číslo jednací: S0219/2018/VZ-22530/2018/542/MKk

• Instance: I.
• Věc: R4 Skalka – křižovatka II/118
• Účastníci:
  1. Ředitelství silnic a dálnic ČR, příspěvková organizace
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
• Rok: 2018
• Datum nabytí právní moci: 19. 10. 2018
• Související rozhodnutí: S0219/2018/VZ-22530/2018/542/MKk; R0143/2018/VZ-30528/2018/321/EDo

Č. j.: ÚOHS-S0219/2018/VZ-22530/2018/542/MKk

Brno: 2. srpna 2018

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném dne 11. 6. 2018, jehož účastníkem je:

• obviněný – Ředitelství silnic a dálnic ČR, příspěvková organizace, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, obviněným – Ředitelství silnic a dálnic ČR, příspěvková organizace, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – při zadávání veřejné zakázky „R4 Skalka – křižovatka II/118“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 5. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 5. 2014 pod ev. č. 367421, ve znění oprav uveřejněných dne 21. 7. 2014, dne 18. 8. 2014, dne 29. 8. 2014 a dne 26. 9. 2014, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 28. 5. 2014 pod ev. č. 2014/S 102-177801, ve znění oprav uveřejněných dne 24. 7. 2014 pod ev. č. 2014/S 140-250498, dne 21. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 159-285207 a dne 2. 9. 2014 pod ev. č. 2014/S 167-297243,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – Ředitelství silnic a dálnic ČR, příspěvková organizace, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – spáchal přestupek podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „R4 Skalka – křižovatka II/118“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 5. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 5. 2014 pod ev. č. 367421, ve znění oprav uveřejněných dne 21. 7. 2014, dne 18. 8. 2014, dne 29. 8. 2014 a dne 26. 9. 2014, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 28. 5. 2014 pod ev. č. 2014/S 102-177801, ve znění oprav uveřejněných dne 24. 7. 2014 pod ev. č. 2014/S 140-250498, dne 21. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 159-285207 a dne 2. 9. 2014 pod ev. č. 2014/S 167-297243, nedodržel postup stanovený v ustanovení § 40 odst. 3 citovaného zákona, když provedl prostřednictvím dodatečných informací č. 84 ze dne 30. 7. 2014 úpravu zadávací podmínky vyplývající z dílu 1 části 2 zadávací dokumentace nazvané „Přílohy k nabídce“, kde obviněný stanovil „postupný závazný milník“, v rámci nějž původně požadoval „finanční plnění minimálně 70 % přijaté ceny stavby za práce provedené dle platného harmonogramu do 14 měsíců od zahájení prací“ s tím, že nově tento požadavek zněl „finanční plnění minimálně 30 % z přijaté ceny stavby za práce provedené dle platného harmonogramu do 12 měsíců od zahájení prací“, kdy zároveň v dílu 1, části 2 zadávací dokumentace v části nazvané „Přílohy k nabídce“ v návaznosti na článek 4.29 písm. f) uvedený v dílu 2 části 3 „zvláštní obchodní podmínky“ zadávací dokumentace bylo stanoveno, že v případě porušení této podmínky „bude mít vůči zhotoviteli právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 30 000 000 Kč za každý jednotlivý případ porušení“, a současně obviněný neprodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od okamžiku změny činila celou svou původní délku, neboť se jednalo o změnu zadávacích podmínek, která mohla rozšířit okruh možných dodavatelů, přičemž uvedený postup obviněného mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a obviněný dne 24. 3. 2015 uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem Skanska a. s., IČO 26271303, se sídlem Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4, nyní se sídlem Křižíkova 682/34a, 186 00 Praha 8.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Ředitelství silnic a dálnic ČR, příspěvková organizace, IČO  659933890, se sídlem Na Pankráci 546/54, 140 00 Praha 4 – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 100 000 Kč (sto tisíc korun českých)

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.          PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1. Obviněný – Ředitelství silnic a dálnic ČR, příspěvková organizace, IČO 659933890, se sídlem Na Pankráci 546/54, 140 00 Praha 4 (dále jen „obviněný“ či „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 15. 5. 2014 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „R4 Skalka – křižovatka II/118“, přičemž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 5. 2014 pod ev. č. 367421, ve znění oprav uveřejněných dne 21. 7. 2014, dne 18. 8. 2014, dne 29. 8. 2014 a dne 26. 9. 2014, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 28. 5. 2014 pod ev. č. 2014/S 102-177801, ve znění oprav uveřejněných dne 24. 7. 2014 pod ev. č. 2014/S 140-250498, dne 21. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 159-285207 a dne 2. 9. 2014 pod ev. č. 2014/S 167-29724 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Obviněný specifikoval předmět veřejné zakázky v dílu O zadávací dokumentace nazvané „Základní podmínky zadávacího řízení“ v bodu 1. „Předmět plnění a zadavatel“ následovně: „Předmětem plnění této veřejné zakázky zhotovení stavby rychlostní silnice R4 Skalka – křižovatka II/118 (km 41,115 – 45,903). Jedná se o novostavbu čtyřpruhové rychlostní silnice kategorie R 22,5/80 v délce 4, 788 km s jedním MÚK Háje (křižovatka s II/118). Součástí stavby je také propojení doprovodné silnice II/604 s okružní křižovatkou na sil. I/18.“

3. V dílu 1 části 2 zadávací dokumentace nazvané „Přílohy k nabídce“ obviněný stanovil „postupný závazný milník“, v rámci nějž požaduje „finanční plnění minimálně 70 % přijaté ceny stavby za práce provedené dle platného harmonogramu do 14 měsíců od zahájení prací“. V článku 4.35 zadávací dokumentace, konkrétně v dílu 2 části 3 „zvláštní obchodní podmínky“ obviněný uvedl, že „[j]estliže jsou v Příloze k nabídce nebo v průběhu realizace stavby na základě objednatelem schváleného Programu prací stanoveny postupné závazné milníky provádění díla, je zhotovitel povinen provádět dílo takovým způsobem, aby v termínu, dokdy mají být práce odpovídající příslušnému postupnému závaznému milníku dokončeny, bylo dílo provedeno v rozsahu předepsaném pro příslušný postupný závazný milník. Pokud je postupným závazným milníkem finanční plnění, znamená to, že zhotovitel k poslednímu dni doby stanoveného milníku provede práce v souhrnném finančním objemu odpovídajícímu minimálně částce stanovené pro daný milník v Příloze k nabídce“.

4. V článku 4.29 písm. f) zadávací dokumentace, konkrétně v dílu 2 části 3 „zvláštní obchodní podmínky“ obviněný uvedl, že „objednatel bude mít vůči zhotoviteli právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši stanovené k Příloze k nabídce, jestliže zhotovitel nesplní postupný závazný milník dle čl. 4.35 (postupné závazné milníky) uvedených v Příloze k nabídce“. V dílu 1, část 2 zadávací dokumentace v části nazvané „Přílohy k nabídce“, obviněný stanovil, že smluvní pokuty za porušení dalších povinností zhotovitele činí 30 000 000 Kč za každý jednotlivý případ porušení.

5. Dne 14. 7. 2014 požádal dodavatel PORR a.s., IČO 43005560, se sídlem Dubečská 3238/36, 100 00 Praha 10 (dále jen „PORR a.s.“), o dodatečné informace. Dodavatel PORR a.s. žádal vypuštění postupného závazného milníků s tím, že dle jeho názoru nebylo možné vyčerpat 70 % ceny díla v prvních 14 měsících (z celkových 20 měsíců), protože nejprve bylo nutné postavit objízdnou trasu a finančně nejnáročnější položky by byly realizovány až ke konci stavby hlavní trasy. Zmíněný dodavatel upozorňoval i na to, že podle harmonogramu prací jsou v období prvních 14 měsíců obsaženy 2 zimní období. Požadavek stanovený v postupném závazném milníku byl podle zmíněného dodavatele nesplnitelný.

6. V rámci dodatečných informací č. 48 obviněný upravil maximální dobu pro uvedení stavby do provozu na 22 měsíců a uvedl, že na nastavených milnících trvá.

7. Dne 24. 7. 2014 zaslal obviněnému žádost o dodatečné informace dodavatel STRABAG a.s., IČO 60838744, se sídlem Na Bělidle 198/21, 150 00 Praha 5 (dále jen „STRABAG a.s.“). V rámci své žádosti vznesl dodavatel STRABAG a.s. dotaz týkající se postupného závazného milníku, v němž uvedl následující: „V dodatečné informaci č. 48 ze dne 18. 7. 2014 uvádíte, že postupný závazný milník stanovený zadavatelem vychází z orientačního harmonogramu výstavby. Žádáme zadavatele o poskytnutí tohoto orientačního harmonogramu výstavby, ze kterého vycházel, neboť dodavatel považuje tento požadavek [za] obtížně splnitelný.“

8. Dodatečnou informaci obsahující odpověď na shora uvedenou žádost dodavatele STRABAG a.s. poskytl obviněný uveřejněním na svém profilu dne 30. 7. 2014 pod č. 84, přičemž uvedl následující: „Vzhledem k předpokládanému datu zahájení stavby až ve 4. čtvrtletí tohoto roku zadavatel prověřil možnost splnění postupného závazného milníku a upravuje postupný závazný milník v Příloze k nabídce následujícím způsobem: finanční plnění minimálně 30 % z přijaté ceny stavby za práce provedené dle platného harmonogramu do 12 měsíců od zahájení prací.“

9. Téhož dne, kdy obviněný uveřejnil dodatečné informace č. 84 na svém profilu, tj. 30. 7. 2014, pak obviněný obdržel další žádost o dodatečné informace od dodavatele EUROVIA CS, a.s., IČO 45274924, se sídlem Národní 138/10, 110 00 Praha 1 (dále jen „EUROVIA CS, a.s.“), který požadoval upravení postupného závazného milníku s odkazem na dodatečné informace č. 48. Postupný závazný milník, který znamenal finanční plnění minimálně 70 % přijaté ceny stavby za práce provedené dle platného harmonogramu do 14 měsíců od zahájení prací, označil dodavatel EUROVIA CS, a.s. za „prakticky nesplnitelný“. Dodavatel EUROVIA CS, a.s. ve své žádosti uvedl celkem 21 dotazů, přičemž poslední se týkal prodloužení lhůty: „S ohledem na charakter, množství a závažnost výše uvedených dodatečných informací dodavatel důvodně předpokládá opravu či doplnění zadávací dokumentace, či jejich částí ze strany zadavatele. … dodavatel se táže zadavatele zda, s ohledem na výše uvedené, prodlouží lhůtu pro podání nabídek?“

10. Na výše uvedenou otázku týkající se postupného závazného milníku odpověděl obviněný v rámci dodatečných informací č. 105, v nichž odkázal na znění dodatečných informací č. 84 ze dne 30. 7. 2014. V rámci dodatečných informací č. 114 následně obviněný uvedl, že prodlužuje lhůtu pro podání nabídek z původně stanoveného data, tj. dne 12. 8. 2014, do 12. 9. 2014 do 9:00 hodin. Tyto informace obviněný uveřejnil na svém profilu dne 5. 8. 2014 v dokumentu označeném „Dodatečné informace č. 94 – 142 k zadávací dokumentaci.

11. V souvislosti s dodatečnými informacemi prodloužil obviněný lhůtu pro podání nabídek ještě dvakrát. Dne 20. 8. 2014 v návaznosti na dodatečnou informaci č. 168 prodloužil lhůtu o jeden týden, tedy do dne 19. 9. 2014 do 9:00 hodin. Druhé prodloužení pak navázalo na žádost dodavatele EUROVIA CS, a.s. o prodloužení s tím, že dne 17. 9. 2014 prodloužil obviněný lhůtu o pět dní, tedy do dne 24. 9. 2014 do 9:00 hodin.

12. Obviněný obdržel do konce lhůty pro podání nabídek celkem 10 nabídek. Otvírání obálek s nabídkami se uskutečnilo dne 24. 9. 2014.

13. Dne 5. 2. 2015 byl uchazečům oznámen výběr nejvhodnější nabídky. Jako nejvhodnější nabídka na realizaci veřejné zakázky byla vybrána nabídka společnosti Skanska a. s., IČO 26271303, se sídlem Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4, nyní se sídlem Křižíkova 682/34a, 186 00 Praha 8 (dále jen „vybraný uchazeč“) s nabídkovou cenou 417 485 287 Kč bez DPH.

14. Mezi vybraným uchazečem a obviněným došlo dne 24. 3. 2015 k uzavření smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku.

II.         POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

15. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o  návrh, obdržel dne 4. 5. 2018 podnět týkající se postupu obviněného při zadávání veřejné zakázky.

16. Na základě skutečností obsažených v podnětu si Úřad od obviněného vyžádal stanovisko k obsahu podnětu a dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou.

17. Vzhledem k tomu, že z předložených materiálů získal Úřad pochybnosti, zda obviněný postupoval při zadávání předmětné veřejné zakázky v souladu se zákonem, a zda nespáchal přestupek podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil v předmětné věci z moci úřední řízení o přestupku.

III.        PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

18. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 116 zákona obviněný.

19. Zahájení řízení o přestupku oznámil Úřad obviněnému dopisem ze dne 8. 6. 2018, č. j. ÚOHS-S0219/2018/VZ-17165/2018/542/MKk, ve kterém Úřad seznámil obviněného se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí. Současně Úřad unesením č. j. ÚOHS-S0219/2018/VZ-17178/2018/542/MKk z téhož dne stanovil obviněnému lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy.

20. Správní řízení bylo zahájeno podle § 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), ve spojení s § 113 zákona dne 11. 6. 2018, tj. dnem, kdy bylo oznámení o zahájení řízení o přestupku doručeno obviněnému.

Vyjádření obviněného ze dne 18. 6. 2018

21. Dne 18. 6. 2018 obdržel Úřad vyjádření obviněného, v němž obviněný odkazuje na své dřívější vyjádření k podnětu, které Úřad obdržel dne 21. 5. 2018, a jehož obsah stručně shrnuje. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 21. 5. 2018 uvedl, že všechny příslušné dodatečné informace, v jejichž rámci upravil postupný závazný milník, vždy vedly k prodloužení lhůt v délce přiměřené povaze daných dodatečných informací, resp. změnám zadávacích podmínek. Obviněný hodnotí charakter provedené změny zadávacích podmínek jako změnu, která nevyžaduje prodloužení lhůty o celou její původní délku. Obviněný uvádí, že stanovený milník v původní i upravené výši vždy zahrnoval výstavbu a zprovoznění doprovodné komunikace a vždy znamenal pro dodavatele nutnost okamžitého zahájení všech činností nezbytných pro plnohodnotné zahájení prací a jejich plynulé pokračování. Obviněný dále uvádí, že od data zveřejnění dodatečné informace č. 114 (5. 8. 2014) do konce lhůty pro podání nabídek dle této dodatečné informace (12. 9. 2014) měli potenciální dodavatelé k dispozici 37 dnů pro případné podání nabídky a že pokud by se jakýkoliv dodavatel na základě neprodloužení v dané dodatečné informaci cítil zkrácen na svých právech, podal by námitky nebo žádost o dodatečné informace.Obviněný upozorňuje na to, že úpravy milníků a smluvních pokut za jejich nedodržení nelze posuzovat odděleně, přičemž se podle obviněného stala smluvní pokuta vzhledem k zajišťované povinnosti ještě mnohem přísnější (nedošlo k žádné parametrické změně). Úvaha, že dodatečné informace měly potenciál rozšířit okruh možných dodavatelů a tito potenciální dodavateli neměly dostatek času na podání nabídky, je podle obviněného pouhou nedoloženou spekulací.

22. Ve svém vyjádření ze dne 18. 6. 2018 obviněný uvádí, že daný milník představuje dílčí plnění a jeho úprava neznamená podstatnou změnu zadávacích podmínek. Obviněný uvádí, že „[s]myslem nastaveného postupného závazného milníku a sankce za jeho nesplnění byla jednoznačně motivace pro zhotovitele k zahájení a rozvinutí stavebních prací v plném rozsahu co možná nejdříve od vydání pokynu k zahájení prací. Účelem úpravy v dodatečné informaci č. 84 bylo motivovat dodavatele k racionálnímu postupu provádění stavebních prací tak, aby nově budovaný úsek dálnice byl co nejdříve a s co možná nejmenšími dopravními omezeními způsobilý k užívání v rámci provoz dálniční sítě ČR“.

23. Obviněný uvádí, že se povahou změny zabýval, dospěl však k závěru, že úprava milníku nerozšiřuje okruh dodavatelů a nejedná se o podstatnou změnu zadávacích podmínek, která by měla dopad do požadavků na podání nabídky a pro kterou by bylo nutné prodloužit lhůtu pro podání nabídek na celou původní lhůtu. Proto podle obviněného nedošlo k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky a nedošlo tedy ke spáchání správního deliktu, resp. přestupku.

24. Obviněný zdůrazňuje, že zákon nestanoví, co považuje za přiměřené prodloužení lhůty pro podání žádostí o účast nebo nabídek, každý jednotlivý případ je tedy povinen posuzovat obviněný s přihlédnutím k zásadám zadávání veřejných zakázek stanovených v § 6 zákona, což dle svého mínění obviněný dodržel.

25. Dle obviněného byla lhůta pro podání nabídek, která od uveřejnění dodatečné informace č. 84 dne 30. 7. 2014 do svého konce dne 24. 9. 2014 činila 56 dní, dostatečná pro reakci potenciálních dodavatelů na trhu a pro zohlednění dodatečné informace v nabídkách dodavatelů. Obviněný uvádí, že „[n]elze bezesporu tvrdit, že by dodatečná informace vyvolala zájem nových dodavatelů“.

26. Obviněný dále uvádí, že „[p]asivní subjekt, který nedbá o svá právě v době, kdy se mu tyto možnosti nejdříve nabízejí, může jen obtížně tvrdit, že má nebo měl zájem na získání dotčené veřejné zakázky“, což podkládá skutečností, že dodavatel PORR a.s. vznesl námitky k zadávací dokumentaci týkající se stanovení milníku a po vypořádání námitek obviněným pak nabídku skutečně podal. Dle obviněného by se tak měl zachovat i další potencionální uchazeč.

27. Podle obviněného je úvaha, že dodatečné informace měly potenciál rozšířit okruh možných dodavatelů, nedoloženou spekulací. Obviněný považuje za důležité, že bylo podáno deset nabídek čítajících celkem 20 dodavatelů, což je podle obviněného dokládá existenci dostatečného soutěžního prostředí.

28. Vzhledem k výše uvedenému obviněný navrhl zastavení řízení o přestupku.

Další průběh správního řízení

29. Úřad obviněnému usnesením č. j. ÚOHS-S0219/2018/VZ-19443/2018/542/MKk ze dne 29. 6. 2018 stanovil lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve stanovené lhůtě ani později v řízení o přestupku nevyjádřil.

30. Dne 4. 7. 2018 bylo zaměstnancem obviněného [… JMÉNO A PŘÍJMENÍ…]na základě pověření ze dne 2. 7. 2018 umožněno nahlížet do správního spisu vedeného pod spisovou značkou S0219/2018/VZ.

IV.       ZÁVĚRY ÚŘADU

31. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obsahu dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření obviněného a na základě vlastních zjištění konstatuje, že obviněný při zadávání předmětné veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení obviněného

32. Před zkoumáním samotného postupu obviněného se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda Ředitelství silnic a dálnic ČR naplňuje definici (veřejného) zadavatele podle zákona.

33. Ustanovení § 2 zákona definuje zadavatele veřejné zakázky, přičemž z odst. 2 písm. b) citovaného ustanovení vyplývá, že veřejným zadavatelem je státní příspěvková organizace.

34. V úplném znění zřizovací listiny Ředitelství silnic a dálnic ČR (tj. obviněného) ze dne 26. 11. 2012 je na více místech uvedeno, že se jedná o státní příspěvkovou organizaci. Taktéž z webových stránek obviněného (https://www.rsd.cz/wps/portal/web/rsd/Reditelstvi-silnic-a-dalnic) vyplývá, že Ředitelství silnic a dálnic ČR je státní příspěvkovou organizací, která byla zřízena Českou republikou - Ministerstvem dopravy České republiky.

35. Na základě uvedených skutečností je zřejmé, že obviněný je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona, neboť je státní příspěvkovou organizací, pročež je povinen postupovat při zadávání veřejných zakázek podle zákona.

Relevantní ustanovení zákona

36. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

37. Podle § 17 písm. l) zákona se rozumí zadávacími podmínkami veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky.

38. Podle § 40 odst. 3 zákona je zadavatel povinen při úpravě zadávacích podmínek společně přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání žádosti o účast v zadávacím řízení nebo lhůtu pro podání nabídek, a to podle povahy provedené úpravy. V případě takové změny zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných dodavatelů, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání žádosti o účast nebo pro podání nabídek.

39. Podle § 49 odst. 1 věty první zákona je dodavatel oprávněn po zadavateli požadovat písemně dodatečné informace k zadávacím podmínkám.

K aplikaci příslušné právní úpravy

40. Úřad nejprve konstatuje, že předmětná veřejná zakázka byla obviněným zadávána v době účinnosti zákona (tj. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů).

41. Vzhledem k nabytí účinnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), ke dni 1. 10. 2016 je Úřad při rozhodování o spáchání přestupku povinen zohlednit článek 40 odst. 6 zákona č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina základních práv a svobod“), dle kterého se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle judikatury vyšších soudů je v otázce použití pozdější právní úpravy příznivější pro pachatele přípustná analogie mezi soudním (trestněprávním) a správním trestáním.

42. I když tedy Úřad shledá na straně obviněného pochybení, které naplňuje skutkovou podstatu přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, je Úřad povinen zohlednit novou právní úpravu dle ZZVZ, resp. jakoukoli pozdější právní úpravu, a posoudit, zda je tato nová právní úprava pro obviněného příznivější. V této souvislosti lze uvést, že jednání obviněného je přestupkem podle obou právních předpisů, tj. § 120 odst. 1 písm. a) zákona (dle kterého se zadavatel dopustí správního deliktu/přestupku tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku), a zároveň i podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ (dle kterého se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou), přičemž obviněnému by při ukládání sankce podle ZZVZ hrozila rovněž stejně vysoká pokuta [srov. ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) ZZVZ] jako podle právní úpravy aplikované v šetřeném případě (tj. v obou případech zákon stanovuje 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit).

43. Co se týče merita vedeného správního řízení, tzn. povinnosti obviněného při úpravě zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných dodavatelů, prodloužit lhůtu pro podání nabídek tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání pro podání nabídek, ani v tomto ohledu není ZZVZ právní úpravou příznivější, neboť § 99 odst. 2 ZZVZ, dle kterého „[p]okud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku“, stanovuje obviněnému stejnou povinnost jako § 40 odst. 3 zákona. Za tohoto stavu věci není podle Úřadu pozdější právní úprava obsažená v ZZVZ pro obviněného příznivější, a proto jednání obviněného Úřad posuzoval v souladu s čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod podle právní úpravy účinné v době spáchání přestupku. Závěrem v této souvislosti lze uvést, že uplatnění výše uvedeného principu v rámci správního trestání vyplývá rovněž z judikatury Nejvyššího správního soudu konkrétně pak např. z rozsudku č. j. 5 Afs 68/2011-99 ze dne 21. 3. 2012, v jehož rámci Nejvyšší správní soud dovodil povinnost správních orgánů zabývat se dodržením ústavního principu povinnosti použít pozdější právní úpravu, pokud je pro obviněného příznivější (obdobně též i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2012 – 48 ze dne 12. 4. 2013).

44. Úřad proto v posuzovaném případě postupuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán, tedy podle zákona (zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů).

45. Nadto Úřad pouze pro úplnost konstatuje, že vzhledem ke skutečnosti, že dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon o přestupcích, je třeba s ohledem na § 112 odst. 1 zákona o přestupcích na dosavadní jiné správní delikty, tedy i na správní delikty upravené zákonem, ode dne účinnosti zákona o přestupcích hledět jako na přestupky podle zákona o přestupcích (pro úplnost Úřad uvádí, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně odborného názvosloví, kdy pojem „správní delikt“ byl nahrazen pojmem „přestupek“). Totéž pak platí i ve vztahu k pojmu „obviněný“, kdy podle § 69 zákona o přestupcích se podezřelý z přestupku stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že zahajované správní řízení je vedeno ve věci podezření za spáchání přestupku, je zadavatel označován v souladu se zákonem o přestupcích jako obviněný (i v tomto případě se jedná pouze o změnu odborného názvosloví nemající vliv na hmotněprávní posouzení jednání zadavatele, resp. obviněného).

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

46. V dílu 1 části 2 zadávací dokumentace nazvané „Přílohy k nabídce“ obviněný stanovil „postupný závazný milník“, v rámci nějž požaduje „finanční plnění minimálně 70 % přijaté ceny stavby za práce provedené dle platného harmonogramu do 14 měsíců od zahájení prací“. V článku 4.35 zadávací dokumentace, konkrétně v dílu 2 části 3 „zvláštní obchodní podmínky“ obviněný uvedl, že „[j]estliže jsou v Příloze k nabídce nebo v průběhu realizace stavby na základě objednatelem schváleného Programu prací stanoveny postupné závazné milníky provádění díla, je zhotovitel povinen provádět dílo takovým způsobem, aby v termínu, dokdy mají být práce odpovídající příslušnému postupnému závaznému milníku dokončeny, bylo dílo provedeno v rozsahu předepsaném pro příslušný postupný závazný milník. Pokud je postupným závazným milníkem finanční plnění, znamená to, že zhotovitel k poslednímu dni doby stanoveného milníku provede práce v souhrnném finančním objemu odpovídajícímu minimálně částce stanovené pro daný milník v Příloze k nabídce“.

47. V článku 4.29 písm. f) zadávací dokumentace, konkrétně v dílu 2 části 3 „zvláštní obchodní podmínky“ obviněný uvedl, že „objednatel bude mít vůči zhotoviteli právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši stanovené k Příloze k nabídce, jestliže zhotovitel nesplní postupný závazný milník dle čl. 4.35 (postupné závazné milníky) uvedených v Příloze k nabídce“. V dílu 1, část 2 zadávací dokumentace v části nazvané „Přílohy k nabídce“, obviněný stanovil, že smluvní pokuty za porušení dalších povinností zhotovitele činí 30 000 000 Kč za každý jednotlivý případ porušení. Za každý den nesplnění by měl dodavatel zaplatit 30 000 000 Kč, což představovalo 3 % z celkové předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

48. Z dokumentace, především z žádostí o dodatečné informace Úřad zjistil, že ve třech případech upozorňovali dodavatelé na „nesplnitelnost“ daného milníku. V první z těchto žádostí, kterou obviněný obdržel dne 14. 7. 2014, upozorňoval dodavatel PORR a.s. na to, že „… není možné v žádném případě vyčerpat 70 % ceny díla, protože finančně nejnáročnější položky budou realizovány až ke konci stavby (živičné konstrukce hlavní trasy, vozovkové vrstvy, nosné konstrukce mostních staveb, svodidla, Curb Kind, oplocení, dopravní značení, …). V případě, že investor bude trvat na svém požadavku, dodavatel upozorňuje, že bude nucen z důvodu eliminace rizika pokuty předložit nabídku, která nebude respektovat obecné požadavky na přiměřenost cen stavebních prací … Domníváme se, že tento požadavek investora, který nás nutí k eliminaci nepřiměřeně a neodůvodněně vysoké smluvní pokuty tímto způsobem, je v rozporu s dobrými mravy, obecnými standardy na oceňování stavebních konstrukcí a prací, a v neposlední řade se zásadou hospodárnosti, kterou má být zadávací řízení ovládáno…“ Dodavatel STRABAG a.s., který taktéž obviněnému zaslal žádost o doplnění zadávací dokumentace ze dne 24. 7. 2014, žádal obviněného o poskytnutí orientačního harmonogramu výstavby, ze kterého obviněný při stanovení milníku vycházel, „neboť dodavatel považuje tento požadavek za obtížně splnitelný“. Dne 30. 7. 2014 zaslal obviněnému žádost o doplnění informací dodavatel EUROVIA CS, a.s., který považoval za důležité objasnění a úpravu předmětného milníku, který je dle jeho slov „prakticky nesplnitelný“.

49. Dodatečnou informaci obsahující odpověď na shora uvedenou žádost dodavatele STRABAG a.s. poskytl obviněný uveřejněním na svém profilu dne 30. 7. 2014 pod č. 84, přičemž uvedl následující: „Vzhledem k předpokládanému datu zahájení stavby až ve 4. čtvrtletí tohoto roku zadavatel prověřil možnost splnění postupného závazného milníku a upravuje postupný závazný milník v Příloze k nabídce následujícím způsobem: finanční plnění minimálně 30 % z přijaté ceny stavby za práce provedené dle platného harmonogramu do 12 měsíců od zahájení prací.“

Právní posouzení

50. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentace veřejné zakázky spolu s požadavky obviněného uvedenými v oznámení zadávacího řízení či výzvě k podání nabídek, příp. jinými dokumenty obsahujícími vymezení předmětu veřejné zakázky, tvoří zadávací podmínky, které poskytují potenciálním uchazečům o veřejnou zakázku stěžejní informace, na jejichž základě tito uchazeči zvažují svoji účast v zadávacím řízení a na jejichž základě následně zpracovávají své nabídky. V této souvislosti Úřad pro úplnost odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 33/2007 ze dne 20. 3. 2008, v němž uvedený soud judikoval, že „[z]adávací dokumentací se tedy rozumí souhrn všech konkrétních požadavků zadavatele na zpracování nabídky. Z těchto požadavků pak následně, nad rámec kritérií obsažených v oznámení zadávacího řízení, vyplynou i podrobná pravidla pro určení, která nabídka je pro zadavatele nejvýhodnější a která se tak stane nabídkou vítěznou. Základem zadávací dokumentace je tedy co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným, srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů jednoznačným způsobem, který umožní samotné sestavení nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl“.

51. Zákon pak dává ve svém ustanovení § 40 odst. 3 zadavateli možnost provést úpravy v zadávacích podmínkách, tuto možnost však podmiňuje přiměřeným prodloužením lhůty pro podání žádostí o účast v zadávacím řízení nebo pro podání nabídek dle povahy provedené úpravy, a to až o celou její původní délku, může-li provedená změna rozšířit okruh možných uchazečů o veřejnou zakázku. Zákon tedy v případě úpravy zadávacích podmínek neposkytuje zadavateli prostor pro úvahu o tom, zda má prodloužit lhůtu pro podání nabídek, ale toliko pro úvahu o kolik má být lhůta prodloužena, přičemž toto prodloužení musí vždy reflektovat konkrétní úpravu zadávacích podmínek. V případě takové změny zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných dodavatelů, je zadavateli stanoveno prodloužit lhůtu tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání žádosti o účast nebo pro podání nabídek.

52. V dílu 1 části 2 zadávací dokumentace nazvané „Přílohy k nabídce“ obviněný stanovil „postupný závazný milník“, v rámci nějž požaduje provedení prací v rozsahu finančního plnění minimálně 70 % přijaté ceny stavby do 14 měsíců od zahájení prací. V případě nesplnění daného milníku hrozila vybranému uchazeči pokuta ve výši 30 000 000 Kč. V dodatečných informacích k zadávacím podmínkám č. 84 ze dne 30. 7. 2014 však obviněný na základě dotazu uchazeče o veřejnou zakázku ze dne 24. 7. 2014 zveřejnil, že požaduje provedení prací v rozsahu finančního plnění pouze 30 % přijaté ceny stavby do 12 měsíců od zahájení prací. Zatímco z finančního plnění tak obviněný ustoupil velmi podstatně (namísto 70 % nově požadoval pouze 30  %), změna lhůty (tj. do 12 měsíců od zahájení prací namísto původních 14 měsíců) byla v podstatě jen teoretická, neboť poslední 2 měsíce z původní 14 měsíční lhůty měly být vzhledem k plánovanému zahájení stavebních prací v měsíci listopadu (jak vyplývá z dodatečné informace č. 48 ze dne 18. 7. 2014) prosinec a leden, tedy jak upozorňoval již dodavatel EUROVIA CS, a.s., měsíce zimní údržby.

53. Z výše uvedeného vyplývá, že obviněný dne 30. 7. 2014 provedl změnu zadávacích podmínek, když v dodatečných informacích č. 84 upravil postupný závazný milník specifikovaný v dílu 1 části 2 zadávací dokumentace nazvané „Přílohy k nabídce“. Úřad uvádí, že provedená úprava je jednoznačně změnou zadávacích podmínek a v žádném případě se nemůže jednat například o jejich pouhé doplnění či konkretizaci některého z požadavků, v rámci níž by obviněný původní požadavek rozpracoval do větších podrobností, resp. jej pouze vysvětlil. S ohledem na znění § 40 odst. 3 zákona tak Úřad konstatuje, že obviněný byl jednoznačně povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek.

54. Úřad se dále zabýval otázkou, zda se v šetřeném případě jednalo o takovou změnu zadávacích podmínek, která mohla rozšířit okruh možných dodavatelů, a v jejímž důsledku by obviněný musel prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou její původní délku. V daném případě Úřad dospěl k závěru, že se jednalo o úpravu zadávacích podmínek, v jejímž důsledku mohlo dojít k rozšíření okruhu možných dodavatelů, neboť požadavek obviněného byl ve smyslu dodatečných informací č. 84 upraven tak, že pro dodavatele představoval menší riziko než v případě původního požadavku, který byl obviněným vymezen výrazně striktněji, a to obzvláště za situace, kdy za porušení postupného závazného milníku hrozila dodavateli smluvní pokuta ve výši 30 000 000 Kč za každý jednotlivý případ porušení. Uvedený závěr potvrzují i dotazy tří uchazečů (společností STRABAG a.s., PORR a.s., a EUROVIA CS, a.s.), které obviněný obdržel postupně ve dnech 14. 7. 2014, 24. 7. 2014 a 30. 7. 2014. Úřad shrnuje, že tito dodavatelé se vyjadřovali k předmětnému požadavku tak, že jej není možné splnit, resp. jen s obtížemi, a žádali jeho zmírnění. Dodavatel PORR a.s. výslovně uvedl, že „… není možné v žádném případě vyčerpat 70 % ceny díla… V případě, že investor bude trvat na svém požadavku, dodavatel upozorňuje, že bude nucen z důvodu eliminace rizika pokuty předložit nabídku, která nebude respektovat obecné požadavky na přiměřenost cen stavebních prací … Domníváme se, že tento požadavek investora, který nás nutí k eliminaci nepřiměřeně a neodůvodněně vysoké smluvní pokuty tímto způsobem, je v rozporu s dobrými mravy, obecnými standardy na oceňování stavebních konstrukcí a prací, a v neposlední řade se zásadou hospodárnosti, kterou má být zadávací řízení ovládáno…“ Dodavatel STRABAG a.s., uvedl, že „…považuje tento požadavek za obtížně splnitelný“, přičemž dodavatel EUROVIA CS, a.s., se vyjádřil v tom smyslu, že požadavek obviněného je „prakticky nesplnitelný“. Z právě uvedeného je patrné, že požadavek vyplývající z původního postupného závazného milníku představoval pro dodavatele značné riziko a že provedenou změnu, kdy došlo (nikoli k marginálnímu) zmírnění tohoto požadavku, lze kvalifikovat jako změnu podstatnou. Úřad dále uvádí, že zmírnění požadavku zadavatele mohlo představovat takovou změnu zadávacích podmínek, která měla z pohledu dodavatelů o veřejnou zakázku podstatný dopad na tvorbu jejich nabídek, resp. na úvahy, zda vůbec za takových podmínek nabídku podávat.

55. Z výše uvedeného je zřejmé, že nově stanovený (změněný) požadavek mohl, a to minimálně v rovině potenciality, ovlivnit okruh dodavatelů, jelikož se jednalo o změnu podstatně zmírňující původní požadavek obviněného, o čemž svědčí skutečnost, že toto jeho zmírnění si vymínili samotní účastníci zadávacího řízení, kteří předmětný požadavek považovali za téměř či úplně nesplnitelný.

56. Účelem ustanovení § 40 odst. 3 zákona v případě povinnosti zadavatele prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou její původní délku, došlo-li k takové změně zadávacích podmínek, která by mohla rozšířit okruh možných dodavatelů, je poskytnout dodavatelům, kteří by začali zvažovat účast v zadávacím řízení až následně, dostatečný časový prostor pro učinění rozhodnutí o podání nabídky, resp. na její přípravu. Nadto Úřad podotýká, že není účelem hledat na trhu konkrétního dodavatele, který je změnou zadávacích podmínek přímo dotčen, a až podle tohoto zjištění případně lhůtu prodloužit či nikoliv. Je tedy vždy na zadavateli, aby provedenou změnu kvalifikovaně posoudil a přijmul patřičná opatření, tj. lhůty přiměřeně prodloužil, resp. prodloužil o celou její původní délku v případě, kdy by provedená změna mohla mít za následek účast nových dodavatelů v zadávacím řízení. Na tomto místě Úřad uzavírá, že obviněný byl povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou její původní délku, což však neučinil, neboť lhůta pro podání nabídek byla stanovena do dne 12. 8. 2014, přičemž v souvislosti s danými dodatečnými informacemi, jimiž byla provedena změna zadávacích podmínek v souvislosti s úpravou postupného závazného milníku, nebyla nijak prodloužena.

57. K prodloužení lhůty, které obviněný ve svém vyjádření ze dne 18. 6. 2018 uvedl jako prodloužení po změně zadávací dokumentace, došlo až dodatečnou informací č. 114. K prodloužení lhůty tedy nedošlo v okamžiku upravení předmětného postupného závazného milníku v zadávací dokumentaci a především nebylo dané prodloužení lhůty reakcí na změnu zadávacích podmínek, ale reakcí na žádost dodavatele EUROVIA CS, a.s., který, jak je výše uvedeno, upozorňovala na charakter, množství a závažnost všech uvedených dodatečných informací a s ohledem na tyto dodatečné informace výslovně žádal prodloužení lhůty. Na otázku ohledně postupného závazného milníku obviněný dodavateli EUROVIA CS, a.s. odpověděl dodatečnou informací č. 105, ve které sdělil, že otázka dodavatele byla již upřesněna v rámci dodatečné informace č. 84 ze dne 30. 7. 2014. V dodatečných informacích č. 114 obviněný uvedl, že prodloužil lhůtu pro podání nabídek, a to do 12. 9. 2014 v  9:00 hodin. Tyto informace obviněný uveřejnil na svém profilu dne 5. 8. 2014 pod označením „Dodatečné informace č. 94 – 142 k zadávací dokumentaci“.

58. Úřad tedy shrnuje, že lhůta pro podání nabídek byla obviněným původně stanovena na 80 dní a 9 hodin, přičemž po předmětné úpravě zadávacích podmínek nedošlo k prodloužení lhůty pro podání nabídek. Pozdější prodloužení lhůty pro podání nabídek, ke kterému došlo v návaznosti na další dodatečné informace, představovalo prodloužení nejprve o 31 dní, následně o 7 a 5 dní. Ačkoliv jde v součtu o 43 dní, nelze v daném případě takové prodloužení lhůty pro podání nabídek považovat za adekvátní. Úřad konstatuje, že následné prodloužení lhůty pro podání nabídek, tj. prodloužení, které přímo nenavazovalo na provedení změny zadávacích podmínek, nelze, obzvláště pak v případě, kdy o toto prodloužení žádal přímo jeden z uchazečů o veřejnou zakázku, v žádném případě považovat za splnění povinnosti vyplývající obviněnému z § 40 odst. 3 zákona. Úřad uvádí, že v daném případě měl obviněný po provedené změně zadávacích podmínek na základě dodatečných informací č. 84 prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou délku lhůty původní, tedy tak, aby od okamžiku změny činila minimálně 80 dní a 9 hodin. K prodloužení lhůty pro podání nabídek v návaznosti na provedenou změnu zadávacích podmínek však nedošlo ze strany obviněného vůbec.

59. Úřad proto uzavírá, že obviněný naplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a), tedy shledal, že obviněný nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený zákonem. Úřad se dále podrobně zabýval posouzením naplnění druhého ze dvou znaků skutkové podstaty přestupku, tedy potenciality vlivu tohoto postupu na výběr nejvhodnější nabídky.

60. Obviněný provedl prostřednictvím dodatečných informací č. 84 úpravu zadávacích podmínek, když změnil požadavek na postupný závazný milník uvedený v dílu 1 části 2 zadávací dokumentace nazvané „Přílohy k nabídce“, a současně neprodloužil lhůtu pro podání nabídek o celou její původní délku. Dle názoru Úřadu tímto postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť smyslem povinnosti zadavatele prodloužit po změně zadávacích podmínek lhůtu pro podání nabídek je zajistit (potenciálním) dodavatelům čas pro zapracování dané úpravy zadávacích podmínek do nabídky, resp. kompletní zpracování nabídky v případě, že se pro svoji účast rozhodnou až po provedené změně. Potenciálními dodavateli jsou přitom v šetřeném případě nejen ti, kteří již svůj zájem o účast v daném zadávacím řízení projevili, ale i širší okruh dodavatelů sledujících profil obviněného, resp. vypsaná zadávací řízení obviněného, pokud by se tito dodavatelé rozhodli zpracovat nabídku až na základě obviněným zveřejněných dodatečných informací č. 84 ze dne 30. 6. 2015. Nelze vyloučit situaci, že by potenciální dodavatel mohl rezignovat na podání nabídky z toho důvodu, že v časovém rozmezí mezi uveřejněním dodatečných informací č. 84 a lhůtou pro podání nabídek (tj. v časovém úseku 12 kalendářních dní) nebyl schopen reagovat na nový požadavek obviněného na postupný závazný milník požadující provedení prací ve výši 30 % finančního plnění přijaté ceny za dílo za 12 měsíců oproti původnímu požadavku provedených prací ve výši 70 % finančního plnění přijaté ceny za dílo za 14 měsíců, ačkoliv pokud by obviněný prodloužil lhůtu pro podání nabídek o celou původní délku, tj. o 80 dní a 9 hodin, tedy do 18. 10. 2014, tak by byl takový dodavatel schopen nabídku podat. Nelze tedy vyloučit, že obviněným provedená změna zadávacích podmínek a následné neprodloužení lhůty pro podání nabídek mohly mít za následek neúčast dodavatelů jinak schopných řádně plnit předmět veřejné zakázky. Při dodržení postupu uvedeného v § 40 odst. 3 zákona (tj. při řádném prodloužení lhůty pro podání nabídek) tak mohl obviněný obdržet nabídky i od jiných uchazečů, stejně jako minimálně v teoretické rovině mohl obdržet i jiné (např. ve smyslu nabídkové ceny) nabídky i od uchazečů, kteří již byli v zadávacím řízení aktivní.

61. K tvrzení obviněného, že se v uvedeném případě jednalo pouze o nepodstatnou změnu nemající proto vliv na okruh dodavatelů ani na náročnost zpracování nabídky, Úřad uvádí, že není vyloučena existence určitého okruhu dodavatelů, kteří nepovažovali původní požadavek vymezený obviněným v zadávacích podmínkách za splnitelný (obdobně jako dodavatelé, kteří obviněnému z tohoto důvodu zasílali žádosti o dodatečné informace), v důsledku čehož vůbec svoji nabídku v daném případě nepodali, ačkoli by toho za jiných okolností byli schopni. Úřad tak jednoznačně dovodil potencialitu vlivu na výběr nejvhodnější nabídky.

62. Krajský soud v Brně pak v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26. 9. 2012 k materiální stránce správního deliktu, resp. přestupku, uvedl, že „z dikce ‚podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit‘ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu […]. Již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách.“ Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 9 Afs 78/2012 ze dne 25. 7. 2013, kterým potvrdil výše citované rozhodnutí Krajského soudu, doplňuje, že „[z]e zákonného znění přitom expressis verbis plyne, že ke spáchání deliktu dojde, i pokud porušením zákona zadavatel pouze mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Ze zákona je tedy zřejmé, že postačí pouhá potencialita podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.“

63. Úřad proto konstatuje, že dovodil rovněž naplnění druhé části skutkové podstaty přestupku obviněného podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, tedy že uvedený postup obviněného mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

64. Úřad rovněž konstatuje, že byl v šetřeném případě naplněn i třetí znak skutkové podstaty přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, tedy uzavření smlouvy, když dne 24. 3. 2015uzavřel obviněný smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky s vybraným uchazečem.

65. Vzhledem k výše konstatovanému Úřad uzavírá, že se obviněný dopustil přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 40 odst. 3 citovaného zákona, když provedl změnu zadávacích podmínek, aniž by současně prodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek, přestože tato úprava zadávacích podmínek mohla rozšířit okruh možných dodavatelů, přičemž uvedený postup obviněného mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a obviněný uzavřel dne 24. 3. 2015 smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí

66. Jak již bylo konstatováno výše, obviněný v šetřeném případě spáchal přestupek podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

67. Podle § 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném v době spáchání přestupku) odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za přestupek zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

68. Úřad se v souladu s čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod opětovně zabýval otázkou, podle jakého právního předpisu je třeba postupovat v otázce týkající se uplynutí lhůt pro zánik odpovědnosti za přestupek, tedy ověřoval, zda právní úprava zániku odpovědnosti za přestupku obsažená v pozdějších právních předpisech neobsahuje pro obviněného příznivější úpravu, než jak je tato lhůta upravena v zákoně ve znění účinném v době spáchání přestupku.

69. Podle § 270 odst. 3 ZZVZ, ve znění před nabytím účinnosti zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, odpovědnost zadavatele za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

70. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

71. Podle § 270 odst. 5 ZZVZ, ve znění novely č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, činí promlčecí doba 5 let.

72. Podle § 270 odst. 6 ZZVZ se promlčecí doba přerušuje

a) oznámením o zahájení řízení o přestupku,

b) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným.

73. Podle § 270 odst. 7 ZZVZ přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová.

74. Podle § 270 odst. 8 ZZVZ byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 10 let od jeho spáchání.

75. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání přestupku dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 4. 5. 2018. K uzavření smlouvy s vybraným uchazečem došlo dne 24. 3. 2015, kdy zároveň došlo ke spáchání přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Správní řízení, resp. řízení o přestupku, bylo zahájeno dne 11. 6. 2018. Protože zákon, jakož ani ZZVZ (před nabytím účinnosti zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích), neobsahují úpravu, na základě níž by odpovědnost obviněného za spáchání přestupku již zanikla (k zahájení řízení o přestupku došlo před uplynutím lhůt pro zánik odpovědnosti), přistoupil Úřad rovněž k posouzení právní úpravy obsažené v ZZVZ (ve znění novely č. 183/2017 Sb.). Dle § 270 odst. 5 ZZVZ činí promlčecí doba 5 let, přičemž v souladu s § 31 odst. 1 zákona o přestupcích by počala běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku, tj. 25. 3. 2015. Jak bylo již dříve konstatováno, řízení o přestupku bylo zahájeno dne 11. 6. 2018, přičemž tímto okamžikem (doručením oznámení o zahájení řízení o přestupku) došlo v souladu s § 270 odst. 6 písm. a) ZZVZ k přerušení jejího běhu. Přerušením promlčecí doby počala běžet podle § 270 odst. 7 ZZVZ nová promlčecí doba (v délce 5 let), přičemž odpovědnost za přestupek by zanikla nejpozději uplynutím 10 let od jeho spáchání (k tomu srov. odst. 8 předmětného ustanovení). Z právě uvedeného je tedy zřejmé, že odpovědnost zadavatele za přestupek by nezanikla, ani byla-li by aplikována právní úprava obsažená v ZZVZ (ve znění novely č. 183/2017 Sb.). Úřad s ohledem na shora uvedené konstatuje, že žádná z pozdějších právních úprav není pro obviněného příznivější, neboť podle žádné z posuzovaných úprav by odpovědnost obviněného za přestupek nezanikla. Vzhledem k posledně uvedenému posoudil Úřad zánik odpovědnosti za spáchání přestupku podle zákona účinného v době jeho spáchání, a na základě uvedených skutečností konstatuje, že v šetřené veřejné zakázce nedošlo k zániku odpovědnosti obviněného za spáchání přestupku.

76. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt se uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d).

77. Z výše uvedeného vyplývá, že za spáchání přestupku dle výroku I. tohoto rozhodnutí lze uložit pokutu, jejíž horní hranice činí částku 50 515 720 Kč (cena veřejné zakázky činila 505 157 198 Kč vč. DPH).

78. Podle § 121 odst. 2 zákona Úřad při určení výměry pokuty zadavateli přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

79. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu Úřad zohlednil následující skutečnosti.

80. Úřad při stanovení výše pokuty vzal v první řadě v úvahu závažnost správního deliktu, za který ukládá sankci, a jeho následky. Podle výkladové praxe Úřadu se v případě porušení § 40 odst. 3 zákona jedná o delikt spíše závažnějšího charakteru, neboť jednání obviněného v rozporu s tímto ustanovením je způsobilé narušit základní princip zadávání veřejných zakázek, tj. zachování soutěžního prostředí, které má umožnit z co možná nejširšího okruhu podaných nabídek vybrat pro zadavatele tu nejvhodnější, nicméně vždy při stanovení výše pokuty je vždy nutné zvážit konkrétní okolnosti daného případu.

81. Z hlediska stupně závažnosti správního deliktu vzal Úřad v úvahu celkový kontext šetřeného případu. V posuzovaném případě je objektem přestupku zájem, aby zadavatel umožnil co nejširší spravedlivou hospodářskou soutěž a rovněž zajištění hospodárnosti při nakládání s veřejnými prostředky. Pokud obviněný tuto podmínku nedodrží, dochází v zadávacím řízení k libovůli, která deformuje celý proces legitimního očekávání dodavatelů na řádnou a férovou soutěž. V předmětném zadávacím řízení mohlo být některým potencionálním uchazečům znemožněno ucházet se o veřejnou zakázku, neboť zadavatel nestanovil po provedené změně zadávacích podmínek odpovídající lhůtu pro vytvoření a podání nabídek, přičemž nelze vyloučit, že tito případní dodavatelé mohli nabídnout obviněnému výhodnější nabídku, než jakou nabídl vybraný uchazeč. Vybraný uchazeč tak nemusel být vystaven takové konkurenci, jako kdyby obviněný poskytl po podstatné změně zadávacích podmínek lhůtu pro podání nabídek v délce lhůty původní. Obviněný tak zcela nenaplnil elementární účel zákona, kterým je zajištění účinné konkurence a efektivní hospodářské soutěže.

82. Pokud jde o následky přestupku, přihlédl Úřad ke skutečnosti, že lhůta pro podání nabídek byla obviněným původně stanovena na 80 dní a 9 hodin, přičemž k předmětné úpravě zadávacích podmínek došlo ze strany obviněného téměř před jejím koncem. Dodatečné informace č. 84, jimiž obviněný podstatně změnil zadávací podmínky, resp. postupný závazný milník, uveřejnil obviněný na svém profilu dne 30. 7. 2014, přičemž konec lhůty pro podání nabídek připadal v ten okamžik na  12. 8. 2014. Dodavatelé měli tedy de facto pouze 13 dnů, aby na provedenou změnu zareagovali, resp. dodavatelé, kteří by se pro účast v zadávacím řízení po provedené změně rozhodli, měli jen 13 dnů, aby podali svoji nabídku, tj. existuje vyšší riziko, že by takový potenciální dodavatel na podání nabídky zcela rezignoval, neboť by nebyl schopen nabídku v takto krátké lhůtě připravit. Pozdější prodloužení lhůty pro podání nabídek, ke kterému došlo v návaznosti na další dodatečné informace, které představovalo prodloužení nejprve o 31 dní, následně o 7 a 5 dní, nelze v tomto případě považovat za relevantní, neboť toto prodloužení nemohli potenciální dodavatelé v době, kdy došlo ke změně zadávacích podmínek předvídat (v návaznosti na dodatečné informace č. 114, které byly zveřejněny dne 5. 8. 2014, obviněný prodloužil lhůtu pro podání nabídek z původně stanoveného data, tj. dne 12. 8. 2014, do 12. 9. 2014 do 9:00 hodin). Úřad zvážil ve prospěch obviněného fakt, že se v projednávaném případě jedná o přestupek, který ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky pouze v rovině potenciality, byť i tento druh přestupku zákon považuje za protiprávní.

83. Úřad na tomto místě konstatuje, že výše uvedeným jednáním obviněného nedošlo k úplnému vyloučení hospodářské soutěže, neboť i přes výše popsané pochybení obviněný obdržel do konce lhůty pro podání nabídek celkem 10 nabídek, některé z nich byly podány sdružením více subjektů, díky čemuž byla soutěž do určité míry zachována. Úřad má za to, že předmětný přestupek obviněného nedosahuje nejvyššího stupně závažnosti (tím by byl například postup zadavatele zcela mimo režim zákona). Úřad z hlediska intenzity ohrožení právem chráněného zájmu a intenzity následků přestupku konstatuje, že došlo ke spáchání sice závažného správního deliktu nicméně s relativně nízkou intenzitou jeho následků.

84. Úřad dále přihlédl ke skutečnosti, že od spáchání přestupku uplynuly již více než 3 roky, což Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty v souladu se závěry uvedenými v rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud dovodil, že „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

85. Výše uvedený závěr o zohlednění časového hlediska při stanovení výše sankce vyjádřil opakovaně Krajský soud v Brně rovněž v rozhodnutí sp. zn. 62 Af 105/2014 ze dne 1. 2. 2016. Je tedy nepochybné, že se jedná o zásadní okolnost při stanovení výše sankce za spáchání přestupku, přičemž Úřad při stanovení výše sankce v šetřeném případě zohlednil dobu, která uplynula od porušení zákona obviněným, a rozhodnutím, jímž byla stanovena výše sankce za toto porušení. Ačkoliv v šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku před více než 3 lety, nelze na uložení pokuty zcela rezignovat nebo uložit pokutu v symbolické výši v řádu stovek korun, neboť stále je nutné v daném případě zohlednit skutečnost, že odpovědnost obviněného za přestupek nezanikla.

86. Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výroční zprávy obviněného za rok 2017 dostupné na oficiálních webových stránkách obviněného na  adrese https://www.rsd.cz/wps/wcm/connect/7d1d80e6-2439-4340-b3c8-1fbdbf172353/RSD-vyrocni-zprava-2017_final_web.pdf?MOD=AJPERES vyplývá, že obviněný k 31. 12. 2017 disponoval aktivy v celkové výši 89 110 219 514 Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty 100 000 Kč nelze v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

87. Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Je tedy třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku ve věci sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.

88. Úřad konstatuje, že v právě projednávaném případě je přestupek zadavatele v souběhu s přestupky (resp. dříve správními delikty), o kterých bylo rozhodnuto ve výrocích I. až III. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0372/2017/VZ-31947/2017/532/ZČa ze dne 1. 11. 2017 (které byly spáchány dne 8. 9. 2017 v případě přestupků uvedených ve výrocích I. a II. a 5. 9. 2017 v případě přestupku uvedeného ve výroku III. předmětného rozhodnutí Úřadu dostupného z https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti.html).

89. S ohledem na výše uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

90. Měl-li by Úřad uložit zadavateli pokutu za všechny uvedené delikty a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející „výrok o trestu“ (tj. výrok IV. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0372/2017/VZ-31947/2017/532/ZČa ze dne 1. 11. 2017) lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že Úřad v rámci uložení sankce za projednávaný přestupek zohlední předchozí uložené pokuty za přestupky, jež jsou s projednávaným přestupkem v souběhu, tj. pokutu uloženou rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0372/2017/VZ-31947/2017/532/ZČa ze dne 1. 11. 2017.

91. S ohledem na výše uvedené Úřad rekapituluje, že obviněnému uložil za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí pokutu ve výši 100 000 Kč, tj. při spodní hranici zákonné sazby, a to zároveň při respektování absorpční zásady ve formě analogického použití institutu souhrnného trestu. Úřad posoudil stanovenou výši pokuty za dostačující a naplňující současně preventivní i represivní charakter uložení sankce.

92. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému přestupku obviněného přistoupil k uložení pokuty, přičemž s ohledem na výše uvedené důvody uložil pokutu ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

93. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

Ředitelství silnic a dálnic ČR, příspěvková organizace, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy