číslo jednací: S0187/2019/VZ-12593/2019/511/MCh

• Instance: I.
• Věc: Dodávka speciálních vozidel pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy
• Účastníci:
  1. hlavní město Praha
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2019
• Datum nabytí právní moci: 16. 5. 2019

Č. j.: ÚOHS-S0187/2019/VZ-12593/2019/511/MCh

Brno: 6. května 2019

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 1 písm. a), e) a odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, obviněným

• hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha,

v souvislosti s veřejnou zakázkou „Dodávka speciálních vozidel pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 12. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 12. 2015 pod ev. č. zakázky 520537, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 1. 2016 a 1. 2. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 244-443259, ve znění oprav uveřejněných dne 30. 1. 2016 a 5. 2. 2016,

vydává dle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – sedopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 219 odst. 1 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele kupní smlouvu označenou jako »Kupní smlouva 904/15 část „D“« uzavřenou dne 23. 5. 2016 s vybraným dodavatelem – M 3000, a. s., IČO 25084526, se sídlem Šaldova 36, 186 00 Praha – na část D veřejné zakázky „Dodávka speciálních vozidel pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 12. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 12. 2015 pod ev. č. zakázky 520537, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 1. 2016 a 1. 2. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 244-443259, ve znění oprav uveřejněných dne 30. 1. 2016 a 5. 2. 2016, ve lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tedy do 7. 6. 2016, ale učinil tak až dne 15. 6. 2016.

II.

Obviněný – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 126 citovaného zákona v návaznosti na § 212 odst. 3 písm. b) citovaného zákona neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské Unie oznámení o výsledku zadávacího řízení na část C veřejné zakázky „Dodávka speciálních vozidel pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 12. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 12. 2015 pod ev. č. zakázky 520537, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 1. 2016 a 1. 2. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 244-443259, ve znění oprav uveřejněných dne 30. 1. 2016 a 5. 2. 2016 ve lhůtě 30 dnů od uzavření smlouvy, když kupní smlouva označená jako »Kupní smlouva 904/15 – část „C“« byla s vybraným dodavatelem – M 3000, a. s., IČO 25084526, se sídlem Šaldova 36, 186 00 Praha – uzavřena dne 14. 7. 2016, zákonná lhůta odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení na část C veřejné zakázky k uveřejnění tak uplynula dne 15. 8. 2016, a oznámení o výsledku zadávacího řízení nebylo do dne vydání tohoto příkazu odesláno k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek.

III.

Obviněný – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na část A veřejné zakázky „Dodávka speciálních vozidel pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 12. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 12. 2015 pod ev. č. zakázky 520537, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 1. 2016 a 1. 2. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 244-443259, ve znění oprav uveřejněných dne 30. 1. 2016 a 5. 2. 2016, ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, když zadávací řízení na část A veřejné zakázky bylo ukončeno uzavřením kupní smlouvy označené jako »Kupní smlouva 904/15 – část „A“« s vybraným dodavatelem – AUTO JAROV, s.r.o., IČO 45789584, se sídlem Osiková 2, 130 00 Praha – dne 29. 4. 2016, zákonná lhůta k uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele tak uplynula dne 10. 6. 2016, a písemná zpráva zadavatele byla uveřejněna na profilu zadavatele až dne 20. 7. 2018.

IV.

Obviněný – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na část B veřejné zakázky „Dodávka speciálních vozidel pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 12. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 12. 2015 pod ev. č. zakázky 520537, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 1. 2016 a 1. 2. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 244-443259, ve znění oprav uveřejněných dne 30. 1. 2016 a 5. 2. 2016, ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, když zadávací řízení na část B veřejné zakázky bylo ukončeno rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení ze dne 12. 2. 2016, zákonná lhůta k uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele tak uplynula dne 29. 3. 2016, a písemná zpráva zadavatele byla uveřejněna na profilu zadavatele až dne 20. 7. 2018.

V.

Obviněný – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na část C veřejné zakázky „Dodávka speciálních vozidel pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 12. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 12. 2015 pod ev. č. zakázky 520537, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 1. 2016 a 1. 2. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 244-443259, ve znění oprav uveřejněných dne 30. 1. 2016 a 5. 2. 2016, ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, když zadávací řízení na část C veřejné zakázky bylo ukončeno uzavřením kupní smlouvy označené jako »Kupní smlouva 904/15 – část „C“« s vybraným dodavatelem – M 3000, a. s., IČO 25084526, se sídlem Šaldova 36, 186 00 Praha – dne 14. 7. 2016, zákonná lhůta k uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele tak uplynula dne 25. 8. 2016, a písemná zpráva zadavatele byla uveřejněna na profilu zadavatele až dne 20. 7. 2018.

VI.

Obviněný – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na část D veřejné zakázky „Dodávka speciálních vozidel pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 12. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 12. 2015 pod ev. č. zakázky 520537, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 1. 2016 a 1. 2. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 244-443259, ve znění oprav uveřejněných dne 30. 1. 2016 a 5. 2. 2016, ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, když zadávací řízení na část D veřejné zakázky bylo ukončeno uzavřením kupní smlouvy označené jako »Kupní smlouva 904/15 část „D“« s vybraným dodavatelem – M 3000, a. s., IČO 25084526, se sídlem Šaldova 36, 186 00 Praha – dne 23. 5. 2016, zákonná lhůta k uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele tak uplynula dne 4. 7. 2016, a písemná zpráva zadavatele byla uveřejněna na profilu zadavatele až dne 20. 7. 2018.

VII.

Obviněný – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na část E veřejné zakázky „Dodávka speciálních vozidel pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 12. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 12. 2015 pod ev. č. zakázky 520537, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 1. 2016 a 1. 2. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 244-443259, ve znění oprav uveřejněných dne 30. 1. 2016 a 5. 2. 2016, ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, když zadávací řízení na část E veřejné zakázky bylo ukončeno rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení ze dne 12. 2. 2016, zákonná lhůta k uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele tak uplynula dne 29. 3. 2016, a písemná zpráva zadavatele byla uveřejněna na profilu zadavatele až dne 20. 7. 2018.

VIII.

Obviněný – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na část F veřejné zakázky „Dodávka speciálních vozidel pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 12. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 12. 2015 pod ev. č. zakázky 520537, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 1. 2016 a 1. 2. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 244-443259, ve znění oprav uveřejněných dne 30. 1. 2016 a 5. 2. 2016, ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, když zadávací řízení na část F veřejné zakázky bylo ukončeno rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení ze dne 12. 2. 2016, zákonná lhůta k uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele tak uplynula dne 29. 3. 2016, a písemná zpráva zadavatele byla uveřejněna na profilu zadavatele až dne 20. 7. 2018.

IX.

Za spáchání přestupků uvedených ve výroku I. - VIII. tohoto příkazu se obviněnému –hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 32 500,- Kč (třicet dva tisíc pět set korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Obviněný – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha (dále jen „obviněný“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), otevřené zadávací řízení na veřejnou zakázku „Dodávka speciálních vozidel pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 12. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 12. 2015 pod ev. č. zakázky 520537, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 1. 2016 a 1. 2. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 244-443259, ve znění oprav uveřejněných dne 30. 1. 2016 a 5. 2. 2016 (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“). Toto zadávací řízení obviněný rozdělil do 6 částí – A, B, C, D, E a F (viz dále). Součet předpokládaných hodnot všech částí zadávacího řízení činí 18 500 000 Kč bez DPH.

ČÁST A ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

2. V bodě 2 zadávací dokumentace je uvedeno: »Část VZ „A“ se vztahuje na osobní vozidla kombi, tj. běžná osobní vozidla s prodlouženým zavazadlovým prostorem, o celkovém počtu 10 ks. Budou využívána jako hlídková vozidla k přepravě až pěti strážníků MP HMP v rámci běžného výkonu služby a současně k přepravě většího počtu technických prostředků k zabránění odjetí vozidla (dále jen „TPZOV“). Podrobná specifikace požadovaných vozidel, včetně technických podmínek a zvláštních technických podmínek, je obsahem přílohy č. 1 zadávací dokumentace (dále jen „ZD“).«

3. Obviněný usnesením Rady hlavního města Prahy č. 687 ze dne 29. 3. 2016 rozhodl o výběru dodavatele pro část A – AUTO JAROV, s.r.o., IČO 45789584, se sídlem Osiková 2/2688, Praha (dále jen „vybraný dodavatel pro část A“).

4. Dne 6. 5. 2016 obviněný uveřejnil na profilu zadavatele kupní smlouvu označenou jako »Kupní smlouva 904/15 – část „A“« (dále jen „kupní smlouva pro část A“) uzavřenou s vybraným dodavatelem pro část A dne 29. 4. 2016.

5. Dne 20. 7. 2018 obviněný uveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu o části A zadávacího řízení.

ČÁST B ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

6. V bodě 2 zadávací dokumentace je uvedeno: »Část VZ „B“ se vztahuje na užitková vozidla - podvozky o celkovém počtu 4 ks. Budou využívána pro přepravu TPZOV ve specifických dopravních podmínkách na území Městské části Prahy 1. Podrobná specifikace požadovaných vozidel, včetně technických podmínek a zvláštních technických podmínek, je obsahem přílohy č. 2 ZD.«

7. Dne 12. 2. 2016 obviněný rozhodl o zrušení části B zadávacího řízení. Téhož dne obviněný uveřejnil na profilu zadavatele oznámení o zrušení části B zadávacího řízení.

8. Dne 20. 7. 2018 obviněný na svém profilu uveřejnil písemnou zprávu na část B zadávacího řízení.

ČÁST C ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

9. V bodě 2 zadávací dokumentace je uvedeno: »Část VZ „C“ se vztahuje na vozidla pro převoz koní o celkovém počtu 4 ks. Budou využívána pro přepravu až pěti strážníků MP HMP (jezdců) a dvou služebních koní současně na místa plnění služebních úkolů při běžném výkonu služby a při mimořádných bezpečnostních akcích nejenom na území hl. m. Prahy. Podrobná specifikace požadovaných vozidel, včetně technických podmínek a zvláštních technických podmínek, je obsahem přílohy č. 3a a přílohy č. 3b ZD“.«

10. Obviněný usnesením Rady hlavního města Prahy č. 1397 ze dne 7. 6. 2016 rozhodl o výběru dodavatele pro část C – M 3000 a.s., IČO 25084526, se sídlem Šaldova 36, Praha (dále jen „vybraný dodavatel pro část C“).

11. Dne 4. 8. 2016 obviněný uveřejnil na profilu zadavatele kupní smlouvu označenou jako »Kupní smlouva 904/15 – část „C“« uzavřenou s vybraným dodavatelem na část C dne 14. 7. 2016 (dále jen „kupní smlouva pro část C“).

12. Dne 20. 7. 2018 obviněný uveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu o části C zadávacího řízení.

ČÁST D ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

13. V bodě 2 zadávací dokumentace je uvedeno: »Část VZ „D“ se vztahuje na vozidlo pro převoz služebních psů v počtu 1 ks. Bude využíváno pro přepravu až šesti strážníků MP HMP (psovodů) a psů na místa plnění služebních úkolů v rámci běžného výkonu služby a při mimořádných bezpečnostních akcích nejenom na území hl. m. Prahy. Podrobná specifikace požadovaného vozidla, včetně technických podmínek a zvláštních technických podmínek, je obsahem přílohy č. 4 ZD.«

14. Obviněný usnesením Rady hlavního města Prahy č. 939 ze dne 26. 4. 2016 rozhodl o výběru dodavatele pro část D – M 3000 a.s., IČO 25084526, se sídlem Šaldova 36, Praha (dále jen „vybraný dodavatel pro část D“).

15. Dne 15. 6. 2016 obviněný uveřejnil na profilu zadavatele kupní smlouvu označenou jako »„Kupní smlouva 904/15 část „D“« uzavřenou s vybraným dodavatelem na část D dne 23. 5. 2016 (dále jen „kupní smlouva pro část D“).

16. Dne 20. 7. 2018 obviněný uveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu o části D zadávacího řízení.

ČÁST E ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

17. V bodě 2 zadávací dokumentace je uvedeno: »Část VZ „E“ se vztahuje na minibus v počtu 1 ks. Bude využíván pro hromadnou přepravu až 21 strážníků MP HMP, a to především na akce výcvikového charakteru. Podrobná specifikace požadovaného vozidla, včetně technických podmínek a zvláštních technických podmínek, je obsahem přílohy č. 5 ZD.«

18. Dne 12. 2. 2016 obviněný rozhodl o zrušení části E zadávacího řízení. Obviněný téhož dne uveřejnil na profilu zadavatele oznámení o zrušení části E zadávacího řízení.

19. Dne 20. 7. 2018 obviněný uveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu o části E zadávacího řízení.

ČÁST F ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

20. V bodě 2 zadávací dokumentace je uvedeno: »Část VZ „F“ se vztahuje na osobní vozidla pick up o celkovém počtu 2 ks. Budou využívána k přepravě strážníků a speciálního vybavení Útvaru poříčního a Útvaru psovodů především při plnění úkolů na místech mimořádných událostí. Podrobná specifikace požadovaných vozidel, včetně technických podmínek a zvláštních technických podmínek, je obsahem přílohy č. 6 ZD.«

21. Dne 12. 2. 2016 obviněný rozhodl o zrušení části F zadávacího řízení. Téhož dne obviněný uveřejnil na profilu zadavatele oznámení o zrušení části F zadávacího řízení.

22. Dne 20. 7. 2018 obviněný uveřejnil na svém profilu písemnou zprávu o části F zadávacího řízení.

II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

23. Vzhledem k tomu, že dne 1. 10. 2016 nabyl účinnosti  zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) musí při posuzování případu přihlédnout ve prospěch obviněného k eventuální příznivější právní úpravě (podrobněji viz dále), Úřad konstatuje, že je k vydání tohoto příkazu příslušný podle § 248 zákona, podle kterého Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté.

24. Úřad získal pochybnosti o souladu postupu obviněného se ZVZ v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky, a proto zahájil z vlastní činnosti šetření případného nezákonného postupu obviněného vedené pod sp. zn. P0458/2018/VZ. V rámci šetření si pak Úřad vyžádal od obviněného vyjádření k Úřadem namítaným pochybením obviněného a dále požádal obviněného o zaslání dokumentace o zadávacím řízení.

25. Po přezkoumání předložených podkladů, jež jsou součástí spisu v této věci pod sp. zn. S0187/2019/VZ, dospěl Úřad k závěru, že obviněný nepostupoval ve vztahu k zákonem stanoveným povinnostem spočívajícím v uveřejnění kupní smlouvy na část D zadávacího řízení, odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení na část C zadávacího řízení a uveřejnění písemných zpráv zadávacího řízení o částech A, B, C, D, E a F zadávacího řízení v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

26. Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), ve spojení s § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

27. Vzhledem ke skutečnosti, že dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon o přestupcích, je třeba s ohledem na § 112 odst. 1 zákona o přestupcích na dosavadní správní delikty, tedy i na správní delikty upravené ZVZ, hledět jako na přestupky podle zákona o přestupcích. Pro úplnost Úřad uvádí, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně odborného názvosloví, kdy pojem „správní delikt“ byl nahrazen pojmem „přestupek“. Tatáž argumentace se pak vztahuje i vzhledem k pojmu „obviněný“, kdy podle § 69 zákona o přestupcích se podezřelý z přestupku stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že tento příkaz je prvním úkonem v řízení o přestupku, je zadavatel v tomto příkazu označován v souladu se zákonem o přestupcích za obviněného (i v tomto případě se jedná pouze o změnu odborného názvosloví nemající vliv na hmotněprávní posouzení jednání obviněného, resp. zadavatele, pozn. Úřadu).

K právnímu postavení obviněného jako zadavatele

28. Úřad nejprve posoudil, zda obviněný naplňuje definici zadavatele podle ZVZ.

29. Podle § 2 odst. 2 písm. c) ZVZ je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

30. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

31. Jak je zřejmé z čl. 1 bodu 1. ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, obviněný hlavní město Praha je vyšším územním samosprávným celkem.

32. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, tento zákon upravuje postavení hlavního města Prahy jako hlavního města České republiky, kraje a obce.

33. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že obviněnému svědčí postavení veřejného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) ZVZ, neboť je územním samosprávným celkem.

34. Úřad dodává, že obviněný naplňuje rovněž definici veřejného zadavatele podle zákona, neboť z ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) zákona vyplývá, že územní samosprávný celek je veřejným zadavatelem.

K výroku č. I příkazu

Relevantní ustanovení ZVZ

35. Podle § 17 písm. w) ZVZ se pro účely tohoto zákona profilem zadavatele rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.

36. Podle § 147a odst. 1 písm. a) ZVZ veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.

37. Podle § 147a odst. 2 ZVZ veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písm. a) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejnění informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na

a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH,

b) smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d),

c) smlouvy na plnění veřejných zakázek zadané na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

38. Podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ zadavatel se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

Relevantní ustanovení zákona

39. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e),

c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

40. Podle § 269 odst. 2 zákona veřejný zadavatel se dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1.

Právní posouzení

41. Podle ustanovení § 147a odst. 1 písm. a) a § 147a odst. 2 ZVZ obviněný byl povinen uveřejnit na profilu zadavatele celé znění smlouvy na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků do 15 dnů od jejího uzavření.

42. Úřad obecně k uveřejňovacím povinnostem uvádí, že uveřejňování je jedním z nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tyto povinnosti jsou důležité, a mají tak své opodstatnění, i z hlediska možnosti veřejné kontroly (viz níže). Účelem ZVZ (i zákona) a ve svém důsledku zadávacích řízení je zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno efektivního vynakládání veřejných prostředků.

43. Aby mohla proběhnout následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je zákon mj. postaven), což je podmíněno mj. i zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští přestupku, za který hrozí zadavateli postih. Informace shromážděné prostřednictvím zákonem stanoveného uveřejňování pak taktéž slouží ke statistickému vyhodnocování veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie.

44. Úřad k povinnosti uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku konstatuje, že tato povinnost má za cíl posílit princip transparentnosti zadávání veřejných zakázek (v tomto případě prostřednictvím možnosti seznámení se ze strany široké veřejnosti s obsahem uzavřené smlouvy) a umožnit veřejný dohled nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky.

45. Úřad dále uvádí, že pro naplnění požadavků § 147a odst. 1 a 2 ZVZ je pak nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (případně její změny či dodatků), podmínky uveřejnění celého znění smlouvy (případně její změny či dodatků), dále její uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a její uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy. Pokud zadavatel veškeré uvedené podmínky nesplní, nedodrží povinnost stanovenou v § 147a odst. 1 písm. a) ZVZ ve spojení s § 147a odst. 2 ZVZ.

46. Dne 23. 5. 2016 obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem pro část D kupní smlouvu pro část D veřejné zakázky. Na profilu zadavatele byl tedy povinen uveřejnit celé znění této smlouvy do 7. 6. 2016.

47. Obviněný uveřejnil kupní smlouvu pro část D na profilu zadavatele dne 15. 6. 2016, čímž překročil zákonnou lhůtu dle § 147a odst. 2 ZVZ k uveřejnění uzavřené kupní smlouvy o 8 kalendářních dnů.

48. Úřad konstatuje, že dle § 147a odst. 2 ZVZ jsou možné výjimky, na základě kterých zadavatel nemusí uveřejňovat smlouvy na veřejnou zakázku. Tyto výjimky však na šetřený případ nedopadají, jelikož předmětná veřejná zakázka není veřejnou zakázkou malého rozsahu (součet předpokládaných hodnot všech částí předmětné veřejné zakázky činí 18 500 000 Kč bez DPH), a ani předpoklady pro další uvedené výjimky dle § 147a odst. 2 ZVZ nejsou naplněny, neboť obviněný nepostupoval při zadávání předmětné veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) nebo c), odst. 3 písm. e) nebo odst. 4 písm. d) ZVZ a ani se nejedná o smlouvu zadanou na základě rámcové smlouvy či na základě dynamického nákupního systému.

49. Úřad uvádí, že neuveřejněním kupní smlouvy pro část D na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jejího uzavření obviněný porušil povinnost stanovenou v § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s § 147a odst. 2 ZVZ a dopustil se tak přestupku dle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ.

50. Úřad v šetřené věci sděluje, že zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku bylo obviněným realizováno v době účinnosti ZVZ. Úřad ovšem na tomto místě zdůrazňuje, že k 1. 10. 2016 nabyl účinnosti zákon.

51. V této souvislosti Úřad v obecné rovině konstatuje, že při rozhodování o spáchání přestupku je povinen reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle judikatury vyšších soudů je v otázce použití pozdější právní úpravy příznivější pro pachatele přípustná analogie mezi soudním (trestněprávním) a správním trestáním; judikatura v této věci pak byla zákonodárcem reflektována při tvorbě zákona o přestupcích, kdy v § 2 odst. 1 zákona o přestupcích je předmětná ústavní zásada přímo zakotvena i pro správní trestání, neboť podle § 2 odst. 1 zákona o přestupcích se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější.

52. Tuto výjimku aplikoval Nejvyšší správní soud např. v rozsudku č. j. 6 A 126/2002-27 ze dne 27. 10. 2004, v němž mimo jiné uvedl: »To, že žalobce se podle zjištění správních orgánů dopustil deliktu za účinnosti starého práva, ještě eo ipso neznamená, že mu také za tyto delikty podle starého práva může být bez dalšího uložena sankce. Takový názor by ve svých důsledcích znamenal, že tu může dojít k uložení trestu za něco, co nové právo vůbec nesankcionuje, a tedy i k přímému porušení zásady vyslovené v čl. 40 odst. 6 in fine Listiny základních práv a svobod. Také trestání za správní delikty musí podléhat stejnému režimu jako trestání za trestné činy a v tomto smyslu je třeba vykládat všechny záruky, které se podle vnitrostátního práva poskytují obviněnému z trestného činu. Je totiž zřejmé, že rozhraničení mezi trestnými (a tedy soudem postižitelnými) delikty a delikty, které stíhají a trestají orgány exekutivy, je výrazem vůle suverénního zákonodárce; není odůvodněno přirozenoprávními principy, ale daleko spíše je výrazem trestní politiky státu (…). Z těchto důvodů – a přinejmenším od okamžiku, kdy byla ratifikována Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod – není rozhodné, zda pozitivní právo označuje určité deliktní jednání za trestný čin nebo za správní delikt. Zmiňuje-li se tedy uvedená Úmluva ve svém článku 6 odst. 1 o „jakémkoli trestním obvinění“, je třeba záruky, v této souvislosti poskytované tomu, kdo je obviněn, poskytnout shodně jak v trestním řízení soudním, tak v deliktním řízení správním. Tímto způsobem ostatně vykládá Úmluvu stabilně i judikatura Evropského soudu pro lidská práva. Pro české právo to pak znamená, že i ústavní záruka článku 40 odst. 6 Listiny o tom, že je nutno použít pozdějšího práva, je-li to pro pachatele výhodnější, platí jak v řízení soudním, tak v řízení správním. Shodně ostatně judikují i správní soudy (srov. k tomu např. rozhodnutí uveřejněné pod č. 91/2004 Sb. NSS). Přijetí tohoto principu pak znamená, že nelze trestat podle starého práva v době účinnosti práva nového, jestliže nová právní úprava konkrétní skutkovou podstatu nepřevzala; analogicky to platí i tehdy, jestliže nová úprava stanoví mírnější sankce za stejné jednání (například nižší výměru pokuty)«.

53. Ve výše uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud také konstatoval, že rozhodnutí, které se s dodržením ústavního principu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod nevypořádá a zcela ji pomine, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Obdobně se Nejvyšší správní soud vyjádřil např. v rozsudku č. j. 5 Afs 68/2011-99 ze dne 21. 3. 2012, kde dovodil povinnost správních orgánů zabývat se dodržením ústavního principu povinnosti použít pozdější právní úpravu, pokud je pro pachatele příznivější (obdobně též i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2012 – 48 ze dne 12. 4. 2013). Dle nálezů Ústavního soudu (např. ÚS II. 192/05-2 ze dne 11. 7. 2007 a ÚS III. 611/01 ze dne 13. 6. 2002) je opomenutí správního orgánu zabývat se tím, zda nová právní úprava není nebo je pro účastníka příznivější, zásahem do jeho práva na spravedlivý proces.

54. Úřad je také při rozhodování o spáchání přestupku povinen uplatnit výjimku ze zákazu retroaktivity trestních norem, pokud zjistí, že pozdější právní úprava je pro pachatele příznivější, a aplikovat tak ustanovení § 2 odst. 1 zákona o přestupcích. S odkazem např. na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1430/2010 ze dne 15. 12. 2010, v němž bylo uvedeno, že „Jestliže soud zjistí, že posouzení trestnosti činu podle zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, je pro pachatele příznivější než jeho posouzení podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., pak je ustanoveními tohoto příznivějšího zákona vázán jak při rozhodnutí o vině, tak i rozhodnutí o trestu. Způsob výkonu trestu odnětí svobody je součástí trestnosti činu, protože výrok o způsobu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody je podle § 122 odst. 1 tr. ř. obligatorní součástí takto uloženého trestu. Proto ukládá-li soud nepodmíněný trest odnětí svobody podle zákona č. 140/1961 Sb., musí pro účely výkonu trestu odnětí svobody pachatele zařadit do odpovídajícího typu věznice podle § 39a tr. zák., nikoliv podle § 56 odst. 2 tr. zákoníku.“. Úřad na tomto místě tudíž vyslovuje dílčí závěr, že trestnost konkrétního činu (přestupku) není možné posoudit částečně podle zákona účinného v době jeho spáchání a částečně podle zákona účinného při rozhodování o tomto činu (přestupku), a je tedy nutno aplikovat příznivější normu jako celek. Je-li tedy jednání obviněného nadále trestné podle obou výše specifikovaných právních norem, pak je Úřad, coby orgán rozhodující o odpovědnosti za přestupek obviněného, s odkazem na závěry Nejvyššího soudu uvedené ve výše citovaném usnesení, vázán ustanoveními příznivější právní úpravy pro obviněného, novým zákonem, tj. zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jak při rozhodnutí o vině, tak i při rozhodnutí o trestu. Z toho důvodu byl Úřad v šetřeném případě povinen uvážit, zda pozdější právní úprava není pro obviněného příznivější.

55. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e),

c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

56. Úřad konstatuje, že z porovnání zákonné úpravy ZVZ a zákona plyne, že se délka lhůty pro uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku na profilu zadavatele nezměnila. Úřad dále uvádí, že ani výjimky stanovené v § 219 odst. 1 zákona na projednávaný případ nedopadají, jelikož kupní cena uvedená v kupní smlouvě na část D činí 946 736,32 Kč bez DPH a přesahuje tak zákonný limit 500 000 Kč bez DPH dle § 219 odst. 1 písm. a) zákona, a nejsou splněny ani předpoklady výjimek dle § 219 odst. 1 písm. b) - c) zákona, jelikož obviněný nepostupoval dle § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona a obviněný není zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu.

57. Co se týká výjimky dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, Úřad konstatuje, že uveřejněním podle jiného právního předpisu se rozumí uveřejnění smlouvy podle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o registru smluv“). K tomuto Úřad uvádí, že i tato výjimka je v daném případě irelevantní, neboť zákon o registru smluv nabyl účinnosti až dne 1. 7. 2016, přičemž kupní smlouva pro část D předmětné veřejné zakázky byla uzavřena dne 23. 5. 2016.

58. Úřad porovnal skutkovou podstatu přestupku dle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ v návaznosti na § 147a odst. 1 a 2 ZVZ a přestupku dle § 269 odst. 2 zákona v návaznosti na § 219 odst. 1 zákona, a zjistil, že v tomto ohledu nedošlo k takové změně právní úpravy, která by jednání obviněného činila konformním se zákonem. Jednání obviněného je tudíž trestné podle obou právních úprav.

59. Následně Úřad porovnal ustanovení o pokutě u přestupku dle ZVZ [§ 120 odst. 2 písm. b)] a zákona [§ 269 odst. 3 písm. a)], z čehož je evidentní, že ustanovení o pokutě podle zákona je pro obviněného příznivější, neboť dle ZVZ se za přestupek podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ ukládá pokuta do 20 000 000 Kč, zatímco dle zákona se za přestupek podle § 269 odst. 2 zákona ukládá pokuta do 1 000 000 Kč. Úřad tedy akcentuje, že zákon v tomto ohledu s daným přestupkem spojuje nižší možnou ukládanou sankci. Úřad tedy srovnáním maximální možné výše sankce za obviněným spáchaný přestupek podle ZVZ a podle zákona zjistil, že právní úprava obsažená v zákoně je co do trestu pro obviněného příznivější.

60. Vzhledem k výše uvedenému byl Úřad při rozhodování o spáchání přestupku povinen uplatnit výjimku ze zákazu retroaktivity trestních norem, neboť v šetřeném případě Úřad zjistil, že pozdější právní úprava je pro pachatele příznivější, a aplikovat tak právní úpravu zákona.

61. Na základě výše uvedeného a aplikace pozdější právní úpravy považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v rozporu s § 219 odst. 1 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele kupní smlouvu pro část D veřejné zakázky ve lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tedy do 7. 6. 2016, ale učinil tak až dne 15. 6. 2016. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu

Relevantní ustanovení ZVZ

62. Podle § 83 odst. 1 ZVZ veřejný zadavatel je povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

63. Podle § 146 odst. 1 písm. b) ZVZ je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů, rozumí se tím uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 a Úředním věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku. Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.

64. Podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ se zadavatel dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

Relevantní ustanovení zákona

65. Podle § 126 zákona zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.

66. Podle § 212 odst. 1 zákona zadavatel je povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen "formulář"). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

67. Podle § 212 odst. 3 zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do

a) Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

b) Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.

68. Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel se dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.

Právní posouzení

69. Úřad již obecně k uveřejňovacím povinnostem uvedl, že uveřejňování je jedním z nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tyto povinnosti jsou důležité, a mají tak své opodstatnění, i z hlediska možnosti veřejné kontroly (viz body 42. – 43. odůvodnění tohoto příkazu).

70. Úřad uvádí, že z ustanovení § 83 odst. 1 ZVZ ve spojení s § 146 odst. 1 písm. b) ZVZ vyplývá povinnost obviněného odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, a to ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem.

71. Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad zjistil, že část C zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku byla ukončena dne 14. 7. 2016, tedy dnem, kdy obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem pro část C kupní smlouvu. Obviněný tak byl dle ZVZ povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do 29. 7. 2016.

72. Úřad konstatuje, že na základě jím provedeného přezkumu zjistil, že ve Věstníku veřejných zakázek ani v Úředním věstníku Evropské unie se oznámení o výsledku části C zadávacího řízení nenachází. Z uvedeného je tak zřejmé, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti týkající se odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

73. Vzhledem k výše uvedenému učinil Úřad dílčí závěr, že obviněný nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v § 83 odst. 1 ZVZ ve spojení s § 146 odst. 1 písm. b) ZVZ tím, že neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie oznámení o výsledku zadávacího řízení na část C zadávacího řízení ve lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když kupní smlouva na část C byla uzavřena dne 14. 7. 2016, avšak oznámení o výsledku zadávacího řízení nebylo do dne vydání tohoto příkazu uveřejněno.

74. Úřad v šetřené věci sděluje, že zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku bylo obviněným realizováno v době účinnosti ZVZ. Úřad ovšem na tomto místě opětovně zdůrazňuje, že k 1. 10. 2016 nabyl účinnosti zákon. S ohledem na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a na výše uvedené (viz body 51. – 54. odůvodnění tohoto příkazu) byl Úřad v šetřeném případě tedy povinen uvážit, zda pozdější právní úprava není pro obviněného příznivější.

75. V šetřeném případě Úřad nejprve porovnal skutkovou podstatu přestupku dle ZVZ [§ 120 odst. 1 písm. b) v návaznosti na § 83 odst. 1] a zákona [§ 269 odst. 1 písm. a) v návaznosti na § 126]. Podle § 126 zákona zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému. Je tedy zjevné, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně lhůty, ve které má být povinnost odeslat k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení splněna, a to z 15 dnů od uzavření smlouvy dle ZVZ na lhůtu 30 dnů od uzavření smlouvy dle zákona. Obviněný v části C zadávacího řízení uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem dne 14. 7. 2016, konec lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění dle zákona připadnul na pondělí 15. 8. 2016. Vzhledem k tomu, že do okamžiku vydání tohoto příkazu oznámení o výsledku zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek ani v Úředním věstníku Evropské unie nebylo uveřejněno, je zřejmé, že obviněný nesplnil povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ani podle § 126 zákona. Změna lhůty v zákoně je tak v šetřené věci pro obviněného z hlediska spáchání přestupku irelevantní, neboť k odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie nedošlo ani v jedné z uvedených lhůt. Jednání obviněného je tudíž trestné podle obou právních úprav.

76. Následně Úřad porovnal ustanovení o pokutě u přestupku dle ZVZ [§ 120 odst. 2 písm. b)] a zákona [§ 269 odst. 3 písm. b)], z čehož je evidentní, že ustanovení o pokutě podle zákona je pro obviněného příznivější, neboť dle ZVZ se za přestupek podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ ukládá pokuta do 20 000 000 Kč, zatímco dle zákona se za přestupek podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona ukládá pokuta do 200 000 Kč. Úřad tedy akcentuje, že zákon v tomto ohledu s daným přestupkem spojuje nižší možnou ukládanou sankci. Úřad tedy srovnáním maximální možné výše sankce za obviněným spáchaný přestupek podle ZVZ a zákona zjistil, že právní úprava obsažená v zákoně je co do trestu pro obviněného příznivější.

77. Vzhledem k výše uvedenému byl Úřad při rozhodování o spáchání přestupku povinen uplatnit výjimku ze zákazu retroaktivity trestních norem, neboť v šetřeném případě Úřad zjistil, že pozdější právní úprava je pro pachatele příznivější, a aplikovat tak právní úpravu zákona.

78. Na základě výše uvedeného a aplikace pozdější právní úpravy považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s § 126 zákona ve spojení s  § 212 odst. 3 písm. a) zákona neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské Unie oznámení o výsledku zadávacího řízení na část C veřejné zakázky ve lhůtě 30 dnů od uzavření smlouvy, když kupní smlouva byla s vybraným dodavatelem uzavřena dne 14. 7. 2016, zákonná lhůta k odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění tak uplynula dne 15. 8. 2016, a oznámení o výsledku zadávacího řízení nebylo do dne vydání tohoto příkazu uveřejněno. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výrokům III. – VIII. příkazu

Relevantní ustanovení ZVZ

79. Podle § 85 odst. 1 ZVZ zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu.

80. Podle § 85 odst. 2 ZVZ písemná zpráva musí obsahovat alespoň

a) identifikační údaje zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě,

b) zvolený druh zadávacího řízení,

c) identifikační údaje vybraného uchazeče, popřípadě uchazečů, je-li smlouva uzavírána s více osobami na straně uchazeče, odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky a uvedení, jaká část veřejné zakázky má být plněna prostřednictvím subdodavatele,

d) identifikační údaje všech uchazečů a jejich nabídkovou cenu,

e) identifikační údaje zájemců či uchazečů, jež byli vyloučeni z účasti v zadávacím řízení a odůvodnění jejich vyloučení, popřípadě identifikační údaje zájemců, jež nebyli vyzváni k podání nabídky, k jednání či k účasti v soutěžním dialogu, a odůvodnění této skutečnosti,

f) odůvodnění vyloučení uchazeče, jehož nabídka obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu, došlo-li k takovému vyloučení,

g) důvod použití soutěžního dialogu, jednacího řízení s uveřejněním či jednacího řízení bez uveřejnění, byla-li taková možnost využita,

h) důvod zrušení zadávacího řízení, bylo-li zadávací řízení zrušeno,

i) v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti odůvodnění

1. překročení celkové doby trvání podle § 23 odst. 5 písm. b), došlo-li k překročení této doby,

2. nedodržení lhůty podle § 23 odst. 7 písm. b) bodu 5, došlo-li k jejímu nedodržení,

3. uzavření rámcové smlouvy na dobu delší než 7 let, byla-li taková smlouva uzavřena.

81. Podle § 85 odst. 4 ZVZ písemnou zprávu zadavatel uveřejní na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

82. Podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ zadavatel se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

Relevantní ustanovení zákona

83. Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

84. Podle § 217 odst. 2 zákona písemná zpráva musí obsahovat alespoň

a) označení zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě na veřejnou zakázku, pokud byla uzavřena,

b) použitý druh zadávacího řízení,

c) označení účastníků zadávacího řízení,

d) označení všech vyloučených účastníků zadávacího řízení s uvedením důvodu jejich vyloučení,

e) označení dodavatelů, s nimiž byla uzavřena smlouva nebo rámcová dohoda, nebo dodavatelů, kteří byli zařazeni do dynamického nákupního systému, včetně odůvodnění jejich výběru,

f) označení poddodavatelů dodavatelů podle písmene e), pokud jsou zadavateli známi,

g) odůvodnění použití jednacího řízení s uveřejněním nebo řízení se soutěžním dialogem, byla-li použita,

h) odůvodnění použití jednacího řízení bez uveřejnění, bylo-li použito,

i) odůvodnění použití zjednodušeného režimu, bylo-li použito,

j) odůvodnění zrušení zadávacího řízení nebo nezavedení dynamického nákupního systému, pokud k tomuto došlo,

k) odůvodnění použití jiných komunikačních prostředků při podání nabídky namísto elektronických prostředků, byly-li jiné prostředky použity,

l) soupis osob, u kterých byl zjištěn střet zájmů, a následně přijatých opatření, byl-li střet zájmů zjištěn,

m) pokud zadavatel nadlimitní veřejnou zakázku nerozdělí na části, uvede zadavatel odůvodnění tohoto postupu, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci, a

n) odůvodnění stanovení požadavku na prokázání obratu v případě postupu podle § 78 odst. 3, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci.

85. Podle § 217 odst. 5 zákona zadavatel je povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.

86. Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5.

Právní posouzení

87. Úřad již obecně k uveřejňovacím povinnostem uvedl, že uveřejňování je jedním z nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tyto povinnosti jsou důležité, a mají tak své opodstatnění, i z hlediska možnosti veřejné kontroly (viz body 42. – 43. odůvodnění tohoto příkazu).

88. Úřad i na tomto místě předně zdůrazňuje, že jednotlivé části zadávacího řízení byly obviněným realizovány v době účinnosti ZVZ.

89. Z dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že část A zadávacího řízení byla ukončena uzavřením smlouvy dne 29. 4. 2016, část C zadávacího řízení byla ukončena uzavřením smlouvy dne 14. 7. 2016 a část D zadávacího řízení byla ukončena uzavřením smlouvy dne 23. 5. 2016. Zadávací řízení v částech B, E a F bylo ukončeno dne 12. 2. 2016, kdy obviněný rozhodl o zrušení těchto částí zadávacího řízení, jelikož do nich nebyly podány žádné nabídky.

90. Úřad uvádí, že z ustanovení § 85 odst. 4 ZVZ vyplývá povinnost obviněného uveřejnit na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele, a to ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení. Obviněný tak byl dle ZVZ povinen uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele na část A zadávacího řízení do 16. 5. 2016, na část C do 29. 7. 2016, na část D do 7. 6. 2016 a na části B, E a F do 29. 2. 2016.

91. Úřad konstatuje, že na základě jím provedeného přezkumu zjistil, že na profilu zadavatele obviněný uveřejnil písemné zprávy k jednotlivým částem zadávacího řízení až dne 20. 7. 2018. Z uvedeného je tak zřejmé, že obviněný nesplnil povinnost uveřejnění dle § 85 odst. 4 ZVZ.

92. Úřad v šetřené věci sděluje, že zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku bylo obviněným realizováno v době účinnosti ZVZ. Úřad ovšem na tomto místě opětovně zdůrazňuje, že k 1. 10. 2016 nabyl účinnosti zákon. S ohledem na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a na výše uvedené (viz body 51. – 54. odůvodnění tohoto příkazu) byl Úřad v šetřeném případě tedy povinen uvážit, zda pozdější právní úprava není pro obviněného příznivější.

93. V šetřeném případě tedy Úřad nejprve porovnal skutkovou podstatu přestupku dle ZVZ [§ 120 odst. 1 písm. b) v návaznosti na § 85 odst. 4 ZVZ] a zákona [§ 269 odst. 1 písm. e) v návaznosti na § 217 odst. 5 zákona]. Podle § 217 odst. 5 zákona zadavatel je povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele. Je tedy zjevné, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně lhůty, ve které má být povinnost uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na profilu splněna, a to z 15 dnů od ukončení zadávacího řízení podle ZVZ na lhůtu 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení podle zákona. Z důvodu, že obviněný uveřejnil písemné zprávy zadavatele k jednotlivým částem zadávacího řízení na svém profilu až dne 20. 7. 2018, tedy více než dva roky po ukončení jednotlivých částí zadávacího řízení, je tato změna lhůty v šetřené věci pro obviněného irelevantní, neboť k uveřejnění nedošlo ani v jedné z uvedených lhůt. Jednání obviněného je tudíž trestné podle obou právních úprav.

94. Následně Úřad porovnal ustanovení o pokutě u přestupku dle ZVZ [§ 120 odst. 2 písm. b)] a zákona [§ 269 odst. 3 písm. b)], z čehož je evidentní, že ustanovení o pokutě podle zákona je pro obviněného příznivější, neboť dle ZVZ se za přestupek podle § 120 odst. 1 písm. b) ukládá pokuta do 20 000 000 Kč, zatímco dle zákona se za přestupek podle § 269 odst. 1 písm. e) ukládá pokuta do 200 000 Kč. Úřad tedy akcentuje, že zákon v tomto ohledu s daným přestupkem spojuje nižší možnou ukládanou sankci. Úřad tedy srovnáním maximální možné výše sankce za obviněným spáchaný přestupek podle ZVZ a zákona zjistil, že právní úprava obsažená v zákoně je co do trestu pro obviněného příznivější.

95. Vzhledem k výše uvedenému byl Úřad při rozhodování o spáchání přestupku povinen uplatnit výjimku ze zákazu retroaktivity trestních norem, neboť v šetřeném případě zjistil, že pozdější právní úprava je pro pachatele příznivější, a aplikovat tak právní úpravu zákona.

96. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 30. 11. 2018 uvedl, že části B, E a F zadávacího řízení byly zrušeny a obsah písemné zprávy tak nelze naplnit, jelikož nelze poskytnout konkrétní údaje o nabídkách a uchazečích, vyjma rozhodnutí o zrušení veřejné zakázky, které zadavatel zveřejňuje samostatně. Obviněný dále konstatuje, že u částí A, C a D zadávacího řízení vyhotovil oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, která dle obviněného obsahují veškeré údaje, jež má obsahovat písemná zpráva zadavatele a tato oznámení uveřejnil na svém profilu.

97. Úřad k výše uvedené argumentaci obviněného ohledně neexistence nutnosti vyhotovení písemné zprávy v případě zrušení částí B, E a F zadávacího řízení odkazuje na § 85 odst. 1 ZVZ, podle kterého zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu. Obdobná právní úprava je v zákoně, konkrétně v § 217 odst. 1 zákona. Úřad z dikce těchto ustanovení obecně vyvozuje, že zadavatel je vždy povinen vyhotovit písemnou zprávu, tedy i za situace, kdy dojde ke zrušení zadávacího řízení nebo části zadávacího řízení, neboť ustanovení zákona jednoznačně zakotvuje povinnost vyhotovit písemnou zprávu o všech zadávacích řízeních, přičemž v příslušném ustanovení nejsou uvedeny žádné výjimky z této povinnosti. Úřad dále konstatuje, že v § 85 odst. 2 písm. h) ZVZ [obdobně § 217 odst. 2 písm. j) zákona], je uveden jako jeden z minimálních požadavků na náležitosti písemné zprávy „důvod zrušení zadávacího řízení, bylo-li zrušeno“. Dle Úřadu lze z předmětných ustanovení ZVZ a zákona jednoznačně vyvodit, že zadavatel je povinen vyhotovit písemnou zprávu i v případě zrušení zadávacího řízení. Uvedenému závěru Úřadu přisvědčuje i komentářová literatura, konkrétně PODEŠVA a kol. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 2006. ASPI. V této odborné literatuře je k § 85 ZVZ uvedeno následující: „Povinnost vypracovat písemnou zprávu platí bez ohledu na výsledek zadávacího řízení, platí jak v případě uzavření smlouvy dle § 82 Zákona, tak v případě zrušení zadávacího řízení dle § 84 Zákona.“. Úřad konstatuje, že tento komentář se vztahuje k ZVZ, avšak s ohledem na skutečnost, že tato povinnost byla převzata i do zákona, Úřad považuje tento odborný právní názor za relevantní i ve vztahu k § 217 odst. 1 zákona. Úřad v tomto uzavírá, že obviněný měl ze zákona povinnost vyhotovit písemnou zprávu i o těch částech zadávacího řízení, které zrušil.

98. K argumentaci obviněného, že u částí A, C a D zadávacího řízení vyhotovil oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, která dle něj obsahují veškeré údaje shodující se s obsahem písemné zprávy, Úřad uvádí následující.

99. Povinnost zadavatele uveřejnit písemnou zprávu na svém profilu reflektuje úmysl zákonodárce, aby byla do zadávacích řízení vnesena větší míra transparentnosti zadávacího procesu, kdy je tato povinnost důležitá a účelná z hlediska možnosti veřejné kontroly, neboť veřejnost se prostřednictvím písemné zprávy dozvídá jednotlivé skutečnosti rozhodné pro zadávací řízení, jež jsou takto shrnuty v jediném dokumentu. Úřad dodává, že oznámení o výběru nejvhodnější nabídky uveřejněná na profilu zadavatele neobsahují všechny náležitosti písemné zprávy dle zákona, neboť tyto dokumenty neobsahují informaci o zvoleném druhu zadávacího řízení, což je náležitost dle § 85 odst. 2 písm. b) ZVZ, a stejně tak dle § 217 odst. 2 písm. b) zákona. Z výše uvedeného je zřejmé, že oznámení o výběru nejvhodnější nabídky nelze považovat za písemné zprávy zadavatele ani z formálního hlediska, ani z obsahového, neboť s ohledem na zásadu transparentnosti zadávacího řízení nelze nahradit písemné zprávy zadavatele dokumenty s názvem Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, která navíc neobsahují veškeré náležitosti písemných zpráv požadované zákonem.

100. Úřad uzavírá, že obviněný se dopustil celkem 6 přestupků podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil písemné zprávy zadavatele k částem A, B, C, D, E a F zadávacího řízení ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. v případě zadávacího řízení na část A veřejné zakázky do 10. 6. 2016, v případě zadávacího řízení na část B veřejné zakázky do 29. 3. 2016, v případě zadávacího řízení na část C veřejné zakázky do 25. 8. 2016, v případě zadávacího řízení na část D veřejné zakázky do 4. 7. 2016, v případě zadávacího řízení na část E veřejné zakázky do 29. 3. 2016, v případě zadávacího řízení na část F veřejné zakázky do 29. 3. 2016, ale uveřejnil je až dne 20. 7. 2018, tedy více než dva roky od ukončení jednotlivých částí zadávacího řízení.

K výroku IX. příkazu (pokuta)

101. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupků podle § 269 odst. 1 písm. a) a e) zákona a § 269 odst. 2 zákona.

102. Podle § 112 odst. 2 věty první zákona o přestupcích ustanovení dosavadních zákonů o lhůtách pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, lhůtách pro uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí. Pro posouzení zániku odpovědnosti za přestupek a zániku jeho trestnosti se tedy dosavadní právní úprava zákona nepoužije ani ve vztahu k přestupkům spáchaným před 1. 7. 2017. S účinností od 1. 7. 2017 Úřad posuzuje zánik odpovědnosti za přestupek a zánik trestnosti přestupku podle § 270 zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017 (v souvislosti s nabytím účinnosti doprovodného změnového zákona). V otázkách touto speciální právní úpravou neřešených pak Úřad subsidiárně aplikuje jednotlivá ustanovení zákona o přestupcích jakožto obecnějšího právního předpisu.

103. Podle § 29 písm. a) zákona o přestupcích odpovědnost za přestupek zaniká uplynutím promlčecí doby. Podle § 270 odst. 5 zákona promlčecí doba činí 5 let. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán.

104. V návaznosti na citovaná zákonná ustanovení Úřad před uložením pokuty ověřil, zda nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupky. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. příkazu podle § 269 odst. 2 zákona došlo dne 8. 6. 2016, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku na profilu zadavatele. Ke spáchání přestupku dle výroku II. příkazu došlo dne 16. 8. 2016, tj. první den po uplynutí zákonné lhůty dle § 126 odst. 1 zákona k odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. Ke spáchání přestupků dle výroků III., IV., V., VI., VII. a VIII. příkazu došlo první den po uplynutí zákonné lhůty dle § 217 odst. 5 zákona k uveřejnění písemných zpráv na profilu zadavatele, tj. v případě zadávacího řízení na část A veřejné zakázky dne 11. 6. 2016, v případě zadávacího řízení na část B veřejné zakázky dne 30. 3. 2016, v případě zadávacího řízení na část C veřejné zakázky dne 26. 8. 2016, v případě zadávacího řízení na část D veřejné zakázky dne 5. 7. 2016, v případě zadávacího řízení na část E veřejné zakázky dne 30. 3. 2016 a v případě zadávacího řízení na část F veřejné zakázky dne 30. 3. 2016.

105. Správní řízení ve věci spáchání přestupků je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného je zřejmé, že pětiletá promlčecí doba dosud neuplynula a odpovědnost obviněného za přestupky tudíž nezanikla.

106. K uložení pokuty za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. - VIII. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše trestu je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání přestupků týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008-67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

107. Judikatura v této věci pak byla zákonodárcem reflektována při tvorbě zákona o přestupcích, kdy v § 41 odst. 1 zákona o přestupcích jsou výše uvedené závěry přímo zakotveny i pro správní trestání, neboť podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. V souladu s ustanovením § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se proto Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký přestupek je v šetřeném případě přísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit přísnější (vyšší) pokutu.

108. V daném případě se obviněný dopustil 8 přestupků, a tedy Úřad v souladu s výše zmíněnou zásadou absorpce musí posoudit, který z obviněným spáchaných přestupků je nejpřísněji trestný. S ohledem na to, že jedním z těchto přestupků je i přestupek podle § 269 odst. 2 zákona, za který se dle § 269 odst. 3 písm. a) zákona uloží pokuta do 1 000 000 Kč, přičemž za ostatní obviněným spáchané přestupky je horní hranice pokuty dle § 269 odst. 3 písm. b) zákona 200 000 Kč, Úřad v souladu s výše uvedenou zásadou absorpce uloží trest za přestupek dle § 269 odst. 2 zákona, uvedený ve výroku I. příkazu.

109. Podle § 112 odst. 3 přestupkového zákona na určení druhu a výměry sankce za dosavadní přestupky a jiné správní delikty se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použijí ustanovení o určení druhu a výměry správního trestu, je-li to pro pachatele výhodnější.

110. Při stanovení druhu správního trestu a jeho maximální možné výměry Úřad aplikoval § 269 odst. 3 písm. a) zákona, jehož speciální právní úprava má v tomto ohledu přednost před užitím obecného právního předpisu. V ostatních otázkách souvisejících s uložením správního trestu neřešených speciální právní úpravou zákona, pak Úřad opět subsidiárně použil jednotlivá ustanovení zákona o přestupcích.

111. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

112. Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

113. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

114. Z hlediska závažnosti je možno pozdní uveřejnění smlouvy na plnění veřejné zakázky pokládat za porušení jedné z nejdůležitějších uveřejňovacích povinností, neboť uzavřenou smlouvu včetně jejího kompletního znění lze z pohledu veřejnosti (a jejího legitimního zájmu na kontrole vydávání veřejných prostředků) pokládat za nejrelevantnější dokument celého zadávacího řízení. Je to právě smlouva na plnění veřejné zakázky, na základě které bude veřejná zakázka plněna a veřejné prostředky na základě ní vynakládány. Postupem obviněného v souvislosti s neuveřejněním kupní smlouvy pro část D tedy v šetřeném případě došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků a je v širším smyslu projevem zásady transparentnosti.

115. Úřad jako polehčující okolnost shledal, že obviněný předmětnou smlouvu na svém profilu, byť opožděně, uveřejnil, a to 8 kalendářních dnů po uplynutí zákonné lhůty k uveřejnění, což stupeň závažnosti přestupku snižuje, neboť předmětná smlouva byla veřejnosti zpřístupněna, a to v relativně krátké době po uplynutí zákonné lhůty k uveřejnění.

116. Podle § 40 písm. b) zákona o přestupcích se jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel spáchal více přestupků. Jako přitěžující okolnost tedy Úřad zohlednil, že obviněný se dopustil ještě dalších 7 přestupků, když ve lhůtě dle § 126 odst. 1 zákona neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na část C veřejné zakázky (výrok II. příkazu) a když ve lhůtě dle § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil písemné zprávy zadavatele o zadávacím řízení na části A, B, C, D, E a F veřejné zakázky na profilu zadavatele (výroky III. - VIII. příkazu).

117. Úřad vzal při stanovení výše pokuty v úvahu jako polehčující okolnost dobu, jež uplynula od spáchání přestupku. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 4. 2015, č. j. 62 Af 123/2013-85, je třeba při posouzení následku správního trestání zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním. Čím je tento časový horizont delší, tím více se relativizuje vztah mezi spáchaným přestupkem a ukládaným trestem. Doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o trestu pak má bezprostřední vliv na účel trestu. Jak Krajský soud v cit. rozsudku dovodil, „(…) je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“. V daném případě ke spáchání přestupku obviněným došlo dne 8. 6. 2016, tj. od doby spáchání přestupku k jeho potrestání uplynula doba více než 2,5 roku.

118. Žádnou další polehčující ani přitěžující okolnost Úřad neshledal.

119. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného návrhu rozpočtu na rok 2019 zveřejněného na webových stránkách obviněného http://www.praha.eu/file/2892724/Usneseni_Zastupitelstva_HMP.pdf Úřad zjistil, že obviněný v roce 2019 plánuje hospodařit s rozpočtovými příjmy ve výši 59 175 179,30 tis. Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného, neboť uložená pokuta je vzhledem k jeho rozpočtovým příjmům zcela marginální.

120. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

121. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání přestupků přistoupil k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku IX. tohoto příkazu.

122. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží:

hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy