číslo jednací: 19396/2020/511/MMi
spisová značka: S0251/2020/VZ

• Instance: I.
• Věc: Lávka pro pěší Radotín
• Účastníci:
  1. hlavní město Praha
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 268 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2020
• Datum nabytí právní moci: 8. 7. 2020

Spisová značka:
ÚOHS-S0251/2020/VZ
Číslo jednací:
ÚOHS-19396/2020/511/MMi		Brno: 25. června 2020

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) citovaného zákona obviněným:

• hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupeno Mgr. Zuzanou Dohnalovou, advokátkou ev. č. ČAK 11320, se sídlem K dolům 1924/42, 143 00 Praha, na základě plné moci ze dne 8. 2. 2019,

při zadávání veřejné zakázky „Lávka pro pěší Radotín“ v užším řízení, jehož předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 6. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 6. 2018 pod evidenčním číslem zakázky Z2018-020917,

vydává podle ust. § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, tento

příkaz:

I.

Obviněný – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha –

se při zadávání veřejné zakázky „Lávka pro pěší Radotín“ v užším řízení, jehož předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 6. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 6. 2018 pod evidenčním číslem zakázky Z2018-020917, dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že postupoval při vyřizování námitek ze dne 28. 12. 2018 podaných stěžovatelem – VÁHOSTAV - CZ, organizační složka, IČO 28946898, se Havlíčkova 2788/135, 767 01 Kroměříž – v rozporu s § 245 odst. 1 citovaného zákona, neboť rozhodnutí o námitkách neodeslal jmenovanému stěžovateli ve lhůtě 15 dnů od doručení námitek, tj. do 14. 1. 2019, ale učinil tak až dne 18. 1. 2019.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů – ukládá

pokuta ve výši  50 000,- Kč (padesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.          ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Obviněný – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupeno Mgr. Zuzanou Dohnalovou, advokátkou ev. č. ČAK 11320, se sídlem K dolům 1924/42, 143 00 Praha, na základě plné moci ze dne 8. 2. 2019 – (dále jen „obviněný“) odeslal dne 22. 6. 2018 k uveřejnění předběžné oznámení podle § 34 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), čímž zahájil užší řízení na zadání veřejné zakázky „Lávka pro pěší Radotín“ (dále jen „zadávací řízení“).

2. Obviněný v předběžném oznámení uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 6. 2018 pod evidenčním číslem zakázky Z2018-020917 stanovil, že dodavatelé mohou vyjádřit předběžný zájem do 2. 7. 2018. Obviněný ve výzvě k podání žádosti o účast v užším řízení (dále jen „výzva“) uvedl jako svého zástupce podle § 43 zákona Mgr. Zuzanu Dohnalovou, advokátku, ev. č. ČAK 11320, se sídlem K dolům 1924/42, 143 00 Praha (dále jen „zástupce obviněného“). Obviněný ve výzvě stanovil lhůtu pro doručení žádosti o účast do 18. 12. 2018 12:00, kterou následně ve vysvětlení výzvy ze dne 4. 12. 2018 prodloužil do 28. 12. 2018 12:00.

3. Dne 28. 12. 2018 v 11:56 byly zástupci obviněného do datové schránky dodány námitky z téhož dne od stěžovatele – VÁHOSTAV - CZ, organizační složka, IČO 28946898, se Havlíčkova 2788/135, 767 01 Kroměříž (dále jen „stěžovatel“) – proti zadávacím podmínkám, v nichž stěžovatel namítal nezákonnost požadavků obviněného na technickou kvalifikaci dodavatelů (dále jen „námitky“).

4. Obviněný rozhodl o námitkách svým rozhodnutím ze dne 10. 1. 2019, které odeslal stěžovateli dne 18. 1. 2019 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel dne 29. 1. 2019 podnět k zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední, v němž stěžovatel mj. namítal, že obviněný nevyřídil jím podané námitky ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona.

6. V průběhu šetření podnětu obdržel Úřad dokumentaci o zadávacím řízení.

II.         ZÁVĚRY ÚŘADU

7. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 správního řádu lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

8. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

K postavení obviněného jako zadavatele

9. Jelikož přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona se může dopustit pouze zadavatel, Úřad nejprve zkoumal, zda je obviněný zadavatelem ve smyslu § 4 zákona.

10. Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona veřejným zadavatelem je územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.

11. Podle čl. 99 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

12. Z výše uvedeného plyne, že obviněný – hlavní město Praha – jakožto územní samosprávný celek je zadavatelem. Obviněný je tak v případě zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona, proto se na něj vztahují ustanovení zákona.

K výroku I.

Relevantní ustanovení zákona

13. Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

14. Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek.

15. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli.

16. Podle 268 odst. 1 písm. d) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

17. Dne 28. 12. 2018 v 11:56 byly zástupci obviněného dodány do datové schránky námitky stěžovatele proti stanovení zadávacích podmínek.

18. Dne 18. 1. 2019 obviněný odeslal stěžovateli rozhodnutí o námitkách, ve kterém námitky odmítl podle § 245 odst. 3 zákona s odůvodněním, že stěžovatel není právnickou osobou nadanou právní osobností, ale pouze věcí v právním smyslu, a není tedy osobou oprávněnou námitky podat.

Právní posouzení

19. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen se jimi zabývat s veškerou pečlivostí, neboť prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu (tj. zejména pro zvážení, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv).

20. Z ustanovení § 245 odst. 1 zákona vyplývá, že zadavatel je povinen v rozhodnutí o námitkách uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné, a takové rozhodnutí pak odeslat stěžovateli do 15 dnů od doručení námitek.

21. Zákon tedy v 245 odst. 1 zadavateli pro vyřízení námitek stanovuje povinnosti spočívající nejen v požadavku na řádné odůvodnění rozhodnutí o námitkách, ale také v odeslání tohoto rozhodnutí stěžovateli v konkrétní lhůtě. Přímo ze zákona tedy plyne, že zadavatel svým povinnostem ve vztahu k řádně podaným námitkám nedostojí, pokud rozhodnutí o nich neodešle stěžovateli ve lhůtě 15 dnů od jejich doručení. Zákon rovněž mj. stanoví, že nesplnění některé z povinností podle § 245 odst. 1 zákona naplňuje skutkovou podstatu přestupku, za který lze uložit pokutu až do výše 20 mil. Kč.

22. V šetřeném případě byly zástupci obviněného dle dokladu o doručení datové zprávy dodány námitky stěžovatele do datové schránky dne 28. 12. 2018 v 11:56 hod. Podle § 211 odst. 6 zákona je při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta. Lhůta pro podání žádostí o účast byla stanovena do 28. 12. 2018 do 12:00, námitky stěžovatele byly doručeny obviněnému dne 28. 12. 2018 v 11:56, tj. ve lhůtě dle § 242 odst. 3 zákona. Protože 15. den lhůty pro odeslání rozhodnutí o námitkách dle § 245 odst. 1 zákona připadl na sobotu 12. 1. 2019, byl posledním dnem lhůty pro odeslání rozhodnutí o námitkách nejbližší pracovní den - pondělí 14. 1. 2019. Z dokumentace o zadávacím řízení však vyplývá, že rozhodnutí o námitkách bylo odesláno a doručeno stěžovateli prostřednictvím datové schránky až dne 18. 1. 2019.

23. Z uvedeného vyplývá, že obviněný neodeslal stěžovateli rozhodnutí o námitkách dle § 245 odst. 1 zákona ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny.

24. Úřad na základě uvedených skutečností považuje za prokázané, že postup obviněného, který do 15 dnů od doručení námitek neodeslal stěžovateli rozhodnutí o námitkách, ve kterém by uvedl, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona, dle kterého je za přestupek považováno porušení některé z povinností dle ustanovení § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. – uložení pokuty

25. Úřad posoudil postup obviněného ve všech vzájemných souvislostech a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona.

26. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

27. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

28. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda neuplynula lhůta uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona tím, že obviněný rozhodnutí o námitkách neodeslal v zákonné lhůtě, došlo dne 15. 1. 2019, tedy dne následujícího po marném uplynutí lhůty pro odeslání rozhodnutí o námitkách stěžovateli. Řízení o přestupku je zahájeno doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula.

29. Podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. b) zákona se za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) zákona.

30. Při určení druhu správního trestu a jeho výměry je správní orgán povinen přihlédnout k okolnostem demonstrativně uvedeným v § 37 písm. a) až i) přestupkového zákona. Pokud jde o druh správního trestu za spáchání předmětného přestupku, zákon v tomto ohledu předkládá Úřadu jediný druh správního trestu, který je možno uložit za přestupek podle § 268 zákona, a to je pokuta.

31. Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil pouze ta z kritérií vyjmenovaných v § 37 přestupkového zákona, která mají význam ve vztahu k projednávanému přestupku. V tomto případě Úřad přihlédl zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

32. Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

33. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

34. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že zákon jednoznačně vymezuje povinnosti zadavatele související s přezkoumáním a vyřízením námitek proti jeho postupu v zadávacím řízení. Tuto jemu uloženou povinnost obviněný v šetřeném případě nesplnil, když rozhodnutí o námitkách stěžovateli v zákonem stanovené lhůtě neodeslal. Pochybení v podobě neodeslání rozhodnutí o námitkách stěžovateli v zákonem stanovené lhůtě, kterého se obviněný dopustil, je přitom možné hodnotit vzhledem k účelu, jehož má být institutem námitek dosaženo, jako závažné, neboť v důsledku porušení zákonné povinnosti obviněného se stěžovatel v zákonem stanovené lhůtě nedozvěděl o postoji a relevantních argumentech obviněného ke skutečnostem obsaženým v podaných námitkách. Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil fakt, že obviněný nerezignoval na svou povinnost plynoucí z ustanovení § 245 odst. 1 zákona zcela, neboť ačkoliv nevyřídil námitky v zákonem stanovené lhůtě, rozhodnutí o námitkách stěžovateli nakonec odeslal dne 18. 1. 2019, tj. o 4 dny později, tedy ještě před úplným uplynutím lhůty pro podání návrhu dle § 251 odst. 3 zákona (které stanoví, že pokud zadavatel o námitkách ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona nerozhodl, musí být návrh podle § 250 odst. 1 zákona doručen Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem). Byť byl tedy stěžovatel ve ztížené pozici, neboť měl méně času pro rozhodnutí, zda podat návrh, mohl se seznámit s argumentací obviněného ještě před uplynutím lhůty pro podání tohoto návrhu, což intenzitu následků jednání obviněného do jisté (byť ne zcela významné) míry zmírňuje. Na škále závažnosti přestupků tak šetřený přestupek stojí na nižším stupni například oproti situaci, kdy by obviněný o námitkách vůbec nerozhodl.

35. Přitěžující okolnosti Úřad neshledal.

36. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází ze závěru, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. V této souvislosti Úřad přihlédl i k finančním možnostem obviněného a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z usnesení obviněného ze dne 25. 11. 2019 číslo 2546 k návrhu rozpočtu vlastního hl. m. Prahy na rok 2020 vyplývá, že na rok 2020 obviněný počítá s příjmy v celkové výši 60,7 miliardy Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

37. V souvislosti s právě uvedeným Úřad doplňuje, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení pravidel stanovených zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

38. Úřad s ohledem na výše uvedené uzavírá, že – vzhledem k intenzitě skutkových okolností a následků, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů – přestupek spáchaný obviněným v šetřeném případě klasifikoval sice jako svým charakterem spíše závažný (obviněný neodeslal ve lhůtě stanovené zákonem rozhodnutí o námitkách stěžovatele), ale s přihlédnutím ke skutečnosti, že obviněný o námitkách nakonec, byť po uplynutí zákonné lhůty, rozhodl, uložil Úřad pokutu s důrazem na její preventivní funkci spíše při spodní hranici zákonné sazby.

39. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

40. Pokuta uložená ve výroku II. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu je podle § 150 odst. 3 správního řádu možno podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci tím pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

Mgr. Zuzana Dohnalová, advokátka, K dolům 1924/42, 143 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy