číslo jednací: 32417/2020/500/JBě
spisová značka: S0422/2020

• Instance: I.
• Věc: Mostní provizorium MP 6N + Mostní provizorium MP 8N
• Účastníci:
  1. Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2020
• Datum nabytí právní moci: 27. 10. 2020

Spisová značka:  ÚOHS-S0422/2020/VZ Číslo jednací: ÚOHS-32417/2020/500/JBě

Brno 15. 10. 2020

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného spáchání přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož se dopustil

• obviněný – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5,

v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek

· „Mostní provizorium MP 6N“

· „Mostní provizorium MP 8N“

zadávaných na základě dvou samostatných výzev k podání nabídek ze dne 8. 8. 2016, na jejichž plnění byly dne 25. 8. 2016 uzavřeny kupní smlouvy s dodavatelem MPS Mostní a pozemní stavby engineering s.r.o., IČO 29148871, se sídlem Čepí 104, 533 32 Čepí,

vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5 – se dopustil přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 citovaného zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky, jímž je plnění vyplývající z

• kupní smlouvy č. 451/00066001/2016, jejímž předmětem je dodávka mostního provizoria MP6N, uzavřené dne 25. 8. 2016 s dodavatelem MPS Mostní a pozemní stavby engineering s.r.o., IČO 29148871, se sídlem Čepí 104, 533 32 Čepí, v rámci veřejné zakázky „Mostní provizorium MP 6N“,
• kupní smlouvy č. 452/00066001/2016, jejímž předmětem je dodávka mostního provizoria MP8N, uzavřené dne 25. 8. 2016 s dodavatelem MPS Mostní a pozemní stavby engineering s.r.o., IČO 29148871, se sídlem Čepí 104, 533 32 Čepí, v rámci veřejné zakázky „Mostní provizorium MP 8N“,

tak, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty této veřejné zakázky pod finanční limit stanovený v § 12 odst. 2 citovaného zákona, a když předmět plnění této veřejné zakázky poptal mimo zadávací řízení jako dvě veřejné zakázky malého rozsahu, tj. nezadal jej v odpovídajícím druhu zadávacího řízení podle § 21 citovaného zákona,přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a na uvedenou veřejnou zakázku zadavatel uzavřel výše specifikované smlouvy.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5 – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 25 000,- Kč (dvacet pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               POSTUP ZADAVATELE

1. Obviněný – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5 (dále jen „obviněný“) – v roce 2016 za účelem pořízení mostních provizorií zahájil dvě samostatná poptávková řízení na základě dvou samostatných dokumentů s názvem „Výzva k podání nabídky na plnění veřejné zakázky malého rozsahu“ ze dne 8. 8. 2016 (dále jen „výzvy“). Následně uzavřel dne 25. 8. 2016 kupní smlouvu s dodavatelem MPS Mostní a pozemní stavby engineering s.r.o., IČO 29148871, se sídlem Čepí 104, 533 32 Čepí (dále jen „vybraný dodavatel“), a to na veřejnou zakázku „Mostní provizorium MP 6N“ kupní smlouvu s cenou 1 186 495,69 Kč bez DPH, tj. 1 435 659,78 Kč včetně DPH. Se stejným dodavatelem byla ve stejný den uzavřena kupní smlouva na veřejnou zakázku „Mostní provizorium MP 8N“ s cenou ve výši 1 096 244,72 Kč bez DPH, tj. 1 326 456,11 Kč včetně DPH.

II.             POSTUP ÚŘADU

2. Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) byla podle ustanovení § 159a odst. 1 písm. a) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, Odborem hospodářské kriminality, 5. oddělením Služby kriminální policie a vyšetřování, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy přípisem č. j. KRPA-212462-44/TČ-2019-000095-PRl ze dne 30. 12. 2019 (dále jen „přípis o odevzdání věci“) odevzdána věc k projednání jiného správního deliktu obviněného týkající se možného nezákonného dělení veřejných zakázek na veřejné zakázky malého rozsahu. Společně s předáním věci Úřad obdržel soupis veřejných zakázek, jenž má představovat přehled předmětných veřejných zakázek malého rozsahu obviněného. V souvislosti s šetřením vedeným Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-P0004/2020/VZ obviněného Úřad přípisem č. j. ÚOHS-02587/2020/542/VHu ze dne 23. 1. 2020 žádal o předložení informací týkajících se veřejných zakázek uvedených v obdrženém soupisu. Součástí soupisu veřejných zakázek jsou veřejné zakázky malého rozsahu na dodávky mostních provizorií zadávané v roce 2016.

3. Na základě výše uvedeného Úřad získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem a zahájil šetření v uvedené věci, přičemž si v této souvislosti od obviněného vyžádal příslušnou dokumentaci a vyjádření k pochybnostem o zákonnosti jeho postupu, které Úřad obdržel dne 1. 7. 2020.

4. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

5. Podle 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že v daném případě jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku. Ke svému příkazu uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

K výroku I. příkazu

Zjištěné skutečnosti

6. Zadavatel vyzval k podání nabídek na dále uvedené veřejné zakázky

• „Mostní provizorium MP 6N“
• „Mostní provizorium MP 8N“

dvěma samostatnými výzvami ze dne 8. 8. 2016 těchto pět dodavatelů k podání nabídek:

• vybraný dodavatel,
• EUROVIA CS, a.s. závod Železniční stavby, IČO 45274924, se sídlem Brožíkova 564, 530 09 Pardubice,
• MaGe Construktion, s.r.o., IČO 24166189, se sídlem Voskovcova 1130/34, 152 00 Praha 5,
• Firesta – Fišer, rekonstrukce, stavby a.s., odštěpný závod Čechy, IČO 2537628, se sídlem Weilova 2e, 102 23 Praha 10,
• M-Silnice, a.s., IČO 42196868, se sídlem Husova 1697, Bílé Předměstí, 530 03 Pardubice,

přičemž nabídku podali u obou výzev shodně celkem čtyři dodavatelé.

7. Ve výzvách bylo shodně uvedeno, že jde o výzvy k podání nabídky na plnění veřejné zakázky malého rozsahu ve smyslu § 12 odst. 3, § 18 odst. 5 a § 6 zákona na dodávky.

8. Ve výzvách bylo mj. shodně vymezeno:

• lhůta pro podání nabídek – 18. 8. 2016 do 10:00 hod.,
• místo plnění – areál KSÚS v Kolíně.

9. V návrhu kupní smlouvy byl u obou veřejných zakázek mj. shodně vymezen termín dodání – nejpozději do 30. 11. 2016.

10. Ve výzvě k podání nabídky k veřejné zakázce „Mostní provizorium MP 6N“ byl předmět plnění vymezen následovně:

„Předmětem plnění veřejné zakázky je pořízení mostního provizoria MP 6N, které bude používáno při zjištění havarijního stavu mostů s nutností provedení okamžitých opatření. Mostní provizorium bude dále používáno při výstavbě, nebo rekonstrukci mostních objektů na území Středočeského kraje.

Sestava se bude skládat z následujících komponent:

- samostatný mostní dílec M6,

- spojovací sestava pro spojení dílců do kompletního mostu rozpětí 14,5 m (spojovací trámce, mezilehlá pole mostovky),

- odnímatelné zábradlí na konstrukci,

- chodníky pro pěší (konzoly, podélníky, ztužidla),

- pochozí rošty chodníku a

- vnější zábradlí chodníku.

Bližší specifikace plnění této veřejné zakázky je uvedena v projektové dokumentaci, soupisu dodávek a návrhu smlouvy, které jsou součástí této výzvy.“

11. Ve výzvě k podání nabídky k veřejné zakázce „Mostní provizorium MP 8N“ byl předmět plnění vymezen následovně:

„Předmětem plnění veřejné zakázky je pořízení mostního provizoria MP 8N, které bude používáno při zjištění havarijního stavu mostů s nutností provedení okamžitých opatření. Mostní provizorium bude dále používáno při výstavbě, nebo rekonstrukci mostních objektů na území Středočeského kraje.

Sestava se bude skládat z následujících komponent:

- samostatný mostní dílec M8,

- odnímatelné zábradlí na konstrukci,

- chodníky pro pěší (konzoly, podélníky, ztužidla),

- pochozí rošty chodníku a

- vnější zábradlí chodníku.

Bližší specifikace plnění této veřejné zakázky je uvedena v projektové dokumentaci, soupisu dodávek a návrhu smlouvy, které jsou součástí této výzvy.“

12. V příloze formuláře pro ocenění nabídky u veřejné zakázky „Mostní provizorium MP 6N“ jsou uvedeny parametry provizorního mostu následovně:

„Ocelové mostní provizorium dl. 6,5 m, š 4,2 m, s mostovkou přímo pojížděných plechů, s oválnými výstupky, výroba“.

13. V příloze formuláře pro ocenění nabídky u veřejné zakázky „Mostní provizorium MP 8N“ jsou uvedeny parametry provizorního mostu následovně:

„Ocelové mostní provizorium dl. 8,5 m, š 4,2 m, s mostovkou přímo pojížděných plechů, s oválnými výstupky, výroba“.

14. Rozdílný u těchto veřejných zakázek byl požadavek zadavatele na různé mostní dílce (6N a 8N), přičemž z přílohy formuláře pro ocenění nabídky plyne, že tento rozdíl spočívá v odlišné délce mostního provizoria. Dále je u veřejné zakázky „Mostní provizorium MP 6N“ navíc požadována spojovací sestava pro spojení dílců do kompletního mostu rozpětí 14,5 m.

Vyjádření obviněného ze dne 1. 7. 2020

15. Podle obviněného bylo přistoupeno k veřejným zakázkám malého rozsahu na dodavatele u dvou mostních provizorií v různých délkách konstrukcí z důvodu nutnosti zajištění mostního provizoria pro účely zajištění havarijních stavů mostů na území Středočeského kraje. Obviněný dále uvádí, že pokud by se v jedné ze „soutěží“ nepodařilo získat dodavatele mostního provizoria (např. neobdržením žádné nabídky), bylo by zajištěno alespoň jedno v druhé „soutěži“. Další rizika dle obviněného mohou vzniknout při výrobě a dodání mostního provizoria, přičemž potřeba vlastnictví mostních provizorií je pro Středočeský kraj velice strategická pro případ neodkladného odstranění havarijního stavu mostu a zajištění bezpečnosti, ochrany zdraví a majetku a dále zajištění dopravní dostupnosti integrovaného záchranného systému. Obviněný dále uvádí, že nákup 2 ks provizorií byl s odůvodněním schválen usnesením RK č. 04-25/2016/RK ze dne 11. 7. 2016.

16. Dále ve svém vyjádření obviněný uvádí, že havarijní stavy mostů a nutnost osazení mostního provizoria nelze předjímat, tento stav a doporučení vznikne vždy až na základě provedené prohlídky nezávislou osobou. Dle obviněného bylo k pořízení mostních provizorií přistoupeno na základě předchozích zkušeností se zapůjčováním mostních provizorií od soukromých společností, případně poptávek a jednání se Správou státních hmotných rezerv, kdy pronájem provizorií je dle obviněného velice nákladný, dobu uložení nelze jakkoliv předjímat a po odstranění hradí veškeré náklady na údržbu a opravy nájemce.

17. Dle obviněného nebylo možno z důvodu havarijního stavu mostu v Jirnech osazení mostního provizoria oddalovat, přičemž jednání o zapůjčení mostního provizoria u ŘSD ČR a Správy státních hmotných rezerv skončilo neúspěšně, z toho důvodu obviněný přistoupil k pořízení nových mostních provizorií. Dle obviněného v případě neosazení mostního provizoria dochází ke značným škodám na majetku Středočeského kraje v rámci stanovení objízdných tras, kdy při převedení dopravy na silnice nižších kategorií dochází k jejich nadměrnému poškozování.

18. Dále obviněný uvádí, že dle něj je pořízení mostních provizorií samostatnou zakázkou, kdy objednatel nemůže dopředu předjímat, na jakou komunikaci budou dle vývoje stavebních stavů tyto konstrukce umístěny a jaká bude potřeba osazení mostního provizoria. Obviněný dále uvádí, že tato provizoria jsou umístěna na deponii v Plaňanech a jsou distribuována dle navržených opatření na mosty po Středočeském kraji. V případě opravy mostu a odstranění havarijního stavu mostu, jsou dle obviněného opět vrácena na deponii v Plaňanech pro další využití.

Relevantní ustanovení zákona

19. Podle § 7 odst. 2 zákona se veřejné zakázky podle předmětu dělí na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce (dále jen "druhy veřejných zakázek").

20. Podle § 8 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou na dodávky veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věci (dále jen „zboží“), a to zejména formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu zboží nebo nájmu zboží s právem následné koupě (leasing).

21. Podle § 12 odst. 1 zákona nadlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb. Tento prováděcí právní předpis stanoví rovněž seznam zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a výši tohoto limitu.

22. Podle § 12 odst. 2 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000,- Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000,- Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle odstavce 1.

23. Podle § 12 odst. 3 zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000,- Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000,- Kč bez daně z přidané hodnoty.

24. Podle § 13 odst. 3 zákona zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně.

25. Podle § 13 odst. 8 zákona je zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. To neplatí pro dodávky, jejichž jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel tyto dodávky pořizuje opakovaně podle svých aktuálních potřeb; zadavatel je však povinen vždy dodržet zásady podle § 6.

26. Podle ustanovení § 21 odst. 2 zákona může zadavatel pro zadání veřejné zakázky použít otevřené nebo užší řízení za podmínek stanovených v § 22 a 23 rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění. Podle ustanovení § 21 odst. 3 zákona může veřejný zadavatel pro zadání veřejné zakázky použít za podmínek stanovených v § 24 soutěžní dialog a za podmínek podle § 25 zjednodušené podlimitní řízení.

K postavení obviněného jako zadavatele

27. Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel, přičemž podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. Ze zřizovací listiny obviněného ze dne 25. 4. 2015 plyne, že obviněný je příspěvkovou organizací, u níž funkci zřizovatele vykonává Středočeský kraj. Z uvedeného tedy plyne, že obviněný je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona.

Právní posouzení

28. Úřad v obecné rovině uvádí, že pro postup zadavatele podle zákona o veřejných zakázkách je rozhodující zejména celková předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky, přičemž při sčítání jednotlivých plnění je rozhodující naplnění místní, časové a věcné, popř. funkční souvislosti jednotlivých plnění. Vždy je nutné posoudit, zda se v případě jednotlivých dodávek jedná o dílčí části předmětu plnění jedné veřejné zakázky, či zda se jedná o samostatné zakázky. Ze strany zadavatele nesmí dojít k obcházení zákona, tedy k záměrnému dělení veřejné zakázky za účelem jejího postupného zadávání méně formálnějšími postupy, či za účelem vyhnutí se postupu podle zákona.

29. Hodlá-li zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky a zadávat plnění samostatně, musí dbát na omezující opatření uvedené v § 13 odst. 3 zákona tak, že rozdělením předmětu veřejné zakázky nesmí předpokládaná hodnota poklesnout pod zákonné limity stanovené v § 12 zákona. Účelem předmětných ustanovení zákona je, aby se zadavatelé nemohli dělením předmětu veřejné zakázky vyhýbat zákonným postupům pro zadání veřejné zakázky.

30. Na úvod se Úřad nejprve zabýval tím, co bylo předmětem kupních smluv uzavřených dne 25. 8. 2016, tj. zda šlo o dodávky, služby či stavební práce ve smyslu § 7 odst. 2 zákona. V šetřeném případě byl předmět obou veřejných zakázek vymezen jako pořízení mostního provizoria. Z vyjádření obviněného plyne, že mostní provizorium je konstrukce využívaná k neodkladnému řešení havarijního stavu mostu, přičemž tato mostní provizoria jsou standardně umístěna na deponii a následně jsou distribuována dle navržených opatření na mosty v havarijních stavech, poté, co je havarijní stav mostu odstraněn, jsou opět vrácena na deponii pro další využití. Dle Úřadu lze tedy říci, že mostní provizorium je hmotná movitá věc ve smyslu § 496 odst. 1 ve spojení s § 498 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), která může byt předmětem kupní smlouvy ve smyslu § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Podle § 8 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou na dodávky veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věci (dále jen „zboží“), a to zejména formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu zboží nebo nájmu zboží s právem následné koupě (leasing). V šetřeném případě přílohu obou výzev tvořily závazné návrhy smluv, které mají náležitosti kupní smlouvy ve smyslu § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, z těchto kupních smluv, jakož i z výzev, plyne, že pořízení mostních provizorií je v šetřeném případě koupí zboží dle § 8 odst. 1 zákona. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že veřejné zakázky „Mostní provizorium MP 6N“ a „Mostní provizorium MP 8N“ jsou veřejnými zakázkami na dodávky ve smyslu § 8 odst. 1 zákona. Nadto Úřad dodává, že ve výzvách je rovněž uvedeno, že se jedná o veřejné zakázky na dodávky.

31. Dále Úřad konstatuje, že skutečnost, jestli se v konkrétním případě jedná o jednu veřejnou zakázku, jejíž předmět byl rozdělen na části, či o více samostatných veřejných zakázek s odlišným předmětem plnění, je nutné posuzovat podle toho, zda spolu veřejné zakázky věcně (funkčně) souvisí a zda jsou zadávány v úzké časové návaznosti a ve stejném místě plnění.

32. Ve vztahu k věcné souvislosti poptávaných plnění Úřad uvádí, že předmětem veřejných zakázek „Mostní provizorium MP 6N“ a „Mostní provizorium MP 8N“ bylo pořízení mostních provizorií lišících se od sebe pouze svou délkou (viz body 10. – 14. odůvodnění tohoto příkazu). Plnění (mostní provizoria) pořízené zadavatelem formou dvou veřejných zakázek malého rozsahu tedy lze nepochybně považovat za svým charakterem shodné či obdobné plnění, jak vyplývá z výzev a jejich příloh, jakož i z uzavřených smluv. Úřad zde jen pro úplnost podotýká, že ačkoliv obě plnění (mostní provizoria) nejsou absolutně totožná, nehraje tento fakt v určení existence vzájemné věcné souvislosti žádnou roli.

33. Také další skutečnosti, které, ač samy o sobě nemohou obstát jakožto důkaz o věcné souvislosti jednotlivých plnění zadávaných jako veřejné zakázky malého rozsahu, ve spojení s již výše uvedeným, mohou být podpůrným důkazem svědčícím o existenci věcné souvislosti těchto plnění. Takovou skutečností je v šetřeném případě to, že obviněný v roli zadavatele v rámci obou výzev oslovil totožné dodavatele (viz bod 6. odůvodnění tohoto příkazu). V takovém případě lze nepochybně dovodit, že zadavatel mohl důvodně předpokládat, že tito dodavatelé mu budou schopni jím poptávané plnění, u obou veřejných zakázek malého rozsahu téměř shodné, dodat.

34. Na základě výše uvedeného lze u obou veřejných zakázek bez pochyb konstatovat věcnou souvislost předmětných plnění, kdy hlavním důkazem o její existenci je téměř totožně popsaný předmět plnění u obou výzev, který se liší pouze co do délky mostních provizorií, podpůrně ve spojení se skutečností, že zadavatel v rámci obou výzev k podání nabídek oslovil totožné dodavatele.

35. V šetřeném případě zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem na předmětnou veřejnou zakázku dvě kupní smlouvy, přičemž součet hodnot plnění vyplývajících z

o kupní smlouvy č. 451/00066001/2016, jejímž předmětem je dodávka mostního provizoria MP6N, uzavřené dne 25. 8. 2016 s vybraným dodavatelem s kupní cenou 1 186 495,69 Kč bez DPH, 1 435 659,78 Kč včetně DPH, v rámci veřejné zakázky malého rozsahu „Mostní provizorium MP 6N“,

o kupní smlouvy č. 452/00066001/2016, jejímž předmětem je dodávka mostního provizoria MP8N, uzavřené dne 25. 8. 2016 s vybraným dodavatelem s kupní cenou 1 096 244,72 Kč bez DPH, 1 326 456,11 Kč včetně DPH, v rámci veřejné zakázky malého rozsahu „Mostní provizorium MP 8N“,

činí částku 2 282 740,41 Kč bez DPH (tj. 1 186 495,69 Kč bez DPH + 1 096 244,72 Kč bez DPH). Z výše uvedeného je zřejmé, že částka 2 282 740,41 Kč bez DPH přesahuje limit pro veřejné zakázky malého rozsahu stanovený v ustanovení § 12 odst. 3 zákona.

36. Vzhledem k tomu, že otázkou, kdy je nutné poptávaný předmět plnění zadat jako jedinou veřejnou zakázku a kdy je naopak možné poptávat plnění ve více veřejných zakázkách, se již, vedle rozhodovací praxe Úřadu, opakovaně zabývaly jak Krajský soud v Brně, tak i Nejvyšší správní soud, vycházel Úřad v šetřeném případě při posouzení výše zjištěných skutečností rovněž z této soudní praxe.

37. Kupříkladu Krajský soud v Brně ve svém rozsudku sp. zn. 62 Af 68/2011-50 ze dne 7. 3. 2013, uvedl, že: „Při tomto určování je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou.“

38. K dané problematice se vícekrát vyjádřil také Nejvyšší správní soud, který např. ve svém rozsudku sp. zn. 2 Afs 198/2006 ze dne 27. 6. 2007 uvádí, že „[z]adáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je totiž nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických.“ V dalším ze svých rozsudků sp. zn. Afs 55/2010-173 ze dne 15. 12. 2010 Nejvyšší správní soud, souladně s výše citovanými závěry, uvádí, že „[p]ro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (např. plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku […]. Není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části.“

39. Rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S40/2010/VZ-6872/1010/540/KKo ze dne 21. 10. 2010 pak sleduje další možné relevantní okolnosti, a to otázku úmyslu zadavatele, příp. známky nahodilosti jednotlivých veřejných zakázek: „Úřad při rozhodování, zda se jedná o jednu veřejnou zakázku, přihlíží rovněž k úmyslu zadavatele, resp. předvídatelnosti pořizovaného plnění.“

40. V případě poptávání předmětného plnění v rámci dvou veřejných zakázek malého rozsahu „Mostní provizorium MP 6N“ a „Mostní provizorium MP 8N“ se Úřad zabýval otázkou, zda byla naplněna konkrétní hlediska, tj. zda se v daném případě jedná o plnění, která tvoří jeden funkční celek a byla zadávána v časové souvislosti, příp. zda obviněný v roli zadavatele mohl potřebu jednotlivých plnění rozčleněných do veřejných zakázek malého rozsahu dopředu předvídat, a zda se tedy v šetřeném případě jedná o jedinou veřejnou zakázku či nikoli.

41. Úřad ve vztahu k časové souvislosti uvádí, že obecně mohou být ukazatelem pro její naplnění například doba pořádání výběrových řízení na příslušné veřejné zakázky malého rozsahu, lhůty pro podání nabídek, doba uzavření smluv, stanovené lhůty plnění i další časové souvislosti spojené s konkrétní věcí. V šetřeném případě Úřad poukazuje mj. na shodná data odeslání výzvy k podání nabídek – 8. 8. 2016, na shodnou lhůtu pro podání nabídek – 18. 8. 2016 do 10:00 hod., termín dodání – nejpozději do 30. 11. 2016 (tento termín je uveden i v uzavřených smlouvách) a na shodný termín uzavření smluv – dne 25. 8. 2016 (viz výše). Naplnění kritéria časové souvislosti je tedy zcela patrné.

42. V rámci posuzování, zda se v daném případě jedná o plnění, která tvoří jeden funkční celek, je nutno se zabývat otázkou, zda se jedná o plnění místně, věcně a funkčně související, přičemž k otázce naplnění věcné souvislosti se Úřad vyjádřil již výše v bodech 32. – 34. odůvodnění toho příkazu.

43. Pro posouzení existence či neexistence místní souvislosti zřejmé, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky, že v potaz je třeba vzít větší množství faktorů. Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, také okolnosti týkající se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků plnění, eventuálních objektivních překážek mezi místy, na kterých má plnění probíhat, apod.: „[…] místní souvislost neznamená totéž místo, ale souvislost v prostoru. […] Přitom se intenzita takové místní souvislosti může výrazně lišit v závislosti na různých faktorech, které ji mohou ovlivnit. […] Aby pak mohla být místní souvislost vyloučena, či výrazně oslabena, musela by existovat nějaká prostorově relevantní překážka mezi těmi místy, jejichž prostorová souvislost má být poměřována.“ (Rozhodnutí Předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-R270/2014/VZ-03137/2016/322/PSe ze dne 29. 1. 2016)

44. Ve vztahu k místní souvislosti Úřad odkazuje na bod 3 předmětných výzev, kdy místem plnění veřejné zakázky je v obou případech „areál KSÚS v Kolíně“. Dále je nutno vzít v úvahu, že mostní provizoria jsou pořizována pro obviněného, jehož místní působnost se týká území Středočeského kraje, jak již vyplývá ze samotného názvu obviněného. Úřad uvádí, že z vyjádření obviněného (viz body 15. – 18. odůvodnění tohoto příkazu) plyne, že obviněný k nákupu mostních provizorií přistoupil z důvodu nutnosti zajištění mostního provizoria pro účely řešení havarijních stavů mostů na území Středočeského kraje. Místní souvislost je tedy v tomto případě dle Úřadu zjevná.

45. K funkční souvislosti Úřad z obecného pohledu uvádí, že její existence, či naopak absence, se dovozuje na základě účelu, pro který jsou veřejné zakázky zadávány. Otázka návaznosti jednotlivých plnění hraje v určení, zda se jedná o samostatné veřejné zakázky, či o veřejnou zakázku dělenou, pouze pomocnou roli. Naopak žádnou váhu nelze přikládat skutečnostem, které veřejné zakázky „oddělují“ pouze zdánlivě, např. faktu, že došlo k samostatným výběrovým řízením na dodavatele, že byly vydány k veřejným zakázkám samostatné dokumenty orgánů veřejné správy opravňující započetí plnění dle smluv, způsob financování jednotlivých plnění či že plnění na základě smluv je fyzicky, technicky či organizačně rozdílné, oddělené či oddělitelné: „[…] plnění nemusí být plněními totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez plnění druhého), ani není vyloučeno, aby při těchto dílčích činnostech byla využívána odlišná technická zázemí či odlišné technologie.“ (rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo ze dne 3. 3. 2016).

46. U předmětných zadavatelem realizovaných veřejných zakázek malého rozsahu lze jednoznačně dovodit i funkční souvislost, která v šetřeném případě úzce souvisí s místní souvislostí (viz bod 44. odůvodnění tohoto příkazu), kdy sjednocujícím účelem pořizovaných mostních provizorií je záměr zajistit v případě potřeby havarijní stavy mostů na území Středočeského kraje. Na základě výše uvedeného má Úřad za to, že mezi plněními, která jsou předmětem šetřených veřejných zakázek malého rozsahu, funkční souvislost bezesporu existuje.

Závěry posouzení věci

47. Na základě shora popsaných skutečností dospěl Úřad k závěru, že plnění, která jsou předmětem kupních smluv na veřejné zakázky „Mostní provizorium MP 6N“ a „Mostní provizorium MP 8N“ vykazují časovou souvislost a funkční celistvost (souvislost místní, věcnou a funkční), a proto měla být předpokládaná hodnota obou předmětných plnění sečtena a obviněný měl při zadávání předmětných plnění postupovat podle výsledné hodnoty. Podle předmětných kupních smluv činila celková smluvní cena v součtu částku 2 282 740,41 Kč bez DPH.

48. Jak Úřad vyložil výše, v šetřeném případě se jednalo o veřejné zakázky na dodávky ve smyslu § 8 odst. 1 zákona. Podle § 12 odst. 3 zákona je veřejná zakázka na dodávky malého rozsahu, pokud její předpokládaná hodnota nedosáhne částky 2 000 000,- Kč. Pouze v takovém případě, v souladu s § 18 odst. 5 zákona, není zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení a je pouze povinen dodržovat zásady stanovené v § 6 zákona. V šetřeném případě však celková výše ceny bez DPH podle kupních smluv přesáhla limit stanovený v § 12 odst. 3 zákona.

49. Podle § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky pro zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona (tj. pro obviněného) činil k datu uzavření kupních smluv (tj. k 25. 8. 2016) 5 706 000,- Kč, z uvedeného tedy plyne, že podle celkové smluvní ceny, tj. 2 282 740,41 Kč bez DPH, se jednalo o podlimitní veřejnou zakázku ve smyslu § 12 odst. 2 zákona.

50. Úřad tak uzavírá, že obviněný byl povinen požadované dodávky zadávat buď jako jednu veřejnou zakázku, tedy nikoliv v podobě dvou samostatných veřejných zakázek, nebo jako veřejnou zakázku rozdělenou na části, u které by v souladu s § 13 odst. 4 zákona byla předpokládaná hodnota stanovena jako součet předpokládaných hodnot jejích částí, přičemž v obou případech by byl obviněný dále povinen postupovat v odpovídajícím druhu zadávacího řízení podle zákona.

51. S ohledem na výše uvedené Úřad dále konstatuje, že postup obviněného mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný nerozdělil předmětnou veřejnou zakázku a postupoval by při jejím zadávání v zákonem stanoveném režimu, mohl obdržet další (a event. i výhodnější) nabídky od jiných dodavatelů. Obviněný se rozdělením veřejné zakázky vyhnul obsáhlejším povinnostem pro zadávání veřejné zakázky podle zákona, čímž narušil hospodářskou soutěž (ať již potenciálně, či reálně), a to bez ohledu na to, zda k tomuto došlo úmyslně či nikoliv. Při využití postupu podle zákona by obviněný měl pro zadání veřejné zakázky na výběr použití některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení definovaných v § 21 zákona. Se zahájením těchto druhů zadávacích řízení je pak spojená mj. i uveřejňovací povinnost, která nabývá různých podob v závislosti na konkrétním druhu zadávacího řízení. Ve všech případech tato uveřejnění umožňují širokému okruhu dodavatelů na trhu zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, přičemž nelze vyloučit, že pokud by se v šetřeném případě soutěže o veřejnou zakázku účastnilo větší množství dodavatelů, stal by se po vyhodnocení nabídek vybraným uchazečem jiný dodavatel než ten, s nímž zadavatel uzavřel smlouvy mimo zadávací řízení.

52. Ani pozdější právní úprava – zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) – není pro obviněného příznivější, neboť jednání obviněného spočívající v zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení je přestupkem i podle současně platné právní úpravy, a to přestupkem podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ.

53. V návaznosti na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky, jímž je plnění vyplývající z

• kupní smlouvy č. 451/00066001/2016, jejímž předmětem je dodávka mostního provizoria MP6N, uzavřené dne 25. 8. 2016 s dodavatelem MPS Mostní a pozemní stavby engineering s.r.o., IČO 29148871, se sídlem Čepí 104, 533 32 Čepí, v rámci veřejné zakázky „Mostní provizorium MP 6N“,
• kupní smlouvy č. 452/00066001/2016, jejímž předmětem je dodávka mostního provizoria MP8N, uzavřené dne 25. 8. 2016 s dodavatelem MPS Mostní a pozemní stavby engineering s.r.o., IČO 29148871, se sídlem Čepí 104, 533 32 Čepí, v rámci veřejné zakázky „Mostní provizorium MP 8N“,

tak, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty této veřejné zakázky pod finanční limit stanovený v § 12 odst. 2 zákona, a když předmět plnění této veřejné zakázky poptal mimo zadávací řízení jako dvě veřejné zakázky malého rozsahu, tj. nezadal jej v odpovídajícím druhu zadávacího řízení podle § 21 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a na uvedenou veřejnou zakázku zadavatel uzavřel výše specifikované smlouvy.

54. S ohledem na skutečnosti uvedené v odůvodnění k výroku I. tohoto příkazu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. – uložení pokuty

55. Úřad posoudil postup obviněného ve všech vzájemných souvislostech a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

56. Podle § 112 odst. 1 zákona o přestupcích se na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na přestupky podle tohoto zákona. Odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; podle tohoto zákona se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.

57. Podle § 112 odst. 2 zákona o přestupcích ustanovení dosavadních zákonů o lhůtách pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, lhůtách pro uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí. Odpovědnost za přestupek a dosavadní jiný správní delikt však nezanikne dříve, než by uplynula některá ze lhůt podle věty první, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

58. Podle § 112 odst. 3 zákona o přestupcích se na určení druhu a výměry sankce za dosavadní přestupky a jiné správní delikty ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použijí ustanovení o určení druhu a výměry správního trestu, je-li to pro pachatele výhodnější.

59. Pro posouzení zániku odpovědnosti za správní delikt se tedy předchozí právní úprava nepoužije ani ve vztahu k přestupkům spáchaným přede dnem 1. 7. 2017. V návaznosti na to je s účinností od 1. 7. 2017 třeba posuzovat zánik odpovědnosti za přestupek podle § 270 ZZVZ. V otázkách touto speciální právní úpravou neřešených je pak třeba subsidiárně aplikovat jednotlivá ustanovení zákona o přestupcích jakožto obecnějšího právního předpisu.

60. Podle § 270 odst. 5 ZZVZ činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle § 270 odst. 6 písm. a) ZZVZ se promlčecí doba přerušuje, a to oznámením o zahájení řízení o přestupku.

61. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

62. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 ZZVZ. Ke spáchání přestupku podle výroku I. tohoto příkazu došlo dne 25. 8. 2016, kdy obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem kupní smlouvy na dodávky mostních provizorií. Úřad se o spáchání přestupku dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 2. 1. 2020. Správní řízení ve věci spáchání přestupku je zahájeno doručením tohoto příkazu. K uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení tedy nedošlo a odpovědnost obviněného za přestupek podle výroku I. tohoto příkazu nezanikla.

63. Co se týče použití pozdější právní úpravy ve vztahu k uložení pokuty, Úřad poukazuje na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, dle kterého se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.

64. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek, a to konkrétně za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí, uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000,- Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

65. Podle § 268 odst. 2 písm. a) ZZVZ se za přestupek uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000,- Kč, nejde-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ.

66. Pokud jde o použití pozdější právní úpravy ve vztahu k výši pokuty za spáchání přestupku podle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že pozdější právní úprava ve vztahu k výroku I. tohoto příkazu není pro obviněného příznivější, neboť stanovuje totožnou horní hranici možné pokuty. Proto nelze aplikovat výjimku ze zákazu retroaktivity z důvodu příznivější právní úpravy a pokutu je třeba ukládat podle právní úpravy účinné v době spáchání přestupku.

67. Při spáchání přestupku došlo k nezákonnému dělení veřejné zakázky na dvě samostatně poptávaná plnění, přičemž jejich společná hodnota tvoří částku 2 762 115,89 Kč včetně DPH (tj. 1 435 659,78 Kč včetně DPH + 1 326 456,11 Kč včetně DPH). Horní hranice možné pokuty tedy v daném případě činí 276 211,59 Kč (10 % ceny veřejné zakázky).

68. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

69. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit, nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také, jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

70. Co se týče posouzení závažnosti přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v řádné hospodářské soutěži, která je předpokladem transparentního nakládání s veřejnými prostředky v rámci realizace veřejných zakázek. U posuzované veřejné zakázky je tedy podstatnou skutečností to, že zadavatel pro její zadání vůbec nepoužil zákonem předvídaný druh zadávacího řízení. Co do povahy ohrožení zájmu veřejnosti je dále třeba připomenout, že předmětný přestupek je „tradiční“ a stále se opakující, a rozhodovací praxí je v různých obdobách řešen v široké míře. Vzhledem k výše uvedenému Úřad vyhodnocuje spáchaný přestupek jako přestupek s vysokou mírou závažnosti.

71. Pokud jde o následky přestupku, Úřad uvádí, že nezákonným postupem obviněného došlo k omezení okruhu potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. i k možnému negativnímu zásahu do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Nelze přitom vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků na realizaci veřejné zakázky výhodnější, a tudíž že mohl dosáhnout úspory při výdeji veřejných prostředků. Zadavatel vyzval k podání nabídek celkem pět dodavatelů, což svědčí o jeho snaze zajistit alespoň určitou míru konkurence i o tom, že jeho cílem nebylo úplně vyloučit soutěžní prostředí, jakoby tomu bylo v případě, kdyby oslovil pouze jednoho dodavatele.

72. Vzhledem k tomu, že jednání zadavatele bylo nutno kvalifikovat jako závažné, neboť zadavatel svým postupem omezil soutěžní prostředí, nemohl Úřad pokutu uložit při samé spodní hranici.

73. Jako polehčující okolnost lze v daném případě zohlednit to, že postup obviněného při poptávání mostních provizorií byl veden snahou zajistit alespoň určitou míru soutěže tím, že k podání nabídek vyzval u každé ze samostatně zadávaných veřejných zakázek pět dodavatelů. Nelze tedy v tomto případě hovořit o flagrantním porušení zákona, při kterém by byla zcela vyloučena hospodářská soutěž a výrazně oslaben základní účel procesu zadávání veřejných zakázek, neboť v daném případě došlo toliko k jejímu omezení.

74. Dále jako polehčující okolnost Úřad zohlednil celkovou smluvní cenu veřejné zakázky, která činila 2 282 740,41 Kč bez DPH, zákonný limit 2 000 000,- Kč pro veřejné zakázky malého rozsahu byl tedy přesáhnut pouze mírně. Podle Úřadu následky přestupku v uvedeném případě nejsou tak závažné jako v případě, kdy by mimo zadávací řízení byla zadána veřejná zakázka s výrazně vyšším přesahem zákonného limitu.

75. Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním zadavatele za jeho spáchání. V této souvislosti je nutné poukázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že: „(…) hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“ Při určení výše pokuty Úřad proto ve prospěch obviněného zohlednil fakt, že přestupek byl zadavatelem spáchán před více než čtyřmi lety. Vlivem časové prodlevy mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním (vydáním rozhodnutí o sankci) totiž dochází k výraznému oslabení smyslu a účelu trestu.

76. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Ze schváleného rozpočtu Středočeského kraje na rok 2020 vyplývá, že příspěvek zřizovatele (Středočeský kraj) obviněnému činí pro rok 2020 celkem 1 763 388 000,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

77. Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši 25 000,- Kč, která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

78. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

79. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy