číslo jednací: S0101/2019/VZ-07039/2019/541/JCh
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | VZ 82016 – Dodávka nulových klientů pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2019 |
| Datum nabytí právní moci | 21. 3. 2019 |
| Dokumenty |  2019_S0101.pdf 353 KB |
|
Č. j.: ÚOHS-S0101/2019/VZ-07039/2019/541/JCh |
|
Brno: 11. března 2019 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, obviněným
-
hlavní město Praha – Městská policie hl. m. Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2, 110 01 Praha 1,
v souvislosti s uveřejněním písemné zprávy zadavatele o veřejné zakázce „VZ 82016 – Dodávka nulových klientů pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě „Výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu zadávanou postupem pro zjednodušené podlimitní řízení“ ze dne 29. 11. 2016, která byla na profilu zadavatele zveřejněna téhož dne pod systémovým číslem P16V00116988, v zákonem stanovené lhůtě,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – hlavní město Praha – Městská policie hl. m. Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2, 110 01 Praha 1 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku „VZ 82016 – Dodávka nulových klientů pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě „Výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu zadávanou postupem pro zjednodušené podlimitní řízení“ ze dne 29. 11. 2016, která byla na profilu zadavatele zveřejněna téhož dne pod systémovým číslem P16V00116988 v zákonné lhůtě do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, když zadávací řízení bylo ukončeno dne 24. 1. 2017 uzavřením kupní smlouvy s vybraným dodavatelem – BIT SERVIS spol. s r. o., IČO 45793972, se sídlem Libušská 144/252, 142 00 Praha 4 – a zákonná lhůta pro uveřejnění předmětné písemné zprávy na profilu zadavatele marně uplynula dne 7. 3. 2017, přičemž obviněný písemnou zprávu zadavatele na svém profilu uveřejnil až dne 24. 11. 2017.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – hlavní město Praha – Městská policie hl. m. Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2, 110 01 Praha 1 – podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 5 000,- Kč (pět tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – hlavní město Praha – Městská policie hl. m. Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2, 110 01 Praha 1 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil na základě „Výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu zadávanou postupem pro zjednodušené podlimitní řízení“ ze dne 29. 11. 2016 (dále jen „výzva k podání nabídky“), která byla na profilu zadavatele zveřejněna téhož dne pod systémovým číslem P16V00116988, zjednodušeném podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „VZ 82016 – Dodávka nulových klientů pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázky je dle výzvy k podání nabídky dodávka 250 kusů „nulových klientů“ jako náhrady klasických PC pro připojení do virtuálního prostředí informačního systému Městské policie hl. m. Prahy včetně dopravy na místo plnění. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí dle výzvy k podání nabídky 1 880 000,- Kč bez DPH.
3. Dne 24. 1. 2017 uzavřel zadavatel na předmět plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem – BIT SERVIS spol. s r. o., IČO 45793972, se sídlem Libušská 144/252, 142 00 Praha 4 (dále jen „vybraný dodavatel“) – kupní smlouvu č. SML/2017/02989 (dále jen „smlouva“). Cena za předmět plnění činila dle bodu III. smlouvy 1 875 750,- Kč bez DPH.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU
4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), získal na základě vlastního poznatku pochybnosti o správnosti postupu obviněného v souvislosti s uveřejněním písemné zprávy o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele v zákonem stanovené lhůtě. Úřad si následně vyžádal od zadavatele jeho vyjádření k výše uvedeným skutečnostem a dokumentaci o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku, přičemž relevantní dokumenty tvořící součást předmětné dokumentace jsou obsahem spisu vedeného v této věci pod sp. zn. S0101/2019/VZ.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
5. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Není-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nemusí příkaz obsahovat odůvodnění.
6. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.
7. Po přezkoumání podkladů, jež jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0101/2019/VZ, dospěl Úřad k závěru, že obviněný nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
8. K právnímu postavení zadavatele Úřad konstatuje, že obviněný je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona. V této souvislosti Úřad taktéž upozorňuje na ustanovení § 4 odst. 5 zákona, podle něhož se za zadavatele považuje také jiná osoba, která zahájila zadávací řízení, ačkoliv k tomu nebyla povinna, a to ve vztahu k tomuto zadávacímu řízení a do jeho ukončení. V daném případě je tedy nutné pohlížet na zadavatele jako na subjekt, který byl povinen řídit se pravidly stanovenými zákonem.
Relevantní ustanovení zákona
9. Podle § 217 odst. 1 zákona vyhotoví zadavatel o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.
10. Podle § 217 odst. 2 zákona musí písemná zpráva obsahovat alespoň
a) označení zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě na veřejnou zakázku, pokud byla uzavřena,
b) použitý druh zadávacího řízení,
c) označení účastníků zadávacího řízení,
d) označení všech vyloučených účastníků zadávacího řízení s uvedením důvodu jejich vyloučení,
e) označení dodavatelů, s nimiž byla uzavřena smlouva nebo rámcová dohoda, nebo dodavatelů, kteří byli zařazeni do dynamického nákupního systému, včetně odůvodnění jejich výběru,
f) označení poddodavatelů dodavatelů podle § 217 odst. 2 písm. e) zákona, pokud jsou zadavateli známi,
g) odůvodnění použití jednacího řízení s uveřejněním nebo řízení se soutěžním dialogem, byla-li použita,
h) odůvodnění použití jednacího řízení bez uveřejnění, bylo-li použito,
i) odůvodnění použití zjednodušeného režimu, bylo-li použito,
j) odůvodnění zrušení zadávacího řízení nebo nezavedení dynamického nákupního systému, pokud k tomuto došlo,
k) odůvodnění použití jiných komunikačních prostředků při podání nabídky namísto elektronických prostředků, byly-li jiné prostředky použity,
l) soupis osob, u kterých byl zjištěn střet zájmů, a následně přijatých opatření, byl-li střet zájmů zjištěn,
m) pokud zadavatel nadlimitní veřejnou zakázku nerozdělí na části, uvede zadavatel odůvodnění tohoto postupu, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci, a
n) odůvodnění stanovení požadavku na prokázání obratu v případě postupu podle § 78 odst. 3 zákona, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci.
11. Podle § 217 odst. 3 zákona může v písemné zprávě zadavatel odkazovat na oznámení o výsledku zadávacího řízení, pokud uveřejněné oznámení obsahuje informace uvedené v § 217 odstavci 2 zákona.
12. Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.
13. Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu při uveřejňování podle zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.
14. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 269 odstavce 1 zákona.
15. Podle ustanovení § 112 odst. 1 zákona o přestupcích, se na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, ode dne nabytí účinnosti zákona o přestupcích hledí jako na přestupky podle zákona o přestupcích.
K výroku I. příkazu
16. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že obviněný uzavřel dne 24. 1. 2017 s vybraným dodavatelem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky. Ze smlouvy vyplývá, že cena předmětného plnění činila 1 875 750,- Kč bez DPH.
17. Dle bodu I.1 oznámení o výsledku podlimitního zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku je adresa profilu zadavatele https://www.tenderarena.cz/profily/HlavniMestoPraha. Z informací, které byly uveřejněny na profilu zadavatele[1] v sekci „dokumenty“ vyplývá, že obviněný uveřejnil na svém profilu písemnou zprávu zadavatele dne 24. 11. 2017.
18. Obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem kupní smlouvu na veřejnou zakázku dne 24. 1. 2017 a dle § 217 odst. 5 zákona byl povinen uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na svém profilu do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, tedy nejpozději dne 7. 3. 2017.
19. Obviněný však písemnou zprávu zadavatele o předmětném zadávacím řízení uveřejnil na svém profilu až dne 24. 11. 2017, tedy více než 8 měsíců po uplynutí zákonné lhůty dle § 217 odst. 5 zákona. Obviněný tak neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele o předmětném zadávacím řízení ve lhůtě dle § 217 odst. 5 zákona.
20. Ve svém vyjádření ze dne 5. 12. 2018 obviněný uvedl, že zákon neukládá formu jednotlivých dokumentů, ale definuje je jejich obsahem. Dle zadavatele tak není forma nebo název dokumentů podstatná. Zadavatel má za to, že splnil obsahové náležitosti písemné zprávy o zadávacím řízení, když dne 4. 1. 2017 uveřejnil na profilu zadavatele „Oznámení o výběru dodavatele“, které má dle zadavatele stejné formální náležitosti, jako písemná zpráva zadavatele dle § 217 odst. 2 zákona.
21. V souvislosti s výše uvedeným Úřad konstatuje, že účelem povinnosti zveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele je zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek, neboť tato zpráva představuje významný nástroj dohledu nad zadávacím procesem v celém jeho průběhu. Obsahuje nejen přehled nejdůležitějších kroků učiněných v průběhu zadávání veřejné zakázky, ale obsahuje i elementární údaje, jako je druh a důvod použitého řízení, identifikace všech účastníků zadávacího řízení (včetně vybraného dodavatele), důvody jejich případného vyloučení z účasti v zadávacím řízení nebo důvody, pro které bylo zadávací řízení zrušeno. Písemná zpráva zadavatele je tedy jakýmsi souhrnem všech zásadních informací, které se konkrétního zadávacího řízení, resp. veřejné zakázky týkají. Je zde zřejmý úmysl zákonodárce dát široké veřejnosti možnost se seznámit s co možná nejvíce informacemi o průběhu a výsledku zadávacího řízení.
22. Pro posílení transparentnosti a snadné a přehledné dosažitelnosti zakotvuje zákon povinnost zadavatele písemnou zprávu o veřejné zakázce uveřejnit na profilu zadavatele s neomezeným dálkovým přístupem. Argumenty obviněného, že náležitosti písemné zprávy zveřejnil na svém profilu v jiném dokumentu, nelze považovat za relevantní, neboť za postup souladný se zákonem lze považovat pouze zpracování a uveřejnění dokumentu s jednoznačným názvem a jasně vymezeným obsahem tak, jak je definuje zákon. Naplněním požadavku na transparentnost zadávacího řízení pak jistě není takový postup, kdy zadavatel de facto na případných zájemcích o předmětné informace ponechává, aby si sami dovozovali a odhadovali, ve kterých náhradních dokumentech o veřejné zakázce mají zkusit požadované údaje hledat.
23. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku v zákonné lhůtě do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, když zadávací řízení bylo ukončeno dne 24. 1. 2017 uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem a zákonná lhůta pro uveřejněné písemné zprávy na profilu zadavatele marně uplynula dne 7. 3. 2017, přičemž obviněný písemnou zprávu zadavatele na svém profilu uveřejnil až dne 24. 11. 2017. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
24. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
25. Jak vyplývá z ustanovení § 112 odst. 1 zákona o přestupcích, na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se ode dne nabytí účinnosti zákona o přestupcích hledí jako na přestupky podle zákona o přestupcích.
26. Vzhledem ke skutečnosti, že zákon o přestupcích nabyl účinnosti dne 1. 7. 2017, je tedy s ohledem na § 112 odst. 1 zákona o přestupcích třeba na dosavadní správní delikty, tedy i na správní delikty upravené zákonem, hledět jako na přestupky podle zákona o přestupcích. Z uvedeného důvodu Úřad dospěl k závěru, že obviněný spáchal podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona přestupek (pro úplnost Úřad uvádí, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně odborného názvosloví, kdy pojem „správní delikt“ byl nahrazen pojmem „přestupek“, pozn. Úřadu). Tatáž argumentace se pak vztahuje i vzhledem k pojmu „obviněný“, kdy podle § 69 zákona o přestupcích se podezřelý z přestupku stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že tento příkaz je prvním úkonem v řízení o přestupku, je zadavatel v tomto příkazu označován v souladu se zákonem o přestupcích za obviněného (i v tomto případě se jedná pouze o změnu odborného názvosloví nemající vliv na hmotněprávní posouzení jednání obviněného, resp. zadavatele, pozn. Úřadu).
27. Vzhledem ke zjištěnému přestupku Úřad přistoupil k uložení pokuty.
28. K tomu Úřad opakuje, že podle čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější, kdy skutečnost, že se předmětná ústavní zásada uplatní jak pro správní trestání, vyplývá ze soudní judikatury, která byla zároveň reflektována v § 2 odst. 1 zákona o přestupcích, přičemž v rámci posouzení zániku odpovědnosti za spáchaný přestupek z hlediska „příznivosti pozdějších úprav“ pak Úřad posoudil jak zákon ve znění do 30. 6. 2017, tak zákon a přestupkový zákon, neboť právní úprava zániku odpovědnosti se v těchto zákonech liší.
29. Podle § 270 odst. 3 zákona, ve znění do 30. 6. 2017 odpovědnost právnické osoby za přestupek zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
30. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
31. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
32. V návaznosti na posledně citovaná ustanovení zákona a zákona o přestupcích Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve výše citovaných ustanoveních. V šetřeném případě se Úřad o spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona dozvěděl na základě vlastní činnosti, kdy podkladem pro uvedené zjištění byl protokol o kontrole ze dne 14. 5. 2017. Správní řízení ve věci spáchání přestupku je zahájeno doručením tohoto příkazu. Vzhledem k tomu, že ke spáchání přestupku vymezeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 8. 3. 2017, když dne 7. 3. 2017 marně uplynula lhůta pro splnění uveřejňovací povinnosti dle § 217 odst. 5 zákona, konstatuje Úřad, že k zániku odpovědnosti obviněného za předmětný přestupek nedošlo, a to ani podle zákona ani podle zákona o přestupcích.
33. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odstavce 1 zákona.
34. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
35. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
36. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013, veškerá citovaná rozhodovací praxe soudů dostupná online na http://www.nssoud.cz).
37. Z hlediska závažnosti přestupku zohlednil Úřad zejména význam zákonem chráněného zájmu, který byl v šetřeném případě zadavatelem porušen. Úřad konstatuje, že v daném případě došlo postupem zadavatele k porušení uveřejňovací povinnosti, jež je projevem zásady transparentnosti, tedy základního principu provázejícího postup zadavatele. Vzhledem ke skutečnosti, že existuje společenský zájem na tom, aby měla široká veřejnost možnost přístupu k informacím o zadávacích řízeních, na základě kterých jsou následně uzavírány smlouvy na předmět plnění a jsou tak alokovány veřejné prostředky, je zřejmé, že ani přestupek při uveřejnění nelze považovat za bagatelní.
38. V rámci následků protiprávního jednání obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že bylo postupem obviněného znemožněno široké veřejnosti seznámit se s písemnou zprávou zadavatele o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku, tedy se souhrnem nejdůležitějších informací o zadávacím řízení a kroků učiněných v průběhu zadávacího řízení, v zákonem stanovené lhůtě. Nadto mohlo pozdní uveřejnění písemné zprávy zadavatele o zadávacím řízení způsobit pochybnosti některých subjektů, zda výběr dodavatele veřejné zakázky proběhl transparentně. Na této skutečnosti přitom nemění z povahy věci nic to, že neuveřejnění předmětné písemné zprávy v zákonné lhůtě nemělo na výběr dodavatele jakýkoliv vliv, neboť vliv na výběr dodavatele není znakem skutkové podstaty přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona.
39. Úřad jako polehčující okolnost shledal skutečnost, že obviněný písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku na svém profilu uveřejnil následně, a to dne 24. 11. 2017, čímž byla alespoň následně po více než 8 měsících umožněna kontrola postupu zadavatele ze strany široké veřejnosti.
40. Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soudu uvedl, že: „[…] hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“.
41. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazudne následujícího po dni, jímž marně uplynula lhůta k uveřejnění písemné zprávy zadavatele o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele, tj. dne 8. 3. 2017. Od spáchání přestupku tak uplynuly dva roky, účel trestu ve smyslu výše citovaného rozsudku tak zůstává zachován.
42. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu na rok 2018 zveřejněného na webových stránkách obviněného http://www.praha.eu/file/2709434/Schvaleny_rozpocet_hlavniho_mesta_Prahy_na_r._2018.pdf Úřad zjistil, že obviněný v roce 2018 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 60 187 415,90 tis. Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného, neboť uložená pokuta je vzhledem k jeho rozpočtovým příjmům zcela marginální.
43. Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval právě preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši 5 000 Kč, která naplňuje dostatečně, vzhledem k okolnostem případu, obě funkce právní odpovědnosti.
44. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
45. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
hlavní město Praha – Městská policie hl. m. Prahy, Mariánské náměstí 2, 110 01 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy