číslo jednací: S0094/2019/VZ-06681/2019/521/OPi
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | VZ 70716 – Vestavba do vozidla Městské policie hl. m. Prahy |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2019 |
| Datum nabytí právní moci | 15. 3. 2019 |
|
Č. j.: ÚOHS-S0094/2019/VZ-06681/2019/521/OPi |
|
Brno: 5. března 2019 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) téhož zákona obviněným
-
Hlavní město Praha, Městská policie hl. m. Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1,
v souvislosti s uveřejněním písemné zprávy zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku „VZ 70716 – Vestavba do vozidla Městské policie hl. m. Prahy“ zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění zahájeném dne 29. 7. 2016 odesláním výzvy k jednání z téhož dne, na jejíž plnění byla dne 7. 10. 2016 uzavřena smlouva č. SML/2016/02953 mezi cit. obviněným a vybraným dodavatelem – EASTWANDER, s.r.o., IČO 29268397, se sídlem Kotojedská 2588/91, 767 01 Kroměříž,
vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Hlavní město Praha, Městská policie hl. m. Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 cit. zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku „VZ 70716 – Vestavba do vozidla Městské policie hl. m. Prahy“ zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění zahájeném dne 29. 7. 2016 odesláním výzvy k jednání z téhož dne, na jejíž plnění byla dne 7. 10. 2016 uzavřena smlouva č. SML/2016/02953 mezi obviněným a vybraným dodavatelem – EASTWANDER, s.r.o., IČO 29268397, se sídlem Kotojedská 2588/91, 767 01 Kroměříž, na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení předmětného zadávacího řízení, tj. do 22. 11. 2016, nýbrž až dne 20. 8. 2018.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Hlavní město Praha, Městská policie hl. m. Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 4 500,- Kč (čtyři tisíce pět set korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Obviněný – Hlavní město Praha, Městská policie hl. m. Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dne 29. 7. 2016 odesláním výzvy k jednání z téhož dne zadávací řízení (jednací řízení bez uveřejnění) na veřejnou zakázku „VZ 70716 – Vestavba do vozidla Městské policie hl. m. Prahy“ (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázky byla dle čl. 3 výzvy k jednání ze dne 29. 7. 2016 „realizace vestavby do užitkového vozidla (…) Městské policie hl. m. Prahy (…). Jedná se o specializovanou vestavbu pro psovody a psy viz příloha č. 1 a příloha č. 2. Doba plnění zakázky je 3 měsíce od platnosti a účinnosti smlouvy. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je stanovena ve výši 900 000,- Kč bez DPH.“.
3. Dne 7. 10. 2016 uzavřel obviněný se společností EASTWANDER, s.r.o., IČO 29268397, se sídlem Kotojedská 2588/91, 767 01 Kroměříž (dále jen „vybraný dodavatel“), na předmět plnění „Smlouvu na předmět plnění č. SML/2016/02953“ (dále jen „Smlouva“).
II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo „ZZVZ“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, přípisem č. j. ÚOHS-P0459/2018/VZ-34681/2018/521/OPi ze dne 27. 11. 2018 vyzval obviněného k zaslání dokumentace o předmětném zadávacím řízení a současně požádal obviněného o vyjádření mj. k tomu, zda v rámci předmětného zadávacího řízení byla vyhotovena písemná zpráva zadavatele a zda byla ve lhůtě stanovené v § 85 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), uveřejněna na profilu zadavatele.
5. Dne 6. 12. 2018 obdržel Úřad vyjádření obviněného ze dne 5. 12. 2018 ke skutečnostem uvedeným ve výzvě Úřadu k zaslání dokumentace o zadávacím řízení č. j. ÚOHS-P0459/2018/VZ-34681/2018/521/OPi ze dne 27. 11. 2018.
Vyjádření obviněného ze dne 5. 12. 2018
6. Obviněný v předmětném vyjádření k povinnosti uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele uvedl, že „[v] době zadání zastával zadavatel následující názor. Obecně nebylo jasně stanoveno, zda v případě, že zadavatel zadává veřejnou zakázku podle hodnoty malého rozsahu form[o]u JŘBU, má povinnost podle daného ustanovení o oznámení zadání veřejné zakázky do Věstníku aplikovat. Jelikož samotná informační povinnost zadavatele je v takovém případě dána povinnostmi vyvěsit uzavřenou smlouvu na profilu zadavatele, čímž je smysl daného ustanovení naplněn. Pro argument, že smysl tohoto ustanovení není určen pro veřejné zakázky zadávané JŘBU hovoří i skutečnost, že JŘBU není zahájeno uveřejněním ve Věstníku veřejných zakázek ani na profilu zadavatele. Přestože[] zadavatel není zcela přesvědčen o povinnosti u VZ malého rozsahu zadávané JŘBU postupovat ve smyslu § 85 odst. 1 zákona, tak zadavatel z důvodu odstranění pochybností zveřejnil ‚Písemnou zprávu zadavatele‘ na profilu zadavatele dne 20. 8. 2018.“.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
7. Po přezkoumání podkladů, které Úřad obdržel od obviněného a podkladů dostupných na profilu zadavatele[1], jež jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0094/2019/VZ, Úřad dospěl k závěru, že obviněný nepostupoval při uveřejňování písemné zprávy zadavatele o předmětném zadávacím řízení v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
8. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.
9. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.
K výroku I. tohoto příkazu
K aplikaci právní úpravy
10. Podle § 274 odst. 1 písm. a) zákona se postupuje podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele a řízení o správních deliktech zahájených Úřadem po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže se týkají zadávání veřejných zakázek nebo rámcových smluv podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
11. Podle čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.
12. Úřad uvádí, že byť bylo předmětné zadávací řízení zahájeno za účinnosti ZVZ, a nyní účinný zákon o zadávání veřejných zakázek ve svých přechodných ustanoveních mj. stanoví, že v řízeních o správních deliktech (přestupcích) zahájených Úřadem po dni nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle ZVZ, týkají-li se zadávání veřejných zakázek dle ZVZ, je Úřad povinen v souladu s čl. 40 odst. 6 větou druhou Listiny přihlédnout ve prospěch pachatele k příznivější právní úpravě.
13. Před tím, než Úřad přistoupí k posouzení, která právní úprava je pro obviněného příznivější, považuje za vhodné uvést, že vzhledem ke skutečnosti, že dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon o přestupcích, je třeba s ohledem na § 112 odst. 1 zákona o přestupcích na dosavadní jiné správní delikty, tedy i na správní delikty upravené zákonem, ode dne účinnosti zákona o přestupcích hledět jako na přestupky podle zákona o přestupcích (pro úplnost Úřad uvádí, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně odborného názvosloví, kdy pojem „správní delikt“ byl nahrazen pojmem „přestupek“). Tatáž argumentace se pak vztahuje i k pojmu „obviněný“, kdy podle § 69 zákona o přestupcích se podezřelý z přestupku stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětné správní řízení je vedeno ve věci spáchání přestupku, je zadavatel v tomto příkazu označován v souladu se zákonem o přestupcích jako obviněný.
14. K již výše zmíněnému ústavnímu pravidlu zakotvenému v čl. 40 odst. 6 Listiny větě druhé (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) pak Úřad uvádí, že dané pravidlo je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle judikatury vyšších soudů je v otázce použití pozdější právní úpravy příznivější pro pachatele přípustná analogie mezi soudním (trestněprávním) a správním trestáním.
15. Předmětné správní řízení je vedeno v souvislosti s postupem obviněného při uveřejňování písemné zprávy zadavatele o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele. Přezkoumávané zadávací řízení bylo zahájeno za účinnosti ZVZ, který zadavateli ukládal v § 85 odst. 4 povinnost uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, přičemž porušení dané povinnosti bylo kvalifikováno jako přestupek dle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ (zadavatel se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou ZVZ, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený ZVZ).
16. Dne 1. 10. 2016 nabyl účinnosti ZZVZ, který zadavateli v § 217 odst. 5 ukládá povinnost uveřejnit písemnou zprávu o (každém) zadávacím řízení na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, přičemž porušení této povinnosti je kvalifikováno jako přestupek dle § 269 odst. 1 písm. e) ZZVZ.
17. Jednání obviněného tedy naplňuje skutkovou podstatu přestupku jak dle ZVZ [§ 120 odst. 1 písm. b) ZVZ], tak dle ZZVZ [§ 269 odst. 1 písm. e) ZZVZ]. Pro obviněného je však právní úprava ZZVZ příznivější z hlediska výše sankce, která může být obviněnému uložena za spáchání předmětného přestupku, neboť podle § 120 odst. 2 písm. b) ZVZ lze za přestupek podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ uložit pokutu do 20 000 000,- Kč, kdežto za spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) ZZVZ lze dle § 269 odst. 3 písm. b) ZZVZ uložit pokutu do 200 000,- Kč.
18. Úřad tak s ohledem na shora uvedenou ústavní zásadu přistoupil k posouzení postupu obviněného dle zákona o zadávání veřejných zakázek, neboť tato právní úprava je pro obviněného – co do maximální možné výše uložené sankce – příznivější.
K postupu obviněného
19. Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.
20. Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.
21. Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.
22. Úřad předně uvádí, že v šetřeném případě se dle předpokládané hodnoty veřejné zakázky ve výši 900 000,- Kč bez DPH jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, k jejímuž zadání však obviněný přistoupil v jednacím řízení bez uveřejnění[2], tedy v jednom z druhů zadávacích řízení dle § 3 zákona, pročež se na něj vztahuje mj. zákonná povinnost uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele [a to jak dle ZVZ, který v § 85 odst. 1 stanovoval povinnost vyhotovit písemnou zprávu o každé veřejné zakázce, tedy mimo jakoukoli pochybnost o veřejné zakázce zadávané v zadávacím řízení dle ZVZ, tak dle nyní účinné právní úpravy, která stanoví tuto povinnost pro každé zadávací řízení]. Jinak řečeno, přistoupí-li zadavatel k zadávání veřejné zakázky – byť se jedná svojí hodnotou o veřejnou zakázku malého rozsahu – postupem platným pro podlimitní/nadlimitní veřejnou zakázku, musí postupovat, resp. dodržovat zákonem stanovené povinnosti s takovým postupem spojené, tj. včetně tzv. uveřejňovacích povinností (viz § 26 odst. 5 ZVZ, § 4 odst. 4 ZZVZ).
23. Pokud obviněný zastává názor, že v případě veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění se na zadavatele nevztahuje povinnost uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele, pak s tímto se Úřad neztotožňuje, neboť § 217 odst. 1 ZZVZ zcela jednoznačně stanoví, že zadavatel vyhotoví písemnou zprávu o zadávacím řízení (bez výjimky), jímž je bezpochyby i jednací řízení bez uveřejnění [§ 3 písm. e) ZZVZ], a tuto dle odst. 5 téhož ustanovení ZZVZ uveřejní na profilu zadavatele (obdobně tomu bylo – jak již Úřad uvedl výše – i v případě právní úpravy ZVZ, který v § 85 odst. 1 zadavateli ukládal vyhotovit písemnou zprávu o každé veřejné zakázce a tuto uveřejnit na profilu zadavatele, přičemž daná povinnost se bezpochyby vztahovala na každou veřejnou zakázku zadávanou dle ZVZ, tedy i v jednacím řízení bez uveřejnění). Je tomu tak jednoduše i proto, že jednací řízení bez uveřejnění představuje svojí povahou jeden z nejméně „veřejných“ druhů zadávacích řízení a písemná zpráva zadavatele je tak jedním z mála „informačních kanálů“, jehož prostřednictvím se veřejnost může dozvědět o průběhu a výsledku daného zadávacího řízení.
24. V šetřeném případě obviněný uzavřel dne 7. 10. 2016 s vybraným dodavatelem Smlouvu na předmět plnění šetřené veřejné zakázky. S ohledem na znění § 217 odst. 5 zákona tak byl obviněný povinen uveřejnit na svém profilu písemnou zprávu o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení[3], tj. do 22. 11. 2016.
25. Z profilu zadavatele však vyplývá, že písemná zpráva zadavatele o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku byla na profilu zadavatele uveřejněna až dne 20. 8. 2018[4].
26. S ohledem na výše uvedené má Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení předmětného zadávacího řízení, tj. do 22. 11. 2016, nýbrž až dne 20. 8. 2018, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty
27. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona.
28. Podle § 270 odst. 3 zákona, účinného v době spáchání přestupku, odpovědnost obviněného za přestupek zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
29. Podle § 270 odst. 5 zákona, účinného v době vydání tohoto příkazu, činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle odst. 6 písm. a) téhož ustanovení zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.
30. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
31. Úřad uvádí, že ke spáchání přestupku obviněným došlo v šetřeném případě dne 23. 11. 2016, kdy marně uplynula lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno doručením tohoto příkazu. Z uvedených údajů je zřejmé, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za přestupek nezanikla.
32. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona lze za přestupek uložit pokutu do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1 zákona.
33. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
34. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
35. Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 106/2012-45 ze dne 6. 6. 2013).
36. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že v šetřeném případě došlo postupem obviněného k porušení uveřejňovací povinnosti zadavatele, a tedy k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejných zakázek a postupu obviněného (ze strany veřejnosti či k tomu příslušných orgánů), jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Pokud by se obviněný povinnosti uveřejnění zcela vyhnul, neumožnil by provedení této kontroly. Nelze však konstatovat, že by obviněný zcela ignoroval existenci zákona (obviněný ještě před zahájením šetření Úřadem dodatečně uveřejnil písemnou zprávu o zadávacím řízení na svém profilu), resp. že by zcela ignoroval existenci zákonné úpravy uveřejňovacích povinností. Jednalo se tedy v tomto případě o přestupek nedosahující nejvyšší intenzity závažnosti. Na druhou stranu nelze přehlédnout, že k „nápravě“ závadného stavu došlo až s extrémním zpožděním.
37. Při určení výše pokuty přihlédl Úřad rovněž k hodnotě předmětné veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků přestupku podle § 269 odst. 1 zákona a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou (čím vyšší jsou výdaje, tím vyšší je zájem společnosti na dodržování uveřejňovacích povinností ze strany zadavatele z hlediska možné kontroly účelného vynakládání veřejných prostředků). S ohledem na zmíněné je pak třeba při úvahách o výši sankce zohlednit cenu veřejné zakázky, která v šetřeném případě činila 970 700,- Kč bez DPH. Úřad konstatuje, že výši uložené sankce pokládá za přiměřenou právě i ve vztahu k ceně předmětné veřejné zakázky. V této souvislosti Úřad při určení výše pokuty ve prospěch obviněného zohlednil i skutečnost, že obviněný zadával postupem dle zákona veřejnou zakázku, jejíž hodnota odpovídala veřejné zakázce malého rozsahu, a kterou tudíž mohl zadat mimo režim zákona. Obviněný tedy zvolil přísnější postup, který na něj klade i v oblasti tzv. uveřejňovacích povinností větší nároky.
38. Úřad při stanovení výše pokuty zohlednil rovněž dobu, která uplynula od spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, neboť, jak Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015 judikoval, „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“
39. Úřad dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. V této souvislosti Úřad přihlédl i k finančním možnostem obviněného a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž obviněný disponuje. Z návrhu rozpočtu obviněného na rok 2019[5] vyplývá, že obviněný počítá s příjmy v celkové výši 59 175 179 300,- Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
40. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.
41. V tomto smyslu Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená sankce projevit (výlučně jen) ve sféře zadavatele (obviněného), neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení sankce. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.
42. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému přestupku obviněného přistoupil k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku II. tohoto příkazu.
43. Pokuta uložená ve výroku II. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci tím pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
Hlavní město Praha, Městská policie hl. m. Prahy, Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[2] Obviněný zahájil předmětné jednací řízení bez uveřejnění, neboť v předchozím zjednodušeném podlimitním řízení nebyly podány žádné nabídky [§ 23 odst. 1 písm. a) ZVZ].
[3] Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení.