číslo jednací: S0419/2018/VZ-29857/2018/521/MŽi
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Přístavba a nástavba ZŠ Bělkovice - Lašťany se vznikem moderních učeben a jejich vybavení |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2018 |
| Datum nabytí právní moci | 26. 10. 2018 |
| Dokumenty |  2018_S0419.pdf 349 KB |
|
Č. j.: ÚOHS-S0419/2018/VZ-29857/2018/521/MŽi |
|
Brno: 15. října 2018 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) citovaného zákona obviněným
-
obec Bělkovice-Lašťany, IČO 00298654, se sídlem 783 16 Bělkovice-Lašťany 139,
v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Přístavba a nástavba ZŠ Bělkovice - Lašťany se vznikem moderních učeben a jejich vybavení“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě Výzvy k podání nabídky a prokázání splnění kvalifikace ze dne 24. 4. 2018 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, přičemž oznámení o výsledku podlimitního zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 8. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-026520,
vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, tento
příkaz:
I.
Obviněný – obec Bělkovice-Lašťany, IČO 00298654, se sídlem 783 16 Bělkovice-Lašťany 139 – sepři zadávání veřejné zakázky „Přístavba a nástavba ZŠ Bělkovice - Lašťany se vznikem moderních učeben a jejich vybavení“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě Výzvy k podání nabídky a prokázání splnění kvalifikace ze dne 24. 4. 2018 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že postupoval při vyřizování námitek ze dne 26. 7. 2018 podaných stěžovatelem – společníky společnosti „HSM + ChT – ZŠ Bělkovice-Lašťany“ Hroší stavby Morava a.s., IČO 28597460, se sídlem Průmyslová 955/4, Holice, 779 00 Olomouc, a Chládek a Tintěra, Pardubice a.s., IČO 25253361, se sídlem K Vápence 2677, Zelené Předměstí, 530 02 Pardubice, sdruženými na základě „SMLOUVY O SPOLEČNOSTI“ ze dne 9. 5. 2018 za účelem podání společné nabídky a společné realizace předmětu veřejné zakázky, jež byly obviněnému doručeny téhož dne a jež směřovaly proti rozhodnutí zadavatele o zrušení předmětného zadávacího řízení, v rozporu s § 245 odst. 1 citovaného zákona, když neodeslal cit. stěžovateli rozhodnutí o námitkách ve lhůtě do 15 dnů od jejich doručení, tedy do 10. 8. 2018, ale učinil tak až dne 14. 8. 2018.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Bělkovice-Lašťany, IČO 00298654, se sídlem 783 16 Bělkovice-Lašťany 139 – podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 45 000 Kč (čtyřicet pět tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Obviněný – obec Bělkovice-Lašťany, IČO 00298654, se sídlem 783 16 Bělkovice-Lašťany 139 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uveřejnil dne 24. 4. 2018 na profilu zadavatele[1] Výzvu k podání nabídky a prokázání splnění kvalifikace z téhož dne (dále jen „výzva“), čímž zahájil zjednodušené podlimitní řízení na veřejnou zakázku „Přístavba a nástavba ZŠ Bělkovice - Lašťany se vznikem moderních učeben a jejich vybavení“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Předmětem veřejné zakázky je dle bodu 1.2 „Stručný textový popis zakázky“ výzvy „realizace nástavby a přístavby s novými odbornými učebnami a skladem pomůcek, realizace bezbariérových úprav – úprava vstupu do základní školy, instalace výtahu, vyrovnání podlah ve všech prostorách stávající školy pro zajištění bezbariérovosti a umožnění volného pohybu osob na vozíku od vstupu do budovy po vstup do odborných učeben, vytvoření bezbariérového WC v 1.NP.“.
3. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovil obviněný v bodu 1.7 „Předpokládaná hodnota zakázky“ výzvy na 29 567 707,- Kč bez DPH.
4. Z Protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 14. 5. 2018 vyplývá, že obviněný ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 3 nabídky, včetně nabídky stěžovatele – společníků společnosti „HSM + ChT – ZŠ Bělkovice-Lašťany“ Hroší stavby Morava a.s., IČO 28597460, se sídlem Průmyslová 955/4, Holice, 779 00 Olomouc (dále jen „společnost Hroší stavby Morava a.s.“), a Chládek a Tintěra, Pardubice a.s., IČO 25253361, se sídlem K Vápence 2677, Zelené Předměstí, 530 02 Pardubice, sdružených na základě „SMLOUVY O SPOLEČNOSTI“ ze dne 9. 5. 2018 za účelem podání společné nabídky a společné realizace předmětu veřejné zakázky (dále jen „stěžovatel“).
5. Dne 12. 7. 2018 obviněný rozhodl o zrušení zadávacího řízení, přičemž oznámení o zrušení zadávacího řízení bylo dodavatelům odesláno prostřednictvím poskytovatele poštovních téhož dne. Oznámení o výsledku podlimitního zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 8. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-026520.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel dne 27. 8. 2018 návrh stěžovatele ze dne 24. 8. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů obviněného učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, které je vedeno pod sp. zn. S0340/2018/VZ. V rámci uvedeného správního řízení byla Úřadu doručena dokumentace o zadávacím řízení.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
7. Úřad po přezkoumání dokumentace o zadávacím řízení, jež je součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0419/2018/VZ, dospěl k závěru, že obviněný nepostupoval v souladu se zákonem, když v zákonem stanovené lhůtě neodeslal rozhodnutí o námitkách stěžovateli. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
8. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.
9. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.
K výroku I. tohoto příkazu
Relevantní ustanovení zákona
10. Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odstavce 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek.
11. Podle § 241 odst. 3 zákona může námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, podat pouze účastník zadávacího řízení.
12. Podle § 242 odst. 1 zákona není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
13. Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.
14. Podle § 245 odst. 1 zákona odešle zadavatel do 15 dnů od doručení námitek rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.
15. Podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 zákona.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
16. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že oznámení o zrušení zadávacího řízení bylo stěžovateli doručeno dne 13. 7. 2018.
17. Z dokumentace o zadávacím řízení (konkrétně z dokladu o doručení datové zprávy ze systému spisové služby KEO4 nadepsaného „Detail dokumentu přijatého“) dále vyplývá, že dne 26. 7. 2018 byla obviněnému prostřednictvím datové schránky doručena „Námitka proti zrušení zadávacího řízení“ z téhož dne od společnosti Hroší stavby Morava a.s. za stěžovatele (dále jen „námitky stěžovatele“).
18. Námitky stěžovatele odmítl zadavatel „ROZHODNUTÍM ZADAVATELE O NÁMITCE UCHAZEČE“ ze dne 13. 8. 2018 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Z poštovního podacího archu plyne, že rozhodnutí o námitkách odeslal zadavatel stěžovateli prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne 14. 8. 2018. Z dodejky pak vyplývá, že rozhodnutí o námitkách bylo stěžovateli doručeno dne 15. 8. 2018.
K postupu obviněného
19. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen se jimi zabývat s veškerou pečlivostí, neboť prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu (tj. zejména pro zvážení, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv).
20. Z ustanovení § 245 odst. 1 zákona vyplývá, že zadavatel je povinen v rozhodnutí o námitkách uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné, a takové rozhodnutí pak odeslat stěžovateli do 15 dnů od doručení námitek.
21. Zákon tedy zadavateli pro vyřízení námitek stanovuje povinnosti spočívající nejen v požadavku na řádné odůvodnění rozhodnutí o námitkách, ale také v odeslání tohoto rozhodnutí stěžovateli v konkrétní lhůtě. Přímo ze zákona tedy plyne, že zadavatel svým povinnostem ve vztahu k řádně podaným námitkám nedostojí, pokud rozhodnutí o nich neodešle stěžovateli ve lhůtě 15 dnů od jejich doručení. Zákon rovněž mj. stanoví, že nesplnění některé z povinností podle § 245 odst. 1 zákona naplňuje skutkovou podstatu přestupku, za který lze uložit pokutu až do výše 20 mil. Kč.
22. V šetřeném případě byly obviněnému dle dokladu o doručení datové zprávy doručeny námitky stěžovatele proti zrušení zadávacího řízení dne 26. 7. 2018 (viz k tomu bod 17. odůvodnění tohoto příkazu), tedy ve lhůtě dle § 242 odst. 2 zákona. Konec zákonné lhůty pro odeslání rozhodnutí o námitkách tak připadl na pátek 10. 8. 2018. Z dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně z podacího archu, však vyplývá, že rozhodnutí o námitkách bylo odesláno stěžovateli prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne 14. 8. 2018 (viz k tomu bod 18. odůvodnění tohoto příkazu).
23. Z uvedeného vyplývá, že obviněný neodeslal stěžovateli rozhodnutí o námitkách dle § 245 odst. 1 zákona ve lhůtě 15 dnů od jejich doručení obviněnému, tj. do 10. 8. 2018, ale učinil tak až dne 14. 8. 2018, tedy po lhůtě stanovené zákonem.
24. Úřad na základě uvedených skutečností považuje za prokázané, že postup obviněného, který do 15 dnů od doručení námitek neodeslal stěžovateli rozhodnutí o námitkách, ve kterém by uvedl, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, jednoznačně naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona, dle kterého je za přestupek považováno porušení některé z povinností dle ustanovení § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty
25. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona.
26. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle odst. 6 písm. a) téhož ustanovení zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.
27. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
28. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku došlo dne 11. 8. 2018, tedy den následující po dni, kdy marně uplynula lhůta k odeslání rozhodnutí o námitkách dle § 245 odst. 1 zákona. Řízení o přestupku je zahájeno doručením tohoto příkazu. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že ve vztahu k projednávanému přestupku dosud neuplynula promlčecí doba a odpovědnost obviněného za přestupek nezanikla.
29. Podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona lze za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, uložit pokutu do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 268 odstavce 1 písm. d) zákona.
30. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
31. Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti cit. ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
32. Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
33. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že zákon jednoznačně vymezuje povinnosti zadavatele související s přezkoumáním a vyřízením námitek proti jeho postupu v zadávacím řízení. Tuto jemu uloženou povinnost obviněný v šetřeném případě nesplnil, když rozhodnutí o námitkách stěžovateli v zákonem stanovené lhůtě neodeslal. Pochybení v podobě neodeslání rozhodnutí o námitkách stěžovateli v zákonem stanovené lhůtě, kterého se obviněný dopustil, je přitom možné hodnotit vzhledem k účelu, jehož má být institutem námitek dosaženo, jako závažné, neboť v důsledku porušení zákonné povinnosti obviněného se stěžovatel v zákonem stanovené lhůtě nedozvěděl o postoji a relevantních argumentech zadavatele ke skutečnostem obsaženým v podaných námitkách (viz k tomu bod 23. odůvodnění tohoto příkazu), avšak na škále závažnosti přestupků stojí šetřený přestupek na nižším stupni například oproti situaci, kdyby obviněný o námitkách vůbec nerozhodl. Legitimní očekávání stěžovatele, že na jeho námitky bude ze strany obviněného náležitě a včas reagováno, tak nebylo naplněno.
34. Na základě skutkových zjištění však lze dospět k závěru, že obviněný neměl v úmyslu zcela ignorovat ustanovení § 245 odst. 1 zákona, neboť ačkoliv nevyřídil námitky v zákonem stanovené lhůtě, rozhodl o námitkách stěžovatele o 4 dny později, tedy ještě před úplným uplynutím lhůty pro podání návrhu dle ust. § 251 odst. 3 zákona (které stanoví, že pokud zadavatel o námitkách ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona nerozhodl, musí být návrh podle § 250 odst. 1 zákona doručen Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem). Byť byl tedy stěžovatel ve ztížené pozici, mohl se seznámit s argumentací zadavatele ještě před uplynutím lhůty pro podání návrhu, kdy uvedené intenzitu následků jednání obviněného do jisté (byť ne zcela významné) míry zmírňuje.
35. Žádné další okolnosti – polehčující ani přitěžující - Úřad v šetřeném případě neshledal.
36. Úřad s ohledem na výše uvedené uzavírá, že – vzhledem k intenzitě skutkových okolností a následků, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů – přestupek spáchaný obviněným v šetřeném případě klasifikoval sice jako svým charakterem spíše závažný (stěžovatel se ve lhůtě stanovené zákonem vůbec nedozvěděl relevantní argumentaci zadavatele), ale s přihlédnutím k dalším aspektům případu (zejm. ke skutečnosti uvedené v bodu 34. odůvodnění tohoto příkazu, tj. ke skutečnosti, že zadavatel o námitkách nakonec, byť s jistým zpožděním, rozhodl) uložil Úřad pokutu s důrazem na její preventivní funkci spíše při spodní hranici zákonné sazby.
37. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu zadavatele (obviněného). V této souvislosti Úřad přihlédl i k finančním možnostem obviněného a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z rozpočtu obviněného na rok 2018[2] vyplývá, že obviněný počítá s příjmy v celkové výši 39 202 000,- Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
38. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty.
39. V souvislosti s právě uvedeným Úřad doplňuje, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení pravidel stanovených zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.
40. Závěrem tedy Úřad k výši uložené pokuty konstatuje, že dle názoru Úřadu naplňuje dostatečně obě zmíněné funkce. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
41. Pokuta uložená ve výroku II. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu je podle § 150 odst. 3 správního řádu možno podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci tím pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
obec Bělkovice-Lašťany, IČO 00298654, se sídlem 783 16 Bělkovice-Lašťany 139
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy