číslo jednací: 02119/2021/161/VJu
spisová značka: R0213/2020
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Zpracovatel projektové dokumentace pro stavbu víceúčelové sportovní haly v Lanškrouně |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2020 |
| Datum nabytí právní moci | 22. 1. 2021 |
| Související rozhodnutí | 37638/2020/500/JBě 02119/2021/161/VJu |
| Dokumenty |  2020_R0213.pdf 368 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0213/2020/VZ Číslo jednací: ÚOHS-02119/2021/161/VJu
|
|
Brno 22. 01. 2021
|
V řízení o rozkladu ze dne 7. 12. 2020 doručeného téhož dne Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže navrhovatelem –
-
CHVÁLEK ATELIÉR s.r.o., IČO 05725674, se sídlem Kafkova 1064/12, 702 00 Ostrava
podanému proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 24. 11. 2020 vydanému pod č. j. ÚOHS-37638/2020/500/JBě v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0317/2020/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele -
-
město Lanškroun, IČO 00279102, se sídlem nám. J. M. Marků 12, 563 01 Lanškroun, ve správním řízení zastoupeného dle plné moci ze dne 17. 8. 2020 společností iora legal, advokátní kancelář s.r.o., IČO 03901475, se sídlem Sámova 410/28, 101 00 Praha 10,
učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zpracovatel projektové dokumentace pro stavbu víceúčelové sportovní haly v Lanškrouně“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 3. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 3. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-009917,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-37638/2020/500/JBě ze dne 24. 11. 2020, vydané ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0317/2020/VZ
potvrzuji
a podaný rozklad
zamítám.
Odůvodnění
I. Postup zadavatele a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle ustanovení § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle ustanovení § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 6. 8. 2020 návrh navrhovatele – CHVÁLEK ATELIÉR s.r.o., IČO 05725674, se sídlem Kafkova 1064/12, 702 00 Ostrava (dále jen „navrhovatel“), z téhož dne na přezkoumání úkonů zadavatele – město Lanškroun, IČO 00279102, se sídlem nám. J. M. Marků 12, 563 01 Lanškroun, ve správním řízení zastoupené (zastoupení ověřeno na základě plné moci ze dne 17. 8. 2020) společností iora legal, advokátní kancelář s.r.o., IČO 03901475, se sídlem Sámova 410/28, 101 00 Praha 10 (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávaní veřejné zakázky „Zpracovatel projektové dokumentace pro stavbu víceúčelové sportovní haly v Lanškrouně“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 3. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 3. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-009917 (dále jako „veřejná zakázka“).
2. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele pod sp. zn. ÚOHS- S0317/2020/VZ (dále jako „správní řízení“).
II. Napadené rozhodnutí
3. Dne 24. 11. 2020 vydal Úřad ve správním řízení rozhodnutí č. j. ÚOHS-37638/2020/500/JBě (dále jen „napadené rozhodnutí“), kde rozhodl tak, že podle § 265 písm. a) zákona se návrh navrhovatele zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
4. Své závěry Úřad postavil na tom, že zadavatel je oprávněn zadat veřejnou zakázku na zpracování dokumentace pro uzemní a stavební řízení a dokumentace pro provedení stavby a navazující činnosti bez nutnosti postupovat dle ustanovení zákona vztahující se k soutěži o návrh či bez předchozího uskutečnění soutěže o návrh v souladu s ustanoveními § 143 zákona (soutěž o návrh dále jako „SoN“), a to i v případě, že v rámci zadávacích podmínek požaduje předložení „základního nákresu uvažovaného řešení sportovní víceúčelové haly vč. půdorysů“ (dále jako „základní nákres“). Dle Úřadu není zadavatel povinen postupovat dle zákonných ustanovení vztahujících se k SoN v tom případě, kdy předmětem postupu zadavatele a předmětem hodnocení v zadávacím řízení není návrh jako takový – tedy v případě, kdy zadavatel nevybírá mezi podanými nabídkami – návrhy – na základě hodnocení předloženého návrhu jakožto autorského díla a unikátního architektonického řešení, ale vybírá mezi nabízeními řešeními pouze na základě jiných hodnoticích kritérií (v tomto případě nabídkové ceny a zkušeností architekta projektu) a nezohledňuje kvality či estetická hlediska základního nákresu. Dále Úřad konstatoval, že byť zadavatel požadoval předložit základní nákres, jedná se v tomto případě pouze o zadávací podmínku směřující k ověření schopnosti účastníka zadávacího řízení alespoň v nejzákladnější míře vyhovět požadavkům zadávací dokumentace a zároveň zhotovit hypotetický návrh řešení veřejné zakázky. K tomu Úřad konstatoval, že účastníci zadávacího řízení nejsou svými návrhy základního nákresu vázáni a nejedná se tedy o požadavek na předložení konkrétního závazného návrhu, ale pouze o požadavek na doložení obecné schopnosti navrhnout požadované plnění, což Úřad považuje za obdobné požadavku na předložení vzorku, přičemž takový postup zákon připouští. Nadto Úřad konstatoval, že požadavek na provedení základního nákresu nebyl nijak konkretizován a základní nákres tedy může být dodavateli předložen v nejobecnější možné podobě a nemusí ani splňovat požadavky zadavatele na provedení veřejné zakázky dle zadávací dokumentace a zadavatel tedy smí posuzovat předložení základního nákresu pouze v intencích dodal/nedodal, nikoliv jeho obsah. Úřad tedy nepřisvědčil námitkám navrhovatele, který považoval zadavatelův postup za obcházení zákona s účelem vyhnout se právní úpravě SoN. Stejně tak Úřad nepřisvědčil tomu, že by zadávací podmínka s požadavkem na zhotovení základního nákresu včetně půdorysů byla nepřiměřeně zatěžující.
III. Rozklad navrhovatele
5. Dne 7. 12. 2020 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 24. 11. 2020. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu navrhovatele
6. Navrhovatel trvá na tom, že základní nákres je návrhem ve smyslu § 143 odst. 1 zákona, jedná se nesporně o originální autorské dílo navrhovatele a zadavatel v rámci zadávacího řízení v rozporu se zákonem nečiní rozdíl mezi vytvořením architektonického či projektového návrhu a veřejnou zakázkou na služby na zpracování konkrétní úrovně projektové dokumentace dle stavebního zákona, čímž obchází zákon o zadávání veřejných zakázek a zároveň tím klade neoprávněné požadavky na obsah nabídky.
7. Navrhovatel dále opakovaně upozorňuje, že SoN má svým smyslem a účelem pokrývat právě ty případy, kdy je v rámci veřejné zakázky zhotovováno architektonické autorské dílo, na což příslušně reagují i ustanovení stavovských předpisů České komory architektů (dále jako „ČKA“), které zakazují jejím členům účastnit se soutěží, jež nejsou vyhlášeny v souladu s ustanoveními regulujícími SoN. Dle navrhovatele je tedy každý člen ČKA při účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku vystaven možnému postihu ze strany orgánů ČKA.
8. Navrhovatel pak upozorňuje, že sám zadavatel reagoval na požadavek na předložení základního nákresu tím, že do zadávací dokumentace veřejné zakázky vtělil licenční ujednání týkající se základního nákresu. To dle navrhovatele dokazuje, že zadavatel si je vědom svého nesprávného postupu, tedy požadavku na zhotovení autorského díla bez využití ustanovení o SoN, a že zadavatelovo jednání je tedy zcela účelové a základní nákres je autorským dílem.
9. Navrhovatel pak konstatuje, že zadavatel uchopil zadání veřejné zakázky chybně a nekoncepčně, neboť opomněl provést studii proveditelnosti a studii investičního záměru, což následně supluje požadavkem na předložení základního nákresu.
Závěr rozkladu navrhovatele
10. Navrhovatel navrhuje předsedovi Úřadu napadené rozhodnutí změnit tak, že zruší zadávací řízení.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
11. Zadavatel se k rozkladu navrhovatele vyjádřil na výzvu Úřadu (vizte usnesení Úřadu ze dne 10. 12. 2020, č. j. ÚOHS-40005/2020/523/VHm, které bylo zadavateli řádně – tj. včetně všech příloh – doručeno dne 22. 12. 2020) svým podáním ze dne 23. 12. 2020 doručeným Úřadu 24. 12. 2020.
12. Zadavatel se odkazuje na svá dřívější podání ve věci, vyjadřuje souhlas s napadeným rozhodnutím a uvádí, že požadavek na předložení základního nákresu nezakládá povinnost postupovat dle ustanovení zákona o SoN, neboť zadavatel v rámci zadávacích podmínek nestanovil, aby z účastníkem předloženého základního nákresu a půdorysů bylo zřejmé zasazení stavby do území, dále základní použité materiály či fasáda uvažované stavby, zpráva, situace či řezy uvažovaného technického řešení sportovní víceúčelové haly, a dále stručný popis technického řešení stavby, pročež jej nelze považovat za jakoukoliv formu architektonického návrhu.
13. Zadavatel pak uvádí, že jeho záměrem nebylo získat architektonické návrhy či jiné využitelné plnění, ale pouze snaha získat dostatečně podrobný popis nabídek jednotlivých dodavatelů, aby bylo možné objektivně posoudit, zdali nabízené plnění splňuje požadavky zadavatele.
14. Dále zadavatel shrnuje, že nepožadoval po účastnících zadávacího řízení předložení jakýchkoliv samostatně využitelných návrhů či projektů, které by se jen blížily, ať cenou či časovou náročností, architektonickému návrhu či projektu. Zadavatel tedy nepožadoval konkrétní výsledek práce účastníků zadávacího řízení ale pouze ověření, že nabídky předložené dodavateli budou v souladu se zadávací dokumentací a v ní vyjádřenými požadavky zadavatele.
15. Zadavatel pak souhlasí s Úřadem, neboť dodání základního nákresu mělo být hodnoceno v intencích splnil/nesplnil (dodal/nedodal) a základní nákres nebyl a neměl být předmětem hodnocení nabídek. Požadavek na předložení základního nákresu byl pouze jednou ze zadávacích podmínek sloužících k ověření souladu předložené nabídky s požadavky zadávací dokumentace. Zadavatel dále uvádí, že všechny informace nutné ke zhotovení základního nákresu obsahovala zadávací dokumentace a dodavatelé tedy nebyli zatíženi žádnými zvláštními nároky na zjištění informací nutných ke zhotovení základního nákresu. Zadavatel pak souhlasí s Úřadem v tom, že dodavatelé nejsou svým konkrétním návrhem základního nákresu vázáni při plnění veřejné zakázky.
Závěr vyjádření zadavatele
16. Zadavatel předsedovi Úřadu navrhuje, aby napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.
IV. Řízení o rozkladu
17. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
18. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení věci ve všech jejích vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, tu však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
19. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu.
V. K důvodům potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu
K povinnosti zadavatele postupovat dle ustanovení § 143 an. zákona
20. Podstatou argumentace navrhovatele je tvrzení, že zadavatel namísto zadání této veřejné zakázky či případně v jejím rámci měl postupovat dle ustanovení zákona týkajících se SoN, neboť zadavatel v zadávacích podmínkách žádá po dodavatelích zhotovení základního nákresu, který je autorským dílem a měl by tedy být poptáván pouze v rámci ustanovení zákona týkajících se SoN.
21. Zde pak musím zcela přisvědčit hodnocení Úřadu učiněnému v odstavcích 89 až 92 napadeného rozhodnutí. Zadavatel při zadání veřejné zakázky nebyl povinen postupovat dle ustanovení týkajících se SoN a uvedená zadávací podmínka (požadavek na předložení základního nákresu) není rozporná se zákonem.
22. Při zadání této veřejné zakázky nebylo účelem zadávacího postupu získat konkrétní návrhy řešení a mezi nimi poté vybírat. V zadávacím řízení na veřejnou zakázku zadavatel poptával zhotovení dokumentace pro územní rozhodnutí (dále jen „DÚR“), vypracování projektové dokumentace ve stupních pro stavební povolení (dále jen „DSP“) a pro provádění stavby (dále jen „DPS“), inženýrskou činnost, výkon autorského dozoru projektanta, poskytnutí odborných konzultací (vizte článek 2.1 zadávací dokumentace veřejné zakázky), a to zcela bez ohledu na konkrétní architektonický návrh, ze kterého bude DÚR, DPS, DSP a další služby vycházet. Jak vyplývá ze zadávací dokumentace veřejné zakázky, základní nákres jako takový není předmětem hodnocení veřejné zakázky a zadavatel nevybírá mezi návrhy. Kritérii hodnocení veřejné zakázky jsou nabídková cena a zkušenosti hlavního manažera projektu, nikoliv kvality konkrétního základního nákresu.
23. Součástí zadávacího řízení na veřejnou zakázku tedy není SoN (jako zvláštní postup) a zadavatel zároveň neměl povinnost SoN použít, jelikož nepostupuje v jednacím řízení bez uveřejnění, které by navazovalo na SoN, zároveň účastníkům zadávacího řízení za jejich účast na zadávacím řízení nevyplácí odměny, ceny nebo jiné platby a – jak již bylo řečeno – základní nákresy nejsou hodnoceny, pročež neprobíhá soutěž o návrhy. Podstatou soutěže o návrh je získání a výběr návrhu (srov. § 143 odst. 1 a § 148 odst. 5 zákona) převážně osobami nezávislými na zadavateli (srov. § 148 odst. 1 zákona) se zárukou výběru mezi anonymními dodavateli (srov. 148 odst. 4 zákona) dle předem známých kritérií s tím, že kritéria užívaná pro SoN jsou zpravidla vysoce odborného a abstraktního charakteru, jako je například hodnocení komplexní kvality architektonického návrhu, zasazení návrhu do území a jeho návaznost na místní poměry. Eventuálně jsou možná i další kritéria, jako je cena navrhovaného řešení, předložené reference, atp. Zjednodušeně lze však říci, že podstatou SoN je hodnocení předložených návrhů dle jejich uměleckých a funkčních kvalit a následný výběr návrhu, který je z pohledu stanovených kvalitativních kritérií porotou hodnocen jako nejlepší. V případě přezkoumávané veřejné zakázky se o takový případ nejedná. Zadavatel právě naopak poptává zcela utilitárně jakékoliv plnění, jež splní jeho potřeby – v konkrétním případě tedy zhotovení sportovní haly s hledištěm – bez ohledu na umělecké a funkční kvality samotného návrhu stavby.
24. Je pak dále zřejmé, že sporný základní nákres bude autorským dílem dle § 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k výše uvedenému však ani tato skutečnost nezakládá povinnost zadavatele užít ustanovení pro SoN či nezákonnost požadavku na předložení základního nákresu. K tomu dodávám, že dle „Rozhodnutí o změně zadávacích podmínek č. 6“ není zadavatel oprávněn (ve zkratce) se základním nákresem jako dílem nakládat mimo jeho užití pro posouzení splnění podmínek nabídky řešení poptávaného plnění dle zadávací dokumentace. Zadavatel tedy nemůže základní nákres nijak využít pro své potřeby mimo zadávací řízení.
25. Navrhovatel v rámci správního řízení rovněž namítal, že zadavatel požadavkem na předložení základního nákresu vyžaduje po dodavatelích neoprávněně duševní práci zdarma. Zadavatel není obecně povinen v jakémkoliv zadávacím řízení vyplácet jeho účastníkům kompenzace nebo odměny, bez ohledu na to, jak nákladné (pracné) je podání nabídky a co je jejím obsahem. Ani při využití ustanovení pro SoN není zadavatel povinen dodavatelům hradit jakékoliv náklady za zhotovení nabídky (návrhu), ledaže se jedná o případ dle § 149 odst. 4 zákona, který se týká zrušení SoN před hodnocením nabídek nebo jde o vlastní rozhodnutí zadavatele. Pokud však v SoN proběhne hodnocení nabídek, není zadavatel povinen odškodňovat neúspěšné účastníky této soutěže. Uvedené by nemuselo platit pouze v případě, že by podání nabídky samo o sobě bylo nepřiměřeně nákladné vzhledem k veřejné zakázce, pročež by se požadavky zadavatele dostaly do rozporu se zásadami zákona, jak jsou vyjádřeny v § 6 zákona, zejména tedy se zásadou přiměřenosti. Shora zmíněná argumentace navrhovatele tedy s vytýkaným pochybením zadavatele (nepoužitím SoN) nesouvisí, neboť navrhovatel by tutéž námitku mohl uplatnit i v případě, kdyby zadavatel v SoN postupoval. Touto otázkou se však Úřad zabýval a správně ji zhodnotil a navrhovatel ji svým rozkladem nenapadá.
26. K navrhovatelem tvrzenému rozporu zákona s ustanoveními stavovských předpisů ČKA uvádím, že Úřad nemá pravomoc posuzovat soulad postupu zadavatele (či dodavatelů, včetně navrhovatele) se stavovskými předpisy ČKA. Úřad správně konstatoval, že zadavatel postupuje v zadávacím řízení v souladu se zákonem. I kdyby stavovské předpisy ČKA bránily svým členům v účasti v zadávacím řízení, ať už z důvodu větší přísnosti ČKA či mylného výkladu zákona, je to věcí ČKA a jejích členů, nikoliv zadavatele či Úřadu. Zadávací podmínky stanovené v rozporu se stavovskými předpisy mohou mít diskriminační účinek. Obecně ale nepůjde o diskriminaci ve smyslu zákona (tedy o porušení zásady zákazu diskriminace nebo porušení povinnosti stanovit zadávací podmínky v souladu např. s § 36 zákona), která by zakládala vadu zadávacího řízení a podněcovala uložení korespondujícího nápravného opatření. Zadavatel totiž není povinen zohledňovat nuance dodavatelského trhu a o postup v rozporu se zákonem by šlo pouze v případě, kdy by si zadavatel byl konkrétní nuance dodavatelského trhu vědom a tuto vědomě zneužil (srov. bod 26 rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 30. 4. 2019, č. j. ÚOHS-R0041/2019/VZ-11861/2019/322/JSu). Lze rovněž poukázat na to, že Krajský soud v Brně se v jednom ze svých rozsudků (ačkoliv se týkal skutkově odlišného případu, jeho obecné závěry lze přiměřeně aplikovat i v nyní řešené věci) vyjádřil v tom smyslu, že možný zásah do autorského práva je soukromoprávní otázkou (zde mezi zadavatelem a dodavateli), která nemá vliv na zákonnost postupu zadavatele dle ZZVZ, pokud zároveň nepředstavuje porušení konkrétního pravidla plynoucího ze ZZVZ nebo nepředstavuje intenzivnější porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek (vizte body 18 a 19 rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 1. 2021, č. j. 62 Af 59/2020-129 ve spojení s rozsudkem téhož soudu ze dne 3. 1. 2019, č. j. 62 Af 76/2018-226). V daném případě k takovému porušení (jak již bylo řečeno) nedochází.
27. Tvrzení navrhovatele obsažené v kapitole VI. odst. 1 a 2 rozkladu lze chápat i tak, že každému zhotovení stavby musí předcházet SoN. Je třeba uvést, že taková povinnost v zákoně stanovena není. Případy, kdy musí zadavatel provést SoN, jsou taxativně vymezeny v § 143 odst. 2 a 3 zákona (blíže vizte bod 23 odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu).
28. Co se týká domněle nesprávného postupu zadavatele, který nenechal zhotovit studii proveditelnosti či studii investičního záměru, je nutno konstatovat, že vždy připadá v úvahu možnost, že účastníci zadávacího řízení předloží nabídky, jež svou nabídkovou cenou převýší maximální přípustnou cenu. Což by v tomto případě znamenalo, že předloží nabídku (ev. ji ani nepředloží, neboť by museli být automaticky vyloučeni ze zadávacího řízení pro nesplnění zadávacích podmínek), kde navrhované provedení stavby přesáhne maximální možné náklady na provedení plnění, a zadávací řízení bude ukončeno bez výběru dodavatele. Taková situace však sama o sobě není rozporná se zákonem.
29. Činím tedy dílčí závěr v tom smyslu, že námitky navrhovatele uvedené v jeho rozkladu neobstojí. Zadavatel stanovil zadávací podmínky týkající se požadavku na doložení základního nákresu správně a v souladu se zákonem.
K obsahovým požadavkům základního nákresu a jejich hodnocení
30. Zprvu uvádím, že souhlasím s hodnocením Úřadu a tvrzeními zadavatele v tom, že základní nákres není závazným podkladem pro plnění veřejné zakázky. Ze zadávací dokumentace ani ze zákona není možno dovodit, že by dodavatel byl povinen k provedení plnění veřejné zakázky dle základního nákresu.
31. Na tomto místě je nutno korigovat závěr Úřadu o požadavcích na obsahové náležitosti základního nákresu, jak je uvedl v odstavci 75 a dále krátce v závěru odstavce 91 napadeného rozhodnutí. Uvedenou zadávací podmínku nelze interpretovat tak, že zadavatel pouze hodnotí, zda mu bude předložen v zásadě jakýkoliv základní nákres víceméně jakékoliv budovy. Jinými slovy, že tedy není zřejmé, jaké obsahové náležitosti má základní nákres obsahovat. Základní nákres musí obsahovat veškeré náležitosti na provedení projektované stavby, které jsou uvedeny v zadávací dokumentaci veřejné zakázky, a tyto z něj musí být ověřitelné (v návaznosti na další části nabídky). Základní nákres musí zejména obsahovat náležitosti dle přílohy č. 6 zadávací dokumentace veřejné zakázky.
32. Výklad Úřadu stran předložení základního nákresu (jeho neurčitého obsahu) by vedl k absurdním závěrům a zakládal by rozpor uvedené zadávací podmínky se zásadou transparentnosti a přiměřenosti. Dle Úřadu platí, že není stanoveno (resp. to nelze z ničeho vyvodit), co má základní nákres splňovat, pročež může být v zásadě jakýkoliv. Takový výklad dotčené zadávací podmínky je však arbitrární a zcela bez vztahu k veřejné zakázce. Ad absurdum – by pak zadavatel byl nucen přijmout i skicu a půdorys tovární haly, kůlny na dříví nebo například zahradního domku jako vyhovující zadávacím podmínkám, ačkoliv je již na první pohled patrné, že takové budovy neodpovídají tomu, co zadavatel poptává. Zadávací podmínky je vždy třeba vykládat v kontextu se zbytkem zadávacího řízení, což znamená i v kontextu toho, co je poptávaným předmětem plnění. Úřadem prezentovaný výklad posuzované zadávací podmínky je proto nutno odmítnout jako nepřípustný.
33. Dále je daný výklad Úřadu rozporný s tvrzeními zadavatele (viz např. vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele), kdy zadavatel konstantně uvádí, že účelem požadavku na předložení základního nákresu bylo ověřit schopnost dodavatelů dostát požadavkům zadávací dokumentace na projekt sportovní haly. Zcela zřejmě pak nelze schopnost dodavatele projektovat sportovní halu ověřit požadavkem na předložení absurdních nákresů, jak jsou popsány v předchozím odstavci.
34. Není možné na jednu stranu konstatovat, že lze předložit zcela libovolný nákres a že tímto je možno zadávací podmínku splnit (odst. 75 napadeného rozhodnutí) a na druhé straně konstatovat, že z tohoto libovolného nákresu bude usuzováno na schopnost dodavatele projektovat konkrétní budovu (odst. 77 napadeného rozhodnutí). V tomto duchu je napadené rozhodnutí vnitřně rozporné, pročež jsem přistoupil k výše uvedené korekci právních názorů napadeného rozhodnutí. Je třeba dodat, že na prvostupňové a druhostupňové rozhodnutí je dlouhodobě nahlíženo jako na jeden celek, což odvolacímu (rozkladovému) orgánu umožňuje některé vady nebo nesprávnosti prvostupňového rozhodnutí korigovat v rámci rozhodnutí o opravném prostředku (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2014, č. j. 6 As 161/2016-25).
35. Dále je třeba uvést, že zadávací podmínka by, pokud by měla být vykládána, jak prezentuje Úřad, mohla být nepřiměřenou. Žádal-li by zadavatel skutečně předložení základního nákresu zcela bez vztahu ke konkrétnímu plnění, bez vztahu k ověření schopností dodavatelů či obecně zcela bez vztahu k veřejné zakázce jako takové a zcela nezávazně, pak je taková zadávací podmínka tížící dodavatele prokazatelnými náklady v nikoliv zcela nezanedbatelné výši nezákonná z důvodu porušení zásady přiměřenosti. V takovém případě by pak nemusel obstát závěr napadeného rozhodnutí, dle kterého nebyly shledány důvody pro uložení nápravného opatření.
36. Činím tedy dílčí závěr, že zadávací podmínka spočívající v požadavku na předložení základního nákresu musí být vykládána tak, že jejím účelem je ověřit schopnost dodavatelů naprojektovat požadované plnění dle požadavků zadávací dokumentace, a tedy že základní nákres musí splňovat požadavky zadávací dokumentace na vyhotovení dokumentace k předmětné sportovní hale.
37. Pokud tedy vyložíme zadávací podmínku na předložení základního nákresu, jak jsem to zde učinil, je možno uzavřít, že základní nákres skutečně není a nemusí být pro dodavatele závazný. Účelem nákresu je ověřit schopnost dodavatele naprojektovat sportovní halu dle zadávací dokumentace. Mimoto – s jistou mírou rizika změny – získá zadavatel představu o uvažované podobě haly (což ale nemůže v tomto zadávacím řízení hodnotit). Je-li pak záměrem zadavatele pořídit jakoukoliv sportovní halu, jež vyhoví jeho minimálním požadavkům, není nijak rozporné se zákonem, požaduje-li po dodavatelích v rámci nabídky předložení alespoň hypotetického návrhu sportovní haly odpovídající jeho požadavkům. Tím zadavatel pouze získává jistotu, že daný dodavatel je schopen požadovanou sportovní halu skutečně naprojektovat.
38. Byť jsem shledal některé závěry Úřadu uvedené v napadeném rozhodnutí jako nesprávné, skutkový stav věci je nesporně zjištěn, výrok napadeného rozhodnutí po opravě nesprávných úvah Úřadu obstojí. Zároveň je opravována otázka právní, k níž se účastníci řízení vyjádřili a Úřad se jí zabýval. Nebylo tedy nutno přistoupit ke zrušení napadeného rozhodnutí či jeho změně.
VI. Závěr
39. Závěrem konstatuji, že Úřad rozhodl ve věci správně a v souladu se zákonem. Zadavatel nebyl povinen v zadávacím řízení postupovat dle ustanovení zákona vztahujících se k SoN, neboť součástí (a ani podstatnou) přezkoumávaného zadávacího řízení nebylo hodnocení a výběr konkrétního architektonického návrhu. Požadavek zadavatele na předložení základního nákresu sportovní haly v rámci nabídky pak slouží k ověření schopností dodavatelů navrhnout sportovní halu, jež vyhoví základním požadavkům zadavatele bez ohledu na konkrétní detaily finální podoby haly, které jsou plně v gesci daného dodavatele. Takto stanovená zadávací podmínka není rozporná se zákonem.
40. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v případě vydání napadeného rozhodnutí v souladu se zákonem a správním řádem, jsem z důvodů uvedených v tomto rozhodnutí dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro potvrzení napadeného rozhodnutí v plném rozsahu a zamítnutí rozkladu.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. CHVÁLEK ATELIÉR s.r.o., Kafkova 1064/12, 702 00 Ostrava
2. iora legal, advokátní kancelář s.r.o., Sámova 410/28, 101 00 Praha 10
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 61 odst. 1 zákona v návaznosti na ustanovení § 273 zákona.