číslo jednací: 28286/2020/521/ŠŠu
spisová značka: S0356/2020/VZ

Instance I.
Věc Zajištění komplexních právních služeb
Účastníci
  1. Česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2020
Datum nabytí právní moci 19. 9. 2020
Dokumenty file icon 2020_S0356.pdf 392 KB

 

 

Spisová značka:

 

 

ÚOHS-S0356/2020/VZ

 

 

Číslo jednací:

 

 

ÚOHS-28286/2020/521/ŠŠu

 

                       Brno: 10. září 2020

 

 

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. e) téhož zákona obviněným

  • Česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism, IČO 49277600, se sídlem Vinohradská 1896/46, 120 00 Praha 2 – Vinohrady,

v souvislosti se správním řízením vedeným Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0439/2019/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v otevřeném řízení „Zajištění komplexních právních služeb“ zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 9. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 9. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-031794 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 177-431244,

vydává dle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

 

příkaz:

 

I.

Obviněný – Česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism, IČO 49277600, se sídlem Vinohradská 1896/46, 120 00 Praha 2 – Vinohrady – se dopustil přestupkupodle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v  § 252 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0439/2019/VZnedoručil vyjádření k obdrženému návrhu navrhovateleKochman, advokátní kancelář s.r.o., IČO 08094284, se sídlem Belgická 276/20, 120 00 Praha 2 – Vinohrady– ze dne 5. 12. 2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v otevřeném řízení „Zajištění komplexních právních služeb“ zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 9. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 9. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-031794 a  v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 177-431244, ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení cit. návrhu, tedy nejpozději do 16. 12. 2019, přičemž tak neučinil ani později.

II.

Obviněný – Česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism, IČO 49277600, se sídlem Vinohradská 1896/46, 120 00 Praha 2 – Vinohrady – se dopustil přestupkupodle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v  § 252 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0439/2019/VZnezaslal dokumentaci o otevřeném zadávacím řízení „Zajištění komplexních právních služeb“ zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 9. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 9. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-031794 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 177-431244, ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhunavrhovateleKochman, advokátní kancelář s.r.o., IČO 08094284, se sídlem Belgická 276/20, 120 00 Praha 2 – Vinohrady– ze dne 5. 12. 2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů cit. zadavatele, který byl obviněnému doručen téhož dne, tedy nejpozději do 16. 12. 2019, ale učinil tak až dne 6. 1. 2020, kdy prostřednictvím datové schránky zaslal část dokumentace o zadávacím řízení, a to formulář Oznámení o zahájení zadávacího řízení F2019-031794, formulář Oznámení o výsledku zadávacího řízení F2019-039639, CZ05 – Oznámení profilu zadavatele, Jmenovací listinu k otevření, vygenerování a uložení nabídek ze dne 23. 10. 2019, Jmenovací listinu hodnotící komise ze dne 24. 10. 2019, Písemnou zprávu zadavatele ze dne 14. 11. 2019, Protokol o skartaci všech vytištěných nabídek z NEN ze dne 31. 10. 2019, Schválení záměru realizace veřejné zakázky, Formulář pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, Připomínkový list zadávací dokumentace, Schvalovací list zadávací dokumentace, Sdělení a oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 31. 10. 2019, Záznam z jednání komise dne 25. 10. 2019 z téhož dne a Zadávací dokumentaci ze dne 30. 8. 2019 a její přílohy – Smlouvu o poskytování právních služeb, Krycí list nabídky, Vzor seznamu významných služeb a Čestné prohlášení o splnění základní způsobilosti účastníka výběrového řízení, a to v reakci na výzvu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže učiněnou usnesením č. j. ÚOHS-S0439/2019/VZ-35859/2019/521/ŠŠu ze dne 30. 12. 2019, přičemž další část dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně obdržené nabídky dodavatelů zaslal až dne 6. 3. 2020. 

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazuse obviněnému – Česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism, IČO 49277600, se sídlem Vinohradská 1896/46, 120 00 Praha 2 – Vinohrady – podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 20 000 Kč (dvacet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

 

1.             Obviněný – Česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism, IČO 49277600, se sídlem Vinohradská 1896/46, 120 00 Praha 2 – Vinohrady (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 11. 9. 2019 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení s názvem „Zajištění komplexních právních služeb“, a to za účelem uzavření rámcové dohody, přičemž toto oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 13. 9. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-031794 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 177-431244 (dále jen „zadávací řízení“).

2.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 5. 12. 2019 návrh navrhovatele – Kochman, advokátní kancelář s.r.o., IČO 08094284, se sídlem Belgická 276/20, 120 00 Praha 2 – Vinohrady (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení.

3.             Dne 5. 12. 2019, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené Úřadem pod sp. zn. S0439/2019/VZ (dále také jen „správní řízení“).

4.             Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0439/2019/VZ-33757/2019/521/ŠŠu ze dne 6. 12. 2019 (dále jen „oznámení o zahájení správního řízení“), který byl obviněnému doručen dne 9. 12. 2019. V oznámení o zahájení správního řízení Úřad obviněného upozornil, že je dle § 252 odst. 1 zákona povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení.

5.             Usnesením č. j. ÚOHS-S0439/2019/VZ-35859/2019/521/ŠŠu ze dne 30. 12. 2019 (dále jen „usnesení ze dne 30. 12. 2019“) Úřad obviněnému stanovil dodatečnou pětidenní lhůtu k doručení dokumentace o zadávacím řízení. Citované usnesení bylo obviněnému doručeno téhož dne. Úřad v předmětném usnesení obviněného ve vztahu k povinnosti stanovené v § 252 odst. 1 zákona opětovně upozornil, že v případě nedoručení dokumentace o zadávacím řízení v této dodatečné pětidenní lhůtě stanovené Úřadem, Úřad v souladu s § 263 odst. 4 zákona uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení nebo přezkoumávaného úkonu vymezeného v oznámení o zahájení zadávacího řízení, a dále upozornil na ustanovení § 268 odst. 1 písm. e) zákona, podle něhož se zadavatel dopustí přestupku tím, že mj. nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3, nebo 4 zákona.

6.             Dne 6. 1. 2020 obdržel Úřad datovou zprávou zaevidovanou pod č. j. ÚOHS-00362/2020/500/RZa tyto dokumenty: formulář Oznámení o zahájení zadávacího řízení F2019-031794, formulář Oznámení o výsledku zadávacího řízení F2019-039639, CZ05 – Oznámení profilu zadavatele, Jmenovací listina k otevření, vygenerování a uložení nabídek ze dne 23. 10. 2019, Jmenovací listina hodnotící komise ze dne 24. 10. 2019, Písemná zpráva zadavatele ze dne 14. 11. 2019, Protokol o skartaci všech vytištěných nabídek z NEN ze dne 31. 10. 2019, Schválení záměru realizace veřejné zakázky, Formulář pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, Připomínkový list zadávací dokumentace, Schvalovací list zadávací dokumentace, Sdělení a oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 31. 10. 2019, Záznam z jednání komise dne 25. 10. 2019 z téhož dne, Zadávací dokumentace ze dne 30. 8. 2019 a její přílohy (Smlouva o poskytování právních služeb, Krycí list nabídky, Vzor seznamu významných služeb, Čestné prohlášení o splnění základní způsobilosti účastníka výběrového řízení).

7.             Dne 29. 1. 2020 Úřad vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-03379/2020/521/ŠŠu, kterým dle § 263 odst. 4 zákona zrušil úkon zadavatele přezkoumávaný ve správním řízení spočívající v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 31. 10. 2019, neboť zadavatel v dotčeném správním řízení nedoručil Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení, a to konkrétně rozhodnutí o námitkách ze dne 22. 11. 2019, jakož ani obdržené nabídky dodavatelů, podle § 252 odst. 1 zákona ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu ze dne 5. 12. 2019, ani v dodatečné pětidenní lhůtě ode dne doručení usnesení ze dne 30. 12. 2019. Citované rozhodnutí bylo rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-10436/2020/321/HBa ze dne 6. 4. 2020 potvrzeno, kdy obě tato citovaná rozhodnutí nabyla právní moci dne 6. 4. 2020.

8.             Úřad pro úplnost dodává, že obviněný vyjádření zadavatele k návrhu a rozhodnutí o námitkách ze dne 22. 11. 2019 v rámci správního řízení nezaslal Úřadu vůbec a obdržené nabídky dodavatelů zaslal obviněný Úřadu až dne 6. 3. 2020, tedy po podání rozkladu proti rozhodnutí Úřadu.

ZÁVĚRY ÚŘADU

9.             Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 správního řádu příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

10.         Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

11.         Úřad již na tomto místě předesílá, že předmětem správního řízení sp. zn. S0439/2019/VZ, ve kterém Úřad rozhodl o opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele (blíže bod 7. odůvodnění tohoto příkazu), nebylo rozhodování o tom, zda se zadavatel dopustil přestupku ve smyslu § 268 odst. 1 písm. e) zákona. Z uvedeného důvodu má Úřad za to, že správní řízení zahájené vydáním tohoto příkazu z moci úřední není zatíženo překážkou res administrata, z čehož plyne, že ze strany Úřadu nedochází ani k porušení zásady ne bis in idem. Úřad v této souvislosti dodává, že charakter správního řízení vedeného na návrh nelze srovnávat se správním řízení zahájeným z moci úřední, jehož výsledkem je konstatování přestupku a uložení sankce. Jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 58/2011 ze dne 1. 2. 2013), řízení o návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele má povahu kontradiktorního řízení, jehož podstata tkví v posouzení protichůdných zájmů účastníků správního řízení. Předmětem návrhového řízení tedy není posouzení otázky, zda jednání zadavatele naplňuje znaky skutkové podstaty přestupku. S ohledem na uvedené tedy není překážkou, je-li tato otázka řešena samostatně v jiném správním řízení, jehož výsledkem je právě konstatování spáchání přestupku a uložení sankce, přičemž účastníkem tohoto správního řízení je pouze obviněný, jako osoba podezřelá ze spáchání přestupku (srov. § 256 zákona).

12.         Pro úplnost lze v této souvislosti rovněž dodat, že v tomto smyslu nedochází ani k popření zásady zákazu dvojího trestání za totéž jednání, resp. za tentýž skutek. Úřad má za to, že jím uložené nápravné opatření svou povahou nelze považovat za trest (sankci) ve smyslu správního trestání. Uvedené vyplývá již ze samotného smyslu nápravného opatření, jehož účelem není zadavatele „potrestat“, ale naopak pouze napravit vzniklý nezákonný stav. Samotné nápravné opatření tak nemá represivní charakter, který je výrazem správního trestání a jehož účelem je postih protiprávního jednání. V této souvislosti lze podpůrně odkázat na závěry vyplývající z rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 29 Af 1/2015 ze dne 17. 1. 2017, kde soud mimo jiné uvedl, že „[l]ze rovněž souhlasit s žalovaným (pozn. s Úřadem), že jím ukládaná nápravná opatření nejsou projevem správního trestání, a tedy není možné nazírat na souvztažnost výroků žalovaného o porušení zákona zadavatelem a výroku žalovaného o uložení nápravného opatření stejným pohledem jako v případě souvztažnosti výroku žalovaného o spáchání správního deliktu zadavatele a o uložení pokuty zadavateli za takové porušení zákona. [...] Nelze z ničeho dovodit, že by uložení nápravného opatření mělo mít za následek zánik deliktní odpovědnosti zadavatele (či snad popření toho, že k deliktnímu jednání vůbec došlo), pokud je toto deliktní jednání zároveň důvodem pro ono nápravné opatření.“.

13.         Podle § 216 odst. 1 zákona je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis lhůtu delší.

14.         Podle § 252 odst. 1 zákona je zadavatel povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh.

15.         Podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4 zákona, § 254 odst. 5 nebo 6 zákona nebo § 258 odst. 1 zákona.

K výrokům I. a II. tohoto příkazu

16.         Úřad obecně uvádí, že § 252 odst. 1 zákona ukládá zadavateli dvě povinnosti vyplývající ze situace, kdy je k Úřadu podán návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení (resp. kdy je stejnopis tohoto návrhu doručen zadavateli). Zadavatel je povinen Úřadu ve lhůtě 10 dnů od obdržení návrhu nejen zaslat dokumentaci o zadávacím řízení, ale v uvedené lhůtě rovněž doručit své vyjádření k tomuto návrhu, přičemž tyto dvě povinnosti nelze vzájemně zaměňovat či ztotožňovat. Případné nesplnění každé z těchto zákonem stanovených povinností má za následek spáchání samostatného přestupku.

17.         Úřad dále v obecné rovině uvádí, že dokumentací o zadávacím řízení se dle § 216 odst. 1 zákona rozumí veškeré dokumenty v listinné či elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon. Úřad v předmětné věci zdůrazňuje, že dokumentace o zadávacím řízení tak, jak ji definuje § 216 odst. 1 zákona, je nezbytná pro řádný a objektivní přezkum postupu zadavatele.

18.         Úřad dále konstatuje, že v ust. § 252 odst. 1 zákona je pak dále zakotvena povinnost zadavatele zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení do 10 dnů ode dne doručení stejnopisu návrhu zadavateli. Nezaslání dokumentace o zadávacím řízení v uvedené lhůtě Úřadu podstatně ztěžuje posouzení v návrhu namítaných skutečností a může případně posouzení skutečností uváděných v návrhu, resp. meritorní rozhodnutí o návrhu zcela znemožnit. Poskytnutí dokumentace o zadávacím řízení zadavatelem je nezbytným předpokladem pro rozhodnutí ve věci, přičemž správním řádem obecně je kladen důraz na co možná nejrychlejší projednání a vydání rozhodnutí ve věci (viz § 71 správního řádu). Poskytnutí zákonem stanovených dokumentů (dokumentace o zadávacím řízení) zadavatelem je tak nezbytným předpokladem pro řádný průběh správního řízení u Úřadu.

19.         Stejně jako nezaslání dokumentace o zadávacím řízení ve stanovené lhůtě, tak i nedoručení vyjádření zadavatele k návrhu Úřadu značně ztěžuje výkon dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem, neboť v řízení chybí byť i jen základní stanovisko zadavatele ke skutečnostem uvedeným v návrhu. Úřad v návaznosti na to dále uvádí, že pokud se zadavatel k návrhu nevyjádří, ztěžuje tím nejen pozici Úřadu při přezkumu, ale způsobuje i průtahy ve správním řízení, neboť absence stanoviska zadavatele ke skutečnostem uvedeným v návrhu komplikuje Úřadu jako správnímu orgánu průběh zjištění skutkového stavu. Přitom je kladen důraz na co nejrychlejší projednání a vydání rozhodnutí ve věci, což je ostatně zřejmé i z konstrukce zákona a v něm stanovených lhůt. Poskytnutí nejen zákonem stanovených dokumentů (dokumentace o zadávacím řízení), ale rovněž tak vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu je tedy nezbytným předpokladem pro řádný průběh správního řízení a vydání rozhodnutí Úřadem v zákonných lhůtách. Z téhož důvodu je tak povinnost k jejich doručení Úřadu zadavateli stanovena přímo zákonem, přičemž její nesplnění obviněným je kvalifikováno bez dalšího jako přestupek podle ust. § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

20.         Z oznámení o zahájení správního řízení vyplývá, že Úřad poučil obviněného mj. o jeho zákonné povinnosti doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat dokumentaci o zadávacím řízení. Z doručenky datové zprávy vyplývá, že stejnopis návrhu ze dne 5. 12. 2019 byl obviněnému navrhovatelem doručen téhož dne. Dnem následujícím po dni doručení stejnopisu návrhu obviněnému, tj. dne 6. 12. 2019, začala obviněnému plynout lhůta 10 dnů stanovená v ustanovení § 252 odst. 1 zákona. Zákonná lhůta tedy obviněnému uplynula dne 16. 12. 2019, kdy nejpozději tento den měl obviněný povinnost doručit své vyjádření a zaslat dokumentaci o zadávacím řízení Úřadu. V zákonné lhůtě však obviněný své vyjádření k návrhu navrhovatele nedoručil a neučinil tak ani později.

21.         Vzhledem k tomu, že obviněný nezaslal v zákonné lhůtě Úřadu ani dokumentaci o zadávacím řízení, stanovil Úřad obviněnému usnesením č. j. ÚOHS-S0439/2019/VZ-35859/2019/521/ŠŠu ze dne 30. 12. 2019 ve smyslu § 263 odst. 4 zákona dodatečnou pětidenní lhůtu k doručení dokumentace o zadávacím řízení.

22.         Úřad dne 6. 1. 2020 obdržel od zadavatele prostřednictvím datové schránky část dokumentace o zadávacím řízení, která neobsahovala rozhodnutí o námitkách ze dne 22. 11. 2019, jakožto ani obdržené nabídky dodavatelů. Předmětná část dokumentace o zadávacím řízení, kterou Úřad obdržel (viz bod 6. tohoto příkazu), byla zaslána v dodatečné pětidenní lhůtě. Obdržené nabídky dodavatelů zaslal obviněný Úřadu až po podání rozkladu proti rozhodnutí Úřadu, tj. dne 6. 3. 2020 a rozhodnutí o námitkách ze dne 22. 11. 2019 nezaslal obviněný Úřadu vůbec.

23.         Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že obviněný se dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ust. § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení nedoručil vyjádření k obdrženému návrhu navrhovatele ve lhůtě 10 dnů od doručení návrhu, tedy nejpozději do 16. 12. 2019, a současně v této lhůtě nezaslal dokumentaci o zadávacím řízení. S ohledem na tuto skutečnost rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.

K výroku III. tohoto příkazu – uložení pokuty

24.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupků podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

25.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle odst. 6 písm. a) téhož ustanovení se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

26.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

27.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupků došlo dne 17. 12. 2019, tedy den následující po dni, kdy obviněnému uplynula zákonná lhůta pro doručení vyjádření k návrhu a zaslání dokumentace o zadávacím řízení stanovená v ust. § 252 odst. 1 zákona (srov. odůvodnění k výrokům I. a II. tohoto příkazu). Řízení o přestupcích je zahájeno doručením tohoto příkazu. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za přestupky nezanikla.

28.         Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

29.         Podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

30.         Úřad k tomuto uvádí, že za přestupky uvedené ve výroku I. a II. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve stejné výši, a je tedy nutné uložit dle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích pokutu podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. Úřad uložil pokutu za přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu, který posoudil jako nejzávažnější, a to s ohledem na skutečnost, že dokumentace o zadávacím řízení je zcela zásadní a jedinečný podklad pro přezkoumání postupu zadavatele v rámci správního řízení.

31.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

32.         Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

33.         Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

34.         V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že obviněný nepostupoval podle § 252 odst. 1 zákona, neboť obviněný nezaslal dokumentaci o zadávacím řízení v zákonné lhůtě dle citovaného ustanovení zákona. Vzhledem ke skutečnosti, že bez dokumentace o zadávacím řízení nemůže Úřad řádně posoudit, zda zadavatel dodržel pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky, stanovil zadavateli zákonodárce povinnost zaslat kompletní dokumentaci o zadávacím řízení v přesně stanovené lhůtě. V případě, že zadavatel tuto zákonnou povinnost nedodrží, má Úřad ztíženou možnost věc řádně posoudit a rozhodnout o návrhu v co možná nejkratší lhůtě. Uvedený přestupek má proto významný dopad do řádného průběhu správního řízení u Úřadu, nejedná se tak o přestupek bagatelního charakteru.

35.         Při úvaze o určení výše pokuty obviněnému vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost skutečnost, že obviněný zcela rezignoval na svou zákonnou povinnost stanovenou ust. § 252 odst. 1 zákona zaslat ve lhůtě, tedy nejpozději do 16. 12. 2019, Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení. K tomuto Úřad uvádí, že obviněný zaslal část dokumentace o zadávacím řízení až na základě výzvy Úřadu, kdy zaslání nekompletní dokumentace o zadávacím řízení následně vedlo ke zrušení přezkoumávaného úkonu zadavatele.

36.         V kontextu výše uvedeného Úřad jakožto přitěžující okolnost zohlednil také skutečnost, že se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, kde obviněný za téměř totožných skutkových okolností, spočívajících v nedodržení zákonné lhůty pro předložení vyjádření zadavatele Úřadu, svým postupem, kdy zcela rezignoval na splnění uvedené povinnosti, naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, který ze své povahy rovněž podstatně stěžuje posouzení v návrhu namítaných skutečností.

37.         Při určení výše pokuty Úřad dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. V této souvislosti Úřad přihlédl i k finančním možnostem obviněného a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši výsledku hospodaření, kterého obviněný dosáhl v uplynulém účetním období. Z Výroční zprávy 2019 umístěné na internetových stránkách obviněného (https://www.czechtourism.cz/getmedia/5c4645cd-3a48-4930-b3cd-8cb67c2907de/vyrocni-zprava-CzechTourism-2019.pdf.aspx) vyplývá, že obviněný za rok 2019 dosáhl výsledku hospodaření v řádech desítek milionů korun českých (32 841 414,16 Kč), kdy obviněný spravoval aktiva v řádech stovek milionů korun českých. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jakož i celkové výši aktiv, jimiž obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu za nespravedlivou).

38.         Úřad dále uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty.

39.         V souvislosti s uvedeným Úřad doplňuje, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení pravidel stanovených zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Výší ukládané pokuty v tomto případě Úřad akcentuje zejména preventivní funkci ukládané sankce.

40.         Závěrem tedy Úřad k výši uložené pokuty (v úrovni 2 % její maximální možné výše) konstatuje, že tato dle názoru Úřadu naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu. 

41.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

Poučení

 

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci tím pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

Česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism, Vinohradská 1896/46, 120 00 Praha 2 – Vinohrady

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz