číslo jednací: 09263/2021/162/PJe
spisová značka: R0020/2021/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Čištění železničních kolejových vozidel pro oblast OCP Střed - Hlavní město Praha, Středočeský a Ústecký kraj |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené usnesení potvrzeno |
| Rok | 2021 |
| Datum nabytí právní moci | 17. 3. 2021 |
| Související rozhodnutí | 42015/2020/523/JŠi 09263/2021/162/PJe |
| Dokumenty |  2021_R0020.pdf 336 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0020/2021/VZ Číslo jednací: ÚOHS-09263/2021/162/PJe
|
|
Brno 15. 03. 2021
|
V řízení o rozkladu ze dne 19. 1. 2021 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
-
ISS Facility Services s.r.o., IČO 60470291, se sídlem Antala Staška 510/38, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 27. 10. 2020 JUDr. Adamem Batunou, advokátem, ev. č. ČAK 09849, se sídlem Václavské náměstí 846/1, 110 00 Praha 1,
proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0463/2020/VZ, č. j. ÚOHS-42015/2020/523/JŠi ze dne 31. 12. 2020 vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh ze dne 2. 11. 2020 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
-
České dráhy, a.s., IČO 70994226, se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1,
učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Čištění železničních kolejových vozidel pro oblast OCP Střed - Hlavní město Praha, Středočeský a Ústecký kraj“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 9. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 9. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-031198 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 9. 2020 pod ev. č. 2020/S 175-423744,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0463/2020/VZ, č. j. ÚOHS-42015/2020/523/JŠi ze dne 31. 12. 2020
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 2. 11. 2020 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušný podle § 248 zákona č. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon[1]“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem, návrh navrhovatele – ISS Facility Services s.r.o., IČO 60470291, se sídlem Antala Staška 510/38, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 27. 10. 2020 JUDr. Adamem Batunou, advokátem, ev. č. ČAK 09849, se sídlem Václavské náměstí 846/1, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel") – z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů (dále jen „návrh“) zadavatele – České dráhy, a.s., IČO 70994226, se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 (dále jen „zadavatel") – učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Čištění železničních kolejových vozidel pro oblast OCP Střed - Hlavní město Praha, Středočeský a Ústecký kraj“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 9. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 9. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-031198 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 9. 2020 pod ev. č. 2020/S 175-423744 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 2. 11. 2020, kdy Úřad obdržel návrh.
3. Navrhovatel ve svém návrhu brojil proti zadávacím podmínkám, které považuje za diskriminační, neboť zadavatelem stanovené kritérium technické kvalifikace spočívající ve zkušenostech s odstraňováním graffiti v požadovaném rozsahu, omezuje účast dodavatelů v zadávacím řízení, kteří by byli objektivně odborně způsobilí zadanou veřejnou zakázku řádně plnit. Navrhovatel tak je toho názoru, že postup zadavatele byl diskriminační a bezdůvodně zaručující konkurenční výhodu některým uchazečům.
4. Navrhovatel se svým návrhem domáhal, aby zadávací řízení bylo pro nezákonnost zadávacích podmínek a postupu zadavatele zrušeno.
II. Napadené usnesení
5. Dne 31. 12. 2020 vydal Úřad usnesení sp. zn. ÚOHS-S0463/2020/VZ, č. j. ÚOHS-42015/2020/523/JŠi (dále jen „napadené usnesení“).
6. Úřad napadeným usnesením zastavil správní řízení dle § 257 písm. e) zákona, neboť navrhovatel nedoručil stejnopis návrhu zadavateli ve lhůtě podle § 251 odst. 2 zákona, tedy nejpozději do 2. 11. 2020.
7. V odůvodnění napadeného usnesení Úřad konstatoval, že v posuzovaném případě musí právě navrhovatel prokázat, zda splnil povinnost doručit stejnopis návrhu zadavateli. Vzhledem k uvedenému Úřad vyzval navrhovatele k prokázání či vyvrácení tvrzení zadavatele, že mu nebyl doručen stejnopis návrhu, a to jednoduchým administrativně nenáročným úkonem navrhovatele spočívajícím v doložení dokladu (např. doručenky z datové schránky). Navrhovatel ani ve lhůtách určených Úřadem v usnesení č. j. ÚOHS-38425/2020/523/JŠi ze dne 30. 11. 2020 (dále jen „usnesení k předložení dokladu“), usnesení č. j. ÚOHS-39766/2020/523/JŠi ze dne 9. 12. 2020 (dále jen „opakované usneseník předložení dokladu“) a usneseni č. j. ÚOHS-40509/2020/523/JŠi ze dne 16. 12. 2020 (dále jen „unesení o prodloužení lhůty“), a ani později v průběhu správního řízení, nedoložil žádný doklad, který by prokazoval doručení stejnopisu návrhu zadavateli, ačkoliv k tomu bylpředmětnými usneseními Úřadem opakovaně vyzýván.
8. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatoval, že navrhovatel nesplnil všechny zákonné požadavky vážící se k úkonu podání návrhu, když stejnopis návrhu nedoručil zadavateli a z toho důvodu byl dán důvod pro zastavení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele dle § 257 písm. e) zákona.
III. Rozklad navrhovatele
9. Napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 4. 1. 2021. Navrhovatel podal proti napadenému usnesení rozklad ze dne 19. 1. 2021, který byl Úřadu doručen téhož dne. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
10. Navrhovatel se domnívá, že napadené usnesení je nesprávné, neboť Úřad přes žádost navrhovatele neposkytl navrhovateli dodatečnou lhůtu k předložení dokladu o zaslání stejnopisu návrhu navrhovatele zadavateli. Navrhovatel považuje lhůtu v délce pouhých 2 dnů ode dne doručení usnesení k prodloužení lhůty za příliš krátkou, neboť v takové krátké lhůtě nebyl navrhovatel schopen předat doklad svému právnímu zástupci, aby jej následně právní zástupce mohl zaslat Úřadu. Dle navrhovatele tak bylo ze strany Úřadu neposkytnutím dostatečné lhůty znemožněno doložit příslušný doklad, což mělo za následek zastavení správního řízení a neprojednání předložených argumentů navrhovatele v meritorní rovině.
Závěr rozkladu
11. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil.
IV. Řízení o rozkladu
12. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
13. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení věci ve všech jejích vzájemných souvislostech předseda Úřadu podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného usnesení, tu však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž předseda Úřadu s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
14. Úřad tím, že napadeným usnesením rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč nebylo přistoupeno ke změně nebo zrušení napadeného usnesení.
V. K námitkám rozkladu
15. Na úvod předseda Úřadu považuje za vhodné zrekapitulovat skutkový stav, resp. skutečnosti, které nikdo z účastníků řízení o rozkladu nerozporuje.
16. Podle § 251 odst. 2 zákona musí být návrh, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítl. Rozhodnutí o námitkách, kterým zadavatel odmítl námitky navrhovatele, bylo navrhovateli doručeno dne 23. 10. 2020. V posuzovaném případě tak posledním dnem lhůty pro doručení stejnopisu návrhu zadavateli byl den 2. 11. 2020. V tento den byl u Úřadu podán návrh na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
17. Jelikož zadavatel ve svém vyjádření ze dne 12. 11. 2020 k podanému návrhu tvrdil, že mu nebyl doručen stejnopis návrhu, Úřad byl povinen tuto skutečnost přezkoumat, a to před tím, než by se zabýval návrhem meritorně.
18. Dle předsedy Úřadu tak Úřad postupoval správně, když požadoval po navrhovateli doložit příslušný doklad, ze kterého vyplývá okamžik doručení stejnopisu návrhu zadavateli. Úřad nejprve v usnesení k předložení dokladu stanovil lhůtu v délce 3 dnů, a když na toto usnesení navrhovatel nereagoval, Úřad vydal opakované usnesení, ve kterém také stanovil další lhůtu k předložení předmětného dokladu v délce 3 dnů.
19. Následně, až po doručení výše uvedených usnesení, navrhovatel požádal dne 14. 12. 2020 Úřad o prodloužení lhůty pro předložení dokladu prokazujícího doručení stejnopisu návrhu zadavateli, a to až do začátku ledna 2021 z důvodu současného omezeného režimu fungování navrhovatele zapříčiněným výskytem koronaviru. Navrhovatel v žádosti tvrdil, že z důvodu výskytu koronaviru a souvisejících omezení nemohl Úřadem požadovaný doklad svému právnímu zástupci zaslat.
20. Úřad dne 16. 12. 2020 vydal usnesení o prodloužení lhůty, kterým stanovil navrhovateli lhůtu v délce dalších 2 dnů ode dne doručení tohoto usnesení k provedení úkonu. Úřad sice plně nevyhověl žádosti navrhovatele, tedy neprodloužil lhůtu až do začátku ledna, avšak při stanovování lhůty zohlednil náročnost úkonu a délku lhůt, které byly navrhovateli k provedení úkonu již dříve stanoveny.
21. Nelze souhlasit s tvrzením navrhovatele uvedeným v rozkladu, že lhůta 2 dnů k doložení předmětného dokladu byla nedostačující. Jedná se totiž o jednoduchý administrativní úkon, který lze provést např. prostřednictvím datové schránky v řádu několika minut. Navrhovatel mohl provést úkon spočívající v doložení dokladu prokazujícího okamžik doručení stejnopisu návrhu zadavateli či sdělení, že takovým dokladem nedisponuje, kdykoliv v průběhu 2 týdnů od doručení usnesení k předložení dokladu Úřadu, což však navrhovatel neučinil. Rovněž tak neučinil ani po vydání opakovaného usnesení k předložení dokladu.
22. Výše předestřený důvod, který navrhovatel uvedl v žádosti o prodloužení lhůty, není způsobilý odůvodnit, aby Úřadu prodloužil lhůtu pro takto jednoduchý úkon až do začátku ledna 2021, neboť je třeba rovněž šetřit zájmy zadavatele, kterému je podaným návrhem blokováno zadávací řízení. Nepřiměřené prodlužování takovéto blokace zadávacího řízení v okamžiku, kdy je na dodavateli, aby prokázal jednoduchým způsobem existenci doručení návrhu zadavateli, by totiž bylo v rozporu s § 6 správního řadu. Návrh byl podán dne 2. 11. 2020 a napadené usnesení řízení bylo vydáno až o necelé dva měsíce později, tedy dne 31. 12. 2020. V období od zahájení správního řízení do data vydání napadeného usnesení měl navrhovatel dostatek času dohledat potřebný doklad a předložit jej Úřadu. Navrhovateli byl k předložení dokladu poskytnut dostatečný časový prostor.
23. Úřad v napadeném usnesení nerozporuje, že by navrhovatel (nikoliv jeho právní zástupce) mohl sám zaslat stejnopis návrhu zadavateli, neboť pro Úřad nebylo vůbec podstatné, kdo tímto dokladem disponuje. I kdyby tímto dokladem disponoval navrhovatel, mohl tento doklad zaslat Úřadu nejpozději ve stanovených lhůtách, a to buď sám, nebo prostřednictvím svého právního zástupce.
24. V daném případě je podstatné, že existují proti sobě stojící princip dobré správy a právo přístupu ke správnímu orgánu na straně jedné a zásada, podle níž „práva náležejí bdělým“, jakož i zásada procesní ekonomie správního řízení na straně druhé. V posuzovaném případě, je na účastníkovi řízení, aby naplnil všechny požadavky stanovené zákonem v souvislosti s podáním návrhu, který k Úřadu podává, a to s tím důsledkem, že pokud tyto požadavky nesplní, dojde k zastavení správního řízení. Úřad v předmětných usneseních navrhovatele poučil o následcích spojených s nedoložením dokladu potvrzujícího doručení stejnopisu návrhu zadavateli. Tím, že při podání návrhu navrhovatel nepostupoval s veškerou pečlivostí, promarnil možnost úspěšně se bránit návrhem proti tvrzenému nezákonnému postupu zadavatele, spočívajícímu v údajném diskriminačním nastavení zadávacích podmínek, a docílit meritorního přezkumu dané věci. Navrhovatelova nečinnost v dané věci nemůže jít k tíži zadavatele, neboť kvůli bezdůvodnému prodlužování lhůty k provedení úkonu by bylo také bezdůvodně blokováno zadávací řízení.
25. Jelikož navrhovatel nedoložil Úřadu ve lhůtě určené ve výše uvedených usneseních a ani později v průběhu správního řízení žádný doklad, který by prokazoval doručení stejnopisu návrhu zadavateli, ačkoliv k tomu byl předmětnými usneseními Úřadem opakovaně vyzýván, lze uzavřít, že navrhovatel neunesl své důkazní břemeno ohledně toho, zda splnil svoji zákonnou povinnost plynoucí z § 251 odst. 2 zákona. Úřad tedy postupoval správně, když správní řízení podle § 257 písm. e) zákona zastavil. Pokud by Úřad v předmětném správním řízení pokračoval i přesto, že stejnopis návrhu navrhovatele nebyl zadavateli doručen v souladu s § 251 odst. 2 zákona, postupoval by tak v rozporu se zákonem a tedy i zásadou legality. V posuzovaném případě je klíčové, že v předmětném správním řízení navrhovatel neprokázal, že by stejnopis návrhu byl zadavateli doručen. Je to tedy navrhovatel, kdo způsobil, že předmětné správní řízení muselo být Úřadem zastaveno, aniž by daná věc mohla být meritorně přezkoumána, jelikož v důsledku procesního nedostatku v postupu na straně navrhovatele nebylo možné o věci meritorně rozhodnout.
Shrnutí
26. Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu předseda Úřadu tedy přezkoumal zákonnost napadeného usnesení, jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, přičemž napadené usnesení shledal zákonným a věcně správným.
27. Předseda Úřadu tedy shrnuje, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když zastavil správní řízení dle § 257 písm. e) zákona, neboť navrhovatel nedoručil stejnopis návrhu zadavateli dle § 251 odst. 2 zákona, tedy nejpozději dne 2. 11. 2020, čímž byly splněny zákonem stanovené podmínky pro zastavení řízení.
VI. Závěr
28. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, bylo nutno uzavřít, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení z důvodů uváděných v rozkladu. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. České dráhy, a.s., Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1
2. JUDr. Adam Batuna, Václavské náměstí 846/1, 110 00 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 56 zákona v návaznosti na § 273 zákona.