číslo jednací: 23143/2020/544/EPr
spisová značka: S0216/2020/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Závitové česle na ČOV Jablůnka |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2020 |
| Datum nabytí právní moci | 14. 8. 2020 |
| Dokumenty |  2020_S0216.pdf 432 KB |
*UOHSX00DIUDG*
UOHSX00DIUDG
ÚŘAD pro ochranu hospodářské soutěže
rozhodnutí
|
Spisová značka: |
|
|
|
ÚOHS-S0216/2020/VZ |
|
|
|
Číslo jednací: |
|
|
|
ÚOHS-23143/2020/544/EPr |
|
Brno: 29. července 2020 |
|
|
|
|
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném dne 3. 6. 2020 z moci úřední, jehož účastníkem je:
-
obviněný ─ obec Jablůnka, IČO 00303852, se sídlem Jablůnka 365, 756 23 Jablůnka,
ve věci možného spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona v souvislosti s veřejnou zakázkou „Závitové česle na ČOV Jablůnka“ realizovanou na základě smlouvy o dílo č. 19_03 ze dne 30. 7. 2019, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 11. 3. 2020,
rozhodl takto:
I.
Obviněný ─ obec Jablůnka, IČO 00303852, se sídlem Jablůnka 365, 756 23 Jablůnka ─ se dopustil přestupkupři uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti s veřejnou zakázkou malého rozsahu „Závitové česle na ČOV Jablůnka“ realizovanou na základě smlouvy o dílo č. 19_03 uzavřené dne 30. 7. 2019 s vybraným dodavatelem – HBCZ SERVICE spol. s r.o., IČO 07594763, se sídlem Potocká 276/56, 623 00 Brno – nepostupoval v souladu s ustanovením § 219 odst. 1 citovaného zákona, když výše specifikovanou smlouvu o dílo ze dne 30. 7. 2019 neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 14. 8. 2019, ale učinil tak až dne 11. 3. 2020.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutíse obviněnému – obec Jablůnka, IČO 00303852, se sídlem Jablůnka 365, 756 23 Jablůnka – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
III.
Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – obec Jablůnka, IČO 00303852, se sídlem Jablůnka 365, 756 23 Jablůnka – ukládá
uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU
1. Obviněný – obec Jablůnka, IČO 00303852, se sídlem Jablůnka 365, 756 23 Jablůnka (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 30. 7. 2019 s vybraným dodavatelem – HBCZ SERVICE spol. s r.o., IČO 07594763, se sídlem Potocká 276/56, 623 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel“) – na předmět plnění veřejné zakázky „Závitové česle na ČOV Jablůnka“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu (dále jen „veřejná zakázka“), smlouvu o dílo č. 19_03 (dále jen „smlouva o dílo“).
2. Předmětem veřejné zakázky je dle článku II. „Dílo“ smlouvy o dílo dodávka zařízení „ZÁVITOVÉ ČESLE TE-SRH-V-300-6-10000-Z“ včetně dopravy na místo, montáže a individuálního vyzkoušení, uvedení do provozu a zaškolení obsluhy.
3. Dle článku VIII. „Cena za dílo“ smlouvy o dílo byla cena díla stanovena ve výši 795 000 Kč bez DPH.
4. Z profilu zadavatele, dostupného na internetové stránce https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/obec-jablunka_2210/zavitove-cesle-na-cov-jablunka_32401/, vyplývá, že smlouva o dílo zde byla uveřejněna dne 11. 3. 2020.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU A PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU
5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel dne 3. 3. 2020 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele při uveřejnění smlouvy o dílo na veřejnou zakázku (dále jen „podnět“). V souvislosti s obdrženým podnětem si Úřad vyžádal od zadavatele jeho vyjádření k podnětu a dokumentaci pořízenou v souvislosti s veřejnou zakázkou.
6. Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná, vydal dne 2. 6. 2020 příkaz č. j. ÚOHS-16270/2020/544/EPr z téhož dne (dále jen „příkaz“), kterým rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona (výrok I. příkazu), a současně byla obviněnému za spáchání přestupku uložena pokuta ve výši 5 000 Kč (výrok II. příkazu).
7. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.
8. Řízení o přestupku bylo zahájeno dne 3. 6. 2020, kdy Úřad podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), v návaznosti na § 150 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) doručil obviněnému výše uvedený příkaz.
9. Dne 9. 6. 2020 obdržel Úřad odpor obviněného z téhož dne proti příkazu (dále jen „odpor“).
Odpor obviněného ze dne 9. 6. 2020
10. Obviněný v odporu uvádí, že obdržel příkaz č. j. ÚOHS-S0147/2020/VZ-10265/2020/542/JBr ze dne 3. 4. 2020 ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 zákona, za které obviněný uhradil pokutu ve výši 25 000 Kč. Následně obviněný dodává, že „Nový příkaz je za stejnou skutkovou podstatu a proto žádáme o jeho zrušení“.
Další průběh řízení o přestupku
11. Usnesením č. j. ÚOHS-17527/2020/544/EPr ze dne 11. 6. 2020 Úřad obviněnému sdělil, že se vzhledem ke skutečnosti, že obviněný podal dne 9. 6. 2020 proti příkazu odpor, podle § 150 odst. 3 správního řádu podáním odporu příkaz ruší a správní řízení pokračuje. Současně Úřad obviněnému stanovil v citovaném usnesení lhůtu, ve které byl obviněný podle § 36 odst. 1 a 2 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, a ve které byl oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.
12. Dne 16. 6. 2020 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne.
Vyjádření obviněného ze dne 16. 6. 2020
13. Obviněný ve vyjádření opakuje, že dne 6. 4. 2020 obdržel příkaz č. j. ÚOHS-S0147/2020/VZ-10265/2020/542/JBr ze dne 3. 4. 2020, ve kterém mu byla stanovena povinnost zaplatit pokutu ve výši 25 000 Kč za neuveřejnění smluv na profilu zadavatele, kterou obviněný zaplatil. Následně obviněný uvádí, že „Vzhledem k tomu, že se jedná o stejný přestupek se stejnou skutkovou podstatou, který byl Vámi již řešen a byl ve stejném balíčku provinění, máme za to, že jsme již byli potrestáni a v dalším období budeme dávat velký pozor, abychom se přestupků souvisejících se zákonem č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek vyhnuli.“.
Další průběh řízení o přestupku
14. Usnesením č. j. ÚOHS-19996/2020/544/EPr ze dne 7. 7. 2020 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl obviněný podle § 261 odst. 3 zákona oprávněn vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve lhůtě stanovené Úřadem, ani později, k podkladům pro vydání rozhodnutí nevyjádřil.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
15. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související s předmětnou veřejnou zakázkou, odporu a vyjádření zadavatele a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
16. Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.
17. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,
c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
18. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
K výroku I. rozhodnutí
19. Úřad nejprve shodně s odůvodněním příkazu uvádí, že povinnosti zadavatele týkající se uveřejňování dle § 219 zákona mají za cíl posilovat princip transparentnosti jednání zadavatele co do průběhu a výsledků zadávání veřejných zakázek s umožněním veřejného dohledu nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky. Předmětná pravidla pro uveřejňování byla součástí již předchozí právní úpravy a byla zavedena na základě tzv. „transparentní novely“ (zákona č. 55/2012 Sb.) s účinností od 1. 4. 2012.
20. Úřad dále uvádí, že v dané věci je klíčovým ustanovením § 219 odst. 1 zákona, zakotvující princip publicity u smluv uzavřených na veřejnou zakázku, jejíž cena přesahuje 500 000 Kč bez DPH. Tento princip má sloužit široké veřejnosti, vedle přístupu k informacím o povaze subjektů vstupujících do smluvního vztahu či jeho časového počátku, především k seznámení se s obsahem uzavřené smlouvy. Taková kontrola obsahu uzavřené smlouvy veřejností je jednou ze základních součástí požadavku na transparentnost jednání zadavatele v rámci zadávání veřejných zakázek. V případě veřejné zakázky malého rozsahu (se shora uvedeným omezením, pokud jde o veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena je 500 000 Kč bez DPH a nižší) přitom toto uveřejnění může představovat jedinou možnost kontroly vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti).
21. Pro naplnění požadavků dle § 219 odst. 1 zákona je nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku, jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy (rovněž úplné znění příloh, které jsou součástí textu obsahu smluvních ujednání stran smlouvy), včetně dodatků a změn, dále její uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a v neposlední řadě splnění lhůty pro uveřejnění smlouvy v délce 15 dnů od jejího uzavření. Pokud zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, nelze povinnosti stanovené v § 219 odst. 1 zákona považovat za splněné.
22. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem dne 30. 7. 2019. Cena plnění uvedená v článku VIII. „Cena za dílo“ smlouvy o dílo byla stanovena ve výši 795 000 Kč bez DPH. S ohledem na požadavky obsažené v § 219 odst. 1 zákona byl tedy zadavatel povinen uveřejnit smlouvu o dílo na svém profilu do 15 dnů od jejího uzavření. Podle právní úpravy obsažené v ustanovení § 605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek (v šetřeném případě dnem následujícím po dni uzavření smlouvy o dílo, tj. dnem 31. 7. 2019). S ohledem na uvedené byl tedy zadavatel povinen uveřejnit předmětnou smlouvu o dílo na svém profilu nejpozději dne 14. 8. 2019. Z profilu zadavatele však vyplývá, že smlouva o dílo zde byla uveřejněna až dne 11. 3. 2020.
23. Úřad k šetřené veřejné zakázce dále uvádí, že na šetřenou veřejnou zakázku se nevztahují zákonné výjimky z uveřejňovací povinnosti dle § 219 odst. 1 písm. a), b), c) ani d) zákona, jelikož obviněný předmětnou smlouvu (s cenou plnění přesahující částku 500 000 Kč bez DPH) neuveřejnil podle jiného právního předpisu (zejména zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv [zákon o registru smluv]), a proto byl obviněný v roli zadavatele povinen příslušnou smlouvu včetně jejích příloh, změn a dodatků uveřejnit na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření.
24. Z hlediska formální stránky přestupku je u šetřené veřejné zakázky nutné naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, na základě které se veřejný zadavatel dopustí přestupku tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
25. Jak vyplývá z ustanovení § 270 odst. 1 zákona, pakliže jednání zadavatele naplňuje formální stránku přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, má se za to, že je bez dalšího naplněna i materiální stránka (tj. společenská škodlivost) daného přestupku. Společenská škodlivost je dána již naplněním skutkové podstaty přestupku.
26. K žádosti zadavatele o zrušení příkazu z důvodu, že za stejné přestupky se stejnou skutkovou podstatou již zadavatel zaplatil pokutu, která mu byla uložena příkazem č. j. ÚOHS-S0147/2020/VZ-10265/2020/542/JBr ze dne 3. 4. 2020 (viz body 10. a 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvádí, že skutková podstata přestupku podle § 269 odst. 2 zákona spočívá mimo jiné v neuveřejnění smlouvy na konkrétní veřejnou zakázku, a proto skutečnost, že se zadavatel dopustí přestupku podle § 269 odst. 2 zákona při uveřejňování smlouvy na jednu konkrétní veřejnou zakázku, neznamená, že se zadavatel nemůže dopustit přestupku s toutéž skutkovou podstatou při uveřejňování smlouvy na jinou veřejnou zakázku. Jelikož se tedy v šetřeném případě jedná o přestupek podle § 269 odst. 2 zákona spáchaný v souvislosti s veřejnou zakázkou, která je odlišná od veřejných zakázek, v souvislosti se kterými byly zadavatelem spáchány přestupky dle § 269 odst. 2 zákona specifikované ve výrocích I., II. a III. příkazu č. j. ÚOHS-S0147/2020/VZ-10265/2020/542/JBr ze dne 3. 4. 2020, jedná se v daném případě o odlišný přestupek zadavatele (i když se stejnou skutkovou podstatou jako v případě řešeném ve výše jmenovaném příkazu), za který je Úřad povinen uložit zadavateli pokutu. K právě uvedenému Úřad nicméně dodává, že k již uloženým pokutám za spáchání přestupků zadavatelem na základě dřívějších rozhodnutí Úřadu však přihlíží při stanovení výše ukládané pokuty, pokud jsou takové přestupky s projednávaným přestupkem v souběhu.
27. Na základě Úřadem provedeného přezkumu tak bylo zjištěno, že obviněný neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu o dílo v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 14. 8. 2019, ale učinil tak až dne 11. 3. 2020. Z právě uvedeného je tak zřejmé, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti stanovené v § 219 zákona týkající se uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků nejpozději do 15 dnů od uzavření příslušné smlouvy.
28. Na základě výše uvedeného považuje Úřad za prokázané, že obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, když v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, čímž se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. rozhodnutí – uložení pokuty
29. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s veřejnou zakázkou nepostupoval v souladu s ustanovením § 219 odst. 1 zákona, když smlouvu o dílo ze dne 30. 7. 2019 neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 14. 8. 2019, ale učinil tak až dne 11. 3. 2020.
30. Ještě než Úřad přistoupil k uložení pokuty, zabýval se tím, zda v daném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, resp. k promlčení přestupku.
31. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.
32. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
33. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve výše citovaných ustanoveních. Ke spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 zákona došlo dne 15. 8. 2019, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy o dílo v celém jejím znění na profilu zadavatele. Úřad se o možném spáchání přestupku dozvěděl na základě podnětu doručeného Úřadu dne 3. 3. 2020. Správní řízení ve věci spáchání přestupku bylo zahájeno doručením příkazu obviněnému, tj. dne 3. 6. 2020.
34. Vzhledem k výše uvedenému dospěl Úřad k závěru, že k uplynutí zákonné lhůty pro zahájení řízení o přestupku tedy nedošlo a odpovědnost obviněného za přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla a promlčecí lhůta (a to jak objektivní, tak subjektivní) neuplynula.
35. Vzhledem ke zjištěnému přestupku Úřad přistoupil k uložení pokuty.
36. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona lze za přestupek uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 2 zákona.
37. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
38. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu, pozn. Úřadu).
39. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
40. Co se týče posouzení závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejných zakázek a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.
41. Současně lze uvést, že v rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad vychází z úvahy, že se v šetřeném případě výší peněžitého závazku v uzavřené smlouvě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu. V této souvislosti Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Po zvážení všech okolností šetřeného případu, tedy Úřad posoudil stupeň závažnosti přestupku v šetřeném případě jako méně závažný.
42. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku dle § 269 odst. 2 zákona vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky. Tento závěr se, jako jeden z faktorů, dále promítne do výše vyměřené pokuty.
43. Coby polehčující okolnost vzal Úřad v úvahu tu skutečnost, že obviněný, ač po uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění předmětné smlouvy, smlouvu o dílo na svém profilu uveřejnil, a to dne 11. 3. 2020.
44. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.
45. Úřad dále ze své úřední činnosti ověřil, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2009 č. j. 1 As 28/2009 ─ 62, popřípadě rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015 ─ 33. V prvně uvedeném rozsudku soud dovodil, že: „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008 č. j. 1 As 27/2008 ─ 67, dle něhož ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem. '“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení' (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
46. Jak již bylo uvedeno v bodě 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí, ke spáchání projednávaného přestupku došlo dne 15. 8. 2019. V souběhu s projednávaným přestupkem jsou dále přestupky (či přestupek):
-
o kterých bylo Úřadem rozhodnuto ve výrocích I., II. a III. příkazu č. j. ÚOHS-S0147/2020/VZ-10265/2020/542/JBr ze dne 3. 4. 2020, které byly spáchány dne 16. 7. 2019, dne 6. 8. 2019 a dne 1. 11. 2017, a za které byla Úřadem uložena pokuta ve výši 25 000 Kč, a
-
o kterém bylo Úřadem rozhodnuto ve výroku I. příkazu č. j. ÚOHS-19868/2020/542/MDb ze dne 30. 6. 2020, který byl spáchán dne 13. 2. 2020, a za který byla Úřadem uložena pokuta ve výši 4 000 Kč.
47. S ohledem na výše uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
48. Pokud by měl Úřad uložit obviněnému pokutu za všechny uvedené přestupky a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející „výroky o trestu“ (tj. výroky ukládající konkrétní pokuty za spáchání přestupků uvedených v bodě 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že Úřad v rámci uložení sankce za projednávaný přestupek zohlední předchozí uložené pokuty za přestupky, jež jsou s projednávaným přestupkem v souběhu, tj. pokuty uložené rozhodnutími (resp. příkazy) uvedenými v bodě 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí za spáchání tam uvedených přestupků.
49. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2020[1] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2020 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 39 498 100 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného, neboť uložená pokuta je vzhledem k jeho rozpočtovým příjmům zcela marginální.
50. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
51. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
52. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
K výroku III. rozhodnutí – náklady řízení
53. Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.
54. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.
55. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.
56. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.
57. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
58. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu zřízený u pobočky České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000216.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ─ Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
Obec Jablůnka, Jablůnka 365, 756 23 Jablůnka
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy