číslo jednací: 23716/2020/523/VHm
spisová značka: S0227/2020/VZ

Instance I.
Věc Zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje – přechodné období – soubor č. 1
Účastníci
  1. Pardubický kraj
  2. AP Tour - dopravní spol. s r. o.
  3. C A R - T O U R spol. s r. o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2020
Datum nabytí právní moci 19. 8. 2020
Dokumenty file icon 2020_S227.pdf 667 KB

 

 

Spisová značka:

 

 

ÚOHS-S0227/2020/VZ

 

 

Číslo jednací:

 

 

ÚOHS-23716/2020/523/VHm

 

Brno: 3. srpna 2020

 

 

 
       

 


Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 8. 6. 2020 na návrh (nedatovaný), jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Pardubický kraj, IČO 70892822, se sídlem Komenského náměstí 125, Pardubice -Staré Město, 530 02 Pardubice 1, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 10. 6. 2020 společností MT Legal s. r. o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,
  • navrhovatel – AP Tour - dopravní spol. s r. o., IČO 25927132, se sídlem Humburky č. p. 1, 504 01 Nový Bydžov, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 22. 1. 2020 panem [JMÉNO A PŘÍJMENÍ, DATUM NAROZENÍ, BYDLIŠTĚ],
  • vybraný dodavatel – C A R - T O U R spol. s r.o., IČO 49286871, se sídlem Pohřebačka 182, 533 45 Opatovice nad Labem,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje – přechodné období – soubor č. 1“ v jednacím řízení bez uveřejněnízahájeném odesláním výzvy k jednání dne 31. 3. 2020,

rozhodl takto:                                                                                                       

I.

Návrh navrhovatele – AP Tour - dopravní spol. s r. o., IČO 25927132, se sídlem Humburky č. p. 1, 504 01 Nový Bydžov – doručený Úřadu dne 8. 6. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Pardubický kraj, IČO 70892822, se sídlem Komenského náměstí 125, Pardubice-Staré Město, 530 02 Pardubice 1 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje – přechodné období – soubor č. 1“ v jednacím řízení bez uveřejněnízahájeném odesláním výzvy k jednání dne 31. 3. 2020, se v části, která směřuje proti posouzení výše nabídkové ceny vybraného dodavatele C A R - T O U R spol. s r.o., IČO 49286871, se sídlem Pohřebačka 182, 533 45 Opatovice nad Labem, přičemž tuto považuje citovaný navrhovatel za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 citovaného zákona.

II.

Správní řízení se v části vedené o těch částech návrhu navrhovatele – AP Tour - dopravní spol. s r. o., IČO 25927132, se sídlem Humburky č. p. 1, 504 01 Nový Bydžov – doručeného Úřadu dne 8. 6. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Pardubický kraj, IČO 70892822, se sídlem Komenského náměstí 125, Pardubice-Staré Město, 530 02 Pardubice 1 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje – přechodné období – soubor č. 1“ v jednacím řízení bez uveřejněnízahájeném odesláním výzvy k jednání dne 31. 3. 2020, které směřují

  • proti kritériím hodnocení, tedy skutečnosti, že nabídky byly hodnoceny pouze na základě kritéria nejnižší nabídkové ceny a dále
  • proti podmínkám postupu v zadávacím řízení, kdy navrhovatel namítá, že se „o ceně mělo jednat, nikoliv ji soutěžit“, jakož i
  • proti okruhu vyzývaných dopravců a vymezení oblasti, k jejíž dopravní obslužnosti byl navrhovatel vyzván,

podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů zastavuje, neboť návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

 

Odůvodnění

 

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Pardubický kraj, IČO 70892822, se sídlem Komenského náměstí 125, Pardubice-Staré Město, 530 02 Pardubice 1, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 10. 6. 2020 společností MT Legal s. r. o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdější předpisů (dále jen „zákon“) zahájil  dne 31. 3. 2020 odesláním výzvy k jednání jednací řízení bez uveřejnění za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje – přechodné období – soubor č. 1“(dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Podle bodu 2.2. „Výzvy k jednání a zadávací dokumentace“ na veřejnou zakázku, jež byla podepsána a odeslána dne 31. 3. 2020 (dále jen „zadávací dokumentace“), je předmětem této zakázky „poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících veřejnou linkovou osobní dopravou za účelem zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje v souboru č. 1 vymezeném v Příloze č. 4 této zadávací dokumentace na přechodnou dobu a v rozsahu a za podmínek dále stanovených v této zadávací dokumentaci. Veřejné služby v přepravě cestujících veřejnou linkovou osobní dopravou musí být ze strany vybraného dopravce poskytovány způsobem a za podmínek stanovených v závazném návrhu smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících ve veřejné linkové osobní dopravě, který tvoří přílohu č. 9 této zadávací dokumentace (dále jen ,Smlouvaʼ), v souladu s požadavky zadavatele na způsob a podmínky poskytování těchto služeb obsažených v této zadávací dokumentaci a jejích přílohách a dále v souladu s obecně závaznými právními předpisy, zejména zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ,zákon o silniční dopravěʼ) a prováděcími právními předpisy“.

3.             Z bodu 9. 1. zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel stanovil kritéria hodnocení tak, že „[h]odnocení nabídek bude provedeno v souladu s ustanovením § 114 a násl. ZZVZ podle ekonomické výhodnosti nabídek, a to na základě nejnižší nabídkové ceny, tj. nejnižší Jednotkové ceny za Vozokm, která bude vypočtena automaticky pomocí Výpočetního nástroje, jenž tvoří Přílohu č. 3 zadávací dokumentace pro Dopravní rok 2020.“

4.             Z „Protokolu o otevírání nabídek“ ze dne 20. 4. 2020 (společný pro veřejné zakázky Zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje – přechodné období – soubor č. 1 až č. 17), je zřejmé, že zadavatel obdržel na veřejnou zakázku dvě nabídky. Jak vyplývá ze „Zprávy o hodnocení nabídek“ ze dne 23. 4. 2020, zadavatel vyhodnotil nabídku dodavatele C A R – T O U R spol. s r.o., IČO 49286871, se sídlem Pohřebačka 182, 533 45 Opatovice nad Labem (dále jen „vybraný dodavatel“), jako ekonomicky nejvýhodnější s nabídkovou cenou 29,70 Kč bez DPH za Vozokm. Nabídka dodavatele AP Tour - dopravní spol. s r. o., IČO 25927132, se sídlem Humburky č. p. 1, 504 01 Nový Bydžov, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 22. 1. 2020 panem [JMÉNO A PŘÍJMENÍ, DATUM NAROZENÍ, BYDLIŠTĚ] (dále jen „navrhovatel“), s nabídkovou cenou 33,78 Kč bez DPH za Vozokm byla vyhodnocena jako druhá v pořadí.

5.             Dne 11. 5. 2020 bylo navrhovateli doručeno oznámení zadavatele o výběru vybraného dodavatele na veřejnou zakázku.

6.             Dne 19. 5. 2020 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele z téhož dne směřující proti výběru dodavatele, jakož i proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky“), které zadavatel rozhodnutím ze dne 25. 5. 2020, jež bylo navrhovateli doručeno dne 27. 5. 2020 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), odmítl.

7.             Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s důvody uvedenými v rozhodnutí zadavatele o námitkách neztotožnil, podal dne 8. 6. 2020 (a tedy v zákonné lhůtě) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále též „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Navrhovatel brojí proti postupu zadavatele v zadávacím řízení. Konkrétně uvádí, že si není jist, zda zadavatel dodržel „správné postupy pro zadání JŘB[U] a postupoval správně i v samotném řízení“, když se dle tvrzení navrhovatele „v určitou chvíli rozhodl ,překlopit´ JŘB[U] do běžného výběrového řízení, kde hrála roli pouze nižší cena“. Navrhovatel dále uvádí, že „[o] ceně se mělo jednat, nikoliv ji soutěžit“ a že nebyl upozorněn, že „rozhodujícím faktorem bude pouze cena a nikoliv další parametry“, jako je stáří autobusů, jak bylo „zprvu ústně konstatováno zadavatelem.“

9.             Navrhovatel uvádí, že není pravdivé tvrzení zadavatele, že navrhovatel neuvedl oblast, ve které měl zájem rozšířit své působení, neboť navrhovatel v emailové komunikaci (v rámci předběžných tržních konzultací, pozn. Úřadu) uvedl lokality, ve kterých měl zájem působit, přičemž dále uvedl, že je třeba o dalším postupu jednat. Navrhovatel též uvedl, že mu bylo „avizováno, že bude probíhat spousta jednání, na kterých se toto bude projednávat a dolaďovat, ovšem proběhla schůzka jediná, kde bylo naše zamýšlené rozšíření oblasti ústně zamítnuto. [...] Panem Ing. Beranem nám však bylo na místě při podpisu protokolu z jednání sděleno, cituji: ,Buďte rádi za to, co máte.ʼ Z toho výroku jsme nabyli dojmu, že každý dopravce bude i nadále po dobu přechodného období zajišťovat dopravu na svém dosavadním území a pouze se bude jednat o ceně a dalších podmínkách.“ Navrhovatel tak nepodal „žádnou další žádost o rozšíření“ své působnosti v jiné oblasti.

10.         Dle tvrzení navrhovatele „[a]ž ze samotných výsledků rozhodnutí“ zjistil, že mu „nebylo umožněno rozšířit […] působení o další oblast, o což […] hned zkraje“ projevil zájem, přičemž navrhovatel odkazuje na přílohu č. 1 návrhu, kterou tvoří námitky a výše zmíněná emailová komunikace mezi zadavatelem a navrhovatelem v rámci předběžné tržní konzultace. Navrhovatel se tak domnívá, že tím přišel „i o možnost pokračovat v zajištění dopravy své oblasti, čímž“ jeho společnosti „vznikla újma, a to pouze díky nabídce velmi nízké ceny konkurenčního dopravce CAR-TOUR.“ S poukazem na právě uvedené se tak navrhovatel domnívá, že vybraný dodavatel „byl předem jasný“, přičemž si dále klade otázku, k čemu že byla emailová komunikace se zadavatelem (v rámci předběžné tržní konzultace, pozn. Úřadu).

11.         Navrhovatel setrval na stanovisku (vyjádřeném již v námitkách), že cena 29,70 Kč za Vozokm, kterou nabídl vybraný dodavatel, „není v současné době provozuschopná“, přičemž poukázal na cenu 31,42 Kč za Vozokm, za kterou jezdí vybraný dodavatel nyní[1], a skutečnost, že se zvyšují náklady na mzdy, pojistné a pohonné hmoty.

12.         Navrhovatel závěrem požádal o „prošetření Rozhodnutí zadavatel o námitkách“ a zdůraznil, že „se domáhá možnosti pokračování v zajišťování dopravní obslužnosti po dobu přechodného období, a to alespoň v oblasti č. 1, kterou doposud zajišťuje.“

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

13.         Dne 8. 6. 2020, kdy Úřad návrh navrhovatele obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, vedené pod sp. zn. S0227/2020/VZ.

14.         Dne 8. 6. 2020 telefonicky kontaktovala oprávněná úřední osoba pověřená vedením správního spisu zmocněnce navrhovatele, pana [JMÉNO A PŘÍJMENÍ] s dotazem, zda souhlasí se zasíláním písemností do datové schránky navrhovatele.

15.         Téhož dne Úřad obdržel podání navrhovatele, jež Úřad eviduje pod č. j. ÚOHS-17091/2020/500/RZa, jehož obsahem je souhlas pana [JMÉNO A PŘÍJMENÍ] se zasíláním písemností do datové schránky navrhovatele.

16.         Dne 9. 6. 2020 telefonicky kontaktovala oprávněná úřední osoba pověřená vedením správního spisu [JMÉNO A PŘÍJMENÍ kontaktované osoby včetně akademických titulů ve 4. pádě jednotného čísla], s žádostí, zda by v případě, že v předmětném zadávacím řízení byl proveden a oznámen výběr dodavatele (z podaného návrhu tato skutečnost explicitně nevyplývá), byl ochoten zaslat Úřadu oznámení o výběru dodavatele tak, aby oprávněná úřední osoba pověřená vedením spisu mohla správně označit účastníky správního řízení.

17.         Téhož dne Úřad obdržel podání zadavatele evidované Úřadem pod č. j. ÚOHS-17325/2020/500/RZa, jehož přílohou je „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 11. 5. 2020 (dále jen „oznámení o výběru“) týkající se veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje – přechodné období – soubor č. 1“.

18.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou

  • zadavatel,
  • navrhovatel,
  • vybraný dodavatel.

19.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-17092/2020/523/VHm ze dne 10. 6. 2020.

20.         Dne 18. 6. 2020 Úřad obdržel prostřednictvím datových zpráv převážnou část dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Téhož dne Úřad dále obdržel do datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu.

Vyjádření zadavatele

21.         Zadavatel své vyjádření ze dne 18. 6. 2020 strukturoval rozdělením na čtyři části označené římskou číslicí a nadpisem. Úřad pro přehlednost zachoval v následující rekapitulaci dělení zadavatele.

K výši kauce navrhovatele

22.         Zadavatel ve svém vyjádření poukázal na skutečnost, že navrhovatel složil kauci dle § 255 odst. 1 věty druhé zákona, tedy v paušální výši 100 000,- Kč, přičemž zpochybnil vyjádření navrhovatele, že nebyl schopen stanovit nabídkovou cenu (navrhovatel odkazoval na neurčitou dobu délky přechodného období). Zadavatel je přesvědčen, že navrhovatel nesložil kauci v zákonné výši, neboť v daném případě naopak byl schopen stanovit výši celkové nabídkové ceny za celou dobu plnění veřejné zakázky výpočtem.

23.         Dle zadavatele měl navrhovatel postupovat následovně: Částku 33,78 Kč, která ve smyslu čl. 8.1. zadávací dokumentace představuje jednotkovou nabídkovou cenu navrhovatele za Vozokm, měl navrhovatel vynásobit maximálním rozsahem plnění veřejné zakázky (údaj uvdený v čl. 2.2.[2] zadávací dokumentace jako 210 815 Vozokm). Tím by navrhovatel dospěl k nabídkové ceně za maximální rozsah dopravního výkonu za jeden Dopravní rok (konkrétně k částce 7 121 330,7 Kč). Dopravní rok je definován v příloze č. 1 zadávací dokumentace (dokument nazvaný „Definice pojmů“) jako „období, ve kterém je poskytována Služba, jež počíná v prvním Dopravním roce 1. 7. 2020 a dále vždy v červnu příslušného kalendářního roku v den celostátní změny jízdních řádů dle § 17 odst. 3 Zákona o silniční dopravě, a končí ve dvanáctém následujícím kalendářním měsíci v den předcházející celostátní změně jízdních řádů dle § 17 odst. 3 Zákona o silniční dopravě.“

24.         Tuto částku (tj. částku 7 121 330,7 Kč) měl pak dle zadavatele navrhovatel vynásobit 3, neboť doba plnění veřejné zakázky činí maximálně tři celé Dopravní roky. Doba plnění veřejné zakázky (resp. doba poskytování služby, jež je předmětem plnění veřejné zakázky) je stanovena v čl. 10. 6 Smlouvy následovně: „Smlouva je uzavřena na dobu určitou. Dopravce je povinen poskytovat Službu od 1. 7. 2020 do dne předcházejícího termínu, v němž bude zahájeno provozování Služby na základě smlouvy na dobu 10 let v oblasti [BUDE DOPLNĚNO PŘED PODPISEM SMLOUVY], jež bude uzavřena na základě zadávacího řízení ev. č. Z2019-006653 či případně obdobného zadávacího řízení, v případě, že zadávací řízení ev. č. Z2019-006653 bude zrušeno rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže či rozhodnutím Objednatele. Objednatel je povinen bez zbytečného odkladu informovat Dopravce o uzavření smlouvy dle předchozí věty a o termínu zahájení poskytování Služby na jejím základě; tato Smlouva pak končí ve smyslu odst. 10.7 písm. a) této Smlouvy dnem předcházejícím tomuto oznámenému termínu. Smlouva však v každém případě končí nejpozději k termínu celostátní změny jízdních řádů v červenci 2023, (tj. 10. 6. 2023).“

25.         Tak by navrhovatel dospěl k částce 21 363 992,1 Kč, která dle zadavatele představuje celkovou nabídkovou cenu navrhovatele za dobu plnění veřejné zakázky, tj. za tři Dopravní roky. 1 % z této částky, konkrétně částka 213 639,921 Kč, tak dle zadavatele představuje zákonnou výši kauce, kterou měl navrhovatel složit na účet Úřadu.

26.         Zadavatel připouští, že doba plnění veřejné zakázky však může být i kratší: „Plnění Veřejné zakázky může být samozřejmě ukončeno i dříve, a to zejména v případě, že bude dříve splněna podmínka dle čl. 10. 6. Smlouvy, věta druhá. Obdobně může dojít k odstoupení od Smlouvy či výpovědi kterékoli ze smluvních stran.“ Zadavatel pak dodává, že rozvazovací podmínky, možnost výpovědi či odstoupení od smlouvy jsou standardní součástí většiny obchodních smluv uzavíraných v zadávacích řízeních dle zákona, přičemž z této skutečnosti nelze dovozovat, že by ve většině zadávacích řízení nebylo možné výši kauce stanovit způsobem dle § 255 odst. 1, věty první, zákona.

27.         Zadavatel v této souvislosti odkazuje na rovněž na stanovisko Úřadu uveřejněné na webových stránkách Úřadu www.uohs.cz pod názvem „Stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k výpočtu výše kauce dle ust. § 255 odst. 1 a 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů“ (dále jen „Stanovisko Úřadu“) a související rozhodovací praxi Úřadu, vztahující se k výpočtu kauce ve smyslu § 255 odst. 1 zákona, konkrétně na rozhodnutí č. j.: ÚOHS-S0295/2019/VZ-21197/2019/531/MKi ze dne 16. 8. 2019, ze kterého cituje následující: ,Úřad přitom upozorňuje, že teprve ve chvíli, kdy konkrétní navrhovatel objektivně není schopen stanovit celkovou nabídkovou cenu, tj. „pouze v případě, že v situaci hodnocení jednotkových cen či modelového příkladu rozsahu plnění není v zadávací dokumentaci vyjádřen (předpokládaný) rozsah budoucího plnění, v důsledku čehož nelze celkovou nabídkovou cenu z ceny pro účely hodnocení stanovit ani matematickým výpočtem“, je takový navrhovatel oprávněn složit s podáním návrhu kauci v oné „paušální“ výši 100 000,- Kč (viz stanovisko Úřadu). Úhrada „paušální“ výše kauce dle citovaného ustanovení zákona je tedy jakousi zbytkovou možností (kategorií) pro případ, že nelze postupovat jinak, což zcela koresponduje se smyslem a účelem institutu kauce, neboť v takovém případě není žádným způsobem reflektována hodnota veřejné zakázky (celková nabídková cena) – neodráží se ve výši kauce. (…) Úřad nadto dodává, že ani možnost, že skutečně uhrazená cena se nakonec může od nabídkové ceny lišit právě z důvodu, že plnění bude probíhat podle skutečných potřeb zadavatele, nemůže na shora uvedeném ničeho změnit. K obdobnému závěru dospěl rovněž Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 5 As 247/2016-66 ze dne 31. 1. 2018, v němž mj. uvedl, že „[s]kutečnost, že se takto modelově vypočtená nabídková cena může (oproti okamžiku hodnocení, popř. posouzení nabídek) při následném plnění změnit, nemůže sama o sobě zpochybnit konkrétní výši nabídkové ceny pro účely hodnocení nabídek.“, neboť „[p]řípadné změny ceny během reálného plnění zakázky již nejsou z hlediska ZVZ relevantní (…).ʼ

28.         Zadavatel proto navrhuje, aby Úřad správní řízení vedené v souvislosti s návrhem navrhovatele zastavil v souladu s § 257 písm. c) ZZVZ, neboť navrhovatel nesložil kauci v zákonné výši.

Ke kritériím hodnocení v zadávací dokumentaci

29.         K tvrzení navrhovatele, že se zadavatel v určitou chvíli rozhodl „překlopit JŘB[U]“ do běžného výběrového řízení, kde hrála roli pouze nižší cena a že o ceně se mělo jednat, nikoliv ji soutěžit, uvádí zadavatel následující. Pro postup v zadávacím řízení jsou rozhodující zadávací podmínky. Kritéria hodnocení přitom byla již od zahájení zadávacího řízení (a po celou dobu jeho trvání) stanovena v čl. 9. 1 zadávací dokumentace následovně:

„Hodnocení nabídek bude provedeno v souladu s ustanovením § 114 a násl. ZZVZ podle ekonomické výhodnosti nabídek, a to na základě nejnižší nabídkové ceny, tj. nejnižší Jednotkové ceny za 1 Vozokm, která bude vypočtena automaticky pomocí Výpočetního nástroje, jenž tvoří Přílohu č. 3 zadávací dokumentace pro Dopravní rok 2020.“

30.         K tvrzení navrhovatele, že „nebyl upozorněn“, že kritériem hodnocení je v zadávacím řízení pouze nejnižší nabídková cena a nikoli další parametry, jako např. stáří vozidel, zadavatel dále odkazuje na čl. 7.1 písm. c) Smlouvy a rovněž na čl. 3.2.1 „Technických a provozních standardů veřejné linkové autobusové dopravy Pardubického kraje pro potřeby JŘBU“ (příloha č. 5 zadávací dokumentace), kde je požadavek na stáří vozidel řešen, přičemž dodává, že tvrzení navrhovatele tak neodpovídá skutečnosti.

31.         Zadavatel k uvedenému podotýká, že část návrhu tak směřuje proti kritériím hodnocení, a směřuje tedy proti zadávacím podmínkám, nikoli proti rozhodnutí o výběru dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel dále upozorňuje, že věcně shodnou námitku navrhovatele pak obsahovaly již námitky navrhovatele ze dne 19. 5. 2020, přičemž dle § 242 odst. 4 však platí, že námitky proti zadávací dokumentaci je možné podat nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek. Námitky tedy bylo možné podat nejpozději do 20. 4. 2020 do 14:00 hod. Předmětnou část námitek proto zadavatel jako opožděnou odmítl dle § 245 odst. 3 písm. b) zákona v rozhodnutí o námitkách ze dne 25. 5. 2020. Zadavatel se proto domnívá, že postupoval přesně tak, jak stanovil v zadávacích podmínkách a neshledává ve svém postupu rozpor se zákonem.

32.         Zadavatel uvádí, že pokud má tvrzení navrhovatele, že „o ceně se mělo jednat, nikoliv ji soutěžit“, teoreticky směřovat k tomu, že dle názoru navrhovatele o nabídkových cenách mělo být (v kterékoli fázi zadávacího řízení) ještě jednáno, pak zadavatel konstatuje, že průběh zadávacího řízení byl vymezen v čl. 12 zadávací dokumentace takto:

„V rámci jednacího řízení budou provedeny následující dílčí úkony:

1) výzva k jednání,

2) výzva k podání nabídky.“ 

Obdobná informace (ve větším detailu) je dle zadavatele uvedena také v části B. 2 „Zápisu z I. jednání“ ze dne 7. 4. 2020, jež probíhalo od 8,00 hod. mezi zadavatelem a navrhovatelem (dále jen „Zápis z I. jednání“), přičemž zadavatel označuje Zápis z I. jednání jako „Protokol z jednání mezi zadavatelem a navrhovatelem ze dne 7. 4. 2020“:

„Vysvětlení dalšího procesního postupu v zadávacím řízení – předpokládaný průběh zadávacího řízení:

Zadavatel informoval dodavatele o dalším předpokládaném průběhu zadávacího řízení:

➢  Ukončení jednání s dopravci: 9. 4. 2020

➢ Odeslání výzev k podání nabídek v zadávacím řízení: 9. 4. 2020;

➢ Lhůta pro podání nabídek: bude finálně stanovena ve výzvě k podání nabídek;

➢ Hodnocení nabídek a rozhodnutí o výběru dodavatele;

➢ Výzva vybranému dodavateli dle § 122 odst. 3 a 5 ZZVZ;

➢ Oznámení o výběru;

➢ Podpis smlouvy: nejpozději 30. 6. 2020“

33.         Zadavatel zdůrazňuje, že v části B. 2 Zápisu z I. jednání je uvedeno, že jednání budou ukončena k 9. 4. 2020, následovat bude podání nabídek, přičemž po podání nabídek již bude provedeno hodnocení nabídek a následně rozhodnutí o výběru dodavatele a další úkony směrem k ukončení zadávacího řízení. Zadavatel tak předmětnou část vyjádření uzavírá tak, že navrhovatel ze zadávací dokumentace, ani z dalších informací sdělených mu v průběhu zadávacího řízení, nemohl nabýt dojmu, že se o nabídkových cenách bude dále jednat, případně, že se v zadávacím řízení vůbec nebude soutěžit.

34.         Zadavatel proto navrhuje, aby Úřad správní řízení v části vedené o části návrhu navrhovatele směřujícímu proti kritériím hodnocení v zadávacím řízení zastavil, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, a v případě, že by se touto částí návrhu navrhovatele Úřad přesto věcně zabýval, aby návrh v této části zamítl podle § 265 písm. a) zákona s tím, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

K námitce brojící proti okruhu vyzývaných dopravců a vymezení oblastí, k jejichž dopravní obslužnosti byl navrhovatel vyzván

35.         K části návrhu, v níž navrhovatel brojí proti skutečnosti, že v zadávacím řízení na veřejnou zakázku byl k účasti v zadávacím řízení a následně k podání nabídky vyzván i další dopravce, zadavatel uvedl, že povinnost oslovení více dopravců k jednání a podání nabídky, i přesto, že je veřejná zakázky zadávána v jednacím řízení bez uveřejnění, vyplývá z rozhodovací praxe Úřadu, přičemž odkázal na rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0017/2019/VZ-05884/2019/533/BKu ze dne 26. 2. 2019.

36.         Zadavatel pokračuje tvrzením, že za účelem stanovení okruhu vyzývaných dodavatelů vedl zadavatel předběžnou tržní konzultaci (dále jen „PTK“), a to s celkem 19 stávajícími dopravci Pardubického kraje, kteří v současné době dopravní obslužnost v Pardubickém kraji zajišťují. V rámci PTK pak byli tito dopravci požádáni mj. o vyjádření, zda mají zájem zajišťovat dopravní obslužnost v Pardubickém kraji na přechodnou dobu na linkách, na nichž ji zajišťují v současnosti a dále, zda mají zájem a jsou schopni zajišťovat dopravní obslužnost i na dalších linkách v Pardubickém kraji. Teprve na základě celkového výsledku PTK rozhodl zadavatel o rozdělení veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje – přechodné období“ na celkem 17 částí (souborů linek) a stanovil pro každou část okruh dopravců, kteří budou vyzváni k jednání a následnému podání nabídky. V návaznosti na provedenou PTK pak byli v části 1 veřejné zakázky vyzváni k jednání a následně podání nabídky celkem tři dopravci – tato skutečnost je, jak zdůrazňuje zadavatel, přezkoumatelně zachycena v dokumentaci o zadávacím řízení, a vyvrací tak domněnku navrhovatele, že „vítěz“ byl předem jasný.

37.         Jako zásadní však zadavatel chápe skutečnost, že průběh PTK, jakož i její výsledek, byl popsán již v čl. 1.4. zadávací dokumentace, která byla navrhovateli zaslána při zahájení zadávacího řízení (tj. dne 31. 3. 2020). Zadavatel odcitoval část  výše uvedeného článku, přičemž zdůraznil pasáž, kde se uvádí, že výsledkem předběžné tržní konzultace je rozdělení plnění na jednotlivé soubory a s nimi související okruh vyzývaných dopravců, kterými jsou vždy dosavadní dopravce, pokud projevil zájem o pokračování v zajišťování dopravní obslužnosti, a dále dopravci, kteří projevili zájem o identický soubor linek. Zadávací dokumentace obsahuje rovněž identifikaci souboru linek (slovy navrhovatele „oblasti“) k jejichž dopravní obslužnosti byl navrhovatel vyzván, a to konkrétně v článku 4.1. zadávací dokumentace, resp. v příloze č. 4 zadávací dokumentace (a shodně v příloze č. 4 Smlouvy).

38.         Zadavatel dále tvrdí, že rozsah oblasti, k jejíž dopravní obslužnosti byl navrhovatel vyzván, a informace o okruhu vyzývaných dopravců, byly znovu diskutovány na jednání mezi zadavatelem a navrhovatelem dne 7. 4. 2020, přičemž tato skutečnost je zachycena rovněž v  Zápisu z I. jednání. K uvedenému zadavatel dodává, že z důvodu ochrany hospodářské soutěže pochopitelně dopravcům nesděloval, zda jsou v rámci jednotlivých částí veřejné zakázky jediným účastníkem, či bylo vyzváno více dopravců, avšak dodavatelé mohli a měli s ohledem na znění čl. 1.4. zadávací dokumentace předpokládat, že v každé části mohlo být k podání nabídky vyzváno více dopravců.

39.         Vyjádření k této námitce zadavatel uzavírá tak, že tvrzení navrhovatele, že se až z oznámení zadavatele o výběru dodavatele dozvěděl, že „mu nebylo umožněno rozšířit působení o další oblast“ a že o „jeho oblast“ se mohl ucházet i jiný dopravce, tak neodpovídá skutečnosti. Navrhovateli byly tyto informace sděleny již v zadávací dokumentaci zaslané mu při zahájení zadávacího řízení (31. 3. 2020) a znovu byl na tyto skutečnosti upozorněn v rámci jednání se zadavatelem dne 7. 4. 2020. V každém případě pak dle zadavatele tyto skutečnosti musely být navrhovateli známy již před skončením lhůty pro podání nabídek (tj. 20. 4. 2020 14:00 hod.), neboť nejpozději v této lhůtě byl seznámen s obsahem zadávacích podmínek veřejné zakázky. Zadavatel pak zdůrazňuje, že namítaný postup zadavatele není skutečností, která by vyplynula až z postupu zadavatele po skončení lhůty pro podání nabídek či dokonce až z oznámení o výběru dodavatele. Námitky navrhovatele směřující proti vymezení okruhu dodavatelů vyzývaných v zadávacím řízení a proti vymezení souboru linek, k jejichž dopravní obslužnosti byl navrhovatel vyzván, jsou svým charakterem námitky proti zadávacím podmínkám. Tyto námitky je možné podat nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek. Námitky tedy bylo možné podat nejpozději do 20. 4. 2020 do 14:00 hod. Zadavatel však obdržel námitky navrhovatele až dne 19. 5. 2020, proto byl nucen námitky navrhovatele také v této části dle § 245 odst. 3 písm. b) zákona v rozhodnutí o námitkách odmítnout jako opožděné.

40.         Zadavatel dodává, že i v případě, že by námitky byly podány včas, neshledává ve svém postupu nic v rozporu se zákonem, i v tom případě by proto byl nucen námitky odmítnout jako věcně nedůvodné. V této souvislosti zadavatel zejména poukazuje na skutečnost, že PTK je dle § 33 zákona pouze přípravnou fází zadání veřejné zakázky (slovy zákona „s cílem připravit zadávací podmínky a informovat dodavatele o svých záměrech a požadavcích“) a že dodavateli z PTK nevzniká právní nárok na účast v následně zahajovaném jednacím řízení bez uveřejnění, případně právní nárok na výzvu k podání nabídky na plnění, o něž v rámci PTK projevil zájem.

41.         V čl. 1.4. zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že jako rozhodující kritérium pro vyzvání dalších dopravců v příslušném souboru linek je skutečnost, že projevili zájem a připravenost převzít vždy identický soubor linek. Tedy celý soubor linek odpovídající souboru linek zajišťovaných dosavadními dopravci. Navrhovatel však v e-mailové komunikaci ze dne 10. 2. 2020 vyjádřil pouze zájem navýšit kapacitu o dvě vozidla, a to v obcích, jejichž dopravní obslužnost již zajišťuje. Navrhovatel tedy vyjádřil zájem převzít jen dílčí linky související s jím zajišťovanou oblastí.

42.         S ohledem na nutnost zahájit provoz v předmětných souborech linek od 1. 7. 2020 a omezený čas nebylo možné, aby zadavatel vedl nejrůznější jednání s cílem vynětí jednotlivých linek ze stávajících souborů apod., a současně musel najít logické kritérium rozdělení území Pardubického kraje, aby byl schopen veřejnou zakázku vůbec zadat. Zadavatel uvádí, že „soutěžit“ dopravní obslužnost v celém Pardubickém kraji po jednotlivých linkách, navíc v tak krátkém čase, skutečně není z hlediska proveditelnosti možné.

K výši nabídkové ceny vybraného dodavatele

43.         Zadavatel opakuje své tvrzení z rozhodnutí o námitkách, že hodnotící komise posoudila podané nabídky rovněž z hlediska případné mimořádně nízké nabídkové ceny a neshledala nabídkovou cenu vybraného dodavatele s ohledem na stanovené zadávací podmínky jako mimořádně nízkou. Tato skutečnost je rovněž jednoznačně a přezkoumatelně zachycena v dokumentaci o zadávacím řízení, a to konkrétně v Protokolu z 1. jednání hodnotící komise, část IV., písm. b).

44.         Ke konkrétní námitce navrhovatele, že nabídková cena vybraného dodavatele není provozuschopná s ohledem na zvyšující se vstupní náklady (náklady na mzdy, pojistné a pohonné hmoty) zadavatel uvádí, že zadávací podmínky s možností růstu vstupních nákladů na straně dopravců v průběhu plnění veřejné zakázky počítají. Smlouva v čl. 6.2. a 6.3. upravuje podmínky, za nichž může v průběhu plnění veřejné zakázky dojít k úpravě jednotkové ceny za 1 Vozokm, a to právě na základě zohlednění inflačního vývoje cen za předchozí Dopravní rok. K úpravě jednotkové ceny dochází na základě inflačních indexů (konkrétně pak Indexu pro Naftu, Indexu pro CNG, Indexu mezd – doprava a skladování a Indexu spotřebitelských cen). Konkrétní podmínky a konkrétní mechanismus přepočtu jednotkové ceny je uveden v odst. 1.3 a čl. 2 přílohy č. 2 Smlouvy (dokument nazvaný Výpočet kompenzace) a v příloze č. 3 Smlouvy (dokument nazvaný Výpočetní nástroj). Za stanovených podmínek pak může dojít v závislosti na vývoji výše nákladů na straně dopravce buď ke zvýšení jednotkové ceny za 1 Vozokm (v případě inflace), nebo i k jejímu snížení (v případě deflace).

45.         Nabídková cena navrhovatele předložená v jeho nabídce činí 33,78 Kč za Vozokm, jedná se tedy o cenu o cca 4 Kč vyšší, než je nabídková cena vybraného dodavatele (29,70 Kč za Vozokm). Zadavatel připomněl, že navrhovatel ve své nabídkové ceně zohlednil rovněž nákup jednoho nového vozidla pro plnění veřejné zakázky, neboť předpokládal, že v rámci zadávacího řízení bude hodnoceno rovněž stáří vozidel (a další technické parametry), a nikoli pouze výše nabídkových cen. Uvedený postup měl dle vyjádření navrhovatele v námitkách za následek navýšení jeho nabídkové ceny o 1,52 Kč za Vozokm. Dle úvahy zadavatele došlo k dalšímu navýšení nabídkové ceny navrhovatele pravděpodobně v důsledku toho, že zahrnul do své nabídkové ceny i „cenový polštář“ pro případ, že po dobu plnění veřejné zakázky dojde k růstu vstupních nákladů, neboť si zřejmě nebyl vědom toho, že v průběhu plnění veřejné zakázky bude docházet k inflační indexaci jednotkové ceny. Zadavatel rovněž předpokládá, že navrhovatel do své nabídkové ceny promítl rovněž „cenový polštář“ pro účely jednání o ceně, neboť jak navrhovatel uvádí v návrhu, nepředpokládal, že se zadávacího řízení účastní také jiný dodavatel a měl za to, že o veřejnou zakázku se nebude soutěžit, pouze se bude jednat o výši nabídkové ceny a dalších podmínkách plnění.

46.         Zadavatel dále vyjádřil přesvědčení, že rozdíl nabídkových cen obou účastníků zadávacího řízení na veřejnou zakázku je způsoben nikoli mimořádně nízkou (nereálnou) nabídkovou cenou vybraného dodavatele, ale je výsledkem skutečnosti, že navrhovatel nevěnoval dostatek pozornosti zadávacím podmínkám a nepřizpůsobil svoji nabídkovou cenu předmětu veřejné zakázky, neboť se s ním dostatečně neseznámil, a to ať jde o indexaci jednotkové ceny po dobu plnění veřejné zakázky, dobu plnění veřejné zakázky, požadavek na stáří vozidel, či mylný předpoklad, že v zadávacím řízení nebude mít žádného konkurenta.

47.         Zadavatel dále poukázal na skutečnost, že navrhovatel v návrhu neuvedl žádný konkrétní výpočet, žádnou podrobnou kalkulaci, na jehož podkladě by měl mít zadavatel důvodné pochybnosti o reálnosti nabídkové ceny vybraného dodavatele.

48.         Zadavatel rovněž konstatoval, že nabídková cena vybraného dodavatele nijak zásadně nevybočuje z intervalu nabídkových cen, jež zadavatel obdržel „od účastníků v dalších částech veřejné zakázky“, kdy řada účastníků nabídla cenu okolo 30 Kč za Vozokm. Nabídkové ceny všech účastníků v zadávacím řízení jsou uvedeny v Protokolu z 1. jednání hodnotící komise, který tvoří součást dokumentace o zadávacím řízení. Závěrem zadavatel poznamenal, že skutečnost, že vybraný dodavatel nabídl rozdílnou (nižší) nabídkovou cenu, než za jakou v současné době dopravní obslužnost v Pardubickém kraji zajišťuje, je čistě věcí jeho obchodní strategie a tato skutečnost sama o sobě nepředstavuje žádné porušení zákona.

49.         Zadavatel proto navrhuje, aby Úřad návrh v této části zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Další průběh správního řízení

50.         Dne 18. 6. 2020 byl na podatelnu Úřadu doručen také flash disk, jež obsahuje i zbývající část dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

51.         Úřad zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-18785/2020/523/VHm ze dne 24. 6. 2020 určil lhůtu k provedení úkonu – podání informací o dalších úkonech, které provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení v souvislosti s provedenými úkony.

52.         Usnesením č. j. ÚOHS-20908/2020/523/VHm ze dne 9. 7. 2020 stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům.

53.         Navrhovatel se ve lhůtě určené výše citovaným usnesením Úřadu (ani později) k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

54.         Dne 10. 7. 2020 Úřad obdržel do datové schránky žádost zadavatele o nahlédnutí do správního spisu vedeného pod sp. zn. S0227/2020/VZ v rozsahu dokumentace, který bude podkladem pro rozhodnutí.

55.         Dne 13. 7. 2020 Úřad zadavateli umožnil nahlédnout do správního spisu vedeného pod sp. zn. S0227/2020/VZ.

56.         Dne 14. 7. 2020 Úřad obdržel do datové schránky vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

57.         Zadavatel ve vyjádření ze dne 14. 7. 2020 uvádí, že po nahlédnutí do předmětného spisu dospěl k závěru, že ze spisu nevyplývají žádná nová tvrzení ani důkazy navrhované navrhovatelem, a proto v plném rozsahu odkazuje na své vyjádření k návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 18. 6. 2020. Zadavatel proto závěrem navrhuje, aby Úřad o návrhu rozhodl tak, jak je uvedeno ve výše zmiňovaném vyjádření ze dne 18. 6. 2020.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

58.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl výrokem I. tak, že se v tam vymezené části návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona, a dále výrokem II. tak, že správní řízení se v části vedené o těch částech návrhu, které směřují proti kritériím hodnocení, proti podmínkám postupu v zadávacím řízení a proti okruhu vyzývaných dopravců a vymezení oblasti, k jejíž dopravní obslužnosti byl navrhovatel vyzván, podle § 257 písm. h) zákona zastavuje, neboť výše specifikovaným částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

59.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

60.         Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí mimořádně nízkou nabídkovou cenou cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

61.         Podle § 36 odst. 2 zákona platí, že zadávací podmínky zadavatel uvede v zadávací dokumentaci nebo je sdělí účastníkům zadávacího řízení při jednání.

62.         Podle § 48 odst. 4 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

63.         Podle § 113 odst. 1 zákona provede zadavatel posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

64.         Podle § 113 odst. 4 zákona platí, že zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

65.         Podle ustanovení § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v odstavci 4 písm. a),

b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího

řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c) neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4.

66.         Podle § 255 odst. 1 zákona je navrhovatel ve lhůtě pro doručení návrhu povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.

67.         Podle § 257 písm. c) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 zákona.

68.         Podle ustanovení § 265 písm. a) zákona platí, že Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

69.         Podle ustanovení § 1730 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) platí, že poskytnou-li si strany při jednání o smlouvě údaje a sdělení, má každá ze stran právo vést o nich záznamy, i když smlouva nebude uzavřena.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

70.         Na úvodní straně zadávací dokumentace zadavatel označil veřejnou zakázku jako ‚veřejná zakázka „zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje – přechodné období – soubor č. 1“ nadlimitní veřejná zakázka na služby zadávaná v jednacím řízení bez uveřejnění podle ust. § 63 odst. 5 ZZVZ a rozdělená na části dle § 101 ZZVZ’.

71.         V čl. 1. bodě 1.4. zadávací dokumentace nadepsaném „Předběžné tržní konzultace a označení osoby, která zpracovala část zadávací dokumentace“ se podává, že „[v]ýsledkem předběžné tržní konzultace je rozdělení plnění na jednotlivé soubory (samostatné části veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění) a s nimi související okruh vyzývaných dopravců (vždy dosavadní dopravce, pokud projevil zájem o pokračování v zajišťování dopravní obslužnosti, a dále dopravci, kteří projevili zájem o identický soubor linek)“.

72.         V čl. 3. zadávací dokumentace nadepsaném „Doba plnění veřejné zakázky“ zadavatel stanovil, že „[s]mlouva o veřejných službách v přepravě cestujících ve veřejné linkové osobní dopravě bude uzavřena na přechodnou dobu od 1. 7. 2020 do doby zajištění dopravní obslužnosti v předmětné oblasti na základě nově uzavřené smlouvy v zadávacím řízení s názvem „Zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje“, které bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. zakázky  Z2019-006653 a v Úředním věstníku EU pod referenčním č. zakázky 2019/S 042-095471, nebo bude-li toto zadávací řízení (či jeho relevantní část) zrušeno, v obdobném zadávacím řízení, minimálně však do dne předcházejícího termínu celostátní změny jízdních řádů v červnu 2021. Podrobnosti stanoví návrh Smlouvy.“

73.         V čl. 8. zadávací dokumentace nadepsaném „Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny“, konkrétně v bodě 8.1. zadavatel stanovil, že „[n]abídková cena bude v nabídce uvedena v korunách českých jako Jednotková nabídková cena za 1 Vozokm, jež bude spočtena jako vážený průměr nabídkové ceny za 1 Vozokm pro Dopravní rok 2020. Nabídková cena bude vypočtena automaticky pomocí Výpočetního nástroje, jenž tvoří Přílohu č. 3 zadávací dokumentace. Dopravce je povinen vyplnit všechny buňky označené k vyplnění. V nabídkové ceně musí být zahrnuty veškeré náklady s plněním veřejné zakázky související. V nabídkové ceně nebude zahrnut poplatek OREDO – tento náklad bude Zadavatelem hrazen samostatně, a to dle skutečné a prokázané výše. V rámci posouzení nabídek posoudí zadavatel v souladu s §113 ZZVZ rovněž případnou mimořádně nízkou nabídkovou cenu (reálnost nabídkové ceny).

74.         V čl. 9. zadávací dokumentace nadepsaném „Kritéria hodnocení a způsob hodnocení nabídek“, konkrétně v bodě 9.1. zadavatel dále stanovil, že „[h]odnocení nabídek bude provedeno v souladu s ustanovením § 114 a násl. ZZVZ podle ekonomické výhodnosti nabídek, a to na základě nejnižší nabídkové ceny, tj. nejnižší Jednotkové ceny za 1 Vozokm, která bude vypočtena automaticky pomocí Výpočetního nástroje, jenž tvoří Přílohu č. 3 zadávací dokumentace pro Dopravní rok 2020.“

75.         V čl. 12 zadávací dokumentace se uvádí, že „[v] rámci jednacího řízení budou provedeny následující dílčí úkony:

1) výzva k jednání,

2) výzva k podání nabídky.“

76.         V čl. II. písm. B bodu 1 nadepsaného „Důvody, účel a cíl zadání veřejné zakázky“ Zápisu z I. jednání se uvádí, že „[z]adavatel dále dodavatele informoval, že za účelem provedení jednacích řízení bez uveřejnění provedl předběžné tržní konzultace dle § 33 ZZVZ s dosavadními dopravci (jejich seznam je uveden v bodě 1.4 Výzvy k jednání a zadávací dokumentace). Cílem bylo zjištění jejich zájmu zajišťovat služby ve veřejné linkové dopravě na přechodnou dobu. Na základě předběžných tržních konzultací bylo území Pardubického kraje rozděleno do 17 souborů linek (částí veřejné zakázky). K jednání a podání nabídky v příslušné části (souboru linek) byl vyzván vždy stávající dopravce a dále dopravce či dopravci, kteří projevili zájem o příslušný soubor linek.“.

77.         V čl. II. písm. B bodu 2 nadepsaného „Vysvětlení dalšího procesního postupu v zadávacím řízení – předpokládaný průběh zadávacího řízení“ Zápisu z I. jednání, se uvádí, že „[z]adavatel informoval dodavatele o dalším předpokládaném průběhu zadávacího řízení:

➢  Ukončení jednání s dopravci: 9. 4. 2020

➢  Odeslání výzev k podání nabídek v zadávacím řízení: 9. 4. 2020;

➢  Lhůta pro podání nabídek: bude finálně stanovena ve výzvě k podání nabídek;

➢  Hodnocení nabídek a rozhodnutí o výběru dodavatele;

➢  Výzva vybranému dodavateli dle § 122 odst. 3 a 5 ZZVZ;

➢  Oznámení o výběru;

➢  Podpis smlouvy: nejpozději 30. 6. 2020.

78.         Z „Výzvy k podání nabídek“ na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje – přechodné období – soubory 1 - 17“ ze dne 9. 4. 2020 vyplývá, že lhůta pro podání nabídek končí dne 20. 4. 2020 ve 14:00 hod.

79.         Návrh Smlouvy na veřejnou zakázku, který je nedílnou součástí zadávacích podmínek jako příloha č. 9 zadávací dokumentace, upravuje v čl. 7 nadepsaném „Hlavní podmínky pro poskytování služby“, konkrétně v bodě 7.1 písm. c) povinnost dopravce poskytovat „Službu“ po celou dobu jejího trvání […] „[p]oužívanými vozidly, jejichž průměrné maximální stáří za celou dobu poskytování Služby nesmí překročit 15 let (v souladu s § 3 odst. 3 písm. b) nařízení vlády č. 63/2011 Sb., o stanovení minimálních hodnot a ukazatelů standardů kvality a bezpečnosti a o způsobu jejich prokazování v souvislosti s poskytováním veřejných služeb v přepravě cestujících, v platném znění).“

80.         Čl. 10.6 návrhu Smlouvy obsahuje ustanovení, že „[s]mlouva je uzavřena na dobu určitou. Dopravce je povinen poskytovat Službu od 1. 7. 2020 do dne předcházejícího termínu, v němž bude zahájeno provozování Služby na základě smlouvy na dobu 10 let v oblasti [BUDE DOPLNĚNO PŘED PODPISEM SMLOUVY], jež bude uzavřena na základě zadávacího řízení ev. č. Z2019-006653 či případně obdobného zadávacího řízení, v případě, že zadávací řízení ev. č. Z2019-006653 bude zrušeno rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže či rozhodnutím Objednatele. Objednatel je povinen bez zbytečného odkladu informovat Dopravce o uzavření smlouvy dle předchozí věty a o termínu zahájení poskytování Služby na jejím základě; tato Smlouva pak končí ve smyslu odst. 10.7 písm. a) této Smlouvy dnem předcházejícím tomuto oznámenému termínu. Smlouva však v každém případě končí nejpozději k termínu celostátní změny jízdních řádů v červenci 2023 (tj. 10. 6. 2023).“

81.         Článek 3. bod 3.2.1. nadepsaný „Technický stav a stáří vozidel“ dokumentu nazvaného „Technické a provozní standardy veřejné linkové autobusové dopravy Pardubického kraje pro potřeby JŘBU“, jež tvoří nedílnou součást zadávací dokumentace jako její příloha č. 5, stanoví podmínku, že „[p]růměrné stáří používaných vozidel nesmí být dle údajů zapsaných v technických průkazech vyšší než 15 let.“

82.         Dne 11. 5. 2020 navrhovatel obdržel oznámení o výběru dodavatele z téhož dne, jehož přílohu tvoří mj. zpráva o hodnocení nabídek ze dne 23. 4. 2020, která v čl. 4 obsahuje sdělení, že jako ekonomicky nejvýhodnější byla vyhodnocena nabídka vybraného dodavatele. Výše nabídkové ceny vybraného dodavatele činila 29,70 Kč bez DPH.

83.         Ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 23. 4. 2020 též vyplývá, že nabídka navrhovatele (s jednotkovou cenou 33,78 Kč bez DPH za Vozokm) byla vyhodnocena jako druhá v pořadí.

84.         Z Protokolu z 1. jednání hodnotící komise ze dne 23. 4. 2020 je zřejmé, že nabídková cena dodavatele, jehož nabídka se umístila jako první v pořadí v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje – přechodné období – soubor č. 3“ činila 29,60 Kč za Vozokm, že nabídková cena dodavatele, jehož nabídka se umístila jako první v pořadí v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje – přechodné období – soubor č. 8“ činila 30,26 Kč za Vozokm, nabídková cena dodavatele, jehož nabídka se umístila jako první v pořadí v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje – přechodné období – soubor č. 9“ činila 30,00 Kč za Vozokm, a konečně že nabídková cena dodavatele, jehož nabídka se umístila jako první v pořadí v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje – přechodné období – soubor č. 13“ činila 30,12 Kč za Vozokm.

Ke složení kauce v zákonné výši

85.         Zadavatel je přesvědčen, že navrhovatel nesložil kauci v zákonné výši, když její výši stanovil postupem dle § 255 odst. 1 zákona, druhé věty, tedy ve výši 100 000,- Kč s tím, že s ohledem na neurčitou dobu délky přechodného období nebyl schopen stanovit výši celkové nabídkové ceny za celou dobu plnění veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že úhrada kauce v zákonné výši je jednou z podmínek pro vedení správního řízení, uvádí předně k této otázce Úřad následující.

86.         Podle § 255 odst. 1 zákona je navrhovatel ve lhůtě pro doručení návrhu povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.

87.         Úřad v obecné rovině uvádí, že účelem institutu kauce je zabránit či minimalizovat podávání účelových a šikanózních návrhů na přezkoumání úkonů zadavatele, jejichž cílem je pouhé blokování dalšího průběhu či dokončení zadávacího řízení. Kauce tak významnou měrou přispívá k právní jistotě účastníků řízení. To je podpořeno i ustálenou judikaturou správních soudů, viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. 29 Af 17/2016, kde soud uvedl, že „smyslem kauce je zamezit nedůvodným či šikanózním návrhům na přezkoumání úkonů zadavatele a omezit množství nápadu žalovaného na významné případy. Kauce přitom představuje platební povinnost vytvářející přiměřené procesní riziko úspěšnosti návrhu.“, nebo rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 12. 1. 2012, sp. zn. 62 Af 42/2010, kde se soud vyjádřil k účelu kauce takto: „Účelem kauce je zabránit neodůvodněným návrhům na přezkoumání úkonů zadavatele a omezit tak zatížení žalovaného pouze na závažné případy. Jedná se o jakýsi pojistný mechanismus proti podávání účelových a šikanózních návrhů.“

88.         Zákon výslovně a jasně uvádí, že při nesložení kauce dle § 255 zákona Úřad dle § 257 písm. c) zákona řízení zastaví. Jedná se tak o neodstranitelnou vadu řízení, u které zákon nepřipouští dodatečnou nápravu a vyžaduje, aby již při zahájení řízení bylo postaveno najisto, že byla tato náležitost splněna.

89.         Úřad se proto tvrzením navrhovatele, že není schopen určit výši kauce, od počátku zevrubně zabýval, stejně jako věnoval zvýšenou pozornost námitce zadavatele v této věci.

90.         Úprava kauce obecně spočívá na zásadě, že výše kauce by měla být především v určitém poměru k hodnotě přezkoumávané zakázky.

91.         Hypotéza uvedená v § 255 odst. 1 větě druhé, tedy že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je naplněna pouze v případě, že v situaci hodnocení jednotkových cen, či modelového příkladu rozsahu plnění není v zadávací dokumentaci vyjádřen předpokládaný rozsah budoucího plnění, v důsledku čehož nelze celkovou nabídkovou cenu z ceny pro účely hodnocení stanovit ani matematickým výpočtem.

92.         Ze smyslu a účelu ustanovení § 255 odst. 1 věty druhé pak Úřad vyvozuje, že povinnost uhradit paušální výši kauce nastupuje skutečně až ve chvíli, kdy navrhovatel není objektivně schopen (a to ani výpočtem) celkovou nabídkovou cenu stanovit. Proto se Úřad od počátku zabýval především otázkou, zda byl navrhovatel v šetřeném případ objektivně schopen výpočtem stanovit celkovou nabídkovou cenu tak, že o její výši, resp. výši jednotlivých dílčích „vstupů“ nutných pro výpočet, nebudou panovat pochybnosti.

93.         Při úvahách, zda navrhovatel v šetřeném případě splnil svou zákonnou povinnost v souladu s ustanovením § 255 odst. 1 zákona, vzal Úřad v úvahu následující skutkové okolnosti, jež považuje za stěžejní.

94.         Zadavatel zvolil jako kritérium hodnocení ekonomickou výhodnost nabídek a to na základě nejnižší nabídkové ceny, tj. nejnižší jednotkové ceny za 1 Vozokm, (viz k tomu bod 9.1. zadávací dokumentace a bod 74. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Na tomto místě pak Úřad připomíná, že výše kauce závisí též na tom, jak zadavatel stanovil hodnotící kritéria.

95.         V šetřeném případě se údaj o výši nabídkové ceny za celou dobu plnění veřejné zakázky v zadávací dokumentaci explicitně nevyskytuje, a je tedy třeba, pokud je to možné, stanovit jej výpočtem. Pro výpočet nabídkové ceny za celou dobu plnění veřejné zakázky je ovšem nutné mít najisto postavenu výši, resp. hodnotu jednotlivých  dílčích „vstupů“ dosazovaných do vzorce.

96.         Jedním z těchto vstupů je předpokládaný rozsah plnění veřejné zakázky za jeden Dopravní rok. Zadavatel přitom v zadávací dokumentaci v bodu 2.2. zadávací dokumentace uvádí hned tři údaje o předpokládaném rozsahu plnění veřejné zakázky: „Předpokládaný rozsah plnění za jeden Dopravní rok pro období 1. 7. 2020 do dne předcházejícího termínu celostátní změny jízdních řádů v červnu 2021 činí 191 650 Vozokm“ (zadavatelem je tento předpokládaný rozsah plnění označován také jako „Výchozí rozsah plnění“). S tímto údajem, tedy hodnotou 191 650 Vozokm, pracuje též příloha č. 4 zadávací dokumentace (v seznamu příloha zadávací dokumentace zadavatelem označovaná jako „Specifikace rozsahu dopravního výkonu“, sám dokument je nadepsán „Soubor č. 1, Seznam linek a spojů dotovaných Pardubickým krajem v období od 1. 7. 2020 do 12. 6. 2021 provozovaných dopravcem a podléhajících režimu této smlouvy“). Dále je v bodě 2.2. zadávací dokumentace uveden údaj specifikující předpokládaný maximální rozsah plnění veřejné zakázky se zahrnutím možného 10% zvýšení celkového rozsahu, který činí 210 815 Vozokm za jeden Dopravní rok (tento údaj si pak zadavatel vybral pro demonstraci výpočtu kauce ve vyjádření ze dne 18. 6. 2020). V bodu 2.2. zadávací dokumentace pak do třetice nacházíme údaj o předpokládaném minimálním rozsahu plnění veřejné zakázky se zahrnutím možného 10% snížení celkového rozsahu, jež činí 172 485 Vozokm za jeden Dopravní rok.

97.         Dalším údajem nutným pro výpočet celkové nabídkové ceny je údaj o době plnění veřejné zakázky. Sám navrhovatel přitom odůvodnil zaplacení kauce ve výši 100 000,- Kč právě tvrzením, že není schopen stanovit celkovou nabídkovou cenu „z důvodu neurčité délky doby přechodného období“. Zadavatel naopak akcentuje skutečnost, že Smlouva je uzavírána na dobu určitou, a dále skutečnost, že Smlouva v každém případě končí nejpozději k termínu celostátní změny jízdních řádů v červenci 2023, tj. 10. 6. 2023 (viz k tomu bod 10.6 Smlouvy a bod 80. odůvodnění tohoto rozhodnutí), čímž zadavatel v zásadě správně cílí na dobu trvání Smlouvy (resp. plnění veřejné zakázky) tří let. Úřad ovšem v šetřeném případě zohledňuje skutečnost, že ustanovení bodu 10.6 zadávací dokumentace předkládá (opět) tři údaje o trvání Smlouvy, resp. době plnění veřejné zakázky (ve zkratce: od 1. 7. 2020 do zahájení „provozování Služby“ v nově „vysoutěženém“ zadávacím řízení na 10 let, případě do zahájení obdobného, pokud předchozí zrušeno Úřadem nebo zadavatelem, minimálně rok, maximálně však 3 roky). Úřad dále zohlednil skutečnost, že se v šetřeném případě jedná o trvání Smlouvy, jež má vzejít z jednacího řízení bez uveřejnění podle ustanovení § 63 odst. 5 zákona, přičemž tato Smlouva byla koncipována tak, aby její ustanovení zajistila „provozování Služby“ v přechodném období. Zákon zadavateli umožňuje použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud je to nezbytné v důsledku krajně naléhavých okolností. Jedná se tak o mimořádnou situaci, kdy je třeba smlouvu překlenout nezbytně nutnou dobu. Proto nelze předpokládat, ostatně, není to ani žádoucí, aby Smlouva skončila k termínu celostátní změny jízdních řádů v červenci 2023, tj. až dne 10. 6. 2023. Na tomto místě Úřad opakuje, že výše kauce by měla být především v určitém poměru k faktické  hodnotě přezkoumávané zakázky, a že její výši významně ovlivňuje právě doba trvání Smlouvy.

98.         Na závěr Úřad připouští a zároveň zdůrazňuje, že šetřený případ představuje v otázce výše kauce ve více ohledech mezní případ, přičemž při úvahách Úřadu, zda šetřený případ meritorně přezkoumat, či nikoliv, přihlédl také k tomu, že v pochybnostech by měla být dána přednost přezkumu. Úřad tedy zohlednil skutečnost, že uvedených „nejistot“ (viz k tomu body  96. a 97. odůvodnění tohoto rozhodnutí), jimž navrhovatel čelil, bylo v šetřeném případě tolik, že se rozhodl „netrestat“ navrhovatele odmítnutím meritorního přezkumu jeho případu a posoudil kauci zaplacenou ve  výši 100 000,- Kč jako uhrazenou v souladu se zákonem, neboť navrhovatel nebyl objektivně schopen (vzhledem k mnoha variantám předpokládaného rozsahu plnění) celkovou nabídkovou cenu určit.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

K námitce týkající se posouzení cenové nabídky vybraného dodavatele

99.         Ve vztahu k námitce, že nabídková cena vybraného dodavatele ve výši 29,70 Kč za Vozokm „není v současné době provozuschopná“, přičemž navrhovatel dále poukazuje na cenu 31,42 Kč za Vozokm, za kterou vybraný dodavatel jezdí nyní, a skutečnost, že se zvyšují náklady na mzdy, pojistné a pohonné hmoty, uvádí Úřad následující. Právě uvedená námitka se dotýká institutu mimořádně nízké nabídkové ceny, respektive zjevně směřuje k otázce, zda cenová nabídka vybraného dodavatele nebyla mimořádně nízká.

100.     Úřad předně v obecné rovině uvádí, že smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je ochrana zadavatele před situacemi, kdy účastník zadávacího řízení ve své nabídce nabídne takovou cenu za předmět plnění veřejné zakázky, za kterou není možné z objektivních důvodů předmět plnění veřejné zakázky řádně realizovat. Pokud by pak zadavatel uzavřel s takovým účastníkem zadávacího řízení smlouvu na plnění veřejné zakázky, mohlo by to v průběhu realizace veřejné zakázky vést například k nedokončení veřejné zakázky, jejímu nekvalitnímu plnění, či případně k téměř nekontrolovatelnému navyšování původní nabídkové ceny ze strany vybraného dodavatele, který v rámci zadávacího řízení nabídl mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Úřad v návaznosti na právě uvedené dodává, že právě s ohledem na smysl institutu mimořádně nízké nabídkové ceny došlo v rámci současné právní úpravy zadávání veřejných zakázek k částečnému rozvolnění pravidel týkajících se mimořádně nízké nabídkové ceny, když zadavatel, na jehož ochranu je tento institut primárně zaveden, má oproti předchozí právní úpravě obsažené v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v souvislosti s využitím, potažmo nevyužitím institutu mimořádně nízké nabídkové ceny větší volnost. Úřad dále uvádí, že institut mimořádně nízké nabídkové ceny plní v zákonem vymezených případech rovněž funkci ochrany veřejného zájmu. Jedná se o případy, kdy je důvodem mimořádně nízké nabídkové ceny nedodržování povinností dodavatelů vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, případně obdržení neoprávněné veřejné podpory. V uvedených případech existuje veřejný zájem na tom, aby veřejné zakázky za daných okolností plněny nebyly, proto je uvedená volnost zadavatelů ve vztahu k využití institutu mimořádně nízké nabídkové ceny v takovém případě nadále do jisté míry omezena.

101.     Zadavatel je dle zákona při zadávání nadlimitní veřejné zakázky povinen vždy před odesláním oznámení o výběru dodavatele posoudit, zda nabídková cena (minimálně) vybraného dodavatele (příp. dodavatele, který se umístil jako první v pořadí) není ve vztahu k předmětu veřejné zakázky mimořádně nízkou nabídkovou cenou. V případě, že vyhodnotí nabídkovou cenu vybraného dodavatele jako mimořádně nízkou, příp. získá-li podezření o přítomnosti mimořádně nízké nabídkové ceny (např. z obdržených námitek), pak je – postupuje-li v režimu, na který ust. § 113 zákona dopadá – jeho povinností postupovat dle § 113 odst. 4 zákona a vyžádat si od tohoto dodavatele písemné zdůvodnění způsobu stanovení jeho nabídkové ceny, které musí obsahovat minimálně potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona. Za předpokladu, že ze zdůvodnění vyplyne, že nabídková cena daného dodavatele je mimořádně nízká vlivem nedodržování (porušování) povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky (dále jen „dodržení právních předpisů“), nebo že obdržel neoprávněnou veřejnou podporu, případně písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona, stíhá zadavatele povinnost vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit. V ostatních případech je na uvážení zadavatele, zda v zadávacím řízení ponechá dodavatele, jehož nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky posoudil jako mimořádně nízkou, příp. dodavatele, který např. nedostatečně odůvodnil svoji mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Zadavatel však v takovýchto případech vždy musí mít potvrzeny skutečnosti vyžadované v § 113 odst. 4 zákona.

102.     Úřad uvádí, že za mimořádně nízkou nabídkovou cenu lze považovat takovou nabídkovou cenu dodavatele, která se jeví jako mimořádně nízká ve vztahu k předmětu veřejné zakázky [k tomu srov. legální definici v § 28 odst. 1 písm. o) zákona]. Z právě uvedeného vyplývá, že případná existence mimořádně nízké nabídkové ceny musí být poměřována zejména k předmětu konkrétně zadávané veřejné zakázky, nikoliv k předmětům jiných veřejných zakázek, které a priori nemusí poskytnout spolehlivé srovnání. Zákon nicméně další podmínky, kdy lze mimořádně nízkou nabídkovou cenu identifikovat, přímo nedefinuje, když pouze uvádí, že při jejím posuzování musí zadavatel vycházet z předmětu veřejné zakázky, a to ve vztahu k ceně nabízené dodavatelem. Zákon taktéž již nestanoví (nijak nekvantifikuje), jakou hodnotu je třeba za mimořádně nízkou nabídkovou cenu považovat, a jakou již nikoliv. Neexistuje tedy přesná kvantitativní hranice, jejíž překročení by znamenalo povinnost vyžádat si od (vybraného) dodavatele písemné zdůvodnění jeho nabídkové ceny. Požádat o zdůvodnění by proto měl zadavatel dle okolností konkrétního případu ve chvíli, kdy na jeho straně existují pochybnosti o možné přítomnosti mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce účastníka zadávacího řízení.

103.     Úřad uvádí, že v šetřeném případě byl zadavatel povinen postupovat podle ust. § 113 zákona a před odesláním oznámení o výběru dodavatele posoudit, zda nabídková cena vybraného dodavatele není ve vztahu k předmětu veřejné zakázky mimořádně nízkou nabídkovou cenou, neboť jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení (blíže viz bod 70. odůvodnění tohoto rozhodnutí), předmětná veřejná zakázka je nadlimitní veřejnou zakázkou. Zadavatel si rovněž v čl. 8 bodě 8.1 zadávací dokumentace stanovil, že v rámci posouzení nabídek posoudí v souladu s ust. § 113 zákona případnou mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

104.     S ohledem na výše uvedené se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel splnil zákonnou povinnost posoudit před odesláním oznámení o výběru dodavatele nabídkovou cenu vybraného dodavatele. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel provedl posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny u všech nabídek na veřejné zakázky Zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje – přechodné období – soubor č. 1 až 17, když v Protokolu z 1. jednání hodnotící komise ze dne 23. 4. 2020, v části IV., pod písm. b) uvádí, že „[k]omise[…] přistoupila k posouzení nabídek v souladu s ust. § 113 odst. 1 ZZVZ z hlediska toho, zda se nejedná o cenu mimořádně nízkou, přičemž primárně uvedené posuzovala ve vztahu k předmětu příslušné části veřejné zakázky a rovněž se zohledněním předpokládané hodnoty a hodnot uváděných ostatními účastníky. Dle názoru komise nabídnuté ceny nejsou v žádné z posuzovaných částí veřejné zakázky mimořádně nízké.“ Úřad tedy konstatuje, že zadavatel splnil povinnost dle § 113 odst. 1 zákona a posoudil před odesláním oznámení o výběru dodavatele nabídkovou cenu vybraného dodavatele.

105.     Úřad dále uvádí, že navrhovatel v námitkách ani v návrhu svá tvrzení stran mimořádně nízké nabídkové ceny nedokládá konkrétními relevantními skutečnostmi ve formě matematického výpočtu či rozpadu nabídkové ceny s uvedením konkrétních nezbytných nákladů včetně podrobného odůvodnění, proč je nutné kalkulovat s  uvedenými hodnotami nákladů a proč je tak nabídková cena vybraného dodavatele mimořádně nízkou nabídkovou cenou. Navrhovatel rovněž netvrdil, že by nabídková cena vybraného dodavatele byla mimořádně nízká vlivem nedodržování (porušování) právních předpisů, nebo obdržením neoprávněné veřejné podpory, [k tomu srovnej ustanovení § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona]. Navrhovatel pouze obecně odkázal na skutečnost, že se zvyšují náklady na mzdy, pojistné a pohonné hmoty, v námitkách pak ještě uvedl, že do své nabídky zakomponoval nákup jednoho nového vozidla, které mělo „právě vliv na navýšení o 1,52 Kč/km“. Zadavateli tedy nemusel mít při posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele ani po obdržení námitek stěžovatele pochybnosti (resp. indicie svědčící) o mimořádně nízké nabídkové ceně. Úřad podotýká, že pro právě uvedené svědčí rovněž skutečnost, že – slovy zadavatele z vyjádření z 18. 6. 2020 – „nabídková cena [v]ybraného dodavatele nijak zásadně ,nevybočuje´ ani z intervalu nabídkových cen, jež zadavatel obržel od účastníků v dalších částech veřejné zakázky, kdy řada účastníků nabídla cenu okolo 30Kč/Vozokm“. Tuto skutečnost Úřad ověřil z Protokolu z I. jednání hodnotící komise ze dne 23. 4. 2020. Kromě předmětné veřejné zakázky tak cenu okolo 30,- Kč za Vozokm nabídl příslušný vybraný dodavatel ještě v případě veřejné zakázky na „Zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje – přechodné období – soubor č. 3“ (29,60 Kč za Vozokm), č. 8 (30,26 Kč za Vozokm), č. 9 (30,00 Kč za Vozokm) a konečně č. 13 (30,12 Kč za Vozokm). S ohledem na výše uvedené proto Úřad přisvědčuje zadavateli, když tento tvrdí, že mu při úvahách o možné existenci mimořádně nízké nabídkové ceny nevznikla žádná pochybnost, a že tak nebyl povinen žádat vybraného dodavatele o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny dle § 113 odst. 4 zákona.

106.     K námitce týkající se posouzení cenové nabídky vybraného dodavatele tak Úřad uzavírá, že zadavatel nepochybil, když nabídkovou cenu vybraného dodavatele neposoudil jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu a proto, vzhledem ke všemu výše uvedenému, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

K námitce týkající se kritérií hodnocení nabídek

107.     K námitce, že si navrhovatel není jistý, zda zadavatel dodržel správný „postup pro zadání JŘBU a postupoval správně i v samotném řízení“, když se dle jeho tvrzení zadavatel v určitou chvíli „rozhodl ,překlopit´ JŘB[U] do běžného výběrového řízení, kde hrála roli pouze nejnižší cena“ a dále k námitce, že nebyl upozorněn, že rozhodujícím faktorem bude pouze cena a nikoliv „další parametry“, jako je stáří autobusů, jak bylo „zprvu ústně konstatováno zadavatelem“, uvádí Úřad následující.

108.     Zadavatel stanovil v čl. 9 zadávací dokumentace nadepsaném „Kritéria hodnocení a způsob hodnocení nabídek,“ že hodnocení nabídek bude provedeno podle ekonomické výhodnosti nabídek podle nejnižší nabídkové ceny, tj. v šetřeném případě podle nejnižší jednotkové ceny za 1 Vozokm. Ve zprávě o hodnocení nabídek, která tvořila přílohu oznámení o výběru dodavatele, je uvedeno, že „[v] návaznosti na zadavatelem stanovené zadávací podmínky bylo provedeno hodnocení nabídek dle § 119 ZZVZ podle ekonomické výhodnosti nabídek na základě nejnižší nabídkové ceny. Předmětem hodnocení byla Jednotková cena za 1 Vozokm nabídnutá účastníky zadávacího řízení.“ Ze zprávy dále plyne, že nejnižší nabídkovou cenu nabídl vybraný dodavatel, jehož nabídka tak byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější.

109.     Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že tím, že zadavatel vybral v předmětném zadávacím řízení ekonomicky nejvýhodnější nabídku, postupoval v souladu se stanoveným způsobem hodnocení.

110.     Požadavek na stáří vozidel je pak stanoven v čl. 7. 1. písm. c) Smlouvy a také v čl. 3 bodě 3.2.1. dokumentu nazvaného „Technické a provozní standardy veřejné linkové autobusové dopravy Pardubického kraje pro potřeby JŘBU“ (příloha č. 5 zadávací dokumentace) tak, že průměrné stáří používaných vozidel nesmí být dle údajů zapsaných v technických průkazech vyšší než 15 let. Tento požadavek byl vybraný dodavatel jakožto úspěšný účastník zadávacího řízení povinen splnit, nebyl však předmětem (kritériem) hodnocení.

111.     Dle § 28 odst. 1 písm. a) bod 4. zákona se rozumí zadávacími podmínkami také pravidla pro hodnocení nabídek. Část návrhu směřující proti kritériím hodnocení, tj. skutečnosti, že nabídky byly hodnoceny výhradně podle kritéria nejnižší nabídkové ceny, tak směřuje proti zadávacím podmínkám. Dle ustanovení § 28 odst. 1 písm. b) zákona pak platí, že zadávací dokumentací se rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu. Dle § 242 odst. 4 zákona pak platí, že námitky proti zadávací dokumentaci je možné podat nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek, tedy do dne 20. 4. 2020 do 14, 00 hod. Úřadu není známo (ze zadávací dokumentace totiž nic takového nevyplývá), že by navrhovatel podal nejpozději do 20. 4. 2020 (k tomu viz bod 78. odůvodnění tohoto rozhodnutí) námitky, které by směřovaly proti výše popsané skutečnosti, tedy proti kritériím hodnocení. Z dokumentace o zadávacím řízení naopak vyplývá, že navrhovatel podal v zadávacím řízení pouze jedny námitky, a to dne 19. 5. 2020. Těmito námitkami rovněž brojil (mimo jiné) proti kritériím hodnocení. Zadavatel pak námitky v předmětné části odmítl jako opožděné podle § 245 odst. 3 písm. b) zákona.

112.     Vzhledem ke všemu shora uvedenému proto Úřad správní řízení v části týkající se námitky směřující proti kritériím hodnocení zastavuje s odkazem na ustanovení § 257 písm. h) zákona, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

K námitce týkající se podmínek postupu v JŘBU

113.     K námitce navrhovatele, že „[o] ceně se mělo jednat, nikoli ji soutěžit“, uvádí Úřad následující.

114.     Dle § 28 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona se rozumí zadávacími podmínkami také podmínky průběhu zadávacího řízení. Část návrhu, jež směřuje proti postupu zadavatele v zadávacím řízení tvrzením navrhovatele, že o ceně se mělo jednat, ne ji soutěžit, tak směřuje proti zadávacím podmínkám. Jak již bylo uvedeno výše, dle ustanovení § 28 odst. 1 písm. b) zákona platí, že zadávací dokumentací se rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení. Dle § 36 odst. 2 zákona platí, že zadavatel uvede zadávací podmínky v zadávací dokumentaci nebo je sdělí účastníkům zadávacího řízení při jednání. Zadavatel sdělil podmínky průběhu zadávacího řízení (postupu v JŘBU) v čl. 12 zadávací dokumentace. Tyto podmínky pak zadavatel v souladu s ustanovením § 36 odst. 2 zákona významně konkretizoval na jednání mez zadavatelem a navrhovatelem dne 7. 4. 2020 (viz bod 115. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dle § 242 odst. 4 zákona dále platí, že námitky proti zadávací dokumentaci je možné podat nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek, tedy do dne 20. 4. 2020 do 14:00 hod. Úřad však chápe jako relevantní ustanovení pro posouzení lhůty pro podání námitek proti dalšímu postupu zadavatele ustanovení § 242 odst. 1 zákona, tedy, že není-li uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem právě s ohledem na skutečnost, že se dodavatel dozvěděl / musel dozvědět o domnělém porušení zákona dne 7. 4. 2020. Jinak řečeno s ohledem na specifický druh (v souladu s ust. § 36 odst. 2 zákona totiž lze zadávací podmínky měnit i při jednání) použitého zadávacího řízení (JŘBU) měl v tomto případě možnost podat námitky až do 22. 4. 2020.

115.     Jak již bylo uvedeno výše, dne 7. 4. 2020 proběhlo jednání mezi zadavatelem a navrhovatelem, ze kterého byl pořízen Zápis z I. jednání, přičemž tento zápis byl podepsán zástupcem zadavatele a zástupci navrhovatele. V uvedeném  Zápisu z I. jednání byl stanoven (slovy zadavatele konkretizován „ve větším detailu“) další průběh zadávacího řízení, a sice že jednání s dopravci bude ukončeno dne 9. 4. 2020, následně zadavatel téhož dne odešle dodavatelům výzvy k podání nabídek v zadávacím řízení, ve kterých bude finálně stanovena lhůta pro podání nabídek, poté bude probíhat hodnocení nabídek, následovat bude výběr dodavatele, přičemž vybranému dodavateli bude dle § 122 odst. 3 a 5 zákona zaslána výzva a bude oznámen výběr dodavatele. Smlouva bude podepsána nejpozději dne 30. 6. 2020.

116.     Úřad konstatuje, že zadavatel až v Zápisu z I. jednání dostatečně konkrétně a jednoznačně vymezil průběh JŘBU, přičemž z uvedeného dokumentu nevyplývá, že by po 9. 4. 2020 měla probíhat mezi zadavatelem a účastníky zadávacího řízení další jednání o cenách, resp. cenových podmínkách. Naopak ze zápisu z I.  jednání je zřejmé, že po 9. 4. 2020 již žádná další jednání o cenových podmínkách probíhat nebudou. Úřad k tomu dodává, že v případě, že navrhovatel nesouhlasil s obsahem zápisu z I. jednání, mohl si na závěr jednání, které probíhalo dne 7. 4. 2020, vymínit doplnění či změnu tohoto zápisu, či si v souladu s ustanovením § 1730 odst. 1 občanského zákoníku vytvořit vlastní záznam o jednání. Případně mohl navrhovatel následně podat proti tomuto jednání (úkonu) námitky ve lhůtě podle ustanovení § 242 odst. 1 zákona, tj. do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení zákona zadavatelem. Vzhledem ke skutečnosti, že se navrhovatel seznámil s obsahem Zápisu z I. jednání dne 7. 4. 2020, když vyhotovení zápisu z jednání podepsali jeho zástupci, měla být případná námitka stěžovatele týkající se postupu v zadávacím řízení zadavateli podána nejpozději do 22. 4. 2020. Z dokumentace o zadávacím řízení však vyplývá, že námitky byly doručeny zadavateli dne 19. 5. 2020. Úřad tedy konstatuje, že námitka týkající se (dalšího) postupu zadavatele v JŘBU nebyla podána ve lhůtě podle ustanovení § 242 odst. 1 zákona a byla opožděná.

117.     Úřad dodává, že po posouzení obsahu námitek a návrhu navrhovatele pak bylo zjištěno, že námitka směřující proti možnosti, resp. nemožnosti jednat o cenových podmínkách, byla uvedena pouze v návrhu, nikoli ovšem již v námitkách navrhovatele ze dne 19. 5. 2020. Z dokumentace o zadávacím řízení přitom neplyne, že by navrhovatel podal nejpozději do 22. 4. 2020 jiné námitky, které by směřovaly proti výše popsané skutečnosti.

118.     Na základě výše uvedeného tedy Úřad shledal, že se v případě uvedené námitky jedná o uvedení nových skutečností v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách navrhovatele, a jakožto k takovým má k těmto skutečnostem Úřad v souladu s ustanovením § 251 odst. 4 zákona přihlédnout pouze tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli, přičemž Úřad pro úplnost doplňuje, že ani povaha daných skutečností nenasvědčuje tomu, že by o takové nové skutečnosti šlo. Úřad proto k těmto skutečnostem nepřihlíží.

119.     Zároveň Úřad opakuje, že pokud výše specifikované části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, jejichž řádné a včasné podání je dle jazykového výkladu ustanovení § 257 písm. h) zákona podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele v téže věci, je zřejmé, že navrhovatel nesplnil zákonnou podmínku pro podání návrhu v předmětné části. Z uvedeného důvodu proto Úřad správní řízení v části týkající se námitky směřující proti nemožnosti jednat o cenových podmínkách zastavuje.

120.     Úřad nad rámec svých povinností a pouze pro úplnost uvádí, že i za situace, že by námitka navrhovatele týkající se jednání o cenových podmínkách byla podána řádně a včas, nemá Úřad pochybnosti o tom, že postup zadavatele lze považovat za souladný se zákonem. Zadávací řízení bylo totiž zahájeno odesláním „Výzvy k jednání a zadávací dokumentace“ dne 31. 3. 2020, kde zadavatel v nejhrubších rysech popsal postup v řízení, poté zadavatel v Zápisu z I. jednání ze dne 7. 4. 2020 jednoznačně vymezil průběh zadávacího řízení, přičemž z uvedeného dokumentu nevyplývá, že by po 9. 4. 2020 měla mezi zadavatelem a (dalšími) účastníky zadávacího řízení probíhat další jednání o cenových podmínkách. O jiném jednání (úkonu) zadavatele stran jednání o cenových podmínkách Úřad nenachází oporu v dokumentaci o zadávacím řízení. Úřad proto uzavírá, že zadavatel postupoval při jednání s účastníky, jakož i při jejich informování o průběhu zadávacího řízení, v souladu se zásadou transparentnosti, a tedy v souladu se zákonem.

K námitce týkající se podmínek účasti v zadávacím řízení a podmínek průběhu zadávacího řízení, konkrétně proti okruhu vyzývaných dopravců a vymezení oblasti, k jejíž dopravní obslužnosti byl navrhovatel vyzván

121.     K námitce, jíž navrhovatel brojí proti skutečnosti, že v zadávacím řízení na veřejnou zakázku byl k účasti v zadávacím řízení a následně k podání nabídky vyzván i další dopravce, uvádí Úřad následující.

122.     Úřad přisvědčuje zadavateli, že rozhodovací praxe Úřadu se přiklání k oslovení více potenciálních dodavatelů, a to i v situaci, že je veřejná zakázka zadávána v JŘBU. Viz zadavatelem citované rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0017/2019/VZ-05884/2019/533/BKu ze dne 26. 2. 2019: „Není-li důvodem pro použití jednacího řízení bez uveřejnění skutečnost, že veřejnou zakázku může plnit pouze jediný dodavatel, zadavatel naplní základní zásady zadávání veřejných zakázek teprve tehdy, jedná-li v takovém jednacím řízení bez uveřejnění s více dodavateli. Zjednodušeně řečeno, i při využití jednacího řízení bez uveřejnění, pakliže v daném odvětví existuje vícero potenciálních dodavatelů, by měl zadavatel oslovit vícero subjektů k podání nabídky, neboť nejsou dány důvody pro to, aby jednal pouze s jediným dodavatelem.“ Pokud je to tedy z časových a jiných důvodů jen trochu možné a pokud v daném odvětví existuje vícero potenciálních dodavatelů, měl by zadavatel oslovit vícero subjektů k podání nabídky. Je rovněž pochopitelné a zároveň žádoucí, aby zadavatel z důvodu ochrany hospodářské soutěže dopravcům nesděloval, zda jsou „v rámci jednotlivých částí veřejné zakázky jediným účastníkem, či bylo vyzváno více dopravců.“

123.     Zadavatel tak za účelem stanovení okruhu vyzývaných dodavatelů vedl PTK, a to s celkem 19 stávajícími dopravci Pardubického kraje, kteří v současné době dopravní obslužnost v Pardubickém kraji zajišťují. V rámci PTK pak byli tito dopravci požádáni o vyjádření, zda mají zájem zajišťovat dopravní obslužnost v Pardubickém kraji na přechodnou dobu na linkách, na nichž ji zajišťují v současnosti a dále, zda mají zájem a jsou schopni zajišťovat dopravní obslužnost i na dalších linkách v Pardubickém kraji. Z dokumentace o zadávacím řízení pak vyplývá, že v návaznosti na provedenou PTK byli vyzváni k jednání a následně podání nabídky na veřejnou zakázku celkem tři dopravci (zadavatel však obdržel pouze dvě nabídky).

124.     Průběh PTK je popsán v čl. 1.4. zadávací dokumentace a dále v Zápise z I. jednání. Zadávací dokumentace byla navrhovateli zaslána při zahájení zadávacího řízení dne 31. 3. 2020 a jednání mezi zadavatelem a navrhovatelem (z kterého byl pořízen Zápis z I. jednání) proběhlo dne 7. 4. 2020. Navrhovatel tedy již od tohoto data mohl a měl vědět, že k plnění veřejné zakázky mohou být vyzváni i další dopravci („vždy dosavadní dopravce, pokud projevil zájem o pokračování v zajištění dopravní obslužnosti, a dále dopravci, kteří projevili zájem o identický soubor linek“). Úřad dále konstatuje, že slovy navrhovatele „oblast“, resp. soubor linek, k jejíž obslužnosti byl navrhovatel vyzván, je uvedena v čl. 4. bodu 4.1. zadávací dokumentace, konkretizována pak v příloze č. 4. zadávací dokumentace (dokument zadavatelem označovaný jako „Specifikace rozsahu dopravního výkonu“, sám dokument je pak nadepsán „Soubor č. 1, Seznam linek a spojů dotovaných Pardubickým krajem v období od 1. 7. 2020 do 12. 6. 2021 provozovaných dopravcem a podléhajících režimu této smlouvy“). Rovněž s touto skutečností se navrhovatel mohl a měl seznámit v okamžiku doručení „Výzvy k jednání a zadávací dokumentace“. Pro tvrzení navrhovatele, že se tedy až z oznámení o výběru dozvěděl, že se o „jeho oblast“ mohl ucházet i jiný dopravce, tak Úřad nenachází oporu v dokumentaci o zadávacím řízení. Na tomto místě Úřad dodává, že nepřehlédl námitku navrhovatele, že zadavatelem nebyl vyzván k zajišťování dopravní obslužnosti také v jiných „oblastech“, resp. souborech linek. Předmět správního řízení je však vymezen obsahem návrhu. Návrh byl podán a cílí na přezkum úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky„Zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje – přechodné období – soubor č. 1“ v JŘBUzahájeném odesláním výzvy k jednání dne 31. 3. 2020. Rovněž kauce byla uhrazena pouze ve vztahu k uvedené veřejné zakázce, resp. souboru linek. Vzhledem k této skutečnosti se proto Úřad námitkou, že navrhovatel nebyl zadavatelem vyzván k zajišťování dopravní obslužnosti také v jiných „oblastech“, resp. souborech linek (tedy jiných zadávacích řízeních), nezabýval. Pouze pro úplnost a nad rámec povinností mu svěřených Úřad dodává, že obecně platí, že PTK je pouze přípravnou fází zadání veřejné zakázky (viz k tomu § 33 zákona) s cílem připravit zadávací podmínky a informovat dodavatele o svých záměrech a požadavcích a že na jejím základě nevzniká dodavateli právní nárok na účast v následně zahajovaném JŘBU a tedy i na výzvu k podání nabídky.

125.     Dle § 28 odst. 1 písm. a) bodu 2. zákona se rozumí zadávacími podmínkami mimo jiné podmínky účasti v zadávacím řízení. Dle § 37 odst. 1 písm. b) zákona může zadavatel stanovit podmínky účasti v zadávacím řízení mj. jako technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky (v šetřeném případě se jedná o zajišťování dopravní obslužnosti v souboru linek konkrétně identifikovaném v zadávací dokumentaci). Námitky navrhovatele směřující proti vymezení souboru linek, k jejichž dopravní obslužnosti byl navrhovatel vyzván, jsou tedy námitkami proti zadávacím podmínkám (podmínkám účasti v zadávacím řízení). Dle § 28 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona se zadávacími podmínkami rozumí mimo jiné rovněž podmínky průběhu zadávacího řízení. Námitky navrhovatele směřující proti vymezení okruhu dodavatelů vyzývaných v zadávacím řízení jsou dle názoru Úřadu též námitkami proti zadávacím podmínkám (zde podmínkám průběhu zadávacího řízení). Z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že zadavatel v zadávací dokumentaci popsal průběh PTK vč. informací, které byly obsahem těchto PTK. Dále zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že výsledkem PTK je „rozdělení plnění na jednotlivé soubory (samostatné části veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění) a s nimi související okruh vyzývaných dopravců (vždy dosavadní dopravce, pokud projevil zájem o pokračování v zajišťování dopravní obslužnosti, a dále dopravci, kteří projevili zájem o identický soubor linek).“. V Zápise z I. jednání pořízeného dne 7. 4. 2020 zadavatel uvádí, že „k jednání a podání nabídky v příslušné části (souboru linek) byl vyzván vždy stávající dopravce a dále dopravce či dopravci, kteří projevili zájem o příslušný soubor linek“. Na základě uvedených skutečností Úřad uvádí, že zadavatel dostatečně popsal, jakým způsobem vymezil okruh dodavatelů vyzývaných v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku, a to především v Zápisu z I. jednání, kde jednoznačně uvedl, kteří dopravci budou vyzváni k jednání a podání nabídky v daném souboru linek. V této souvislosti Úřad dodává, že jak již uvedl v bodě 122. odůvodnění tohoto rozhodnutí, je pochopitelné a zároveň žádoucí, aby zadavatel z důvodu ochrany hospodářské soutěže dopravcům nesděloval, zda jsou „v rámci jednotlivých částí veřejné zakázky jediným účastníkem, či bylo vyzváno více dopravců“. Úřad tedy konstatuje, že navrhovatel mohl předpokládat, že k účasti v zadávacím řízení a následně k podání nabídky na veřejnou zakázku mohli být v „jeho oblasti“ vyzváni i další dopravci.

126.     Dle § 28 odst. 1 písm. b) zákona pak dále platí, že zadávací dokumentací se rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu. Dle § 242 odst. 4 platí, že námitky proti zadávací dokumentaci je možné podat nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek, tedy námitky směřující proti vymezení souboru linek, k jejichž dopravní obslužnosti byl navrhovatel vyzván, bylo možné podat nejpozději do 20. 4. 2020 do 14:00 hod. Pro posouzení lhůty pro podání námitek proti okruhu dodavatelů vyzývaných v zadávacím řízení Úřad chápe jako relevantní ustanovení § 242 odst. 1 zákona, tedy, že není-li uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem. Jinak řečeno s ohledem na specifický druh (v souladu s ust. § 36 odst. 2 zákona totiž lze zadávací podmínky měnit i při jednání) použitého zadávacího řízení (JŘBU) měl v tomto případě navrhovatel možnost podat námitky do 15 dnů ode dne 7. 4. 2020, kdy se seznámil s obsahem Zápisu z I. jednání, tedy až do 22. 4. 2020. Zadavatel však v zadávacím řízení na veřejnou zakázku obdržel jediné námitky navrhovatele, a to až dne 19. 5. 2020. Zadavatel proto námitky navrhovatele také v této části dle § 245 odst. 3 písm. b) zákona správně odmítl jako opožděné.

127.     Vzhledem ke všemu shora uvedenému proto Úřad správní řízení v části týkající se námitky směřující proti okruhu vyzývaných dopravců a vymezení oblasti, k jejíž dopravní obslužnosti byl navrhovatelvyzván, zastavuje s odkazem na ustanovení § 257 písm. h) zákona, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží

1.             MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jakubská 121/1, 602 00 Brno

2.             [JMÉNO A PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ] (na žádost adresáta zasíláno do datové schránky společnosti AP Tour - dopravní spol. s r. o., Humburky č. p. 1, 504 01 Nový Bydžov, ID: 85tmrbv)

3.             C A R - T O U R spol. s r.o., Pohřebačka 182, 533 45 Opatovice nad Labem

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


[1] Navrhovatel uvedl, že předmětné údaje čerpá z Registru smluv, pozn. Úřadu

[2] S doplněním tohoto údaje se počítá rovněž v čl. 5.1 přílohy č. 9 zadávací dokumentace, kterou je návrh Smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících ve veřejné linkové osobní dopravě na přechodné období pro soubor č. 1 (dále jen „Smlouva“), pozn. Úřadu

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz