číslo jednací: 28137/2020/531/VNe
spisová značka: S0354/2020/VZ

• Instance: I.
• Věc: Vyhotovení LHP pro LHC "Lesy města Brna" na období 2022–2031
• Účastníci:
  1. Lesy města Brna, a. s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 268 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2020
• Datum nabytí právní moci: 19. 9. 2020

Spisová značka:
ÚOHS-S0354/2020/VZ
Číslo jednací:
ÚOHS-28137/2020/531/VNe		Brno: 9. září 2020

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) téhož zákona obviněným

• Lesy města Brna, a.s., IČO 60713356, se sídlem Křížkovského 247/9, 664 34 Kuřim,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „VYHOTOVENÍ LHP PRO LHC "Lesy města Brna" NA OBDOBÍ 2022 - 2031“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 6. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-021517, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 121-296040,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Lesy města Brna, a.s., IČO 60713356, se sídlem Křížkovského 247/9, 664 34 Kuřim – se při zadávání veřejné zakázky „VYHOTOVENÍ LHP PRO LHC "Lesy města Brna" NA OBDOBÍ 2022 - 2031“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 6. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-021517, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 121-296040, dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při vyřizování námitek ze dne 7. 7. 2020 podaných stěžovatelem – ING-FOREST s.r.o., IČO 24170852, se sídlem Kotkova 988, 544 01 Dvůr Králové nad Labem – téhož dne, postupoval v rozporu s § 245 odst. 1 citovaného zákona, neboť rozhodnutí o výše uvedených námitkách stěžovatele neodeslal stěžovateli ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení námitek, tj. do 22. 7. 2020, ale až dne 23. 7. 2020.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Lesy města Brna, a.s., IČO 60713356, se sídlem Křížkovského 247/9, 664 34 Kuřim – ukládá podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 10 000,-  Kč(deset tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

1. Obviněný – Lesy města Brna, a.s., IČO 60713356, se sídlem Křížkovského 247/9, 664 34 Kuřim (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-021517, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 121-296040, oznámení o zahájení otevřeného řízení veřejné zakázky „VYHOTOVENÍ LHP PRO LHC "Lesy města Brna" NA OBDOBÍ 2022 – 2031“ (dále jen „veřejná zakázka“). Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo zadavatelem do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 23. 6. 2020 a tímto dnem bylo podle § 56 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

2. Předmětem plnění veřejné zakázky je podle odst. 3.1. „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ čl. III. „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace „uzavření smlouvy o dílo na realizaci veřejné zakázky (...). Celkový rozsah veřejné zakázky na služby je jednoznačně specifikován v Příloze č. 4 ZD.“.

3. Obviněný stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky v odst. 3.2. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ shora jmenovaného článku zadávací dokumentace ve výši 5 800 000,- Kč bez DPH.

4. Zadavatel v bodu IV.2.2) oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovil lhůtu pro podání nabídek, a to do 29. 7. 2020 do 10:00 hod.

5. Jak vyplývá z dokladu o doručení námitek, obviněný obdržel dne 7. 7. 2020 od JUDr. Lubora Ludmy, advokáta, ev. č. ČAK 16398, IČO 71801740, se sídlem Hanáckého pluku 1153/6, 779 00 Olomouc, který na základě plné moci ze dne 30. 6. 2020 zastupoval stěžovatele – ING-FOREST s.r.o., IČO 24170852, se sídlem Kotkova 988, 544 01 Dvůr Králové nad Labem (dále jen „stěžovatel“) – námitky z téhož dne směřující proti zadávacím podmínkám, resp. zadávací dokumentaci (dále jen „námitky“). Stěžovatel v námitkách uvedl, že mu „postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním nadlimitní veřejné zakázky, tj. nezákonným stanovením zadávacích podmínek (…) hrozí ve smyslu § 241 odst. 1 ZVZ újma spočívající zejména v podobě faktické nemožnosti účasti v zadávacím řízení, možného vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení a s tím související hrozba majetkové škody spočívající v nemožnosti realizace zisku plněním veřejné nadlimitní zakázky. (…) Dodavatel si tímto dovoluje zadavateli navrhnout, aby dle § 245 odst. 1 ZVZ námitkám vyhověl a provedl opatření k nápravě.“. Z internetových stránek stěžovatele (dostupné z http://ing-forest.cz/) vyplývá, že je dodavatelem lesních hospodářských plánů a osnov.

6. Námitky stěžovatele obviněný nedatovaným rozhodnutím o námitkách odmítl[1]. Z výpisu komunikace z elektronického nástroje „ppeSystem“ vyplývá, že obviněný rozhodnutí o námitkách odeslal stěžovateli dne 23. 7. 2020, a to v čase 18:00:08 hod.

7. Stěžovatel podal dne 24. 7. 2020 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) podnět k zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední, který byl Úřadem zaevidován pod sp. zn. P0362/2020/VZ. Stěžovatel v podnětu namítal nezákonnost zadávacích podmínek veřejné zakázky. Stěžovatel v podnětu současně uvedl, že zadavatel nevyřídil jeho námitky v patnáctidenní lhůtě dle § 245 odst. 1 zákona, což by mohlo být kvalifikováno jako přestupek podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona.

8. Za účelem přezkoumání postupu zadavatele Úřad přípisem č. j. ÚOHS-22876/2020/531/JHl ze dne 28. 7. 2020 požádal zadavatele o zaslání dokumentace o zadávacím řízení a písemného vyjádření k obsahu podnětu.

9. Obviněný doručil dne 6. 8. 2020 Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření z téhož dne k podnětu stěžovatele, které následně doplnil, když dne 12. 8. 2020 doručil Úřadu podání „Doplnění dokumentace o zadávacím řízení a písemného vyjádření“ z téhož dne, v němž mj. uvádí, že „(…) použila (společnost Lesy města Brna, a.s., tzn. obviněný, pozn. Úřadu) nesprávné právní hodnocení, když vycházela z obecné právní úpravy doručování prostřednictvím systému datových schránek obsažené v zákoně č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, v platném znění, namísto toho, aby v souladu s pravidlem o přednosti předpisu zvláštního před obecným použila speciální pravidlo obsažené v § 211 odst. 6 ZZVZ. Společnost připouští, že v důsledku tohoto nesprávného právního hodnocení lze odeslání jejího rozhodnutí o námitkách Podatele ze dne 7.7.2020 hodnotit jako opožděné, a to o jeden den, s účinky předvídanými v ustanovení § 245 odst. 5 ZZVZ. (…) Společnost je pak v této souvislosti přesvědčena, že důvody pro zahájení řízení z moci úřední nejsou s ohledem na zjištěné okolnosti dány. Námitky Podatele neobsahovaly žádný konkrétní návrh opatření k nápravě, která by měla být ze strany Společnosti přijata, a Společnost proto neměla jinou možnost, než námitky podle § 245 odst. 3 písm. c) ZZVZ odmítnout. Z hlediska účelu zákona se přitom jeví jako nerozhodné, zda k odmítnutí námitek nesplňujících povinné obsahové náležitosti došlo včas odeslaným rozhodnutím zadavatele, nebo fikcí podle § 245 odst. 5 ZZVZ nastalou v důsledku o jeden den opožděného odeslání rozhodnutí.“.

I.               ZÁVĚRY ÚŘADU

10. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

11. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

K právnímu postavení obviněného jako zadavatele

12. Podle § 4 odst. 4 zákona pokud zadavatel podle § 4 odst. 1 až 3 zákona zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon.

13. Podle § 4 odst. 5 zákona se za zadavatele považuje také jiná osoba, která zahájila zadávací řízení, ačkoliv k tomu nebyla povinna, a to ve vztahu k tomuto zadávacímu řízení a do jeho ukončení.

14. Vzhledem k tomu, že obviněný odeslal dne 23. 6. 2020 oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a tímto dnem bylo podle § 56 odst. 1 zákona zahájeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku, nemůže být v daném případě sporu o jeho povinnosti dodržovat ve vztahu k předmětné veřejné zakázce zákon, a to už jen s ohledem na znění § 4 odst. 4 a odst. 5 zákona.

K výroku I. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona

15. Podle § 211 odst. 6 zákona při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta.

16. Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

17. Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odstavce 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek.

18. Podle § 242 odst. 4 zákona pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek.

19. Podle § 245 odst. 1 zákona odešle zadavatel do 15 dnů od doručení námitek rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

20. Podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 zákona.

Právní posouzení

21. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010 - 159), dle které požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. Uvedeným povinnostem je pak zadavatel povinen dostát ve lhůtě stanovené v § 245 odst. 1 zákona, z něhož vyplývá, že rozhodnutí o námitkách musí být stěžovateli odesláno do 15 dnů od doručení námitek.

22. Jestliže stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. S ohledem na uvedené jsou podstatné nejen obsahové náležitosti takového rozhodnutí, ale rovněž včasnost odeslání rozhodnutí o námitkách.

23. Lze tedy uzavřít, že účelem institutu námitek je, aby se stěžovatel primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení. Nejen způsob, jakým mají být podané námitky ze strany zadavatele vyřízeny, je z pohledu dodržení zákona zásadní, ale rovněž dodržení lhůty, ve které tak má zadavatel učinit a stěžovatele o tom informovat, přičemž tento závěr je zřejmý i ze skutečnosti, že nedodržení postupu zadavatele při vyřizování námitek je v zákoně kvalifikováno jako přestupek ze strany zadavatele. Důležitost institutu námitek a jejich vyřízení tedy vyplývá i z úmyslu zákonodárce sankcionovat zadavatele v případě, že na námitky nebude reagovat způsobem stanoveným zákonem [k tomu srov. ustanovení § 268 odst. 1 písm. d) zákona].

24. Z ustanovení § 245 odst. 1 zákona vyplývá povinnost zadavatele nejen rozhodnout o námitkách stěžovatele ve lhůtě 15 dnů od jejich doručení, ale současně v této lhůtě předmětné rozhodnutí o námitkách stěžovateli také odeslat. Přímo ze zákona tedy plyne, že zadavatel svým povinnostem ve vztahu k řádně podaným námitkám nedostojí, pokud rozhodnutí o nich neodešle stěžovateli ve lhůtě 15 dnů od jejich doručení.

25. Vzhledem ke skutečnosti, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že námitky stěžovatele byly do datové schránky zadavatele dodány dne 7. 7. 2020 v 11:16:43 hod., a tímto okamžikem byly v souladu s § 211 odst. 6 zákona zadavateli doručeny, konec patnáctidenní lhůty od jejich doručení připadl na 22. 7. 2020. Z dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně z výpisu komunikace z elektronického nástroje „ppeSystem“, však vyplývá, že rozhodnutí o námitkách bylo zadavatelem odesláno stěžovateli prostřednictvím jmenovaného elektronického nástroje až dne 23. 7. 2020 v 18:00:08 hod.

26. S ohledem na výše uvedené skutečnosti má Úřad za prokázané, že zadavatel neodeslal své rozhodnutí o námitkách stěžovatele ze dne 7. 7. 2020 v 15 denní lhůtě stanovené v § 245 odst. 1 zákona od jejich doručení zadavateli, tj. do dne 22. 7. 2020, ale učinil tak až dne 23. 7. 2020, tedy po lhůtě stanovené zákonem. Lze tedy uzavřít, že zadavatel při vyřizování námitek stěžovatele postupoval v rozporu s citovaným ustanovením zákona, a tím se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona.

27. V šetřeném případě je z výše uvedených zjištění zřejmé (srov. body 4., 5. a 18. odůvodnění tohoto příkazu), že námitky byly podány s ohledem na lhůtu stanovenou v § 242 odst. 4 zákona včas. Úřad současně dodává, že námitky byly podány oprávněnou osobou a obsahovaly rovněž zákonem předepsané náležitosti (k tomu blíže bod 5. odůvodnění tohoto příkazu). Úřad ve vztahu k argumentu obviněného, že námitky stěžovatele neobsahovaly žádný konkrétní návrh opatření k nápravě, které by mělo být obviněným přijato (viz bod 9. odůvodnění tohoto příkazu), sděluje, že se s tímto názorem neztotožňuje, jelikož předmětné námitky obsahovaly (jakkoliv) obecný požadavek, aby obviněný provedl opatření k nápravě – „Dodavatel si tímto dovoluje zadavateli navrhnout, aby dle § 245 odst. 1 ZVZ námitkám vyhověl a provedl opatření k nápravě.“. Pakliže stěžovatel v námitkách namítal nezákonnost příslušných zadávacích podmínek, které mu dle něj brání v účasti v zadávacím řízení, lze mít z pohledu Úřadu za to, že stěžovatel danými námitkami směřoval k úpravě zadávacích podmínek, popř. ke zrušení zadávacího řízení. Dle přesvědčení Úřadu je tak možno námitky stěžovatele považovat za kompletní z pohledu splnění jejich náležitostí dle § 244 zákona. S ohledem na tyto skutečnosti měl obviněný povinnost námitky postupem podle § 245 odst. 1 a násl. zákona náležitě vyřídit, o čemž měl písemnou formou v zákonem stanovené lhůtě informovat stěžovatele, což však neučinil.

28. Na základě výše uvedených skutečností tudíž Úřad konstatuje, že se obviněný v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona tím, že při vyřizování námitek podaných stěžovatelem dne 7. 7. 2020, které směřovaly proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, postupoval v rozporu s ustanovením § 245 odst. 1 zákona, když rozhodnutí o těchto námitkách neodeslal stěžovateli ve lhůtě 15 dnů od doručení námitek, tj. do 22. 7. 2020, ale učinil tak až dne 23. 7. 2020, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty

29. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona.

30. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle odst. 6 písm. a) téhož ustanovení zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

31. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

32. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona tím, že zadavatel neodeslal rozhodnutí o námitkách stěžovatele ve lhůtě 15 dnů od jejich doručení zadavateli v souladu s ustanovením § 245 odst. 1 zákona, dozvěděl na základě podnětu k zahájení správního řízení z moci úřední zaevidovaného pod sp. zn. P0362/2020/VZ, který byl Úřadu doručen dne 24. 7. 2020. K protiprávnímu jednání zadavatele došlo dne 23. 7. 2020, tedy dne následujícího po marném uplynutí lhůty pro odeslání rozhodnutí o námitkách podaných stěžovatelem. Řízení o přestupku je pak zahájeno doručením tohoto příkazu. Z uvedených údajů je zřejmé, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za přestupek nezanikla.

33. Podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona lze za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, uložit pokutu do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 268 odstavce 1 písm. d) zákona.

34. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

35. Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti cit. ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

36. Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

37. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že zákon jednoznačně vymezuje povinnosti zadavatele související s přezkoumáním a vyřízením námitek proti jeho postupu v zadávacím řízení. Tuto jemu uloženou povinnost obviněný v šetřeném případě nesplnil, když rozhodnutí o námitkách stěžovateli v zákonem stanovené lhůtě neodeslal. Pochybení v podobě neodeslání rozhodnutí o námitkách stěžovateli v zákonem stanovené lhůtě, kterého se obviněný dopustil, je přitom možné hodnotit vzhledem k účelu, jehož má být institutem námitek dosaženo, jako závažné, neboť v důsledku porušení zákonné povinnosti obviněného se stěžovatel v zákonem stanovené lhůtě nedozvěděl o postoji a relevantních argumentech zadavatele ke skutečnostem obsaženým v podaných námitkách, avšak na škále závažnosti přestupků stojí tento přestupek na nižším stupni například oproti situaci, kdy by obviněný o námitkách vůbec nerozhodl.

38. Pokud jde o způsob spáchání přestupku, pak Úřad především uvádí, že v daném případě došlo postupem zadavatele k nesplnění povinnosti odeslat rozhodnutí o námitkách stěžovatele ve lhůtě stanovené zákonem, jež je projevem zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Tím, že zadavatel odeslal rozhodnutí o námitkách až po lhůtě stanovené zákonem, byla narušena právní jistota stěžovatele, který s ohledem na zákonem stanovené povinnosti zadavatele mohl důvodně očekávat, že rozhodnutí o námitkách mu bude odesláno do 15 dnů ode dne, kdy byly tyto námitky doručeny zadavateli. Úřad však vzal ve prospěch zadavatele v úvahu jako výraznou polehčující okolnost skutečnost, že rozhodnutí o námitkách odeslal pouze jeden den po uplynutí zákonem stanovené lhůty a vyjádřil se ke skutečnostem rozporovaným v podaných námitkách. Stěžovatel tak byl, byť o jeden den později, seznámen s názorem zadavatele na jím uplatněné námitky. Dále pak Úřad jako polehčující okolnost vzal skutečnost, že se obviněný ke spáchání přestupku, resp. k pochybení v souvislosti s vyřízením námitek stěžovatele, fakticky přiznal (viz bod 9. odůvodnění tohoto příkazu). Úřad naopak neshledal žádné přitěžující okolnosti.

39. Úřad s ohledem na výše uvedené uzavírá, že – vzhledem k intenzitě skutkových okolností a následků, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů – přestupek spáchaný zadavatelem (obviněným) v šetřeném případě klasifikoval jako méně závažný a s přihlédnutím k dalším aspektům případu, uložil Úřad pokutu s důrazem na její preventivní funkci při spodní hranici zákonné sazby.

40. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl rovněž k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť stanovená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pokuty, jež mají likvidační charakter a pokuty, které by mohly nepřiměřeným způsobem negativně ovlivnit činnost obviněného. Z výroční zprávy obviněného za rok 2019 (dostupné z https://www.lesymb.cz/soubory/file/vyrocni-zpravy/vz_2019_cela_e-verze.pdf) vyplývá, že obviněný v roce 2019 hospodařil s aktivy v celkové výši 347 379 000,- Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze rozhodně považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

41. V souvislosti s uvedeným Úřad doplňuje, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení pravidel stanovených zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

42. Závěrem tedy Úřad k výši uložené pokuty konstatuje, že dle názoru Úřadu naplňuje dostatečně obě zmíněné funkce. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

43. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754- 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

Lesy města Brna, a.s., Křížkovského 247/9, 664 34 Kuřim

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Obviněný v odůvodnění svého rozhodnutí o námitkách uvádí, že námitky „zamítá“, avšak z obsahu rozhodnutí je zřejmé, že se jedná o odmítnutí námitek ve smyslu § 245 odst. 2 zákona.