číslo jednací: 21727/2021/163/PMo
spisová značka: R0095/2021/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Novostavba Moravskoslezské vědecké knihovny II |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené usnesení potvrzeno |
| Rok | 2021 |
| Datum nabytí právní moci | 4. 8. 2021 |
| Související rozhodnutí | 17609/2021/533/SWa 21727/2021/163/PMo |
| Dokumenty |  2021_R0095.pdf 303 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0095/2021/VZ Číslo jednací: ÚOHS-21727/2021/163/PMo
|
|
Brno 29.07.2021
|
V řízení o rozkladu ze dne 7. 6. 2021 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
- společností„Správce stavby SAFETY – INKOS – JS“, tvořenou společníky:
o společností SAFETY PRO s.r.o., IČO 28571690, se sídlem Přerovská 434/60, Holice, 779 00 Olomouc, jakožto vedoucím společníkem, ve správním řízení zastoupeným Mgr. Tadeuszem Zientkem, IČO 71464298, se sídlem Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava;
o společností INKOS-OSTRAVA, IČO 48394637, se sídlem Havlíčkovo nábřeží 696/22, 701 52 Ostrava; a
o společností JS Property, a.s., IČO 27814742, se sídlem Chopinova 576/1, 702 00 Ostrava,
proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS‑S0131/2021/VZ, č. j. ÚOHS-17609/2021/533/SWa ze dne 26. 5. 2021, vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh výše specifikovaného navrhovatele ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
- Moravskoslezského kraje, IČO 70890692, se sídlem 28. října 2771/117, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 14. 4. 2021 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,
kde dalším účastníkem správního řízení je vybraný dodavatel –
- společnost „FLAGRO-CIO“, tvořená společníky:
o FLAGRO a.s., IČO 28644344, se sídlem Špálova 80/9, Přívoz, 702 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 11. 5. 2021 Mgr. Janou Wranikovou, advokátkou Advokátní kanceláře Pyšný, Srba & Partneři v.o.s., IČO 64615065, se sídlem Občanská 1115/16, 710 00 Ostrava,
o CITY INVEST OSTRAVA, spol. s r.o., IČO 48392928, se sídlem 28. října 2092/216,
Mariánské Hory, 709 00 Ostrava,
učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem »Výkon činnosti správce stavby při přípravě a realizaci akce „Novostavba Moravskoslezské vědecké knihovny“ II.«, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 8. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 8. 2020 pod ev. č. Z2020-029598 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 28. 8. 2020 pod ev. č. 2020/S 167-404111,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0131/2021/VZ č. j. ÚOHS-17609/2021/533/SWa ze dne 26. 5. 2021
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 6. 4. 2021 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh navrhovatele – společnosti „Správce stavby SAFETY – INKOS – JS“, tvořenou společníky: společností SAFETY PRO s.r.o., IČO 28571690, se sídlem Přerovská 434/60, Holice, 779 00 Olomouc jakožto vedoucím společníkem, ve správním řízení zastoupeným Mgr. Tadeuszem Zientkem, IČO 71464298, se sídlem Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava; společností INKOS-OSTRAVA, IČO 48394637, se sídlem Havlíčkovo nábřeží 696/22, 701 52 Ostrava; a společností JS Property, a.s., IČO 27814742, se sídlem Chopinova 576/1, 702 00 Ostrava, (dále jen „navrhovatel“) na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů (dále jen „návrh“) zadavatele – Moravskoslezského kraje, IČO 70890692, se sídlem 28. října 2771/117, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 14. 4. 2021 MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno, (dále jen „zadavatel“) učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem »Výkon činnosti správce stavby při přípravě a realizaci akce „Novostavba Moravskoslezské vědecké knihovny“ II.«, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 8. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 8. 2020 pod ev. č. Z2020-029598 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 28. 8. 2020 pod ev. č. 2020/S 167-404111, (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Návrhem se navrhovatel domáhal zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele a oznámení o výběru dodavatele, a to s poukazem na to, že vybraný dodavatel uvedením nepravdivých údajů ve své nabídce ovlivnil posouzení splnění kvalifikačních požadavků zadavatele i samotné hodnocení nabídek.
II. Napadené usnesení
3. Dne 26. 5. 2021 vydal Úřad usnesení sp. zn. ÚOHS‑S0131/2021/VZ, č. j. ÚOHS-17609/2021/533/SWa (dále jen „napadené usnesení“).
4. Úřad ve výroku napadeného usnesení podle § 257 písm. g) zákona správní řízení zastavil, neboť zadavatel rozhodnutím ze dne 17. 5. 2021 předmětné zadávací řízení zrušil.
III. Rozklad navrhovatele
5. Dne 7. 6. 2021 obdržel Úřad rozklad navrhovatele. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 28. 5. 2021. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
6. Navrhovatel v rozkladu namítá, že dosud nedošlo k naplnění důvodu pro zastavení správního řízení dle § 257 písm. g) zákona, kdy zadávací řízení dosud nebylo platně a závazně zrušeno, neboť proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podal navrhovatel námitky a zadavatel případně může své rozhodnutí revokovat.
7. Navrhovatel má za to, že zrušení zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 127 zákona je nutno vykládat tak, že se musí jednat o zrušení zadávacího řízení, které je konečné a v režimu zadávacího řízení nezměnitelné, tedy takové zrušení, kterým bylo zadávací řízení i ukončeno a tím byla nastolena právní jistota všech účastníků zadávacího řízení a zadavatele samotného o tom, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nemůže být změněno či jinak zvráceno, a tedy že jediným způsobem pro zadání předmětné veřejné zakázky je zahájení nového zadávacího řízení (tj. dříve zrušené zadávací řízení se již nemůže „obnovit“ a pokračovat).
8. Úřadem aplikovaný výklad § 257 písm. g) zákona dle navrhovatele sice na jednu stranu časově i ekonomicky zjednodušuje postupy Úřadu, který nemusí činit další úkony (např. vydání usnesení o přerušení řízení), na druhou stranu však účastníky řízení nutí k tomu, aby za účelem zachování svých práv a účinků spojených s podaným návrhem aktivně brojili proti usnesení, kterým Úřad zastavuje řízení prakticky ihned, jakmile se dozví o tom, že zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení, aniž by dále řešil další osud zadávacího řízení.
9. Do doby ukončení zadávacího řízení dle navrhovatele není postaveno najisto, zda skutečně předmět správního řízení odpadl a jeho vedení je bezpředmětné (k čemuž důvod zastavení řízení před Úřadem podle § 257 písm. g) zákona směřuje), nebo nikoli.
10. Navrhovatel dále namítá, že praktické důsledky Úřadem zaujatého postupu jsou iracionální, a to zvlášť v situaci, kdy předmětný postup Úřad v rámci své rozhodovací praxe (viz rozhodnutí předsedy č. j. ÚOHS-31312/2020/323/PMo ze dne 9. 11. 2020) obhajuje zejména odkazem na pouhý jazykový výklad § 257 písm. g) zákona, na jehož základě závěry Úřadu nelze jednoznačně dovodit. Dle navrhovatele naopak platí, že jazykově je i s ohledem na nekonzistentnost zákona v užívání příslušných pojmů možné ustanovení § 257 písm. g) zákona interpretovat i tak, že zrušením se zde nemyslí pouhé „rozhodnutí zadavatele o zrušení“.
11. Navrhovatel k výše uvedenému akcentuje, že Úřad by měl řízení o přezkoumání úkonů zadavatele přerušit automaticky v okamžiku, kdy se dozví o tom, že zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení, protože pouze takto jsou dostatečně chráněna práva účastníků řízení, Úřadu neběží lhůty pro vydání rozhodnutí, a Úřad tak může pružně reagovat na změny situace (např. zastavit správní řízení, dojde-li k ukončení zadávacího řízení či po odpadnutí překážky může v řízení pokračovat či uložit zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku). Měl-li by Úřad vyčkávat s přerušením řízení až na podání návrhu na přezkoumání zákonnosti zrušení zadávacího řízení některým z účastníků zadávacího řízení, pak v okamžiku podání návrhu již nemusí být co přerušovat, neboť usnesení o zastavení řízení vydané ihned po rozhodnutí zadavatele o zrušení zadavatele by bylo bez aktivní obrany navrhovatele již v právní moci. Úřadem nastíněný postup tak nejspíš nikdy nepovede k sanaci negativních důsledků vyvolaných výkladem § 257 písm. g) zákona Úřadem. Předmětný postup Úřadu dle navrhovatele nemůže sledovat zájem na rychlosti a hospodárnosti řízení, ale naopak představuje porušení základních zásad ve smyslu § 6 správního řádu.
12. Následně navrhovatel tyto své závěry opírá o komentářovou literaturu (Podešva, V., Sommer, L., Votrubec, J., Flaškár, M., Harnach, J., Měkota, J., Janoušek, M. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o registru smluv. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 938), kde je k předmětné problematice uvedeno, že „[j]e třeba vykládat, že zrušení zadávacího řízení musí být konečné a platné, tedy proti němu nesmí být podány žádné námitky či návrh, nebo řízení o případně podaných námitkách a návrhu již bylo pravomocně skončeno“.
13. V závěru rozkladu navrhovatel poukazuje na to, že dne 2. 6. 2021 podal v zákonem stanovené lhůtě proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení námitky s tím, že pokud jim nebude ze strany zadavatele vyhověno, je navrhovatel připraven podat k Úřadu návrh směřující právě proti zrušení zadávacího řízení.
14. Navrhovatel v bodě 14 rozkladu podotýká, že ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí upozornil na některé zcela zásadní skutečnosti nasvědčující manipulaci s podklady týkajícími se referenčních zakázek vybraného dodavatele a v tomto kontextu žádá Úřad, aby toto prověřil a vhodným způsobem zareagoval.
Závěr rozkladu
15. Navrhovatel požaduje, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání s pokynem k přerušení řízení do zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, nebo ukončení zadávacího řízení ve smyslu § 51 zákona.
IV. Vyjádření zadavatele k rozkladu
16. Zadavatel ve svém vyjádření k rozkladu ze dne 17. 6. 2021 uvádí, že Úřad rozhodl správně, když vydal napadené usnesení o zastavení správního řízení. Zadavatel dodává, že dne 17. 5. 2021 rozhodl o zrušení zadávacího řízení s odkazem na § 127 odst. 2 písm. d) zákona s tím, že důvody, jež vedly ke zrušení zadávacího řízení, jsou dle zadavatele plně v souladu se zákonnou úpravou zadávání veřejných zakázek. Zadavatel tedy pokračování ve vedení správního řízení považuje od tohoto okamžiku za bezúčelné.
17. Zadavatel tak navrhl, aby předseda Úřadu napadené usnesení potvrdil a podaný rozklad zamítl.
V. Řízení o rozkladu
18. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí k rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
19. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného usnesení v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
20. Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem, když napadeným usnesením správní řízení podle § 257 písm. g) zákona zastavil, neboť zadavatel rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil.
21. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného usnesení.
VI. K námitkám rozkladu
Obecně k zastavení řízení podle § 257 písm. g) zákona
22. Podle § 257 písm. g) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel zrušil zadávací řízení.
23. Komentářová literatura k § 257 písm. g) zákona uvádí, že „[v] tomto případě se jedná o jeden z případů, který dle předchozí právní úpravy způsoboval bezpředmětnost podaného návrhu a ÚOHS z toho důvodu přistupoval k zastavení správního řízení dle § 66 odst. 1 písm. g) spr. řádu. ÚOHS tedy zastaví správní řízení, pokud zadavatel zrušil zadávací řízení“ (Podešva, V., Sommer, L., Votrubec, J., Flaškár, M., Harnach, J., Měkota, J., Janoušek, M. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o registru smluv. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 938).
24. Ustanovení § 257 písm. g) zákona tedy dopadá na situace, kdy pro zrušení zadávacího řízení není účelné pokračovat v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Obdobný názor je patrný i z další komentářové literatury, jež k citovanému ustanovení uvádí, že: „Pakliže zadavatel zrušil zadávací řízení, nemůže již v témže řízení dojít k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Nebylo by tedy účelné dále pokračovat v řízení o návrhu, jehož základní cíl,
tj. zabránit zadavateli zadat veřejnou zakázku v rozporu se zákonem, již nemůže být naplněn. To ovšem nebrání podání návrhu na přezkoumání zákonnosti rozhodnutí zadavatele, jímž zadávací řízení zrušil“ (Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 1212).
25. Na místě je rovněž doplnit závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 29. 5. 2015, č. j. 7 As 101/2014 – 76, v němž se ve vztahu k účelnosti vedení správního řízení uvádí: „Jak správně uvedl stěžovatel a), z jazykového výkladu ust. § 118 odst. 5 písm. a) zákona o veřejných zakázkách vyplývá, že by Úřad pro ochranu hospodářské soutěže měl posoudit existenci důvodů pro uložení nápravného opatření, tedy že by měl meritorně návrh posoudit a pouze v případě, kdy zjistí, že návrh není důvodný, jej zamítnout. V posuzované věci však stěžovatel a) návrh účastníka řízení meritorně neposuzoval, neboť zadávací řízení bylo
v dotčených částech již zrušeno stěžovatelem b). V důsledku toho se tak stal návrh účastníka řízení na přezkum úkonů zadavatele zjevně bezpředmětným. Nelze totiž nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dovozovat jeho povinnost vést řízení i po zrušení zadávacího řízení, tj. poté, co odpadl předmět řízení, kterým je trvající zadávací řízení.“ Ačkoliv se tento rozsudek vztahuje ke dřívější právní úpravě podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, kdy bylo ve věci zastavení řízení při zrušení zadávacího řízení zadavatelem postupováno dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, v otázce účelnosti správního přezkumu a povinnosti Úřadu vést řízení je plně aplikovatelný i za účinnosti zákona.
26. Po zrušení zadávacího řízení na předmět plnění veřejné zakázky tedy již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřuje (obvykle zrušení určitých úkonů zadavatele) a zároveň tak navrátit stav před vydáním těchto úkonů zadavatele. Jinými slovy tedy není účelné dále pokračovat ve správním řízení ve věci návrhu o přezkoumání úkonů zadavatele, jehož základní cíl, tj. uložit nápravné opatření, již nemůže být naplněn, respektive jeho uložení nemá žádný smysl.
K zákonnosti zastavení řízení v předmětné věci
27. Návrh navrhovatele v rámci předmětného správního řízení směřoval proti rozhodnutí zadavatele týkajícímu se výběru dodavatele. Navrhovatel požadoval, aby Úřad zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele a oznámení o výběru dodavatele.
28. Dne 21. 5. 2021 obdržel Úřad od zadavatele oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 20. 5. 2021. S ohledem na skutečnost, že zadavatel rozhodnutím ze dne 17. 5. 2021 zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, došlo k naplnění hypotézy uvedené v § 257 písm. g) zákona. Vzhledem k tomu, že by nebylo účelné pokračovat ve správním řízení o návrhu, bylo napadeným usnesením správní řízení zastaveno.
29. V § 257 písm. g) jako podmínku pro zastavení řízení zákon výslovně uvádí pouze zrušení zadávacího řízení zadavatelem. Obsahem hypotézy § 257 písm. g) zákona je zrušení zadávacího řízení zadavatelem. Pokud Úřad správní řízení zastavil z důvodu zrušení zadávacího řízení, pak postupoval v souladu s literou zákona.
30. Navrhovatel v rozkladu primárně namítá, že správní řízení lze podle § 257 písm. g) zákona zastavit, až pokud je rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení definitivní a nezměnitelné, tedy v případě, že je zadávací řízení ukončeno ve smyslu § 51.
31. Dle § 51 odst. 1 je zadávací řízení ukončeno v okamžiku uvedeném v odstavci 2 v případě zrušení zadávacího řízení.
32. Dle 51 odst. 2 je zadávací řízení ukončeno v okamžiku, kdy
a) všem účastníkům zadávacího řízení uplyne lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem, pokud námitky nejsou podány,
b) v případě podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem uplyne lhůta pro podání návrhu podle § 251 odst. 2 nebo 3, pokud návrh není podán,
c) v případě podání návrhu podle § 251 odst. 1 proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem nabude právní moci rozhodnutí o zastavení správního řízení či zamítnutí návrhu, nebo
d) nabude právní moci rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podle § 263.
33. V tomto případě ze skutkových zjištění vyplývá, že navrhovatel podal námitky proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení v zákonné lhůtě (dne 2. 6. 2021). V případě jejich odmítnutí zadavatelem měl navrhovatel možnost podat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele. Navrhovatel v rozkladu deklaroval, že je připraven podat k Úřadu návrh směřující proti zrušení zadávacího řízení.
34. Z úřední činnosti je předsedovi Úřadu známo, že navrhovatel právo podat návrh proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nevyužil. Ke dni vydání tohoto rozhodnutí o rozkladu (sp. zn. ÚOHS-R0095/2021/VZ) tedy nově došlo i ke splnění podmínky zakotvené v § 51 odst. 2 písm. b) zákona a dané zadávací řízení tak bylo ukončeno ve smyslu tohoto ustanovení zákona, a to marným uplynutím lhůty pro podání návrhu podle § 251 odst. 2 nebo 3 zákona. Třebaže tedy v době vydání napadeného usnesení výše uvedená podmínka nebyla splněna a předmětné zadávací řízení nebylo ukončeno podle ustanovení § 51 odst. 2 písm. b) zákona, ke dni vydání tohoto rozhodnutí již lze dané zadávací řízení označit za ukončené. Námitky navrhovatele směřující právě k tomu, že zadávací řízení nebylo ukončeno ve smyslu § 51 odst. 2 písm. b) zákona, tak nemohou s ohledem na výše uvedené skutečnosti obstát a napadené usnesení plně obstojí, jelikož důvod, kvůli kterému Úřad předmětné správní řízení zastavil, nadále trvá a je již definitivní a neměnný. Závěrem této části lze dodat, že pokud by předseda Úřadu rozhodl o zrušení a vrácení věci k novému projednání, Úřad by byl ve smyslu § 257 zákona povinen rozhodnout totožně jako v napadeném usnesení. Z logiky věci tak navrhovatel nebyl a nemohl být ze strany Úřadu jakkoli zkrácen na svých právech.
K námitkám týkajícím se postupu Úřadu
35. Obecně má Úřad coby správní orgán povinnost postupovat ve smyslu § 6 správního řádu, tedy danou věc vyřídit bez zbytečných průtahů a tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a aby dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. V souladu s článkem 2 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a článkem 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem a způsobem stanoveným zákonem. Státní orgány jsou tedy při své činnosti vázány právními předpisy a musí postupovat v souladu s nimi a způsobem, který je v nich naznačen.
36. V případě, že se Úřad dozví, že zadavatel zrušil zadávací řízení, má dle § 257 písm. g) zákona povinnost správní řízení zastavit. Pokud se současně dozví i o indiciích naznačujících, že zadávací řízení nebude ukončeno ve smyslu § 51 zákona, je vhodné, navzdory výše zmíněným zásadám vyplývajícím ze správního řádu a ústavního pořádku, na základě veškerých okolností případu posoudit, zda s vydáním rozhodnutí nevyčkat do té doby, než skutečně dojde k ukončení zadávacího řízení či k podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Nelze však dovozovat „automatickou“ povinnost správního orgánu přerušit řízení, jestliže pro přerušení řízení nejsou splněny podmínky stanovené správním řádem, resp. zákonem.
37. Úřad standardně v situaci, kdy se dozví o tom, že byl podán rovněž návrh na přezkoumání zákonnosti zrušení zadávacího řízení, správní řízení o přezkoumání úkonu zadavatele spočívajícího např. ve výběru dodavatele přeruší ve smyslu § 64 správního řádu, jelikož v takové situaci je nezbytné vyčkat na vydání pravomocného rozhodnutí Úřadu v souvisejícím řízení, v němž by Úřad posuzoval, zda bylo zadávací řízení zrušeno v souladu s ustanovením
§ 127 zákona či nikoli.
38. V obecné rovině předseda Úřadu dále konstatuje, že pokud by došlo k tomu, že by řízení o přezkoumání úkonů zadavatele bylo zastaveno a současně by bylo rozhodnuto o nezákonnosti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, dává správní řád navrhovateli možnost použít další instituty k ochraně svých práv, a sice mimořádné opravné prostředky. Mimořádných opravných prostředků pochopitelně může využít i Úřad v případě, že se dozví (např. na základě usnesením stanovené povinnosti zadavatele informovat Úřad o provedených úkonech) o tom, že došlo ke zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel v této souvislosti namítá, že se paradoxně jeví, že si je Úřad vědom problematičnosti zastávaného výkladu a cituje část bodu 35 rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0173/2020/VZ č. j. 31312/2020/323/PMo. Citovaná pasáž však pouze popisuje možné důsledky, které mohou nastat v průběhu správního řízení vzhledem k tomu, jakým způsobem zákon pracuje s pojmy zrušení a ukončení zadávacího řízení a jaké podmínky stanoví pro zastavení správního řízení. Nejde tedy o problematičnost výkladu Úřadu, ale spíše o problematičnost právní úpravy. Navrhovatelem tvrzená chybnost výkladu provedeného v citovaném rozhodnutí, která vychází z „problematické“ právní úpravy, tak nemůže mít vliv na zákonnost napadeného usnesení.
39. Pro neopodstatněnost nelze přisvědčit ani rozkladové argumentaci obsažené v bodě 7 rozkladu, v rámci níž navrhovatel – svými slovy – „důrazně odmítá“ případné úvahy předsedy Úřadu týkající se možnosti využití mimořádných opravných prostředků vedoucích k obnovení zastaveného řízení o návrhu s poukazem na údajnou nepřiměřenou zátěž pro navrhovatele a na jejich nenárokový charakter. Navrhovatel v rozkladu nikterak nekonkretizuje, v čem by měla spočívat jím tvrzená „nepřiměřená zátěž“ předmětných mimořádných opravných prostředků ve vztahu k jeho osobě. S ohledem na výše popsaný procesní postup Úřadu rovněž nevyplývá, proč by interpretace ustanovení 257 písm. g) zákona učiněná Úřadem měla vyvolávat „extrémně negativní důsledky“, jak nastiňuje navrhovatel v bodě 11 rozkladu. Úřad naopak šetří práva účastníků správního řízení a postupuje tak, jak mu ukládá zákon. Pokud zde snad je dodavatel, který chce zpochybnit zákonnost zrušení zadávacího řízení, má na to právo, stejně jako má navrhovatel právo podat rozklad proti usnesení o zastavení správního řízení. Ten není spojen s žádným poplatkem (což by již mohlo situaci měnit) a současně nejde o nijak složitý úkon. Na druhou stranu tu často není nikdo, kdo by zrušení zadávacího řízení zpochybňoval a není tak důvod zastavení správního řízení odkládat. Ostatně i v tomto případě nakonec návrh na přezkoumání zákonnosti zrušení zadávacího řízení podán nebyl. Neobstojí tak rozkladové tvrzení navrhovatele, že postupem Úřadu není sledován zájem na rychlosti a hospodárnosti řízení s tím, že daný postup Úřadu ve vztahu k účastníkům údajně naopak vede k porušení těchto základních zásad zakotvených v § 6 správního řádu.
K námitkám týkajícím se (jazykového) výkladu
40. Navrhovatel v rozkladu namítá, že Úřad ve své rozhodovací praxi obhajuje svůj postup zejména s odkazem na pouhý jazykový výklad.
41. Skutečnost, že byl zohledněn nejen jazykový výklad, ale i teleologický či historický výklad, vyplývá z rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0173/2020/VZ č. j. 31312/2020/323/PMo, a to konkrétně z bodů 27–34, na které tímto plně odkazuji.
42. S ohledem na výše uvedené tedy nelze souhlasit s názorem navrhovatele vysloveným v rozkladu, neboť Úřad sice primárně přihlédl k jazykovému výkladu zákona, následně však aplikoval také výklad teleologický či historický.
43. Pokud jde o námitku navrhovatele, prezentovanou v bodě 14 rozkladu, poukazující na údajnou manipulaci s podklady týkajícími se referenčních zakázek vybraného dodavatele, uvádím, že tato námitka je se zřetelem na výše akcentované skutečnosti bezpředmětná, neboť zadavatel zadávací řízení zrušil.
44. Uzavírám, že Úřad napadeným usnesením zastavil správní řízení v souladu se zákonem, když došlo k naplnění hypotézy uvedené v § 257 písm. g) zákona a současně došlo také ukončení zadávacího řízení.
VII. Závěr
45. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci tohoto správního řízení v souladu se zákonem, když posoudil případ ve všech vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení z důvodů uváděných v rozkladu navrhovatele.
46. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené usnesení změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jakubská 121/1, 602 00 Brno
2. Mgr. Tadeusz Zientek, advokát, Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava
3. Mgr. Jana Wraniková, advokátka, Advokátní kancelář Pyšný, Srba & Partneři v.o.s.,
Občanská 1115/16, 710 00 Ostrava
4. CITY INVEST OSTRAVA, spol. s r.o., 28. října 2092/216, Mariánské Hory, 709 00 Ostrava
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení v daném případě ve smyslu ustanovení § 56 odst. 1 zákona.