném případě nevedl k tomuto postupu zlý úmysl či záměr protahovat řízení, ale pouze špatný odhad situace ve vztahu k nové právní úpravě zákona, kde dle obviněného chybí konkrétní ustanovení obsahující požadavek, co má být předloženo Úřadu. K tomuto obviněný dále dodává, že požadavek je Úřadem odvozován od ustanovení § 216 zákona o uchování dokumentace, což může být vykládáno jednak ve smyslu interpretovaném Úřadem, jednak pro účely uchování, resp. archivace dokumentů.
19. K výše uvedenému obviněný dále dodává, že s ohledem na podmínky poskytnutí dotace není v jeho zájmu řízení protahovat. Oddálení realizace zakázky s ohledem na probíhající řízení, jakož i povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč, jsou samy o sobě pro obviněného dostatečným trestem.
20. Obviněný je přesvědčen, že pro naplnění preventivního charakteru pokuty a dosažení účelu sankce, by postačilo uložení mírnější pokuty či její úplné prominutí.
21. Obviněný dále uvádí, že usnesením č. j. ÚOHS-S0495/2017/VZ-01568/2018/541/SLa ze dne 22. ledna 2018 byla účastníkům řízení stanovena lhůta, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí. S ohledem na znění dále citovaného odstavce: „V této souvislosti Úřad uvádí, že ke dni vydání tohoto usnesení bylo ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0495/2017/VZ ukončeno shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 50 správního řádu. Podklady pro vydání rozhodnutí jsou obsahem správního spisu.“, obviněný argumentuje, že s ohledem na fakt, že nebyl do té doby vyzván k dalšímu doplnění dokumentace, považoval dokumentaci za úplnou.
22. Závěrem obviněný v odporu navrhuje, aby Úřad po provedeném řízení o přestupku a při zohlednění všech polehčujících okolností svědčících ve prospěch obviněného rozhodl o uložení mírnější sankce, a to při samé spodní hranici zákonné sazby, alternativně jejímu prominutí.
Další průběh řízení o přestupku
23. Usnesením č. j. ÚOHS-S0094/2018/VZ-08286/2018/541/SLa ze dne 19. 3. 2018 Úřad obviněnému sdělil, že se vzhledem ke skutečnosti, že obviněný podal dne 16. 3. 2018 proti příkazu odpor, podle § 150 odst. 3 správního řádu podáním odporu příkaz v celém rozsahu ruší a správní řízení pokračuje. Současně Úřad obviněnému stanovil v citovaném usnesení lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 a 2 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, a ve které byl oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.
Vyjádření obviněného ze dne 28. 3. 2018
24. Úřad dne 28. 3. 2018 obdržel vyjádření zadavatele z téhož dne, ve kterém zadavatel doplnil svá tvrzení uvedená v odporu.
25. Argumentaci k omezeným fiskálním možnostem obviněný doplnil o přiloženou část návrhu rozpočtu na rok 2018 obsahující výdaje pro rok 2018. Obviněný dále ke svému vyjádření přiložil také doručenky datových zpráv doručených Úřadu zadavatelem dne 5. 1. 2018, doručenku datové zprávy doručené Úřadem zadavateli dne 20. 12. 2017, doručenku datové zprávy ze dne 18. 12. 2017 doručené zadavateli navrhovatelem a doručenky datových zpráv doručených Úřadu zadavatelem dne 8. 1. 2017 (tedy doručenky, jimiž Úřad disponuje již z předchozího správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. S0495/2017/VZ, pozn. Úřadu).
26. Obviněný dále nad rámec již uvedeného v odporu doplňuje, že navrhovatel zaslal zadavateli stejnopis návrhu na přezkoumání úkonu zadavatele v pondělí 18. 12. 2017 po pracovní době podatelny Městského úřadu Sedlčany a podatelna tak dokument zaevidovala dne 19. 12. 2017 a zadavatel tak po odečtení dnů pracovního volna (tj. 23. 12. 2017 - 26. 12. 2017) mohl fakticky v 10-ti denní zákonné lhůtě využit pouze 6 pracovních dnů.
27. Obviněný doplňuje svá tvrzení uvedená v odporu také tvrzením, že obsah všech nabídek a žádostí o účast z hlediska cen i ostatních posuzovaných faktů je zaznamenán v doložené dokumentaci, zejména v protokolech z jednání komise a jejich přílohách, které byly zadavatelem Úřadu dodány a faktický obsah nabídek tak byl dle obviněného dodán ve formě jiných dokumentů.
28. Závěrem obviněný dodává, že ačkoliv nedodal všechny nabídky a ve vztahu k předmětu řízení považoval dokumentaci za úplnou, tak neměl v úmyslu jakkoliv zastírat obsah ostatních hodnocených nabídek, neboť jejich obsah byl ve formě dodaných jiných dokumentů pravdivě zachycen a jsou tedy i obsahem správního spisu.
Další průběh řízení o přestupku
29. Usnesením č. j. ÚOHS-S0094/2018/VZ-09869/2018/541/SLa ze dne 4. 4. 2018 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Citované usnesení bylo obviněnému doručeno téhož dne.
30. Úřad obdržel dne 12. 4. 2018 vyjádření obviněného, v němž obviněný odkázal na svá předchozí vyjádření s tím, že žádná další vyjádření nepodává.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
31. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související s předmětnou veřejnou zakázkou, odporu a vyjádření předloženého zadavatelem a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K výroku I. rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona a dalších právních předpisů
32. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu.
33. Podle § 216 odst. 1 zákona je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis lhůtu delší.
34. Podle § 252 odst. 1 zákona je zadavatel povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh.
35. Podle § 252 odst. 2 zákona lhůta pro vydání rozhodnutí Úřadu počíná běžet od okamžiku doručení vyjádření zadavatele a dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh, popřípadě kopie smlouvy na veřejnou zakázku. Lhůta pro vydání rozhodnutí však nezačne běžet dříve, než dojde k doplnění obecných náležitostí návrhu, označení zadavatele v návrhu a uvedení v návrhu, čeho se navrhovatel domáhá.
36. Podle § 252 odst. 3 zákona vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu a další podání, zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh, je zadavatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Návrh a další podání je navrhovatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Další účastníci řízení jsou povinni odeslat Úřadu svá podání výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.
37. Podle § 252 odst. 4 zákona části dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh neuvedené v § 252 odst. 3 zákona a netextovou část zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh je zadavatel povinen odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.
38. Podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4, § 254 odst. 5 nebo 6 nebo § 258 odst. 1 zákona.
39. Podle § 22 odst. 1 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů se konverzí rozumí
a) úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru (dále jen „dokument obsažený v datové zprávě“) způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky o provedení konverze (dále jen „doložka“), nebo
b) úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky.
40. Podle § 22 odst. 2 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů má dokument, který provedením konverze vznikl (dále jen „výstup“), stejné právní účinky jako dokument, jehož převedením výstup vznikl (dále jen „vstup“).
41. Podle § 22 odst. 3 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů má‑li být podle jiného právního předpisu předložen dokument v listinné podobě správnímu orgánu, nebo soudu anebo jinému státnímu orgánu, zejména aby byl užit jako podklad pro vydání rozhodnutí, je tato povinnost splněna předložením jeho výstupu.
Právní posouzení
42. Ačkoliv odpor obviněného nesměřoval proti výroku I. příkazu, ve kterém Úřad shledal, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu ze dne 18. 12. 2017, tedy nejpozději do 28. 12. 2017 nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, tak z ustanovení § 150 odst. 3 správního řádu vyplývá, že podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž z odborné literatury dále vyplývá, že „podáním odporu se ruší vždy celý příkaz, i kdyby třeba odpor výslovně směřoval jen proti jeho části“[1]. Úřad tedy v souladu s výše uvedeným v této části rozhodnutí uvádí relevantní skutečnosti, na základě kterých rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
43. Z obsahu ustanovení § 216 odst. 1 zákona vyplývá, že zadavatel je povinen uchovávat veškerou dokumentaci o zadávacím řízení, jejíž pořízení vyžaduje zákon. Uvedeným ustanovením je tedy dokumentace o zadávacím řízení, kterou je zadavatel povinen uchovat, definována jako souhrn všech dokumentů a výstupů, které v průběhu zadávacího řízení zadavatel pořídil, tzn., že dokumentací o zadávacím řízení se rozumí pouze takové dokumenty, jejichž podoba odpovídá stavu, ve kterém byly pořízeny. Jinak řečeno, dokumentací o zadávacím řízení se rozumí pouze originální dokumenty v podobě (listinné či elektronické), v níž byly v průběhu zadávacího řízení pořízeny (s výjimkou případů, kdy zadavatel originál dokumentu k dispozici nemá, např. kopie dokumentu v nabídce uchazeče, která je zadavateli předložena), které mohou věrohodně dokumentovat postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky.
44. V § 252 odst. 1 zákona je zakotvena povinnost zadavatele zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení do 10 dnů ode dne doručení stejnopisu návrhu zadavateli. Uvedenou povinnost má zadavatel v situaci, kdy je u Úřadu podán návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a Úřad proto musí dokumentaci o zadávacím řízení přezkoumat, aby mohl o návrhu rozhodnout ve lhůtách stanovených v § 71 správního řádu.
45. Úřad nejprve obecně uvádí, že jako kontrolnímu orgánu, který je podle § 248 zákona příslušný k dozoru mj. nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, mu nezaslání dokumentace o zadávacím řízení, případně zaslání pouhých kopií dokumentace o zadávacím řízení, jejichž soulad s originálem předmětné dokumentace není prokázán, podstatně ztěžuje, či zcela znemožňuje provedení zákonem uloženého dozoru. Skutečnost, zda byl postup zadavatele v zadávacím řízení v souladu se zákonem, lze ze strany Úřadu ověřit pouze na základě kompletní dokumentace o zadávacím řízení v originální podobě. Poskytnutí dokumentace o zadávacím řízení zadavatelem je tedy nezbytným předpokladem pro rozhodnutí ve věci. Poskytnutí zákonem stanovených dokumentů (dokumentace o zadávacím řízení) je tak nezbytným předpokladem pro řádný průběh správního řízení a vydání rozhodnutí Úřadem v zákonných lhůtách. Z téhož důvodu je tak povinnost k jejich zaslání Úřadu zadavateli stanovena přímo zákonem (i ve vztahu k dodržení lhůt dle § 71 správního řádu), přičemž její nesplnění obviněným je kvalifikováno bez dalšího jako přestupek (§ 268 odst. 1 písm. e) zákona).
46. K povinnosti zadavatele poskytnout Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení Úřad dále uvádí, že zákonodárce stanovil zadavateli povinnost odeslat dokumentaci o zadávacím řízení v přesně stanovené formě. V souladu s § 252 odst. 3 zákona je tak zadavatel povinen své vyjádření k návrhu a další podání a zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Ostatní části dokumentace o zadávacím řízení a netextovou část zadávací dokumentace je zadavatel podle § 252 odst. 4 zákona povinen odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. K tomu Úřad uvádí, že pokud se zadavatel rozhodne zaslat části dokumentace o zadávacím řízení neuvedené v § 252 odst. 3 zákona či netextovou část zadávací dokumentace, které jsou původně vyhotoveny v listinné podobě, elektronicky, musí u těchto dokumentů v návaznosti na § 22 odst. 1 písm. a) zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů provést konverzi. Podle tohoto ustanovení se konverzí rozumí úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky o provedení konverze. Ustanovení § 22 odst. 2 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů stanoví, že dokument, který provedením konverze vznikl, má stejné právní účinky jako dokument, jehož převedením výstup vznikl.
47. Z oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S0495/2017/VZ-37289/2017/541/SLa ze dne 20. 12. 2017 vyplývá, že Úřad poučil obviněného o jeho zákonné povinnosti doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat dokumentaci o zadávacím řízení způsobem dle § 252 odst. 3 a odst. 4 zákona. Z dostupných podkladů Úřad zjistil, že obviněný obdržel dne 18. 12. 2017 návrh navrhovatele na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů obviněného ve veřejné zakázce. Předmětná zákonná lhůta tedy uplynula dne 28. 12. 2017 tj. obviněný měl povinnost zaslat Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení nejpozději dne 28. 12. 2017.
48. Dne 28. 12. 2017 obdržel Úřad datovou schránkou vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu spolu s částí dokumentace o zadávacím řízení. Úřad opětovně uvádí, že zaslané dokumenty tvořící dokumentaci o zadávacím řízení, jako např. čestná prohlášení ke střetu zájmů ze dne 26. 4. 2017, 12. 6. 2017, 13. 6. 2017, 30. 6. 2017, 3. 7. 2017, 4. 7. 2017, 31. 7. 2017, 9. 10. 2017, 30. 10. 2017, nabídka navrhovatele ze dne 2. 10. 2017, nabídka vybraného dodavatele ze dne 2. 10. 2017 a žádost o účast vybraného dodavatele ze dne 18. 8. 2017, nebyly Úřadu doručeny v zákonem požadované formě, neboť se jednalo o prosté kopie originálních listin, u nichž nebyla řádně provedena konverze podle § 22 a § 23 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Úřad dále uvádí, že neobdržel kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku, když neobdržel např. protokol o 4. jednání komise ze dne 24. 10. 2017, protokol o 5. jednání komise ze dne 3. 11. 2017 včetně příloh č. 1 až 6 protokolu, zprávu o hodnocení nabídek či úplné znění originálů nabídek všech dodavatelů, jejichž absenci Úřad dovodil z obsahu vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 28. 12. 2017, v rámci kterého je na citované dokumenty odkazováno.
49. V návaznosti na výše zjištěnou skutečnost Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0495/2017/VZ-00071/2018/541/SLa ze dne 3. 1. 2017 dle § 263 odst. 4 zákona obviněnému stanovil dodatečnou lhůtu k zaslání zbývající části dokumentace o zadávacím řízení, neboť do té doby kompletní dokumentaci o zadávacím řízení od obviněného neobdržel.
50. Dne 5. 1. 2018 bylo Úřadu doručeno datovou schránkou 19 podání obsahující část dokumentace o zadávacím řízení v elektronické podobě. Dne 8. 1. 2018 byla Úřadu doručena rovněž část dokumentace o zadávacím řízení v listinné podobě, přičemž v žádném z podání doručených Úřadu dne 5. 1. 2018 ani dne 8. 1. 2018 nebyly obsaženy originály všech žádostí o účast a úplné znění originálů nabídek všech dodavatelů.
51. Z výše popsaného postupu obviněného vyplývá, že obviněný ve lhůtě dle § 252 odst. 1 zákona nezaslal Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku ve lhůtě do 10 dnů ode dne doručení návrhu ze dne 18. 12. 2017 zadavateli, a ani v dodatečné pětidenní lhůtě ode dne doručení usnesení č. j. ÚOHS-S0495/2017/VZ-00071/2018/541/SLa ze dne 3. 1. 2018 stanovené Úřadem podle § 263 odst. 4 citovaného zákona, tedy nejpozději dne 8. 1. 2018 nedoručil kompletní dokumentaci o zadávacím řízení.
52. Jelikož byl obviněný v šetřeném případě povinen zaslat Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení do 10 kalendářních dnů od doručení návrhu na zahájení správního řízení (tj. ode dne 18. 12. 2017), tedy do dne 28. 12. 2017, přičemž v této lhůtě Úřadu zaslal pouze prosté kopie čestných prohlášení ke střetu zájmů ze dne 26. 4. 2017, 12. 6. 2017, 13. 6, 2017, 30. 6. 2017, 3. 7. 2017, 4. 7. 2017, 31. 7. 2017, 9. 10. 2017, 30. 10. 2017, prosté kopie nabídek dvou dodavatelů ze dne 2. 10. 2017 a prosté kopie žádostí o účast dvou dodavatelů ze dne 18. 8. 2017, z čehož vyplývá, že Úřadu nezaslal např. protokol o 4. jednání komise ze dne 24. 10. 2017, protokol o 5. jednání komise ze dne 3. 11. 2017 včetně příloh č. 1 až 6 protokolu, zprávu o hodnocení nabídek či úplné znění originálů nabídek všech dodavatelů, nedodržel tak povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 zákona.
53. Pro úplnost Úřad uvádí, že část dokumentace o zadávacím řízení byla zadavatelem doručena Úřadu v dodatečné lhůtě podle § 263 odst. 4 zákona a to dne 5. 1. 2018 a dále 8. 1. 2018, kdy zadavatel doručil originály dokumentů, jenž zaslal ve lhůtě podle § 252 odst. 1 zákona pouze ve formě prostých kopií, a dále zadavatel doručil další dokumenty tvořící dokumentaci o zadávacím řízení, avšak jak již Úřad uvedl výše nejednalo se o kompletní dokumentaci o zadávacím řízení, neboť její součástí nebyly originály všech žádostí o účast a úplné znění originálů nabídek všech dodavatelů.
54. Úřad tak na základě výše uvedeného konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. S0495/2017/VZ ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu dne 18. 12. 2017 podaného navrhovatelem na zahájení citovaného správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve veřejné zakázce, tedy nejpozději do 28. 12. 2017, nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, neboť Úřadu zaslal pouze prosté kopie čestných prohlášení ke střetu zájmů ze dne 26. 4. 2017, 12. 6. 2017, 13. 6, 2017, 30. 6. 2017, 3. 7. 2017, 4. 7. 2017, 31. 7. 2017, 9. 10. 2017, 30. 10. 2017, prosté kopie nabídek dvou dodavatelů ze dne 2. 10. 2017 a prosté kopie žádostí o účast dvou dodavatelů ze dne 18. 8. 2017, přičemž Úřadu nezaslal např. protokol o 4. jednání komise ze dne 24. 10. 2017, protokol o 5. jednání komise ze dne 3. 11. 2017 včetně příloh č. 1 až 6 protokolu, zprávu o hodnocení nabídek či úplné znění originálů nabídek všech dodavatelů a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. rozhodnutí
55. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. S0495/2017/VZ ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu dne 18. 12. 2017 podaného navrhovatelem na zahájení citovaného správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve veřejné zakázce, tedy do 28. 12. 2017, nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení veřejné zakázky (viz výrok I. tohoto rozhodnutí).
56. Vzhledem ke zjištěnému přestupku Úřad přistoupil k uložení pokuty.
57. Podle § 29 zákona o přestupcích odpovědnost za přestupek zaniká
a) uplynutím promlčecí doby,
b) smrtí fyzické osoby,
c) zánikem právnické osoby, nemá-li právního nástupce, nebo
d) vyhlášením amnestie.
58. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
59. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.
60. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku marným uplynutím lhůty podle § 252 odst. 1 zákona pro zaslání kompletní dokumentace o zadávacím řízení. Úřad se o spáchání přestupku dozvěděl v souvislosti s přezkumem ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0495/2017/VZ následující den po dni, kdy obviněnému uplynula lhůta pro zaslání kompletní dokumentace o zadávacím řízení, tedy dne 29. 12. 2017, přičemž správní řízení ve věci spáchání přestupku bylo zahájeno doručením příkazu dne 8. 3. 2018. K uplynutí promlčecí doby vymezené v § 270 odst. 5 zákona tedy nedošlo a odpovědnost obviněného za předmětný přestupek nezanikla.
61. Podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona lze za přestupek uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jde‑li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.
62. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích (Úřad zde cituje pouze ta ustanovení, která jsou v daném případě pro určení druhu a výměry trestu relevantní, pozn. Úřadu) se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
63. Podle § 38 písm. a), b), c), d), f) a g) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku, dále způsobem spáchání přestupku, okolnostmi spáchání přestupku, rovněž i délkou doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele a počtem jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku.
64. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.
65. S ohledem na povahu spáchaného přestupku (viz odůvodnění výroku I. tohoto rozhodnutí) Úřad zohlednil při ukládání pokuty následující skutečnosti. Ke způsobu spáchání přestupku Úřad uvádí, že postupem obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu podle ustanovení § 252 odst. 1 zákona, kdy zadavatel nedodržel lhůtu pro zaslání kompletní dokumentace o zadávacím řízení Úřadu stanovenou citovaným ustanovením zákona (zákonem chráněný zájem). Tento postup zadavatele nelze žádným způsobem zhojit, neboť lhůta podle citovaného ustanovení zákona již marně uplynula.
66. Následkem nedodržení lhůty podle § 252 odst. 1 zákona bylo omezení, resp. znemožnění možnosti přezkumu postupu zadavatele Úřadem v zákonem stanovených lhůtách. Kompletní dokumentace o zadávacím řízení přitom představuje podkladový základ, bez něhož Úřad nemůže soulad postupu zadavatele se zákonem posoudit. Proto zákonodárce stanovil povinnost zadavateli v přesně vymezené lhůtě zaslat tuto dokumentaci Úřadu, neboť bez toho by nebylo možné naplnit požadavek kladený na dozorovou činnost Úřadu v oblasti veřejných zakázek předjímanou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ohledně „co nejrychlejšího přezkumu rozhodnutí“ zadavatele. Obviněný pozdním doručením prodlužuje lhůtu, v níž je Úřadu uloženo o zákonnosti jeho postupu v zadávacím řízení rozhodnout, což je nepřípustné. Současně tu Úřad připomíná, že zákon vychází při koncepci „blokační lhůty“ (§ 246 odst. 1 písm. d) zákona) z toho, že ji váže na doručení návrhu a stanovuje jasnou lhůtu, v níž má být pro řádný přezkum Úřadu zaslána kompletní dokumentace o zadávacím řízení. Je zřejmé, že nesplněním takové povinnosti dochází k zásahu do řádného, zákonem předvídaného, procesu přezkumu. Z pohledu účastníků řízení, jakož i ze strany Úřadu tak dochází k nežádoucímu prodloužení počátku lhůty pro vydání rozhodnutí a rovněž délky vedení předmětného správního řízení.
67. Úřad k výše uvedenému rovněž dodává, že v šetřeném případě obviněný nezaslal Úřadu kompletní dokumentaci ani v dodatečné pětidenní lhůtě, neboť Úřadu nedoručil originály všech žádostí o účast a úplné znění originálů nabídek všech dodavatelů, a Úřad tedy v důsledku nesplnění povinnosti zadavatele nemohl zahájit věcný přezkum postupu zadavatele, následkem čehož došlo k úplnému zmaření meritorního přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu, neboť dle § 263 odst. 4 zákona Úřadu nezbylo než uložit zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonů, jež měly být s ohledem na obsah návrhu předmětem přezkumu v zahájeném správním řízení, aniž by však zákonnost jeho postupu fakticky zkoumal.
68. Na tomto místě považuje Úřad za vhodné vyjádřit se k argumentaci obviněného týkající se nepřiměřenosti pokuty uložené příkazem vzhledem ke skutečnosti, že v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0495/2017/VZ bylo obviněnému uloženo opatření k nápravě a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč. Úřad konstatuje, že tyto dva instituty nelze směšovat či zaměňovat, neboť opatření k nápravě uložené zadavateli podle § 263 odst. 4 zákona a náklady řízení, jakožto povinná součást rozhodnutí Úřadu dle § 266 odst. 1 zákona, nemají charakter sankce za přestupek. Ačkoliv tedy zadavatel může mít pocit, že je „trestán“ za totéž jednání dvakrát, není tomu tak. Opatření k nápravě a s ním spojené náklady řízení nejsou sankcí, přičemž správní řízení, v němž se toto opatření k nápravě uložilo, nebylo správním řízením o přestupku. Pokud se obviněný domnívá, že skutečnost, že mu bylo uloženo opatření k nápravě a povinnost uhradit náklady řízení s tímto opatřením spojené, měla být zohledněna v jeho prospěch při určování výše pokuty za přestupek, pak tento názor obviněného není správný. V daném případě naopak právě fakt, že obviněný svou povinnost zaslat dokumentaci o zadávacím řízení nesplnil ani dodatečně a Úřad tak musel v řízení sp. zn. S0495/2017/VZ bez dalšího přistoupit k uložení nápravného opatření, považuje Úřad za skutečnost výrazně zvyšující míru závažnosti spáchaného přestupku, neboť jeho následkem nastala ve správním řízení sp. zn. S0495/2017/VZ situace, kdy vůbec nemohlo dojít k věcnému přezkumu podaného návrhu. Uvedené je totiž vyjádřením toho, že obviněný nesplnil svou povinnost zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení ve lhůtě 10 dnů od doručení návrhu. Pokud tak neučinil, dopustil se přestupku. Obviněný však ani následně tuto povinnost nesplnil, ač mohl svým jednáním způsobit alespoň to, že by mohlo (doručil-li by kompletní dokumentaci o zadávacím řízení v dodatečně stanovené lhůtě) být vedeno takové přezkumné řízení v rámci návrhu, v němž by došlo k zodpovězení otázek nastolených v návrhu. K tomu však pro nedoručení dokumentace o zadávacím řízení ze strany obviněného nemohlo dojít.
69. Úřad tedy s ohledem na výše uvedené přihlédl k přitěžující okolnosti při stanovení výše sankce ke skutečnosti, že obviněný svou povinnost stanovenou v § 252 odst. 2 nesplnil ani dodatečně, což mělo za následek úplné zmaření přezkumu zákonnosti postupu zadavatele ze strany Úřadu. Zároveň však Úřad nepřehlédl a zohlednil jako polehčující okolnost skutečnost, že obviněný projevil snahu k nápravě svého nezákonného postupu tím, že část dokumentace o zadávacím řízení v dodatečné lhůtě doručil, čímž jednání obviněného nedosáhlo nejvyšší možné úrovně závažnosti, jelikož té by dosáhlo v případě, že by obviněný na dodatečnou výzvu Úřadu vůbec nereagoval. Nicméně s ohledem na nedoručení kompletní dokumentace o zadávacím řízení v podobě nedoručení originálů všech žádostí o účast a úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů byl meritorní přezkum Úřadu i tak zmařen.
70. K argumentaci obviněného, že včas neposkytl pouze tu část dokumentace, která představovala obálky s nabídkami účastníků, kteří se umístili na třetím a dalších místech v domnění, že Úřad nebude nutně tuto část požadovat, Úřad konstatuje, že obviněný v zákonem předvídané 10-ti denní lhůtě podle § 252 odst. 1 zákona Úřadu řádně zaslal pouze vyjádření k obdrženému návrhu. Zbylé dokumenty zaslané obviněným, tj. čestné prohlášení ke střetu zájmů ze dne 26. 4. 2017, 12. 6. 2017, 13. 6, 2017, 30. 6. 2017, 3. 7. 2017, 4. 7. 2017, 31. 7. 2017, 9. 10. 2017, 30. 10. 2017, nabídky dvou dodavatelů ze dne 2. 10. 2017 a žádosti o účast dvou dodavatelů ze dne 18. 8. 2017, obviněný zaslal ve formě prostých kopií u nichž nebyla řádně provedena konverze podle § 22 a § 23 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, která by ověřila autentičnost a shodu zaslaných dokumentů s jejich originály, a Úřad tak k těmto dokumentům nemohl z výše uvedených důvodů vůbec přihlédnout. Tvrzení obviněného, že včas neposlal pouze žádosti o účast a nabídky účastníků na třetím a dalších místech, tak nemá oporu ve skutkovém stavu, neboť Úřadu ve lhůtě dle § 252 odst. 1 zákona zaslal pouze své vyjádření k obdrženému návrhu a společně s tímto vyjádřením nezaslal dokumentaci o zadávacím řízení, čímž se obviněný dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. e) zákona (viz výrok I. tohoto rozhodnutí). Skutečnost, že obviněný výše zmiňované dokumenty nezaslal ani v dodatečné pětidenní lhůtě Úřad zohlednil jako přitěžující okolnost, neboť tímto postupem obviněného došlo k úplnému zmaření meritorního přezkumu Úřadu (viz výrok 67. – 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
71. Obviněný dále ve svém odporu uvedl, že Úřad by měl jako k polehčující okolnosti přihlédnout ke skutečnosti, že obviněný nejednal na základě zlého úmyslu, ale špatného odhadu situace ve vztahu k nové úpravě zákona, kde chybí konkrétní ustanovení obsahující požadavek na to, co má být Úřadu předloženo, a dále, že obsah všech nabídek a žádostí o účast z hlediska cen i ostatních posuzovaných faktů Úřadu předložil ve formě jiných dokumentů (např. protokolu o 4. a 5. jednání hodnotící komise). K těmto argumentům obviněného Úřad uvádí následující.
72. Úřad nepřihlédl k výše uvedeným tvrzením obviněného jako k polehčujícím okolnostem, neboť tato tvrzení nepovažuje za relevantní. Úřad nepřisvědčil tvrzení obviněného, že v zákoně „chybí konkrétní ustanovení obsahující požadavek, co má být předloženo pro tyto účely Úřadu“, neboť tímto ustanovením je § 252 zákona. Pokud obviněný v odporu tvrdí, že „požadavek Úřadu je odvozován od ustanovení § 216 zákona o uchování dokumentace, což může být vykládáno jednak ve smyslu interpretovaném Úřadem, jednak ve smyslu pro účely uchování – archivace dokumentů“, tak toto tvrzení Úřad vzhledem k řešené skutečnosti nepovažuje za relevantní. Nadto Úřad podotýká, že pokud obviněný pouze jak sám uvedl „špatně odhadl situaci ve vztahu k nové právní úpravě zákona“ a nevěděl, co se myslí pod pojmem dokumentace o zadávacím řízení, tak tato skutečnost nemůže Úřad vést k úvaze o polehčující skutečnosti, neboť obviněný, jakožto veřejný zadavatel, by si měl být vědom svých zákonných povinností. Zároveň Úřad podotýká, že v rámci přípisu č. j. ÚOHS-S0495/2017/VZ-37289/2017/541/SLa ze dne 20. 12. 2017 o oznámení zahájení správního řízení, jenž obviněný obdržel téhož dne, Úřad obviněného informoval o všech relevantních skutečnostech včetně informace, co dle § 216 odst. 1 zákona tvoří dokumentaci o zadávacím řízení a uvedení odkazu na webové stránky Úřadu, kde se obviněný mohl blíže seznámit s požadavky na podobu předkládané dokumentace o zadávacím řízení[2].
73. Za irelevantní požaduje Úřad rovněž tvrzení obviněného, že faktický obsah všech nabídek a žádostí o účast z hlediska cen i ostatních posuzovaných faktů obviněný doložil ve formě jiných dokumentů jako např. v protokolech z jednání komise a jejich přílohách, neboť nelze odhlédnout od skutečnosti, že přestože část informací obsažených v nabídce či žádosti o účast může být obsažena v jiném dokumentu či dokumentech, tak tato skutečnost neznamená, že je na úvaze zadavatele, které dokumenty a v jaké formě Úřadu pro účely přezkumu poskytne, neboť ustanovení § 252 odst. 1 zákona v návaznosti na § 216 odst. 1 zákona ukládají zcela jednoznačnou zákonnou povinnost na zaslání dokumentace o zadávacím řízení, přičemž dokumentací o zadávacím řízení se rozumí všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech uchazečů.
74. Obviněný v odporu proti příkazu dále navrhl, aby Úřad vzal při stanovení výše pokuty v úvahu jako polehčující okolnost skutečnost, že k prodlení zaslání dokumentace o zadávacím řízení ve lhůtě stanovené zákonem v § 252 odst. 1 zákona došlo v době vánočních svátků, tedy v době dovolených, kdy došlo k fatickému zkrácení 10-ti denní lhůty pro splnění povinnosti, neboť do této lhůty připadly dva svátky, tj. 25. a 26. 12. 2017.
75. K této obviněným navržené polehčující okolnosti Úřad uvádí, že obviněný obdržel návrh na zahájení správního řízení vedeného pod sp. zn. S0495/2017/VZ dne 18. 12. 2017 (pondělí). Lhůta pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení Úřadu mu uplynula dne 28. 12. 2017 (čtvrtek). Obviněný tak měl, včetně dne, ve kterém mu byl doručen uvedený návrh, 7 pracovních dnů na zkompletování a zaslání dokumentace o zadávacím řízení. Na tomto místě Úřad dodává, že obviněný rovněž uvedl, že stejnopis návrhu navrhovatel zaslal po pracovní době podatelny Městského úřadu Sedlčany a dokument tak byl zaevidován až následující den (viz také bod 7. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad však považuje za vhodné uvést, že jak vyplývá z doručenky datové zprávy, stejnopis návrhu byl obviněnému dodán do datové schránky ve 14 hodin 32 minut, což se nejeví vzhledem ke skutečnosti, že dle oficiálních webových stránek obviněného jsou úřední hodiny v pondělí (tj. dne doručení návrhu) až do 17 hodin[3], jako doba nepřiměřeně pozdní či po pracovní době. Nicméně i pokud by Úřad zohlednil tuto skutečnost, tak obviněný reálně disponoval nejméně šesti pracovními dny. Úřad k výše uvedenému zároveň konstatuje, že je zřejmé, že v desetidenní lhůtě, která je stanovena zákonem pro zaslání dokumentace, budou vždy obsaženy minimálně dva dny pracovního klidu (víkend), tzn., že uvedená lhůta v sobě zahrnuje reálně nejvýše 8 pracovních dnů. Nadto Úřad dodává, že situace obviněného je srovnatelná se situací, kdy stejnopis návrhu zadavatel obdrží v pátek, tzn., že do běhu této lhůty vstoupí rovněž čtyři dny pracovního klidu (dva víkendy). Pokud tedy zákonodárce považoval takovou lhůtu za dostatečnou, nelze v daném případě, kdy je situace obviněného totožná s výše uvedenou situací (tj. doručení návrhu v pátek) a obviněný tak disponoval nejméně šesti pracovními dny z osmi možných, považovat za polehčující okolnost. Úřad taktéž nepovažuje za polehčující okolnost skutečnost, že k prodlení došlo v období dovolených, neboť obviněný je povinen zajistit zastupitelnost jednotlivých osob.
76. Obviněný v odporu rovněž uvedl jako polehčující okolnost skutečnost, že v usnesení č. j. ÚOHS-S0495/2017/VZ-01568/2018/541/SLa ze dne 22. ledna 2018, ve kterém byla účastníkům řízení stanovena lhůta pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí, bylo uvedeno následující: „V této souvislosti Úřad uvádí, že ke dni vydání tohoto usnesení bylo ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0495/2017/VZ ukončeno shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 50 správního řádu. Podklady pro vydání rozhodnutí jsou obsahem správního spisu.“. Obviněný tak argumentuje, že na základě výše citovaného odstavce předmětného usnesení a s ohledem na fakt, že nebyl vyzván k dalšímu doplnění dokumentace, považoval obviněný dokumentaci za úplnou. Úřad konstatuje, že i v těchto namítaných skutečnostech nepřistoupil k jejich zohlednění jako k polehčujícím okolnostem, neboť se nejedná o relevantní skutečnost, k čemuž Úřad dodává následující.
77. Výše citovaným usnesením Úřad stanovil účastníkům řízení před vydáním rozhodnutí lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí tak, jak je k tomu povinován ustanovením § 261 odst. 1 zákona ve spojení s § 50 odst. 4 správního řádu, podle nějž má Úřad přihlížet ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, přičemž lhůta nesmí být kratší než 7 dnů. Úřad tedy dodává, že citované usnesení bylo vydáno v rámci zajištění řádného průběhu správního řízení a dále dodává, že z výše uvedeného znění citovaného odstavce vyplývá pouze a jedině to, že v době vydání citovaného usnesení bylo „ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0495/2017/VZ ukončeno shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 50 správního řádu“ a nelze z tohoto znění jakkoliv usuzovat, zda Úřad obdržel kompletní dokumentaci o zadávacím řízení či nikoliv, neboť citovaným usnesením byli účastníci řízení vyrozuměni pouze o skutečnosti, že Úřad nashromáždil všechny podklady pro vydání rozhodnutí, tj. v daném případě zrušení přezkoumávaného úkonu zadavatele podle § 263 odst. 4 zákona.
78. Úřad dále nepovažuje za relevantní tvrzení obviněného, že do doby vydání citovaného usnesení „nebyl obviněný vyzván k dalšímu doplnění dokumentace“, neboť obviněný byl k doplnění dokumentace vyzván podle § 263 odst. 4 zákona usnesením č. j. ÚOHS-S0495/2017/VZ-00071/2018/541/SLa ze dne 3. 1. 2017, kterým byla obviněnému stanovena dodatečná lhůta k doručení kompletní dokumentace o zadávacím řízení. Skutečnost, že obviněný nebyl Úřadem vyzván k dalšímu doplnění, pramení z citovaného ustanovení zákona, podle něhož nedoručí-li zadavatel dokumentaci o zadávacím řízení ani v dodatečné pětidenní lhůtě stanovené Úřadem, Úřad bez dalšího uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení nebo přezkoumávaného úkonu vymezeného v oznámení o zahájení řízení. Úřad tedy tvrzení obviněného, že nebyl vyzván k dalšímu doplnění dokumentace o zadávacím řízení, nepovažuje za relevantní, jelikož pokud by obvinění vycházel z citovaných ustanovení zákona tak by musel dojít k logickému závěru, že k dalšímu doplnění dokumentace o zadávacím řízení Úřadem nemohl být vyzván.
79. K argumentaci obviněného, že je městem, které hospodaří s rozpočtem v řádech milionů korun, přičemž pro rok 2018 jsou dle obviněného alokovány výdaje na dopravu v částce zhruba 8 milionů korun a fiskální možnosti obviněného jsou tak omezenější, než je na první pohled patrno, Úřad dodává následující skutečnosti. Obviněný v rámci svého vyjádření ze dne 28. 3. 2018 doplnil toto své tvrzením připojením části návrhu rozpočtu pro rok 2018 obsahující výdaje v tis. Kč.
80. Na základě výše uvedeného se tedy Úřad opětovně zabýval fiskálními možnostmi obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně nespravedlivá. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z výsledků hospodaření obviněného pro rok 2017, dostupných na adrese: http://mesto-sedlcany.cz/mesto/hospodareni, vyplývá, že obviněný hospodařil v roce 2017 s finančními prostředky v řádech milionů korun českých. Úřad dále dodává, že přestože zohlednil obviněným namítané výdaje, tak při úvaze o výši pokuty logicky přihlédl také k příjmové straně rozpočtu, přičemž ze závěrečného účtu za rok 2017[4] vyplývá, že obviněný měl kladný výsledek hospodaření v daném roce ve výši 26 096 080 Kč. Na základě výše uvedeného tak Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
81. Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.
82. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši 50 000,- Kč, která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.
83. Nad rámec výše uvedeného Úřad dodává, že i samotným zákonodárcem není porušení povinnosti stanovené v § 252 odst. 1 zákona vnímáno jako marginální, neboť § 268 odst. 2 písm. c) zákona umožňuje za porušení dané povinnosti zadavateli uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Úřadem uložená sankce je tedy stanovena při samotné spodní hranici této zákonné hranice, kdy tato představuje pouze 5 % z maximální možné výše pokuty. Úřad je toho názoru, že výši uložené pokuty, vzhledem k okolnostem případu, nelze pokládat za excesivní, resp. vybočující z rozhodovací praxe Úřadu, jelikož např. rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-S0242/2017/VZ-23118/2017/511/Kli ze dne 10. 8. 2017 byla příslušnému zadavateli za spáchání správního deliktu podle § 268 odst. 1 písm. e) uložena pokuta ve výši 80 000 Kč. Je tedy zřejmé, že Úřad již v minulosti konkrétního zadavatele potrestal ještě vyšší pokutou, než je tomu ve zde posuzovaném případě.
84. Úřad na tomto místě považuje za vhodné rovněž uvést, že nerozporuje tvrzení obviněného, že jej k nesplnění zákonné povinnosti nevedl zlý úmysl či záměr protahovat řízení, nicméně takové tvrzení není skutečností, která by odůvodňovala, že pro naplnění preventivní funkce správního trestu by postačovalo uložení pokuty v minimální výši či její úplné prominutí, neboť jak již bylo uvedeno v bodu 83. odůvodnění tohoto rozhodnutí, výše uložené pokuty obviněnému se pohybuje při dolní hranici maximálně možné přípustné sazby podle výše citovaného ustanovení zákona. Úřad tedy shrnuje, že nelze vyhovět návrhu obviněného na uložení pokuty v symbolické výši či jejímu prominutí, neboť v takovém případě by z pohledu Úřadu nedošlo k naplnění sankčních účinků pokuty, tj. zejména předcházení budoucího porušování zákona.
85. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem k tomu, že neshledal v šetřeném případě žádné další přitěžující či polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše udělené pokuty, přistoupil Úřad k uložení pokuty zadavateli ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
86. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754- 17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
K výroku III. rozhodnutí
87. Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.
88. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.
89. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.
90. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.
91. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
92. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2018000094.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
město Sedlčany, náměstí T. G. Masaryka 32, 264 01 Sedlčany
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] VEDRAL, Josef. Správní řád: komentář. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2012. ISBN 978-80-7273-166-4, s. 1172.
[2]https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/navrh-na-prezkoumani-ukonu-zadavatele/pozadavky-uohs-na-podobu-predkladane-dokumentace-o-zadavacim-rizeni.html
[3] http://mesto-sedlcany.cz/mestsky-urad/kontakty
[4] http://mesto-sedlcany.cz/sites/default/files/zaverecny_ucet_2017_plneni_vydaju.pdf