číslo jednací: 06550/2020/521/OPi
spisová značka: S0101/2020/VZ

• Instance: I.
• Věc: FSv – HW vybavení pro laboratoř modelování řízení staveb
• Účastníci:
  1. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2020
• Datum nabytí právní moci: 7. 3. 2020

Spisová značka:
ÚOHS-S0101/2020/VZ
Číslo jednací:
ÚOHS-06550/2020/521/OPi		Brno: 27. února 2020

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) téhož zákona, přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) téhož zákona, přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) téhož zákona, přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) téhož zákona a přestupku podle § 269 odst. 2 téhož zákona obviněným

• České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6,

při zadávání veřejné zakázky „FSv – HW vybavení pro laboratoř modelování řízení staveb“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 8. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 8. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-028814 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 8. 2018 pod ev. č. 2018/S 161-368007,

vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „FSv – HW vybavení pro laboratoř modelování řízení staveb“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 8. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 8. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-028814 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 8. 2018 pod ev. č. 2018/S 161-368007, v rozporu s § 73 odst. 4 cit. zákona ve spojení s § 79 odst. 2 písm. b) cit. zákona, když v čl. 8.4. „Prokázání technické kvalifikace podle § 79 ZZVZ“ zadávací dokumentace veřejné zakázky požadoval, aby dodavatelé spolu se seznamem dodávek poskytnutých dodavatelem v posledních třech letech předložili rovněž „osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací“, ačkoliv cit. zákon ve vztahu k prokázání technické kvalifikace v nadlimitním režimu takovou možnost nestanovuje, a dne17. 10. 2018 uzavřel se společností B2C, s.r.o., IČO 27957705, se sídlem Thákurova 2077/7, 160 00 Praha 6, na předmět plnění veřejné zakázky „Smlouvu o dodání HW vybavení pro laboratoř modelování řízení staveb“.

II.

Obviněný – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 96 odst. 1 cit. zákona neuveřejnil zadávací dokumentaci veřejné zakázky „FSv – HW vybavení pro laboratoř modelování řízení staveb“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 8. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 8. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-028814 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 8. 2018 pod ev. č. 2018/S 161-368007, na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, tj. ode dne 23. 8. 2018, nýbrž až dne 27. 8. 2018, přičemž tímto postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dne 17. 10. 2018 uzavřel se společností B2C, s.r.o., IČO 27957705, se sídlem Thákurova 2077/7, 160 00 Praha 6, na předmět plnění veřejné zakázky „Smlouvu o dodání HW vybavení pro laboratoř modelování řízení staveb“.

III.

Obviněný – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „FSv – HW vybavení pro laboratoř modelování řízení staveb“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 8. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 8. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-028814 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 8. 2018 pod ev. č. 2018/S 161-368007, neuveřejnil  „Smlouvu o dodání HW vybavení pro laboratoř modelování řízení staveb“ ze dne 17. 10. 2018 podle § 219 odst. 1 cit. zákona, tedy v úplném znění na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření, tj. do 1. 11. 2018, resp. ve smyslu § 219 odst. 1 písm. d) cit. zákona nezaslal k uveřejnění v registru smluv do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do 16. 11. 2018, když přílohu č. 1 „Specifikace HW vybavení pro laboratoř modelování řízení staveb“ ke „Smlouvě o dodání HW vybavení pro laboratoř modelování řízení staveb“ uveřejněné v registru smluv dne 6. 11. 2018 uveřejnil v registru smluv až dne 6. 1. 2020.

IV.

Obviněný – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „FSv – HW vybavení pro laboratoř modelování řízení staveb“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 8. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 8. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-028814 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 8. 2018 pod ev. č. 2018/S 161-368007, v rozporu s § 126 cit. zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) cit. zákona neodeslal k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky do 30 dnů od uzavření „Smlouvy o dodání HW vybavení pro laboratoř modelování řízení staveb“ ze dne 17. 10. 2018, tj. do 16. 11. 2018, nýbrž až dne 4. 2. 2019 do Věstníku veřejných zakázek a dne 1. 3. 2019 do Úředního věstníku Evropské unie.

V.

Obviněný – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „FSv – HW vybavení pro laboratoř modelování řízení staveb“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 8. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 8. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-028814 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 8. 2018 pod ev. č. 2018/S 161-368007, v rozporu s § 217 odst. 5 cit. zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele do 30 pracovních dní od uzavření „Smlouvy o dodání HW vybavení pro laboratoř modelování řízení staveb“ ze dne 17. 10. 2018, tj. do 28. 11. 2018, nýbrž až dne 7. 2. 2019.

VI.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. až V. tohoto příkazu se obviněnému – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 45 000,- Kč (čtyřicet pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek obviněný – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 (dále jen „obviněný“) – dne 21. 8. 2018 zahájil otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „FSv – HW vybavení pro laboratoř modelování řízení staveb“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 8. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-028814 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 8. 2018 pod ev. č. 2018/S 161-368007 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Předmětem plnění veřejné zakázky jsou podle oznámení o zahájení zadávacího řízení „‚PC sestavy vč. monitoru s nároky na grafické zpracování velkých souborů pro SW v prostředí BIM (25 ks); Tablety iOS pro přenos a práci s částmi modelu na stavbě vč. pouzdra a ochranného skla (25 ks); Tablety Android pro přenos a práci s částmi modelu na stavbě vč. pouzdra a ochranného skla (10 ks)‘ dle technické specifikace.“.

3. Dne 17. 10. 2018 uzavřel obviněný se společností B2C, s.r.o., IČO 27957705, se sídlem Thákurova 2077/7, 160 00 Praha 6 (dále jen „společnost B2C“ nebo „vybraný dodavatel“), na předmět plnění veřejné zakázky „Smlouvu o dodání HW vybavení pro laboratoř modelování řízení staveb“ (dále jen „Smlouva“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, přípisem č. j. ÚOHS-P0394/2019/VZ-35823/2019/521/OPi ze dne 30. 12. 2019 vyzval obviněného k zaslání dokumentace o předmětném zadávacím řízení a současně požádal obviněného o vyjádření k obdrženému podnětu.

5. Dne 9. 1. 2020 obdržel Úřad vyjádření obviněného ze dne 7. 1. 2020 k podnětu.

Vyjádření obviněného ze dne 7. 1. 2020

6. Obviněný v daném vyjádření uvedl, že „požadoval, aby dodavatelé předložili v nabídkách osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších dodávek poskytnutých dodavatelem v posledních třech letech. Zadavatel uvádí, že namítaná nemožnost prokázat referenční zakázky na dodávky prostřednictvím objednatele je v přímém rozporu s ustanovením § 79 odst. 5 ZZVZ stanovujícím, že rovnocenným dokladem k prokázání kritéria dle § 79 odst. a) a b) ZZVZ je zejména smlouva s objednatelem nebo doklad o uskutečněném plnění dodavatele. V ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) je dle názoru zadavatele obsažena zřejmá legislativně technická chyba a dotčená zákonná ustanovení jsou nejednoznačná. Z toho důvodu nelze požadavek na předložení osvědčení objednatele o řádném poskytnutí považovat za nemožný a v rozporu se ZZVZ. Požadavek na předložení osvědčení objednatele není dle názoru zadavatele nikterak nepřiměřený a nelze mít za to, že by nepřiměřeně zvýhodňoval některé dodavatele na úkor jiných. Vytýkaný požadavek tak byl dle názoru zadavatele v souladu se zásadou transparent[n]osti a přiměřenosti. Dodavatel, který nesplnil výše uvedený kvalifikační požadavek, nebyl bez dalšího vyloučen, ale byl vyzván k doplnění své nabídky, na což nereagoval a neposkytl tedy potřebnou součinnost. Následně se tento dodavatel vzdal i práva na podání námitek proti svému vyloučení, toto tedy nikterak nerozporoval.“.

7. K dalším skutečnostem obsaženým v podnětu pak obviněný mj. uvedl, že „[z]adávací řízení bylo zahájeno dne 21. 8. 2018 odesláním oznámení do VVZ, následně byla v okamžiku uveřejnění oznámení ve WZ ‚nahrána‘ zadávací dokumentace na profil zadavatele, a to dne 23. 8. 2018. Administrativním pochybením zaměstnance zadavatele nebyla zadávací dokumentace zároveň zpřístupněna pro veřejnost, k čemuž došlo až nejbližší pracovní den v pondělí 27. 8. 2018. Zadavatel má za to, že dodavatelé měli dostatečnou lhůtu pro podání nabídek, a to zejména s ohledem na charakter a předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. (…) Příloha nebyla spolu se smlouvou uveřejněna v registru smluv administrativní chybou zadavatele. Nicméně zadavatel má za to, že specifikace předmětu plnění uvedená ve smlouvě byla dostatečně určitá a příloha byla veřejně dostupná na profilu zadavatele jako součást zadávací dokumentace. Zadavatel pro úplnost přílohu smlouvy v registru smluv uveřejnil. Písemná zpráva zadavatele i oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo uveřejněno až po zákonem stanovené lhůtě. Došlo tak administrativní chybou na straně zadavatele. Zadavatel má za to, že veškeré informace vztahující se k veřejné zakázce byly transparentně zveřejněny již dříve na profilu zadavatele a nedošlo tak k nesplnění povinnosti uveřejnění stanovené zákonem. S ohledem na výše uvedené je Zadavatel přesvědčen, že k pochybením ve veřejné zakázce nedošlo a údajné nesrovnalosti neměly dle jeho přesvědčení žádný vliv na výběr nejvhodnější nabídky ani jiný dopad na průběh zadávacího řízení. Zadavatel dále podotýká, že s ohledem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky 1 600 000,- Kč mohl zakázku vyhlásit jako zakázku malého rozsahu, ale z důvodu zajištění větší transparent[n]osti vyhlásil zakázku v nadlimitním režimu, což mohlo umožnit podat nabídku většímu množství uchazečů.“.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

8. Po přezkoumání podkladů, které jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0101/2020/VZ, Úřad dospěl k závěru, že obviněný nepostupoval při zadávání veřejné zakázky v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

9. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

10. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

K výroku I. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona

11. Podle § 4 odst. 4 zákona pokud zadavatel podle § 4 odst. 1 až 3 zákona zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon.

12. Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

13. Podle § 73 odst. 1 zákona musí zadavatel v nadlimitním režimu požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74 zákona.

14. Podle § 73 odst. 2 zákona v nadlimitním režimu zadavatel

a) musí s výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění požadovat prokázání profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 zákona a

b) může požadovat prokázání profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona.

15. Podle § 73 odst. 3 zákona v nadlimitním režimu může zadavatel požadovat prokázání

a) ekonomické kvalifikace podle § 78 zákona nebo

b) technické kvalifikace podle § 79 zákona.

16. Podle § 73 odst. 4 zákona není zadavatel v nadlimitním režimu oprávněn požadovat prokázání jiné kvalifikace, než která je uvedena v § 73 odst. 1 až 3 zákona; tím není dotčen § 48 odst. 5 až 7 zákona.

17. Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

18. Podle § 79 odst. 5 zákona rovnocenným dokladem k prokázání kritéria podle § 79 odst. 2 písm. a) a b) zákona je zejména smlouva s objednatelem a doklad o uskutečnění plnění dodavatele.

19. Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Zjištění z dokumentace o zadávacím řízení

20. Obviněný v čl. 8.4. „Prokázání technické kvalifikace podle § 79 ZZVZ“ zadávací dokumentace veřejné zakázky stanovil „[p]ožadavek na předložení dokladů prokazujících zkušenost dodavatele se zakázkami obdobného charakteru dle § 79 odst. 2 písm. a)[1] ZZVZ“, a to tak, že „[d]odavatel předloží seznam dodávek (příloha č. 5) poskytnutých dodavatelem v posledních třech letech včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací[2].

Způsob prokázání splnění tohoto kritéria technické kvalifikace	Vymezení minimální úrovně kvalifikace
Dodavatel prokáže splnění tohoto kritéria technické kvalifikace předložením seznamu významných dodávek, v němž bude uveden minimálně předmět dodávek, jejich cena, doba jejího poskytnutí a identifikační údaje objednatele.	Dodavatel splňuje tento kvalifikační požadavek, pokud v posledních třech letech před zahájením zadávacího řízení realizoval: (1) alespoň 1 významnou dodávku obdobného charakteru. Významnou dodávkou obdobného charakteru se rozumí dodávka, jejímž předmětem byla dodávka výpočetní techniky ve finančním rozsahu min. 1 mil. Kč bez DPH.

21. Dle Protokolu o otevírání nabídek ze dne 26. 9. 2018 obviněný obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 2 nabídky, a to nabídku společnosti B2C a nabídku společnosti SLIDEX - KROK CZ s.r.o., IČO 25716441, se sídlem Rýmařovská 430, 199 00 Praha 9 (dále jen „společnost SLIDEX“).

22. Přípisem ze dne 10. 10. 2018 vyzval obviněný společnost SLIDEX k doplnění nabídky o osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení referenčních zakázek, přičemž společnost SLIDEX upozornil, že „[n]edoručení písemného objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů ve stanovené lhůtě bude důvodem pro vyloučení účastníka zadávacího řízení z další účasti v zadávacím řízení.“.

23. Rozhodnutím ze dne 16. 10. 2018 obviněný vyloučil společnost SLIDEX z účasti v zadávacím řízení, neboť „neobdržel od účastníka zadávacího řízení ve stanovené lhůtě objasnění nebo doplnění na základě žádosti podle § 46 zákona.“.

24. Rozhodnutím ze dne 17. 10. 2018 obviněný rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, a to nabídky společnosti B2C.

K postupu obviněného

25. Úřad předně uvádí, že v šetřeném případě se dle předpokládané hodnoty veřejné zakázky ve výši 1 600 000,-Kč bez DPH jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž zadávání však obviněný zahájil postupem platným pro zadávání nadlimitní veřejné zakázky, přičemž v takovém případě byl povinen ve vztahu k předmětné veřejné zakázce dodržovat zákon (§ 4 odst. 4 zákona), tzn. v daném případě postupovat podle ustanovení zákona platných pro nadlimitní režim (§ 24 zákona). Právě uvedené je pak důvodem toho, že skutečnost, že zadavatel snad původně nebyl povinen veřejnou zakázku vzhledem k její předpokládané hodnotě zadat v zadávacím řízení (k tomu srov. výjimku uvedenou v § 31 zákona), může být zohledněna toliko ve vztahu k výši uložené pokuty, nikoli ve vztahu k posouzení naplnění skutkové podstaty přestupku (uvedené se vztahuje rovněž k odůvodnění výroků II. až V. tohoto příkazu).

26. Úřad dále v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentace veřejné zakázky, kterou se dle § 28 odst. 1 písm. b) zákona rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu, musí zpravidla obsahovat veškeré zadávací podmínky (v zadávacích řízeních umožňujících jednání mohou být účastníkům zadávacího řízení zadávací podmínky sdělovány také v rámci jednání, kdy dochází k postupnému upřesňování požadavků zadavatele na plnění nabízeného dodavateli), a je tak klíčovým zdrojem informací, na jejichž základě zvažují dodavatelé svoji účast v zadávacím řízení a zpracovávají své nabídky.

27. Úřad dále uvádí, že účelem stanovení požadavků na prokázání splnění kvalifikace je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Požadavek na splnění minimální úrovně technické kvalifikace má pak zajistit, že se soutěže o přidělení veřejné zakázky zúčastní pouze ti dodavatelé, kteří jsou ve skutečnosti schopni po stránce technické a materiální tuto zakázku po jejím přidělení též plnit.

28. Z § 79 odst. 2 písm. b) zákona vyplývá, že k prokázání kritérií technické kvalifikace lze po dodavatelích požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele.

29. Předně je na místě zmínit § 73 odst. 4 zákona, který jednoznačně stanoví, že v nadlimitním režimu není zadavatel oprávněn požadovat prokázání jiné kvalifikace, než která je uvedena v § 73 odst. 1 až 3 zákona (tj. i technické kvalifikace dle § 79 zákona).

30. V této souvislosti je Úřad názoru, že k prokázání daného kritéria technické kvalifikace nelze po dodavatelích požadovat rovněž i osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto dodávek nebo služeb. Bylo-li by tomu tak, zákonodárce by takovou možnost do dotčeného ustanovení zákona zcela jistě včlenil. Tomuto závěru jednoznačně nasvědčuje i skutečnost, že v případě kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona, tj. požadavku na seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, tak zákonodárce učinil.

31. Litera zákona ostatně koresponduje i se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. 2. 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (dále jen „Směrnice“), jež byla transponována do nyní účinného zákona o zadávání veřejných zakázek a která v čl. 58 „Kvalifikační kritéria pro výběr“ odst. 4 stanoví, že „[p]okud jde o technickou a odbornou způsobilost, mohou veřejní zadavatelé stanovit požadavky k zajištění toho, aby hospodářské subjekty disponovaly lidskými a technickými zdroji a zkušenostmi, které jsou nezbytné pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Veřejní zadavatelé mohou zejména požadovat, aby hospodářské subjekty disponovaly dostatečnými zkušenostmi, prokázanými prostřednictvím vhodných referencí na veřejné zakázky plněné v minulosti. Veřejný zadavatel může vycházet z předpokladu, že hospodářský subjekt nemá požadované profesní schopnosti, pokud zjistil, že hospodářský subjekt má protichůdné zájmy, jež by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.“. K tomu daná Směrnice v příloze XII „Způsoby prokázání splnění kritérií pro výběr“, části II „Technická způsobilost“, uvádí doklady technické způsobilosti hospodářského subjektu, které lze dle čl. 58 požadovat a mezi které patří „a) následující seznamy

i) seznam stavebních prací provedených maximálně za posledních pět let společně s osvědčeními o uspokojivém provedení a dokončení nejvýznamnějších prací; veřejní zadavatelé mohou určit, že budou zohledněny doklady o příslušných provedených pracích za dobu delší než posledních pět let, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže;

ii) seznam hlavních uskutečněných dodávek nebo hlavních služeb poskytnutých maximálně za poslední tři roky s částkami, daty a jmény dotčených veřejných či soukromých příjemců. Veřejní zadavatelé mohou určit, že budou zohledněny doklady o příslušných uskutečněných dodávkách nebo poskytnutých službách za dobu delší než poslední tři roky, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.“.

32. Je tak zřejmé, že i příslušná Směrnice připouští možnost požadovat osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení pouze ve vztahu k nejvýznamnějším stavebním pracím, nikoli k dodávkám či službám.

33. Na podporu již výše uvedeného lze rovněž odkázat na důvodovou zprávu k zákonu, která v této věci uvádí, že „[u] dodávek a služeb nemůže zadavatel požadovat osvědčení o řádném provedení a dokončení nejvýznamnějších dodávek a služeb“, a taktéž na komentářovou literaturu k zákonu, která k dotčenému ustanovení zákona zastává relativně jednotný názor, když uvádí např. následující:

• „V případě dodávek a služeb komentovaný odstavec 2 písm. a) a b) výslovně neumožňuje zadavateli požadovat osvědčení jiné osoby (objednatele referenční zakázky) o realizované dodávce či službě, a to dle názoru autorů komentáře ani postupem dle § 46. Zákon tak dává zadavateli možnost v těchto případech požadovat (k prokázání splnění tohoto kritéria technické kvalifikace) pouze předložení seznamu významných dodávek a služeb k prokázání splnění kritéria dle odstavce 2 písm. b) komentovaného ustanovení; (…).“

(DVOŘÁK, D., MACHUREK, T., NOVOTNÝ P., ŠEBESTA, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 498. ISBN 978-80-7400-651-7)

• „K prokázání splnění kritéria dodavatel předkládá seznam dodávek nebo služeb včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí společně s identifikačními údaji objednatele dodávky nebo služby. Zadavatel není oprávněn vyžadovat, aby dodavatelé v nabídkách předložili osvědčení objednatele o řádném poskytnutí dodávek nebo služeb.“

(HERMAN, P., FIDLER, V. a kol. Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek. Plzeň: Aleš Čeněk, 2016, s. 214. ISBN 978-80-595-1)

• „Co se týká seznamu referenčních dodávek nebo služeb, zákon zadavateli neumožňuje po dodavatelích vyžadovat obdobné osvědčení objednatele jako u stavebních prací.“

(KRUTÁK, T., KRUTÁKOVÁ, L., GERYCH, J. Zákon o zadávání veřejných zakázek s komentářem. 1. vydání. Olomouc: ANAG, 2016, s. 259. ISBN 978-80-7554-040-9)

34. To, že by byl zadavatel oprávněn požadovat v zadávacích podmínkách veřejné zakázky k prokázání požadavku dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona nad rámec tam uvedeného (tedy seznamu významných dodávek nebo služeb) i osvědčení objednatele o řádném poskytnutí plnění, nelze dle přesvědčení Úřadu dovodit ani z ustanovení § 79 odst. 5 zákona, když toto pouze stanoví, že rovnocenný doklad, který dodavatelé mohou použít k prokázání kritéria podle § 79 odst. 2 písm. a) a b) zákona, je zejména smlouva s objednatelem a doklad o uskutečnění plnění dodavatele. Jinými slovy řečeno, předmětné ustanovení říká pouze tolik, že to, co je zadavatel oprávněn požadovat podle § 79 odst. 2 písm. a) a b) zákona [což je vymezeno právě v těchto ustanoveních], je oprávněn vždy prokázat i smlouvou s objednatelem ve spojení s dokladem o uskutečnění plnění.

35. Vzhledem k výše uvedenému Úřad uzavírá, že požadoval-li obviněný v zadávacích podmínkách předložení osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení prací, stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem.

36. S ohledem na vše shora uvedené Úřad konstatuje, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky v rozporu s § 73 odst. 4 zákona ve spojení s § 79 odst. 2 písm. b) zákona, když v čl. 8.4. „Prokázání technické kvalifikace podle § 79 ZZVZ“ zadávací dokumentace veřejné zakázky požadoval, aby dodavateléspolu se seznamem dodávek poskytnutých dodavatelem v posledních třech letechpředložili rovněž „osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací“,ačkoliv zákon ve vztahu k prokázání technické kvalifikace v nadlimitním režimu takovou možnost nestanovuje, a dne17. 10. 2018 uzavřel s vybraným dodavatelem Smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona

37. Podle § 96 odst. 1 zákona zadavatel uveřejní zadávací dokumentaci s výjimkou formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 zákona nejméně do konce lhůty pro podání nabídek; to neplatí pro jednací řízení bez uveřejnění.

38. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

K postupu obviněného

39. Obviněný zahájil předmětné zadávací řízení dne 21. 8. 2018 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, které bylo uveřejněno dne 23. 8. 2018.

40. Obviněný byl s ohledem na § 96 odst. 1 zákona povinen uveřejnit zadávací dokumentaci veřejné zakázky na profilu zadavatele ode dne 23. 8. 2018, kdy bylo uveřejněno oznámení o zahájení zadávacího řízení.

41. Z profilu zadavatele (https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/detail.jsf?id=197250) vyplývá, že obviněný uveřejnil zadávací dokumentaci veřejné zakázky na profilu zadavatele až dne 27. 8. 2018, tedy o 4 dny později než zákon ukládá.

42. Obviněný tedy v souvislosti s uveřejněním zadávací dokumentace veřejné zakázky na profilu zadavatele postupoval v rozporu se zákonem, přičemž tento postup mohl mít vliv na výběr dodavatele, jelikož tím, že obviněný neuveřejnil zadávací dokumentaci veřejné zakázky na profilu zadavatele v zákonem stanoveném termínu, zkrátil potenciálním dodavatelům čas, po který se mohli seznamovat se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, na jejichž základě bylo nezbytné vyhotovit nabídku (dodavatelé do doby zveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele disponovali pouze informacemi obsaženými ve Věstníku veřejných zakázek, potažmo Úředním věstníku Evropské unie), a nelze vyloučit, že uvedené mohlo vést až k nepodání nabídky v zadávacím řízení, a tudíž i k ovlivnění výběru dodavatele, neboť legitimním očekáváním dodavatelů je možnost seznámení se s celou zadávací dokumentací ode dne „uveřejnění“ zadávacího řízení, a to alespoň do konce lhůty pro podání nabídek (pakliže není naplněna některá ze zákonem aprobovaných výjimek).  K tomu je třeba dále dodat, že nezbytnost včasného seznámení se se zadávací dokumentací veřejné zakázky je úzce spojena i s oprávněním dodavatelů podávat žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ve smyslu § 98 zákona či brojit proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky prostřednictvím podání námitek zadavateli.

43. S ohledem na vše výše uvedené Úřad konstatuje, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s § 96 odst. 1 zákona neuveřejnil zadávací dokumentaci předmětné veřejné zakázky na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, tj. ode dne 23. 8. 2018, nýbrž až dne 27. 8. 2018, přičemž tímto postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dne 17. 10. 2018 uzavřel s vybraným dodavatelem Smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona a zákona o registru smluv

44. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2 zákona, § 30 písm. d) zákona nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

45. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

46. Podle § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o registru smluv“), prostřednictvím registru smluv se povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola.

47. Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv osoba uvedená v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.

K postupu obviněného

48. Úřad obecně uvádí, že v dané věci je klíčovým ustanovení § 219 odst. 1 zákona zakotvující princip publicity u smluv uzavřených na veřejnou zakázku. Tento princip má sloužit široké veřejnosti, vedle přístupu k informacím o povaze subjektů vstupujících do smluvního vztahu, či jeho časového počátku, především k seznámení se s obsahem uzavřené smlouvy (v tomto směru je nanejvýš důležitá možnost porovnávání souladu smluvního vztahu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky). Taková kontrola obsahu uzavřené smlouvy veřejností je jednou ze základních součástí požadavku na transparentnost jednání zadavatele v rámci zadávání veřejných zakázek.

49. Úřad dále uvádí, že povinnosti zadavatele týkající se uveřejňování dle § 219 zákona mají za cíl posilovat princip transparentnosti jednání zadavatele co do průběhu a výsledků zadávání veřejných zakázek s umožněním veřejného dohledu nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky. Pro naplnění požadavků dle § 219 odst. 1 zákona je nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku, jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy (rovněž úplné znění příloh, které jsou součástí obsahu smluvních ujednání stran smlouvy), včetně dodatků a změn, dále její uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a v neposlední řadě splnění lhůty pro uveřejnění smlouvy v délce 15 dnů od jejího uzavření. Pokud zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, nelze povinnosti stanovené v § 219 odst. 1 zákona považovat za splněné, nedojde-li však k uplatnění některé z výjimek z dané povinnosti dle písm. a) až d) dotčeného ustanovení zákona.

50. K tomu Úřad dodává, že pokud je smlouva na veřejnou zakázku uveřejněna podle jiného právního předpisu, tj. zejména dle zákona o registru smluv, účinného od 1. 7. 2016, není již zadavatel povinen uveřejňovat smlouvu duplicitně podle zákona, neboť tím bude zároveň splněna uveřejňovací povinnost podle zákona, resp. bude tím naplněna výjimka podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona[3].

51. V šetřeném případě obviněný uzavřel Smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky dne 17. 10. 2018, kterou neuveřejnil na svém profilu. V této souvislosti je pak nutno posoudit, zda jsou naplněny podmínky některé z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona, při jejichž naplnění není zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků do 15 dnů od jejího uzavření (tj. v šetřeném případě do 1. 11. 2018).

52. Úřad konstatuje, že cena veřejné zakázky činí dle čl. V. „Výše základní smluvní úplaty a platební podmínky“ Smlouvy celkem 1 477 875,- Kč bez DPH. Smlouva není smlouvou na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2 zákona, § 30 písm. d) zákona nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona, a obviněný není zadavatelem, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu.

53. Zbývá tedy ověřit, zda obviněný neuveřejnil Smlouvu podle jiného právního předpisu. Z registru smluv[4] vyplývá, že obviněný uveřejnil Smlouvu v registru smluv dne 6. 11. 2018, tj. ve lhůtě dle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv (do 16. 11. 2018), nicméně bez přílohy č. 1 „Specifikace HW vybavení pro laboratoř modelování řízení staveb“ Smlouvy. Předmětnou přílohu Smlouvy uveřejnil obviněný v registru smluv až dne 6. 1. 2020.

54. Vzhledem k tomu, že obviněný v registru smluv Smlouvu sice uveřejnil ve lhůtě dle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv, avšak nekompletní (tj. bez přílohy č. 1), přičemž Smlouva nebyla uveřejněna ani na profilu zadavatele, Úřad konstatuje, že obviněný nesplnil uveřejňovací povinnost mu stanovenou v § 219 odst. 1 zákona.

55. Argumentuje-li obviněný tím, že „[p]říloha nebyla spolu se smlouvou uveřejněna v registru smluv administrativní chybou zadavatele“, a že „má za to, že specifikace předmětu plnění uvedená ve smlouvě byla dostatečně určitá a příloha byla veřejně dostupná na profilu zadavatele jako součást zadávací dokumentace“, pak Úřad k tomu pouze konstatuje, že odpovědnost zadavatele za přestupky je koncipována jako odpovědnost objektivní, tedy nezávislá na zavinění zadavatele, a z hlediska naplnění znaků skutkové podstaty přestupku dle zákona tak nemá tvrzení neúmyslného jednání žádný vliv. Dále, je-li smyslem § 219 odst. 1 zákona mj. zajištění možnosti veřejnosti porovnat soulad smluvního vztahu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, pak skutečnost, že předmětná příloha Smlouvy byla jakožto součást zadávací dokumentace uveřejněna na profilu zadavatele, je v dané věci irelevantní, neboť postupem obviněného nebyla umožněna právě tato kontrola souladu poptávaného plnění a vysoutěženého plnění.

56. Jde-li o to, zda byl předmět plnění ve Smlouvě specifikován dostatečně určitě, pak je třeba uvést, že v čl. II. „Předmět smlouvy“ odst. 3) Smlouvy bylo mj. stanoveno, že „[p]ředmětem této smlouvy je závazek dodavatele dodat FSv ČVUT ‚PC sestavy vč. monitoru s nároky na grafické zpracování velkých souborů pro SW v prostředí BIM včetně držáku (25 ks); Tablety iOS pro přenos a práci s částmi modelu na stavbě vč. pouzdra a ochranného skla (25 ks); Tablety Android pro přenos a práci s částmi modelu na stavbě vč. pouzdra a ochranného skla (10 ks)‘ dle specifikace uvedené v příloze č. 1 této smlouvy (…).“. Je tak zřejmé, že smluvní ujednání Smlouvy nespecifikují technické parametry vysoutěženého plnění (ty jsou uvedeny právě v absentující příloze Smlouvy), „pouze“ obecně uvádí počet kusů dodávaného plnění spolu s účelem jejich využití.

57. S ohledem na vše výše uvedené Úřad konstatuje, že obviněnýse dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky neuveřejnil „Smlouvu o dodání HW vybavení pro laboratoř modelování řízení staveb“ ze dne 17. 10. 2018 podle § 219 odst. 1 zákona, tedy v úplném znění na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření, tj. do 1. 11. 2018, resp. ve smyslu § 219 odst. 1 písm. d) zákona nezaslal k uveřejnění v registru smluv do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do 16. 11. 2018, když přílohu č. 1 „Specifikace HW vybavení pro laboratoř modelování řízení staveb“ ke „Smlouvě o dodání HW vybavení pro laboratoř modelování řízení staveb“ uveřejněné v registru smluv dne 6. 11. 2018 uveřejnil v registru smluv až dne 6. 1. 2020, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

K výroku IV. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona

58. Podle § 126 zákona zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.

59. Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen "formulář"). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

60. Podle § 212 odst. 3 zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do

a) Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

b) Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.

61. Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.

K postupu obviněného

62. Jak již Úřad uvedl výše, uveřejňování je jedním z nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž uveřejňovací povinnosti mají své opodstatnění zejména z hlediska možnosti veřejné kontroly (viz níže). Účelem zákona a ve svém důsledku zadávacích řízení je zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno efektivního vynakládání veřejných prostředků. Aby mohla proběhnout následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je proces zadávání postaven), což je podmíněno i zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští přestupku, za který hrozí zadavateli postih. Informace shromážděné prostřednictvím stanoveného způsobu uveřejňování pak taktéž slouží ke statistickému vyhodnocování veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie.

63. Úřad dále uvádí, že zadavatel má dle zákona mj. povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení, a to bez ohledu na to, zda je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky či jeho zrušením (viz § 128 odst. 2 zákona).

64. V šetřeném případě byla Smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky uzavřena dne 17. 10. 2018 (tímto dnem bylo dle § 51 odst. 1 zákona ukončeno předmětné zadávací řízení) a obviněný tak byl s ohledem na § 126 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) zákona povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do 30 dnů od uzavření smlouvy, tj. do 16. 11. 2018, a to jak do Věstníku veřejných zakázek, tak do Úředního věstníku Evropské unie (viz bod 25. odůvodnění tohoto příkazu).

65. Z oznámení o výsledku zadávacího řízení (ev. č. formuláře F2019-004469) uveřejněného dne 7. 2. 2019 ve Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že předmětné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 2. 2019. Z oznámení o výsledku zadávacího řízení (ev. č. 2019/S 045-102779) uveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 3. 2019 vyplývá, že předmětné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2019.

66. S ohledem na vše výše uvedené Úřad konstatuje, že obviněný se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky v rozporu s § 126 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) zákona neodeslal k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky do 30 dnů od uzavření Smlouvy ze dne 17. 10. 2018, tj. do 16. 11. 2018, nýbrž až dne 4. 2. 2019 do Věstníku veřejných zakázek a dne 1. 3. 2019 do Úředního věstníku Evropské unie, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu.

K výroku V. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona

67. Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.

68. Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.

K postupu obviněného

69. Úřad předně v obecné rovině k povinnosti uveřejnění písemné zprávy zadavatele uvádí, že účelem této povinnosti je rovněž zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek, kde písemná zpráva zadavatele představuje významný nástroj (následného) dohledu nad zadávacím procesem. Obsahuje nejen přehled nejdůležitějších kroků učiněných v průběhu zadávání veřejné zakázky, ale obsahuje i elementární údaje, jako je druh použitého řízení, identifikace všech uchazečů (včetně uchazeče vybraného), důvody jejich případného vyloučení z účasti v zadávacím řízení nebo důvody, pro které bylo zadávací řízení zrušeno. Písemná zpráva zadavatele je tedy jakýmsi souhrnem všech zásadních informací, které se konkrétního zadávacího řízení, resp. veřejné zakázky, týkají.

70. Úřad uvádí, že v šetřeném případě byla Smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky uzavřena dne 17. 10. 2018 (tímto dnem bylo ukončeno předmětné zadávací řízení) a obviněný tak byl s ohledem na § 217 odst. 5 zákona povinen uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele do 30 pracovních dní od ukončení zadávacího řízení, tj. do 28. 11. 2018.

71. Z profilu zadavatele však vyplývá, že písemná zpráva zadavatele ze dne 5. 2. 2019 byla uveřejněna na profilu zadavatele až dne 7. 2. 2019.

72. S ohledem na vše výše uvedené Úřad konstatuje, že obviněný se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky v rozporu s § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele do 30 pracovních dní od uzavření Smlouvy ze dne 17. 10. 2018, tj. do 28. 11. 2018, nýbrž až dne 7. 2. 2019, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto příkazu.

K výroku VI. tohoto příkazu – uložení pokuty

73. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) a b) zákona, přestupků podle § 269 odst. 1 písm. a) a e) zákona a přestupku podle § 269 odst. 2 zákona.

74. Podle § 270 odst. 5 zákona promlčecí doba činí 5 let.

75. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

76. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu došlo dne 17. 10. 2018, kdy obviněný uzavřel Smlouvu s vybraným dodavatelem. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku III. tohoto příkazu došlo dne 2. 11. 2018, resp. dne 17. 11. 2018, kdy marně uplynula lhůta pro uveřejnění Smlouvy na profilu zadavatele, resp. v registru smluv. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku IV. tohoto příkazu došlo dne 17. 11. 2018, kdy marně uplynula lhůta pro odeslání oznámení o zadání veřejné zakázky k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku V. tohoto příkazu došlo dne 29. 11. 2018, kdy marně uplynula lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele.

77. Z výše uvedených údajů tak vyplývá, že promlčecí doba dle § 270 odst. 5 zákona ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za přestupky nezanikla.

78. Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

79. V souladu s ustanovením § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se proto Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejpřísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit nejpřísnější (nejvyšší) pokutu.

80. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

81. Podle § 269 odst. 3 zákona se za přestupek uloží pokuta do

a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 2 zákona,

b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1 zákona.

82. Úřad uvádí, že za přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve shodné výši, tj. po zaokrouhlení do 178 823,- Kč (10 % z ceny veřejné zakázky ve výši 1 788 229,- Kč včetně DPH), za přestupek uvedený ve výroku III. tohoto příkazu do 1 000 000,- Kč a za přestupky uvedené ve výrocích IV. a V. tohoto příkazu do 200 000,- Kč.

83. S ohledem na § 41 odst. 1 zákona o přestupcích přistoupí Úřad k uložení pokuty za přestupek uvedený ve výroku III. tohoto příkazu, který shledává za nejpřísněji trestný. K přestupkům uvedeným ve zbývajících výrocích tohoto příkazu Úřad přihlédne jako k přitěžující okolnosti.

84. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

85. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

86. Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

87. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu dle § 219 odst. 1 zákona, neboť obviněný neuveřejnil kompletní uzavřenou Smlouvu na veřejnou zakázku v zákonem stanovené lhůtě. V daném případě došlo postupem obviněného k porušení uveřejňovací povinnosti zadavatele, jež je projevem zásady transparentnosti, tedy základního principu provázejícího postup zadavatele. Na druhé straně nelze v žádném případě konstatovat, že by obviněný zcela ignoroval existenci zákona, resp. že by zcela ignoroval existenci zákonné úpravy uveřejňovacích povinností, neboť v rámci uveřejněné části Smlouvy došlo k uveřejnění podstatné části obchodních podmínek, na jejichž základě dojde k vynakládání veřejných finančních prostředků (licenční ujednání, cena plnění, doba a místo předání plnění, odpovědnost za vady, záruka za jakost apod.). Jednalo se tedy v tomto případě o přestupek nedosahující nejvyšší intenzity závažnosti.

88. Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku. Tím, že obviněný v daném případě neuveřejnil na svém profilu, resp. v registru smluv v zákonné lhůtě kompletní Smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, byla způsobena situace, kdy byla ztížena možnost kontroly (ať už širší veřejností či k tomu příslušnými orgány) postupu zadavatele mimo jiné z hlediska dodržování principu hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji. Je přitom možno obecně konstatovat, že neuveřejnění, případně pozdní uveřejnění či uveřejnění jen části smlouvy na veřejnou zakázku je nutné považovat za porušení důležité uveřejňovací povinnosti, neboť tento dokument lze pokládat za  jednu z nejzásadnějších listin uveřejňovaných v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek. V této souvislosti však Úřad konstatuje, že negativní dopad daného pochybení byl do jisté míry limitován, neboť obviněný následně (6. 1. 2020) předmětnou smlouvu v registru smluv opětovně uveřejnil, a to i s dříve absentující přílohou. Byť tedy není tento postup obviněného způsobilý zhojit jeho pochybení, snižuje negativní následky nezákonného postupu obviněného, neboť kontrola byla, byť později než zákon předpokládá, umožněna.

89. Co se týká dalších okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku III. tohoto příkazu spáchán, Úřad shledal ve smyslu § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II., IV. a V. tohoto příkazu, kdy

• v důsledku přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo k vyloučení společnosti SLIDEX z účasti v předmětném zadávacím řízení, která obviněnému nabídla nižší nabídkovou cenu (1 386 000,- Kč bez DPH) než vybraný dodavatel (1 477 875,- Kč bez DPH),
• v důsledku přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu došlo ke zkrácení časového fondu, po který se mohli dodavatelé seznamovat se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, na jejichž základě bylo nezbytné vyhotovit nabídku,
• v důsledku přestupků uvedených ve výrocích IV. a V. tohoto příkazu došlo ke snížení možnosti veřejné kontroly postupu obviněného.

90. Při určení výše pokuty přihlédl Úřad rovněž k hodnotě předmětné veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků přestupku podle § 269 odst. 2 zákona a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou (čím vyšší jsou výdaje, tím vyšší je zájem společnosti na dodržování uveřejňovacích povinností ze strany zadavatele, resp. tím vyšší je míra ohrožení účelného vynakládání veřejných prostředků v případě jejich nedodržování). S ohledem na zmíněné je pak třeba při úvahách o výši sankce zohlednit cenu veřejné zakázky, která v šetřeném případě spadá do limitu pro veřejné zakázky malého rozsahu. Úřad konstatuje, že výši uložené sankce pokládá za přiměřenou právě i ve vztahu k ceně předmětné veřejné zakázky.

91. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Z výroční zprávy o hospodaření obviněného za rok 2018[5] vyplývá, že obviněný dosáhl v roce 2018 výsledku hospodaření po zdanění v celkové výši 245 590 000,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

92. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení pravidel stanovených zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

93. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto příkazu.

94. Pokuta uložená ve výroku VI. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Zřejmě mělo být písm. b) zákona – pozn. Úřadu

[2] Pozn.: zvýraznění doplněno Úřadem

[3] K tomu srov. „Společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva vnitra a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k problematice vztahu povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona o zadávání veřejných zakázek a povinnosti uveřejnit smlouvu podle zákona o registru smluv“ dostupné na https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/vykladova-stanoviska-a-metodiky.html

[4] Dostupné na https://smlouvy.gov.cz/smlouva/11275156

[5] Dostupné na https://www.cvut.cz/sites/default/files/content/1b496deb-48b6-4f9c-9a6b-ffd06cb3e3ce/cs/20190717-vyrocni-zprava-o-hospodareni-za-rok-2018.pdf