číslo jednací: 38027/2020/500/JBě
spisová značka: S0502/2020/VZ

• Instance: I.
• Věc: Novostavba sauny pro sportovní klub
• Účastníci:
  1. obec Stonava
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2020
• Datum nabytí právní moci: 8. 12. 2020

Spisová značka:  ÚOHS-S0502/2020/VZ Číslo jednací: ÚOHS-38027/2020/500/JBě

Brno 26.11.2020

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• obec Stonava, IČO 00297658, se sídlem 735 34 Stonava 730,

v souvislosti s uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky „Novostavba sauny pro sportovní klub“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 19. 1. 2018 jako veřejná zakázka malého rozsahu,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Stonava, IČO 00297658, se sídlem 735 34 Stonava 730 – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 219 odst. 1 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele Smlouvu o dílo č. 004/1/18 uzavřenou dne 12. 3. 2018 s vybraným dodavatelem PESTAV CZ s.r.o., IČO 27768201, se sídlem 735 34 Stonava 350, na veřejnou zakázku„Novostavba sauny pro sportovní klub“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 19. 1. 2018 jako veřejná zakázka malého rozsahu, do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 27. 3. 2018, ale učinil tak zčásti – v rozsahu samotného textu smlouvy – až dne 9. 4. 2018, přičemž její nedílnou součást – přílohu „položkový rozpočet“ – obviněný neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Stonava, IČO 00297658, se sídlem 735 34 Stonava 730 – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 10 000,- Kč (deset tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I. POSTUP OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU

1. Obviněný – obec Stonava, IČO 00297658, se sídlem 735 34 Stonava 730 (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – odeslal dne 22. 1. 2018 prostřednictvím držitele poštovní licence třem dodavatelům výzvu k podání nabídky ze dne 19. 1. 2018 (dále jen „výzva k podání nabídky“) na veřejnou zakázku malého rozsahu „Novostavba sauny pro sportovní klub“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmětem plnění veřejné zakázky specifikovaným v čl. I. „Předmět zakázky“ výzvy k podání nabídky je „stavba sauny pro sportovní klub (…)“.

3. Sdělením ze dne 14. 2. 2018 nazvaným „Veřejná zakázka – výsledky soutěže“ zadavatel oznámil všem osloveným dodavatelům, že pro realizaci předmětné veřejné zakázky vybral dodavatele PESTAV CZ s.r.o., IČO 27768201, se sídlem 735 34 Stonava 350 (dále jen „vybraný dodavatel“).

4. Dne 12. 3. 2018 zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem Smlouvu o dílo č. 004/1/18 (dále jen „smlouva o dílo“), přičemž cena díla byla v bodě 5.1 smlouvy o dílo sjednána ve výši 5 979 667 Kč bez DPH.

II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel podnět s žádostí o prošetření postupu obviněného v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo.

6. Úřad si od obviněného na základě uvedeného podnětu, jehož šetření bylo vedeno pod sp. zn. ÚOHS‑P0469/2020/VZ, vyžádal dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnou smlouvou o dílo a vyjádření k obsahu podnětu, a to přípisem č. j. ÚOHS-29851/2020/522/PKř ze dne 23. 9. 2020.

7. Dne 1. 10. 2020 obdržel Úřad dokumentaci týkající se veřejné zakázky a vyjádření obviněného z téhož dne (dále jen „vyjádření obviněného“). Obviněný ve svém vyjádření mj. uvádí, že „[z] důvodu (…) personálních změn nedošlo k včasnému uveřejnění uzavřené Smlouvy o dílo a položkového rozpočtu, který je jeho nedílnou součástí. Zadavatel je toho názoru, že uvedená skutečnost neměla za následek poškození jakékoliv třetí strany, nedošlo k porušení základních zásad zákona č. 134/2016, (…), a že není dána společenská škodlivost popisovaného jednání. Obec Stonava měla a nadále má v úmyslu postupovat v souladu se Zákonem, o čemž mimo jiné svědčí i skutečnost, že na administraci veřejných zakázek najala externí odborníky. Obec Stonava vynaložila veškeré úsilí, které je po ní možné požadovat, aby zabránila porušení svých právních povinností vyplývajících ze Zákona a aby se popsaná situace neopakovala.“

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

8. Po přezkoumání podkladů, které tvoří součást spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0502/2020/VZ, Úřad dospěl k závěru, že obviněný nepostupoval při uveřejňování smlouvy o dílo v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

9. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

10. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

K výroku I. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona

11. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

12. Podle § 27 zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky

a) na dodávky nebo služby v částce 2 000 000 Kč, nebo

b) na stavební práce částce 6 000 000 Kč.

13. Podle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.

14. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2 zákona, § 30 písm. d) zákona nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

15. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Právní posouzení

16. Úřad obecně uvádí, že v dané věci je klíčovým ustanovení § 219 odst. 1 zákona zakotvující princip publicity u smluv uzavřených na veřejnou zakázku, jejíž cena přesahuje 500 000 Kč bez DPH. Tento princip má sloužit široké veřejnosti, vedle přístupu k informacím o povaze subjektů vstupujících do smluvního vztahu či jeho časového počátku, především k seznámení se s obsahem uzavřené smlouvy. Taková kontrola obsahu uzavřené smlouvy veřejností je jednou ze základních součástí požadavku na transparentnost jednání zadavatele v rámci zadávání veřejných zakázek. U veřejných zakázek malého rozsahu (v případě, že je uzavřena smlouva na veřejnou zakázku v ceně vyšší než 500 000 Kč bez DPH), které nejsou zadávány v zadávacím řízení dle zákona, je pak uveřejnění konečného znění uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku zákonným způsobem pro výkon kontroly nad postupem zadavatele širokou veřejností stěžejní, neboť tato povinnost je v případě těchto veřejných zakázek malého rozsahu jedinou zákonnou „uveřejňovací“ povinností. Neuveřejnění smlouvy v zákonem požadované lhůtě pak může způsobit pochybnosti, zda zadávání veřejné zakázky proběhlo transparentně.

17. Úřad shrnuje, že povinnosti zadavatele týkající se uveřejňování dle § 219 zákona tedy mají za cíl posilovat princip transparentnosti jednání zadavatele co do průběhu a výsledků zadávání veřejných zakázek s umožněním veřejného dohledu nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky.

18. Pro naplnění požadavků dle § 219 odst. 1 zákona je nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku, jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy (rovněž úplné znění příloh, které jsou součástí obsahu smluvních ujednání stran smlouvy), včetně příp. dodatků a změn, dále její uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a v neposlední řadě splnění lhůty pro uveřejnění smlouvy v délce 15 dnů od jejího uzavření. Pokud zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, nelze považovat za splněné povinnosti stanovené v § 219 odst. 1 zákona.

19. K tomu Úřad dodává, že pokud je smlouva na veřejnou zakázku uveřejněna podle jiného právního předpisu, tj. zejména dle zákona o registru smluv, účinného od 1. 7. 2016, není již zadavatel povinen uveřejňovat smlouvu duplicitně podle zákona, neboť tím bude zároveň splněna uveřejňovací povinnost podle zákona, resp. bude tím naplněna výjimka podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona[1].

20. Úřad konstatuje, že u šetřené veřejné zakázky jsou rozhodující následující skutková zjištění a časové údaje.

21. Na realizaci veřejné zakázky byla uzavřena smlouva o dílo s vybraným dodavatelem dne 12. 3. 2018, přičemž cena díla byla sjednána ve výši 5 979 667 Kč bez DPH (viz bod 4. odůvodnění tohoto příkazu), tj. sjednaná cena přesahuje částku 500 000 Kč bez DPH.

22. V čl. 5.2 smlouvy o dílo je mimo jiné uvedeno, že „[s]mluvní strany prohlašují, že dílo je zadáno dle rozpočtu. Položkový rozpočet je přílohou a nedílnou součástí této smlouvy.“ Rovněž v čl. 13.7 smlouvy o dílo je uvedeno, že „[p]řílohu smlouvy a její nedílnou součást tvoří položkový rozpočet.”

23. K uveřejnění smlouvy o dílo včetně všech jejích příloh ve smyslu ust. § 219 odst. 1 zákona mělo dojít nejpozději dne 27. 3. 2018.

24. Z profilu zadavatele[2] vyplývá, že samotná smlouva o dílo v rozsahu 8 stran, tj. bez přílohy „položkový rozpočet“, zde byla uveřejněna dne 9. 4. 2018, přičemž k uveřejnění přílohy smlouvy o dílo na profilu zadavatele nedošlo ani ke dni vydání tohoto příkazu.

25. Smlouva o dílo není smlouvou na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2 zákona 30 písm. d) zákona nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona, a obviněný není zadavatelem, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu. Úřad dále ověřil v registru smluv, že smlouva o dílo zde nebyla uveřejněna, tudíž lze konstatovat, že obviněný neuveřejnil smlouvu o dílo podle jiného právního předpisu. Úřad proto uzavírá, že na šetřenou veřejnou zakázku se nevztahují zákonné výjimky z uveřejňovací povinnosti podle § 219 odst. 1 písm. a), b), c) ani d) zákona, a proto byl obviněný v roli zadavatele povinen smlouvu o dílo uveřejnit na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. do 27. 3. 2020.

26. Pakliže obviněný smlouvu o dílo uveřejnil až po skončení zákonem stanovené lhůty, resp. přílohu „položkový rozpočet“ neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu, nesplnil v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo uveřejňovací povinnost mu stanovenou v ust. § 219 odst. 1 zákona.

27. V souvislosti s argumentací obviněného, že v šetřeném případě nedošlo k porušení základních zásad zákona o zadávání veřejných zakázek, Úřad zdůrazňuje, že – jak již uvedl výše – uveřejnění smlouvy tvoří základ transparentnosti procesu zadávání veřejných zakázek (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012), jelikož následná kontrola zadávacího řízení (v nejširším slova smyslu) je dle Úřadu možná pouze v případě, že veřejnosti bude poskytnuto co nejvíce informací o nakládání s veřejnými prostředky. Z důvodů uvedených výše Úřad shledává argumentaci obviněného za lichou.

28. Úřad dále uvádí – v souvislosti s argumentací obviněného – že podle § 270 odst. 1 zákona se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý, tj. že je naplněna i materiální stránka přestupku. V důvodové zprávě k zákonu č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, je k tomu uvedeno, že „[m]ateriálně-formální pojetí se pro oblast zadávání veřejných zakázek nejeví jako zcela vhodné. Společenská škodlivost je u těchto přestupků dána již samotným naplněním skutkové podstaty přestupku. V případě, že by konkrétní společenská škodlivost protiprávního jednání nedosahovala ani minimální hranice typové škodlivosti, nebyl by dán veřejný zájem na jeho stíhání. Proto se upravuje vyvratitelná právní domněnka spočívající v tom, že se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý“. Z uvedeného vyplývá, že pokud jednání obviněného naplňuje formální znaky skutkové podstaty některého z přestupků upravených zákonem, pak již není nutné – není-li o tom sporu – posuzovat materiální stránku takového jednání, tzn. jeho společenskou škodlivost. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 34/2012 – 28 ze dne 9. 8. 2012, „[a]ž ve chvíli, kdy se jedná o případ, v němž je sporné, zda konkrétní společenská nebezpečnost dosahuje ani minimální hranice typové nebezpečnosti, je nezbytné, aby se správní orgán zabýval materiální stránkou správního deliktu [zde přestupku – pozn. Úřadu] i v odůvodnění svého rozhodnutí.“

29. Na základě uvedeného lze tedy obecně vycházet z toho, že jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem za  přestupek, naplňuje v běžně se vyskytujících případech materiální znak přestupku, neboť porušuje či ohrožuje určitý zájem společnosti. Pokud se však k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty přestupku, přidruží takové další významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem, nedojde k naplnění materiálního znaku přestupku a takové jednání potom nemůže být označeno za přestupek.

30. V šetřeném případě pak obviněný v průběhu šetření podnětu v rámci svého vyjádření konstatoval, že „není dána společenská škodlivost popisovaného jednání“,přičemž v této souvislosti zmiňuje především nedostatečné organizační zajištění činnosti obviněného a vnitřní organizační změny. Úřad k tomu uvádí, že tyto tvrzené skutečnosti nelze považovat za okolnosti vylučující společenskou škodlivost, jelikož obviněný má v rámci svého organizačního uspořádání řídit a organizovat činnost svých zaměstnanců tak, aby byl schopen řádně splnit zákonem stanovené povinnosti.

31. Úřad dále odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 86/2016 – 61 ze dne 3. 7. 2018, dle kterého „[m]ateriální stránka deliktu spočívá v ohrožení či porušení zájmu chráněného zákonem, a odvíjí se tedy od cíle příslušné zákonné normy a jeho naplnění či nenaplnění v souvislosti s deliktním jednáním.“ Zájem společnosti na seznámení se s konečným zněním smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku a na kontrole obsahu takové smlouvy a jeho souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, jež je chráněn skutkovou podstatou přestupku podle § 269 odst. 2 zákona v návaznosti na § 219 odst. 1 zákona, byl v šetřené věci ohrožen tím, že obviněný porušil zákonnou povinnost uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření. V uvedeném případě tak učinil – dílčím způsobem – až 13. den po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty. Je přitom nutné zdůraznit, že se zde vyjádřený zájem netýká pouze včasného uveřejnění příslušného dokumentu, ale i jeho uveřejnění řádného (tedy kompletního znění smlouvy o dílo, včetně její přílohy, a to na místě k tomu zákonem určeném). Nesplnění zákonné povinnosti tak představuje jak neuveřejnění smlouvy vůbec, tak její uveřejnění pozdní, případně neúplné (rozdíl může být pouze v intenzitě porušení, což je na místě zohlednit z hlediska výše ukládané sankce). Opožděné splnění uveřejňovací povinnosti tak naplňuje formální i materiální stránku přestupku (viz k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 73/2016-71 ze dne 3. 1. 2018, jehož závěry byly potvrzeny Nejvyšším správním soudem v rozsudku 5 As 39/2018 – 46 ze dne 24. 2. 2020). Vzhledem k výše uvedenému tak Úřad konstatuje, že veřejný zájem na řádném uveřejnění smlouvy uzavřené s vybraným dodavatelem v zákonné lhůtě tak byl jednoznačně ohrožen.

32. Úřad s ohledem na výše uvedené v této souvislosti uzavírá, že výše uvedeným postupem obviněného došlo k naplnění jak formálních, tak i materiálních znaků přestupku, neboť argumentace obviněného nevede k vyvrácení závěru o společenské škodlivosti přestupku.

33. Ve vztahu k argumentaci obviněného Úřad dále konstatuje, že odpovědnost právnické osoby za přestupek je podle § 20 a násl. zákona o přestupcích koncipována jako odpovědnost objektivní. To znamená, že pro odpovědnost za přestupek je nerozhodné, zda bylo protiprávní jednání zaviněné či nikoliv. V případě objektivní odpovědnosti platí, že subjekt, který svým jednáním naplnil znaky přestupku, odpovídá za škodlivý následek bez ohledu na zavinění. K tomu je možné odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 71/2009 – 67 ze dne 10. 6. 2010, dle kterého „v oblasti veřejného práva je, na rozdíl od oblasti práva soukromého, odpovědnost právnických a podnikajících fyzických osob koncipována převážně na principu objektivní odpovědnosti, ve většině případů tedy zákon pro vznik odpovědnosti nevyžaduje zavinění subjektu. Ke vzniku odpovědnosti za správní delikt tedy postačuje, jsou-li naplněny znaky deliktu stanovené zákonem bez ohledu na to, zda lze v daném případě přičíst odpovědnému subjektu jednu z forem zavinění, či nikoliv.“ Otázka zavinění a úmyslu tak může být zohledněna pouze v rámci přitěžujících, resp. polehčujících okolností, nicméně nemůže mít vliv na posouzení naplnění znaků skutkové podstaty přestupku.

34. V návaznosti na právě uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel tedy nese plnou odpovědnost za nesplnění zákonem stanovených povinností, mj. i povinností spojených s uveřejněním. Taková objektivní odpovědnost však nemůže být a ani není odpovědností absolutní. V souladu s § 21 odst. 1 zákona o přestupcích je možné, aby se právnická osoba z této odpovědnosti liberovala, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Úřad však konstatuje, že z vyjádření obviněného a dalších podkladů pro rozhodnutí žádné důvody, které by ho v předmětné věci zbavily odpovědnosti, nevyplývají. Nedostatečné organizační zajištění činnosti obviněného ani vnitřní organizační změny, jak uvádí ve svém vyjádření obviněný, totiž dle názoru Úřadu v žádném případě nemohou jako liberační důvod obstát (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 A 109/2000 – 73 ze dne 16. 2. 2005), přičemž je dále nutné – s ohledem na výše uvedené – shledat, že nemohou obstát rovněž ani jako polehčující okolnost (k polehčujícím okolnostem viz dále – pozn. Úřadu). Rovněž skutečnost, že obviněný následně (tj. po spáchání přestupku) pověřil externí společnost administrací svých veřejných zakázek, nic neprokazuje o úsilí obviněného zabránit porušení právní povinnosti v době spáchání přestupku.

35. Úřad považuje skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že obviněný  v rozporu s § 219 odst. 1 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu o dílo uzavřenou s vybraným dodavatelem na šetřenou veřejnou zakázku do 15 dnů od jejího uzavření,tj. nejpozději dne 27. 3. 2018, ale učinil tak zčásti – v rozsahu samotného textu smlouvy o dílo – až dne 9. 4. 2018, přičemž její nedílnou součást – přílohu „položkový rozpočet“ obviněný neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu, čímž se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty

36. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 269 odst. 2 zákona.

37. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle odst. 6 písm. a) téhož ustanovení zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

38. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

39. V návaznosti na uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu zadavatelem došlo dne 28. 3. 2018, kdy marně uplynula lhůta pro uveřejnění smlouvy o dílo (ze dne 12. 3. 2018) na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je pak zahájeno doručením tohoto příkazu. Z uvedených údajů je zřejmé, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za spáchaný přestupek tedy nezanikla.

40. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek podle odstavce 2 uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

41. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

42. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

43. Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

44. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu dle § 219 odst. 1 zákona, neboť obviněný neuveřejnil smlouvu v zákonem stanovené lhůtě. V daném případě došlo postupem obviněného k porušení uveřejňovací povinnosti zadavatele, jež je projevem zásady transparentnosti (tedy základního principu provázejícího postup zadavatele) a k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejných zakázek a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad dále uvádí, že tím, že obviněný v daném případě neuveřejnil na svém profilu v zákonné lhůtě smlouvu, ztížil možnost kontroly (ať už širší veřejností či k tomu příslušnými orgány) postupu zadavatele mimo jiné z hlediska dodržování principu hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji. Je přitom možno obecně konstatovat, že neuveřejnění, případně pozdní uveřejnění či uveřejnění jen části smlouvy na veřejnou zakázku, je nutné považovat za porušení důležité uveřejňovací povinnosti, neboť tento dokument lze pokládat za jednu z nejzásadnějších listin uveřejňovaných v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek (což se ostatně projevuje i v tom, že povinnost smlouvu uveřejnit stíhá zadavatele i v případě zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, které přesáhnou zákonem určenou hodnotu, jejichž zadávání zákon jinak podrobně nereguluje).

45. Co se týče následků spáchání přestupku, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky, resp. kontroly vynakládání veřejných prostředků.

46. Jako polehčující okolnost zohlednil Úřad ve prospěch obviněného tu skutečnost, že obviněný samotnou smlouvu o dílo na profilu zadavatele nakonec uveřejnil, přičemž Úřad v této souvislosti zohlednil i to, že ze samotné smlouvy bylo možno identifikovat mimo jiné rovněž celkovou cenu díla, a dále samotnou délku prodlení v řádech dnů. V šetřeném případě tak nedošlo k úplné eliminaci následné kontroly zadání veřejné zakázky, ale spíše k jejímu omezení, když obviněný své zákonné povinnosti související s uveřejněním smlouvy o dílo zcela neignoroval.

47. Na druhé straně Úřad v této souvislosti zohlednil v neprospěch obviněného, že obviněný smlouvu o dílo na svém profilu ani v dodatečné lhůtě neuveřejnil řádně, konkrétně když neuveřejnil přílohu „položkový rozpočet“, která je nedílnou součástí smlouvy o dílo.

48. Při určení výše pokuty přihlédl Úřad rovněž k hodnotě předmětné veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků přestupku podle § 269 odst. 2 zákona a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou (čím vyšší jsou výdaje, tím vyšší je zájem společnosti na dodržování uveřejňovacích povinností ze strany zadavatele, resp. tím vyšší je míra ohrožení účelného vynakládání veřejných prostředků v případě jejich nedodržování). S ohledem na zmíněné je pak třeba při úvahách o výši sankce zohlednit cenu veřejné zakázky, která v šetřeném případě spadá do limitu pro veřejné zakázky malého rozsahu [§ 27 písm. b) zákona].

49. I vzhledem k tomu, že narušení možnosti veřejné kontroly u takovéto veřejné zakázky nepředstavuje zásah nejvyšší intenzity do veřejného zájmu chráněného zákonem, Úřad konstatuje, že se jedná z hlediska stupně závažnosti o méně závažný přestupek, a pokutu tedy ukládá na samé spodní hranici zákonné sazby (pokuta činí 1 % zákonné sazby), kterou pokládá za přiměřenou právě i ve vztahu k ceně předmětné veřejné zakázky.

50. Úřad dále při určení výše pokuty přihlédl i k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2020^[3] vyplývá, že obviněný bude v roce 2020 hospodařit s příjmy v objemu 89 435 000 Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž obviněný v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační, neboť není způsobilá zásadním způsobem negativně ovlivnit působení obviněného.

51. Úřad konstatuje, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad dále uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty.

52. Po zvážení všech okolností případu Úřad konstatuje, že uložená pokuta dle jeho názoru naplňuje dostatečně obě zmíněné funkce, aniž by se současně jednalo o pokutu likvidační.

53. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

54. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu je podle § 150 odst. 3 správního řádu možno podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci tím pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné.

Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

obec Stonava, 735 34 Stonava 730

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] tomu srov. „Společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva vnitra a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k problematice vztahu povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona o zadávání veřejných zakázek a povinnosti uveřejnit smlouvu podle zákona o registru smluv“ dostupné na https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/vykladova-stanoviska-a-metodiky.html

[2] dostupný na https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/00297658

[3] Dostupný online na https://stonava.cz/data/gallery/modules/pages/documents/20200530102730_372.pdf?ver=20191227100000