číslo jednací: 27708/2020/513/MMi
spisová značka: S0276/2020/VZ

• Instance: I.
• Věc: Dodávka a montáž střešní konstrukce na objektu tělocvičny – velký sál
• Účastníci:
  1. obec Jablůnka
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 269 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2020
• Datum nabytí právní moci: 25. 9. 2020

Spisová značka:
ÚOHS-S0276/2020/VZ
Číslo jednací:
ÚOHS-27708/2020/513/MMi		Brno: 8. září 2020

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném dne 14. 7. 2020 z moci úřední, jehož účastníkem je

• obviněný – obec Jablůnka, IČO 00303852, se sídlem Jablůnka 365, 756 23 Jablůnka,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, obviněným – obec Jablůnka, IČO 00303852, se sídlem Jablůnka 365, 756 23 Jablůnka – v souvislosti s veřejnou zakázkou malého rozsahu „Dodávka a montáž střešní konstrukce na objektu tělocvičny – velký sál“ uveřejněnou na profilu zadavatele dostupném z https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/obec-jablunka_2210/dodavka-a-montaz-stresni-konstrukce-na-objektu-telocvicny-velky-sal_31882/ pod evidenčním číslem P20V00000001, na kterou byla dne 16. 10. 2017 uzavřena smlouva o dílo s vybraným dodavatelem Miroslavem Hollým, IČO 63005158, se sídlem Sychrov 100, 755 01 Vsetín,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – obec Jablůnka, IČO 00303852, se sídlem Jablůnka 365, 756 23 Jablůnka – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti s veřejnou zakázkou malého rozsahu „Dodávka a montáž střešní konstrukce na objektu tělocvičny – velký sál“ uveřejněnou na profilu zadavatele dostupném z https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/obec-jablunka_2210/dodavka-a-montaz-stresni-konstrukce-na-objektu-telocvicny-velky-sal_31882/ pod evidenčním číslem P20V00000001, na kterou byla dne 16. 10. 2017 uzavřena smlouva o dílo s vybraným dodavatelem Miroslavem Hollým, IČO 63005158, se sídlem Sychrov 100, 755 01 Vsetín, nepostupoval v souladu s ustanovením § 219 odst. 1 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele dodatek ze dne 19. 10. 2017 k citované smlouvě o dílo ze dne 16. 10. 2017, nazvaný „Dohoda o provedení víceprací“, ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření, tj. do 3. 11. 2017.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Jablůnka, IČO 00303852, se sídlem Jablůnka 365, 756 23 Jablůnka – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 2 500,- Kč (dva tisíce pět set korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – obec Jablůnka, IČO 00303852, se sídlem Jablůnka 365, 756 23 Jablůnka – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU

1. Obviněný – obec Jablůnka, IČO 00303852, se sídlem Jablůnka 365, 756 23 Jablůnka – uveřejnil na profilu zadavatele pod evidenčním číslem P20V00000001 veřejnou zakázku malého rozsahu „Dodávka a montáž střešní konstrukce na objektu tělocvičny – velký sál“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Obviněný dne 16. 10. 2017 uzavřel s dodavatelem Miroslavem Hollým, IČO 63005158, se sídlem Sychrov 100, 755 01 Vsetín (dále jen „vybraný dodavatel“) smlouvu o dílo č. 001817 (dále jen „smlouva“).

3. Předmětem veřejné zakázky je dle článku I. smlouvy o dílo provedení dodávky a montáže střešní konstrukce a střešního pláště na objektu tělocvičny – velký sál na místě Jablůnka v souladu s nabídkou č. 892017 ze dne 8. 9. 2017, přičemž cena díla činí dle článku III. smlouvy 885 271 Kč bez DPH.

4. Dne 19. 10. 2017 obviněný s vybraným dodavatelem uzavřeli Dohodu o provedení víceprací, ve které je mimo jiné uvedeno, že »po dohodě obou stran byly odsouhlaseny vícepráce na akci „Dodávka a montáž střešní konstrukce a střešního pláště na objektu tělocvičny – velký sál“ (SOD 0011817 ze dne 16. 10. 2017)«.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokuty za jejich spáchání, obdržel podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci veřejné zakázky.

6. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od obviněného jeho vyjádření k obsahu podnětu a související dokumentaci. Vyjádření obviněného k podnětu a dokumenty k veřejné zakázce Úřad obdržel dne 19. 5. 2020.

7. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 18. 5. 2020 popisuje průběh veřejné zakázky a uvádí, že při fakturaci bylo zjištěno, že v cenové nabídce i v rozpočtu smlouvy byly uvedeny některé položky, které ale nebyly započítány do celkové sumy rozpočtu; obviněný uvedl, že šlo o položky v  hodnotě 159 828,80 Kč. Obviněný dodává, že i přes toto pochybení a sečtení všech položek byla cena vybraného dodavatele nejnižší, proto „tento fakt dodatečně neřešili“. Obviněný dále uvádí, že během stavby vznikly vícenáklady, které vyplynuly ze zjištěných problémů, a byla sepsána dohoda o provedení víceprací, a že aby se opravila chyba z původní nabídky, byly do ceny víceprací započítány položky, které nebyly započítány do celkové ceny ve smlouvě. Obviněný dodává, že samotné vícepráce měly hodnotu 39 535,10 Kč a že i ostatní dodavatelé by tyto vícepráce museli účtovat.

8. Obviněný ke svému vyjádření připojil mimo jiné dokument - dohodu o provedení víceprací uzavřenou dne 19. 10. 2017.

9. V rámci šetření podnětu Úřad zjistil, že na profilu zadavatele je k veřejné zakázce uveřejněna smlouva včetně přílohy č. 1.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

10. Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“) a podle § 150 odst. 1 správního řádu, řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS-21180/2020/511/MMi ze dne 13. 7. 2020 (dále jen „příkaz“).

11. Příkaz, kterým Úřad rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona (výrok I. příkazu), a současně byla obviněnému za spáchání přestupku uložena pokuta ve výši 2 500 Kč (výrok II. příkazu), byl obviněnému doručen dne 14. 7. 2020. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 90 odst. 1 zákona o přestupcích ve spojení s § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

12. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

13. Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 17. 7. 2020 odpor z téhož dne. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

14. Usnesením č. j. ÚOHS-22176/2020/511/MMi ze dne 21. 7. 2020 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

15. Usnesením č. j. ÚOHS-23900/2020/511/MMi ze dne 4. 8. 2020 stanovil Úřad obviněnému podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

16. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, odporu a vyjádření předloženého zadavatelem a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s veřejnou zakázkou nedodržel pravidlo stanovené v ustanovení § 219 odst. 1 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele dodatek ze dne 19. 10. 2017 ke smlouvě o dílo ze dne 16. 10. 2017 nazvaný „Dohoda o provedení víceprací“, ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření, tj. do 3. 11. 2017. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

17. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

18. Podle § 269 odst. 2 zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

19. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odstavce 2 zákona.

Právní posouzení

K výroku I. rozhodnutí

20. Úřad konstatuje, že dne 16. 10. 2017 došlo mezi obviněným a vybraným dodavatelem k uzavření smlouvy o dílo na veřejnou zakázku malého rozsahu „Dodávka a montáž střešní konstrukce“. Tato smlouva je uveřejněna na profilu zadavatele. Předmětem veřejné zakázky bylo dle části I. smlouvy provedení dodávky a montáže střešní konstrukce a střešního pláště na objektu tělocvičny – velký sál na místě Jablůnka v souladu s nabídkou č. 892017 ze dne 8. 9. 2017. Dle článku III. smlouvy byla cena díla stanovena dohodou smluvních stran na částku 885 271 Kč bez DPH.

21. Dne 19. 10. 2017 došlo mezi obviněným a vybraným dodavatelem k uzavření Dohody o provedení víceprací; v úvodu Dohody o provedení víceprací je uvedeno, že »po dohodě obou stran byly odsouhlaseny vícepráce na akci „Dodávka a montáž střešní konstrukce a střešního pláště na objektu tělocvičny – velký sál“ (SOD 0011817 ze dne 16. 10. 2017)«, dále jsou v této dohodě uvedeny důvody navýšení prací a odkázáno na přílohu, ve které jsou uvedeny jednotlivé položky víceprací v celkové hodnotě 199 363,90 Kč bez DPH. Vzhledem k tomu, že předmětem Dohody o provedení víceprací je změna původního závazku ze smlouvy, je tato dohoda o provedení víceprací dodatkem smlouvy.

22. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 upravuje povinnost uveřejnit nejen samotnou smlouvu na veřejnou zakázku, ale také veškeré změny a dodatky, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Takové uveřejnění umožňuje jedinou, byť až následnou, možnost kontroly vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti) a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

23. Jelikož byla Dohoda o provedení víceprací (dále jen „dodatek“) uzavřena dne 19. 10. 2017, byl zadavatel povinen ji uveřejnit nejpozději 3. 11. 2017. Zadavatel tuto svou povinnost nesplnil, jelikož ke dni vydání tohoto rozhodnutí na svém profilu dodatek neuveřejnil.

24. Úřad dodává, že na smlouvu se nevztahují zákonné výjimky z uveřejňovací povinnosti dle § 219 odst. 1 písm. a), b), c) ani d) zákona, jelikož předmětná smlouva je na plnění přesahující částku 500 000 Kč bez DPH (viz bod 20. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a obviněný ji neuveřejnil podle jiného právního předpisu. Protože byl obviněný povinen uveřejnit smlouvu podle § 219 odst. 1 zákona včetně všech jejích změn a dodatků, byl povinen uveřejnit také dodatek na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, a to i přesto, že cena v dodatku nepřesáhla limit 500 000 Kč.

25. Jak vyplývá z ustanovení § 270 odst. 1 zákona, pakliže jednání zadavatele naplňuje formální stránku přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, má se za to, že je bez dalšího naplněna i materiální stránka (tj. společenská škodlivost) daného přestupku. Společenská škodlivost je dána již naplněním skutkové podstaty přestupku.

26. Protože obviněný nevyužil svého práva podle § 36 odst. 2 správního řádu vyjádřit v řízení své stanovisko, je jediným zdrojem postoje obviněného jeho odpor, ve kterém uvádí, že za přestupek podle § 269 odst. 2 zákona mu již byla uložena pokuta příkazem č. j. ÚOHS-S0147/2020/VZ-10265/2020/542/JBr ze dne 3. 4. 2020 a že příkaz ze dne 13. 7. 2020 je „za stejnou skutkovou podstatu a proto žádáme o jeho nové posouzení a zrušení“.

27. K uvedené argumentaci obviněného Úřad uvádí, že příkazem ÚOHS-S0147/2020/VZ-10265/2020/542/JBr ze dne 3. 4. 2020 byla obviněnému uložena pokuta mimo jiné za to, že neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku ze dne 16. 10. 2017 v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 31. 10. 2017. V nyní projednávaném případě Úřad šetří přestupek, který spočívá v neuveřejnění dodatku ze dne 19. 10. 2017 k citované smlouvě o dílo ze dne 16. 10. 2017 nazvaného „Dohoda o provedení víceprací“.

28. Jak již Úřad uvedl výše, zadavatel má povinnost uveřejnit nejen smlouvu na veřejnou zakázku, ale také veškeré změny a dodatky, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Pro rozhodnutí o tom, zda se zadavatel dopustil přestupku tím, že neuveřejnil dodatek smlouvy na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona, tedy není rozhodující, jestli zadavateli byla uložena sankce za to, že neuveřejnil uzavřenou smlouvu podle § 219 odst. 1 zákona, protože se jedná o samostatnou skutkovou podstatu přestupku.

29. S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tj. že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s veřejnou zakázkou, na kterou byla dne 16. 10. 2017 uzavřena smlouva o dílo s vybraným dodavatelem, nepostupoval v souladu s ustanovením § 219 odst. 1 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele dodatek ze dne 19. 10. 2017 k citované smlouvě o dílo nazvaný „Dohoda o provedení víceprací“, ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření, tj. do 3. 11. 2017.

K výroku II. rozhodnutí

30. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

31. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.

32. Podle § 270 odst. 6 zákona se promlčecí doba přerušuje

a. oznámením o zahájení řízení o přestupku,

b. vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným.

33. Podle § 270 odst. 7 zákona přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová.

34. Podle § 270 odst. 8 zákona byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 10 let od jeho spáchání.

35. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 4. 11. 2017, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dodatku smlouvy na profilu zadavatele. Úřad se o možném spáchání přestupku dozvěděl na základě podnětu, doručeného Úřadu dne 13. 5. 2020. Správní řízení ve věci spáchání přestupku bylo zahájeno dnem doručení příkazu obviněnému, tj. dne 14. 7. 2020. Z uvedeného vyplývá, že odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

36. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona lze za přestupek uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jde‑li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.

37. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

38. Hlavním kritériem, které je v šetřeném případě rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost přestupku. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu (posouzení závažnosti přestupku je spojeno se způsobem jeho spáchání, jeho následkem a okolnostmi, za nichž byl spáchán). Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

39. Co se týče posouzení závažnosti spáchaného přestupku, Úřad opakuje, že obviněný nesplnil svou povinnost spočívající v uveřejnění dodatku smlouvy. Úřad konstatuje, že dané porušení nedosahuje takové intenzity, jako neuveřejnění samotné smlouvy, z tohoto pohledu jde tedy o přestupek spíše méně závažný.

40. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I., Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k částečnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky, neboť veřejnost neměla přístup k informaci o tom, že ke smlouvě byl uzavřen dodatek, a co je jeho předmětem.

41. Současně lze uvést, že v rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad vychází z úvahy, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena včetně dodatku činí 1 084 634,90 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

42. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil stupeň závažnosti přestupku v šetřeném případě jako méně závažný.

43. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

44. Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalším přestupkem (správním deliktem) obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62 popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že ‚soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.“’. Soud dále pokračuje tak, že ‚[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).’. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

45. Jak již bylo uvedeno v bodě 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí, ke spáchání projednávaného přestupku došlo dne 4. 11. 2017. Úřad zjistil, že v souběhu s projednávaným přestupkem jsou následující přestupky:

• přestupky, o kterých bylo Úřadem rozhodnuto ve výrocích I., II. a III. příkazu č. j. ÚOHS-S0147/2020/VZ-10265/2020/542/JBr ze dne 3. 4. 2020, které byly spáchány dne 16. 7. 2019, dne 6. 8. 2019 a dne 1. 11. 2017, a za které byla Úřadem uložena pokuta ve výši 25 000 Kč, a
• přestupek, o kterém bylo Úřadem rozhodnuto ve výroku I. příkazu č. j. ÚOHS-19868/2020/542/MDb ze dne 30. 6. 2020, který byl spáchán dne 13. 2. 2020, a za který byla Úřadem uložena pokuta ve výši 4 000 Kč.
• přestupek, o kterém bylo Úřadem rozhodnuto ve výroku I. rozhodnutí č. j. ÚOHS-23143/2020/544/EPr ze dne 29. 7. 2020, který byl spáchán dne 15. 8. 2019, a za který byla Úřadem uložena pokuta ve výši 5 000 Kč.

46. S ohledem na výše uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

47. Pokud by měl Úřad uložit obviněnému pokutu za všechny uvedené přestupky a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející „výroky o trestu“ (tj. výroky ukládající konkrétní pokuty za spáchání přestupků uvedených v bodě 45. odůvodnění tohoto rozhodnutí), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že Úřad v rámci uložení sankce za projednávaný přestupek zohlední předchozí uložené pokuty za přestupky, jež jsou s projednávaným přestupkem v souběhu, tj. pokuty uložené rozhodnutími (resp. příkazy) uvedenými v bodě 45. odůvodnění tohoto rozhodnutí za spáchání tam uvedených přestupků.

48. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2020 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2020 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 39 498 100 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

49. Při posuzování výše uložené pokuty Úřad vycházel rovněž z premisy, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval právě preventivní charakter uložení sankce. Stanovená výše pokuty je na spodní hranici zákonné sazby, přesto dle Úřadu naplňuje vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

50. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

51. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. rozhodnutí

52. Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

53. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

54. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

55. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

56. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

57. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000276.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

Obec Jablůnka, Jablůnka 365, 75623 Jablůnka

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy