číslo jednací: S0178/2019/VZ-12162/2019/511/THl

• Instance: I.
• Věc: Maintenance pro datová centra Městské policie hl. m. Prahy
• Účastníci:
  1. hlavní město Praha
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2019
• Datum nabytí právní moci: 11. 5. 2019

Č. j.: ÚOHS-S0178/2019/VZ-12162/2019/511/THl

Brno: 30. dubna 2019

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. e), podle § 269 odst. 1 zákona písm. a) a podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, obviněným

• hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Maintenance pro datová centra Městské policie hl. m. Prahy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 3. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 3. 2016 pod ev. č. 528799, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 12. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 051-084601,

vydává dle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v  § 258 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci šetření postupu zadavatele vedeného pod sp. zn. P0468/2018/VZ nezaslal ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy Úřadu č. j. ÚOHS-P0468/2018/VZ-34620/2018/511/THl ze dne 23. 11. 2018, tj. do 3. 12. 2018, kompletní dokumentaci o otevřeném řízení na zadání veřejné zakázky „Maintenance pro datová centra Městské policie hl. m. Prahy“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 3. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 3. 2016 pod ev. č. 528799, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 12. 3. 2016 pod ev. č. pod ev. č. 2016/S 051-084601, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nezaslal originál nedatovaného dokumentu „Oznámení o dotazu uchazeče“.

II.

Obviněný – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – se dopustil přestupkupři uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 126 odst. 1 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) citovaného zákona neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské Unie oznámení o výsledku zadávacího řízení „Maintenance pro datová centra Městské policie hl. m. Prahy“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 3. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 3. 2016 pod ev. č. 528799, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 12. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 051-084601, ve lhůtě 30 dnů od uzavření smlouvy, když kupní smlouva č. 902/16  na předmětnou veřejnou zakázku byla s vybraným dodavatelem – TOTAL SERVICE s.r.o., IČO 25618067, se sídlem U Uranie 18, 170 00 Praha 7 – uzavřena dne 21. 7. 2016, zákonná lhůta odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění tak marně uplynula dne 22. 8. 2016, avšak oznámení o výsledku zadávacího řízení obviněný odeslal do Věstníku veřejných zakázek a jeho prostřednictvím do Úředního věstníku Evropské Unie až dne 2. 9. 2016.

III.

Obviněný – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – se dopustil přestupku při uveřejňovánípodle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení „Maintenance pro datová centra Městské policie hl. m. Prahy“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 3. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 3. 2016 pod ev. č. 528799, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 12. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 051-084601, na profilu zadavatele ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, když zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením kupní smlouvy č. 902/16  s vybraným dodavatelem – TOTAL SERVICE s.r.o., IČO 25618067, se sídlem U Uranie 18, 170 00 Praha 7 – dne 21. 7. 2016, zákonná lhůta k uveřejnění písemné zprávy tak marně uplynula dne 1. 9. 2016, avšak písemná zpráva zadavatele byla uveřejněna na profilu zadavatele až dne 20. 7. 2018.

IV.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu se obviněnému –hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši  12 000,- Kč (dvanáct tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Obviněný – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „ZVZ“), otevřené zadávací řízení na veřejnou zakázku „Maintenance pro datová centra Městské policie hl. m. Prahy“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 3. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 3. 2016 pod ev. č. 528799, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 12. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 051-084601 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Předmětem veřejné zakázky je dle čl. II.1.5 oznámení o zakázce „HW a SW maintenance pro celkové zabezpečení provozu datového centra.“

3. Předpokládaná hodnotaveřejné zakázky je dle čl. II.2.1 oznámení o zakázce 12 750 000 Kč bez DPH.

4. Obviněný dne 21. 6. 2016 rozhodl, že nejvhodnější nabídku podal vybraný dodavatel – TOTAL SERVICE s.r.o., IČO 25618067, se sídlem U Uranie 18, 170 00 Praha 7 (dále jen „vybraný dodavatel“), což obviněný účastníkům zadávacího řízení oznámil prostřednictvím „Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky“ odeslaného dne 24. 6. 2016.

5. Dne 21. 7. 2016 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem na realizaci veřejné zakázky „Kupní smlouvu č. 902/16“ (dále jen „smlouva“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

6. Vzhledem k tomu, že dne 1. 10. 2016 nabyl účinnosti  zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) musí při posuzování případu přihlédnout ve prospěch obviněného k eventuální příznivější právní úpravě (podrobněji viz dále), Úřad konstatuje, že je k vydání tohoto příkazu příslušný podle § 248 ZZVZ, podle kterého Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 ZZVZ, a pro zvláštní postupy podle části šesté.

7. Úřad získal pochybnosti o souladu postupu obviněného se ZVZ v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky, a proto zahájil z vlastní činnosti šetření případného nezákonného postupu obviněného vedené pod sp. zn. P0468/2018/VZ. V rámci šetření si pak Úřad vyžádal od obviněného vyjádření k Úřadem namítaným pochybením obviněného a dále požádal obviněného o zaslání dokumentace o zadávacím řízení.

8. Po přezkoumání předložených podkladů, jež jsou součástí spisu v této věci pod sp. zn. S0178/2019/VZ, dospěl Úřad k závěru, že obviněný nepostupoval v souladu se ZZVZ. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

9. Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), ve spojení s § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

10. Vzhledem ke skutečnosti, že dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon o přestupcích, je třeba s ohledem na § 112 odst. 1 zákona o přestupcích na dosavadní správní delikty, tedy i na správní delikty upravené ZVZ a ZZVZ, hledět jako na přestupky podle zákona o přestupcích. V tomto ohledu došlo pouze ke změně odborného názvosloví, kdy pojem „správní delikt“ byl nahrazen pojmem „přestupek“. Tatáž argumentace se pak vztahuje i k pojmu „obviněný“, kdy podle § 69 zákona o přestupcích se podezřelý z přestupku stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že tento příkaz je prvním úkonem v řízení o přestupku, je zadavatel v tomto příkazu označován v souladu se zákonem o přestupcích za obviněného (i v tomto případě se jedná pouze o změnu odborného názvosloví nemající vliv na hmotněprávní posouzení jednání obviněného, resp. zadavatele, pozn. Úřadu).

K právnímu postavení obviněného jako zadavatele

11. Úřad nejprve posoudil, zda obviněný naplňuje definici zadavatele podle ZVZ.

12. Podle § 2 odst. 2 písm. c) ZVZ je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

13. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

14. Jak je zřejmé z čl. 1 bodu 1. ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, obviněný hlavní město Praha je vyšším územním samosprávným celkem.

15. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že obviněnému hlavní město Praha svědčí postavení veřejného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) ZVZ, neboť je územním samosprávným celkem.

16. Pro úplnost Úřad dodává, že obviněný naplňuje rovněž i definici veřejného zadavatele podle ZZVZ, neboť z ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) ZZVZ vyplývá, že územní samosprávný celek je veřejným zadavatelem.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení ZZVZ

17. Podle § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ se zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 zákona

18. Podle § 216 odst. 1 ZZVZ je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis lhůtu delší.

19. Podle § 252 odst. 3 ZZVZ vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu a další podání, zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh, je zadavatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Návrh a další podání je navrhovatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Další účastníci řízení jsou povinni odeslat Úřadu svá podání výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

20. Podle § 252 odst. 4 ZZVZ je zadavatel povinen odeslat Úřadu části dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh neuvedené v § 252 odst. 3 zákona a netextovou část zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

21. Podle § 258 odst. 1 ZZVZ je zadavatel povinen do 10 dnů ode dne doručení výzvy Úřadu odeslat dokumentaci o zadávacím řízení prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, s výjimkou dokumentů uvedených v § 252 odst. 4, které je povinen v téže lhůtě odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

22. Podle § 268 odst. 1 písm. e) ZZVZ se zadavatel dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4, § 254 odst. 5 nebo 6 nebo § 258 odst. 1 zákona.

23. Podle § 268 odst. 2 písm. c) ZZVZ se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) zákona.

24. Podle § 90 odst. 1 zákona o přestupcích může správní orgán rozhodnout o přestupku příkazem.

Právní posouzení

25. V § 258 odst. 1 ZZVZ je zakotvena povinnost zadavatele zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení do 10 dnů ode dne doručení výzvy Úřadu zadavateli. Uvedenou povinnost má zadavatel v situaci, kdy Úřad musí dokumentaci o zadávacím řízení přezkoumat, aby mohl posoudit, zda zahájí správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

26. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že nezaslání kompletní dokumentace o zadávacím řízení ve lhůtě dle § 258 odst. 1 ZZVZ Úřadu podstatně ztěžuje posouzení všech skutečností a postupu zadavatele. Přitom Úřad jako správní orgán má věci vyřizovat bez zbytečných průtahů. Je i v zájmu zadavatele, aby byly všechny skutečnosti co nejrychleji projednány. Skutečnost, zda byl postup zadavatele v zadávacím řízení v souladu se zákonem, lze ze strany Úřadu ověřit pouze na základě dokumentace o zadávacím řízení. Poskytnutí zákonem stanovených dokumentů (dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření zadavatele) zadavatelem je tedy nezbytným předpokladem pro řádný průběh prošetření postupu zadavatele. Z tohoto důvodu je nesplnění této povinnosti kvalifikováno bez dalšího jako přestupek [§ 268 odst. 1 písm. e) ZZVZ].

27. Dokumentaci o zadávacím řízení podle § 216 odst. 1 ZZVZ tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje zákon. Dokumentem tvořícím součást dokumentace o zadávacím řízení se rozumí vždy originál dokumentu v té podobě, ve které byl původně vyhotoven (ať už v listinné nebo elektronické podobě). Originálem dokumentu vyhotoveného v listinné podobě se pak rozumí pouze vlastní originální vyhotovení listiny a nikoliv její opis, kopie nebo jiné technické zobrazení, byť by byly Úřadu zaslány prostřednictvím datové schránky, s výjimkou těch případů, kdy se součástí dokumentace o zadávacím řízení stala již samotná kopie dokumentu. Kopie dokumentů z dokumentace o zadávacím řízení, ať už v elektronické či listinné podobě, Úřadu tedy s výše uvedenou výjimkou zasílat nelze, resp. lze, ale takové písemnosti nejsou dokumentací o zadávacím řízení tak, jak to stanovuje zákon (s výjimkou případů, kdy zadavatel originál dokumentu k dispozici nemá, např. kopie dokumentu v nabídce dodavatele, která je zadavateli předložena). Pokud hodlá zadavatel dokumenty, které byly původně vyhotoveny v listinné podobě, odeslat prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, je třeba u nich provést konverzi podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů; dokument, který provedením konverze vznikl, má pak stejné právní účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehož převedením výstup vznikl. Pokud je součástí dokumentace o zadávacím řízení e-mailová komunikace, je třeba ji rovněž zaslat elektronicky v originále. Datovou schránkou je přitom možné zaslat pouze formáty elektronických dokumentů uvedené v příloze č. 3 vyhlášky č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, v platném znění. Originál e-mailové komunikace může zadavatel zaslat Úřadu například formou elektronické pošty podepsané uznávaným elektronickým podpisem na e-mailovou adresu posta@compet.cz.

28. Úřad ve výzvě č. j. ÚOHS-P0468/2018/VZ-34620/2018/511/THl ze dne 23. 11. 2018, která byla obviněnému doručena téhož dne, obviněného seznámil s pochybnostmi o souladu postupu obviněného se zákonem, které Úřad získal. Úřad dále poučil obviněného o jeho zákonné povinnosti odeslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení do 10 dnů od doručení výzvy Úřadu. Výzva č. j. ÚOHS-P0468/2018/VZ-34620/2018/511/THl ze dne 23. 11. 2018 byla obviněnému dle doručenky doručena do datové schránky dne 23. 11. 2018. Konec desetidenní lhůty k zaslání dokumentace o zadávacím řízení podle § 258 odst. 1 ZZVZ připadnul na pondělí 3. 12. 2018.

29. Úřad ve výzvě č. j. ÚOHS-P0468/2018/VZ-34620/2018/511/THl ze dne 23. 11. 2018 rovněž obviněného poučil o formě a způsobu odeslání zadávací dokumentace, příp. částí dokumentace o zadávacím řízení, kdy se však jedná o jednoznačně zákonem stanovené podmínky kladené na zadavatele v souvislosti se zasíláním dokumentace o zadávacím řízení.

30. Dne 30. 11. 2018, tj. před uplynutím zákonné desetidenní lhůty, Úřad obdržel prostřednictvím datové schránky vyjádření obviněného z téhož dne. Téhož dne Úřad obdržel část dokumentace o zadávacím řízení v elektronické a listinné podobě.

31. Úřad zjistil, že dne 15. 4. 2016 byl na profilu zadavatele uveřejněn dokument s názvem „Oznámení o dotazu uchazeče“ v elektronické podobě ve formátu .pdf, obsahově shodný s dokumentem „Oznámení o dotazu uchazeče“, který obviněný zaslal Úřadu pouze v listinné podobě. Z výše uvedeného plyne, že listinná podoba dokumentu „Oznámení o dotazu uchazeče“, kterou obviněný ve lhůtě dle § 258 odst. 1 ZZVZ zaslal Úřadu, je pouze kopií elektronického originálu uveřejněného na profilu zadavatele. Je tedy zřejmé, že obviněný originál dokumentu „Oznámení o dotazu uchazeče“ Úřadu nezaslal.

32. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) ZZVZ tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 258 odst. 1 ZZVZ, když Úřadu v rámci šetření postupu zadavatele vedeného pod sp. zn. P0468/2018/VZ nezaslal ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy Úřadu, tedy nejpozději do 3. 12. 2018, kompletní dokumentaci o zadávacím řízení, neboť Úřadu nezaslal originál dokumentu „Oznámení o dotazu uchazeče“.

K výroku II. příkazu

Relevantní ustanovení ZVZ

33. Veřejný zadavatel je podle § 83 odst. 1 ZVZ povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. V případě sektorového zadavatele činí lhůta 30 dnů. V případech uvedených v § 83 odst. 4 a 5 ZVZ jsou informace, které nebudou uveřejněny, předávány provozovateli Věstníku veřejných zakázek, případně Úřadu pro publikace Evropské unie (dále jen „Úřad pro publikace“), ke statistickým účelům.

34. Podle § 146 odst. 1 písm. b) ZVZ je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů, rozumí se tím uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 a Úředním věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku. Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.

35. Podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ zadavatel se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

36. Podle § 120 odst. 2 písm. b) ZVZ se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g).

Relevantní ustanovení ZZVZ

37. Podle § 126 ZZVZ zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.

38. Podle § 212 odst. 1 ZZVZ je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen "formulář"). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

39. Podle § 212 odst. 3 písm. b) ZZVZ zadavatel formulář odešle elektronicky do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

40. Podle § 269 odst. 1 písm. a) ZZVZ se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.

41. Podle § 269 odst. 3 ZZVZ za přestupek lze uložit pokutu do

a. 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,

b. 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.

42. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich může správní orgán rozhodnout o přestupku příkazem.

Právní posouzení

43. Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad zjistil, že zadávací řízení šetřené veřejné zakázky bylo ukončeno dne 21. 7. 2016, tedy dnem, kdy obviněný uzavřel na realizaci předmětu veřejné zakázky s vybraným dodavatelem kupní smlouvu.

44. Úřad uvádí, že z ustanovení § 83 odst. 1 ZVZ ve spojení s § 146 odst. 1 písm. b) ZVZ vyplývá povinnost obviněného odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské Unie, a to ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem. Obviněný tak byl dle ZVZ povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do 5. 8. 2016.

45. Úřad obecně k uveřejňovacím povinnostem uvádí, že uveřejňování je jedním z nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tyto povinnosti jsou důležité, a mají tak své opodstatnění, i z hlediska možnosti veřejné kontroly (viz níže). Účelem ZVZ (i ZZVZ) a ve svém důsledku zadávacích řízení je zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno efektivního vynakládání veřejných prostředků.

46. Aby mohla proběhnout následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je zákon mj. postaven), což je podmíněno mj. i zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští přestupku, za který hrozí zadavateli postih. Informace shromážděné prostřednictvím zákonem stanoveného uveřejňování pak taktéž slouží ke statistickému vyhodnocování veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie.

47. Jak již Úřad uvedl výše, obviněný dne 21. 7. 2016 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu. Povinnost zadavatele odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění měla být dle ZVZ splněna do 15 dnů od uzavření smlouvy, obviněný měl tedy povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské Unie nejpozději dne 5. 8. 2016. Při šetření Úřad zjistil, že obviněný odeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění až dne 2. 9. 2016, tedy po uplynutí 15denní lhůty.

48. Vzhledem k výše uvedenému učinil Úřad dílčí závěr, že obviněný nesplnil povinnost uveřejnění plynoucí z § 83 odst. 1 ZVZ ve spojení s § 146 odst. 1 písm. b) ZVZ, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do 15 dnů od uzavření smlouvy, neboť smlouva byla uzavřena dne 21. 7. 2016, zákonná lhůta pro odeslání oznámení marně uplynula dne 5. 8. 2016 a obviněný odeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění až dne 2. 9. 2016. Obviněný tak naplnil skutkovou podstatu přestupku dle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ. Za takový přestupek je zákonodárcem stanovena možnost uložení pokuty až do výše 20 000 000 Kč.

49. Úřad v šetřené věci sděluje, že zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku bylo obviněným realizováno v době účinnosti ZVZ. Úřad ovšem na tomto místě opětovně zdůrazňuje, že k 1. 10. 2016 nabyl účinnosti ZZVZ.

50. V této souvislosti Úřad uvádí, že při rozhodování o spáchání přestupku je povinen reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle judikatury vyšších soudů je v otázce použití pozdější právní úpravy příznivější pro pachatele přípustná analogie mezi soudním (trestněprávním) a správním trestáním; judikatura v této věci pak byla zákonodárcem reflektována při tvorbě zákona o přestupcích, kdy v § 2 odst. 1 zákona o přestupcích je předmětná ústavní zásada přímo zakotvena i pro správní trestání, neboť podle § 2 odst. 1 zákona o přestupcích se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější.

51. Tuto výjimku aplikoval Nejvyšší správní soud např. v rozsudku č. j. 6 A 126/2002-27 ze dne 27. 10. 2004, v němž mimo jiné uvedl: »To, že žalobce se podle zjištění správních orgánů dopustil deliktu za účinnosti starého práva, ještě eo ipso neznamená, že mu také za tyto delikty podle starého práva může být bez dalšího uložena sankce. Takový názor by ve svých důsledcích znamenal, že tu může dojít k uložení trestu za něco, co nové právo vůbec nesankcionuje, a tedy i k přímému porušení zásady vyslovené v čl. 40 odst. 6 in fine Listiny základních práv a svobod. Také trestání za správní delikty musí podléhat stejnému režimu jako trestání za trestné činy a v tomto smyslu je třeba vykládat všechny záruky, které se podle vnitrostátního práva poskytují obviněnému z trestného činu. Je totiž zřejmé, že rozhraničení mezi trestnými (a tedy soudem postižitelnými) delikty a delikty, které stíhají a trestají orgány exekutivy, je výrazem vůle suverénního zákonodárce; není odůvodněno přirozenoprávními principy, ale daleko spíše je výrazem trestní politiky státu (…). Z těchto důvodů – a přinejmenším od okamžiku, kdy byla ratifikována Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod – není rozhodné, zda pozitivní právo označuje určité deliktní jednání za trestný čin nebo za správní delikt. Zmiňuje-li se tedy uvedená Úmluva ve svém článku 6 odst. 1 o „jakémkoli trestním obvinění“, je třeba záruky, v této souvislosti poskytované tomu, kdo je obviněn, poskytnout shodně jak v trestním řízení soudním, tak v deliktním řízení správním. Tímto způsobem ostatně vykládá Úmluvu stabilně i judikatura Evropského soudu pro lidská práva. Pro české právo to pak znamená, že i ústavní záruka článku 40 odst. 6 Listiny o tom, že je nutno použít pozdějšího práva, je-li to pro pachatele výhodnější, platí jak v řízení soudním, tak v řízení správním. Shodně ostatně judikují i správní soudy (srov. k tomu např. rozhodnutí uveřejněné pod č. 91/2004 Sb. NSS). Přijetí tohoto principu pak znamená, že nelze trestat podle starého práva v době účinnosti práva nového, jestliže nová právní úprava konkrétní skutkovou podstatu nepřevzala; analogicky to platí i tehdy, jestliže nová úprava stanoví mírnější sankce za stejné jednání (například nižší výměru pokuty)«.

52. Ve výše uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud také konstatoval, že rozhodnutí, které se s dodržením ústavního principu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod nevypořádá a zcela ji pomine, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Obdobně se Nejvyšší správní soud vyjádřil např. v rozsudku č. j. 5 Afs 68/2011-99 ze dne 21. 3. 2012, kde dovodil povinnost správních orgánů zabývat se dodržením ústavního principu povinnosti použít pozdější právní úpravu, pokud je pro pachatele příznivější (obdobně též i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2012 – 48 ze dne 12. 4. 2013). Dle nálezů Ústavního soudu (např. ÚS II. 192/05-2 ze dne 11. 7. 2007 a ÚS III. 611/01 ze dne 13. 6. 2002) je opomenutí správního orgánu zabývat se tím, zda nová právní úprava není nebo je pro účastníka příznivější, zásahem do jeho práva na spravedlivý proces.

53. Úřad je také při rozhodování o spáchání přestupku povinen uplatnit výjimku ze zákazu retroaktivity trestních norem, pokud zjistí, že pozdější právní úprava je pro pachatele příznivější, a aplikovat tak ustanovení § 2 odst. 1 zákona o přestupcích. S odkazem např. na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1430/2010 ze dne 15. 12. 2010, v němž bylo uvedeno, že „Jestliže soud zjistí, že posouzení trestnosti činu podle zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, je pro pachatele příznivější než jeho posouzení podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., pak je ustanoveními tohoto příznivějšího zákona vázán jak při rozhodnutí o vině, tak i rozhodnutí o trestu. Způsob výkonu trestu odnětí svobody je součástí trestnosti činu, protože výrok o způsobu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody je podle § 122 odst. 1 tr. ř. obligatorní součástí takto uloženého trestu. Proto ukládá-li soud nepodmíněný trest odnětí svobody podle zákona č. 140/1961 Sb., musí pro účely výkonu trestu odnětí svobody pachatele zařadit do odpovídajícího typu věznice podle § 39a tr. zák., nikoliv podle § 56 odst. 2 tr. zákoníku.“. Úřad na tomto místě tudíž vyslovuje dílčí závěr, že trestnost konkrétního činu (přestupku) není možné posoudit částečně podle zákona účinného v době jeho spáchání a částečně podle zákona účinného při rozhodování o tomto činu (přestupku), a je tedy nutno aplikovat příznivější normu jako celek. Je-li tedy jednání obviněného nadále trestné podle obou výše specifikovaných právních norem, pak je Úřad, coby orgán rozhodující o odpovědnosti za přestupek obviněného, s odkazem na závěry Nejvyššího soudu uvedené ve výše citovaném usnesení, vázán ustanoveními příznivější právní úpravy pro obviněného, novým zákonem, tj. zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jak při rozhodnutí o vině, tak i při rozhodnutí o trestu. Z tohoto důvodu byl Úřad v šetřeném případě uvážit, zda pozdější právní úprava není pro obviněného příznivější.

54. S ohledem na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a na výše uvedené byl Úřad v šetřeném případě tedy povinen uvážit, zda pozdější právní úprava není pro obviněného příznivější. V šetřeném případě Úřad nejprve porovnal skutkovou podstatu přestupku dle ZVZ [§ 120 odst. 1 písm. b) v návaznosti na § 83 odst. 1] a ZZVZ [§ 269 odst. 1 písm. a) v návaznosti na § 126]. Podle § 126 ZZVZ zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 do 30 dnů od uzavření smlouvy. Je tedy zjevné, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně lhůty, ve které má být povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění splněna, a to z 15 dnů od uzavření smlouvy dle ZVZ na lhůtu 30 dnů od uzavření smlouvy dle ZZVZ. Obviněný uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem dne 21. 7. 2016, konec lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění dle ZZVZ připadnul na sobotu 20. 8. 2016; posledním dnem lhůty tak bylo v souladu s § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu pondělí 22. 8. 2016. Vzhledem k tomu, že obviněný odeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění až dne 2. 9. 2016, je zřejmé, že obviněný nedodržel postup k odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ani podle § 126 ZZVZ. Změna lhůty v ZZVZ je tak v šetřené věci pro obviněného z hlediska spáchání přestupku irelevantní, neboť k uveřejnění nedošlo ani v jedné z uvedených lhůt. Jednání obviněného je tudíž trestné podle obou právních úprav.

55. Následně Úřad porovnal ustanovení o pokutě u přestupku dle ZVZ [§ 120 odst. 2 písm. b)] a ZZVZ [§ 269 odst. 3 písm. b)], z čehož je evidentní, že ustanovení o pokutě podle ZZVZ je pro obviněného příznivější, neboť dle ZVZ se za přestupek podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ ukládá pokuta do 20 000 000 Kč, zatímco dle ZZVZ se za přestupek podle § 269 odst. 1 písm. a) ZZVZ ukládá pokuta do 200 000 Kč. Úřad tedy akcentuje, že ZZVZ v tomto ohledu s daným přestupkem spojuje nižší možnou ukládanou sankci. Úřad tedy srovnáním maximální možné výše sankce podle ZVZ a ZZVZ za obviněným spáchaný přestupek zjistil, že právní úprava obsažená v ZZVZ je co do trestu pro obviněného příznivější.

56. Vzhledem k výše uvedenému byl Úřad při rozhodování o spáchání přestupku povinen uplatnit výjimku ze zákazu retroaktivity trestních norem, neboť v šetřeném případě Úřad zjistil, že pozdější právní úprava je pro pachatele příznivější, a aplikovat tak právní úpravu ZZVZ.

57. Na základě výše uvedeného a aplikace pozdější právní úpravy považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) ZZVZ tím, že v rozporu s § 126 ZZVZ ve spojení s  § 212 odst. 3 písm. a) ZZVZ neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské Unie oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku ve lhůtě 30 dnů od uzavření smlouvy, když kupní smlouva byla s vybraným dodavatelem uzavřena dne 21. 7. 2016, zákonná lhůta odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění tak marně uplynula dne 22. 8. 2016, avšak oznámení o výsledku zadávacího řízení obviněný odeslal do Věstníku veřejných zakázek a jeho prostřednictvím do Úředního věstníku Evropské Unie až dne 2. 9. 2016. Vzhledem k tomu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. příkazu

Relevantní ustanovení ZVZ

58. Podle § 85 odst. 1 ZVZ zadavatel o každé veřejné zakázce vyhotoví písemnou zprávu.

59. Podle § 85 odst. 2 ZVZ musí písemná zpráva obsahovat alespoň

a. identifikační údaje zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě,

b. zvolený druh zadávacího řízení,

c. identifikační údaje vybraného uchazeče, popřípadě uchazečů, je-li smlouva uzavírána s více osobami na straně uchazeče, odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky a uvedení, jaká část veřejné zakázky má být plněna prostřednictvím subdodavatele,

d. identifikační údaje všech uchazečů a jejich nabídkovou cenu,

e. identifikační údaje zájemců či uchazečů, jež byli vyloučeni z účasti v zadávacím řízení a odůvodnění jejich vyloučení, popřípadě identifikační údaje zájemců, jež nebyli vyzváni k podání nabídky, k jednání či k účasti v soutěžním dialogu, a odůvodnění této skutečnosti,

f. odůvodnění vyloučení uchazeče, jehož nabídka obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu, došlo-li k takovému vyloučení,

g. důvod použití soutěžního dialogu, jednacího řízení s uveřejněním či jednacího řízení bez uveřejnění, byla-li taková možnost využita,

h. důvod zrušení zadávacího řízení, bylo-li zadávací řízení zrušeno,

i. v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti odůvodnění

i. překročení celkové doby trvání podle § 23 odst. 5 písm. b), došlo-li k překročení této doby,

ii. nedodržení lhůty podle § 23 odst. 7 písm. b) bodu 5, došlo-li k jejímu nedodržení,

iii. uzavření rámcové smlouvy na dobu delší než 7 let, byla-li taková smlouva uzavřena.

60. Podle § 85 odst. 4 ZVZ zadavatel písemnou zprávu uveřejní na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

61. Podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

62. Podle § 120 odst. 2 písm. b) ZVZ za správní delikt se uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g).

Relevantní ustanovení ZZVZ

63. Podle § 51 odst. 1 ZZVZ je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení.

64. Podle § 217 odst. 1 ZZVZ vyhotoví zadavatel o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

65. Podle § 217 odst. 2 ZZVZ musí písemná zpráva obsahovat alespoň

a. označení zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě na veřejnou zakázku, pokud byla uzavřena,

b. použitý druh zadávacího řízení,

c. označení účastníků zadávacího řízení,

d. označení všech vyloučených účastníků zadávacího řízení s uvedením důvodu jejich vyloučení,

e. označení dodavatelů, s nimiž byla uzavřena smlouva nebo rámcová dohoda, nebo dodavatelů, kteří byli zařazeni do dynamického nákupního systému, včetně odůvodnění jejich výběru,

f. označení poddodavatelů dodavatelů podle písmene e), pokud jsou zadavateli známi,

g. odůvodnění použití jednacího řízení s uveřejněním nebo řízení se soutěžním dialogem, byla-li použita,

h. odůvodnění použití jednacího řízení bez uveřejnění, bylo-li použito,

i. odůvodnění použití zjednodušeného režimu, bylo-li použito,

j. odůvodnění zrušení zadávacího řízení nebo nezavedení dynamického nákupního systému, pokud k tomuto došlo,

k. odůvodnění použití jiných komunikačních prostředků při podání nabídky namísto elektronických prostředků, byly-li jiné prostředky použity,

l. soupis osob, u kterých byl zjištěn střet zájmů, a následně přijatých opatření, byl-li střet zájmů zjištěn,

m. pokud zadavatel nadlimitní veřejnou zakázku nerozdělí na části, uvede zadavatel odůvodnění tohoto postupu, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci, a

n. odůvodnění stanovení požadavku na prokázání obratu v případě postupu podle § 78 odst. 3, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci.

66. Podle § 217 odst. 5 ZZVZ je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.

67. Podle § 269 odst. 1 písm. e) ZZVZ se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5.

68. Podle § 269 odst. 3 ZZVZ za přestupek lze uložit pokutu do

a. 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,

b. 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.

69. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich může správní orgán rozhodnout o přestupku příkazem.

Právní posouzení

70. Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad zjistil, že zadávací řízení šetřené veřejné zakázky bylo ukončeno dne 21. 7. 2016, tedy dnem, kdy obviněný uzavřel na realizaci předmětu veřejné zakázky s vybraným dodavatelem smlouvu.

71. Úřad uvádí, že z ustanovení § 85 odst. 4 ZVZ vyplývá povinnost obviněného uveřejnit na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele, a to ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

72. Úřad na základě jím provedeného přezkumu zjistil, že na profilu zadavatele se nachází dokument označený jako „Písemná zpráva zadavatele o veřejné zakázce“, který obsahuje informace o zadávacím řízení a u něhož je uvedena informace, že byl uveřejněn na profilu zadavatele dne 20. 7. 2018 (viz https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/seznam Dokumentu.jsf?id=171302).

73. Úřad již obecně k uveřejňovacím povinnostem uvedl, že uveřejňování je jedním z nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tyto povinnosti jsou důležité, a mají tak své opodstatnění, i z hlediska možnosti veřejné kontroly (viz výše).

74. V dalším Úřad konstatuje, že v případě naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ je za takový přestupek zákonodárcem v § 120 odst. 2 písm. b) ZVZ stanovena maximální možná výše pokuty 20 000 000 Kč.

75. Obviněný dne 21. 7. 2016 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu, čímž bylo ukončeno zadávací řízení. Povinnost zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele měla být dle ZVZ splněna do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení. Z toho plyne, že obviněný měl povinnost uveřejnit na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele nejpozději dne 5. 8. 2016. Při šetření Úřad zjistil, že obviněný uveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele až dne 20. 7. 2018, tedy téměř 2 roky po uplynutí zákonné 15denní lhůty.

76. Vzhledem k výše uvedenému učinil Úřad dílčí závěr, že obviněný nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v § 85 odst. 4 ZVZ, když neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, neboť smlouva byla uzavřena dne 21. 7. 2016, zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele marně uplynula dne 5. 8. 2016 a obviněný uveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele až dne 20. 7. 2018.

77. Úřad v šetřené věci sděluje, že zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku bylo obviněným realizováno v době účinnosti ZVZ. Úřad ovšem na tomto místě opětovně zdůrazňuje, že k 1. 10. 2016 nabyl účinnosti ZZVZ. S ohledem na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a na výše uvedené (viz body 49.-53. odůvodnění tohoto příkazu) byl Úřad v šetřeném případě tedy povinen uvážit, zda pozdější právní úprava není pro obviněného příznivější.

78. V šetřeném případě tedy Úřad nejprve porovnal skutkovou podstatu přestupku dle ZVZ [§ 120 odst. 1 písm. b) v návaznosti na 85 odst. 4] a ZZVZ [§ 269 odst. 1 písm. e) v návaznosti na § 217 odst. 5]. Podle § 217 odst. 5 ZZVZ je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele. Je tedy zjevné, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně lhůty, ve které má být povinnost uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na profilu splněna, a to z 15 dnů od ukončení zadávacího řízení dle ZVZ na lhůtu 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení dle ZZVZ. Obviněný uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem dne 21. 7. 2016, konec lhůty pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele dle ZZVZ připadnul na čtvrtek 1. 9. 2016. Vzhledem k tomu, že obviněný uveřejnil písemnou zprávu zadavatele na svém profilu až dne 20. 7. 2018, je zřejmé, že nedodržel povinnost uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele ani podle § 217 ZZVZ. Změna lhůty v ZZVZ je tak v šetřené věci pro obviněného z hlediska spáchání přestupku irelevantní, neboť k uveřejnění nedošlo ani v jedné z uvedených lhůt. Jednání obviněného je tudíž trestné podle obou právních úprav.

79. Následně Úřad porovnal ustanovení o pokutě u přestupku dle ZVZ [§ 120 odst. 2 písm. b)] a ZZVZ [§ 269 odst. 3 písm. b)], z čehož je evidentní, že ustanovení o pokutě podle ZZVZ je pro obviněného příznivější, neboť dle ZVZ se za přestupek podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ ukládá pokuta do 20 000 000 Kč, zatímco dle ZZVZ se za přestupek podle § 269 odst. 1 písm. e) ZZVZ ukládá pokuta do 200 000 Kč. Úřad tedy akcentuje, že ZZVZ v tomto ohledu s daným přestupkem spojuje nižší možnou ukládanou sankci. Úřad tedy srovnáním maximální možné výše sankce podle ZVZ a ZZVZ za obviněným spáchaný přestupek zjistil, že právní úprava obsažená v ZZVZ je co do trestu pro obviněného příznivější.

80. Vzhledem k výše uvedenému byl Úřad při rozhodování o spáchání přestupku povinen uplatnit výjimku ze zákazu retroaktivity trestních norem, neboť v šetřeném případě zjistil, že pozdější právní úprava je pro pachatele příznivější, a aplikovat tak právní úpravu ZZVZ.

81. K argumentaci obviněného, že sice nevyhotovil dokument označený jako „zpráva zadavatele“, ale že obsah takové zprávy je fakticky shodný s „oznámením o výsledku veřejné zakázky“, Úřad uvádí, že dne 24. 6. 2016 obviněný na svém profilu uveřejnil dokument s názvem Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, takový dokument však nelze považovat za písemnou zprávu zadavatele vyhotovenou a uveřejněnou dle § 85 ZVZ. Povinnost zadavatele uveřejnit písemnou zprávu na svém profilu totiž reflektuje úmysl zákonodárce, aby byla do zadávacích řízení vnesena větší míra transparentnosti zadávacího procesu, kdy je tato povinnost důležitá a účelná z hlediska možnosti veřejné kontroly, neboť veřejnost se prostřednictvím písemné zprávy dozvídá jednotlivé skutečnosti rozhodné pro zadávací řízení, jež jsou takto shrnuty v jediném dokumentu. Úřad dodává, že Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky uveřejněné na profilu zadavatele neobsahuje všechny náležitosti písemné zprávy dle zákona, neboť tento dokument neobsahuje informaci o zvoleném druhu zadávacího řízení, což je náležitost dle § 85 odst. 2 písm. b) ZVZ, a stejně tak dle § 217 odst. 2 písm. b) ZZVZ. Z výše uvedeného je zřejmé, že Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky nelze považovat za písemnou zprávu zadavatele ani z formálního hlediska, ani z obsahového, neboť s ohledem na zásadu transparentnosti zadávacího řízení nelze nahradit písemnou zprávu zadavatele dokumentem s názvem Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, který navíc neobsahuje veškeré náležitosti písemné zprávy požadované zákonem.

82. Na základě výše uvedeného a aplikace pozdější právní úpravy považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) ZZVZ tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 ZZVZ neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele ve lhůtě 30 pracovních dnů ode dne ukončení zadávacího řízení, když zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením kupní smlouvy s vybraným dodavatelem dne 21. 7. 2016, zákonná lhůta tak marně uplynula dne 1. 9. 2016, avšak písemná zpráva zadavatele byla uveřejněna na profilu zadavatele až dne 20. 7. 2018. Vzhledem k tomu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

K výroku IV. příkazu

83. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupků podle § 268 odst. 1 písm. e) ZZVZ a § 269 odst. 1 písm. a) a e) ZZVZ.

84. Podle § 112 odst. 2 věty první zákona o přestupcích ustanovení dosavadních zákonů o lhůtách pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, lhůtách pro uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí. Pro posouzení zániku odpovědnosti za přestupek a zániku jeho trestnosti se tedy dosavadní právní úprava zákona nepoužije ani ve vztahu k přestupkům spáchaným před 1. 7. 2017. S účinností od 1. 7. 2017 Úřad posuzuje zánik odpovědnosti za přestupek a zánik trestnosti přestupku podle § 270 ZZVZ ve znění účinném od 1. 7. 2017 (v souvislosti s nabytím účinnosti doprovodného změnového zákona). V otázkách touto speciální právní úpravou neřešených pak Úřad subsidiárně aplikuje jednotlivá ustanovení zákona o přestupcích jakožto obecnějšího právního předpisu.

85. Podle § 29 písm. a) zákona o přestupcích odpovědnost za přestupek zaniká uplynutím promlčecí doby. Podle § 270 odst. 5 ZZVZ promlčecí doba činí 5 let. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán.

86. V návaznosti na citovaná zákonná ustanovení Úřad před uložením pokuty ověřil, zda nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupky. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. příkazu podle § 268 odst. 1 písm. e) ZZVZ došlo dne 4. 12. 2018, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání dokumentace o zadávacím řízení. Ke spáchání přestupku dle výroku II. příkazu došlo dne 23. 8. 2016, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské Unie dle § 126 ZZVZ. Ke spáchání přestupku podle výroku III. příkazu došlo dne 2. 9. 2016, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele dle § 217 odst. 5 ZZVZ. Správní řízení ve věci spáchání přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného je zřejmé, že pětiletá promlčecí doba dosud neuplynula a odpovědnost obviněného za přestupek tudíž nezanikla.

87. K uložení pokuty za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb. Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008-67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

88. Judikatura v této věci pak byla zákonodárcem reflektována při tvorbě zákona o přestupcích, kdy v § 41 odst. 1 zákona o přestupcích jsou výše uvedené závěry přímo zakotveny i pro správní trestání, neboť podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. V souladu s ustanovením § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se proto Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký přestupek je v šetřeném případě přísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit přísnější (vyšší) pokutu.

89. Podle § 268 odst. 2 písm. c) ZZVZ se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

90. Podle § 269 odst. 3 písm. b) ZZVZ lze za přestupek uložit pokutu do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.

91. Přestupek přísněji trestný je přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, neboť za přestupek spočívající v nezaslání kompletní dokumentace o zadávacím řízení Úřadu lze uložit vyšší pokutu než za přestupky spočívající v neodeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění a neuveřejnění písemné zprávy zadavatele. Správní trest tedy Úřad uloží za přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) ZZVZ (dle výroku I. příkazu).

92. Při stanovení druhu správního trestu a jeho maximální možné výměry Úřad aplikoval § 268 odst. 2 písm. c) ZZVZ, jehož speciální právní úprava má v tomto ohledu přednost před užitím obecného právního předpisu. V ostatních otázkách souvisejících s uložením správního trestu neřešených speciální právní úpravou ZZVZ, pak Úřad opět subsidiárně použil jednotlivá ustanovení zákona o přestupcích.

93. Při určení druhu správního trestu a jeho výměry je správní orgán povinen přihlédnout k okolnostem demonstrativně uvedeným v § 37 písm. a) až i) zákona o přestupcích. Pokud jde o druh správního trestu za spáchání předmětného přestupku, ZZVZ v tomto ohledu předkládá Úřadu jediný druh správního trestu, který je možno uložit za přestupek podle § 268 ZZVZ, a tím je pokuta. Ke kritériím vyjmenovaným v § 37 přestupkového zákona tedy Úřad přihlíží pouze při určení výměry pokuty.

94. Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil pouze ta z kritérií vyjmenovaných v § 37 zákoně o přestupcích, která mají význam ve vztahu k projednávanému přestupku. Za takováto kritéria Úřad považoval s ohledem na okolnosti konkrétního případu kritérium uvedené pod písm. a) citovaného ustanovení zákona o přestupcích (povaha a závažnost přestupku) a kritérium uvedené pod písm. c) citovaného ustanovení zákona o přestupcích (přitěžující a polehčující okolnosti).

95. V souvislosti s posouzením povahy a závažnosti přestupku Úřad předně odkazuje na § 270 odst. 1 ZZVZ, podle něhož se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý. Vzhledem ke skutečnosti, že bez dokumentace o zadávacím řízení nemůže Úřad řádně posoudit, zda zadavatel dodržel pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky, stanovil zadavateli zákonodárce povinnost zaslat dokumentaci o zadávacím řízení v přesně stanovené lhůtě. V případě, že zadavatel tuto zákonnou povinnost nedodrží, není možné naplnit požadavek kladený na dozorovou činnost Úřadu v oblasti veřejných zakázek. Uvedený přestupek má proto významný dopad na řádný průběh šetření u Úřadu v zákonných lhůtách, obecně se tak nejedná o přestupek bagatelního charakteru.

96. V šetřeném případě obviněný svým postupem ztížil věcný přezkum postupu zadavatele Úřadem, neboť ve lhůtě podle § 258 odst. 1 ZZVZ (v citovaném ustanovení zákona je přímo uvedena povinnost zadavatele odeslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení do 10 dnů ode dne obdržení výzvy), neodeslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení, přičemž na uvedenou povinnost byl zadavatel výslovně Úřadem upozorněn ve výzvě k zaslání dokumentace ze dne 23. 11. 2018.

97. Byť jednání obviněného tedy nelze s ohledem na výše uvedené bagatelizovat, Úřad současně nemůže v rámci stanovení trestu (výše sankce) pominout zohlednění i dalších aspektů případu, které by bylo možné případně vyhodnotit jako polehčující okolnosti ve vztahu k postupu obviněného, což nepochybně vede k dosažení spravedlivého účelu trestu. Úřad v uvedeném smyslu proto jako polehčující okolnost ve prospěch obviněného zohlednil tu skutečnost, že obviněný v předmětné době obdržel od Úřadu více výzev k odeslání dokumentace o zadávacím řízení Úřadu ve lhůtě podle § 258 odst. 1 ZZVZ, které se týkaly různých zadávacích řízení. Zadavatel tak byl povinen v relativně krátkém čase zkompletovat a odeslat Úřadu větší množství dokumentací o zadávacích řízeních, kdy navíc v případě šetřeného zadávacího řízení 4 dny z 10denní zákonné lhůty tvořily dny pracovního klidu.

98. Jako výrazně polehčující okolnost Úřad dále zohlednil fakt, že obviněný ve lhůtě dle § 258 odst. 1 ZZVZ převážnou část dokumentace o zadávacím řízení v originále zaslal. Úřad taktéž zohledňuje ve prospěch obviněného skutečnost, že v posuzovaném případě obviněný ve lhůtě stanovené ZZVZ zaslal dokument definovaný v bodě 31. odůvodnění tohoto příkazu alespoň v kopii (byť právě uvedené nelze v žádném případě považovat za splnění zákonné povinnosti), přičemž tato kopie dle zjištění Úřadu obsahově souhlasila s originálem dokumentu uveřejněným na profilu zadavatele. Negativní dopady jednání obviněného tak byly velmi významně limitovány.

99. Podle § 40 písm. b) zákona o přestupcích se jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel spáchal více přestupků. Jako přitěžující okolnost tedy Úřad zohlednil, že obviněný se dopustil ještě dalších dvou přestupků, když ve lhůtě dle § 126 odst. 1 ZZVZ neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské Unie oznámení o výsledku zadávacího řízení (výrok II. příkazu) a když ve lhůtě dle § 217 odst. 5 ZZVZ neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele (výrok III. příkazu).

100. Další přitěžující ani polehčující okolnosti Úřad v šetřeném případě neshledal.

101. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného návrhu rozpočtu na rok 2019 zveřejněného na webových stránkách obviněného http://www.praha.eu/file/2892724/Usneseni_Zastupitelstva_HMP.pdf Úřad zjistil, že obviněný v roce 2019 plánuje hospodařit s rozpočtovými příjmy ve výši 59 175 179,30 tis. Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného, neboť uložená pokuta je vzhledem k jeho rozpočtovým příjmům zcela marginální.

102. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

103. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání přestupku přistoupil k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku IV. tohoto příkazu.

104. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, 11000 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy